Blízká setkání

Vánoce se blíží a Vojtu Dyka čekají tři koncerty s názvem Dyk jsou Vánoce. Tentokrát s ním vystoupí i výjimečná zahraniční hvězda. „Moje touhy, abych vyrazil do světa a tam preludoval, se už rozmělňují, takže zvu zahraniční hosty k nám,“ říká v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Jedním z nich bude nizozemská zpěvačka Celinde Schoenmaker, která působí v londýnském West Endu.

Václav Moravec se do paměti diváků zapsal jako moderátor vážných politických debat. V Blízkých setkáních ale ukázal i svou druhou tvář. „Nejsem zas tak divný člověk, jak se mohu jevit,“ směje se v rozhovoru s Adélou Gondíkovou. Jak vzpomíná na své rozhlasové začátky? Co prozrazuje v nové knize Vlastním hlasem? A jak se po odchodu z České televize zabydluje v digitálním světě?

„Paměť je kreativní věc. Je to taková řeka, která se slévá, teče a překonává překážky. Je to fascinující a hlavní oblast mého výzkumného zájmu,“ říká Aleš Stuchlík, který vede Oddělení neurofyziologie paměti ve Fyziologickém ústavu AV ČR. „Mozek je hodně o paměti a lidská identita je o tom, co si pamatujeme. Vzpomínky vytvářejí naši osobnost,“ vysvětluje v rozhovoru s Markem Němcem.

„Dobrých šéfů je strašně málo. Oni si myslí, že jsou skvělí, ale asi by se měli napřed zeptat svých zaměstnanců,“ říká personalistka Lucie Štáfová. Jak poznat, že už jednání nadřízeného překročilo únosnou mez a je čas odejít? „Když má šéf svoje oblíbence, přisvojuje si vaše zásluhy, pravidelně vás deptá a situace se pořád dokola opakuje. Sklopíte přesto oči? Postupem času vás to semele,“ varuje v rozhovoru s Markem Němcem.

Je fotbalistou, trenérem i moderátorem. Když má Pavel Horváth odpovědět na otázku, jak by si své profese seřadil, má jasno. „Snažím se dělat všechno naplno. Pokud si mám ale mezi nimi vybrat, tak fotbalistou jsem byl jednoznačně nejdéle, takže bych ho dal na první místo,“ říká bez váhání v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

Alfons Mucha byl nadšeným zastáncem samostatného Československa. „Všechny práce pro republiku dělal zadarmo. Tvrdil, že práce pro jeho národ nesmí být poskvrněna penězi,“ vzpomíná jeho vnučka, výtvarnice a šperkařka Jarmila Mucha Plocková. Co měla se slavným dědečkem společného? Jak dnes pokračuje v jeho odkazu? A co objevila při pátrání po jeho prvním pařížském ateliéru? Poslechněte si Blízká setkání s Adélou Gondíkovou.

„Dvacet let pracuji v advokacii a nikdy jsem knížku nevydávala,“ přiznává právnička a autorka komiksu Miminku se to nelíbí. „Nakreslit obrázky je hezké, napsat text zvládnete, ale když to potřebujete zprodukovat, nevíte o tom nic. Překážek byla celá řada. Byl to porod a sloní těhotenství,“ směje se Andrea Zátková v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

„Sebeobrana nejsou hmaty a chvaty. Je to prevence, komunikace a vymezení hranic. Měla by začít ještě před agresí. Když vás ale někdo chytí pod krkem, tak už se nevyjednává,“ říká Linda Štucbartová, lektorka komunikace a zakladatelka projektu Sebeobrana pro všechny. V rozhovoru s Markem Němcem vysvětluje, jak se bránit agresi, pomoci napadenému člověku i zvládnout domácí hádky.

Pustila se do života hned dvou mimořádných zpěvaček. Špinarku ve Studiu Dva začala zkoušet v říjnu a zároveň chystá koncerní podobu představení Marta. To už roky hraje v Museu Kampa, zato repertoár Věry Špinarové je pro ni novou výzvou. „Její hlas byl neuvěřitelný a já jsem si šla její písničky zazpívat radši předem, abych věděla, že je to v pohodě,“ přiznává. Kromě práce je Berenika také manželkou, matkou a dcerou. Všechny tyto své tváře odhaluje v rozhovoru s Markem Němcem.

Režisér David Ondříček je unavený historickými tématy. Ve svém novém filmu Kluci to vidí jinak než holky se proto obrátil k současnosti. „Chtěl jsem točit o něčem, co znám a mám v krvi,“ vysvětluje v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. A žánr? „Komedie? Tragikomedie by k tomu seděla víc. Asi záleží na tom, kdo se na to dívá, a na úhlu pohledu,“ říká David Ondříček v rozhovoru z Radiocafé Vinohradská 12.

„Ještě ve 28 letech jsem netušila, že se chci živit zpěvem,“ prozradila Martina Pártlová v Blízkých setkáních na Dvojce. Po účasti v X Factoru přišlo období, kdy neměla na nájem, dnes ale chystá největší koncert své kariéry v O2 areně. Jak vzpomíná na své začátky? Proč se někdy na pódiu neubrání slzám? A jak si představuje svatbu, o které dlouhá léta nechtěla ani slyšet?

Když jste neteř Lukáše Vaculíka, příjmení Vaculíková se s vámi v herecké profesi už takzvaně veze. Dnes se ale Šárka jmenuje Krausová a má za sebou i před sebou spoustu rolí. Nejnověji tu maminkovskou. „Kolem plínek se teď točí celý můj vesmír,“ usmívá se šťastně herečka v rozhovoru s Terezou Kostkovou. „Jsem překvapená, jak mateřství změní člověku život. Je to křehká a něžná láska, o které jsem netušila. Zvětšilo se mi srdce a pořád mě to dojímá,“ přiznává.

„Zaujala mě tím, že jsem v jednom rozhovoru s Bárou Basikovou četla, že vydělává na domácnost, děti i manžela, který nepracuje a stará se o rodinu. Řekla jsem si, že je to nezvyklý model, který by stálo za to zachytit, a s Bárou jsem se setkala,“ vzpomíná Helena Třeštíková na impuls k natočení časosběrného dokumentu. „Natočila jsem zhruba 30 let jejího života, přidali jsme k tomu archivní snímky, takže je to dohromady padesát let,“ dodává v rozhovoru s Markem Němcem.

Ve věku 77 let odešel Ota Jirák, majitel charismatického a nepřeslechnutelného hlasu, který propůjčil celé řadě postav. Vystudoval loutkoherectví na DAMU. V 70. a 80. letech působil jako mim v souborech Cirkus Alfréd Ctibora Turby a GAG Borise Hybnera, příležitostně vystupoval v divadle Semafor či v Prozatímním divadle Františka Ringo Čecha. Od roku 2003 byl členem souboru divadla v Mladé Boleslavi. Poslechněte si rozhovor, který na Dvojce vedl v létě 2020 s Alešem Cibulkou.

Proč a jak se rakovinovým buňkám daří unikat našemu imunitnímu systému? „Ve výzkumném týmu v San Franciscu jsme se věnovali nádorům prsu a zajímalo nás, jak dochází k metastatickému onemocnění. Přišli jsme na to, že nádorové buňky předkládají imunitnímu systému něco jako občanský průkaz. Když se ale zamaskují, imunitní systém je nepozná a ony mohou dál růst,“ vysvětluje vědkyně Pavla Tichá v rozhovoru s Markem Němcem.

Kniha Pauza pro duši, která dala název i autorčinu podcastu, má fungovat jako taková krabička poslední záchrany. „Abyste pochopili, jak rozlišit třeba palčivý smutek od deprese. Jak se vyrovnat s odchodem či rozchody… Já mám skvělou dceru, je to moje nejlepší kamarádka, ale odstěhovala se a já truchlím. V životě nás potkávají mezní situace a je dobré mít tu kápézetku,“ říká Barbara Nesvadbová v rozhovoru s Adélou Gondíkovou.

„Na odcházení blízkých vás nikdo nepřipraví,“ říká v Blízkých setkáních herečka Vanda Hybnerová, která už čtyři a půl roku pečuje o svou stárnoucí maminku. Skloubit péči o blízkého člověka s vlastním životem je podle ní nesmírně náročné. Proč je důležité umět přijmout pomoc? A co jí v těžkých chvílích přináší radost?

„Nemám pro to vysvětlení, ale vozíme čím dál mladší klienty. Přesto v naší sanitce probíhá černý humor a my se často opravdu smějeme. Vtipné narážky dělají naši klienti a já se sama sebe ptám, kde se v nich bere ta síla. Koukám na to,“ žasne Petra Homolová, zakladatelka projektu Sanitka splněných snů, který plní přání umírajícím lidem. „K černému humoru inklinují i zdravotníci, takže když se to spojí, je veselo,“ dodává v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

„Impulsem pro mě bylo poznat prostředí, o kterém jsem vůbec nic nevěděl,“ přiznává Jan Prušinovský, scenárista a režisér seriálu Oddíl B. Vězeňské příběhy si do té doby spojoval hlavně s útěky. Pak mu ale herec Zdeněk Godla začal vyprávět historky z vězeňského prostředí. „Zjistil jsem, že i ve vězení lze narazit na komické a bizarní situace a že je to dobrý materiál na seriál. Ale historky nejsou nosným příběhem,“ dodává v rozhovoru s Markem Němcem.

Jak se vyrovnával s dětstvím bez maminky uvězněné deset let za pokus o emigraci? Čím pro něj bylo Národní divadlo výjimečné? K čemu ho vedla jeho maminka? Čím chtěl původně být? A o jakou veselou historku ze svého padesátiletého působení ve zlaté kapličce se podělil s posluchači Blízkých setkání? Poslechněte si rozhovor, který Jiří Štěpnička vedl s Terezou Kostkovou na Dvojce v březnu 2020.

Vražda za bílého dne je rozhlasová hra, která vznikla proto, že jsem rozhlasu slíbil tři detektivky. Je to případ, kdy byla na Vánoce zavražděna stará paní. Ale posunul jsem to do léta, aby se nevysílal jen na Vánoce,“ říká v rozhovoru s Markem Němcem bývalý šéf pražské mordparty, který je podepsaný například pod úspěšnými seriály Docent a Případy 1. oddělení.

„Jsem na celý projekt a lidi nesmírně pyšná. Je to úžasné. Kamera, kostýmy, všechno… Neberte to jako nátlak… Ale ano,“ usmívá se herečka Milena Steinmasslová, když v rozhovoru s Terezou Kostkovou popisuje natáčení televizního filmu Gerta Schnirch. „Šla jsem na casting a svoji Gertu jsem si vybojovala.“ Co ještě prozradila o natáčení? Jak se jí spolupracovalo s režisérem Tomášem Mašínem? A co soudí o divadle a hereckých rolích?

Grafička Míla Fürstová, jejíž díla vlastní britská královská rodina nebo Elton John, chystá v Obecním domě svou dosud největší výstavu nazvanou Křídla šepotu. „Budou tam i díla, která zatím nikdo neviděl,“ prozrazuje v Blízkých setkáních Adéle Gondíkové. Co pro ni znamenala spolupráce s kapelou Coldplay? A proč svoji tvorbu přirovnává k šepotu? A jak si vysvětluje, že její díla vyrůstající z českých kořenů dokážou oslovit milovníky umění po celém světě?

„Drama se píše a natáčí nejlíp,“ vysvětluje scenáristka Lucie Konečná popularitu kriminálek a seriálů z nemocničního prostředí. „Přestože seriál Boží plán není o zločinu, ani tam není žádný doktor, jsou ohlasy jsou zatím bezvadné. Je koncipovaný zkrátka tak, aby se u něj lidi bavili,“ vysvětluje v rozhovoru s Terezou Kostkovou. O čem je její nová kniha?

„Platí, že z blbého kvasu se dobrý chleba peče hodně špatně. To je stejné, jako péct buchty z prošlého droždí. I když máte nádherně vyhnětené těsto a dobrou náplň, tak to nekyne tak, jak má,“ přirovnává food blogerka Juliana Fischerová alias Mašktrnica v rozhovoru s Markem Němcem. „Kvásek je tak jednoduchá a zároveň tak složitá věc, jak jednoduché věci obvykle bývají. Teoreticky vám stačí jen mouka s vodou.“

„Chceme natočit portrét ženy, kterou všichni znali, ale současně ji nikdo neznal. Rozkrýt to, co ji inspirovalo nebo co měla ráda,“ říká moderátor a novinář Michael Rozsypal o připravovaném celovečerním dokumentu o Daně Drábové. „Máme spoustu zajímavých respondentů a skládáme si mozaiku, která je zatím rozostřená, ale až spojíme všechny dílky, tak pevně doufám, že to bude zajímavý portrét,“ dodává v rozhovoru s Markem Němcem.

„V mém životním příběhu to nebylo plánované a nesnažila jsem se toho docílit. Když si na to teď vzpomenu, vhrknou mi slzy do očí, protože je to spojené se silnou emocí,“ vypráví herečka Helena Dvořáková o setkání s dalajlámou. K němu se dostala během pobytu v Ladaku, horském regionu na severu Indie, kde se věnovala meditační buddhistické technice. Na tržišti tehdy potkala ženu, která jí nabídla možnost setkat se s Jeho Svatostí.

Jiří Suchý slaví narozeniny. Před pěti lety ho v den jeho devadesátin zpovídal Aleš Cibulka pro Blízká setkání přímo u něj doma. Jaký je to pocit slavit takové kulatiny? Jak nákladný je život legendy? Jaké je jeho nejoblíbenější jídlo? A kolika let se plánuje dožít? Poslechněte si rozhovor, který jako by se točil včera.

Češi jsou národem kutilů, muzikantů a také houbařů. A právě teď houby rostou napříč celým Českem. Najít plný košík ale může být podle mykoložky Terezy Tejklové otázkou i několika kilometrů. „Rozhodují srážky, ale také to, kolik houbařů les navštívilo. Je často větší štěstí narazit na houbu než na houbaře,“ prozradila v Blízkých setkáních v rozhovoru s Adélou Gondíkovou. Kdy po dešti vyrazit do lesa? A na co si dát při sběru pozor?

Šerm je krásný, ale svým způsobem tvrdý sport. „Každý, kdo v šermu není první, tak prohrál. Na rozdíl třeba od sprintu, kde můžete skončit třeba čtvrtí. Takže vás to v životě naučí prohrávat. A když se člověk ze svých chyb poučí, tak je pak mnohem silnější. Ve sportu i v životě,“ ujišťuje Alexander Choupenitch v rozhovoru s Terezou Kostkovou. A určitě ví, co říká. Je totiž mistrem světa.

Stáří je pro ni přirozená etapa života. „A taky téma pracovní,“ usmívá se zakladatelka organizace MILA, která za zdmi domovů pro seniory našla své životní poslání. „Teprve na takovém místě si člověk uvědomí, jak čas rychle utíká. Zažila jsem tam spoustu hezkého, ale taky špatně snáším uplatňování moci vůči slabším,“ vysvětluje moderátorovi Marku Němcovi, proč se před lety rozhodla začít měnit svět českého pečovatelství.

V pondělí 21. září 2026 oslavila Daniela Kolářová 80. narozeniny. V rozhlasovém dokumentu se pokouší znovu prožít vlastní minulost a zpětně ji reflektovat. Herečka známá z filmů Na samotě u lesa, Obecná škola nebo Vratné lahve se znovu ocitá v roce 1968 v okupované Praze, před Gustávem Husákem nebo jako 6letá dívka před mužem, o němž právě zjišťuje, že je její otec. Dokument Jakuba Horáčka odkrývá její životní příběh a způsob, jakým se z minulosti rodí naše postoje a hodnoty.

Na to, abyste se naučili dobře anglicky, prý stačí 15 minut denně. A hlavně chuť dělat chyby. Tvrdí to influencer, kterému se přezdívá „sprostý angličtinář“. „Někdo to kdesi řekl a není to nic, co by nebyla pravda. Ale nechtěl jsem s tím začínat,“ uvádí to Radek Provázek na pravou míru v rozhovoru s Markem Němcem. A jak se vlastně ke sprostým slovům dostal? „Fascinovala mě a v angličtině jich zase není tolik. Člověk se s tím setkal rychle a rychle se to taky naučil.“

Charismatický sympaťák mohl mít dnes úplně jinou vizitku. Klidně z něj mohl být profesionální tanečník nebo vědec. „V pubertě jsem se pohyboval mezi tancem a kachnami. Vím, že je to zvláštní, ale chodil jsem s tátovou kamerou po mokřadech a natáčel přírodu. Pochopitelně jsem ji rozbil a dostal výprask,“ vzpomíná se smíchem Ján Koleník. Láska k přírodě v něm zůstala dodnes. „Ekologie mě fascinuje a je to takový únik z mojí profese,“ přiznává v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

Umělá inteligence se vyvíjí exponenciálně. Dopady to bude mít zejména na pracovní trh, který se promění rychleji, než si možná připouštíme. „Během pěti let bude 50 procent profesí pod extrémním tlakem,“ říká expert na AI Jan Romportl. Která povolání jsou nejohroženější? Co má smysl dnes studovat? A proč podle něj člověku nakonec zůstane to, v čem je nejlidštější? Poslechněte si rozhovor Jana Romportla s Adélou Gondíkovou.

„To nejcennější, co si podle studií můžeme před menopauzou vytvořit, je svalová hmota. A neznamená to vypadat jako Arnold Schwarzenegger,“ usmívá se pohybová lektorka a fyzioterapeutka Adriena Pecinová. „Jde o schopnost odnést něco těžkého nebo zvládat základní pohybové vzorce. Je to důležitá prevence osteoporózy. Stejně jako zdravá strava a další faktory,“ vysvětluje v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou.

Nová choreografie Václava Kuneše nese tajemný japonský název a ukrývá v sobě hluboký lidský příběh. „Kintsugi je japonská forma umění slepit rozbité hrnky či mističky a spáry zvýraznit zlatou barvou. Tím dáváte věci nový život. A i nám lidem vznikají šrámy na duši, které je třeba přiznat,“ vysvětluje choreograf v Blízkých setkáních s moderátorem Markem Němcem.

Meky Žbirka po sobě zanechal stovky skladeb. Některé nahrávky ale dosud nikdo neslyšel. „Mám je v šuplíku, počítači, mobilu i na mini discích. Po Novém roce to všechno otevřu,“ prozradila v Blízkých setkáních producentka a manažerka Kateřina Žbirková. Jak pečuje o manželův hudební odkaz a proč nechce, aby se se z něj stal pomník?

„Píseň je jako šaty na míru. Musí interpretovi slušet a podtrhnout to správné,“ prozradila v Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12 skladatelka a textařka Patricie Kaňok. Hit Boky jako skříň, který otextovala pro Ewu Farnou vznikl ale úplně jinak – bez zadání a ještě za studií. Jak se píšou písně pro druhé? A o čem zakladatelka kapely Vesna mluví, když říká, že folklor se nemusíme učit, protože ho máme přirozeně v sobě?

V roce 1994 začala Česká televize vysílat vědomostní soutěž Ypsilon určenou středoškolákům, z níž o pár let později vznikl AZ-kvíz pro dospělé. První díl se vysílal 2. ledna 1997. A zájem o něj ani po 30 letech neopadává. Naopak se vytvořila šestiletá fronta soutěžících. „Ročně jich ‚spotřebujeme‘ 300 až 350,“ říká moderátor Aleš Zbořil. V Blízkých setkáních Adély Gondíkové prozrazuje, jak vznikají otázky, v čem se liší mladší a starší soutěžící nebo jak je zbavuje trémy.

Talentovaný muzikant s hudebními geny neumí v ruce držet jen klarinet a saxofon, ale taky občas paličky od bubnů, a především dirigentskou hůlku. Právě dirigování ho v poslední době uchvátilo asi nejvíc. „Dělám, co mě baví a naplňuje,“ shrnuje svůj profesní život. Jak vzpomíná na svého dědečka, uznávaného hudebního pedagoga a harfenistu Karla Patrase? Daří se i jemu vést své děti k hudbě? A co mu přinesla práce na muzikálu Ledové království? Poslechněte si rozhovor.

V seriálu Boží plán hraje Tomáš Jeřábek dobrosrdečného řidiče tramvaje Mirka. „Je až nadlidsky dokonalý, což mě napůl fascinuje a napůl vytáčí,“ přiznává herec. Jak se mu hrálo ztělesněné dobro? Čím ho Mirek inspiroval v osobním životě? A jak zpětně vnímá svůj přerod z bouřliváka v zodpovědnějšího člověka?

Igor Orozovič vydává v těchto dnech své druhé album Sisyfá, zároveň ale výrazně rezonuje jeho role v seriálu Monyová. Proč měl z role respekt? Proč pro něj bylo důležité neudělat z postavy prvoplánového manipulátora? A co mu reakce diváků ukázaly o toxických vztazích? „Když něco takového žijete, nevěříte, že by to mohlo dopadnout špatně. Modelový případ vám může otevřít oči,“ říká.

„Egypt jsem považovala za svůj domov,“ vzpomíná herečka Kristýna Badinková Nováková na dětství za zdmi československé ambasády. V rozhovoru s Terezou Kostkovou prozradila, jak ji právě Egypt po letech nečekaně propojil s její filmovou maminkou z Pelíšků Emílií Vašáryovou. Proč pro ni byl návrat do Česka tak těžký? Pustila by dnes své děti do hereckého světa stejně samozřejmě, jako do něj kdysi vstoupila ona? A co si myslí o své roli Zuzany v seriálu Polabí?

„Hlas stárne, jako stárne tělo. A klesá. Po čtyřicítce mají ženy jiné hormonální složení. Myslím, že každou dekádu je to jiné. Žena je turbulentní záležitost. U mužů takové výkyvy nejsou. Když jsem porodila první dceru, tak si okolí všimlo, že se mi hlas zakulatil, že je víc na bránici. U druhé dcery jsem si toho všimla i já. Začala jsem přemýšlet, jestli můj obor lyricko-koloraturního sopránu neopustím,“ svěřuje se Kněžíková v rozhovoru s Adélou Gondíkovou.

„Bylo to nádherné a mám radost, že jsem dostal příležitost hrát v tomto skvělém představení,“ popisuje zpěvák Martin Pošta průběh prvního uvedení muzikálu Biograf láska II na scénu Divadla Kalich. Novinka s písněmi Hany Zagorové sklízí u diváků úspěch, ale pro známého zpěváka to byla i pořádná osobní výzva.

Praha je pro spisovatele a překladatele Miloše Urbana neutuchajícím pramenem, který spolehlivě sytí jeho fantazii. Své o tom ví každý, kdo četl jeho gotický román Sedmikostelí, který se odehrává na Novém městě. „Jako amatérský fotograf objevuju témata, hlavně na periferiích, která stojí za fotku a připomenutí. Sedmikostelí je vlastně upozorněním na to, že je tady část města, které je neprávem opomíjená,“ říká Miloš Urban v rozhovoru s Markem Němcem.

V neděli zemřel zpěvák a textař Richard Tesařík. Kapela Yo Yo Band, kterou založil se svým bratrem Vladimírem, loni oslavila 50 let existence. Ve studiu Dvojky naposledy k mikrofonu usedl v listopadu 2020, aby spolu s Adélou Gondíkovou zavzpomínal na svoje hudební kořeny i na to, jak se mu vystupuje po sedmdesátce. Jak vznikl název skupiny nebo její největší hity? A jak bratry Tesaříky napadlo věnovat písničky českým městům? Poslechněte si rozhovor.

„Když jsem byla malá, měla jsem potřebu všem vysvětlovat, že nemůžu za to, do jaké rodiny jsem se narodila. Bylo mi líto, že na mě bylo pohlíženo jako na rozmazlenou holku. Nemám ráda protekci a odmítám, kdyby se mi mělo dát něco zadarmo,“ vzpomíná herečka Anna Dvořáková, která pochází z herecké rodiny. Její mámou je Bára Munzarová, otcem Jiří Dvořák a prarodiči Jana Hlaváčová a Luděk Munzar. Jak na ně vnučka vzpomíná? A kdy zjistila, že ji herectví opravdu zajímá?

„Při psaní povídky máte absolutní svobodu. U seriálu je ale už obrazová stránka a vklad herců a režiséra. Moc si vážím práce Jana Hřebejka a těší mě, že se rozhodl seriál Na tělo režírovat. A bylo zajímavé vidět, jak postavy ožívají. Užila jsem si natáčení a jsem moc spokojená,“ říká scenáristka nového televizního seriálu Martina Formanová v rozhovoru s Terezou Kostkovou. O čem byl její první stand-up? Proč by ho všem doporučila? Píše česky nebo taky v angličtině?

Za měsíc uplyne 31 let od otevření pražského Divadla Ungelt. Jeho zakladatel Milan Hein v rozhovoru s Adélou Gondíkovou zavzpomínal na Miloše Kopeckého, který mu kdysi řekl: „Žid a homosexuál v reálném socialismu neprorazí.“ Z nepříjemnosti se ale zrodilo přátelství, které stálo i u zrodu Ungeltu. Jaká byla letní oslava Heinova životního jubilea? Proč se rozhodl tak trochu předat otěže divadla a už jen dohlíží? A které období bylo pro něj nejtěžší?

KJ SAX je saxofonistka, která umí udělat show pro seniory i firmy. „Pokaždé, když vstupuju na pódium, tak si říkám mantru: jsem připravená předat vám svoji radost a lásku k životu, a kdokoli chce, tak to přijme,“ uvádí Kateřina Janečková v rozhovoru s Terezou Kostkovou. A přiznává, že chodit na podpatcích jako dáma, nosit elegantně svůj nástroj a vystupovat před mnoha lidmi není legrace.

Statistika je bohužel neúprosná. Větší nebezpečí než na ulici čeká na děti v zájmovém kroužku nebo sportovním oddíle. „Drtivá většina lidí, kteří dítěti ublíží, jsou ti, které dítě dobře zná,“ upozorňuje Pavel Houdek. Jak takovou situaci a včas odhalit? „Zeptat se v oddíle, jak by řešili problém s obtěžováním. Odpověď, že to u nich nepřipadá v úvahu, je obří červenou vlajkou. Znamená to totiž, že by si s problémem nevěděli rady, případně by ho zametli pod koberec,“ varuje.

„Menu je vizitka restaurace, a mělo by vám být jasné na první dobrou, v jakém jste podniku, jaké je jeho zaměření a co dostanete. Mělo by to být jasné a přímočaré,“ soudí šéfkuchař Pavel Býček v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. Jaké jsou dnes trendy v pohostinství? Jaké jídlo má rád a jaké naopak nemusí? Je lepší koprovka s knedlíkem či bramborem?

V novém televizním seriálu Polabí dostal roli policisty, ze kterého se ale vyklube podezřelý. „Přitahuju trochu postavy zmetků. Můj obličej to asi nabízí a přiznám se, že nedobré charaktery mě baví. Je tam co hrát,“ usmívá se herec Ladislav Hampl v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. Pro předobraz ambiciózního vyšetřovatele s labilní psychikou prý musel hrábnout do své představivosti. „Z rodinného šuplíčku jsem tahat inspiraci nemusel.“

Dirigent má před sebou desítky výrazných hudebních osobností. Jak je přesvědčit o společné představě výsledného zvuku? A jak svou představu o hudbě předat pouze pomocí gest? „To je ta magie, kterou mám na svém povolání nejradši,“ říká šéfdirigentka Jihočeské filharmonie Alena Hron. V Blízkých setkáních prozradila, jak se dirigování učí, když si orchestr nelze vzít domů na cvičení, i proč je pro dirigenta důležitější srozumitelnost než gesta.

Čelíme klimatickým změnám? Názory se různí. „Když se něco opakuje víc a víc, jako ty naše teplé zimy, a stává se to víc pravidlem než vzácností, tak v té chvíli musíme připustit, že se to stává novým rysem klimatu,“ hodnotí situaci na planetě klimatoložka a meteoroložka Taťána Míková v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. V něm rozebrala i nový český teplotní rekord 41,9 °C, který naměřili v Doksanech.

„Jsem alergický na názory, že se Aleš Svoboda letí do kosmu rekreovat. Bude to samozřejmě zážitek, ale lidé si neuvědomují, kolik práce za tím stojí. Experimenty, které tam bude provádět z různých oborů, posunou českou vědu vpřed,“ ujišťuje Dušan Majer. „Dostaneme totiž jedinečnou možnost provádět výzkum přímo na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Česká republika tím neuvěřitelně povyroste a její akademická pracoviště získají nenahraditelné zkušenosti s kosmickým letem.“

„Fotila jsem okrajová témata a vždycky zevnitř. Vždycky jsem byla součástí společnosti, kterou jsem fotografovala. Nikdy jsem nebyla jen chladný pozorovatel zvenčí,“ říká o své celoživotní tvorbě. Na rozdíl od mnoha kolegů, kteří se fotografováním museli živit a plnit zakázky, ona měla luxus, který se dnes už nevidí. „Měla jsem čas dělat věci pomalu, nikam nespěchat a nenechat se zdrtit kritikou. Moje fotografie měly díky tomu čas uzrát,“ myslí si.

Po zbytek léta ho na Pražském hradě bude čekat smrt z rukou hereckého kolegy Marka Němce. „Pokaždé mu poděkuji, protože je to rychlé a nemusím se dlouho trápit,“ vypráví David Matásek o své roli ve hře Macbeth v rámci Shakespearovských slavností. Úspěšná hra se tam reprízuje už několik let a první zkouška po roční pauze prý dopadla dobře. „Oprášili jsme hard disc a nějaká data na něm ještě zůstala, takže jsme je vytáhli,“ popisuje s nadsázkou v rozhovoru s Vasilem Fridrichem.

Co by se stalo, kdyby ze dne na den přestala platit společná pravidla? Právě nad tím se ve svém novém románu Běsná zem zamýšlí právník, lingvista a spisovatel Petr Opršal. „Právo samozřejmě může zaniknout, ale víra lidí v to, že je třeba nějaký pořádek vytvořit, tu bude vždycky,“ řekl v Blízkých setkáních. Co všechno civilizace pro lidi znamená? Proč apokalyptický děj zasadil do krajiny svého dětství? A jak se podle něj projevuje charakter národa v právních textech?

Francie mu byla čtyři a půl roku druhým domovem, teď se ale zahraniční zpravodaj Martin Balucha vrátil do pražského studia. „Postupně si začínám uvědomovat, že doba strávená tam je u konce. Všechno se mi to teď vrací a začíná melancholie. Současná práce v Praze to ale přebíjí,“ uvažuje nahlas Martin Balucha v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. Země galského kohouta ho bezesporu okouzlila a v srdci si nese mapu plnou vzpomínek.

Kam se zase poděly ty klíče? Podobnou otázku si občas klademe všichni.„Určité zapomínání ještě nemusí být příznakem demence,“ uklidňuje gerontoložka v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. Skutečný problém podle ní nastává ve chvíli, kdy nepomůže ani pověstné navádění na správnou stopu. „Porucha paměti je, když si člověk na něco nevzpomene ani v kontextu s nějakou událostí a je spojená s poruchou soběstačnosti. Jestli je zapomínání nápadné i okolí, je čas obrátit se na odborníka.“

Když přijde mrtvice, rozhodují minuty. Česko přitom patří v její léčbě mezi nejlepší země světa. Co všechno se musí odehrát během prvních minut, aby měl člověk co největší šanci vrátit se do běžného života? A proč je někdy důležitější než lékař samotný ten, kdo pozná první příznaky? „Jediná pomoc pro člověka s mrtvicí je zavolat záchranku. Na ulici mu pomoct nejde,“ řekl v Blízkých setkáních neurolog Aleš Tomek. Jak mrtvici předcházet a co je takzvaná tichá mrtvice?