Blízká setkání

„Být s pacientem, být mu nablízku a jít s ním. To je podle mě dnešní role lékaře,“ říká onkolog Samuel Vokurka v Blízkých setkáních s Vasilem Fridrichem. Podle něj se medicína za poslední roky výrazně proměnila. „Dřív lékař rozhodoval o tom, jak se pacient bude léčit, chovat a žít. Dnes jsme spíš konzultanti a průvodci. Radíme, doporučujeme, ale pořád máme pacientovi nabízet to nejlepší. Musíme ho vnímat a být s ním v partnerské a spolupracující rovině.“

Divadlo, televize, nadace, knihy, hudba, sport a k tomu čtyři děti. „Ano, jsem kyborg,“ směje se. Herečka Zdenka Žádníková dnes s úsměvem říká, že největší radost jí dělá okamžik, kdy se z dětí stanou parťáci. „Blíží se dobříšský festival, kde budeme hrát ty nejlepší barokní pecky, a moje děti už jsou jeho součástí. Je skvělé, když vám vyrostou a můžete s nimi pařit,“ říká v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. V Blízkých setkáních promluvila i o výchově v době sociálních sítí.

Středověký hrad si většinou představujeme jako místo, kde se zastavil čas. Ve skutečnosti je to ale živý organismus, o který je potřeba pečovat každý den. „Soukromý život hrad vlastně ani nedovoluje. Práce nekončí, ani když se zavře brána,“ říká kastelánka hradu Roštejn Kateřina Rozinková. Co se na hradě změnilo za více než deset let jejího působení? Na jaké novinky láká letošní sezona? A která záhada Roštejna stále čeká na rozluštění?

Za roky na scéně si vyzkoušel nejrůznější hudební žánry a teď ho okouzlil i šanson. „Přitahuje mě to. A zamiloval jsem si kapelu Radky Fišarové, která se zpěvákem dýchá,“ říká v Blízkých setkáních s Vasilem Fridrichem. Právě s ní a dalšími interprety vystoupí v Ledeburské zahradě pod Pražským hradem. „Mám tam písně, které vlastně šanson nejsou, ale bude to v intimní atmosféře a bude to velká romantika,“ zve na koncert hudebník a textař.

„Žena multiplikuje emoce. Když je žena spokojená a šťastná, bude šťastný muž, děti i celá společnost. Jen hloupá společnost udře svoje ženy, jen hloupý muž nechá udřít svoji ženu.“ Právě tak podle Gabriely Končitíkové z Nadace Tomáše Bati přemýšlel Tomáš Baťa. V pořadu Blízká setkání s Vasilem Fridrichem připomněla, že i proto baťovské desatero doporučuje ženám stavět na první místo samy sebe.

Jakmile se z koníčku stala práce, změnil se i způsob, jakým ji lidé na sociálních sítích hodnotí. V pořadu Blízká setkání influencerka a komička Natálie Schejbalová alias Tali přiznává, že dnes čelí mnohem většímu tlaku než na začátku. „Sítě se pořád mění a určitě jsem pod větším drobnohledem. Když je vtip moc kontroverzní, lidi se hned ozvou. Jsem vystavena většímu počtu očí a lidé se nebojí mít názor,“ popisuje v rozhovoru s Vasilem Fridrichem pro Blízká setkání na Dvojce.

„Na herecké profesi miluju právě tu její pestrost. Velmi ráda stojím na jevišti, před kamerou, načítám audioknihy… Je to překrásná, i když někdy náročná práce,“ říká herečka Klára Oltová v Blízkých setkáních s Vasilem Fridrichem. Právě dokončila načítání románu Ničema populární italské spisovatelky Beatrice Salvioni. A přiznává, že šlo o mimořádný zážitek.

Většina turistů má ráda ten příjemně bezpečný pocit, když je na túře vede značka. Nemusejí přemýšlet, kudy dál, prostě se nechají vést. Je to samozřejmost, kterou si naplno uvědomí až ve chvíli, kdy značení zmizí. Co turistovi říká útěchová značka? Které značce se přezdívá volavka? A je volba barev náhodná? O tom, jak se značkaři orientují v krajině i proč je české značení inspirací v zahraničí, mluvil v Blízkých setkáních předseda Klubu českých turistů Pavel Přílepek.

Podstatou práce armádního psychologa není boj, ale příprava na něj a na těžké životní situace. „Nemusíme ale pořád jen bojovat. Důležité je hledat i místa, kde jsme v klidu. A to dnes mnohým schází. Žijeme v neustálém módu boj, výkon, připravenost. Zapomínáme, že život má být i o klidu, odpočinku a o tom, že si dovolíme nic nedělat. Jen tak lelkovat, nudit se. Nuda je zdravá,“ říká s úsměvem bývalá armádní psycholožka Helena Sováková v pořadu Blízká setkání Terezy Kostkové.

„Ráda se do rolí nořím a někdy musím mít nějakou bójku, které se můžu chytit, abych se neponořila úplně. Proto jsem se v mateřství vyhýbala těžkým rolím. Energii jsem chtěla směřovat domů, dát ji miminku. Teď, po narození druhé dcery, se mi chuť vrací a chtěla bych se věnovat hlubším ponorům,“ říká herečka Eva Podzimková v rozhovoru s Markem Němcem. Jak moc ji mateřství proměnilo? Poslechněte si celá Blízká setkání.

Co vidí, když se podívá dvacet let dopředu? Žádné katastrofické scénáře ani velká gesta. „Vždycky je namístě mírný optimismus. Hezky česky se tomu říká naděje. I kdyby to mělo vypadat zle, stojí za to nějakým způsobem bojovat,“ říká environmentalista v Blízkých setkáních Marka Němce. Jeho představa budoucnosti přitom není překvapivě velkolepá. „Ne všechno se podaří zachránit nebo vyčistit. Ale pokud se budeme snažit, tak i to stojí za to.“

V dokumentu Láska nebolí promluvil Radek Banga o svém dětství a o násilí, kterém se na něj jeho otec dopouštěl. „I jen dívat se na ten dokument bylo pro mě těžké. Na premiéře jsem dokonce uvažoval, že odejdu,“ přiznává zpěvák. „O tom, co se děje doma, jsem se rozmluvil až na psychiatrii, když jsem měl panické ataky a těžké poruchy spánku,“ vypráví Radek Banga v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. „Možná by mi stačilo jediné slovo,“ říká Banga o odpuštění, které nepřišlo.

„Měl jsem štěstí, že jsem vždycky zpíval pro holky a politika mě nezajímala,“ vzpomíná Dalibor Janda na dobu, kdy vadila i flanelová košile. Navzdory výtkám shora se stal jednou z největších hvězd populární hudby. Sláva mu však do hlavy nestoupla. „S pětadvaceti koncerty měsíčně nebyl čas ani zpychnout,“ prozradil v rozhovoru s Adélou Gondíkovou. Jaké byly začátky se zpěvačkou Evou Olmerovou? Kdo uděloval ocenění Disco slavík? A komu všemu dnes radí, jak pěstovat melouny?

Japonsko není jen zemí tradic, čaje a sakur. Dodnes tam žije respekt k tomu, co nejde vysvětlit. „Sami Japonci nazývají svoji vlast zemí katastrof. Jsou tam časté sesuvy půdy, tsunami, zemětřesení a o život přijde mnoho lidí. I proto se tam daří různým přízrakům a strašidlům,“ vysvětlují japanoložky Alice Kraemerová a Denisa Vostrá. Poslechněte si Blízká setkání k projektu Mrazivé léto na Dvojce ❯❯ Čekají vás i strašidelné příběhy, horory anebo pátrání po děsivých postavách.

„Je to jediný plyšák, který byl ve vesmíru,“ říká astronom Pavel Suchan o hračce, která vypadá nenápadně a přitom má za sebou cestu, o jaké se většině hraček ani nesní. Krteček, který v roce 2011 letěl raketoplánem Endeavour na Mezinárodní vesmírnou stanici, je v mnoha směrech jiný. „Od těch, které si můžete koupit, se liší tím, že je o centimetr menší, aby se vešel do krabičky, které se říká Osobní balíček astronauta,“ vysvětluje v rozhovoru s Markem Němcem.

„Je to krásný nástroj, na který můžeme být pyšní. Díky tomu jsme se dostali na světovou úroveň, což nám do jisté míry chybělo,“ chválí varhaník Ondřej Valenta. „Máme u nás řadu úžasných historických nástrojů, ale z těch nových jsou v této kvalitě výjimečné,“ popisuje nové svatovítské varhany v rozhovoru s Markem Němcem.

Od začátku roku má za sebou už dvě premiéry. K té poslední přitom zpočátku velké nadšení necítila. „Opona nahoru je komedie pro pět hereček. Moc se mi do toho nechtělo. Říkala jsem si, že pět ženských na jednom místě nedám, protože tam emoce potečou proudem,“ přiznává Alena Mihulová v rozhovoru s Adélou Gondíkovou. Inscenace vypráví o ženách, které zdědí zchátralé divadlo a řeší, co s ním dál. A postava Aleny Mihulové to ostatním neulehčuje. „Ale nakonec to skončí kabaretem.“

Je ostříleným hercem a přesto přiznává, že čerstvá představení ho vůbec nenechávají klidným. „Dnes hrajeme Dona Quijota v Divadle Metro. Dřív jsem byl nervózní z každé premiéry a dnes z každého představení,“ přiznává herec. „Myslel jsem, že po padesátce se to zlepší, ale je to horší a horší,“ tvrdí herec v rozhovoru s Adélou Gondíkovou.

„To nejcennější, co si podle studií můžeme před menopauzou vytvořit, je svalová hmota. A neznamená to vypadat jako Arnold Schwarzenegger,“ usmívá se pohybová lektorka a fyzioterapeutka Adriena Pecinová. „Jde o schopnost odnést něco těžkého nebo zvládat základní pohybové vzorce. Je to důležitá prevence osteoporózy. Stejně jako zdravá strava a další faktory,“ vysvětluje v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou.

Martin Smrž vede českou pobočku organizace Junior Achievement, která pomáhá školám rozvíjet finanční gramotnost, podnikavost a přípravu studentů na reálný život. Za svůj přínos v této oblasti získal Cenu guvernéra České národní banky. Proč jsou podle něj české školy často odpojené od praxe? Jak se děti učí odpovědnému vztahu k penězům? A proč je podnikavost důležitá i pro ty, kteří nikdy nebudou podnikat? O tom jsou dnešní Blízká setkání Marka Němce.

„Až osmdesát procent dnešních dětí se necítí být vyslyšeno,“ říká první dětský ombudsman Martin Beneš v pořadu Blízká setkání na Dvojce. Nedostatek komunikace dopadá i na jejich psychickou pohodu. Zároveň odmítá, že by dnešní děti byly přecitlivělé nebo slabé. S čím vším se na dětského ombudsmana mohou obracet děti a rodiče? Kde končí ochrana dítěte a začíná zásah do soukromí rodiny? A jak velký problém představuje digitální prostředí?

Herečku Lenku Termerovou dlouhodobě přitahují staří lidé a jejich tváře. „Fascinují mě vrásky a upracované ruce. Jako měla třeba Dana Medřická,“ přiznává v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. Právě s tématem stáří a životního bilancování se potkala i v nejnovějším snímku režiséra Jana Svěráka Pět švestek. Jaké bylo natáčení na moři? Co herce během několika týdnů v Řecku nejvíc překvapilo? A proč se jí práce na filmu vybavuje jako „hezký tábor“?

Narodila se do rodiny režiséra Karla Zemana, který svět oslnil svou trikovou tvorbou. Jako malá s ním trávila čas v ateliérech i na natáčení. „Táta nejezdil na dovolenou, všechny exteriéry točil v létě – a tak nás bral s sebou. Vařili jsme si na ohni,“ vzpomíná Ludmila Zemanová. Později se stala spoluvýtvarnicí jeho filmů a po emigraci do Kanady si vybudovala vlastní úspěšnou kariéru. Jaké bylo vyrůstat ve světě, kde ožívali dinosauři? A jak těžké byly začátky za oceánem?

Devět zákusků, pralinky a kváskový chléb oživilo Blízká setkání Terezy Kostkové s vítězkou pořadu Peče celá země Eliškou Hlaváčovou. Ta pak prozradila, jak zastavit kynutí, proč k němu přidává kostky ledu a další vychytávky. Profesí zootechničku na rodinné farmě kromě pečení ale baví i líčení. Snaží se sladit celou rodinu. „Ale kdybyste mě potkali na farmě, tak mě nepoznáte. Jsem nenalíčená, vlasy v culíku, legíny a tričko.“ Co jí soutěž dala? Pocítila i její stinnou stránku?

Fotila překupníky heroinu v Pákistánu, vrakoviště lodí v Bangladéši, postižené děti ve Vietnamu i nepokoje v Pásmu Gazy. „Pomohlo mi to srovnat si životní hodnoty a uvědomit si, v jakém blahobytu v Evropě žijeme,“ říká fotografka Alžběta Jungrová. Silné zážitky z reportážních cest přitom vyvažuje svojí volnou tvorbou. O tom, jak vznikala její nová výstava ve Volmanově vile, si povídala v Blízkých setkáních s Markem Němcem.

„Dlouho mě zajímala otázka, co se stane, když člověk narazí na meze své svobody,“ přiznává režisérka Zuzana Kirchnerová. Právě tato otázka ji přivedla k seriálu Monyová, který vypráví skutečný příběh úspěšné spisovatelky Simony Monyové. „Stala se obětí domácího násilí, které skončilo vraždou. Zamrazilo mě. I z toho, že nikdo netušil, co se děje za zdmi domu,“ svěřila se v Blízkých setkáních s Markem Němcem.

Když dostala nabídku moderovat nedělní televizní politickou debatu, nebyla si jistá. Váhala. „Řekla jsem si nakonec, že nejsem nafoukaná holka, která bude pořád říkat ne. Kývla jsem a dnes jsem za to ráda. Je to neuvěřitelná zkušenost a nejnáročnější disciplína, kterou jsem kdy dělala,“ přiznává Jana Peroutková v Blízkých setkáních Terezy Kostkové z Radiocafé Vinohradská 12. „Takhle blízko jsem politikům nikdy neseděla. Občas se dokonce dotkneme koleny,“ vypráví se smíchem.

Herec Jiří Langmajer oslavil šedesátiny přímo v éteru. V otevřeném rozhovoru s moderátorkou Adélou Gondíkovou promluvil o určujících rolích Kouby a Hrouzka, stovce filmů i náročných divadelních postavách, ale i o tom, proč věk zatím vůbec neřeší. „Dal jsem si úkol oslavit šedesátku v dobré kondici, a to se mi povedlo,“ říká. Co pro něj znamená disciplína? Proč ho někdy úsměv bolí? A který zážitek v Nepálu ho dojal k slzám?

Je hercem, divadelním producentem spolku Kašpar a nositelem ceny Thálie za přínos divadlu. Přiznává, že za některými jeho velkými životními projekty stojí vlastnost, která by se dala nazvat nerozvážností. „Moje velmi dobrá vlastnost je, že nedomýšlím závažnost svých plánovaných kroků. Nedomýšlím, jak obtížné bude založit si divadlo nebo sehnat vhodný prostor. Až když to dělám, tak zjišťuju, co jsem si to vymyslel. Takže lehkomyslnost je jedna z mých pozitivních vlastností.“

Inspirace na něj číhá doslova na každém kroku. „Je pořád kolem mě. Sleduji lidi kolem, co dělají, jak přecházejí ulici, kde se smějí… A hračky. To všechno je inspirace,“ říká herec a mim Michal Nesvadba v rozhovoru s Markem Němcem. V jeho mysli tvoří okolní svět obrazy. „Všechno vidím a vnímám jako obraz. Dřív než děj vymýšlím postavičku, ne naopak, což bývá obvyklé.“

„Československo jsem měla procestované od drátů k drátům a toužila jsem vidět i zbytek světa,“ vypráví spisovatelka Iva Pekárková, která v roce 1985 odešla do emigrace. Cesta do vysněné Ameriky vedla přes uprchlický tábor v Rakousku, kde přišlo vystřízlivění a ztráta iluzí o svobodě a lidech. Palčivé téma migrace otevírá i ve své poslední knize Pepřové pocity. Jak se žije mezi pravidly několika světů?

Herectví miluje, ještě raději ale píše fejetony. „V osmnácti jsem potřebovala být na jevišti a hledat se přes herectví. Jsem introvert a potřebovala jsem překonat stud,“ svěřuje se herečka Kamila Špráchalová v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou. „Dnes už jsem si ale spoustu věcí vyřešila, takže můžu psát.“

Padesátka bývá pro mnoho žen citlivé číslo. Podle mentorky zbytečně. „V knížce Třetí kariéra se jim snažím říct, že jsme teprve v polovině života a s tou druhou se dá dobře naložit.“ Kde začít na trhu práce? „Říkám tomu inventura vlastních schopností. Vezměte si tužku a papír a poctivě si napište, co umíte. Klidně se i vytahujte!“ směje se. „Můžete zjistit, že jsou věci, které byste mohla využít ve vlastním podnikání nebo v jiné firmě,“ říká v rozhovoru s Adélou Gondíkovou.

Je špičkovou violistkou a svůj nástroj miluje. Přesto si Jitka Hosprová začala pokládat otázku, jestli je její život opravdu úplný. „Ptala jsem se, jaké je moje poslání a co mě jako ženu naplní. A řekla jsem si, že pro to, proč jsem se jako žena narodila, půjdu. K této myšlence se člověk musí dopracovat,“ svěřila se v Blízkých setkáních moderátorce Tereze Kostkové s důvody, proč se rozhodla pro pozdní mateřství.

Na albu se vrací k tvorbě legendárního Oty Petřiny. A vzpomíná na něj s respektem. „On měl jasnou představu, jak to má vypadat, a z té neuhnul ani o píď.“ Novinka s názvem Světla reflektorů je pro Petru Janů také návratem k muzice, která jí sedí nejvíc. A k emocím. „Píseň Padal déšť má nádherný text. A teď, když už mám něco odžito, jsem ho prociťovala úplně jinak,“ přiznává v rozhovoru s Markem Němcem.

„Dětská onkologická ambulance působí depkoidně,“ usmívá se dnes animátorka, která si sama v životě prošla těžkým obdobím. Na druhou stranu pro ni bylo impulsem a inspirací. „Když tam dnes jedu, těším se a vracím se odtamtud totálně nabitá. I proto vznikli Plešouni,“ vysvětluje v rozhovoru s Markem Němcem vznik animovaného seriálu, který vypráví o bandě odvážných dětí.

Herečka Kristýna Ryška si v novém seriálu Inspekce vyzkoušela práci se zbraní, pohyb v prostoru i policejní taktiku. A zjistila, že je jí tento svět nečekaně blízký. „Měli jsme s Vojtou Dykem zajímavé lekce. Bavilo mě to už proto, že mám vysněnou roli. A protože je úplně utopická, tak ji prozradím: chtěla bych si zahrát Jamese Bonda,“ prozrazuje Kristýna Ryška v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

V průměru vydá každý rok jednu knihu. Jak se dětská psycholožka dostane k psaní? „Měla jsem v sobě obrovský přetlak během pandemie. Začala jsem psát a zjistila jsem, že mě to neskutečně baví,“ prozradila v Blízkých setkáních v rozhovoru s Adélou Gondíkovou Iva Hadj Moussa. Dá se o těžkých životních osudech psát s humorem? A co nejčastěji řeší s dětmi ve své ordinaci?

Do kin míří seniorská road movie na moři Pět švestek. „Při psaní scénáře jsem si kladl otázku, jak kvalitně žít dál, když už to nejde,“ přibližuje režisér v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. „Řešíme to i s kamarády. Někdo samozřejmě vždycky přijde s nápadem založit si vlastní domov důchodců,“ směje se. „Dožití se prodlužuje, ale nikdo se nezabývá kvalitou života,“ uvažuje už vážně. „Myslím, že první věc, která vás zachrání, je funkční rodina nebo parta dobrých přátel.“

Výživová poradkyně Karolína Fourová má jasno: kolem jídla koluje spousta strašáků, které nám spíš komplikují život. „Jedním z největších mýtů je, že lepek není zdravý, protože slepí střevo. Druhý omyl? Vyřazování příloh z jídelníčku. Sacharidy potřebujeme. Když si dáme k obědu jen salát bez přílohy, často přijde únava a večer potom nájezd na ledničku,“ vypočítává v rozhovoru pro Blízká setkání Marka Němce. Opatrnost doporučuje u tzv. superpotravin.

Už bezmála 30 let patří k Dejvickému divadlu. Herec a režisér Martin Myšička byl donedávna také jeho uměleckým šéfem. Jak sám říká, funkci si úplně nevysnil. „Ono to na mě tak nějak spadlo. Soubor mě k tomu vyzval a já do toho vkročil. Byl jsem pro ně šéf a současně kolega. Jedinou šancí bylo hrát s nimi férovou hru,“ vzpomíná Martin Myšička v rozhovoru s Markem Němcem.

Vyšla mu kniha básní Pozemský prach a boží dech s podtitulem Slova příštích písní inspirovaná biblickými příběhy. A jak je u Michala Horáčka zvykem, rozhodně nešel vyšlapanou cestou. „Je to věc neprozkoumaná a ztracená. A já chci nové výzvy, něco brutálně nového. Už nechci dělat nic očekávaného,“ říká spisovatel a textař v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

Je herečkou a výtvarnicí. „Divadlo je o komunikaci a já pak potřebuju svůj klid. Kdybych ale jen malovala, asi bych se zbláznila. Protože je to osamělá činnost. Takže kombinace s divadlem je fantastická a nevyužívám ji jen já. Překvapilo mě, kolik herců maluje,“ říká Iva Hüttnerová v Blízkých setkáních Adély Gondíkové. Její obrazy plné zářivých barev, klidu a dobré nálady můžete až do 28. května 2026 vidět v rozhlasové Galerii Vinohradská 12.

Hraje a natáčí, naposledy snímky Dešťová hůl a Pět švestek. Svoje vysoké pracovní tempo ale zvolnila. „Pracuju citelně míň a je to z vlastního rozhodnutí. Zjistila jsem, že budu muset něco pustit a první byla ta škola. Pedagogická činnost nejsou jen ta dvě odpoledne v týdnu. Znamená to i přípravu a spoustu přemýšlení,“ vysvětluje herečka v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

„Základ je člověk,“ říká o urbanismu teoretik architektury Adam Gebrian v pořadu Blízká setkání. Veřejný prostor podle něj není o budovách, ale o lidech, kteří se v něm potkávají a navzájem ovlivňují, i když si jsou často cizí. „Svobodu je paradoxně jednodušší najít v tom společném,“ dodává. Které město v Evropě ho nejvíc inspiruje? A co by změnil v českých městech, kdyby mohl prosadit jedinou věc?

„Jsem pokrevní příbuzná Jana Kubiše ze strany maminky. Tato skutečnost člověka ovlivní, i když v oné době nežil. Je to odpovědnost,“ říká v rozhovoru s Markem Němcem praneteř hrdiny protinacistického odboje, který se spolu s Jozefem Gabčíkem podílel v rámci Operace Anthropoid na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

„Sám sobě bych se dřív vysmál, ale teď už jsem ve fázi, kdy se v šatně před koncertem musím rozezpívat,“ prozradil v Blízkých setkáních v rozhovoru s Terezou Kostkovou zpěvák Tomáš Klus, který letos slaví čtyřicetiny. „Beru to s pokorou. Od určitého věku se člověk zkrátka musí začít víc starat sám o sebe,“ dodává. Je nová deska Tady to máš návratem ke starému Tomášovi? Proč by měl každý alespoň pět minut denně meditovat? A v čem může být dnes inspirativní klan Baťů?

Nedávno se na obrazovkách objevil film Lajf režiséra Jiřího Stracha, ve kterém hraje. „Na celém projektu mě zajímalo pracovat s lidmi jako Božidara Turzonovová, Sophia Šporclová, Jiří Mádl a Ivo Gogál,“ říká v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou. Snímek otevírá téma, o kterém se nemluví snadno – rozhodnutí ukončit život. A Jan Kolařík s ním má překvapivě i osobní zkušenost.

„Čím víc o nějakém zvířeti vím, tím mi přijde zajímavější. S koněm Převalského mám osobní zkušenost, když jsme je v Mongolsku vypouštěli do volné přírody. A to se do zvířete nemůžete nezamilovat,“ ujišťuje ředitelka pražské ZOO v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Kůň Převalského je s pražskou zoologickou zahradou spjatý od roku 1932.

Její profesní cesta nezačala nijak okázale. O to silnější je dnes její pozice i zkušenost, kdy stála v čele Státního fondu audiovize a byla dlouholetou ředitelkou Státního fondu kinematografie. Helena Bezděk Fraňková patří k lidem, díky nimž se Česko dostalo na filmovou mapu světa. A taky k těm, kteří si z natáčení odnesli historky, na které se nezapomíná.

„Poprvé jsem ho viděla na šachovém večeru, kdy mi polil šachovnici,“ směje se Martina Kořenová, šachistka ověnčená mnohými prestižními cenami. „Moje pravda je, že jsme se potkali mnohem dřív na dětském šachovém turnaji v Zaječicích,“ je přesvědčený její manžel, televizní moderátor a učitel Vladimír Kořen v prvomájovém rozhovoru s Markem Němcem. A hned je z toho malá partnerská debata, která, jak se ukazuje, ani po letech neztratila jiskru. Tak jak to vlastně bylo?

Nedávno k němu přilétli dva „andělé“ v podobě hudebních cen. Radost byla velká. „Bylo to překvapení milé, ale ne úplně nečekané. Protože si myslím, že deska Ostraka je dobrá. Nebudu předstírat, že jsem s tím nepočítal, jako to dělával Karel Gott,“ vtipkuje zpěvák v rozhovoru s Terezou Kostkovou. „Nejvíc mě na tom potěšilo, že jsem tam byl jediný za generaci 75+. Někteří moji konkurenti byli dokonce mladší než moji vnuci,“ říká v Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12.

Srší vtipem a nespoutanou energií. Ale zdání může klamat. „Občas mám velké propady v náladě a učím se s tím žít. Terapií je mi v těchto chvílích herectví,“ přiznává herečka Erika Stárková. V Blízkých setkáních Adély Gondíkové mluví i o výchově dcery nebo hře Husákovy děti v Divadle na Fidlovačce: „Začíná to velmi vtipně. Pak to ale tuhne a vy si uvědomíte, co se za komunismu dělo. Jak to bylo ostré a jak nás nutili necítit, nevidět, nemluvit, nebýt, jen plnit určité věci.“

Lidem, kteří mají rádi víno, říká vínomilci. „Vinař a vínomilec musí jít ale ruku v ruce,“ ujišťuje vinařka, pro kterou je víno nejen kultura a folklor. „Je to i součást setkávání s lidmi, stolování a zážitků. A pro mě osobně součástí života. Nepotřebuju speciální okamžik na to, abych si ho otevřela. Ale je pro mě důležité, jaké víno si otevírám, abych za ním viděla konkrétního vinaře. Piju víno, abych měla zážitek,“ uvádí Dominika Černohorská v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

Designérka Anna Marešová má za sebou projekty od veřejné dopravy až po intimní pomůcky. Spojuje je jedno: nadhled, hravost a humor. „V zadání lanovky na Petřín byl námět na interakci a já z toho byla nešťastná. Pak nás napadlo, že když je Petřín kopcem lásky, tak až se lanovky potkají na místě výhybky, jedna zamrká a druhá zčervená. A bude se to střídat,“ popisuje v Blízkých setkáních Marka Němce. „Smích je léčivý a mojí ambicí je udělat lidem radost a pobavit je.“

Vydal se na Šumavu za tichem a nazval tak i svoji knihu s podtitulem Nekorektní antiprůvodce po nejrozsáhlejším a nejvtipnějším českém pohoří. „Trochu mě irituje, že Šumava je v Čechách vnímaná jako mystická, romantická a umírající. Ale stačí změnit úhel pohledu a je tam něco jiného,“ vysvětluje spisovatel a novinář v Blízkých setkáních Marka Němce. A tak kniha Za tichem boří zažité představy: „Pro mě je humor dobrá cesta k přežití, proto je to humoristický průvodce.“

Má za sebou výrazné herecké i muzikálové role. Ale když přijde řeč na to, co ji opravdu táhne, neváhá: „Miluju tanec. Potřebovala bych další život, i když bych nic neměnila. Nebo aspoň obraceč času. Případně paralelní vesmír. Abych ještě něco dalšího stihla,“ říká v rozhovoru s Terezou Kostkovou. „Moc věcí mě oslovuje a já se nedokážu zklidnit a říct: Budu dělat tohle,“ přiznává v Radiocafé Vinohradská 12. „Snažím se stihnout všechno, až nakonec nestihnu nic.“

„Cesta ke zdraví je v rovnováze,“ říká docentka Jana Jaklová Dytrtová. V rozhovoru s Adélou Gondíkovou popisuje, jak tělo reaguje na stres a dietní režimy a proč někdy i dobře míněné snahy o zdravý životní styl vedou k opačnému efektu. Co všechno o nás prozradí naše tělo? A jak se do zdraví promítá pohyb, spánek a hormonální změny?

„Je důležité, aby děti řešily některé záležitosti samy a naučily se socializovat. Dnes zavolají rodičům a ti to vyřeší za ně. Když se dítě například ztratí, nesnaží se zorientovat, ale volá tátovi,“ popisuje Jan Kršňák. Kde končí péče a začíná přehnaná kontrola? „Neustálá kontrola vytváří děti, které se nenaučí řešit životní zádrhely a ani se necítí svobodné,“ upozorňuje autor knihy Digiděti v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

Co je to láska? Existuje nějaká definice? „Ve své knize jsem se opravdu snažil najít odpověď. Proto je moje kniha tak tlustá. Řeknu to jednoduše: Láska je nutnost. Musíme milovat, jinak nepřežijeme,“ míní v Blízkých setkáních Marka Němce terapeut Jan Vojtko. Láska je podle něj jeden z nejsilnějších adaptačních systémů. „Abychom se narodili a lidmi zůstali, je láska důležitá. Láska není jen emoce, i když ten pocit máme. A dokonce jsme ji povýšili na nejvyšší formu emocí.“

Ve čtvrtek 16. dubna 2026 krátce po svých 60. narozeninách zemřel Jan Potměšil. Herec upoutaný od 23 let na invalidní vozík kvůli automobilové nehodě během revolučních událostí na konci roku 1989 se pro Čechy stal symbolem změny, symbolem odvahy, nezlomné vůle a naděje. A právě o vděku, naději a novém začátku mluvil i v Nočním Mikrofóru s Vasilem Fridrichem krátce před Vánoci covidového roku 2020. Poslechněte si upravený záznam rozhovoru.

Zuzana Kronerová byla vůbec první, kdo nazpíval dnes už legendární píseň Čerešně. V Česku si ji ale většina posluchačů neodmyslitelně spojuje s Hanou Hegerovou. „Připadalo mi vždy trochu humorné, že celé Slovensko řešilo tento tzv. problém,“ říká herečka v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Píseň zazněla poprvé v 80. letech v televizní relaci Ktosi je za dverami z dílny autorské dvojice Milan Lasica a Július Satinský.

„Londýn byl můj sen,“ vypráví spisovatelka a novinářka v Blízkých setkáních. „Když se naskytla příležitost, sbalila jsem půlku domácnosti i s kocourem a odjela.“ Jenže realita velkoměsta byla jiná, než jak si ji pamatovala z dětství, kdy v Londýně žila s rodiči. Dnes majitelka úspěšné mediální agentury přiznává, že začínat v cizině od nuly je mnohem těžší, než si myslela. Jaké byly její začátky? Proč je hrdinou jejích knížek ježek? Smějí se s britským manželem stejným věcem?

„V Čechách je to malá hnědá nevzhledná potvůrka. Ale na světě existuje spousta krásných a dekorativních klíšťat,“ ujišťuje molekulární biolog. Se kterými druhy se člověk nejčastěji setkává? Je u nás klíště obávanější než jinde? Co je nového ve výzkumu? Jak pokročila vakcinace proti borelióze? Co prozradil o čmelíkovi kuřím?