Studio N

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Osobně bych si přála, aby vedení televize bylo razantnější a sebevědomější,“ říká moderátorka České televize Tereza Řezníčková o současném sporu kolem financování veřejnoprávních médií. Zaměstnanci podle ní chystají další viditelnější kroky na obranu nezávislosti média. „Teď to bude mnohem větší, lidé si toho určitě všimnou. A bude to ještě ve chvíli, kdy se dá něco změnit,“ avizuje v rozhovoru pro Studio N. V úvahu připadá několik variant. Nejtvrdším řešením by bylo vypnutí vysílání. Tím by ale došlo k porušení zákona. „Osobně by mi v boji za nezávislost nevadilo ani porušit zákon, ale já jsem mezi kolegy taková razantnější,“ říká moderátorka zpravodajské ČT24. Řezníčková zároveň otevřeně mluví o vztahu zaměstnanců k vedení televize. „Nevím, jakou taktiku Hynek Chudárek má, jak o té situaci přemýšlí, já to vlastně nevím,“ přiznává. Přála by si častější setkávání generálního ředitele se zaměstnanci a především partnerskou debatu. „Zdá se mi, že ta debata se vyhrocuje a je polarizována,“ dodává s tím, že sama má pocit, že zaměstnanci a vedení by měli stát na stejné straně. Několik zdrojů napříč veřejnoprávní televizí Deníku N minulý týden potvrdilo, že od začátku roku 2027 se počítá s utlumením některých pořadů, krácením rozpočtů nebo omezením vysílání regionálních studií. Podle generálního ředitele Chudárka jde pouze o jednu z variant. „V rámci iniciativy Veřejnoprávně s tím nesouhlasíme. Nerozumíme důvodu, proč je teď nutné omezovat veřejnoprávní službu,“ ohrazuje se moderátorka. Mezi zaměstnanci ale podle ní v současné krizové situaci existuje výrazná soudržnost. „Je tam velká snaha nepouštět si k tělu emoce a nepouštět se do hádek a diskuzí, které by vedly k další polarizaci v rámci média. To je podle mě dobrá zpráva, rozhodně to nebylo pravidlem a nebylo to automatické,“ říká. A dodává: „Jsme nabuzení a odhodlaní. V televizi dělají srdcaři, do veřejnoprávních médií nejdou lidi kvůli penězům, ale protože ji mají rádi a chtějí za ni bojovat.“ Co v kontextu České televize znamená, když se zaměstnanci začnou scházet v garážích přenosové techniky? Jaké má v rukávu triky a taktiky, jak umlčet politiky? Kteří zákonodárci si chodí do televizních studií pouze pro reels na své sociální sítě? Který politik ji vystavil veřejnému lynči? A jak se vyrovnává s urážkami na svůj vzhled? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Rob Cameron po 22 letech končí jako pražský korespondent BBC. Britský novinář říká, že česká politika se uzavírá do vlastních bublin a že část zahraničního zájmu o střední Evropu mezitím mizí. Co podle něj stojí za návratem Roberta Fica, jak dobře Andrej Babiš prodává svůj politický brand a proč může být pro Česko nebezpečné oslabování veřejnoprávních médií? BBC kvůli škrtům ruší pět freelance korespondentských míst v Evropě. „Nerozumím tomu a nejsem sám. Finančně to nedává žádný smysl,“ říká. Cameron přitom upozorňuje, že korespondenti nejsou jen lidé, kteří do zahraničí posílají jednotlivé zprávy. „Ztrácejí pět lidí, kteří umějí místní jazyky, mají výborné kontakty, znají ty země perfektně.“ Sám pokrýval Česko a Slovensko, další kolegové Polsko, Balkán, Portugalsko nebo Švýcarsko. „Zároveň jsme v těch zemích byli i veřejnou tváří BBC, což bylo občas nepříjemné, ale bylo to tak. Celou dobu jsme obhajovali BBC a veřejnoprávní vysílání,“ dodává. V Praze tak podle něj stanice po jeho odchodu nebude mít nikoho. Proč se rozhodl netočit reportáž o prezidentově cestě na summit NATO do Ankary? Co Česko ztratí, pokud politici oslabí veřejnoprávní média? V jakém stavu je současná BBC? Budou si muset novináři hledat i jiné práce, aby se uživili? Překvapily ho návraty Roberta Fica a Andreje Babiše do premiérských funkcí? A jak vzpomíná na rozhovory s dalajlamou, Václavem Havlem nebo Madeleine Albright? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Deficit skoro 400 miliard je šílený. Co se stane, když přijde krize, začne další válka nebo budeme do něčeho zapleteni? Nemáme vůbec žádnou rezervu, v tomto smyslu je to zločinný rozpočet,“ tvrdí ve Studiu N bývalý premiér Mirek Topolánek. „Kdyby mi ministr financí tlačil takový rozpočet, podal bych demisi,“ říká. Nominálně větší schodek mělo Česko jen během covidové pandemie, kdy se zastavila ekonomika. Jde tedy o druhou největší sekeru v období samostatné České republiky. Fiskální politiku Aleny Schillerové označuje v podcastu za nezodpovědnou. „Způsobí to eskalaci problémů. Jestli to uspokojí ‚naše lidi‘ a Babišovy voliče, je mi úplně jedno, protože to nakonec budou oni, kteří zapláčou.“ Topolánek přitom říká, že dnes nevidí politickou stranu, kterou by sám mohl volit. Problém podle něj spočívá v tom, že se z české politiky vytratila schopnost nabízet voličům vlastní vizi. „Z politiky se vytratila nabídková strana. Nedávají nabídky, ale dělají si průzkumy a reagují na poptávku,“ tvrdí. Expremiér zároveň varuje, že Evropa vstupuje do období, v němž se bude žít hůř. Přestože sám sebe označuje za velkého euroskeptika, případný rozpad EU podle něj není v českém zájmu. „Žádnou alternativu k tomu projektu nemáme. Jsme poslední, kdo si může přát jeho erozi a případný rozklad. Je ale třeba říct, že za poločasem rozpadu Evropské unie už se dávno nacházíme,“ říká. Důvodem je podle něj především zásadní změna bezpečnostní a geopolitické situace. „Všichni pořád jenom plácají, ale k žádné změně nedochází,“ říká. Podle něj se rozpadá dosavadní světový řád, mění se vztah Spojených států k Evropě a končí paradigma, na kterém evropská politika dlouhé roky fungovala. „Nejsme u stolu s velkými kluky, nikoho v zásadě ekonomicky nezajímáme.“ Je Martin Kuba novou nadějí české pravice, nebo může jednou skončit po boku Andreje Babiše? Do jak velké propasti se řítí Německo a Francie? Proč od jisté doby začal nenávidět lidi? A jak zkušenost s rakovinou změnila jeho pohled na politiku a vlastní veřejné působení? Podívejte se na celou epizodu Studia N. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Rusko se snaží Evropu rozdělit zevnitř a využívá k tomu i nedůvěru mezi jednotlivými státy. Co ukázala dezinformační kampaň kolem takzvané Akce Těšínsko? Chystá se Putin napadnout Pobaltí a Polsko? A proč je podle válečné reportérky Petry Procházkové největší zbraní, kterou má Rusko proti Západu, samotná demokracie? Kampaň kolem takzvané Akce Těšínsko, při níž se na sociálních sítích šířily falešné informace o tom, že chce Polsko obsadit silou část území České republiky, ukazuje podle Petry Procházkové stopy ruských hybridních operací. „Je to rukopis, který nám napovídá, že Rusové se aktivizují,“ říká. Rusko podle ní zároveň postupuje tak, aby nebylo možné jeho aktivity jednoduše spojit přímo s Kremlem. „V tuto chvíli zaujalo strategii, že dělá akce, o kterých sice všichni víme, že to asi dělá Rusko, ale snaží se, aby tam nebyla přímá linka,“ popisuje Procházková. Kreml pak podle ní může vždy tvrdit, že s konkrétní akcí nemá nic společného. Cílem je podle Procházkové rozdělit společnost zevnitř. „Hlavní teze, která mezi ruskými důstojníky vítězí, je: rozvraťme je zevnitř, zničme je jejich vlastními zbraněmi,“ tvrdí. Rusko podle ní nepotřebuje vytvářet zástupy lidí, kteří budou otevřeně obdivovat Vladimira Putina. Mnohem účinnější je zasít pochybnosti a vytvořit konflikty mezi jednotlivými skupinami společnosti. Největší zbraní Ruska je v tom podle Procházkové demokracie samotná. Západ totiž na rozdíl od autoritářského Ruska nemůže jednoduše vymazat názory, které jsou nepohodlné nebo nebezpečné. „Pochopili, že tu nebudeme umlčovat hlasy, které s něčím nesouhlasí. Že nebudeme falšovat a manipulovat volby,“ říká. Stačí proto podle ní vytvořit dostatečně velkou skupinu lidí, která nebude nutně proruská, ale přestane věřit evropské spolupráci. „Nemusí říkat, že Putin je borec,“ vysvětluje Procházková. „Stačí, aby obří masa nevěřila evropské solidaritě.“ A právě to se podle ní už v Evropě děje. Proč Putin zatím nemá důvod válku na Ukrajině ukončovat? V jak velkém ohrožení je východní křídlo NATO? A co si na Západě nalháváme? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Nový školní rok začíná pro rodiče a děti nejistotou, jak vlastně bude české školství za pár let vypadat. Ministr školství Robert Plaga spolu s dalšími vládními politiky otevřel debatu o zásadních změnách, od podoby letních prázdnin a přijímaček přes zákaz mobilů na školách až po možné zrušení devátých tříd. Některé návrhy se ukázaly jako vypuštěné balonky, jiné Babišova vláda myslí vážně. Co by jednotlivé změny znamenaly pro děti, rodiče i samotné školy? Ve Studiu N odpovídá psycholožka Vlaďka Bartáková. Kratší prázdniny, zákaz mobilů a konec devítek? „Nevím, proč se takhle utrhli ze řetězu. Každý střílí od boku něco jiného,“ komentuje Vlaďka Bartáková sérii návrhů vládních politiků. Stát by podle ní měl při změnách, které se dotýkají dětí a rodičů, srozumitelně vysvětlovat, co skutečně plánuje, a ne rozvíjet debaty na Facebooku. „Nemají snad na ministerstvu školství odbor, který má komunikovat témata, na kterých pracují?“ upozorňuje Bartáková na chybějící strategickou komunikaci. „Jako psycholožka v rámci krizí bych potřebovala, aby stát komunikoval a vytvářel bezpečí, a ne ohrožení. Co na to mám říct? Takhle ne.“ Velkou bouři na sociálních sítích způsobil během prázdnin ministr Plaga nejasným dumáním nad délkou letních prázdnin. Později vysvětloval, že se jejich podoba zatím měnit nebude. Dva měsíce volna jsou podle psycholožky pro děti důležité kvůli regeneraci i přirozenému vývoji. „Ke zregenerování je potřeba víc než jeden týden. V čase, kdy nemusí být v institucionálním drilu, mají často možnost vyrůst jiným způsobem,“ vysvětluje. „Pokud jste rodiče, naschvál se podívejte, s jakou velikostí bot vaše děti vystupovaly ze školy a jakou budete potřebovat po prázdninách.“ Podle Bartákové navíc podobné nápady přicházejí pro rodiče v nejhorší možnou chvíli. „Když jste rodič, musíte myslet daleko dopředu. V lednu už například nakupujete příměstské tábory na léto.“ Apeluje proto na politiky, aby během prázdnin nestříleli od boku nápady, které v rodinách jen vyvolávají nejistotu. Dnešní děti a dospívající navíc podle ní vyrůstají pod výrazně větší psychickou zátěží než předchozí generace. Vedle klimatické krize a dalších náročných informací, ke kterým se dostávají prostřednictvím technologií, jsou podle ní vystavené také systémům sociálních sítí, které útočí na jejich přirozené psychologické mechanismy. Politici by proto podle ní měli místo moralizování dětí a rodičů tlačit na regulaci firem, které tyto technologie vytvářejí. „Jsme hozeni do hořící kádě a musím říkat dětem, aby se nespálily. Já ale potřebuju, aby v té kádi už nehořelo,“ říká. Překvapil ji proto návrh na plošný zákaz mobilů ve školách. Podle Bartákové už školy mají nástroje, jak používání telefonů regulovat samy – prostřednictvím školních řádů a pravidel, která mohou společně s dětmi nastavovat. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Slovenská zpěvačka Adéla letos pobláznila internet i světové hudební žebříčky a ukazuje, že cesta ke globálnímu publiku už nemusí vést přes tradiční hudební průmysl. Regionální scéně se ale nedaří všude: návrat Hip Hop Kemp skončil fiaskem a řada klubů bojuje s výrazným propadem návštěvnosti. Proč jsou lidé ochotní utratit tisíce za festival, ale pár stovek za koncert v klubu už často ne? Co TikTok, Spotify, generační obměna a nové návyky po covidu dělají s živou kulturou? A máme v Česku festivaly, které dokážou přivézt světové hvězdy první velikosti, nebo se musíme spokojit s béčkovou scénou? Filip Titlbach mluví ve Studiu N s redaktorem kulturní rubriky Tomášem Macou. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Církevní audit odhalil nevýhodné smlouvy, kvůli kterým pražské arcibiskupství přišlo o stovky milionů korun. Pod dohodami je podepsaný pomocný biskup pražský Zdenek Wasserbauer společně s bývalým ekonomem arcidiecéze Karlem Štíchou. Redaktor Prokop Vodrážka ve Studiu N popisuje případy, které třaskavý audit odhalil. „Pražské arcibiskupství si nechalo zpracovat audit, protože mělo vážné pochybnosti o tom, jak se historicky hospodařilo s jejím majetkem,“ říká Vodrážka v podcastu. Kauzy se týkají nevýhodných dodatků kolem pronájmu Jindřišské věže nebo například prodeje pozemků středočeské obci, která je s vysokým ziskem obratem přeprodávala dál. Církev se také rozhodla pronajmout lukrativní pozemky určené k výstavbě bydlení na sedmdesát let golfovému areálu. „Je to obří reputační problém, kterému se arcibiskupství snažilo zabránit. A zároveň také potvrzení stereotypních představ o církvi,“ tvrdí ve Studiu N novinář. „Poškodí to další podnikání církve, poškodí to všechny, kteří se v těch případech objevují, a opět to z církve dělá instituci, která brání sama sebe, místo aby hledala spravedlnost.“ Proč hodnostáři podepisovali nevýhodné smlouvy? Jaké mocenské boje se odehrávají v pozadí? A jak se ke kauze staví nový arcibiskup pražský Stanislav Přibyl? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Evropa řeší migraci, Turecko si buduje vlastní sféru vlivu a česká vláda mezitím otevírá otázku budoucnosti veřejnoprávních médií. Ve Studiu N jsme se zahraničním reportérem České televize Andreasem Papadopulosem mluvili o třech zdánlivě vzdálených tématech, jež spojuje jedno: proměna evropského prostoru a jeho vztahu k okolnímu světu. Papadopulos upozorňuje, že motivace lidí, kteří se vydávají na nebezpečnou cestu do Evropy, není možné redukovat na hledání pohodlnějšího života. „Ti lidé nejsou na cestě za lepším životem, ale za životem,“ říká. Podle něj je důležité rozumět tomu, před čím tito lidé utíkají, i když to podle něj neznamená, že Evropa by měla své hranice jednoduše otevřít. „Tam, odkud pocházejí, by ten život mohli ztratit. Byl by tragický. A to je žene. Neříkám, že je to správně a že by měli do Evropy přijít otevřenou branou, to vůbec ne. Myslím ale, že je důležité vnímat jejich motivaci. Nedá se umenšit tím, že jim řekneme, že je tady nechceme. Oni jdou s mnohem větší motivací a přes mnohem větší nástrahy a překážky, než je nějaký hraniční plot nebo španělští policisté s obuškem,“ popisuje zahraniční zpravodaj České televize. „Pro ně je ten pobyt na pláži v Ceutě jedním z nejlepších období, protože dostávají denně jídlo a mají jistotu, že se nezapletou do stejných problémů jako po cestě,“ říká Papadopulos. Z Ceuty se rozhovor přesouvá k Turecku a jeho stále ambicióznější zahraniční politice. „Turecko chce být mostem mezi západní civilizací a civilizací Středního východu,“ říká novinář. Podle něj Ankara usiluje o stále větší vliv v Africe, Libyi i na Blízkém východě a současně zůstává pro Severoatlantickou alianci velmi cenným partnerem. „Pro NATO je Turecko vytrčeným tykadlem směrem do tohoto prostoru,“ tvrdí. V některých oblastech podle něj dokonce může coby regionální mocnost převzít část role, kterou dosud hrály Spojené státy. Země za Erdoganovy vlády výrazně rozšiřuje své mocenské ambice, zároveň ale prochází hlubokou ekonomickou krizí. „Turecko je nemocné, ale má silného sultána,“ říká reportér, se kterým jsme se spojili do Istanbulu, odkud působí jako zahraniční zpravodaj veřejnoprávní televize. Jak funguje evropská migrační politika a proč se ji nedaří dlouhodobě nastavit? Co ukazuje příběh Ceuty? Jaké jsou Erdoganovy skutečné ambice? Kam se může posunout Turecko v novém geopolitickém uspořádání? Co může znamenat plánovaná proměna veřejnoprávních médií v Česku? A co by jejich ztráta znamenala pro schopnost české společnosti orientovat se ve světě, který je stále složitější? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Umělá inteligence možná právě narazila na hranici, za kterou už nejde dál experimentovat stylem pokus omyl. Modely OpenAI při testování pronikly z izolovaného prostředí na internet a napadly platformu Hugging Face, aby našly způsob, jak splnit úkoly, které vyřešit nešly. Podle vedoucího vědecké rubriky Deníku N Petra Koubského jde o velký problém. „Co se stalo s modely OpenAI, je podle mě skoro poslední varování před opravdu velkým průšvihem, při kterém začnou umírat lidé,“ říká ve Studiu N. „Období neuváženého experimentování končí.“ První problém vznikl už při zadání testu. Do baterie úloh se dostaly dvě, které byly nesplnitelné. „Když dáte člověku nesplnitelný úkol, nejspíš vám řekne, že je to špatně zadané a že se s tím nedá nic dělat.“ Modely jsou ale podle něj obsedantně posedlé tím, že musí úkol vyřešit za každou cenu. „Neakceptují, že některé úkoly jsou nesplnitelné. Tím pádem se pokusily vyřešit neřešitelný úkol,“ tvrdí Koubský. „V OpenAI udělali tolik neskutečných přešlapů, že se mi pořád nechce věřit, že se to stalo,“ říká ve Studiu N. Model, který dostane autonomii a přístup k nástrojům, totiž nemusí zůstat u neškodných pokusů. Může začít hledat vlastní cesty, jak překážky obejít. „Problém není v napadení Hugging Face, to je maličkost. Problém je v tom, že to nemuselo skončit napadením této firmy.“ Kdyby autonomní systém například zasáhl infrastrukturu jiného státu, může být jeho jednání interpretováno jako úmyslný útok. „Představte si, že modely by se při testování nabouraly do podobné firmy, jen ne v Americe, ale v Číně. Vysvětlete potom Číňanům, že to nebyl záměrný útok na jejich infrastrukturu a začátek třetí světové války. Nepovede se vám to.“ Do celé aféry vstupuje také geopolitika. „Do oblasti umělé inteligence se vrátila logika soutěžení studené války, a to mezi Spojenými státy a Čínou.“ Čím intenzivnější je technologický závod, tím větší je podle Koubského pokušení bezpečnostní brzdy odsunout stranou. Ve Studiu N říká, že je proto skeptický i k velkým prohlášením samotných technologických firem. „Odnaučil jsem se brát prohlášení OpenAI vážně, spíše je potřeba rozklíčovat, proč to říkají v daném okamžiku a co přesně tím myslí.“ V rozhovoru se také dozvíte, jaký dopad bude mít další rozvoj umělé inteligence na klimatickou změnu, proč je tak těžké naučit AI respektovat lidskou morálku a zákony a proč jsou nejvýkonnější modely pro jejich provozovatele stále tak prodělečné. Podívejte se na celou epizodu Studia N. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Francie má za sebou léto ničivých požárů a před sebou prezidentské volby, které mohou zásadně změnit její politický kurz. Země se potýká s vlnami veder, suchem i obrovským státním dluhem, zároveň roste frustrace mladé generace. „Klimatická změna přestala být pro Francouze abstraktním pojmem,“ říká ve Studiu N končící zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii Martin Balucha. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Daniela Špinar prošla během posledních let několika zásadními proměnami. Tranzicí, odchodem z Národního divadla i zásadním přehodnocením vlastní víry. „Jsem pro lidi hromosvod,“ říká ve Studiu N, jak se po tranzici změnil její život. Z pozice uznávané divadelní režisérky se podle svých slov propadla na společenský okraj. „Co jsem ztratila jako trans žena ve společnosti? Ztratila jsem postavení, důstojnost, propadla jsem se z nejvyššího na nejnižší žebříček ve společnosti.“

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Film Pramen otevírá jednu z nejtemnějších kapitol československého zdravotnictví. Ve Studiu N live debatovali režisér Ivan Ostrochovský a bývalá ombudsmanka Anna Šabatová o nucených sterilizacích romských žen, odpovědnosti lékařů i o tom, proč je důležité podobné příběhy připomínat právě dnes. „Když se schováte za zákony, byrokracii, tak to těm lidem umožňuje být nemorální. Dokážete si pak zdůvodnit, že jen vykonáváte pořádek, který je nastolený,“ říká Ivan Ostrochovský. Někdy lékaři přesvědčovali ženy ke sterilizaci přímo na operačním stole během císařského řezu. „Byly případy, že žena leží rozpáraná na stole a lékař se ji snaží přesvědčit, ať se nechá sterilizovat,“ popisuje režisér. „A ještě jim například říkali, že zemřou, pokud to neudělají,“ připomíná Anna Šabatová argumentaci lékařů, která byla často založená na strachu. Ostrochovského během rešerší ale překvapilo něco jiného: „Šokovalo mě, že většina lékařů, se kterými jsme anonymně mluvili, si to dodnes dokázala racionálně zdůvodnit. Byli přesvědčení, že tím ženám zachraňovali životy,“ říká ve Studiu N. Podle bývalé ombudsmanky hrály vedle rasových předsudků zásadní roli také mocenské vztahy mezi lékaři a pacientkami. „Představa byla, že doktor ví lépe než člověk sám, co je pro jeho dobro. Neobtěžovali se tím, aby to vysvětlili a nabídli alternativy.“ Mnoho žen tehdy vůbec nevědělo, o jaký zákrok se jedná. „Některé se i domnívaly, že sterilizace je vratný zákrok,“ říká Šabatová. Na kancelář veřejného ochránce práv se dokonce obrátila žena, která vůbec netušila, že byla sterilizována. Dozvěděla se to až po letech při návštěvě gynekologa, když se snažila znovu otěhotnět. Právě první svědectví žen odstartovala jedno z nejzásadnějších šetření kanceláře ombudsmana. „Byla velká odvaha prvních deseti žen, které poskytly svůj příběh. Během týdne přišlo dalších asi osmdesát stížností,“ vzpomíná Šabatová. Jak se rodila zpráva ombudsmana, která změnila pohled na celou kauzu? Jaké zákony v českém právním řádu stále chybí? Proč je situace na Slovensku o tolik horší než v Česku? Kdy se z poslušnosti vůči systému stává spoluvina? A co nám praxe nucených sterilizací říká o moci státu nad lidským tělem? Podívejte se na celou epizodu natáčenou v pražském kině Světozor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Petr Macinka se nám snaží mstít za to, co píšeme, a chce se vyhnout odpovědím na otázky, které mu chceme klást. Takhle prosté to je,“ reaguje na zákaz vstupu na tiskovou konferenci ministerstva zahraničí šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek. „Nesmíme se nechat rozrušovat šumem, který Macinka vytváří,“ říká investigativní reportérka Zdislava Pokorná. „Zřejmě si myslí, že mě tím odrazuje od práce a brečím po večerech v peřině. Je to přesně naopak. Dodává mi sílu a ukazuje, že je v tom potřeba pokračovat,“ dodává ve Studiu N. Na podporu Deníku N se mezitím ozvali šéfredaktoři dvou dalších médií a nabídli, že na tiskových konferencích položí otázky, které naše redakce klást nemůže. „Myslím, že je to efektivní způsob, jak solidarizovat s Deníkem N a hlavně novinářskou profesí – abychom uhájili její principy,“ říká Tomášek. „Celé to začalo loni na podzim, kdy si vzal Petr Macinka velmi osobně, že jsme zveřejnili nenávistné výroky Filipa Turka. Od té doby začala jeho zákopová válka s Deníkem N,“ připomíná Pokorná. Jak se v motoristické mlze daří Andreji Babišovi prosazovat své byznysové zájmy? Měli by novináři společně bojkotovat tiskové konference Petra Macinky? Co přesně řekla policie o nenávistných výrocích Filipa Turka? Jakou dohru má pro exministra spravedlnosti Pavla Blažka bitcoinová kauza? A kdo se skrývá za pseudonymem Thomas Paukner, který se prezentuje jako alternativa k investigativním médiím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Cimrmani umírají, ale muzeum se z toho nestane. Je to živý organismus,“ říká ve Studiu N live herec Ondřej Vetchý, který je přesvědčený, že legendární divadlo nesmí skončit jen proto, že jeho zakladatelé stárnou. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč je pro něj důležitější práce pro stát než popularita, do jakých sporů se dostal s českými politiky a jak válka na Ukrajině změnila jeho pohled na svět. Co se děje kolem Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu? Na kterého prezidenta si pořídil vojenskou pušku? Kterého politika naposledy pohladil? A jsou Filip Titlbach s Ondřejem Vetchým příbuzní? Podívejte se na celý záznam z natáčení Studia N live na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Národní galerie vstupuje do svého 230. roku existence ve složité situaci. Po odvolání bývalé ředitelky má provizorní vedení, ministr kultury Oto Klempíř zrušil už vypsané výběrové řízení na nového šéfa a odbory varují před chronickým podfinancováním i chaosem kolem řízení instituce. „Pracujeme, jako kdyby žádný chaos nebyl. Snažím se na svůj tým přenášet klid,“ říká ve Studiu N dočasně jmenovaná ředitelka Olga Kotková. Dočasné vedení galerie přijala podle svých slov i proto, aby zabránila další nejistotě. Někteří kolegové ji prý varovali před scénářem, který by připomínal vývoj kulturních institucí na Slovensku. „Nejrůznější kolegyně a kolegové mi říkali: Běž do toho, abys zabránila slovenské cestě,“ tvrdí. Nové vedení Národní galerie má vzejít z výběrového řízení, které ministr kultury Oto Klempíř nejprve vypsal a následně zrušil. Kotková přiznává, že samotné téma konkurzu, do kterého se sama hlásila, je pro ni po posledních měsících citlivé. „Když se přede mnou řekne výběrko, není to slovo, které bych teď chtěla slyšet. Musíme se s tím vyrovnat,“ říká. Období střídání ve vedení instituce podle ní vyvolává v týmu nervozitu. „Pro zaměstnance a zaměstnankyně je to určitý stres. Nevědí, co bude, jaká bude koncepce, kdo přijde,“ říká historička umění. „Pro galerii v žádném období není dobré, když se tam ti ředitelé střídají jako apoštolové na orloji. To je špatně,“ dodává. Stabilita je podle jejích slov důležitá nejen pro lidi uvnitř galerie, ale i pro její fungování v zahraničí. „Galerie potřebuje mít stabilitu, aby byla předvídatelným partnerem. Je to důležité i pro mezinárodní projekty. Naši partneři potřebují vědět, že spolupráce bude kontinuálně pokračovat, že nepřijde radikální krok, který by je zastavil,“ popisuje. Ve Studiu N také odmítá vyjádření ministra Klempíře, že by pražská Národní galerie nepatřila mezi přední evropské instituce. Kotková zároveň upozorňuje, že problémy galerie nejsou jen otázkou vedení, ale i dlouhodobého nedostatku peněz. Národní galerie podle ní funguje s výrazně menšími prostředky než srovnatelné zahraniční instituce. „Peníze, které mají ve Vídni na vitrínu, máme my na celou expozici,“ říká. Nedostatek peněz se podle ní promítá i do pracovních podmínek zaměstnanců: „Platy tam nejsou velké. Máme štěstí, že většina zaměstnanců a zaměstnankyň jsou lidé, kteří mají svoji práci rádi. Jsou to srdcaři. Jsou ochotni pracovat o víkendech zadarmo, protože věří v to, že pracují pro kulturu. Cítíme se jako dělníci kultury.“ Kotková popisuje i stav některých budov, které Národní galerie spravuje. „První klika, za kterou jsem vzala, mi zůstala v ruce. Vypovídá to symbolicky o tom, v jakém je Veletržní palác stavu,“ popisuje v podcastu. Proč ministr Klempíř zrušil výběrové řízení, které sám vypsal? Může být veřejná kulturní instituce apolitická? A proč z loga Národní galerie u vstupu do Veletržního paláce zmizela ukrajinská vlajka na podporu napadené země? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výrazně přeskupil mocenské poměry v zemi i armádě. Prosadil rozsáhlou obměnu vlády, sesadil oblíbeného ministra obrany a jmenoval nového vrchního velitele armády. „Prezident tím v očích veřejnosti hodně utrpěl,“ říká ve Studiu N analytik a novinář ukrajinského serveru Kyiv Independent Adam Sybera. „Z nějakého důvodu se jednou za rok pokusí spáchat společenské harakiri,“ tvrdí. Zároveň připouští, že vedení Ukrajiny potřebuje čerstvou energii. „Země se připravuje na dlouhou válku. Nikdo tam neočekává, že to brzy skončí,“ tvrdí Sybera. Důležité je podle něj nyní připravit infrastrukturu na zimu. Bojiště popisuje jako střet světa nejmodernějších technologií s improvizací, která připomíná spíš postapokalyptický film. „Je fascinující, jak se na frontě střetává svět staré a moderní války. Vytvářejí se tam situace jako z Mad Maxe. Vidíte brutálně moderní drony, které pak voják na druhé straně vyřadí nůžkami.“ Podobně absurdní podle něj byly i záběry, na nichž se ruský voják snažil prokličkovat drony kontrolovanou „zónu smrti“ na koni. Analytik Kyiv Independent ve Studiu N také hodnotí českou debatu o pomoci Ukrajině, která je podle něj plná rozporů. „Myslím, že jsme trochu vyčúránci. Na pomoci Ukrajině jsme se hodně napakovali, hodně jsme vydělali. Zároveň si vzpomeňme na silná prohlášení populistické vlády Andreje Babiše s jeho přikyvovači z SPD a Motoristů, že na Ukrajinu nedají ani korunu. Ale pak přišel moment, kdy to pro něj bylo výhodné, a peníze na zakázky na zbraně vláda poslala.“ Co Zelenskyj očekává od nových postav v kabinetu a armádě? Kdy budou v zemi prezidentské volby? A v jakém stavu se vracejí ukrajinští vojáci z ruského zajetí? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Jediné, co Motoristům zbylo, je svatá válka s Hradem. Mají to úplně stejně jako Národní obec fašistická ve třicátých letech. Nic neměli, tak bojovali proti Masarykovi,“ říká ve Studiu N Petros Michopulos z podcastu Kecy a politika. „Přežili jsme Věci veřejné? Přežili. Přežili jsme Husáka s Jakešem? Přežili. Tak přežijeme i Klempíře s Macinkou.“ Andrej Babiš podle Michopulose nemá žádný plán B a skandály Filipa Turka tak musí přetrpět až do konce volebního období. „Pro premiéra je Turek úplný póvl, kterým hluboce opovrhuje. Dostal ho ale v balíčku s Macinkou jako sušenku navíc. Myslím si, že se ho snaží nějak korigovat, zkorumpovat a eliminovat, ale zatím mu to nejde, protože je to typ člověka, který je i na Babiše příliš,“ myslí si politický podcaster. Michopulos tvrdí, že pokud vláda nebude ochotná ustoupit v otázce veřejnoprávních médií, měli by zaměstnanci televize a rozhlasu přistoupit k razantním krokům. „Dá se to vyhrát za předpokladu, že zaměstnanci obou institucí se spojí a pojedou to po odborářské úrovni. Opravdová stávka, případně okupační stávka, poté podpora veřejnosti – demonstrace, protesty, petice.“ Vyjadřuje se také k aktuálním vládním útokům na Ústavní soud, ke kterým se přidal i ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. „Bez lásky Andreje Babiše je Jeroným Tejc nula. Nic není. Všichni by jím opovrhovali, včetně lidí v justici.“ Michopulos ho označuje za „patologického oportunistu“. „Je to nájemný člověk, kterého si Babiš najal, aby seděl na justici a dělal věci v jeho zájmu. Vést s ním odborné debaty je ztráta času,“ tvrdí. Kriticky se vyjadřuje i k samotnému premiérovi. „Babišovi přeskakuje v hlavě, už to všechno nepobere, už není ve formě. Patnáct let ho pečlivě sleduju a dramaticky se to horší. Na tiskovkách je to festival ztraceného času. Je to stařec.“ Zároveň odhaduje, že příštím cílem Andreje Babiše bude Pražský hrad, byť to v současné době šéf hnutí ANO popírá: „Myslím si, že Babiš bude kandidovat na prezidenta. Byla by to pro něj nejkomfortnější varianta.“ Nechává opozice Babišovu vládu příliš snadno rozebírat pojistky demokracie? Proč premiér stupňuje útoky na prezidenta Petra Pavla? A nakolik mu vyhovuje chování Motoristů sobě? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Každý pátý senior v Česku žije osaměle. Statisíce starších lidí se potýkají s chudobou. Přesto se o stáří ve veřejné debatě mluví spíš jako o problému než jako o životní etapě, která čeká nás všechny. Proč jsme stáří odsunuli na okraj zájmu? Filip Titlbach ve Studiu N mluví s novinářkou Alarmu Sašou Uhlovou. Seniory podle ní z veřejné debaty odstrkujeme, protože nám připomínají vlastní konečnost. „Touha být stále mladý je legrační. Je to symptom toho, že stáří vytěsňujeme a považujeme za něco nehezkého. Za něco, čeho se štítíme,“ říká v epizodě natáčené na festivalu Regiony v Hradci Králové. „Je to ale přece také dobrá etapa života,“ dodává s tím, že bychom se měli naučit lépe vyprávět příběhy stáří. V kolika letech člověk přestane být mladý? Proč by pomohlo, kdyby stát přijal širší definici rodiny? A proč se tak úpěnlivě vyhýbáme tématu sexuality a intimity starších lidí? Poslechněte si celou debatu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Příměří je u konce. Dočasná dohoda mezi Spojenými státy a Íránem se po poslední vlně amerického bombardování dostala do bodu zlomu. Odvetné údery Teheránu schytávají především země v Perském zálivu, trh s ropou čelí prudkému nárůstu cen a pozornost světa se opět upíná k jednomu z nejdůležitějších strategických míst na světě: Hormuzskému průlivu. „Válka o jádro se změnila v konflikt o ropu,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Dominika Píhová. „Donald Trump říká, že příměří je u konce, zároveň druhým dechem dodává, že dohoda je stále možná. Vidím to jako strategický tlak, kterým se snaží donutit Írán, aby přistoupil na americké požadavky. Teherán zase tvrdí, že dohoda je v krizi, ale neříká, že je u konce. Vidíme vzájemné obviňování a je jasné, že o příměří se nyní nedá mluvit,“ říká Píhová. Za velkými slovy Donalda Trumpa je podle ní volání o pomoc a hledání únikového plánu z války. „Viděli jsme amerického prezidenta, jak vítězoslavně vstupuje do války a poté prohlašuje, že ji vyhrál. Jenže klíčovým bodem je Hormuzský průliv. A to se mu nedaří zařídit způsobem, jakým by chtěl,“ popisuje reportérka. Čas podle ní hraje do karet Íránu, a to i kvůli blížícím se americkým volbám do Kongresu. „Mezi řádky čtu u Donalda Trumpa paniku a hledání strategie, jak z té války ven. USA jsou v horší pozici, než byly na začátku konfliktu, a to hlavně kvůli Hormuzskému průlivu, který předtím řešit nemusely,“ připomíná v rozhovoru novinářka. Ovlivňování provozu v Hormuzu bylo podle ní pro Íránce poslední záchrana. „Nikdy na tom nepanovala úplná politická shoda. Teherán si samozřejmě dobře uvědomoval, že to může zkomplikovat situaci také jemu – že to může prohloubit jeho izolaci v regionu, že si může udělat ještě více nepřátel a že si může také ekonomicky pohoršit. Jenže teď tu pojistku použil a zjistil, že funguje lépe než cokoli jiného,“ komentuje aktuální situaci Píhová. Jak ropná tepna ovlivňuje dynamiku války v regionu? Jaká je situace v Libanonu, kde reportérka strávila poslední čtyři měsíce? A proč se přestalo mluvit o utrpení v Pásmu Gazy? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Queer příběhy dnes podle některých politiků do veřejného prostoru nepatří. Herec Antonio Šoposki si myslí pravý opak. Ve festivalovém Studiu N z Karlových Varů vysvětluje, proč je rád, že seriál Filter vznikl právě teď. „Jsem hrdý na to, co jsme natočili. Když dnes slyšíme, že některé věci se budou točit a jiné ne, přijde mi to absurdní. O to větší radost mám, že tenhle příběh vznikl,“ říká třiadvacetiletý herec, který patří k nejvýraznějším tvářím nastupující generace. Minisérie České televize sleduje přerod dítěte v mladého dospělého, který na prahu střední školy hledá sám sebe. „Bolestivost a odvaha, kterou člověk potřebuje v patnácti letech, aby se stal někým novým, je obrovská. V určitých nuancích jsem to zažil taky,“ přiznává. „Když si člověk ve filmu najde něco těžkého, pak podle mě teprve splnil svůj účel. Film nebo seriál nás nemají jen rozesmát a vyvolat pozitivní emoce. Mají nás přiblížit k nám samotným. Když to lidi bude trochu bolet, dopadlo to na úrodnou půdu,“ říká. Šoposki v rozhovoru otevřeně říká, že bývá citlivý na kritiku. „Podvědomě mi naskakují vzorce chování, abych nevybočoval z řady. I v osobním životě jsem normální, úplně obyčejný člověk. Necítím na sobě nic speciálního,“ tvrdí. Měli by queer postavy hrát jen queer herci? Co říká na útoky na kulturu? A proč věří, že Filter může být symbolem odporu proti nenávisti? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Herečka Pavla Tomicová patří k těm, kteří své postavy nehrají, ale prožívají. Ve Studiu N popisuje, proč neumí emoce předstírat, jak ji některé role fyzicky vyčerpávají a proč doufá, že nový film Chica Checa přiměje diváky přemýšlet o toleranci. Podívejte se na rozhovor z Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. „Nejsem technická herečka. Režisér musí situaci vytvořit tak, abych brečela. Neumím to na povel,“ říká Tomicová. Přiznává, že podobný způsob hraní je psychicky náročný a někdy si ho odnáší i mimo natáčení nebo divadlo. „Je to nebezpečný způsob hraní. Po dramatických rolích to odnáším. Po premiéře inscenace Její pastorkyňa jsem onemocněla, ta role je šílená. Po rozhlasové hře Znásilnění jsem zase byla týden v horečkách.“ Ve Studiu N mluví o tom, proč jsou bolestné zkušenosti paradoxně hereckou výhodou. „Že se člověku v životě něco děje, je pro herectví neuvěřitelná výbava. Když ten pocit neprožijete, nemáte tolik zásuvek, do kterých sáhnout,“ říká. Naopak situace, které sama nikdy nezažila, se jí podle vlastních slov hrají obtížně. „Těžko se mi hrály herdekbaby, protože jsem docela submisivní typ. Když jsem měla někde zakřičet, připadalo mi to nepřirozené, protože to ze svého života neznám.“ Rozhovor se ale netočí jen kolem filmu. Tomicová otevřeně přiznává, že ji zneklidňuje současná atmosféra kolem kultury. „Co se děje v kultuře, vnímám nejvíc. Mám strach. Nevím, co se pro to dá udělat.“ Jak si tvořila mateřský vztah k Janu Cinovi? Proč mají mnohé divačky problém odlišit její život od hereckých rolí? A proč má pocit, že část svých fanoušků „zradila“? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Dvě stě padesát let po vyhlášení nezávislosti se Amerika ocitla v období hluboké politické a společenské nejistoty. Mezinárodní indexy ji postupně zařazují mimo skupinu liberálních demokracií. Spojené státy, které dlouhodobě fungovaly jako symbol západní demokracie, dnes čelí otázce, co vlastně jejich demokratický model ještě drží pohromadě. Ve společné epizodě podcastů Studio N a Amerika, bejby mluví Filip Titlbach s Barborou Chaloupkovou a Jiřím Sobotou, kteří se vrátili z třítýdenní cesty po Texasu. Podle Barbory Chaloupkové Američané jen těžko hledají společný rámec pro to, co se s jejich zemí děje. „Američané neumějí přemýšlet o propadech, neumějí jim nastavit proporci,“ říká. Jiří Sobota upozorňuje, že zároveň dochází k postupnému ústupu USA z role globálního garanta demokracie. „Amerika opouští roli, kterou hrála vůči světu,“ zaznívá v rozhovoru. Co je dnes americký sen? Je Donald Trump neporazitelný lídr? A co by na současný stav Spojených států řekli otcové zakladatelé? Podívejte se na celou epizodu, kterou jsme natáčeli v Knihovně Václava Havla. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Poradce prezidenta Petr Kolář očekává, že Petr Pavel bude znovu kandidovat na Hrad. „Jsem si téměř jist. Zvlášť poté, co teď zažívá, a když vidí, jak se tady den za dnem odehrává únos státu. Myslím, že pod současným tlakem veřejnosti do toho půjde na 99,9 procenta,“ říká ve Studiu N. V rozhovoru s Filipem Titlbachem zároveň ostře kritizuje vládu za spor kolem cesty prezidenta na summit NATO i chování Petra Macinky. „Prezident se neustále snaží po dobrém najít nějakou cestu, která by mohla být východiskem. Vidím na něm, že je z toho už trochu mrzutý. Já bych to nevydržel, byl bych vzteklý a možná už vyzýval k občanským nepokojům,“ říká k aktuálnímu konfliktu s vládou kvůli cestě na summit NATO v Ankaře. Premiér Andrej Babiš vyzval Petra Pavla, aby prokázal velkorysost a na své účasti netrval. Podle Koláře by měl velkorysost nyní naopak projevit premiér. „Měl by si umravnit pana Macinku a srovnat vládu,“ říká prezidentův poradce. Celý spor označuje za „mocenskou svévoli“. Kolář v podcastu také odmítá způsob, jakým premiér podle něj komunikoval prezidentovu účast na summitu NATO. „To je úroveň, která opravdu patří do elementární školy mezi malé fakany, ne mezi nejvyšší ústavní činitele.“ Nejostřeji se Kolář vyjadřuje k motivům celého sporu. „Nejtrpčejší z toho pro mě je, že to snad ani není z vůle premiéra, ale proto, že se tady někdo mstí za to, že prezident nejmenoval jednoho nácka do vlády,“ říká. Jak bude fungovat česká delegace na summitu NATO, pokud se premiér s prezidentem nedohodnou? Proč Andrej Babiš neodpovídá hlavě státu na dopisy? Co za zavřenými dveřmi Hradu radí prezidentovi jeho poradci? A má Petr Pavel eso v rukávu, kterým by Babišově vládě překazil oslabení veřejnoprávních médií? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Kdo určuje českou zahraniční politiku? A kde končí pravomoci vlády a začínají pravomoci prezidenta? Podle ústavního právníka Marka Antoše dává česká ústava hlavě státu v této oblasti silnější postavení, než jaké jí přisuzují někteří politici. „Jestli má někdo v ústavě napsanou zahraniční politiku a konkrétní nástroje k jejímu uskutečňování, je to prezident,“ říká ve Studiu N. Ústavní soud vyhověl žádosti Petra Pavla a vydal předběžné opatření, které mu otevřelo cestu na summit NATO v Ankaře. Antoš ale varuje před jednoduchými závěry. „Nedá se rovnou předpokládat, že soud rozhodne ve prospěch prezidenta. Je velký prostor k tomu, aby rozhodl skoro jakkoliv,“ upozorňuje. Předběžné opatření neznamená, že Ústavní soud by už nyní rozhodl samotný spor. Zachoval pouze dosavadní stav, aby bylo možné věc později řádně posoudit: „Soud jen ochránil pokojný stav. Říká, že než se to vyřeší, nechte to, jak to je,“ vysvětluje vedoucí Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Zároveň upozorňuje, že vláda si svým postupem mohla zkomplikovat pozici. „Je možné to vnímat tak, že vláda účelově natahovala rozhodnutí o složení delegace, aby zabránila soudnímu přezkumu. Svým způsobem si tím uškodila,“ dodává. Podle něj by si vláda měla dát pozor, aby dalšími kroky nezhoršila svou pozici v řízení, které může zásadně ovlivnit vztahy mezi Hradem a Strakovou akademií na dlouhé roky dopředu. Antoš připomíná, že Ústavní soud rozhoduje nejen na základě právních argumentů, ale také v konkrétním společenském a politickém kontextu. „Rozhodování ústavních soudců nebude izolováno od skutečnosti, že ve veřejném prostoru v posledních měsících zaznívají ze strany ministra zahraničí ošklivé věty vůči prezidentovi. Nebo že zaznívá, že ministr zahraničí se aktivně snaží prezidenta odřezat od informačních zdrojů. Nebude to primární argument, ale nějak na ně působí,“ říká. Obavy v něm vyvolává způsob, jakým někteří politici mluví o samotném soudu. „Snaha delegitimizovat Ústavní soud jako instituci, kterou nemáme brát vážně, protože je koupená nebo podjatá, je strašně nebezpečný signál. Je to jako z manuálu, jak odstraňovat demokracii,“ upozorňuje. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Do českých laboratoří, které se zabývají ochranou před jadernými, chemickými a biologickými hrozbami, měli roky přístup armádní experti z čínské vojenské univerzity. Před ní přitom důrazně varují české i západní bezpečnostní služby. Po odhaleních Deníku N padl ředitel státního ústavu a ministerstvo vnitra nařídilo mimořádný audit. Kauzu ve Studiu N popisují reportéři Lukáš Prchal a Michal Tomeš. „Čtyři hodiny po zveřejnění informací bylo nařízeno odvolání ředitele Tomáše Dropy. S okamžitou platností skončil a ministerstvo zároveň nařídilo hloubkový audit několik let zpátky,“ říká Prchal. Závažnost celé kauzy podle reportérů dokládají i reakce z nečekaných míst. „Podtrhuje ji i to, že mi po několika týdnech odpověděl Petr Macinka. Jednoslovně mi odepsal, že je to šílené,“ dodává Tomeš. Co přesně čínští vojenští výzkumníci v českých laboratořích viděli? Mohly získané znalosti využít ozbrojené složky autoritářského státu? Proč bezpečnostní varování nezastavila jejich přístup do citlivého zařízení? A jaké další otázky otevřelo naše zjištění o fungování státního ústavu? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Když přijede do měst poblíž fronty, stále sebou při výbuších trhne. Místní už často ne. „Jejich těla na to nereagují, jejich nervová soustava už to nevnímá. Jsou jako chodící duchové, jako přízraky města,“ popisuje ve Studiu N válečná zpravodajka České televize Darja Stomatová. Když viděla první mrtvé tělo, zažila šok. „Můj mozek začal fungovat specifickým způsobem. Dodnes si nemůžu vybavit, jak to tělo vypadalo a v jakém prostředí bylo,“ říká. Nejhorší vzpomínky ale podle ní nejsou vizuální. „Horší je pach. Ten smrad, který je na takovém místě.“ Po letech reportování z fronty si podle ní mozek na obrazy smrti zvykne víc, než by si člověk chtěl připustit. Čichová paměť ale zůstává. „Často se mi stává, že když vidím záběry z fronty, vybaví se mi, jak to tam smrdí.“ „Zápach tlejícího těla, střelný prach, všechno se to mísí dohromady. Je to podivný sladký zápach, který se ti vryje do mozku,“ popisuje. Vzpomíná i na situaci, kdy jejich auto stálo daleko od místa, kde byla vykládána těla. Přesto v něm zápach zůstal ještě několik dní. Rusko podle zpravodajky útoky na Ukrajinu v poslední době výrazně stupňuje. „Ruský prezident situaci graduje. Útoky eskalovaly – obzvlášť na Kyjev. Byly to útoky plné pomsty,“ míní. „Říká se, že krátce před koncem války konflikty běžně eskalují. Já si ale říkám – když je eskalace teď, co může být dalšího? Mír je v nedohlednu,“ tvrdí. Ukrajina podle ní může uspět jen tehdy, dokáže-li přenášet náklady války i na ruskou stranu. Za zásadní považuje útoky na ruské rafinerie, přístavy nebo logistickou infrastrukturu. „Je vidět velký pokrok. To, jak Ukrajina využívá vlastní technologie, je zásadní krok.“ Ve Studiu N se dostáváme i k tlaku Babišovy vlády na veřejnoprávní média. Podle Stomatové se Česká televize ocitla v situaci, kdy neřeší svou budoucí roli, ale vlastní existenci. „Česká televize a televize obecně by dnes měly diskutovat o tom, jak obstát ve světě sociálních sítí a technologických změn. Místo toho bojujeme o přežití.“ Debata o fungování České televize by se podle ní měla vést především s veřejností. „My se zodpovídáme poplatníkům, ne politikům.“ Kritizuje, že diskuzi o podobě veřejné služby převzali političtí aktéři namísto samotných koncesionářů. Jestliže mají lidé vůči České televizi výhrady, televize by je podle ní měla reflektovat a případně se měnit. „Jenže tahle debata neexistuje, protože tu iniciativu přebral někdo jiný – politici.“ Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Chybí mi tu touha věci společně zlepšovat. Nelíbí se mi, že jsme burani a hulváti. Dojímáme se nad kytičkami, ale na Facebooku prší hejty caps lockem. Vždyť je to absurdní,“ říká ve Studiu N standup komička a moderátorka Adéla Elbel. V rozhovoru přiznává, že si svět „hodně filtruje“. Nepouští si k sobě všechno a všechny. „Lidi mě unavují,“ dodává. V jejím pohledu na společnost je silný odstup i potřeba klidu: „Mám ráda od lidí distanc. Chtěla bych být za paravánem,“ směje se. Ve Studiu N kritizuje jak politickou reprezentaci, tak každodenní mezilidské chování. „Do Sněmovny by se mělo chodit s IQ nad sto. Do této výše bych to tam nepouštěla.“ Podle ní se nevytrácí jen úroveň debaty, ale i základní důvěra. „Nevěříme lékařům, nevěříme vědcům, k učitelům se chováme jako hovada,“ říká. Ve svých vystoupeních se často strefuje do společenských norem. „Rodím už dvacet let a moc se toho nezměnilo. Pořád se počítá s tím, že všechno dělá matka. Jsme šovinisté a držíme se toho zuby nehty.“ Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Hodiny se dokázala soustředit na jednu tečku na zdi. Četla složení ingrediencí na krabici od sušenek, aby trénovala mozek. A zlomit se ji snažili přes děti. Novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševa strávila dlouhé měsíce v ruské vazbě: „24/7 mě sledovali muži, zavřeli mě do izolované části vazby vedle teroristů a extremistů. Tam byly podmínky nejhorší,“ říká ve Studiu N. Režim ji odsoudil k šesti a půl roku vězení za „šíření nepravdivých informací o ruské armádě“. Do Prahy se mohla vrátit díky mezinárodní výměně vězňů mezi Ruskem a Západem. „První dva měsíce jsem nevěřila, že to přežiju,“ říká Kurmaševa. „Pro lidi ve vazbě je nejhorší myšlenka, že na ně svět zapomene.“ Putinův systém podle ní dělá vše pro to, aby člověk ve vězení přišel o důstojnost. „Bylo to úplné ponížení. Ani ve 21. století nemáte normální záchod nebo teplou vodu. Kamery mě sledovaly, když jsem šla na toaletu, když jsem se převlékala, když jsem spala. Nejhorší ztráta důstojnosti byla, když kontrolovali teplotu vody ve sprchách – naschvál mi pouštěli studenou vodu, když jsem měla šampon ve vlasech,“ popisuje novinářka. V nejhorších chvílích jí pomáhala koncentrace. „Dokázala jsem se hodiny soustředit na jednu tečku na zdi, jenom abych neposlouchala, co se dělo kolem. Viděla jsem kolem sebe hodně násilí. Bylo to pro mě moc těžké, protože jsem s tím nemohla nic dělat. Nemohla jsem to ovlivnit ani pomoct. Radši jsem do toho nešla, abych zachránila sama sebe,“ vypráví. Rusko se podle ní nezmění ani v případě odchodu nebo odstranění Vladimira Putina: „Mnozí říkají, že změna režimu všechno změní. Já to tak nevidím.“ V ruské společnosti podle ní panuje obrovský strach. „Lidé mají obavu říct cokoliv jiného, než co tvrdí oficiální propaganda. Sousedi mají strach sami ze sebe. Rozpadají se rodiny, protože třeba jeden její člen mluví jinak a ostatní se s ním odmítají dál bavit.“ Podle ní nejde jen o politický režim, ale o dlouhodobě budovanou kulturu poslušnosti, která je prorostlá společností. „Děti se oblékají do vojenských maskáčů a myslí si, že budují nový svět. Na školách se učí sestrojovat drony a propaganda je učí, že je to AI, že je to budoucnost. Je to ztracená generace,“ míní Kurmaševa. A co je pro ni po zkušenosti s ruskou vazbou svoboda? „Největší svoboda je, když člověk může otevřít svoje dveře,“ říká ve Studiu N. Podívejte se na celý hodinový rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Rusové potřebovali, aby to v Arménii přinejmenším zůstalo tak, jak to je. Snažili se, aby proruské strany dohromady měly dostatek křesel v parlamentu, a mohly tak zabránit radikálním ústavním změnám,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Petra Procházková. „Putinova největší noční můra je Trump v Jerevanu,“ dodává v rozhovoru. Arménský premiér Nikol Pašinjan sice vyhrál volby a na první pohled by se zdálo, že země potvrdila proevropské směřování. Výsledek je ale složitější. Proruská opozice nečekaně posílila, premiér nedosáhne na ústavní většinu a čísla ukazují, že skoro čtyřicet procent Arménů chce dobré vztahy s Moskvou. „Pro Armény je určující pragmatismus a touha přežít – a to ne v úplné nuzotě. Oni podřídí zahraniční politiku tomu, co bude pro Arménii prospěšné, ne co bude hodnotové,“ vysvětluje v podcastu Procházková. Jak se stalo, že Pašinjan politicky přežil porážku v Náhorním Karabachu? Proč tolik Arménů pořád věří Rusku? A dokáže Evropa kavkazské zemi nabídnout skutečné bezpečnostní garance? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Miroslava Němcová po téměř třech dekádách opouští vrcholnou politiku. „Když se dívám na Sněmovnu, tak na to fakt občas nemám nervy,“ říká ve Studiu N. V bilančním rozhovoru mluví o promeškaném čase s rodinou, o tom, proč nechce být senátorkou do svých osmdesáti let, i o tom, proč se v politice za poslední roky zhoršil přístup k ženám. Bývalá šéfka dolní komory v rozhovoru vzpomíná také na zákulisí české politiky: „Vždycky jsem měla v povaze být samotným vojákem v poli. Netrápilo mě, že mě kolegové nebrali s sebou na pivo, kam šli domlouvat nějaké tahy ve Sněmovně,“ říká. Během své kariéry na sebe několikrát upozornila ostrými výroky nebo symbolickými gesty. Ve Studiu N připustila, že několikrát přestřelila: „Možná jsem někdy prchlivá ve výrocích a někdy to přepálím.“ Dodává ale, že za jejími reakcemi stojí obava o směřování země. „Vidím, jak to úsilí, které vyvinula spousta generací před námi, jde vniveč. Jak se dostávají k moci lidé, kteří tam nemají co dělat.“ Řeč přišla také na bilanci polistopadové éry. ODS byla součástí vládní moci po významnou část existence samostatného Česka a nese tak svůj velký díl odpovědnosti za stav země. Co její politická generace podcenila, že dnes Česko trápí nedostupné bydlení, regionální rozdíly, složitý stát i klesající důvěra lidí v instituce? Proč se jí nikdy nepodařilo dostat na nejvyšší politické pozice, o které usilovala? Jak si vysvětluje proruské názory zakladatele ODS Václava Klause? A co demokratické strany zanedbaly, že vyklidily prostor populistům a extremistům? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Nejvíc mě trápí válka. A to, jak se k sobě chováme,“ říká slovenská hudebnice Katarzia, která vydala nové album Pozvi ma, neprídem. Ve Studiu N mluví o bezcitnosti, která podle ní prorůstá veřejným prostorem, ale také o tom, proč sama někdy empatii ztrácí a musí ji v sobě znovu hledat. Řeč přišla i na Ficovu vládu, kulturní války nebo Zuzanu Čaputovou. „Slovenskou politiku z devadesáti procent tvoří toxičtí alfa samci a narcističtí sociopati, takže se bývalé prezidentce nedivím, že v životě našla jiný způsob, jak pomáhat lidem,“ říká zpěvačka. To, co se děje v kulturní oblasti pod vedením ministryně Martiny Šimkovičové a vysokého státního úředníka Lukáše Machaly, považuje za katastrofu. „Čekáme, kdy to všechno skončí. Už jsou unavení i lidé, kteří aktivně pořádají protesty. To, co tahle dvojice dělá, je nekonečné a stále přidávají a přidávají. Pád na absolutní dno je ale pro kulturu dobrá terapie,“ myslí si Katarzia. „Kulturní obec to velmi spojilo.“ Proč bychom měli přepsat definici dospělosti? Jak nedostupnost bydlení u mladé generace mění víru v budoucnost? A proč se tak moc bojíme ukazovat zranitelnost? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Do Česka dorazil dopis z Bruselu, který znovu otevírá otázku Babišova střetu zájmů. Evropská komise chce další vysvětlení a českým úřadům dala měsíc na reakci. Jak vážný problém to pro Andreje Babiše skutečně je? Reportéři Karolína Blažková a Jan Tvrdoň ve Studiu N vysvětlují, proč je Evropská komise stále nespokojená, co Česku hrozí a jestli opozice dokáže Babišovy problémy politicky využít. V epizodě rozebíráme i aktuální napětí uvnitř vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Dochází už premiérovi trpělivost s trolením Petra Macinky a Filipa Turka? Utrhl se Tomio Okamura se svými sólo akcemi ze řetězu? A vydrží toto spojenectví celé volební období? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Na vrcholu žebříčku je takzvaný Chad. Muž se světlou pletí, ostrými rysy, štíhlou, ale svalnatou postavou a očima lovce. „Looxmaxxing je na vrcholu. Není to jen internetový trend, měli bychom nad tím uvažovat i jako nad širší subkulturou, která má vlastní kořeny a historii,“ říká ve Studiu N novinářka Karolína Klinková, která se ponořila do fenoménu maximálního vylepšení mužského vzhledu. „Looxmaxeři mají matematiku toho, jak má vzhled vypadat, pracují například i s úhly ve tváři. Konkrétní pojetí vychází z hypermaskulinních představ o tom, co je to být krásný,“ říká v podcastu Klinková. „Vychází to z poučky incelů, že 80 % žen na seznamovacím trhu si vybírá nejlepších 20 % mužů. A reakcí lookmaxxerů je, že musíš maximalizovat svůj vzhled, aby ses objevil na vrcholu žebříčku,“ vysvětluje novinářka. Jsou veškeré úspěchy a neúspěchy v dnešním světě předurčené vzhledem? Co všechno jsou looksmaxxeři ochotni pro krásu obětovat? Co současný trend říká o politice a postpolitice? A proč jde nakonec looksmaxxerům více o uznání jiných mužů než o zájem žen? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Daniel Žižka detailně popisuje, co se dělo během českého vystoupení na Eurovizi ve Vídni i po něm. V rozhovoru pro Studio N mluví o technické chybě, kterou česká delegace reklamovala u Evropské vysílací unie, o atmosféře kolem Izraele a proč podle něj už nejde oddělit hudbu od politiky. Před živými přenosy byl český tým pod velkým tlakem. Některé klíčové části vystoupení se podle Žižky nedaly plnohodnotně nacvičit až do vystoupení. „Kameraman si to s námi nemohl nazkoušet. My jsme mu jen popisovali, kde by měl stát a jak by to měl zabírat. Dostal režijní video, kde byly přibližně úhly, ale musel to chytnout na místě,“ popisuje zpěvák. Během vystoupení pak došlo k technické chybě, kvůli níž česká delegace podala námitku k Evropské vysílací unii. Ta ji odmítla. „Myslím si, že jsem měl právo na to to opakovat. Ale snažím se věřit tomu, že kdyby se tento rozsah technického problému stal jakékoliv zemi, rozhodnutí by bylo stejné,“ říká. Podle Žižky se navíc letošní Eurovize definitivně proměnila i v politickou událost. „Chtít po divácích, aby oddělili politiku od hudby, by bylo příliš. Je to reprezentant té země, takže reprezentuje i všechno, co ta země lidem evokuje,“ říká o debatách kolem účasti Izraele. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Česko už před třiceti lety řeklo, že nebude dělat přesně to, co momentálně dělá,“ podotýká k ostré politické debatě o plánovaném sudetoněmeckém sněmu germanistka Zuzana Lizcová. „Nevnímám to jako provokaci, politici z toho vytvořili umělou kontroverzi,“ dodává ve Studiu N. Sjezd krajanského sdružení v Brně vyvolal v české politice mimořádně ostré reakce. Sněmovna dokonce díky hlasům koaličních poslanců vyzvala organizátory, aby akci zrušili. „To je skutečně velmi bezprecedentní situace. Samotný premiér Andrej Babiš přitom ještě začátkem roku říkal, že jde o občanskou iniciativu, kterou vláda nebude řešit. Poté se ale radikálnější části české vlády zapojily do kampaně proti sudetoněmeckému setkání – jinak to nemohu nazvat – a posunuly diskuzi na politickou úroveň, kam vůbec nepatří,“ říká vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Sněm se má na českém území odehrát poprvé. Podle Lizcové je to gesto, které následuje po dlouhém procesu smiřování. „Je to logické vyústění dlouhodobějšího trendu,“ zmiňuje v podcastu. „Pro určitou část politického spektra jde o příležitost, jak se vyprofilovat na zneužití historie a zároveň neřešit důležitější věci. Poslanecká sněmovna by se měla věnovat palčivějším otázkám, které jsou pro naši zemi relevantní,“ říká. Nakolik se Češi vyrovnali s historickými milníky, jako bylo vyhnání sudetských Němců? Proč se dnes k této otázce nedokážeme postavit sebevědomě? A máme s Německem ještě další nedořešené křivdy? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Když političtí lídři ukážou na konkrétního člověka, dav často udělá zbytek. Novinářka Zuzana Černá v rozhovoru popisuje, jak po příspěvku Jindřicha Rajchla začala čelit vlně nenávisti a výhrůžek smrtí. Přesto odmítá zmizet z veřejného prostoru. „Chci dál konfrontovat politiky. Společnost si zaslouží, aby se otázky dostávaly k těm, kteří ovlivňují, jak tu budeme žít,“ říká Příspěvek Jindřicha Rajchla podle Černé během krátké doby nasbíral stovky komentářů. Vedle urážek vzhledu, inteligence nebo osobního života se objevily i explicitní výzvy k násilí: „Po několika dnech tam přibyly příspěvky jako ‚Proč ta m*dka ještě nevisí‘ nebo ‚Zabte někdo tu svini,‘“ říká novinářka. Situaci řeší s policií. Podle ní ale nejde jen o jednotlivé komentáře na sociálních sítích, ještě závažnější je mechanismus, kdy politici svými výstupy vědomě mobilizují publikum proti konkrétním lidem. „Člověk má dvě možnosti: buď si řekne, že tolik kýblů hnusu o sobě nechce číst, vyklidí prostor a půjde dělat něco jiného, co nebude tolik na očích, anebo si řekne, že se z toho nepo*ere,“ říká novinářka. Sama si vybrala druhou možnost a v práci chce pokračovat dál. Za zásadní problém považuje to, že podobné kampaně probouzejí v lidech agresi a nenávist, kterou politici následně využívají. „Rajchl a Okamura často posílají armády trollích účtů i reálných lidí na ty, kdo jim šlápli na kuří oko. Vzbuzují v lidech to nejhorší v nás: zlo a nenávist. A to je na tom všem nejnebezpečnější,“ dodává. Kteří polici před ní před Sněmovnou utíkají? Dá se dneska dělat investigace bez velké instituce za zády? Proč odešla z České televize a jak hodnotí její dnešní zpravodajství a publicistiku? Podívejte se na celý rozhovor.   Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ ZÁZNAM STUDIA N LIVE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Jedna zpráva. Jeden tip. A najednou stojíte uprostřed příběhu, který může otřást byznysem, politikou nebo celou zemí. Co stálo na začátku kauz mocných lidí v Česku? Jak se hledají stopy, skládají důkazy a ověřují fakta v klíčových příbězích? A jakému zastrašování čelí investigativní novinářky a novináři? Podívejte se na záznam Studia N live v Olomouci se Zdislavou Pokornou a Lukášem Prchalem z investigativního oddělení Deníku N. O zákulisí práce mluvili s Filipem Titlbachem během festivalu Academia Film Olomouc v kině Metropol. Celý záznam najdete na 👉🏼 herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Britský přírodovědec a dokumentarista David Attenborough slaví 100 let. „Na jeho životě vidíme, jak se měnil svět – jak ubývaly korály, jak klesá biodiverzita… a mluví o tom s charismatem, které odkapává z televize,“ říká ve Studiu N vědecký novinář a moderátor České televize Daniel Stach. Jeho magnetizující styl vyprávění si uvědomil u jednoho starého videa. „Je to strašně starý šestiminutový záznam, kde stojí mladý Attenborough shrbený v černém obleku a bílé košili, má ruce křížem, vypráví a porušuje u toho drtivou většinu všech televizních pravidel. A já jsem po šesti minutách zjistil, že jsem se poprvé nadechl,“ říká Stach. Jeho hlas označuje za strhující, naplňující a věrohodný. Attenborough podle něj lidskému pokolení připomíná, že je pouhou součástí přírody. „Říká nám, že jsme na ní závislí a že nejsme nic víc. Víme od něj, že žijeme ve světě, který výrazně ovlivňujeme, ale že ho také dokážeme zachraňovat. Dokážeme mu pomáhat, ale musíme chtít,“ shrnuje jeho zásadní myšlenky. Ve Studiu N se moderátor vědeckých pořadů vyjadřuje také k aktuálním hrozbám. „Nikdy v historii nebylo tak snadné a tak levné lhát tolika lidem. A bude to ve velmi blízké budoucnosti ještě jednodušší a cílenější,“ upozorňuje. „Umělá inteligence naučí umělou inteligenci, jak zacílit lež konkrétně na vás. Obávám se, že ztratíme sdílenou realitu a tím se rozpadne společnost. Co bude pravda pro jednoho, nebude pravda pro druhého. Každý bude mít svět vytvořený přímo pro něj, který se nebude protínat se světem těch dalších,“ popisuje Stach. Tento vývoj podle něj může vést k občanským válkám a rozložení společnosti, která se přestane starat o slabší. „Z toho mám obrovskou obavu,“ přiznává. V rozhovoru se dotýká také aktuálního politického tlaku na veřejnoprávní média. „Já doufám, že máme generálního ředitele, který sice nevystupuje silně navenek, ale dokáže dobře vyjednávat v zákulisí,“ říká o vedení České televize. „Doufám, že to Hynek Chudárek dokáže vyjednat tak, aby ČT mohla zůstat nezávislá a byla tam co největší bariéra mezi novináři a politiky. Navenek ale nevidím silná vyjádření, silné výstupy ani bouchání do stolu. Neříkám tím, že nedokáže dostát výsledku, ale zaměstnanci se ozvali hlasitěji než generální ředitel,“ tvrdí. V jaké situaci by opustil Kavčí hory? Co říká na konec Václava Moravce? Proč při každé návštěvě hotelu hledá evakuační cestu? Připadá si při rozhovorech s nobelisty hloupý? Co probíhalo před rozhovorem s dalajlamou? A co je to televizní pravidlo hospody? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION „Je těžké být spolu dvacet pět let, neprorazit a nedávat jeden druhému za vinu, proč si nás nikdo nevšiml,“ říká standup komička a zpěvačka Ester Pes Kočičková, která společně se skladatelem Lubomírem Nohavicou chystá nové album šansonů. Ve Studiu N otevřeně mluví o tom, proč se nikdy nedostala do mainstreamu, z čeho pramení její sebekritický, místy shazující vztah k vlastnímu vzhledu nebo jak přemýšlí o písničkáři Jarkovi Nohavicovi a jeho místě v české kultuře. Co má proti mužům s knírem? Proč je tak oblíbená mezi queer lidmi? A kdo jsou podle ní současní otec a matka národa? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Co mělo být uzavřenou kapitolou, se vrací. Slovenský queer umělec a čerstvý držitel Thálie Martin Talaga ve Studiu N říká, že se LGBTQ lidé znovu stávají nástrojem politického boje – a společnost si toho všímá příliš pozdě. „Když jsem byl mladší, myslel jsem si, že tahle témata už nebudou rezonovat společností. Nečekal jsem, že se queer lidé zase stanou terčem.“  Změna podle něj nemusí být dramatická ani viditelná. „Může se to stát strašně rychle, že si toho ani člověk nevšimne,“ varuje s odkazem na vývoj na Slovensku. „Lidem už spousta věcí nevadí, zvykají si. Je pro ně normální, že každý den přijde nějaká kauza, která by v demokratické společnosti měla být zásadní a otřást společností. U nás se řekne: ‚Hm, zase něco‘,“ popisuje. Například ve slovenských veřejnoprávních médiích už podle něj panuje tvrdá cenzura. „Nestalo se to ze dne na den. Už dřív jsme sledovali znaky, které k tomu vedly. Většina prostoru se dává vládní straně Směr a do televizních debat jsou zváni předsedové fašistických stran, to se dřív nedělo,“ míní Talaga. Za největší chybu Čechů a Češek považuje, že podceňují vlastní politickou situaci. „Jste v něčem delulu,“ říká otevřeně. Podle něj chybí včasná reakce na varovné signály. Ve Studiu N připomíná politické útoky na své přátele ze strany českých politiků. „Třeba Tomio Okamura na svých sítích sdílel obrázky mých kamarádů v dragu, ukazoval je jako deviaci,“ dodává. Je Oto Klempíř česká Martina Šimkovičová? Co na jeho virální videa říkají slovenští politici? Proč se mladí umělci a umělkyně vracejí k folkloru? V čem je drag osvobozující? A co přesně rozvířilo vlnu nenávisti kolem vystoupení Ondřeje Brzobohatého v dragu nebo pořadu České televize Chi Chi na gauči? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Jsou senioři nová skupina závislých na internetu? Kde leží štěpné linie, které rozhodují o digitálním vyloučení? Dá se dnes ještě vést dobrý život offline? A proč je seniorem na internetu v principu každý z nás? Ve Studiu N odpovídá spoluautorka série textů o digitálním světě českých seniorů a seniorek Karolína Klinková.

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE KE STOVKÁM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! „Kim Čongun mluvil o tom, že chce v následujících pěti letech napřít veškerou sílu a snahu do armády, vyzbrojování a vývoje jaderných zbraní. V jeho rétorice během sjezdu vládnoucí strany to bylo strašně silné. Zároveň je to pro KLDR ekonomicky výhodné – odhaduje se, že od začátku války na Ukrajině země inkasovala přes 14 miliard dolarů za zbrojení do Ruska,“ říká ve Studiu N koreanistka a spisovatelka Nina Špitálníková. Od doby, kdy Severní Koreu navštívila naposledy, se země výrazně změnila, a to zejména po pandemii covidu. „Přichází digitalizace, v zemi jsou už celkem běžné mobilní telefony a severokorejská vláda na to musí reagovat – zpřísnily se tresty, včetně trestů smrti,“ popisuje s tím, že Kim Čongun vládne tvrdší rukou než jeho předchůdce Kim Čongil. Přesto v zemi existují různé formy tichého odporu: „Projevuje se to například tak, že vyšší kasta sleduje jihokorejské seriály. Skrze to přejímá styl oblékání nebo účesy – existují i domovní kadeřnice, které vás trošku upraví. Lidé začínají přejímat i dialekt, třeba říkají ‚kamaráde‘ jihokorejsky, což už je problém, za to vás může policie trestat,“ říká Špitálníková. Z popkulturního hlediska podle ní v Severní Koreji letí hlavně jihokorejská dramata, ale populární je i západní literatura. „Dá se tam sehnat i Harry Potter nebo časopis Vogue. Jediné, co tam nefrčí, je pornografie, ta je příliš tvrdě trestaná. Velké téma je také oblečení a doplňky – ženy řeší make-up a velkým hitem jsou třeba značkové brýle Dior.“ Koreanistka v podcastu reaguje také na píseň, která oslavuje Kim Čonguna coby laskavého otce národa a stala se populární na sociálních sítích po celém světě. „Severokorejští propagandisté podle mě neočekávali, jaký z toho bude banger,“ směje se Špitálníková. Podceňuje svět vojenskou schopnost KLDR? Nasadil severokorejský režim sofistikovanější propagandu? Proč založila vlastní nakladatelství? A jak se vyvinula kauza Knihobotu, na kterou před časem upozornila? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Veřejnoprávní média jsou na hraně střetu s vládou. Kabinet tlačí nový zákon, který má zásadně proměnit jejich fungování i financování – a uvnitř institucí už se plánuje forma odporu. „Už se řeší ne jestli, ale v jakém momentu se půjde stávkovat,“ říká redaktor Deníku N Tomáš Linhart. Zatímco vláda mluví o plnění předvolebních slibů, kritici upozorňují na kvalitu návrhu i možné politické motivace. „Z odborného hlediska není důvod, aby došlo k tak rychlým a razantním změnám,“ říká Linhart. „Formálně je to sice návrh zákona, ale mnozí kritici to označují za legislativní paskvil. Někteří analytici tomu říkají prostě ‚věc‘ a odmítají tomu kvůli kvalitě, obsahu a formě říkat zákon.“ Nejde přitom o kosmetické změny, ale o zásah s reálnými dopady: „Pokud se ty rozpočty skutečně osekají na zmiňovanou úroveň, Česká televize může propustit desetinu lidí, rozhlas téměř třetinu pracovníků.“ To by znamenalo omezení výroby, útlum regionální tvorby i redukci zahraničních zpravodajů. „V rozhlase by mohlo dojít ke slučování některých stanic,“ dodává. Rychlost, s jakou kabinet postupuje, podle něj není náhodná: „Tahle vláda chce výsledky a chce je doručit co nejrychleji. Když k tomu přičteme antipatii Andreje Babiše a Tomia Okamury vůči veřejnoprávním médiím, dostaneme se k důvodu, proč to jde tak rychle.“ Do napjaté situace navíc vstupují i nejasnosti kolem údajné nahrávky z Rady ČT, kterou zveřejnil server Forum 24. Záznam má zachycovat radní Pavla Matochu a Romana Bradáče, kterak hovoří o nedoplaceném půlmilionu korun za neurčenou volbu. Její pravost ale nelze ověřit. „Když jsem ji slyšel poprvé, zdálo se mi, že hlas Romana Bradáče zní jako on. Hlas Pavla Matochy mi podobný nepřipadal. Může to být výtvor umělé inteligence, ale nevíme to. Kdyby šlo o pravou nahrávku, byl by to hmatatelný důkaz, že se někdo snaží ovlivňovat dění v České televizi,“ doplňuje reportér. Proč došlo u ministra kultury Oty Klempíře ve vztahu k veřejnoprávním médiím k názorové otočce? Mají Česká televize a Český rozhlas silné generální ředitele, kteří jsou připraveni za své instituce bojovat? A postaví se za veřejnoprávní média česká veřejnost? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME, ŽE PODPORUJETE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU „Máme premiéra, součástí jehož politického úspěchu je vyhýbat se situacím, u kterých by jeho popularita mohla utrpět,“ říká diplomat a poradce prezidenta Michael Žantovský ke sporu o účast zástupců Česka na summitu NATO v Ankaře. V podcastu Studio N kritizuje, že se Andrej Babiš vyhýbá nejen politicky nepříjemným situacím, ale i své ústavní roli. Podle Žantovského premiér nechává věci „na menších hráčích, kteří se radostně chopí příležitosti a dělají potom v české politice dusno“. Tím podle něj přispívá k eskalaci sporu. Celý konflikt podle něj způsobil ministr zahraničí Petr Macinka. „Vidím to jako problém, který způsobil a dále pod ním zatápí jeden ministr, a to z osobních a vnitropolitických důvodů, které nesouvisejí s NATO a s tím, kdo tam bude Česko zastupovat,“ míní. „Je to politická vendeta, ke které se pan Macinka otevřeně přihlásil ve zprávách, které zasílal jednomu z mých kolegů poradců prezidenta. Nyní v tom otevřeně pokračuje a otevřeně škodí zájmům této země, ačkoliv by měl mít jako ministr zahraničních věcí v první řadě na paměti zájmy České republiky. Je to velmi zvláštní způsob chápání své role,“ tvrdí Žantovský. „Já jsem povoláním psycholog a strávil jsem osm let života v psychiatrické léčebně. Mohl bych chování pana Macinky nahlížet i z tohoto úhlu, ale myslím, že bude lepší, když to zatím neudělám,“ říká ve Studiu N. Kdo tahá ve sporu Babišovy vlády s prezidentem za kratší konec ústavy? Proč by podle něj kompetenční žaloba nevedla k vyřešení situace? Jak by se s Petrem Macinkou vypořádal Václav Havel? Má stále ještě smysl udržovat formát V4? A zůstává NATO naší bezpečnostní zárukou, nebo už jde jen o spojenectví na papíře? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Než jsem odjel do Budapešti, myslel jsem si, že vyhraje Viktor Orbán. Po týdnu jsem se vrátil přesvědčený, že zvítězí Péter Magyar,“ říká ve Studiu N redaktor časopisu Reflex Oliver Adámek.  „Na Orbánových mítincích jsem na vlastní oči viděl atmosféru strachu z prohry. Lidé byli vystrašení, řekl bych až skoro agresivní. Příznivcům Ukrajiny a opozičním politikům sprostě nadávali, cítil jsem tam negativní emoce,“ líčí novinář. Naopak Magyarova předvolební shromáždění popisuje jako plná euforie. „Lidé jsou si tam jistí, že vyhrají. Opoziční lídr působí charismaticky, lidé se smějí jeho vtipům, mluví hodinu vkuse a je to strhující. Je nesporně rétoricky talentovaný,“ říká. „Zároveň se z něj stal love brand, na sítích už má větší dosahy než současný premiér.“ Proč Maďaři inklinují k lídrům s autoritářskými sklony? Nestal by se z Pétera Magyara jen druhý Orbán? Jaké špionážní kauzy provázejí aktuální předvolební kampaň? A co se od Orbána jezdí učit světoví konzervativci? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE K VÍCE NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! Za ladnými jízdami a medailemi se v krasobruslení skrývá tlak, o kterém se příliš nemluví. Filip Taschler ve Studiu N otevřeně popisuje prostředí, kde se úspěch často pojí s psychickým vyčerpáním, tlakem na vzhled i vnitřními pochybnostmi, které zůstávají mimo záběry kamer i veřejnou debatu. Taschler mluví o posměšcích, které v prostředí sportu zažíval. „Od hokejistů jsem slýchal, že jsem baletka,“ říká. Právě v reakci na podobné narážky podle něj došlo ke zlomu v přístupu k vlastnímu tělu. „Býval jsem hodně flexibilní, ale v momentě, kdy přišly urážky a posměšky, jsem si v hlavě řekl, že už se protahovat nebudu,“ popisuje. Dnes toho zpětně lituje: „Kéž bych si to neřekl, doteď s tím bojuju. Pracoval jsem na tom, abych byl víc svalnatý, a tělo začalo být zkrácené.“ V náročnějším období pak dokonce uvažoval o tom, že s krasobruslením skončí a přejde k bojovým sportům. Zároveň ale přicházel tlak i z opačné strany – tentokrát přímo z vlastního týmu. „Před třemi lety jsem bojoval s identitou. Občas mi bylo řečeno, že jsem až moc maskulinní a že se tak nemusím prezentovat. Byl to každodenní psychický teror. Jednou jsem zůstal sedět v šatně a nevěděl jsem, kdo jsem, jak bruslit a co dělat se životem,“ popisuje. Vzpomíná i na to, že tehdy přicházely velmi temné myšlenky. Zlom podle něj nastal až díky terapii: „Došel jsem k tomu, že chci být borec, protože se mi to líbí.“ Jak říká, právě mezi těmito extrémy – jak má vypadat muž v krasobruslení – dlouho hledal vlastní rovnováhu. Během olympiád a dalších vrcholových soutěží se na sportovce snáší ve velkém také komentáře na sociálních sítích. „Lidi vědí nejlíp, jak to má vypadat a jak to ve sportu chodí. Začnou okamžitě komentovat i vzhled,“ říká. Hejty přitom mířily i na jeho sestru a taneční partnerku Natálii, která se zotavuje z anorexie. „Lidi vůbec nevědí, že je v rekonvalescenci. Když člověk začne jíst normálně, tak je tam období, kdy nějaká váha nabyde, protože se tělo musí uzdravit. Neměli jsme čas se na rok schovat.“ O poruchách příjmu potravy se v krasobruslení dlouho nemluvilo. Až v posledních letech se začíná dostávat na povrch – i díky sportovcům a sportovkyním, kteří o něm mluví otevřeně. Filip Taschler říká, že v jejich prostředí nejde o výjimku. „Bohužel jsou poruchy příjmu potravy běžné, ale dlouho to bylo tabu. Například americká krasobruslařka Gracie Gold si prošla úplným peklem. Kvůli anorexii málem zkolabovala a zemřela.“ Jaká traumata přenášejí někteří trenéři na své svěřence? Proč chodí se svou sestrou na párovou terapii? Co všechno kvůli vrcholovému sportu ztratil? A jaká témata by se měla dostat do veřejného prostoru? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Vesmírné závody se vracejí. Místo Sovětského svazu dnes Spojené státy soupeří s Čínou – a Měsíc se znovu stává jedním z hlavních bojišť. „Opět jsou tu dvě supervelmoci, které chtějí být první,“ říká ve Studiu N editor vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský. „Let na Měsíc je drahá, komplikovaná a riziková záležitost. Z vědeckého hlediska mise Artemis II žádný velký přínos mít nebude. Automaty to mohou dělat daleko levněji a účinněji než lidé,“ podotýká. Ve vesmíru je podle něj řada jiných věcí ke zkoumání – často zajímavějších a atraktivnějších. Do hry ale vstupuje politika a osobnosti. „Donald Trump je bombastický prezident s megalomanskými sklony, který takové milníky potřebuje, aby jimi mohl zkrášlit své prezidentství. Víc by byl po jeho chuti Mars, ale protože je to technicky neuskutečnitelné, musí se spokojit s Měsícem,“ míní Koubský. Jak posádka za letu vyřešila problém s Outlookem a toaletou? Proč Donald Trump během mise ohlásil snížení rozpočtu NASA? A jakou povahu musí člověk mít, aby se stal astronautem? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE K VÍCE NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! „Než jsem odjel do Budapešti, myslel jsem si, že vyhraje Viktor Orbán. Po týdnu jsem se vrátil přesvědčený, že zvítězí Péter Magyar,“ říká ve Studiu N redaktor časopisu Reflex Oliver Adámek.  „Na Orbánových mítincích jsem na vlastní oči viděl atmosféru strachu z prohry. Lidé byli vystrašení, řekl bych až skoro agresivní. Příznivcům Ukrajiny a opozičním politikům sprostě nadávali, cítil jsem tam negativní emoce,“ líčí novinář. Naopak Magyarova předvolební shromáždění popisuje jako plná euforie. „Lidé jsou si tam jistí, že vyhrají. Opoziční lídr působí charismaticky, lidé se smějí jeho vtipům, mluví hodinu vkuse a je to strhující. Je nesporně rétoricky talentovaný,“ říká. „Zároveň se z něj stal love brand, na sítích už má větší dosahy než současný premiér.“ Proč Maďaři inklinují k lídrům s autoritářskými sklony? Nestal by se z Pétera Magyara jen druhý Orbán? Jaké špionážní kauzy provázejí aktuální předvolební kampaň? A co se od Orbána jezdí učit světoví konzervativci? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ ZÁZNAM DISKUZE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Fanoušci Motoristů mě nemají rádi, protože útočím na jejich modlu. Ale vůbec ne neprávem. Ve společnosti je silná nevraživost a lidem je jedno, jestli jim říkáte fakta, nebo ne,“ líčí ve Studiu N vědec Daniel Kortus, který na účtu Klimatomluva vyvrací mýty a dezinformace o klimatické změně. Že ve veřejné debatě postupně přestává záležet na faktech, pozoruje podle svých slov od covidové pandemie. „Celá klimadezinformační scéna útočí na vědu a zpochybňuje ji, protože ví, že nemůže vyhrát pomocí faktů. Tam opravdu neexistuje žádná skulinka. Ze všech možných oborů – od biologie přes geologii, chemii až po fyziku – docházíme k tomu, že za klimatickou změnu můžeme my. Není co zpochybňovat. Oni se snaží vytvářet falešné autority, které napadají mainstreamovou vědu,“ vysvětluje výzkumník, který působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. „Motoristé a celá ta bandička kolem nich se snaží udělat z tématu ideologický politický boj, místo aby to nechali ve vědecké rovině. Přírodě je ale jedno, jestli jste levičák, nebo pravičák, klimatická změna se prostě děje,“ zdůrazňuje Kortus. Od té doby, co se pohybuje ve veřejném prostoru, dostává výhrůžky. „Babička se bála, aby mi Motoristé nepřejeli kočky,“ směje se. „V jeden čas mi ale opravdu chodily e-maily typu ať si dávám bacha, kudy chodím,“ popisuje. Ve Studiu N natáčeném v Lucerně během festivalu Jeden svět se vyjádřil také k aktuálním personálním čistkám a škrtům. Připomněl například práci Českého hydrometeorologického ústavu, jehož varování během bouře Boris v roce 2024 pomohla zachránit miliardy korun. „Brát peníze ČHMÚ je nejenom nezodpovědné, ale také riskantní,“ tvrdí. 👉🏼 herohero.co/studion

Co víme o lidech, kteří stojí za útokem na pardubickou zbrojovku? Proč se radikalizuje část propalestinského hnutí? A kdo po tomto činu dostal do rukou kladivo na vysoké školy a neziskovky? Ve Studiu N odpovídají reportéři Lukáš Prchal a Karolína Blažková. Celý díl najdete na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Zažil jsem mnoho různých vlád, ale to, co se děje teď, jsem tu ještě nikdy nezažil. Nemáme jistotu, že mají nějakou koncepci. Ministryně ani její náměstek nám neřekli, co plánují. Máme obavu o celé sociální začleňování,“ říká ve Studiu N dokumentarista a romista Lukáš Houdek, který v Agentuře pro sociální začleňování pracuje čtrnáct let. Agentura má být během organizačních změn na ministerstvu pro místní rozvoj sloučena s odborem bydlení a tím de facto zrušena. Tým, ve kterém pracuje víc než stovka lidí, se snaží ve vytipovaných lokalitách předcházet sociálním problémům. Houdek považuje zbavování se expertů na ministerstvech za „snahu potlačit jakékoliv protiproudy“. Že se děje něco zvláštního, pozorují pracovníci ministerstva pro místní rozvoj už nějakou dobu. „Vedoucí pracovníci například opakovaně dostali pokyn, aby lidem na dohodě o pracovní činnosti nebyla zadávána žádná práce na další měsíc,“ popisuje romista. „Že budou odvoláni, se k sedmi vedoucím pracovníkům dostávalo po chodbách nebo od partnerů z lokalit, kde působí,“ doplňuje. To, jakým způsobem se rezort pod vedením hnutí ANO chová ke svým lidem, považuje Houdek za nemorální. „Je jedno, jestli jde o uklízečku, nebo špičkového odborníka na vzdělávání, ale takhle se s lidmi prostě nezachází. Každý má nějaké závazky, máme děti, hypotéky. Žijeme s tím, že nevíme, co se bude dít,“ říká. Mnozí z jeho kolegů a kolegyň mají podle jeho slov strach. „Nemám za cíl bojovat proti této vládě, jsem loajální ke svému zaměstnavateli. Teď ale nastala nějaká hranice. Kdybych zůstal zticha, protivil bych se svým hodnotám a povinnosti na to upozornit. Děje se něco nevídaného,“ tvrdí. Sledujeme konec sociálního začleňování v Česku? Jaké to bude mít důsledky pro celou společnost? A daří se nové vládě mocensky ovládnout státní instituce a úřady? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJETE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE K VÍCE NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! „Bylo by dobré, kdyby Česká televize měla nějakou povahu. To, co teď ukazuje, mi moc sympatické není. Je to komické a trapné,“ říká ve Studiu N televizní producent a scenárista Tomáš Baldýnský. „Dostat svého moderátora do situace, kdy dává výpověď v přímém přenosu – a myslím, že s Václavem Moravcem se dá domluvit –, jako divák považuji za nezvládnuté.“ Baldýnský v rozhovoru hodnotí také současnou českou seriálovou tvorbu. „Jsme kromě Poláků v postkomunistickém prostoru zázrační tím, že naše seriály jsou hodně kvalitní. Vzhledem k omezeným financím nejsou trapné, máme know-how. Například v true crime jsme na evropské úrovni,“ míní. „Nikdo asi nemůže popřít, že film Sbormistr to myslí dobře. Vznikl s dobrým úmyslem,“ reaguje na otázku, zda podle něj bylo etické použít příběh a shodné jméno jedné z obětí odsouzeného dirigenta Bohumila Kulínského. „Je to chyba, která se v této zemi už nestane. Tím jsem si absolutně jistý. Je dobře, že se to stalo, protože teď jsou všichni zatraceně poučení, jak tyto věci řešit. Pro filmový průmysl je to dobře,“ tvrdí Baldýnský. Co chce v televizi vidět český divák? Jak reaguje na odezvu ke svému novému seriálu Buldok z Poděbrad? A jak hodnotí úřadování ministra kultury Ota Klempíře? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME, ŽE PODPORUJETE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU „Politicky vzato je náš přístup k Ukrajině jednou táhlou ostudou, a to počínaje Fialovou vládou. Babiš je zřetelný předěl, ale vkročil dveřmi, které minulá vláda nechala otevřené. Pakliže je ta Babišova vládou kolaborantů a chrapounů, Fialova byla vládou vyčůraného pokrytectví – hlavně na tom vydělat,“ říká ve Studiu N historik a ukrajinista David Svoboda. Rusové nás podle Svobody podlomili. „V tomhle kole jsme poražení a dočkáme se dalšího dějství. Mnoho lidí by se s tím, že jsme prohráli, rádo smířilo, protože neumí vítězit a prohry se tolik nebojí. Na dějinné porážky jsme ostatně my Češi zvyklí. Potíž je v tom, že dějiny vždycky nastolí reparát,“ upozorňuje v rozhovoru. Teď podle něj záleží na odolnosti institucí. „Máme vládu, jakou máme. Je ale pravda, že máme také silnou občanskou společnost. Tito lidé nebudou nikdy vnitřně poraženi, ale budou muset spolknout kalich trpkosti. Pozvednout tuto a jiné země z trosek bude o to pracnější,“ myslí si. Ruský režim už nemůže s válčením přestat, tvrdí ukrajinista. „Je takto naladěn a už by postrádal potřebnou a životaschopnou dynamiku, aby přežil.“ V dalším dějství podle něj dojde k úderu na členskou zemi Severoatlantické aliance. „Pravděpodobně na Pobaltí,“ říká. „Rusko teď neválčí jen o Ukrajinu nebo o území, jak se často vkrádá do diplomatického slovníku, jímž se snažíme současné události popsat. Jde o to, že Ukrajina jako politicko-historická entita uráží vkus a samotný zakladatelský mýtus ruského státu v jeho imperiálním výměru. Rusko chce skoncovat s dosavadním mezinárodním řádem. A toho nedosáhne, pokud po Ukrajině nezpochybní integritu a spolehlivost NATO.“ Proč ještě ruský režim ještě nepadl na kolena? Jsme už ve třetí světové válce? A proč je podle Davida Svobody Česko neúspěšnou zemí, která boxuje pod svou váhovou kategorií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Čeká mě teď s mými právníky jedna věc – budu posílat zpátky do České televize peníze, abych se vyvázal z konkurenční doložky,“ říká ve Studiu N moderátor Václav Moravec. V rozhovoru s Filipem Titlbachem reaguje i na kritiku kolegů a kolegyň z Kavčích hor: „Neřekl jsem, že jsou tam zcenzurované ovce, to bych si vůči kolegům v životě nedovolil. Ale že se sami adaptují na prostředí, ve kterém už se já necítím dobře.“ Management zpravodajství podle něj počítal s tím, že do vysílání s Tomiem Okamurou vůbec nedorazí. „Myslím si, že se většina redakce domnívala, že využiju klauzuli svědomí. Michal Kubal v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že Moravec má osobní problém s Okamurou – to byla lež –, a že pokud využiju klauzuli svědomí, budu se na tom pořadu s někým střídat. Oni počítali s tím, že budou hrát příběh mé neprofesionality a egomaniactví,“ tvrdí moderátor. O tom, že se chystá v závěru pořadu oznámit svůj konec v České televizi, věděli na place jen dva lidé. „Nechtěl jsem znervóznit štáb,“ říká Moravec. „Nevěděl jsem, jaký bude Tomio Okamura, ale musím říct, že mě překvapil. Dovolím si říct, že jsme byli oba nervózní. Je fakt skvělý, protože ukázal ostatním politikům cestu, jak dál zraňovat a dostávat do defenzivy médium veřejné služby.“ Moravec ve Studiu N tvrdí, že je překvapený z toho, jak jeho konec zaskočil vedení redakce. „Počítali s tím. Michal Kubal říkal, že když Moravec odmítne, mají připraveného jiného moderátora. Jak mohli být zaskočeni?“ Proč si přinesl na vysílání s Tomiem Okamurou svou výplatní pásku? Co mu napsal půl hodiny po posledních Otázkách expremiér Mirek Topolánek? A neměl odejít už dříve? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Když vidím chlapy typu Turek, Macinka nebo Červený, vidím sám sebe, když mi bylo nejhůř,“ říká ekolog, filmař a fotograf divočiny Prokop Pithart. „V přístupu ke klimatické krizi jsme se jako společnost zasekli v narcistické fázi dospívání. Na ministerstvu životního prostředí v přímém přenosu vidíme ztělesnění krize mezi člověkem a přírodou,“ tvrdí ve Studiu N. Jak se klimatická krize propisuje do české krajiny? Jaké důsledky bude mít boj Motoristů s ochranáři a národními parky? A proč se rojí tolik dezinformací kolem větrných elektráren? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Filip Turek dává na poradách ministerstva jasně najevo, že je to on, kdo určuje agendu a kdo to tam řídí,“ popisuje ve Studiu N investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná. „Na některých akcích vidíme ministra Igora Červeného, jak stojí v ústraní. Lidé, kteří mají jednat s ministrem, jsou zaražení, že s nimi za rezort jedná Filip Turek.“ Když přišel ministr Igor Červený na svůj úřad, jeho kancelář už byla obsazená. Reprezentativní místnost s vlastní koupelnou už si zabral vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek. Místo prostoru splňujícího bezpečnostní parametry se musel člen vlády spokojit s výrazně menší místností po šéfce sekretariátu. „Když jsme napsali o špeluňce současného ministra, byli Motoristé rozzlobení, že se to rozkřiklo. Igor Červený se měl teď podle našich informací přesunout do jiné kanceláře – po jednom z náměstků. V té ministerské stále sedí Filip Turek,“ říká ve Studiu N novinářka. Dvouvládí se podle ní propisuje do každého dne, který se na ministerstvu děje: „Úředníci na ministerstvu jsou z celé situace perplex. Řada lidí je zmatená a neví, komu má z pozice úředníka sloužit.“ Igor Červený nastoupil do ministerské pozice bez předchozí politické zkušenosti. „Neprošel komunální politikou, nebyl ve Sněmovně a k Motoristům se dostal náhodou,“ říká Pokorná. „Dříve se podílel na programech, které dětem vysvětlovaly klima nebo udržitelné chování – tedy přesně to, proti čemu teď brojí v rámci Motoristů. Jsou to paradoxy jeho kariéry.“ Jaké dopady mají personální čistky, které Motoristé rozjeli na ministerstvu životního prostředí? Dělá ministr Červený vše, co vidí na očích zmocněnci Turkovi? Do jakých problémů se kvůli změnám dostávají národní parky nebo Český hydrometeorologický ústav? Proč se Filip Turek setkává s proruskými slovenskými dezinformátory, kteří bojují proti větrným elektrárnám? A co na to všechno říkají sponzoři Motoristů nebo uhlobaron Pavel Tykač? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Společný úder americké a izraelské armády na Írán vyvolává otázku, kdo teď převezme moc po mrtvém nejvyšším vůdci země Alím Chameneím a zda Donald Trump domyslel důsledky války. „Od začátku se vědělo, že rychlá akce v Íránu není možná,“ říká ve Studiu N reportérka Dominika Píhová, která situaci sleduje na Blízkém východě. „Trump svým voličům sliboval, že Spojené státy nebude zatahovat do dalších válek. Tento slib během své druhé éry v Bílém domě docela solidně porušuje,“ tvrdí. Do centra pozornosti se podle ní dostává varianta, že cílem útoku nebyla změna režimu, ale pouze jeho posun. „Mohlo jít jen o přeskupení a výměnu Chameneího za někoho jiného,“ říká reportérka. Snaží se Donald Trump útokem na Írán odklonit pozornost od Epsteinových spisů a dalších domácích problémů? Zhroutí se íránský režim? A dokáže íránská společnost převzít moc nad svou zemí? Poslechněte si celý rozhovor na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Na síti X mě označují za perverzní dominu českého veřejného prostoru nebo depilátorku delfínů. Píšou to chlapi, podle kterých jsem moc dominantní a moje profese je zbytečná. Bojí se mě určitý typ mužů, takoví slabší, je mi jich líto. Síť X je Sama doma pro muže, ať si to tam ventilují,“ směje se ve Studiu N designérka Veronika Rút, která v Česku bojuje s vizuálním smogem a radí městům, jak vytvořit přívětivý veřejný prostor. Jedním z témat, které vnáší do společenské debaty, je otázka výdejních boxů, které zaplavily české ulice. Vytvořila proto nezávislou odbornou iniciativu, která připravila pravidla, jak s plechovými skříněmi nakládat. „Některé firmy se urazily a najaly si falešného novináře, aby mě zdiskreditoval,“ popisuje v rozhovoru. „Jsme východní Evropa, tohle je totiž nižší kultura podnikání, kterou na Západě nevidíme. Tam firmy vědí, že už tam to město stojí osm set let a dalších osm set let tam stát bude, a tak je lepší se domluvit. U nás se to s vidinou krátkozrakého aktuálního zisku snaží firmy zpomalit, aby se například nevydávaly tržní řády,“ říká designérka. Kvalita veřejného prostoru podle ní přitom přímo souvisí s tím, koho lidé volí. „Nejvíc voličů SPD bydlí u nadúrovňových křižovatek, protože je tam špatná dostupnost obchodů. Když jste ve vykořeněném místě, které nikomu nepatří a máte strašně daleko základní věci, tak snadněji propadnete extremismu. Není tam prostor k setkávání, a tak si nevybudujete v okolí vztahy. Pokud chceme být odolnou demokracií a mít silnou společnost s kvalitními vztahy, musíme mít prostor, kde se budeme potkávat s jinými názory,“ tvrdí. Podchody, nadchody a nadúrovňové křižovatky považuje za klíčové chyby 20. století. „Dneska už víme, že lidi mají chodit po povrchu, protože to nejsou krysy. Frustrace a demotivace pramení ze zanedbaných prvků ve veřejném prostoru. Člověk má potom pocit, že nic nemá smysl – když jdete kolem oprýskaných zábradlí a musíte je neustále obcházet dokola, má to katastrofální dopady, vede to totiž v nízkou sebeúctu a nároky. Když potom přistane u kašny výdejní box, je vám to jedno,“ doplňuje Veronika Rút. Která města jsou v naší zemi nejošklivější? A která naopak pracují s veřejným prostorem nejlépe? Kde se vzal v Česku pocit, že auta mají mít přednost před vším ostatním? Proč se politici bojí měnit města k lepšímu? A jak může každý z nás bojovat s vizuálním smogem? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Davidu Černému se podařilo fyzicky obsadit veřejný prostor a udělat ze sebe nepochybně cíleně mediální téma. O kvalitě bych nemluvila, mluvila bych o nekvalitě a mluvila bych o ní dlouho,“ říká ve Studiu N historička umění Milena Bartlová. Připouští přitom, že některá jeho starší díla jsou vysoce kvalitní: „Například Svatý Václav pověšený v Lucerně, to je naprostá špička.“ Současná Černého díla považuje za příliš „naléhavá, vlezlá, velká a takzvaně nekorektní“. „Můj osobní prožitek, který mi poskytují motýli na fasádě Máje, je ten, že to na mě každou chvíli spadne. Já se toho bojím, proto tudy nechodím.“ Soch, pomníků a plastik, které v Česku v posledních letech vyvolaly pozdvižení, je mnoho – kromě Černého motýlích spitfirů na Národní třídě například obnova Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, socha maršála Koněva v Bubenči, pomník Marie Terezie na Hradčanech, lavičky Václava Havla nebo socha Jošta Lucemburského v Brně. „Když se lidi hádají o sochy a památníky, nehádají se o umění, ve skutečnosti se hádají o sebe,“ říká Bartlová. Ve Studiu N také vysvětluje, proč nám stále dělá problém poradit si s uměním, které jsme zdědili po předchozích generacích, jako jsou socialistické sochy a plastiky nebo brutalistní architektura. V čem přestala rozumět mladému umění? Co v Česku znamená být levicovou intelektuálkou? A proč se otázky kultury tak snadno mění v politické zbraně? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY NAJDETE V PLNÉ VERZI NA HEROHERO.CO/STUDION „Peče celá země je náročná soutěž. Když se účastníci dostanou do panické smyčky, že je tlačí čas, do toho se jim srazí krém a Maršálek je za rohem, radím jim, ať okamžitě všeho nechají, jdou do parku, obejmou strom a napočítají do deseti. Musí se nejprve dostat ze zajetí paniky,“ říká ve Studiu N cukrář a porotce televizní soutěže Peče celá země Josef Maršálek. Jak přemýšlí nad tím, že svým hodnocením může amatérské cukráře odradit od dalšího pečení? Zůstal by porotcem v pořadu i v případě, že by politici zestátnili Českou televizi? A jak se vypořádává s nenávistí na sítích? Podívejte se na celý rozhovor na 👉🏼 herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI SLEDUJTE NA HEROHERO.CO/STUDION Když se po sociálních sítích začalo šířit video ženy v těžké životní situaci, Patrik Buday v ní poznal vlastní mámu. Ve veřejné výzvě pak lidi poprosil, aby nesbírali lajky na cizím neštěstí. Ve Studiu N vypráví o dětství po boku matky alkoholičky a násilného otce závislého na automatech, o vlastním propadu i rozhodnutí žít jinak. Chlapec, který v pěti letech skončil v Klokánku a vyrůstal v pěstounské péči, má dnes vlastní rodinu a věnuje se práci s dětmi – má skejtovou školu a dělá přednášky v dětských domovech. „Ve všem negativním se snažím najít něco pozitivního. Jsem jak zas*anej Robin Hood,“ směje se Buday. V rozhovoru přiznává, že dlouho trpěl pocitem, že v jeho životě nic není fér. „Musel jsem si dojít ke klidu, lásce a pocitu, že můžu být šťastný. Na Vánoce jsem se díval do cizích oken a říkal jsem si: ‚To už budu do konce života sám?‘ Záviděl jsem jsem kamarádům jejich rodiny. Ale bylo pro mě důležité je vidět a být v nich. Jaký kluk si nechá v devatenácti vytetovat symbol rodiny na kůži? Cítil jsem, že to chci a potřebuju.“ O svých rodičích mluví ve Studiu N bez idealizace. „Na tátu nemám dobré vzpomínky, proto jsem ho odstřihl. Za celý život jsem u něj necítil dobrotu,“ říká. „Pokud vyčerpáte všechny strategie, jak udržet s rodiči kontakt, aniž by vám ubližovali, pak jediná možnost, abyste byli šťastní, je odstřihnout je. Není jiná volba.“ S mámou se dodnes stýká, ale museli si nastavit jasné hranice. „I když to v životě pos*ala, moje láska vychází z ní. Chlapi ji rubali, chodila nakalená tak, že nemohla mluvit, na hlaváku chodila vyzývavě oblečená a chlapi po ní řvali. Pamatuju si, že jsem se na ně ve čtyřech letech otočil a začal řvát, ať na ni tak nemluví. Měl jsem ochranářský pud už v tak nízkém věku. Máma nás ale hodně milovala. Pamatuju si, jak nás budila, lehla si k nám a říkala: miláčku, vstávej.“ Jak si nastavit hranici s rodiči, kteří propadli alkoholu nebo gamblerství? Kde se v něm vzala síla veřejně sdílet svůj příběh? A kdy si uvědomil, že už se sám dostává do problémů? Podívejte se na celé Studio N na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Čestmír Strakatý říká, že je „prozápadní, proevropský a proti Rusku“, ale odmítá být dogmatický. „Opakovaně dostávám otázku, kde názorově stojím, a vždycky to dopadne tak, že z toho vypadne, že já ty hodnoty nemám. Myslím, že to tak není. Kdo mě poslouchá pravidelně, ten ví, kde stojím – nemusím to nutně definovat. Zároveň jsem připravený své postoje zpochybňovat, protože věci se hýbou,“ říká ve Studiu N. V rozhovoru také vysvětluje, proč si do svého pořadu nezve Tomia Okamuru, proč je clickbait v době předplatného slepá cesta nebo jakou lekcí pro něj byly rozhovory s Jaroslavem Duškem a Kateřinou Konečnou. Otevřeně mluví také o své citlivosti na konflikt nebo o tom, jak se změnil jeho přístup k vlastnímu tělu. 👉🏼 herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Nové dokumenty z kauzy Jeffreyho Epsteina ukázaly, jak rozsáhlá vlivová síť tohoto odsouzeného sexuálního predátora byla. S finančníkem se přátelili milardáři i politici, radila se s ním evropská šlechta, kromě toho získával utajované vládní informace. „Epstein vytvořil novodobý Olymp, svět, kde neplatila běžná pravidla. Překonal řadu konspirací,“ říkají ve Studiu N Jiří Sobota a Barbora Chaloupková z podcastu Amerika, bejby. Kvůli novým informacím ze složek Jeffreyho Epsteina se rozpadá britská vláda a zkompromitovaní muži se omlouvají či odstupují z vlivných pozic. „Sledujeme konec jedné generace elit,“ říká Barbora Chaloupková. Přesto to zatím nevypadá, že v Americe někdo další zamíří do vězení. Dočkají se oběti někdy spravedlnosti? A vystoupí Donald Trump ze stínu skandálu? „Podstatou kauzy je, že už v tuto chvíli naleptává důvěru celé společnosti v systém. Jestliže jsme se dříve smáli těm, kteří věřili v konspirace, jako je QAnon, dnes vidíme, že reálná situace může být ještě horší,“ říká Jiří Sobota. Na druhé straně ale materiály vycházejí na světlo a část elity, jež považovala samu sebe za nedotknutelnou a nad zákonem, teď čelí celospolečenskému odsouzení. Kauza Epstein je děsivá, může se ale stát i zárodkem budoucí očisty. K tomu ale vede v tuto chvíli ještě dlouhá cesta. 👉🏼 herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Když lidé demonstrovali na podporu prezidenta, Jan Cina byl zrovna v divadle. Hrál v Šíleně smutné princezně, kterou považuje za aktuální i pro dnešek. „Zlo je v té pohádce zosobněno dvěma rádci – Hranatým a Kulatým. A ať se snaží sebevíc a využívají všechny možné metody, jak dobro a lásku překazit, překroutit, zničit a ohrozit, nakonec zvítězí dobro. Jde jim o to, aby ovládli království, kterému slouží. To také sedí,“ říká ve Studiu N. V rozhovoru také reaguje na výzvu ministra kultury Oto Klempíře, který pozval umělce na úřad, aby si to s nimi „vyříkal z očí do očí“: „Chtěl bych pochopit vidění jeho kulturního světa. Jak uvažuje, co zamýšlí a jaké jsou jeho hodnoty. Potřeboval bych to od něj vysvětlit, protože v tom možná nějakou logiku má. Myslím, že jediný způsob, jak se dva tábory můžou domluvit, je, že se budou poslouchat a diskutovat,“ tvrdí Cina. Proč se vydal do Spojených států a jak se podle něj projevilo, že ve společnosti přituhuje? Jak vnitřně prožíval oslavy 17. listopadu na Národní třídě, kde zpíval Modlitbu pro Martu? A co mu pomohlo, aby dokázal zahrát „svině“? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU I VŠECHNY OSTATNÍ DÍLY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Trestná činnost dětí se každý rok zvyšuje, jen loni musela policie vyjet ke třem stovkám zásahů ve školách. Činy mají navíc čím dál agresivnější podobu. Bavíme se o vraždách, loupežných přepadeních nebo ublížení na zdraví s těžkými následky,“ upozorňuje ve Studiu N nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Děti podle ní často páchají násilí kvůli zážitkům a rituálům. V Česku pro takové případy podle jejích slov chybí detenční zařízení. V podcastu odpovídá také na otázku, jak vnímá spor mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a prezidentem Petrem Pavlem, který považuje ministrovy zprávy za vyhrožování a vydírání. Řeč přijde i na chyby a selhání při vyšetřování bitcoinové kauzy, politické tlaky, úniky informací nebo na situaci ve Spojených státech, kde dochází ke zneužívání systému vymáhajícího práva. Bradáčová zároveň reaguje na osobní kritiku, s níž se dlouhodobě setkává – včetně nálepky „kariéristky, která neumí uznat chybu“. Otevřeně mluví i o osobní ceně, kterou funkce nejvyšší státní zástupkyně přináší. „Na pivo chodím, ale musím si rozmyslet s kým, kam, kdo mě tam může potkat a co tam říkám. S výkonem naší práce je spojené, že musíme být podezíraví. Ale smutný život to není,“ říká ve Studiu N. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Jestli ještě někdy mohl Petr Macinka doufat, že prezident podepíše jmenování Filipa Turka ministrem, tak po jeho smskách je to naprosto vyloučené. Tím spíš, že Andrej Babiš nechce podat kompetenční žalobu. Tady si to Motoristé definitivně zabetonovali,“ myslí si politický analytik Jan Tvrdoň. „Pro Petra Pavla to byla poslední kapka soustavného tlaku,“ říká ve Studiu N investigativní reportérka Zdislava Pokorná. „Petr Macinka vypisoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi soustavně poslední dva měsíce. Tlačil na něj, aby došlo k nějaké dohodě. V kontextu toho, jak ta komunikace dlouhodobě probíhala, si myslím, že už prezidentovi došla trpělivost,“ popisuje zákulisí současného sporu mezi Motoristy a Hradem novinářka. „Petr Macinka v podstatě říká Petru Pavlovi: Pokud mi nevyhovíte a nejmenujete Filipa Turka ministrem životního prostředí, tak se mnou budete mít těžký život,“ interpretuje Macinkovy večerní smsky Tvrdoň. „A to slovo ‚extrémní‘ nám asi naznačuje, že pan Macinka tak nějak pomrkává na prezidenta se sdělením: V zásadě neprosadíte nic, budete úplně zbytečný, možná budete sedět na Hradě a jezdit po Česku, ale to je tak možná všechno, co vám dovolím.“ Proč Deník N dostal zákaz účastnit se tiskové konference ministerstva zahraničí? Je Andrej Babiš slabý premiér, který si kvůli svému vydání neumí došlápnout na vlastní ministry, nebo mu spor Motoristů s Hradem vyhovuje? A proč nechce na Petra Pavla podat kompetenční žalobu? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ ZÁZNAM STUDIA N LIVE A VŠECHNY OSTATNÍ EPIZODY V PLNÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Film může uklidňovat, ale také otevřít místa, na která nejsme připraveni. Ve Studiu N mluví Filip Titlbach s filmovým historikem a uměleckým šéfem karlovarského filmového festivalu Karlem Ochem o snímku Citová hodnota, o síle emocí v kině a o tom, proč jsou některé filmy přitažlivé právě tím, že z nich máme obavy. Film Citová hodnota režiséra Joachima Triera se stal jedním z nejdiskutovanějších evropských snímků – a to nejen kvůli devíti oscarovým nominacím nebo triumfu na Evropských filmových cenách. „Já si na Trierovi už od jeho mládí vážím jisté zralosti a moudrosti, se kterými přistupuje ke svým postavám. Snaží se být chápavý a celé je to obestřené velmi hustou melancholií,“ popsal na živém natáčení Studia N v pražském kině Přítomnost Och. Filmy rozděluje na ty, kterým věří, a na ty, které mu připadají vycucané z prstu. „Citová hodnota je film, který patří do té první kategorie. Trier tvoří neuvěřitelně komplexní mikrosvět vztahů, melancholie a věrohodných emocí, že se do něj vždycky rád nořím. Někdy z toho mám ale trochu obavy, protože při sledování jeho filmů prožívám velmi silné emoce. Je to přitažlivost a obava zároveň,“ říká. Někdy lidé podle něj prožívají ještě silnější emoce, když se na film dívají podruhé. Diváci a divačky by se podle filmového historika měli rozmýšlet, jestli na určité druhy filmů mají zrovna kapacitu. Film totiž může léčit i zraňovat. Hranice mezi tím, kdy kino pomáhá a kdy už ubližuje, je podle Ocha u každého jinde a souvisí s tím, co si do sálu neseme ze svého vlastního života. „Stalo se mi, že jsem z jednoho filmu odešel už po deseti minutách, protože se v něm odehrávalo něco, co jsem intenzivně prožíval. Představa, že se dívám na zkondenzovanou verzi téhož pro mě byla absolutně fyzicky nepřijatelná,“ přiznává. I proto je někdy legitimní z kina odejít. Ne proto, že by film selhal, ale protože se trefil až příliš přesně. „Je to lepší možnost než se u toho trápit,“ říká. Zažívá Joachim Trier svých warholovských patnáct minut slávy? Co dělá film výjimečným? A jak se vybírají snímky pro karlovarský filmový festival? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Íránský režim se snaží násilně potlačit rozsáhlé protesty, které vyvolal historický propad měny. „Záběry, které se k nám dostávají z ad hoc vytvořených márnic, kde jsou pytle s bezvládnými těly, nebo záběry, na nichž těla obětí leží na ulicích, jsou šokující a příšerné. Když ty dny analyzuji, je mi z toho úzko. Opravdu se nebavíme o pár lidech – mluvíme o bezprecedentních číslech, která dosahují několika tisíc,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Deníku N Dominika Píhová. „Íránský režim se absolutně nezměnil a nemění. Využívá stále stejné praktiky, aby lidi zahnal domů, dostal je z ulic, a neštítí se vůbec ničeho,“ popisuje v podcastu novinářka. „Dostáváme konkrétní zprávy o jednotlivých příbězích – například o patnáctileté studentce, která šla domů z jedné z těchto akcí a mámě se už nikdy nevrátila. Vidíme snímky, které zachycují, že lidé jsou stříleni do hlavy, mezi oči. Jediným cílem je zabít protestující přímo na ulici. Násilí je všudypřítomné a nedá se popřít.“ Metody íránského režimu vedou k tomu, že lidé mají strach a protesty postupně utichají. „Bylo by jednoduché naletět na vlnu entuziasmu, ale vláda, administrativa i bezpečnostní složky dál fungují bez větších problémů. Nevidíme žádný zásadní přerod. Protesty možná otřásly legitimitou režimu, ale neřekla bych, že by byly poškozeny jeho základy nebo že by začínal padat. Abychom se mohli bavit o svržení režimu, musely by být v ulicích podle expertů miliony lidí,“ říká. Do přímého konfliktu s íránským režimem se podle Píhové nechce Spojeným státům, Izraeli ani regionálním mocnostem. „V případě Donalda Trumpa minimálně do té chvíle, dokud nebude existovat možnost rychlé a efektivní akce, která by režim položila na kolena,“ tvrdí novinářka. Zároveň podle ní nikdo z těchto aktérů nechce nestabilní Írán. „Nestabilita by otřásla nejen regionem, ale celým světem,“ doplňuje. Pro budoucnost Íránu považuje za špatné řešení jak kontinuitu současného režimu, tak případný zásah velmoci, která by se rozhodla přijít tamní situaci „spravit“. „Věřím, že revoluce, která jednou v Íránu přijde, patří Íráncům. Je na nich, aby se rozhodli, jak bude jejich země vypadat. Historický precedens ukazuje, že zásah Spojených států není to nejlepší, co se může stát,“ uzavírá ve Studiu N. 👉🏼 herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Donald Trump sám o sobě říká, že potřebuje věci psychologicky vlastnit. On je člověk, který rád dává na věci své jméno. Grónsko vidí jako území, o které rozšíří Spojené státy,“ říká ve Studiu N zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu ve Spojených státech Jana Ciglerová. „Sledujeme jeho klasickou metodu. Dělá velké bub bu, přehání své nároky do nehorázna a pak z nich bude ustupovat. Když skončí na polovině, Dánům se uleví a on bude mít víc než na začátku,“ popisuje. Jaký je pravý důvod Trumpovy snahy o převzetí Grónska? Má nějakou šanci obejít Dánské království a dohodnout se s ostrovany bez něj? A jak se k celé krizi postaví Evropa? Ve Studiu N rozebíráme také zastřelení sedmatřicetileté Renee Nicole Good, kterou zabil agent Úřadu pro migraci a cla. Jak v USA operují agenti ICE? Vytvořil Trump z Ameriky nebezpečný systém? A může to být rozbuška, která vyvolá masivní reakci? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ DÍL JE DOSTUPNÝ NA HEROHERO.CO/STUDION „Možná Putin dokáže urvat kus Ukrajiny, ale v příštích sto letech pocítí tuhle válku každý Rus – do jednoho,“ říká ve Studiu N analytik a novinář ukrajinského serveru Kyiv Independent Adam Sybera. Ruský diktátor podle něj o žádný mír nestojí. „Putin čeká, až se Ukrajina zlomí, padne evropská podpora a on si ji vezme celou,“ tvrdí v rozhovoru. Větší obavy než o napadenou zemi má Sybera o budoucnost Evropské unie. „Rusko, Čína i Amerika mají zahraniční zájem na jejím zničení. To je teď nejděsivější. Ukrajina ví, co chce dělat se svou státností, jaký má plán na pět let obrany i poválečnou obnovu. U Evropy si tak jistý nejsem,“ říká skepticky. V podcastu také komentuje změnu kurzu české zahraniční politiky. „Premiér Babiš se rétoricky i politicky připojuje k bloku Fico–Orbán. A o nich můžeme veřejně říct, že jsou to ruské podržtašky. Babiš se rozhodl svou vládu zařadit po jejich bok.“ „Dělat sbírky a pomáhat je důležité, ale Česká republika neurve válku tím, že tam pošle dvě rakety,“ tvrdí analytik. „Nejvíc Ukrajině pomůže, když bude bojovat se svým vnitřním nepřítelem, a zamezovat tak rozebírání evropského právního řádu zevnitř.“ Jak blízko je mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou? Ztrácí napadená země v Česku blízkého přítele? Jakou podporu má u ukrajinské veřejnosti prezident Zelenskyj? A jak vypadá práce novináře ve válečném stavu? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION Válka na Ukrajině i izraelsko palestinský konflikt zůstávají bez jasného konce, kolem Tchaj-wanu roste napětí a Evropskou unii se kromě Ruska a Číny budou snažit rozložit i Spojené státy. Vláda Andreje Babiše mezitím slibuje, že z Česka udělá „nejlepší místo pro život na celé naší planetě“.  Jak číst signály světa, který se dál drolí? Ve Studiu N s Filipem Titlbachem odpovídá šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek. 👉🏼 herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Proč Donald Trump zaútočil na Venezuelu a doslova nechal unést jejího vůdce Nicoláse Madura? Opravdu čeká zemi bez diktátora svobodnější život? A spustí Trumpův zásah dominový efekt, kvůli kterému se zhroutí další režimy v regionu? Ve Studiu N odpovídá expert na Latinskou Ameriku z Univerzity Karlovy Jaroslav Bílek.

STAŇTE SE PŘEDPLATITELI NA HEROHERO.CO/STUDION A SLEDUJTE VŠECHNY DÍLY BEZ OMEZENÍ „Andrej Babiš si musí ve vládě pohlídat extrémní názory, aby nešel proti tomu, co slíbil svým voličům – tedy že bude líp,“ říká šéf Člověka v tísni Šimon Pánek. Terč na záda neziskovým organizacím podle něj kreslí především SPD a Motoristé. „To, co říkají, je tragikomické. I mezi jejich voliči jsou ti, kteří využívají služeb nevládních organizací,“ tvrdí ve Studiu N. Zatímco od prezidenta nedávno převzal státní vyznamenání, nová vláda se netají tím, že chce nevládní organizace přiškrtit. Jak si tento rozpor vysvětluje? Naráží solidarita ve společnosti na své limity? Co dnes Ukrajina reálně potřebuje, ale Západ to nechce vyslyšet? Jak se budeme s odstupem času dívat na český postoj k Izraeli a Palestině? A bude někdy kandidovat na prezidenta, jak ho k tomu před lety vyzýval Václav Havel? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELOU VÍCE NEŽ HODINOVOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Představte si čip, díky kterému se plně empaticky sesynchronizujete s druhým člověkem. Pokud k tomu dáte svolení, budete se moct cítit tak, jak se v určitý moment cítí váš partner. Bude například naštvaný a vy to najednou ucítíte v práci na poradě,“ popisuje ve Studiu N možnou budoucnost partnerských vztahů psychoterapeut Honza Vojtko. Láska, vztah a blízkost se tak díky technologickému vývoji v budoucnu nejspíš nebudou omezovat jen na slova, gesta nebo sdílené ticho, ale i na přímé sdílení vnitřního světa prostřednictvím neurologického spojení. Co nového víme z poslední doby díky vědě o lásce? Je víc lidí, kteří se kvůli lásce trápí, nebo těch, kteří se díky ní radují? A proč tolik lidí stále věří romantickým mýtům, které jsou už dávno vyvrácené? Podívejte se na celý záznam Studia N live ze křtu knihy Příběh lásky na herohero.co/studion

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Když jsem byl malý, rodiče se báli, že jsem schizofrenní. Brzo mi bude padesát let a nechovám se úplně běžně. Naštěstí pracuju v oboru, kde je to tolerováno,“ říká ve Studiu N spisovatel Patrik Hartl. V rozhovoru s Filipem Titlbachem přiznává, že má obavy ze samoty. „Mám rád pop. Zajímá mě, co zajímá hodně lidí. Když něco fascinuje hodně lidí, fascinuje to i mě. Já se totiž bojím, že zůstanu sám. Nechci zůstat nepochopen. Nechci být nemilován, chci být v tom veřejném prostoru společně s ostatními. Čím je jich víc, tím jsem šťastnější,“ popisuje. Aktuálně se podle svých slov obává, že není dobrý manžel. „Když se objektivně podívám na to, jak pracuju, kolik energie dávám do psaní a vymýšlení, a kolik energie zbývá mojí ženě doma, musím říct, že na sebe nejsem pyšný a jsem nešťastný. Vidím, že na ni zbývají zbytky mé energie,“ říká otevřeně autor nové knihy Manželství. „Ve mně je tak moc lásky, že nevím, co s ní. Spoustu jí dávám ženě a dětem, ale oni už ji nechtějí, jsou jí přežraní, je toho na ně moc. Moje žena nevydrží moje neustálé návaly lásky,“ tvrdí. Být šťastný podle něj není normální stav. „Toho člověk musí nějak dosáhnout. Najít šťastné vazby s ostatními, najít spokojenost sebe sama v tom světě,“ říká Hartl ve Studiu N. „Mluvím o zdravých vazbách a pocitu, že je člověk užitečný, že ho společnost chce.“ Během rozhovoru se dostáváme k tomu, jak on sám prožívá vánoční svátky. „Baví mě, že si všichni hrají na to, že je svět hezčí než jindy. Mně nevadí, že Vánoce nejsou moc oduševnělé. Hlavně že je hezky, že to svítí a bliká,“ směje se. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Snažíme se žít šťastný život, ale proč bychom si měli myslet, že život má být šťastný? Jaké potíže si do života nepouštíme, přestože bychom měli? Co by mohlo znamenat přátelství, kdybychom o něm začali uvažovat trochu jinak? A v čem všem se mýlíme, když si vyprávíme o různých generacích? Novinářka Deníku N a autorka nové knihy Lidský rozměr Karolína Klinková vyzpovídala desítky světově uznávaných odbornic a odborníků, se kterými pátrá po povaze dnešního člověka. Ve Studiu N přinášíme nečekanou optiku na věci, které mnohdy považujeme za samozřejmé. Celou epizodu najdete na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION. VÁŽÍME SI VAŠÍ PODPORY! Prezident Petr Pavel má za sebou svůj první velký vnitropolitický zápas. Šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský ve Studiu N tvrdí, že v souboji o to, jak Andrej Babiš vyřeší svůj střet zájmů, obstál. „Myslím, že je to nejvíc, co kdy kdo Andreje Babiše přitlačil ke zdi. Vidím to i v jeho řeči těla – jak se před ním hrbí, nedívá se mu do očí, kouká dolů. Instituce prezidenta je jediná, ke které má Babiš úctu, protože se jednou vidí na Hradě. Proto není tak zahořklý,“ říká v podcastu. Co bude s Filipem Turkem, až ho přestanou bolet záda? Proč se v hnutí ANO rozpoutaly závody v servilitě? Jaké budou první kroky nové vlády? A jak Babiše znovu přijme Evropa? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Kremelské dezinformace už pronikají do umělé inteligence. „Rusům se daří vtisknout své narativy do AI chatbotů,“ upozorňuje Jakub Kalenský z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami. „Některé akademické výzkumy ukázaly, že pokud se jich zeptáte na Ukrajinu, budou až ve třetině případů papouškovat ruskou propagandu, což je poměrně dramatické,“ říká.  Ve Studiu N live z Knihovny Václava Havla přináší nové poznatky o nenávistných projevech a dezinformacích také filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd a právnička Monika Hanych z Ústavního soudu. Odborníci se shodují, že zatímco dezinformační narativy zůstávají stále podobné, zásadně se mění způsob jejich doručování. „Snaží se například ‚vyprat‘ informace. Je to stejný princip, jako když se perou špinavé peníze – snaží se zakrýt jejich původ. Hledají místní spolupracovníky, kteří budou šířit jejich lži. A vy pak konzumujete od českého človíčka na jeho telegramovém kanálu takzvané nezávislé informace. Už se ale nedozvíte, že tyto informace jsou totožné s materiály v patnácti různých jazycích a všechny vycházejí z ruského originálu,“ popisuje Kalenský. Nejlepší dezinformace je podle něj ta, která je vystavěná kolem zrnka pravdy: „S tím Rusové pracují vědomě už dekády. Je to propracované a systematické.“ Filozof jazyka Tomáš Koblížek doplňuje, že nemá rád označení „dezinformátor“. „Klidně ale používám pojem dezinformace, a to z praktického důvodu. Falešné informace, které lidé šíří, často sami považují za pravdivé – někdo je oklamal a oni jsou zčásti oběti. Když na ně začnete křičet, že jsou dezinformátoři nebo propagandisté, ztížíte si tím možnost s nimi komunikovat,“ poznamenává v debatě. Českému státu podle expertů chybí kvantitativní data. „Nevíme, kolik přesně kanálů Rusové kontrolují, kolik dezinformací denně vychrlí a kolik lidí tím denně zasáhnou,“ upozorňuje Kalenský. „O tom problému nemůže mluvit jen vláda, ale také neziskové organizace nebo média. Třeba na Ukrajině jsou velmi kreativní – tam o ruské propagandě mluví standup komici. Oslovují tím publikum, které já bych nikdy neoslovil. Humor je fantastická zbraň v boji proti propagandě,“ tvrdí. Jak dezinformacím čelit, aniž ohrozíme svobodu slova? V čem jsou dnešní nenávistné projevy sofistikovanější? A jak na ně dokážou reagovat policie a právo? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Dnešní Amerika je jiná, než jak si ji většina z nás pamatuje nebo představuje. Země je unavenější, napjatější a méně předvídatelná. Vztahy mezi lidmi se přiostřily, důvěra v instituce klesá a každodenní život prostupuje zvláštní neklid. Americká zpravodajka Jana Ciglerová přijela do Prahy pokřtít svou novou knihu Americký deník: Všechno je jinak. Při této příležitosti jsme zaplnili Rock Café na živém natáčení Studia N. Poslechněte si záznam a nechte se vtáhnout do reality dnešních Spojených států. Za dobu, co je Jana Ciglerová v Americe, sledovala obrovskou změnu téměř ve všem – v politice, společnosti, kultuře, ekonomice i mezilidských vztazích. „Lidé jsou naštvaní jako nikdy dřív. Nikdy v historii se neodehrály tak masivní protesty jako nyní proti Trumpovi,“ říká. Strach ve společnosti jde podle ní cítit v každodenním životě. „Řidič autobusu mi říkal, že dostali pokyn, že když někdo nechce zaplatit, mají to nechat být. Je to podle jeho slov bezpečnější, než kdyby se někdo naštval a zaútočil na něj nebo ho zastřelil,“ popisuje Ciglerová. Problém podle ní spočívá ve snadném přístupu ke zbraním. „Zbraně mezi lidmi bezpečí nepřinášejí. Je to naopak. Čím snadnější je k nim přístup, tím víc lidí je má. Zatímco u nás do někoho v naštvání strčíte nebo na něj zakřičíte, v Americe na sebe lidi rovnou vytáhnou bambitku. Stojíte ve frontě v obchodě, dojde k hádce a opakovaně se stává, že na sebe vytáhnou zbraň,“ vysvětluje. Ve Studiu N vypráví, v čem se liší její život v USA a v Česku. „Večer tam svoje děti nepustím ven. Když jsem vyprávěla svým americkým přátelům, že se můj syn vracel o půlnoci z Vltavské domů, což je asi kilometr, nevěřícně na mě zírali. Moje kamarádka Nancy zase málem odpadla, když jsem jí natočila video, jak kluci nasedají do vlaku v Řevnicích a sami odjíždějí. To je v dnešní Americe nepředstavitelné,“ doplňuje autorka knihy. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Pro některé své mladé kolegy jsem trochu úkaz, protože před padesáti lety nebyli na světě ani jejich rodiče. Pro mě je to potvrzení, jak rychle život utíká,“ říká ve Studiu N herečka Taťjana Medvecká, která oslavila půlstoletí v Národním divadle. „Uvnitř si připadám jako ta holka, která přišla před padesáti lety, jen jsem hodně jetá a mám vnoučata,“ směje se. Ve Studiu N otevírá také téma, o kterém jinak nerada mluví. „Je to moje třináctá komnata, kterou jsem otevřela jednou jedinkrát. Byla jsem za minulého režimu ve straně. Na škole mi nabídli členství a já jsem prostě byla strašnej srab. Tak moc jsem se vyděsila, že jsem neměla odvahu říct ne. Beru to jako selhání, protože mi nikdo nestál s kvérem u hlavy,“ říká otevřeně. „V okamžiku, kdy se mě na to paní profesorka zeptala, bylo to jako zásah bleskem – a já jsem věděla hned v ten moment, že tu sílu mít nebudu. Byli i tací, co tu odvahu měli, já ne,“ vzpomíná. V rozhovoru říká, že je pro ni důležité, aby byla v rovnováze sama se sebou a se svým svědomím. „Nejsem ze sebe nadšená, protože jsem tomu napomáhala. Neměla jsem odvahu říct: Proboha, proč máme hrát Kremelský orloj? Umění bylo a svým způsobem je i dnes služkou mocných. Dříve to byly tlaky ideologické, dnes jsou to tlaky ekonomické,“ tvrdí. Co říká na budoucího ministra kultury Oto Klempíře? Jak hodnotí společenskou situaci na Slovensku, kde má po obou rodičích kořeny? A proč si myslí, že mají Češi komplex malého národa? Podívejte se na celý rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Kubánci stále tančí tango s Fidelem Castrem, ale dnes už v rytmu blues – tedy v ponurosti, depresi a smutku. Duše národa je uplácaná do bezbarvé a beztvaré placky,“ popisuje atmosféru v zemi novinář Eduard Freisler. Karibský ostrov se potácí ve vleklých krizích. Ekonomika se zadrhává, zemi sužují rozsáhlé výpadky elektřiny a prudce také klesá počet turistů. „Režim teď opravdu nemá peníze, protože Venezuela se už deset let ekonomicky trápí, Rusko zabředlo ve válce s Ukrajinou a oni prakticky nemají odkud brát,“ říká ve Studiu N. Autor nové knihy Kubánské tango v rytmu blues říká, že situace v zemi je nejhorší za poslední desítky let. „Spousta lidí mi na jaře v ulicích Havany říkala, že za Fidela Castra bylo líp. Je to děsivé, protože Castro lidi popravoval, posílal do vězení a mučil je. Jeho diktatura byla ostrá a život těsný,“ připomíná. Současný režim je k vlastním obyvatelům ale také krutý. „Kubánský teror je hodně vynalézavý a podlý. Bavil jsem s lidmi, kteří skončili ve vězení a opravdu se tam už nikdy nechtějí vrátit. Na ulici vyšli zlomení,“ popisuje novinář. Ve Studiu N popisuje nástroje, kterými se režim snaží udržet u moci. Jedním ze způsobů, jak zastrašit své odpůrce, je povolání takzvaných brigád rychlého nasazení. „To jsou zarputilí castristé, určitě placení. Představte si je jako předvoj vojáků, takovou domobranu. Na vlastní kůži jsem zažil, co znamená takzvaná kampaň zapuzení, kterému čelila jedna z rodin, u které jsem byl. Před jejich dům přišlo kolem třiceti až čtyřiceti lidí, většinou starců a stařenek, a začali jim kolektivně hlasitě nadávat. U toho na obydlí házeli zkažená vejce, zkaženou zeleninu a zvířecí i lidské exkrementy. Ukazovali tím, kdo je tady odpad,“ vzpomíná v rozhovoru. Někteří lidé čelí ještě silnějšímu psychickému teroru. „Občas se k vašemu domu nahrne i dav o stovkách lidí. Nejvíc mě na tom mrazí ta řízená zuřivost. Ti lidé deset minut hulákají, jsou vulgární, chovají se jako chuligáni. A zničehonic se to utne, oni se rozejdou a vrátí se ke svým všedním starostem,“ říká Freisler. Jak dneska vnímají svou budoucnost mladí Kubánci a Kubánky? Proč se režimu stále daří držet u moci? Jakých omylů se vůči karibské zemi coby Západ dopouštíme? Vnímají obyvatelé Fidela Castra jako hrdinu, tyrana, nebo symbol už dávno ztracené éry? Jakou roli hraje Kuba v soupeření globálních mocností? A může se z té mizerie ještě dostat? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ DÍL JE DOSTUPNÝ NA HEROHERO.CO/STUDION „Našimi castingy prošlo více známých osobností. Ne u všech jsme si ale byli jistí, že by hru nadřadili své skutečné roli v životě. Nikomu totiž nemůžeme slíbit, že si tam nezkazí kariéru,“ říká ve Studiu N režisér úspěšné reality show Zrádci Markus Krug.  V podcastu například popisuje, jak se tvůrci snaží zabránit prozrazení zrádců, když je štáb musí kvůli natáčení přemisťovat na Karlštejn. „Třikrát za noc se stane něco, čemu říkáme ‚elephant walk‘. Do chodby naběhne čtyřicet lidí, kteří dělají strašný bordel. Začnou bušit do všech dveří, bouchají do topení a pouští hlasitou hudbu. A třikrát se to opakuje právě proto, že zrádce musíme odvézt, přivézt a zároveň nikdo nesmí vědět, kterou noc jsme museli vytáhnout ještě někoho dalšího kvůli vydírání,“ odhaluje zákulisí natáčení režisér. Soutěžící zároveň netuší, kdo spí ve vedlejším pokoji, mají zakrytý výhled z oken a zákaz se jakkoliv hlasitě projevovat. „Hráči nikdy nevědí, jestli je ve vedlejším pokoji někdo z hráčů nebo ze štábu. Kdyby se pokusili porušit nastavená pravidla, mohlo by se jim stát, že promluví třeba na asistenta režie,“ zmiňuje Krug. Obsazení pokojů tvůrci navíc postupně prohazují a mění. „Je to psycho, protože musíme rozbíjet jakýkoliv systém. Některé věrné například v noci nabereme do auta a jen s nimi dvě hodiny jezdíme po okolí. Nikdy nesmíte dělat věci úplně stejně,“ říká režisér. Televizní soutěž je náročná nejen pro účinkující, ale i pro tvůrce. „Po druhé sérii jsem věděl, že se tímhle tempem oddělám. Měl jsem podezření na mrtvici, takže jsem odjel sanitkou a z nemocnice se vrátil rovnou zpátky na plac. S asistentem režie jsme tam pro takové případy měli připravené infuze,“ popisuje v rozhovoru Krug. Co nakonec rozhodne o tom, kdo dostane roli věrného a kdo úděl zrádce? Jak si vysvětluje schopnost úspěšné hráčky Mii obelhat všechny okolo? Co v televizi nevidíme? Existují krizové scénáře pro případ, že by se někdo prořekl? Chovají se soutěžící v Česku jinak než v jiných zemích? Nevysílá show do společnosti zprávu, že lhát se někdy vyplácí? A v čem bude jiná třetí série Zrádců? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V CELÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION I když takzvaná „křídová revoluce“ na Slovensku není revolucí ve smyslu politického převratu, premiér Robert Fico je z ní podle šéfredaktora Denníku N Matúše Kostolného nervózní. „Nápisy křídami vypadají na první pohled absolutně neškodně a banálně – jako by ničím nemohly pohnout. A přitom to vládě a lidem, kteří stále zůstávají jejími voliči, extrémně vadí. Je to totiž projev svobody: barevný, veselý, nenásilný a politický,“ říká ve Studiu N. Křídové nápisy se začaly šířit po celé zemi jako podpora studentovi gymnázia z Popradu, který touto formou kritizoval Roberta Fica a jejž policie následně odvedla na výslech. „To si umí představit všichni, že vašeho syna, vnuka nebo synovce přijde sebrat policie jen proto, že napsal politický nápis na chodník,“ vysvětluje Kostolný, proč se studentský protest přenesl na chodníky po celé zemi. „Podle mě si ani voliči Roberta Fica nepřejí, abychom žili ve státě, kde policisté buzerují studenty pro vyjádření názoru,“ říká šéfredaktor Denníku N. V rozhovoru se dostáváme také k jeho pohledu na výsledky českých sněmovních voleb. „Nepříjemným způsobem nás kopírujete. Myslím, že bychom vám uměli hodně pomoct, protože vás čekají těžké roky a my už jsme si tím částečně prošli. Zdá se mi, že v české debatě chybí velké části společnosti představivost, co všechno lidé jako pan Turek, Okamura nebo Babiš dokážou udělat. Ta představa, že se v Česku nemůže stát něco takového jako u nás na Slovensku, je podle mě velmi blízko tomu, aby se rozplynula,“ míní. Změna se podle něj v české politice děje v nejhorší možné chvíli. „To, co dělá Putin a Rusko v těchto týdnech na Ukrajině, ale i v Polsku nebo pobaltských zemích, je obrovské varování, že nekráčíme do dobrých časů. A být rozkývaný v takovém období je ještě větší riziko než běžně,“ říká v rozhovoru. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Český slavík má už řadu let mnohem blíže k televizním estrádám než k hudebním výročním cenám,“ říká ve Studiu N hudební publicista Pavel Klusák. Z ankety se podle něj stala vzrušující národní hra se slavnými podvody, kterou publikum sleduje ze setrvačnosti, nostalgie a zvědavosti, kdo svým názorem přetlačí ty druhé. „Možností, jak zjišťovat popularitu, dnes ale máme mnohem víc,“ tvrdí Klusák. „V televizní anketě se zas a znova umisťují ti, kteří debutovali před víc než třiceti lety, jako jsou Lucie Bílá, Chinaski nebo Kabát. Český slavík se týká jen určité skupiny, která má vůli, čas a náturu se této ankety zúčastnit, což zdaleka nejsou všichni konzumenti hudby.“ S nápadem jednou ročně oceňovat nejoblíbenější zpěváky a zpěvačky přišel na začátku šedesátých let Ladislav Smoljak. Vítězné příčky měly sloužit jako argument, aby byla nová hudba méně potlačovaná. „V době, kdy Slavík začínal, u nás nejenom že neexistovala podobná anketa, ale ani svobodné volby nebo ústav pro výzkum veřejného mínění – protože proč by komunisté chtěli zveřejňovat, co si myslí lidé… V prvních letech tedy velmi užitečně a jedinečně vyplňoval tuto mezeru,“ připomíná Klusák. Od roku 1969 až do pádu komunismu pak režim výsledky z politických důvodů falšoval. Dnes v otázce popularity Český slavík podle hudebního publicisty reflektuje jen část reality. „Mainstream se atomizoval víc než dřív. Máme jich několik. Vidím přinejmenším dva proudy: Ten konzervativnější, který je docela dobře reprezentovaný Českým slavíkem, a pak ten druhý, který se týká hiphoperů a jejž lze spočíst přes streamovací služby a internetové platformy. Kvantitativně to rozhodně lze za mainstream považovat,“ říká. V rozhovoru také apeluje, aby lidé nerezignovali na kontakt s tím, co se v hudbě aktuálně děje. „Nová tvorba je neustále překvapivá. Je to skutečný zdroj naděje, že na současnost se dá reagovat konstruktivně, nápaditě a bez přílišné temnoty. A i temné projekty jsou často velmi katarzní. Vyplácí se to. Být v kontaktu s lidmi, kteří tak dobře reagují na dnešek, je velká satisfakce,“ míní Klusák. Jak streamovací služby ovlivňují, co se nám bude líbit? Proč Spotify nedává všem hudebníkům stejné šance? Dá se popsat a pojmenovat český hudební vkus? A kdo dnes určuje, co se stane populárním? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Na sociálních sítích si nadáváme, vyhrožujeme a o porozumění se už často ani nepokoušíme. Průzkumy ukazují, že nedůvěra, strach a frustrace v české společnosti rostou. Jak jsme se do této atmosféry dostali – a je vůbec možné z ní najít cestu ven? Filip Titlbach o tom mluvil na živém natáčení Studia N v Divadle X10 s trojicí žen, které se s konfliktem setkávají každý den, každá z jiné strany: s moderátorkou pořadu Máte slovo na České televizi Michaelou Jílkovou, zmocněnkyní vlády pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou a investigativní reportérkou Deníku N Zdislavou Pokornou. Podívejte se na celý záznam debaty, která byla součástí oslav 17. listopadu Korzo Národní, které pořádá spolek Díky, že můžem. 👉🏼 herohero.co/studion

NA CELÝ ZÁZNAM DEBATY SE MŮŽETE PODÍVAT NA HEROHERO.CO/STUDION, SPOJTE SI SVŮJ ÚČET SE SPOTIFY NEBO DALŠÍMI PODCASTOVÝMI APLIKACEMI A POSLOUCHEJTE NEOMEZENĚ VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ DÉLCE PŘÍMO NA NICH České festivaly začaly tlačit gastronomickou dramaturgii, nové podniky jsou ambicióznější kvalitu dnes umějí rozlišovat i běžní hosté. „Lidi už nechodí do první hospody, když jim začne kručet v břiše,“ říká ve Studiu N herec a tvůrce Gastromapy Lukáš Hejlík. Česko podle něj zažívá bezprecedentní vzestup kaváren: „To, co se tu stalo za poslední roky, je mohutné. Na světové kavárenské scéně jsme dominantní. Česká kavárna třeba často stojí – na rozdíl od italské, francouzské nebo rakouské – na výběrové kávě.“ Českou chuť podle Hejlíka formuje v dobrém i špatném nostalgie. „Polovina Čechů nejí kopr kvůli traumatu ze školní jídelny,“ tvrdí. První pokrm, který by dal ochutnat cizinci, by byla kulajda. „Je to moje nejoblíbenější české jídlo,“ říká. V podcastu mluvíme také o tom, jestli je kebab národní jídlo, jak podniky snášejí kritiku, co dal české gastronomii Zdeněk Pohlreich, proč se jídlo stalo nástrojem předvolební kampaně nebo jestli v Česku existuje kritická gastro žurnalistika. Podívejte se na záznam celého rozhovoru z Letní filmové školy v Uherském Hradišti na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Spousta lidí se se mnou v dětství nechtěla kamarádit. Nemohl jsem si tenkrát vybírat, a když se ke mně někdo nechoval hezky, musel jsem to překousnout, protože jsem byl rád, že mám aspoň nějakého kámoše,“ říká zpěvák a sportovec Ben Cristovao. Ve Studiu N otevřeně mluví o rasismu, kterému čelí od dětství až dodnes: „Jsem strašně omlácenej, tak strašně oprejskanej, že mám jenom radost z toho, že mě tu lidi berou. Nechtěl bych lidi štvát třeba tím, že tu budu kandidovat na prezidenta. Znám svoje místo.“ V podcastu mluvíme také o tom, proč se vydal na nebezpečnou cestu do Afriky mezi pytláky, kteří zabíjí kriticky ohrožené slony pralesní, jak se vyrovnává s pocity zklamání a neúspěchu a proč se jednou možná stane sochařem. Celou epizodu najdete na herohero.co/studion

„Umělá inteligence je nastavená tak, aby vám šla na ruku,“ popisuje psycholožka. „Dává dětem to, co jim reálný svět nabídnout neumí. Snadno tak propadnou umělé ideální představě, která na rozdíl od reality není komplikovaná. Běhá mi z toho mráz po zádech,“ říká v podcastu. Rodičům doporučuje, aby nad tím měli pevnou kontrolu. Dnešní rodiče své děti podle Bartákové vychovávají lépe než předchozí generace: „Velká část lidí to pořád dělá postaru, často dost hovadsky, ale roste skupina rodičů, kteří se snaží nejen slušně vychovávat, ale zároveň si s dětmi nepokazit vztah.“ Podle ní se výchova neobejde bez emocí, ale klíčem je je zvládat. „Nefackujte své děti – všechny výzkumy ukazují, že čím víc násilí, tím víc násilí. Chápu, že někdy uletí nervy, ale podstatné je nemít pocit, že to je efektivní cesta.“ Pomáhá i drobnost: „Někdy stačí jen odfrknout. Dítě se pak cítí vyslyšené. Když je mozek v nepohodě, slyší totiž jen samo sebe. Nechat ho ventilovat je způsob, jak s ním zůstat napojený. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Šéf ruské pravoslavné církve v Česku čelí závažným podezřením. Ukázaly se totiž jeho vazby na ruské tajné služby a skrytě pořízené záběry ho navíc usvědčují ze sexuálního obtěžování. Reportér Lukáš Prchal a novinářka Petra Procházková ve Studiu N popisují jeho pozoruhodnou cestu do Česka, napojení na maďarskou vládu i ruské oligarchy a příliš blízký vztah k bývalému asistentovi, který od něj za dramatických okolností utekl. Celý díl najdete na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, PŘIDEJTE SE KE STOVKÁM PODPOROVATELŮ STUDIA N A POSLOUCHEJTE PLNÉ VERZE VŠECH EPIZOD V této epizodě se Vítek Svoboda a Jana Ciglerová vrhají společně s Filipem Titlbachem do rozbouřené debaty o nejnovějším albu Taylor Swift. Zatímco americká zpravodajka Deníku N ho oceňuje jako odvážný hudební posun, kulturní novinář v něm vidí spíš drzé obchodní praktiky.  Přepískla to nejúspěšnější zpěvačka planety se ždímáním peněz, nebo vydala své nejotevřenější album? Připojte se s námi k diskuzi, která právě rezonuje hudebním průmyslem i sociálními sítěmi. „Myslím si, že je tematicky vyčerpaná. Není to kvalita, na kterou jsme zvyklí,“ říká Svoboda s tím, že za básnířku by ji po této desce neoznačil. „Ztratil jsem schopnost se u ní uvolnit a říct si, že je to autentické. Má to příliš promyšlené,“ tvrdí ve Studiu N. Ciglerová s ním nesouhlasí: „Je to nejotevřenější, nejupřímnější a nejspokojenější deska, kterou Taylor Swift kdy vydala. Je zároveň nejvíc sexy a mluví k současným problémům dneška,“ oponuje. Taylor Swift je dnes nejúspěšnější hudebnicí na planetě a album The Life of a Showgirl už teď v prodejích překonalo dosavadní rekordy. „Na cokoliv Taylor Swift sáhne, to promění ve zlato,“ říká Jana Ciglerová. „Spíš na co se podívá…“ komentuje ironicky Vítek Svoboda. Prodáváním desítek různých verzí té samé desky a vybíráním vstupného do kina za promítání videoklipu a písní s textem už podle něj překročila únosnou hranici byznysu. „Taylor Swift je hnaná když ne ziskem, tak přinejmenším úspěchem,“ tvrdí. Podle Ciglerové se naopak ukazuje, že po ní svět baží a ona jen nabízí to, po čem je poptávka. Je to pořád hudba, nebo už jen marketing? A co rozjitřená debata kolem ní vlastně říká o naší době? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY NAJDETE V PLNÉ VERZI NA HEROHERO.CO/STUDION „Bojím se extremismu, který se převtělí do podoby souseda,“ říká ve Studiu N umělec a romský a LGBTQ aktivista David Tišer. „Menšinami to neskončí, na řadu přijde každý, kdo bude trochu vybočovat. Vždyť už jsme to zažili i tady.“ V rozhovoru kritizuje rasistické chování Filipa Turka i Romy, kteří se rozhodli ho podpořit. Mluví o tom, jak podle něj česká veřejnost reagovala na Turkovy výroky, jak se projevuje rasismus v nabídce hereckých rolí a proč má v České televizi u svého jména červený vykřičník. A také vysvětluje, proč na něj Češi často mluví anglicky. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION „Andrej Babiš doufá, že Motoristé přijdou k rozumu a nominují místo Filipa Turka někoho jiného. Mezitím ale bobtná problém s Petrem Macinkou, který chce být ministrem životního prostředí,“ říká investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná. „Motoristé jsou nabubřelí a nechovají se racionálně. Tlačí na pilu a tím sami udržují Turkovu kauzu ve veřejném prostoru,“ tvrdí v rozhovoru. Ve Studiu N podrobně popisujeme, jak jsme se ke smazaným příspěvkům dostali, jak jsme je v redakci ověřovali a proč se nakonec rozhodl veřejně promluvit zdroj, který nám je poskytl. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

STAŇTE SE PODPOROVATELI STUDIA N A SLEDUJTE CELÉ DÍLY NA HEROHERO.CO/STUDIO „Donald Trump prezentuje Nobelovu cenu míru jako něco, co mu náleží. Dělá z ní handl,“ říká americká zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová. I když americký prezident v ocenění doufal, letos si je zasloužil někdo jiný: vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machado, která se musí skrývat před Madurovým režimem na neznámém místě. Podle Ciglerové to může posílit Trumpovu ambici působit ještě více jako mírotvůrce a přinutit ho zásadněji řešit situaci na Ukrajině. Ve Studiu N rozebíráme také další plánovanou schůzku mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem, kterou by mělo pořádat Maďarsko. „Orbán pro ně rozvine koberec a dá si na tom velmi záležet,“ říká zpravodajka. „Pro něj to hodně znamená, je to totiž zesílení jeho váženosti a autority na mezinárodní scéně.“ V současné době jsou maďarský premiér Orbán společně se slovenským předsedou vlády Ficem vnímáni v Evropské unii jako političtí outsideři – právě kvůli svým proruským postojům. „Viktor se bude tetelit na mezinárodním výsluní,“ myslí si Ciglerová. Co může prolomit schůzka amerického prezidenta s ruským diktátorem v Maďarsku? Vydrží Trumpem vyjednané příměří mezi Izraelem a Hamásem? A jak se daří Trumpovi řešit své problémy doma ve Spojených státech? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Statistiky sledující duševní zdraví Čechů a Češek ukazují varovná čísla. Namátkou: až čtyřicet procent deváťáků a deváťaček vykazuje známky střední až těžké deprese, čtvrt milionu dětí potřebuje odbornou pomoc s duševním zdravím a žádná ze sedmnácti psychiatrických nemocnic nenaplňuje kritéria kvality péče a dodržování lidských práv podle Světové zdravotnické organizace. Projekt Nevypusť duši proto přišel s koncepcí Odolné Česko, která navrhuje řadu systémových změn. Mají ale politici odvahu se do nich pustit? Ve Studiu N o tom mluví psychoterapeutka Barbora Pšenicová a neurovědkyně Marie Hájek Salomonová. „Máme data, která nám říkají, že víc než polovina dětí se netěší do školy. Že nedůvěřují vzdělávacímu systému. To je pro mě smutná zpráva. Děti nám tím říkají: není nám v tomto světě dobře. A od nás dospělých se očekává, že jim pomůžeme,“ interpretuje výsledky studií psychoterapeutka Pšenicová. Jedním z témat letošních voleb byl i přístup k inkluzi. Mnohé strany se netají tím, že by rády celý systém zrušily. Na to ve Studiu N reagovala neurovědkyně Salomonová: „Inkluzi musíme držet zuby nehty a musíme doufat, že to nakonec nebude tak hrozné, jak to v politických debatách vypadá. Inkluze nás posouvá do moderní společnosti, která lidi s hendikepem neodsouvá za brány institucí, ale naopak je nechává rozvíjet kvalitní život a dává jim možnost participovat ve společnosti.“ Co mohou v lidské psychice vyvolat události, jako jsou volby? Jak absorbovat velký objem negativních zpráv, které produkují dnešní krize? Co si myslí o snahách některých spolků omezit ve školách sexuální výchovu? A jak přesvědčit politiky, aby se okamžitě začali věnovat zhoršujícímu se duševnímu zdraví českých dětí a dospívajících? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Česko dlouhodobě patří k zemím s nejhůře dostupným bydlením v Evropě a navíc se propadá i v žebříčcích sledujících jeho kvalitu. Nejvíc na to doplácejí lidé s nízkými příjmy a čím dál častěji popisují znepokojivé příběhy také studenti a studentky. „Rozčiluje mě, že se u bytové politiky tváříme, jako by šlo jen o čísla. Ne, jsou to životy, které můžeme ztratit,“ říká ve Studiu N novinářka a publicistka Táňa Zabloudilová.  Podle Zabloudilové je nejvyšší čas změnit daňový mix a zkusit dravější modely, které by mohly krizi bydlení zmírnit. „Pokud se s tím nezačne něco dělat, ještě víc se projeví to, co teď vidět nechceme – že jsou lidé frustrovaní. A je to pochopitelné. Často nemají jinou možnost než pracovat nonstop za alarmujícím způsobem nízkou mzdu. V Česku je příliš vysoké daňové zatížení zaměstnanecké práce. Měli bychom méně danit práci a víc majetek,“ říká v podcastu.   Situaci s bydlením považuje za nelítostnou a tvrdí, že je to do jisté míry důvod vzestupu krajní pravice: „V Německu už existují výzkumy, které ukazují, že AfD má větší podporu tam, kde jsou větší problémy s bydlením. Lidé odevzdávají příliš velkou část svých příjmů za střechu nad hlavou, nežijí tak, jak si představovali v mládí, a často žijí ve strašné nejistotě.“ Zanedbaný problém se podle novinářky výrazně projevuje na studentském bydlení. „A to se rozhodně nebude zlepšovat,“ říká. „Kolejí je málo, jsou drahé, a spolubydlení vyjde ještě dráž. Média už popsala řadu varovných příběhů – třeba studenty Mendelovy univerzity, kteří bydlí v karavanu, protože na ně nezbylo místo na kolejích. Nedokážu si představit, jak se tam dá žít, když začne mrznout. A pak tu máme Strahov a jiné koleje, kde mají štěnice. Člověk usne, začnou po něm běhat štěnice a nikdo mu s tím nepomůže,“ popisuje. Proč jsme se dostali do tak špatné situace? Jaké přístupy by pomohly bídnou situaci nastartovat? V čem podle ní Češi uvěřili developerské propagandě? A co se stane za deset let, pokud politici nezačnou bytovou krizi řešit výrazně rychlejším tempem? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ ROZHOVOR SI POSLECHNĚTE NA HEROHERO.CO/STUDION „Lidé se nás lekli. Nechtěli kombinaci jakés takés levicové politiky s odmítáním Evropské unie a vystoupením z NATO. Podle mě jsme začali vypadat jako nebezpeční,“ komentuje ve Studiu N debakl hnutí Stačilo! expremiér a bývalý předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla. A i když se spojením s komunisty nesouhlasí, ve straně dál zůstává. „Věřím ve zmrtvýchvstání sociální demokracie,“ říká. Přestože Socdem utrpěla ve volbách těžkou porážku a ve Sněmovně se neobjeví už druhé volební období po sobě, má podle Špidly stále věcný důvod k existenci: „Musíme se znovu stát sociálním hnutím, holt se budeme muset snažit delší dobu.“ Sociálnědemokratický volič podle něj volil kdekoho, jen ne Stačilo! „Tím jsem si jistý. Stačilo! mělo menší výsledek než samotná Socdem minulé sněmovní volby,“ říká bývalý předseda strany. Lidé, kteří volili Andreje Babiše, podle něj volili politicky daleko zraleji. Lídra hnutí ANO přitom v rozhovoru označuje za „maximálně elastického“. Spojení Socdem s komunisty Špidla považuje za obdobu stranického puče. „Jana Maláčová s Lubomírem Zaorálkem nás do toho vmanévrovali,“ tvrdí. „Když Jana Maláčová říkala, že nebezpečí pro Českou republiku je Evropská komise, a nikoli agresivní Rusko, švejkovsky bych k tomu dodal: Mýlí se chytrý i hloupý. A mýlí se i ministři. To bylo jasné zatemnění.“ Ve Studiu N se zamýšlí také nad tím, v čem coby někdejší tradiční lídr selhal: „Nebyl jsem v některých věcech dostatečně radikální. Přispěl jsem tím k tomu, že se v české politické debatě prosadila pravicová hegemonie a linka, která říká, že chudoba je otázkou osobního selhání a že nemá strukturální příčiny. Mám na tom svůj podíl.“ Proč si myslí, že to dá Andrej Babiš případným koaličním partnerům z řad SPD a Motoristů „vyžrat“? Vyčítá Janě Maláčové, že se spojila s Kateřinou Konečnou a Danielem Sterzikem? A jak hodnotí český sociální systém z pozice důchodce a dědečka autistického vnuka? Podívejte se na celou epizodu. Sledovat nás můžete také na Instagramu @studionpodcast

PŘIDEJTE SE K PODPOROVATELŮM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A POSLOUCHEJTE ROZHOVORY V PLNÉ VERZI „I volič, který prohrál, může najít několik kladných bodů, pokud chce hledat naději. Pokud k tomu přistupuje s chladnou hlavou a nehodlá propadat hysterii, není to tak složité. Nejpozitivnější moment těchto voleb je propad komunistů, a to z politických i bezpečnostních důvodů. To je prostě dobrá zpráva,“ říká ve Studiu N politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo. Další dobrou zprávou je podle Šídla oslabení SPD. „To, že se Češi obrátili k Andreji Babišovi, je vcelku pochopitelné,“ hodnotí výsledek sněmovních voleb komentátor. Zahraniční politiku si podle něj Andrej Babiš bude řídit sám. Bude k tomu ale muset najít vhodné kandidáty na post ministra zahraničí a obrany. V Černínském paláci se vidí například tvář Motoristů sobě Filip Turek. „Co jsem slyšel, z něj by na Hradě velkou radost neměli,“ tvrdí Šídlo. Motoristé jsou podle něj „děti kulturních válek“. Těžké časy teď čekají zejména Českou televizi a Český rozhlas. „Veřejnoprávní média, tak jak jsme je znali, v podstatě můžeme odepsat. Bude to jedna z obětí těchto voleb,“ myslí si novinář. Jak hodnotí odkaz vlády Petra Fialy? Vydrží kabinet Andreje Babiše celé volební období? A dokáže být prezident Petr Pavel silnou protiváhou případného staronového premiéra? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELOU POVOLEBNÍ ANALÝZU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Andrej Babiš stojí před zásadním rozhodnutím: sestavit vládu společně s SPD a Motoristy sobě, nebo vytvořit menšinovou vládu s jejich podporou? Koalice Spolu si musí odpovědět na otázku, zda má její existence stále smysl, u Pirátů došlo k revoluci žen a Stačilo! utrpělo krutý debakl.  Poslechněte si první povolební podcastovou analýzu ve společné epizodě Studia N a Vrtěti psem. Filip Titlbach a Jan Tvrdoň komentují výsledek voleb a upozorňují na fenomény, které hlasování přineslo. Na herohero.co/studion