Osobnost Plus

„Ruská armáda využívá na Ukrajině sexuální násilí jako válečnou zbraň, cíleně jako nástroj válečné taktiky, která má mimořádně brutální charakter,“ říká dobrovolnice Laura Przybylaková. O vyšetřování sexuálních zločinů spáchaných během válečných konfliktů nejen na Ukrajině napsala diplomovou práci. V Osobnosti Plus mluví o tom, co ji jako absolventku právnické fakulty opakovaně přivádí na Ukrajinu a jak válka mění její pohled na svět.

Nový časosběrný dokument Bára Basiková exceloval u diváků na festivalu v Karlových Varech a nyní vstupuje do českých kin. V jakých rolích Basikovou zachytil? A co bylo během natáčení největším šokem? „Překvapilo mě vyústění jejího druhého manželství. Údajná dcera, která manžela prý neustálě obtěžovala, byla ve skutečnosti milenkou,“ přibližuje v Osobnosti Plus režisérka Helena Třeštíková.

Motoristé by se podle průzkumu agentury STEM v září nedostali do Sněmovny, bez nich by ale Andrej Babiš (ANO) neměl vládní většinu. Je z toho premiér nervózní, nebo je vysávání koaličních partnerů v jeho plánu? „Tendence k vysávání je jeho dlouholetý zvyk. Několikrát se pokusil mít účelově vytvořené koaliční partnery, ale ne vždycky to dopadlo tak, jak si představoval,“ přibližuje v Osobnosti Plus Aleš Michal, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Washington se údajně připravil hlavní část mírové dohody s Ruskem a k jejímu uzavření chybí podle Bílého domu už jen souhlas Ukrajiny s postoupením části jejího území. „Zapomíná se pořád na fakt, že ten, kdo má válku ukončit, je Vladimír Putin, nikoliv Ukrajina,“ zdůrazňuje v Osobnosti Plus politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Na Pražském hradě se v pondělí odehraje možná přelomová událost ve vztazích mezi prezidentem a vládou. Petr Pavel se sejde s Andrejem Babišem (ANO). Ten ještě nedávno o hlavě státu mluvil jako o „zmanipulované loutce“ a „ostudě“. Nyní tvrdí, že nemají žádný problém. „Premiér dospěl k závěru, že bude fajn, minimálně na nějaký čas, navenek tu rétoriku trochu zjemnit a sundat nohu z plynu,“ hodnotí situaci novinářka Sabina Slonková (kandiduje ve volbách) ze serveru Neovlivní.

Připravuje Dopisy Olze jako divadelní hru a poctu k nedožitým devadesátinám bývalého českého prezidenta Václava Havla. Premiéra by měla být v New Yorku, kde střídavě žije a pracuje. Žije si tam svůj americký sen? Jak těžké je se v Americe prosadit? A proč se potřeboval odstřihnout od svých slavných rodičů? Moderuje Světlana Witowská.

V New Yorku nemůže člověk jen tak sedět a nic nedělat, tvrdí herec Karel Heřmánek mladší, který žije střídavě v Česku a ve Spojených státech. Před lety tam získal zelenou kartu. „Baví mě žít si vlastním životem a teď jsem si to našel v New Yorku,“ přibližuje v Osobnosti Plus. S kamarádkou v současnosti připravuje představení věnované Dopisům Olze, tedy listům, které psal své manželce z vězení Václav Havel. „Nechtěl, aby ho vězení změnilo. Ale ke změně došlo,“ soudí herec.

Před 25 lety zažili Američané nejhorší teroristický útok v historii, který nepřežily skoro 3000 lidí. Dalších 6000 lidí utrpělo zranění. V důsledku únosu čtyř letounů se rozšířily bezpečnostní kontroly na letištích i počet dlouhotrvajících amerických válek na Blízkém východě. „Stoupla ochota společností nechat se chránit, podřídit se mnohem přísnějšímu bezpečnostnímu dohledu,“ doplňuje v Osobnosti Plus výčet změn Tomáš Karásek, děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Německý kancléř Friedrich Merz po přesvědčivém vítězství Alternativy pro Německo v Sasku-Anhaltsku prohlásil, že tyto volby změnily Německo a nelze pokračovat jako dřív. „Šok to v pravém slova smyslu nebyl, ale příjemné to samozřejmě není,“ soudí v Osobnosti Plus Jan Charvát, politolog se zaměřením na extremismus. AfD považuje mezi krajně pravicovými stranami za neobvyklou.

Ukrajinští novináři vyčetli americkým vyjednavačům amerického prezidenta Steveu Witkoffovi a Jaredu Kushnerovi, že jednají s válečným zločincem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a že naslouchají jeho lžím. „V uplynulých letech jsme byli svědky bezpočtu podobných rituálních dýchánků a manifestací dobré vůle. Všechny tři strany – Amerika, Ukrajina a zejména Rusko – to na sebe samozřejmě jen hrají,“ hodnotí v Osobnosti Plus historik a ukrajinista David Svoboda.

Samotná přítomnost Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Kyjevě funguje lépe než systémy protivzdušné obrany Patriot, vtipkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na schůzce s oběma americkými vyjednavači. Co jiného ale jejich mírové turné do Moskvy a Kyjeva přineslo kromě několika hodin klidu před ruskými nálety? „Příliš nadějně to nevidím,“ říká v pořadu Osobnost Plus amerikanista Jiří Pondělíček.

Premiérovi Andreji Babišovi (ANO) se nelíbí schodek rozpočtu navrhovaného vládou, v jejímž čele stojí. Plánovaný deficit 389 miliard kritizují ekonomové i jeho koaliční partneři, Motoristé a SPD. „Oni prostě musí předvést, že něco dodávají, aby vůbec obstáli smysl své existence a nebyli jen Babišovými užitečnými idioty,“ říká na adresu menších koaličních stran v Osobnosti Plus Lenka Zlámalová, hlavní analytička Czech News Center.

Po bleskové povodni v Nepálu zemřely stovky lidí, další téměř čtyři tisíce úřady pohřešují. Záchranným týmům komplikují práci obtížně přístupný terén i bažiny vzniklé záplavovou vlnou. Dalo se v Nepálu takové neštěstí očekávat? A mohl by u podobné katastrofy pomoct nízkonákladový systém včasného varování před zemětřesením? Moderuje Světlana Witowská.

Po bleskové povodni v Nepálu zemřely stovky lidí, další téměř čtyři tisíce úřady pohřešují. Záchranným týmům komplikuje práci obtížně přístupný terén, rozvodněná řeka a bažiny vzniklé záplavovou vlnou. „Ještě není jasné, co přesně se stalo, ale zemětřesení, sesuvy a povodně jsou v Nepálu na každodenní pořádku,“ přibližuje v Osobnosti Plus geofyzik Václav Kuna, který Nepál několikrát navštívil. „Je to obrovská bezmoc. Jak znám nepálská údolí, tak se tam nedá nikde schovat.“

Vláda chce příští rok přidat peníze na investice, zdravotnictví nebo obranu. To ale znamená, že bude hospodařit s druhým největším schodkem v historii Česka. Návrh rozpočtu s deficitem 389 miliard korun kritizuje nejen opozice, ale i koaliční partneři hnutí ANO a prezident. „Pro běžného smrtelníka, dokonce ani pro profesionálního ekonoma ty stovky miliard ani procenta HDP představitelné nejsou,“ upozorňuje v Osobnosti Plus David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

„Milý pane Hvížďalo, sedím, jak jsem si předsevzal, v bytě, který mi byl na tři dny půjčen jako taková skrýš,“ oznámil magnetofonu před 40 lety Václav Havel. Tyto nahrávky se staly základem knihy Dálkový výslech, jejíž vznik v nové audio sérii, která je součástí projektu Slyšet Havla, přibližuje spisovatel Pavel Kosatík: „Sám jsem knihu četl, když vyšla na začátku revoluce. Tehdy senzačním způsobem přeformátovala společnost. Mnoho lidí Havla pochopilo a přestalo se ho bát.“

Německá vláda došla k závěru, že za srpnový hybridní útok v Lipsku mohou ruští agenti. „Je to o to znepokojivější zpráva, že k ní nedochází ve vakuu, ale že se v poslední době množí rušivé momenty Pobaltí v Polsku, v Rumunsku a tak dále. Když k tomu přidáme ruskou rétoriku proti Západu, která neslábne, ale naopak jako by sílila, tak je ten obraz opravdu znepokojivý a nutí Evropu a NATO, aby se k němu zodpovědně postavily,“ míní diplomat a poradce prezidenta Michael Žantovský.

„Politická reprezentace se mnohdy chová způsobem: Je nás víc než sto poslanců, tak si můžeme dovolit všechno,“ kritizuje v Osobnosti Plus někdejší ústavní soudce Stanislav Balík, dnes děkan Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. Za jeden z takových příkladů považuje spor o účast vlády a prezidenta Petra Pavla na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. „Vláda nemůže omezovat moc a pravomoce jiného ústavního činitele,“ zdůrazňuje.

Česko se ve výdajích na obranu pomalu dostává ke dvěma procentům HDP, většina ostatních zemí přitom investuje více. „Není to tak, že by nastoupila tato vláda a začala kašlat na bezpečnost a poklesla bezpečnost občanů. Pravý opak,“ ujišťuje v Osobnosti Plus diplomat a bývalý poradce premiéra Andreje Babiše (ANO) pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček.

"České nemocnice stále trpí příliš vertikálním "rakousko-uherským" způsobem řízení a potřebovaly by výrazný řez," říká muž, který české zdravotnictví zná velmi zblízka. Je dnes nějaká věta, kterou by onkologický pacient od lékaře nikdy neměl slyšet? Která diagnóza se za dobu jeho kariéry změnila nejdramatičtěji? A co nás covid naučil o tom, kde má končit slovo odborníka a začínat rozhodnutí politika? Moderuje Barbora Tachecí.

„V západních nemocnicích je celkem standard, že pacient málokdy přichází sám. Vždycky je s ním jeho partner, partnerka, což u nás zatím nebývá tak často,“ říká lékař a přednosta Hematologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Tomáš Kozák.

„Dnešní doba je nastavená tak, že nám víc záleží na názoru ostatních na nás samotné, než na názoru, který máme vůči sobě my sami,“ říká odborník, který pomáhá vrcholovým sportovcům i byznysmenům zvládat náročné situace. Sebepoznání vnímá jako klíč k rozvoji, vrcholový sport pak jako laboratoř lidských emocí. „Základní drama spočívá v tom, že se nám v hlavě objevují myšlenky, které tam nechceme," upozorňuje Marian Jelínek v Osobnosti Plus.

Teploty v Česku v létě překonaly svá maxima. Náročné to bylo zejména pro starší lidi a obyvatele přehřátých měst. „Zpoždění v adaptaci na nové podmínky máme v celé Evropě. Naše města byla navržena pro jiné klima a teď se musíme rychle přizpůsobovat,“ připomíná v Osobnosti Plus expertka na udržitelnost budov a architektury Kateřina Eklová a doplňuje: „Pořád ještě máme málo zeleně. Ve vlnách veder zažíváme, že je složité chodit po rozpálených plochách nebo i být v budovách.“

Šéf americké Ústřední zpravodajské služby CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy na předem neohlášená jednání. Washington ani Kreml ale neřekly, jaký je účel jeho návštěvy ani s kým se měl setkat. „Předpokládá se, že jedním z témat bude nastávající mobilizace v Rusku. Možná další útok na Ukrajinu, možná útok na členské země NATO,” usuzuje v Osobnosti Plus ukrajinistka Lenka Víchová.

V noci na úterý Spojené státy spustily operaci Ekonomický vyvrhel a uvalily historicky zatím nejtvrdší sankce na Írán. A především rozšířily hrozbu sekundárních sankcí na obchodní partnery Íránu. Zda tento tvrdý nátlak donutí Teherán k ústupkům, však zůstává nejisté. „Prezident Donald Trump má před volbami a Íránci sázejí na to, že dříve ustoupí on než jejich režim,“ usuzuje v pořadu Osobnost Plus politolog Oldřich Bureš z Metropolitní univerzity Praha.

Jedna vláda, tři strany a často tři různé politické jazyky. Vládní koalice hnutí ANO, Motoristů a SPD nemá podle politologa v tuto chvíli potenciál zopakovat v Česku maďarský nebo slovenský scénář, změnu ale přináší. „Máme vládu, která má vizi oslabit, zerodovat představu liberální demokracie, jak tady fungovala,“ poukazuje v Osobnosti Plus politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Ve dvoudílném filmu o temné době naší historie Gerta Schnirch hraje sudetskou Němku Gertu v době, kdy už je babičkou. Kdy se sama poprvé dozvěděla o poválečném vyhnání německy mluvícího obyvatelstva? Rozumí tomu, proč nastala tak vyhrocená debata kolem sudetoněmeckých dnů v Brně na konci května? A jak jí Český lev za roli ve filmu Němá tajemství změnil život? Moderuje Světlana Witowská.

„Čím jsem starší, tím víc vnímám slovo jako hodnotu, kterou jsme nechali zdevalvovat,“ tvrdí herečka Milena Steinmasslová a snaží se proto pracovat se slovem zodpovědně. Za devalvaci slov prý draze platíme tím, že se navzájem na ničem neshodneme. „Když ztratíte schopnost rozeznávat slova, když rezignujete na kritické myšlení a zalíbí se vám v jednoduchých řešeních, vzdáváte se vlastního rozhodnutí a delegujete ho na někoho, kdo vás kamenuje frázemi,“ říká v Osobnosti Plus.

Až budeme v situaci, kdy se všechny děti učí naplno a s radostí, tak můžeme řešit nedůležité věci, jako je délka prázdnin a jejich rozkládání během roku, říká pedagog a popularizátor učitelství Daniel Pražák. Důležitým tématem je podle něj schopnost posouvat děti navzdory jejich sociálnímu zázemí. „Ve chvíli, kdy vaši rodiče budou mít jen základku, tak je dnes prakticky jisté (i když výjimky samozřejmě jsou), že vy budete mít taky jenom základku,” upozorňuje v Osobnosti Plus.

Stojíme jako stát i celá Evropa na prahu velké změny řádu a budeme si mnohem víc muset zvyknout na změny, myslí si soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáčková a doplňuje, že je třeba budovat odolnost. V Česku si ji ale vykládáme špatně. „Máme pocit, že se musíme otužovat a že odolný člověk například projde kopřivami. Nicméně odolná společnost je právě taková, která myslí i na své nejslabší členy,“ vysvětluje v Osobnosti Plus.

V Polsku se rozpadá pravicová konzervativní strana PiS, v Maďarsku je Fidesz po šestnácti letech v opozici. Jejich témata – migrace, suverenita, národní zájem či vztah k Bruselu – ale žijí. „Napříč západním světem sledujeme protiliberální vzpouru. Původní tradiční pravice se v důsledku toho kloní k liberální straně barikády,“ popisuje v Osobnosti Plus publicista a politolog z Centra transatlantických vztahů CEVRO Univerzity Maciej Ruczaj.

Čína má dnes druhé nejvyšší vojenské výdaje na světě. Za rok 2025 se odhadují na zhruba 340 miliard dolarů. Od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga se oficiální obranný rozpočet téměř zdvojnásobil, země dál rozvíjí hypersonické zbraně, vojenskou umělou inteligenci i schopnost působit daleko za hranicemi. „Čína tradičně dává přednost vítězství bez boje. Zbraně jsou tak nutným předpokladem k zastrašení protivníka,“ vysvětluje sinolog a zakladatel projektu Sinopsis Martin Hála.

V posledním průzkumu volebních preferencí agentury Median značně klesla podpora ODS, především ve srovnání se Starosty. STAN by volilo 15 procent dotazovaných, ODS 12 procent. S jakými problémy se občanští demokraté potýkají? „Předseda Martin Kupka nepřišel se silným, novým tématem, kterým by ODS oživil,“ zdůvodňuje pokles popularity v pondělní Osobnosti Plus Daniel Kroupa, filozof, disident a bývalý politik.

"Máme tu politiky, kteří systematicky lžou, a lidem to nevadí," říká. Je větší morální problém politik, který lže, nebo volič, kterému to nevadí? A žijeme ještě v době, kdy se od politiků očekává, že budou morálními vzory? Ptá se Barbora Tachecí.

Česká společnost je nemocná tím, že ještě pořádně nerespektuje svobodu, nepochopila ji, je přesvědčený neurolog, filozof a jeden z nejvýraznějších českých lékařských etiků Jan Payne. Kromě toho ale chybí české společnosti i odvaha. „Když se zrodí bolest a základní bázeň, musí se zrodit i odvaha. Pak se stáváme lidskými bytostmi. Kdo ji nemá, tak se ani člověkem nestane,“ zdůrazňuje etik v pořadu Osobnost Plus.

Angličtina může být zábava a není tak těžká, jak se nám dříve snažili namluvit. To lidem ukazuje lektor angličtiny ve svých lekcích i ve videích na sociálních sítích. „Chceme být perfektní, což je sama o sobě hloupost. Z nějakého důvodu se stydíme, že uděláme chybu, ze školy si všichni neseme podobné problémy,“ upozorňuje v Osobnosti Plus Radek Provázek, lektor angličtiny a autor knihy Buďte boží v angličtině.

Ukrajinské údery na sklady internetového prodejce Wildberries, který má přezdívku Ruský Amazon, zničily už pětinu jeho objektů. Ukrajina se při útocích odvolává na vojenský materiál, který podle ní přes firmu proudí. „Je to součástí širší ukrajinské snahy nechat ruské obyvatelstvo taky pocítit, že Rusko je ve válce. Ukrajina totiž potřebuje vytvořit tlak na kremelský režim, aby se trochu bál o svoji pozici,“ domnívá se v Osobnosti Plus analytik Jan Ludvík.

O Andreji Babišovi (ANO) tvrdil, že je to „mezigalaktická raketa, která k cíli míří nejkratší cestou, obrovskou rychlostí a skoro vždy ho dosáhne“. To bylo v době, kdy byl členem jeho hnutí ANO. Vidí to stejně i dnes, když znovu pracuje jako politický komentátor? „Babišovi už nevěřím. To byla spíš taková politická proklamace. Ale to s raketou je pořád pravda,“ reaguje v Osobnost Plus na svoje někdejší slova Martin Komárek, šéfkomentátor Deníku a bývalý člen ANO.

Žijeme v době mimořádných otřesů a Jan Švejnar, který působí na Kolumbijské univerzitě i ve výzkumném centru CERGE-EI, doufá, že to není nová norma. „Nejistota je ale jiná a větší, než byla dřív. Dřív jsme tak nějak věděli, jaká je tendence, jaký je směr a trend. Teď ani nevíme, kam ten trend jde. Je to nejistota úplně nového rázu a všichni se tomu snažíme přizpůsobit,“ všímá si v Osobnosti Plus.

„Prezident si občas za potlesku svého fanklubu trochu zazlobí, ale hlavně si bude užívat benefitů hradní zážitkové agentury, ve kterou svůj úřad proměnil,“ napsal na své sociální sítě expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil. Podle něj prezident Petr Pavel navštívil v létě příliš mnoho festivalů. „Já jezdím v létě docela dost po hudebních festivalech a musím říct, že pan prezident toho stihnul už víc než já,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.

Humorem se dá bojovat s věcmi, které vás přesahují, myslí si. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech, kde jsme natáčeli, představil digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Kopytem sem, kopytem tam. Proč se film nejdřív nesměl vysílat? Bála se barrandovská cenzura tématu filmu AIDS, nebo provokací proti režimu? A čím může oslovit současné třicátníky? Moderuje Světlana Witowská.

Člověk je ve svém lidském snažení tak malý a malicherný, že je směšný. Proto je humor v každé situaci zcela namístě, je přesvědčený architekt a herec David Vávra. Před téměř 40 lety natočil v Karlových Varech Kopytem sem, kopytem tam režisérky Věry Chytilové. Letos se vrátil na totéž místo a na festivalu uvedl premiéru digitalizované verze tohoto snímku. „V době, kdy se to točilo, to byla součást našeho života, naší drzosti a věčné radosti,“ vzpomíná Vávra v Osobnosti Plus.

„Mám strach z poraženců, z falešných proroků, ze zpráv od spiklenců, z levného obroku. Bojím se vlků v zádech i ovcí dokola, tužeb po Eldorádech jimž nejde odolat,” takto začíná písnička Ostraka ze stejnojmenného alba hudebníka Michala Prokopa, za které získal hlavní cenu Anděl.

Teprve až teď začala chápat, kdo byl táta. Když byl ještě naživu, zůstával pro mě v mnoha ohledech skrytý, říká Ester Geislerová o svém otci, japanologu a kaligrafovi Petru Geislerovi, o němž natočila celovečerní dokument Dvě deci tuše. „Celá ta práce na něm a celý ten proces byl strašně krásný, důležitý a formativní. I zemřelý otec vás totiž může dál vést nebo dovychovat,“ přiznává režisérka filmu v pořadu Osobnost Plus.

Evropská unie může kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) odmítnout vyplacení dotací pro Agrofert, varuje v Osobnosti Plus Pavel Telička, někdejší eurokomisař a jeden z bývalých člen ANO. Dotace by pak platili čeští občané. A hrozí prý i pokuty. Dění kolem premiéra podle něj přikrývají i koaliční strany, Motoristé a SPD. „Položil bych si otázku, jak je vůbec možné, že v této zemi stále spekulujeme, jestli Andrej Babiš předal svůj byznys,“ diví se Telička.

Donald Trump je mstivý, ale dokáže i odpouštět, myslí si politický komentátor Roman Joch. Prezident Spojených států podle něj v případě Íránu dal na svou intuici, ale radikální režim podcenil. „Až mu naplno dojde, že nezvítězí, řekne, že problém je vyřešen a zapouzdřen, jakoby na něj zapomene. Bude chtít něco snadnějšího, například Kubu,“ uvažuje Joch v Osobnosti Plus. Víc než ješitnost Trumpa je podle něj problémem jeho chaotičnost a neustálé změny kurzu bez zjevného plánu.

Kabinet Andreje Babiše je první vládou od roku 1990, ve které zcela zjevně zasedají extremisté, připomíná spolutvůrce podcastu Kecy a politika Petros Michopulos. „Andrej Babiš není schopen žádné konsensuální politiky, on není schopen žádných ústupků. Má dneska pocit, že na to čekal deset let a že konečně může neomezeně vládnout, jak se mu líbí. A konstelace, kterou má ve vládě, mu to umožňuje ze sta procent,“ přibližuje podcaster v pořadu Osobnost Plus.

"Etika jde stranou. Vše je zaštiťováno právem vítěze voleb vládnout a provázeno řečmi o neutuchající práci pro lidi," komentuje vládu ANO, SPD a Motoristů. Kde leží hranice mezi běžnou politickou diskusí a plíživým přijímáním extremismu? A proč opozice selhává v reakci na tato témata? Ptá se Barbora Tachecí.

Koalice Motoristů, SPD a hnutí ANO Andreje Babiše proměňuje českou politickou kulturu, soudí politolog a komentátor Lukáš Jelínek. „Tato úzce vyprofilovaná koalice má tendenci uzurpovat si mnohem více moci, než kolik jí náleží. Ideová vyhraněnost zároveň vstupuje i do otázek, jako je vztah k menšinám, vztah k cizincům, vztah k zahraniční nebo bezpečnostní politice,“ vyjmenovává v Osobnosti Plus. „Vše to ale probíhá naprosto legitimně, vše je opřeno o parlamentní většinu.“

Nikdo by neměl tvrdit, že oběť domácího násilí si za to mohla sama, zdůrazňuje herečka Tereza Ramba. V novém seriálu ztvárnila spisovatelku Simonu Monyovou, kterou po letech týrání zavraždil její partner. „Natáčení Monyové zase o kousek posunulo mé hranice,“ shrnuje v Osobnosti Plus nahrávané na karlovarském filmovém festivalu a dodává: „Je obtížné, když na vás někdo celý den řve, pak jít domů péct kuře dětem.“

Největší mýtus pediatrie je nechat dítě bojovat s horečkou, je přesvědčený dětský lékař na nemocniční pohotovosti Cyril Matějka, který pediatrii glosuje s nadhledem a humorem na Instagramu, kde vystupuje jako Cyril Děckař a jeho účet sleduje 135 tisíc lidí. „Zvýšená teplota něčemu prospívá, ale dítě nemá takovou možnosti se s ní vypořádat jako dospělák,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus. (Vysíláme v repríze.)

Dvacítka českých ekonomů v úterý vyzvala poslance, aby se zabývali věcnými důvody, pro které prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti. „Veto mi přijde promyšlené a zodpovědné. Ale chápu, proč to vláda kritizuje, Evidentně se tady dělá příprava na prezidentské volby,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus Miroslav Zámečník, hlavní poradce České bankovní asociace a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády.

Část politiků a voličů v Česku pohrdá termínem liberální demokracie, myslí si filozof a historik Petr Hlaváček. Pojem přitom podle něj vysvětluje, že demokracie nemá být postavena jen na tom, že zvolená většina vládne bez ohledu na další pravidla a ústavní zvyklosti. Hlaváček v Osobnosti Plus vysvětluje, proč podle něj premiér Andrej Babiš (ANO) roztáčí kola destrukce demokracie a proč by neměl ignorovat prezidenta republiky.

Mimořádně zostra začal nový maďarský premiér Péter Magyar. Mění ústavu, odstavuje Orbánovy lidi, ruší jeho instituce a sahá i na veřejnoprávní média. „Očekávání maďarské veřejnosti jsou poměrně značná a s tímto programem jeho strana zvítězila,“ připomíná hungarista Petr Balla. Změny ústavy, které omezují funkční období poslanců i premiéra, jsou podle něj ale příliš razantní. „Měly by vyvolávat poměrně značné rozpaky třeba u evropských institucí,“ říká v Osobnosti Plus.

Některé nápady mám v hlavě i přes dvacet let. Pořád se objevují, mizí a zase se vracejí, přiznává multižánrový umělec František Skála, o kterém teď režisér Petr Slavík natočil dokumentární film s názvem Veřejný prostor. „V historii dávala vládnoucí vrstva – včetně komunistů – peníze na kulturu. Byla to reprezentace šlechty a vládců, co vytvořilo umění minulých staletí. Ale co reprezentuje dnešní vládnoucí třídu? Je to docela zoufalé,“ zamýšlí se Skála v Osobnosti Plus.

S následky ničivého zemětřesení ve Venezuele pomáhal na začátku července speciální tým hasičů z Česka. Žádné živé se sice českým hasičům najít nepodařilo, ale vyprostili pět mrtvých, které mohli jejich příbuzní důstojně pohřbít. „Kvůli vlhku a vedru jsme se museli střídat i po patnácti minutách, velitel nás musel hlídat a stahovat,“ popisuje práci v sutinách a v ochranných kombinézách člen USAR týmu a host Osobnosti Plus Raphael Hädler.

„Starý řád skončil a nový se tvoří. Jaký bude, záleží i na roli Evropy. Stabilita bude pouze v momentě, kdy Ukrajina bude mít dostatečné bezpečnostní záruky,“ říká analytik Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy Michal Smetana.

Českou politickou scénou už několik měsíců hýbe spor vládních stran a prezidenta Petra Pavla, který kvůli účasti na summitu NATO v Ankaře podal kompetenční žalobu. „Pokud bychom popřeli právnost Ústavního soudu, tak se definitivně stáváme euroasijskou zemí, balkánskou džunglí,“ upozorňuje v Osobnosti Plus Mirek Topolánek, bývalý premiér a předseda ODS.

Skupina lídrů devíti evropských zemí se dohodla s Ukrajinou na vzniku aliance pro společnou protiraketovou obranu. Česko u jejího vzniku nebylo a premiér Andrej Babiš (ANO) se o ní prý dozvěděl až v den jejího oznámení. Účast Česka podmínil tím, že v něm nebude Velká Británie. „Iracionální. Když letí balistická raketa, nevybírá si mezi členskými a nečlenskými státy Evropské unie,“ soudí bezpečnostní analytik z Katedry mezinárodních vztahů Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

Americký prezident Donald Trump obvinil Čínu z vměšování do prezidentských voleb v roce 2020 a vlastním tajným službám vyčetl záměrné zamlčování informací. Je to kouřová clona před blížícími se podzimními volbami do Kongresu, ve kterých realisticky hrozí republikánům porážka, nebo skutečný zásah cizí moci? „Trump si připravuje půdu pro možnou prohru. Měl by se ale zabývat Homuzským průlivem,“ upozorňuje v Osobnosti Plus česko-americký investor Ondřej Jonáš.

Soud potvrdil vinu Marine Le Penové za zneužití evropských peněz a mimo jiné jí uložil rok domácího vězení. Na druhou stranu jí ale umožnil kandidovat na prezidentku Francie. „Podezření, soudní proces nebo dokonce i odsouzení vás nemusí nutně z politiky diskvalifikovat. Pro část elektorátu je to skoro výhoda, protože to z vás dělá oběť,“ upozorňuje v Osobnosti Plus analytik, publicista a spisovatel žijící v Marseille František Kalenda.

Vládě důvěřuje podle červnového šetření agentury STEM třetina lidí, podobně jako Poslanecké sněmovně. O něco větší důvěru má Senát a nejvíc lidí důvěřuje prezidentovi, a to 56 procent. Co nízká důvěra lidí v instituce státu i média vypovídá o stavu demokracie v Česku? Jak se mění politická kultura? „S pravidly, která mají garantovat demokracii, se zachází bezohledně,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus advokát a bývalý ministr spravedlnosti Jan Kalvoda.

V porevolučním Československu bylo možné téměř vše. Po pádu totalitního režimu se proměnil zločin, později se etablovala mafie a policie se mnohdy potýkala s nenávistí společnosti. „Měli cejch totalitní policie a jen malá část veřejnosti chápala její význam a snažila se s ní spolupracovat,“ vzpomíná v Osobnosti Plus ředitel policejního muzea Radek Galaš. Dobu politických změn, všudypřítomné erotiky i zločinu připomíná na Českém rozhlase Plus cyklus Devadesátkové léto.

„Současná politika je brutální,“ říkal dávno před tím, než nastoupila dnešní vláda. Historik a komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček varuje před oslabováním demokratických institucí a soudů. „Opozice je zatím špatná, ale podívejte se na ten balík třiceti až třiatřiceti procent hlasů, který hnutí ANO dostává, ať se děje, co se děje – to je v podstatě jeho stabilní elektorát, s kterým neotřese vůbec nic,“ myslí si v pořadu Osobnost Plus Nováček.