Blízká setkání

„Píseň je jako šaty na míru. Musí interpretovi slušet a podtrhnout to správné,“ prozradila v Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12 skladatelka a textařka Patricie Kaňok. Hit Boky jako skříň, který otextovala pro Ewu Farnou vznikl ale úplně jinak – bez zadání a ještě za studií. Jak se píšou písně pro druhé? A o čem zakladatelka kapely Vesna mluví, když říká, že folklor se nemusíme učit, protože ho máme přirozeně v sobě?

V roce 1994 začala Česká televize vysílat vědomostní soutěž Ypsilon určenou středoškolákům, z níž o pár let později vznikl AZ-kvíz pro dospělé. První díl se vysílal 2. ledna 1997. A zájem o něj ani po 30 letech neopadává. Naopak se vytvořila šestiletá fronta soutěžících. „Ročně jich ‚spotřebujeme‘ 300 až 350,“ říká moderátor Aleš Zbořil. V Blízkých setkáních Adély Gondíkové prozrazuje, jak vznikají otázky, v čem se liší mladší a starší soutěžící nebo jak je zbavuje trémy.

Talentovaný muzikant s hudebními geny neumí v ruce držet jen klarinet a saxofon, ale taky občas paličky od bubnů, a především dirigentskou hůlku. Právě dirigování ho v poslední době uchvátilo asi nejvíc. „Dělám, co mě baví a naplňuje,“ shrnuje svůj profesní život. Jak vzpomíná na svého dědečka, uznávaného hudebního pedagoga a harfenistu Karla Patrase? Daří se i jemu vést své děti k hudbě? A co mu přinesla práce na muzikálu Ledové království? Poslechněte si rozhovor.

V seriálu Boží plán hraje Tomáš Jeřábek dobrosrdečného řidiče tramvaje Mirka. „Je až nadlidsky dokonalý, což mě napůl fascinuje a napůl vytáčí,“ přiznává herec. Jak se mu hrálo ztělesněné dobro? Čím ho Mirek inspiroval v osobním životě? A jak zpětně vnímá svůj přerod z bouřliváka v zodpovědnějšího člověka?

Igor Orozovič vydává v těchto dnech své druhé album Sisyfá, zároveň ale výrazně rezonuje jeho role v seriálu Monyová. Proč měl z role respekt? Proč pro něj bylo důležité neudělat z postavy prvoplánového manipulátora? A co mu reakce diváků ukázaly o toxických vztazích? „Když něco takového žijete, nevěříte, že by to mohlo dopadnout špatně. Modelový případ vám může otevřít oči,“ říká.

„Egypt jsem považovala za svůj domov,“ vzpomíná herečka Kristýna Badinková Nováková na dětství za zdmi československé ambasády. V rozhovoru s Terezou Kostkovou prozradila, jak ji právě Egypt po letech nečekaně propojil s její filmovou maminkou z Pelíšků Emílií Vašáryovou. Proč pro ni byl návrat do Česka tak těžký? Pustila by dnes své děti do hereckého světa stejně samozřejmě, jako do něj kdysi vstoupila ona? A co si myslí o své roli Zuzany v seriálu Polabí?

„Hlas stárne, jako stárne tělo. A klesá. Po čtyřicítce mají ženy jiné hormonální složení. Myslím, že každou dekádu je to jiné. Žena je turbulentní záležitost. U mužů takové výkyvy nejsou. Když jsem porodila první dceru, tak si okolí všimlo, že se mi hlas zakulatil, že je víc na bránici. U druhé dcery jsem si toho všimla i já. Začala jsem přemýšlet, jestli můj obor lyricko-koloraturního sopránu neopustím,“ svěřuje se Kněžíková v rozhovoru s Adélou Gondíkovou.

„Bylo to nádherné a mám radost, že jsem dostal příležitost hrát v tomto skvělém představení,“ popisuje zpěvák Martin Pošta průběh prvního uvedení muzikálu Biograf láska II na scénu Divadla Kalich. Novinka s písněmi Hany Zagorové sklízí u diváků úspěch, ale pro známého zpěváka to byla i pořádná osobní výzva.

Praha je pro spisovatele a překladatele Miloše Urbana neutuchajícím pramenem, který spolehlivě sytí jeho fantazii. Své o tom ví každý, kdo četl jeho gotický román Sedmikostelí, který se odehrává na Novém městě. „Jako amatérský fotograf objevuju témata, hlavně na periferiích, která stojí za fotku a připomenutí. Sedmikostelí je vlastně upozorněním na to, že je tady část města, které je neprávem opomíjená,“ říká Miloš Urban v rozhovoru s Markem Němcem.

V neděli zemřel zpěvák a textař Richard Tesařík. Kapela Yo Yo Band, kterou založil se svým bratrem Vladimírem, loni oslavila 50 let existence. Ve studiu Dvojky naposledy k mikrofonu usedl v listopadu 2020, aby spolu s Adélou Gondíkovou zavzpomínal na svoje hudební kořeny i na to, jak se mu vystupuje po sedmdesátce. Jak vznikl název skupiny nebo její největší hity? A jak bratry Tesaříky napadlo věnovat písničky českým městům? Poslechněte si rozhovor.

„Když jsem byla malá, měla jsem potřebu všem vysvětlovat, že nemůžu za to, do jaké rodiny jsem se narodila. Bylo mi líto, že na mě bylo pohlíženo jako na rozmazlenou holku. Nemám ráda protekci a odmítám, kdyby se mi mělo dát něco zadarmo,“ vzpomíná herečka Anna Dvořáková, která pochází z herecké rodiny. Její mámou je Bára Munzarová, otcem Jiří Dvořák a prarodiči Jana Hlaváčová a Luděk Munzar. Jak na ně vnučka vzpomíná? A kdy zjistila, že ji herectví opravdu zajímá?

„Při psaní povídky máte absolutní svobodu. U seriálu je ale už obrazová stránka a vklad herců a režiséra. Moc si vážím práce Jana Hřebejka a těší mě, že se rozhodl seriál Na tělo režírovat. A bylo zajímavé vidět, jak postavy ožívají. Užila jsem si natáčení a jsem moc spokojená,“ říká scenáristka nového televizního seriálu Martina Formanová v rozhovoru s Terezou Kostkovou. O čem byl její první stand-up? Proč by ho všem doporučila? Píše česky nebo taky v angličtině?

Za měsíc uplyne 31 let od otevření pražského Divadla Ungelt. Jeho zakladatel Milan Hein v rozhovoru s Adélou Gondíkovou zavzpomínal na Miloše Kopeckého, který mu kdysi řekl: „Žid a homosexuál v reálném socialismu neprorazí.“ Z nepříjemnosti se ale zrodilo přátelství, které stálo i u zrodu Ungeltu. Jaká byla letní oslava Heinova životního jubilea? Proč se rozhodl tak trochu předat otěže divadla a už jen dohlíží? A které období bylo pro něj nejtěžší?

KJ SAX je saxofonistka, která umí udělat show pro seniory i firmy. „Pokaždé, když vstupuju na pódium, tak si říkám mantru: jsem připravená předat vám svoji radost a lásku k životu, a kdokoli chce, tak to přijme,“ uvádí Kateřina Janečková v rozhovoru s Terezou Kostkovou. A přiznává, že chodit na podpatcích jako dáma, nosit elegantně svůj nástroj a vystupovat před mnoha lidmi není legrace.

Statistika je bohužel neúprosná. Větší nebezpečí než na ulici čeká na děti v zájmovém kroužku nebo sportovním oddíle. „Drtivá většina lidí, kteří dítěti ublíží, jsou ti, které dítě dobře zná,“ upozorňuje Pavel Houdek. Jak takovou situaci a včas odhalit? „Zeptat se v oddíle, jak by řešili problém s obtěžováním. Odpověď, že to u nich nepřipadá v úvahu, je obří červenou vlajkou. Znamená to totiž, že by si s problémem nevěděli rady, případně by ho zametli pod koberec,“ varuje.

„Menu je vizitka restaurace, a mělo by vám být jasné na první dobrou, v jakém jste podniku, jaké je jeho zaměření a co dostanete. Mělo by to být jasné a přímočaré,“ soudí šéfkuchař Pavel Býček v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. Jaké jsou dnes trendy v pohostinství? Jaké jídlo má rád a jaké naopak nemusí? Je lepší koprovka s knedlíkem či bramborem?

V novém televizním seriálu Polabí dostal roli policisty, ze kterého se ale vyklube podezřelý. „Přitahuju trochu postavy zmetků. Můj obličej to asi nabízí a přiznám se, že nedobré charaktery mě baví. Je tam co hrát,“ usmívá se herec Ladislav Hampl v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. Pro předobraz ambiciózního vyšetřovatele s labilní psychikou prý musel hrábnout do své představivosti. „Z rodinného šuplíčku jsem tahat inspiraci nemusel.“

Dirigent má před sebou desítky výrazných hudebních osobností. Jak je přesvědčit o společné představě výsledného zvuku? A jak svou představu o hudbě předat pouze pomocí gest? „To je ta magie, kterou mám na svém povolání nejradši,“ říká šéfdirigentka Jihočeské filharmonie Alena Hron. V Blízkých setkáních prozradila, jak se dirigování učí, když si orchestr nelze vzít domů na cvičení, i proč je pro dirigenta důležitější srozumitelnost než gesta.

Čelíme klimatickým změnám? Názory se různí. „Když se něco opakuje víc a víc, jako ty naše teplé zimy, a stává se to víc pravidlem než vzácností, tak v té chvíli musíme připustit, že se to stává novým rysem klimatu,“ hodnotí situaci na planetě klimatoložka a meteoroložka Taťána Míková v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. V něm rozebrala i nový český teplotní rekord 41,9 °C, který naměřili v Doksanech.

„Jsem alergický na názory, že se Aleš Svoboda letí do kosmu rekreovat. Bude to samozřejmě zážitek, ale lidé si neuvědomují, kolik práce za tím stojí. Experimenty, které tam bude provádět z různých oborů, posunou českou vědu vpřed,“ ujišťuje Dušan Majer. „Dostaneme totiž jedinečnou možnost provádět výzkum přímo na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Česká republika tím neuvěřitelně povyroste a její akademická pracoviště získají nenahraditelné zkušenosti s kosmickým letem.“

„Fotila jsem okrajová témata a vždycky zevnitř. Vždycky jsem byla součástí společnosti, kterou jsem fotografovala. Nikdy jsem nebyla jen chladný pozorovatel zvenčí,“ říká o své celoživotní tvorbě. Na rozdíl od mnoha kolegů, kteří se fotografováním museli živit a plnit zakázky, ona měla luxus, který se dnes už nevidí. „Měla jsem čas dělat věci pomalu, nikam nespěchat a nenechat se zdrtit kritikou. Moje fotografie měly díky tomu čas uzrát,“ myslí si.

Po zbytek léta ho na Pražském hradě bude čekat smrt z rukou hereckého kolegy Marka Němce. „Pokaždé mu poděkuji, protože je to rychlé a nemusím se dlouho trápit,“ vypráví David Matásek o své roli ve hře Macbeth v rámci Shakespearovských slavností. Úspěšná hra se tam reprízuje už několik let a první zkouška po roční pauze prý dopadla dobře. „Oprášili jsme hard disc a nějaká data na něm ještě zůstala, takže jsme je vytáhli,“ popisuje s nadsázkou v rozhovoru s Vasilem Fridrichem.

Co by se stalo, kdyby ze dne na den přestala platit společná pravidla? Právě nad tím se ve svém novém románu Běsná zem zamýšlí právník, lingvista a spisovatel Petr Opršal. „Právo samozřejmě může zaniknout, ale víra lidí v to, že je třeba nějaký pořádek vytvořit, tu bude vždycky,“ řekl v Blízkých setkáních. Co všechno civilizace pro lidi znamená? Proč apokalyptický děj zasadil do krajiny svého dětství? A jak se podle něj projevuje charakter národa v právních textech?

Francie mu byla čtyři a půl roku druhým domovem, teď se ale zahraniční zpravodaj Martin Balucha vrátil do pražského studia. „Postupně si začínám uvědomovat, že doba strávená tam je u konce. Všechno se mi to teď vrací a začíná melancholie. Současná práce v Praze to ale přebíjí,“ uvažuje nahlas Martin Balucha v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. Země galského kohouta ho bezesporu okouzlila a v srdci si nese mapu plnou vzpomínek.

Kam se zase poděly ty klíče? Podobnou otázku si občas klademe všichni.„Určité zapomínání ještě nemusí být příznakem demence,“ uklidňuje gerontoložka v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. Skutečný problém podle ní nastává ve chvíli, kdy nepomůže ani pověstné navádění na správnou stopu. „Porucha paměti je, když si člověk na něco nevzpomene ani v kontextu s nějakou událostí a je spojená s poruchou soběstačnosti. Jestli je zapomínání nápadné i okolí, je čas obrátit se na odborníka.“

Když přijde mrtvice, rozhodují minuty. Česko přitom patří v její léčbě mezi nejlepší země světa. Co všechno se musí odehrát během prvních minut, aby měl člověk co největší šanci vrátit se do běžného života? A proč je někdy důležitější než lékař samotný ten, kdo pozná první příznaky? „Jediná pomoc pro člověka s mrtvicí je zavolat záchranku. Na ulici mu pomoct nejde,“ řekl v Blízkých setkáních neurolog Aleš Tomek. Jak mrtvici předcházet a co je takzvaná tichá mrtvice?

Říká, že cesta je pro ni rozhodně cílem. „Víc mě zajímá proces vzniku a užívám si víc toho, jak se písně proměňují a oblékají do nových kabátů, než to, co bude na konci. To mě na tom moc baví,“ vyznává se Lenka Nová v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Nesestříhaný audioznáznam včetně písniček, které zazněly živě v Radiocafé Vinohradská 12, si můžete poslechnout pouze na webu Dvojky nebo aplikaci mujRozhlas.

Když člověku život obrátí plány vzhůru nohama, musí si občas najít dost netradiční úkryt. Pro televizní režisérku a dnes i autorku Lucii Matějíčka Sehnalovou se takovým útočištěm stal podmořský svět, do kterého se v myšlenkách potápěla v momentě, kdy její malá dcera onemocněla rakovinou. „První noci jsem v myšlenkách začala utíkat pod vodu,“ vzpomíná v rozhovoru s Michaelou Maurerovou na těžké chvíle, ze kterých se zrodila knížka Delfín Lucky: Tajemný svět pod hladinou.

„Ta knížka vznikla ze vzteku nad tím, čemu jsou lidé schopni podlehnout,“ vysvětluje Viktorie Hanišová v Blízkých setkáních impulz, který ji vedl k napsání románu Hoří ti táta. V rozhovoru s Michaelou Maurerovou se dotýká tématu, které dnes trápí nejednu domácnost. „Těch, kteří mají ve svém okolí příbuzné či známé, kteří podlehli dezinformacím, je hodně. Vzdělání je určitá hradba, která ale nefunguje vždycky,“ soudí autorka.

Na sociálních sítích radí, jak cestovat levně, a přitom si dovolenou naplno užít. „Je dobré být flexibilní a nebýt fixovaný na jedno konkrétní datum. Letiště není jen v Praze, Vídeň nebo Berlín vám mohou ušetřit i desítky tisíc. Na eurovíkend navíc stačí malý batůžek a není ani třeba připlácet si za místenku v letadle,“ říká v rozhovoru s Michaelou Maurerovou cestovatelka Zuzana Zvěřová, která ví, jak se vydat za hranice všedních dnů a nezruinovat přitom svoje bankovní konto.

Věnuje se hudbě, ale doma se především halí do obláčků záhadných esencí. Václav Lebeda alias Voxel totiž propadl neobvyklé vášni a proměnil se v parfuméra. Přesto existuje jedna věc, která ho dodnes budí ze snu. „Vůni máku a čerstvých makových buchet si pamatuju z dětství, ale nedovedu ji dodnes vytvořit. Drásá mě to, ničí mě to… Přál bych si ji zhmotnit, ale pořád to nejde,“ líčí v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

„Když mi režisér Braňo Holiček zavolal, byl jsem potěšený a zároveň vyděšený. Ale přišlo mi to jako krásná výzva,“ přiznává Robert Mikluš, který letos v létě exceluje v roli Othella na Shakespearovských slavnostech. Režisér ho pro prý roli získal tím, jak moc o něj stál. „Je dobré, když o vás režisér stojí a dává vám to najevo. Pro herce není nic tak ponižující jako za někým chodit a říkat si o práci,“ prozrazuje v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

S čím člověk v interiéru zaručeně nikdy neudělá chybu? „Doporučuju kvalitní materiály. Pokud lidé plánují zachovat interiér co nejdéle, šla bych do přírodních materiálů, jako jsou dřevo, kámen, kov, sklo. V textilu lněné látky a volila bych neutrálnější barvy a jednodušší tvary,“ vyjmenovává interiérová designérka Gabriela Hámová v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

Je doba dovolených a spousta z nás už v duchu balí kufry a míří za exotikou. Jenže touha po dobrodružství občas zastíní zdravý rozum, zvlášť když vyměníme pohodlí hotelu za autentický zážitek. „Pokud zamíříte třeba do Afriky s batůžkem a tam jezdíte hromadnou dopravou a stravujete se na ulici, tak je dobré kontaktovat odborníky na cestovní medicínu a nechat si poradit ohledně očkování či léků na cestu,“ radí virolog Jiří Černý v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

„Co mě na Anetě imponovalo, bylo to, že to není žádná pasivní holka. Když se události rozjedou do stále černější roviny, je to právě ona, kdo převezme vedení a vymyslí zvrácený plán, jak dál,“ prozrazuje herečka, která v rozhovoru s Michaelou Maurerovou vyprávěla o srpnové premiéře černé komedie 6 gramů, přípravě na náročnou roli i o tom, proč pro ni bylo natáčení s Ondřejem Vetchým velkým zážitkem.

Z mouchy udělala vypravěčku své poslední novely Mariborská hypnóza, za kterou obdržela Magnesii Literu. „Původně jsem měla napsat turistický bedekr a pak mě napadlo, že nemám chuť napsat průvodce, ale existenciálně laděnou prózu,“ vypráví Dora Kaprálová v Blízkých setkáních Michaely Maurerové. „Říkala jsem si, že skrze tu nenáviděnou bytost můžu do textu dostat lásku, naději a empatii. Zároveň je to legrační stvoření.“

Lucie Černíková spolu s Anitou Krausovou a Evou Hacurovou načetly krimi thriller Dívka ve vlaku. Jako audioknihu zdarma ji teď najdete na webu projektu Mrazivé léto na Dvojce. „Četla jsem to poprvé, až když jsem studovala scénáře. A musím říct, že i když žánr krimi nepatří mezi mé oblíbené, tak mě to tak chytlo, že jsem to jedním dechem přečetla celé,“ svěřuje se herečka Lucie Černíková v rozhovoru s Michaelou Maurerovou pro Blízká setkání z Radiocafé Vinohradská 12.

Do kin míří dokument Veřejný prostor Františka Skály, který zachycuje život a tvorbu jednoho z nejoriginálnějších českých výtvarníků. „Petr Slavík za mnou přišel s nápadem natočit časosběrný film. Viděl jsem ho v různých fázích a viděla ho i moje vnoučata, což byl takový prubířský kámen. Dívala se na to jako na pohádku,“ vypráví Skála v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Role filmového hrdiny mu prý není vlastní. „Na projekcích si to užívat moc nebudu,“ přiznává.

Šéfkuchař má jednoduchý recept, který se podle něj hodí na letní večery doma i na chalupě. V rozhovoru s Michaelou Maurerovou prozradil, jak z obyčejné cukety připravit pochoutku, která prý zmizí ze stolu během chvíle. „Výborně se hodí k vínu. Budete sedět a ujídat. Garantuju, že to sníte a budete si přidávat. Je to pecka,“ usmívá se. A hned dodává: „Oni to chipsy tak úplně nejsou, spíš bych to nazval řízečky.“ V Blízkých setkáních kromě tohoto receptu prozradil ještě další.

Sociální sítě jsou plné rad, jak si pomocí doplňků stravy zlepšit zdraví. „Pokud člověk stravuje pestře, tak nepotřebuje doplňky stravy,“ říká biochemik Aleš Dvořák, který se sám dlouhodobě věnuje běhu a považuje ho za jednu z nejlepších cest ke zdraví. Záleží ale na prostředí. „Běhat v centru města asi moc zdravé není, ale v lese to zdravé je. A pokud se tomu člověk věnuje naplno, tak to zlepšuje i psychickou odolnost,“ dodává v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

Ve věku 60 let zemřel uznávaný vědec Pavel Jungwirth. Patřil mezi dvorní vědce pořadu Meteor. Řadil se k odborníkům Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zabýval se molekulovou simulací iontů na vodních rozhraních a stál v čele týmu českých vědců, se kterými dokázal připravit takzvanou kovovou vodu. Pracoval také v univerzitních týmech v zahraničí, v USA, Izraeli nebo ve Švýcarsku. V minulém roce převzal hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě.

Nabídku ztvárnit legendární Josephine Baker brala jako zvláštní shodu okolností. „Jako by si mě ta role našla sama,“ směje se herečka, zpěvačka a tanečnice v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Čím jsou si s ikonickou zpěvačkou a špionkou podobné? „Určitě temperamentem a odhodlaností rvát se. Kromě toho, ona měla ochočeného geparda. Když jsem se jako dítě v noci bála, vídala jsem u postele černého geparda a měla pocit, že mě chrání,“ vypráví Pavlovčinová v Blízkých setkáních.

Vydal nové album Jsem asi boomer, chystá největší koncert své kariéry a stále si hlídá hlavně jednu věc: aby zůstal sám sebou. V rozhovoru s Michaelou Maurerovou písničkář Michal Horák přiznává, že písničky píše jen tehdy, když má skutečně co říct. A žánry? Ty podle něj přicházejí až potom. Kompletní, nesestříhaný rozhovor včetně písniček, které Michal Horák zahrál naživo hostům Blízkých setkání v Radiocafé Vinohradská 12, uslyšíte pouze v audioportálu a aplikaci mujRozhlas.

Nevyhýbá se humoru, zároveň ale otevírá znepokojivá témata, která se dotýkají všech. Platí to i pro její nejnovější román Výšina, ve kterém popisuje svět, kde se kvůli extrémním podmínkám a nedostatku vody lidé musejí stěhovat z měst do vyšších poloh. Proč považuje psaní o katastrofách za svého druhu terapii? Proč je pro ni tvorba podcastu velký adrenalin? A napsala by dnes své starší knihy jinak? Mrazivé léto na Dvojce vám přináší rozhovor s autorkou znepokojivých románů.

„I když je někdo ve vězení, zůstává pořád člověkem,“ říká ředitelka Probační a mediační služby Gabriela Slováková, která léta pracuje s odsouzenými i oběťmi trestných činů. V Blízkých setkáních s Michaelou Maurerovou vysvětluje, proč věří na druhou šanci. „A já mluvím i o třetí, čtvrté či páté,“ ujišťuje. K jakému závěru po letech došla? Své zkušenosti týkající se žen sepsala do knihy Kriminálnice s podtitulem Příběhy o vině, trestu a druhých šancích.

Nuda není nepřítel. Naopak. „Je důležitá pro naše psychické zdraví. Protože občas potřebujeme nechat myšlenky plynout. Digitální média naneštěstí představují nástroj, jak ji vůbec nemít,“ upozorňuje psycholožka Kateřina Lukavská v Blízkých setkáních Michaely Maurerové. „A kdybych mohla, úplně bych zakázala lajkování a doporučující algoritmy.“ Právě rychlé hodnocení na sociálních sítích podle ní dospívající snášejí velmi těžce. „Velmi špatně snášejí kritiku a rychlé soudy.“

„V hodinách literatury na gymnáziu převažovali spisovatelé. Vypadalo to, jako by ženy vůbec nepsaly, nebo jen pohádky pro děti,“ vzpomíná spisovatelka Jana Poncarová v Blízkých setkáních s Vasilem Fridrichem. Právě tento pocit ji po letech přivedl ke knize Ženy slova. „Vždycky jsem milovala literaturu a historii a tyhle dvě věci jsem spojila dohromady.“ Jedním z překvapení pro ni byl příběh Marie Wagnerové, autorky oblíbeného Káji Maříka schované za pseudonymem Felix Háj.

Česká republika je krásná. To víme. Podle Vincenta Navrátila ale často zapomínáme na něco mnohem důležitějšího, a to, jak výjimeční lidé v ní žijí. Právě za nimi se vydává nový komediální cestopis Čekuj Česko, ve kterém cestuje s Ondřejem Kubinou a Alexejem Kolvou. „Je to příjemné, když cestují komici, protože dokážou v lidech odemknout vnitřní dítě,“ vypráví herec v Blízkých setkáních Vasila Fridricha. „Když strhnete kováře, aby s vámi dělal blbosti, je to balzám pro duši.“

Téměř tři dekády tvoří režijní duo SKUTR. Lukáš Trpišovský říká, že bez Martina Kukučky by možná divadlo vůbec nedělal. Jejich spolupráci přirovnává ke zvláštnímu manželství: plné krizí, ale také jistoty, že ve dvou dokážou víc. V rozhovoru v Blízkých setkáních prozradil, jaké výzvy před nimi stojí při vedení Činohry Národního divadla i jakou roli má mít první scéna země v době sociálních sítí a rychlých obrazovek.

Les už pro ni není jen místem na procházku. „Pořád skenuju terén. Oko mi pořád šilhá po zemi. Už je to taková nemoc,“ směje se houbařka a influencerka alias Šumavská houbička Lucie Drozdová v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. A právě díky houbám prý objevila svět, o kterém dřív neměla ani tušení. „Nestačím zírat. Člověk má pod nohama svět, o kterém nic netušil, nic nevěděl. Pořád objevuju překvapující informace,“ kroutí hlavou v Blízkých setkáních na Dvojce.

Důvody, proč dnes lidé vyrážejí do hor, se podle horské průvodkyně Marie Klementové různí. „Někteří tam jezdí proto, že tam úplně vypnou, jiní si naopak nedokážou připustit, že jsou bez signálu. Ale obvykle si třetí den řeknou, že je jim to jedno a chtějí si to užívat. Začne do nich vstupovat energie hor,“ usmívá se cestovatelka v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. „Do prkýnka, podívejte se kolem sebe, a vykašlete se na ty svoje krabičky!“ vzkazuje Děvče z hor.

„Být s pacientem, být mu nablízku a jít s ním. To je podle mě dnešní role lékaře,“ říká onkolog Samuel Vokurka v Blízkých setkáních s Vasilem Fridrichem. Podle něj se medicína za poslední roky výrazně proměnila. „Dřív lékař rozhodoval o tom, jak se pacient bude léčit, chovat a žít. Dnes jsme spíš konzultanti a průvodci. Radíme, doporučujeme, ale pořád máme pacientovi nabízet to nejlepší. Musíme ho vnímat a být s ním v partnerské a spolupracující rovině.“

Divadlo, televize, nadace, knihy, hudba, sport a k tomu čtyři děti. „Ano, jsem kyborg,“ směje se. Herečka Zdenka Žádníková dnes s úsměvem říká, že největší radost jí dělá okamžik, kdy se z dětí stanou parťáci. „Blíží se dobříšský festival, kde budeme hrát ty nejlepší barokní pecky, a moje děti už jsou jeho součástí. Je skvělé, když vám vyrostou a můžete s nimi pařit,“ říká v rozhovoru s Vasilem Fridrichem. V Blízkých setkáních promluvila i o výchově v době sociálních sítí.

Středověký hrad si většinou představujeme jako místo, kde se zastavil čas. Ve skutečnosti je to ale živý organismus, o který je potřeba pečovat každý den. „Soukromý život hrad vlastně ani nedovoluje. Práce nekončí, ani když se zavře brána,“ říká kastelánka hradu Roštejn Kateřina Rozinková. Co se na hradě změnilo za více než deset let jejího působení? Na jaké novinky láká letošní sezona? A která záhada Roštejna stále čeká na rozluštění?

Za roky na scéně si vyzkoušel nejrůznější hudební žánry a teď ho okouzlil i šanson. „Přitahuje mě to. A zamiloval jsem si kapelu Radky Fišarové, která se zpěvákem dýchá,“ říká v Blízkých setkáních s Vasilem Fridrichem. Právě s ní a dalšími interprety vystoupí v Ledeburské zahradě pod Pražským hradem. „Mám tam písně, které vlastně šanson nejsou, ale bude to v intimní atmosféře a bude to velká romantika,“ zve na koncert hudebník a textař.

„Žena multiplikuje emoce. Když je žena spokojená a šťastná, bude šťastný muž, děti i celá společnost. Jen hloupá společnost udře svoje ženy, jen hloupý muž nechá udřít svoji ženu.“ Právě tak podle Gabriely Končitíkové z Nadace Tomáše Bati přemýšlel Tomáš Baťa. V pořadu Blízká setkání s Vasilem Fridrichem připomněla, že i proto baťovské desatero doporučuje ženám stavět na první místo samy sebe.

Jakmile se z koníčku stala práce, změnil se i způsob, jakým ji lidé na sociálních sítích hodnotí. V pořadu Blízká setkání influencerka a komička Natálie Schejbalová alias Tali přiznává, že dnes čelí mnohem většímu tlaku než na začátku. „Sítě se pořád mění a určitě jsem pod větším drobnohledem. Když je vtip moc kontroverzní, lidi se hned ozvou. Jsem vystavena většímu počtu očí a lidé se nebojí mít názor,“ popisuje v rozhovoru s Vasilem Fridrichem pro Blízká setkání na Dvojce.

„Na herecké profesi miluju právě tu její pestrost. Velmi ráda stojím na jevišti, před kamerou, načítám audioknihy… Je to překrásná, i když někdy náročná práce,“ říká herečka Klára Oltová v Blízkých setkáních s Vasilem Fridrichem. Právě dokončila načítání románu Ničema populární italské spisovatelky Beatrice Salvioni. A přiznává, že šlo o mimořádný zážitek.

Většina turistů má ráda ten příjemně bezpečný pocit, když je na túře vede značka. Nemusejí přemýšlet, kudy dál, prostě se nechají vést. Je to samozřejmost, kterou si naplno uvědomí až ve chvíli, kdy značení zmizí. Co turistovi říká útěchová značka? Které značce se přezdívá volavka? A je volba barev náhodná? O tom, jak se značkaři orientují v krajině i proč je české značení inspirací v zahraničí, mluvil v Blízkých setkáních předseda Klubu českých turistů Pavel Přílepek.

Podstatou práce armádního psychologa není boj, ale příprava na něj a na těžké životní situace. „Nemusíme ale pořád jen bojovat. Důležité je hledat i místa, kde jsme v klidu. A to dnes mnohým schází. Žijeme v neustálém módu boj, výkon, připravenost. Zapomínáme, že život má být i o klidu, odpočinku a o tom, že si dovolíme nic nedělat. Jen tak lelkovat, nudit se. Nuda je zdravá,“ říká s úsměvem bývalá armádní psycholožka Helena Sováková v pořadu Blízká setkání Terezy Kostkové.

„Ráda se do rolí nořím a někdy musím mít nějakou bójku, které se můžu chytit, abych se neponořila úplně. Proto jsem se v mateřství vyhýbala těžkým rolím. Energii jsem chtěla směřovat domů, dát ji miminku. Teď, po narození druhé dcery, se mi chuť vrací a chtěla bych se věnovat hlubším ponorům,“ říká herečka Eva Podzimková v rozhovoru s Markem Němcem. Jak moc ji mateřství proměnilo? Poslechněte si celá Blízká setkání.

Co vidí, když se podívá dvacet let dopředu? Žádné katastrofické scénáře ani velká gesta. „Vždycky je namístě mírný optimismus. Hezky česky se tomu říká naděje. I kdyby to mělo vypadat zle, stojí za to nějakým způsobem bojovat,“ říká environmentalista v Blízkých setkáních Marka Němce. Jeho představa budoucnosti přitom není překvapivě velkolepá. „Ne všechno se podaří zachránit nebo vyčistit. Ale pokud se budeme snažit, tak i to stojí za to.“

V dokumentu Láska nebolí promluvil Radek Banga o svém dětství a o násilí, kterém se na něj jeho otec dopouštěl. „I jen dívat se na ten dokument bylo pro mě těžké. Na premiéře jsem dokonce uvažoval, že odejdu,“ přiznává zpěvák. „O tom, co se děje doma, jsem se rozmluvil až na psychiatrii, když jsem měl panické ataky a těžké poruchy spánku,“ vypráví Radek Banga v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. „Možná by mi stačilo jediné slovo,“ říká Banga o odpuštění, které nepřišlo.

„Měl jsem štěstí, že jsem vždycky zpíval pro holky a politika mě nezajímala,“ vzpomíná Dalibor Janda na dobu, kdy vadila i flanelová košile. Navzdory výtkám shora se stal jednou z největších hvězd populární hudby. Sláva mu však do hlavy nestoupla. „S pětadvaceti koncerty měsíčně nebyl čas ani zpychnout,“ prozradil v rozhovoru s Adélou Gondíkovou. Jaké byly začátky se zpěvačkou Evou Olmerovou? Kdo uděloval ocenění Disco slavík? A komu všemu dnes radí, jak pěstovat melouny?