Osobnost Plus

"Máma byla nejtěžší věc, kterou jsem kdy dělala," říká herečka, která za roli Lilian ve filmu Máma získala prestižní cenu pro nejlepší herečku v mezinárodní soutěži televizní tvorby v Soulu. Jaký to byl půlrok, když pracovala jako dobrovolnice v psychiatrické nemocnici? A proč se před svým divadelním představením Psychodrama prodýchává do klidu? Moderuje Světlana Witowská.

„Máma byla nejtěžší věc, kterou jsem kdy dělala. Je to komplexní a složitá postava, kde je tenká hranice mezi karikaturou a pravdou a ta hranice je v určitou chvíli neviditelná,“ říká Elizaveta Maximová o roli Lilian ve filmu režiséra Jiřího Stracha Máma, za kterou získala prestižní cenu v kategorii Nejlepší herečka v hlavní mezinárodní soutěži v Soulu.

Francie už několik týdnů čelí vlnám masivních protestů. Nejdřív začaly demonstrovat studenti kvůli špatným podmínkám v některých školách. Jejich akce se pak v deseti městech proměnily v rabování a žhářství. Protesty pak ale zorganizovaly také odbory, které do ulic přivedly tisíce lidí nespokojených s vysokými životními náklady. „Tu rebelii mají tak trochu geneticky zakódovanou,“ říká v Osobnosti Plus spisovatelka Lenka Horňáková-Civade, která už přes 30 let žije ve Francii.

Za necelý týden rozhodnou Američanky a Američani o obsazení Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu. V tzv. midterms, které se vždy konají v polovině mandátu úřadujícího prezidenta, jde podle expertů hlavně o domácí politiku Donalda Trumpa. „Je vidět, že podpora prezidenta výrazně klesá, takže atmosféra je napjatá,“ říká amerikanistka Denisa Krásná.

Možná jsme poslední generací, která ještě žila v demokracii, cituje Petr Pithart (KDU-ČSL) bývalou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. „Možným příznakem konce jsou především Spojené státy, ke kterým jsme se vždy upínali s nadějí, inspirovali jsme se jimi a blahořečili jsme moudrosti amerických státníků. Dnes tam je jeden člověk, který buď zešílel, nebo byl šílený vždycky, a nevíme dne a hodiny, co řekne,“ zamýšlí se někdejší politik a disident Pithart v Osobnosti Plus.

Možná schůzka Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga může překreslit bezpečnostní mapu světa. Čínský vůdce účast zatím nepotvrdil, Putin chce jednat o válce na Ukrajině a Trump o jaderném odzbrojení. „Svět je chaotický a neposlušný. A není to tak, že by jedna mocnost, a dokonce si myslím, že ani tři mocnosti, dokázaly všem něco vnutit, i kdyby se na něčem dohodly,“ ujišťuje v Osobnosti Plus bezpečnostní analytik Tomáš Pojar.

Byl mezi prvními, kdo politiky už před 17 lety varoval před pokusy zrušit poplatky veřejnoprávních médií. Vedlo by prý k nejostřejšímu testu stavu a kvality naší demokracie. „Je možné odhadovat, že pokud vláda půjde tímhle způsobem, tak ten občanský odpor bude spíš narůstat a nebude opadat,“ komentuje v Osobnosti Plus schvalování zákona o televizních a rozhlasových poplatcích ve 4:36 v sobotu ráno sociolog a bývalý politik Ivan Gabal.

"Na příběhu české jednotky na misi v Litvě ukazujeme, jak se během půl roku měnila bezpečnostní situace v Litvě, Evropě i ve světě. Je kronikou eskalace mezinárodního napětí, ve kterém už i u nás v Česku žijeme," říká autor šestidílného seriálu s názvem PROVEDU! CENA ZA SVOBODU. Dá se válka reálně natrénovat? A jak voní mír? Moderuje Světlana Witowská.

Na příběhu české jednotky na misi v Litvě ukazuje režisér a scenárista Benjamin Tuček, jak se během půl roku změnila bezpečnostní situace v Litvě, Evropě i ve světě. Šestidílný seriál s názvem Provedu! Cena za svobodu staví na příbězích českých vojáků na misi a jejich rodin, které zůstaly v Česku. „Otázka je, jestli chceme cenu svobody vyjadřovat penězi, anebo něčím ještě úplně jiným. Ty ceny se mohou různit a zároveň vzájemně proplétat,“ zamýšlí se Tuček v Osobnosti Plus.

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil neúspěch kandidátů svého hnutí ve druhém kole senátních voleb za katastrofu a ohlásil restart. Jeho součástí má být přijímání nových členů a hledání osobností pro příští volby do horní komory parlamentu. „Největší překvapení voleb byl určitě ne příliš veselý výsledek hnutí ANO,“ míní politolog Jakub Čapek v Osobnosti Plus. Výroky, že komunální a senátní volby jsou jiné než sněmovní, zprvu považoval za strategii Babišova hnutí.

Krize nejde porazit, jen zvládnout, říká spoluzakladatel Institutu krizové komunikace Jan Paťawa. Odolná společnost se nedokáže krizím úplně vyhnout, umí se z nich ale vzpamatovat. „Věřím nám, občanům. Když jde do tuhého, jsme schopni velmi dobře improvizovat, dokážeme držet při sobě a ukázalo se, že si dokážeme pomáhat,“ chválí v Osobnosti Plus. Připouští ale, že připravení jsme spíš na situace, které jsme už zažili, třeba povodně.

Rusko nedokáže ani po letech války dosáhnout svých původních cílů na Ukrajině, přesto může být schopné vážně ohrozit nějaký členský stát NATO. Jak se na to Česko připravuje, nevíme ani po úterním jednání Bezpečnostní rady státy. „Vzhledem k tomu, že vím, s jakou politickou garniturou máme co do činění, tak se domnívám, že mlčení vlády Andreje Babiše (ANO) je spíš výraz určitých rozpaků,“ tvrdí v Osobnosti Plus bezpečnostní analytik a znalec Ruska Vladimír Votápek.

Po třech dekádách odchází z vrcholové politiky senátorka Miroslava Němcová (ODS). Zažila všechny předsedy občanských demokratů od Václava Klause po současného Martina Kupku. „Každá etapa ODS byla úplně jiná,“ ohlíží se a přiznává, že se jí představa sjednocené opozice proti Andreji Babišovi (ANO) zamlouvala. „Byla jsem velkým příznivcem koalice Spolu. A to, že neuspěla v dalších volbách, to se cyklicky stává, že vás na jedno nebo dvě někdo vystřídá,“ říká v Osobnosti Plus.

Senátní volby dopadly vládní hnutí ANO velkým nezdarem, v horní komoře nezískalo ani jedno křeslo. Naopak posílily strany současné opozice. „Andrej Babiš (ANO) a jeho vláda zatím moc nedoručují sliby, se kterými vyhráli ve sněmovních volbách,“ vysvětluje v Osobnosti Plus šéfredaktor internetového deníku Echo24 a Týdeníku Echo Dalibor Balšínek a dodává: „Po dlouhé době má Senát pozitivní kohabitaci s Hradem. Jsou to tři velká mocenská centra, Senát, Hrad a Ústavní soud.“

Literatura se může podílet na relativním znormálnění světového šílenství, je přesvědčený básník Petr Hruška. „Na první pohled jsou možná klidnější období a dramatičtější období, ale námaha, které je člověk na tomhle světě vystaven, je v podstatě pořád stejná,“ říká v Osobnosti Plus autor, který Česko reprezentoval na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem a dodává: „Nyní to není příliš blahé a poklidné období a literatura v něm může sehrát svoji roli účasti na světě.“

„Dokázali jsme vysledovat a prokázat nákupy nemovitostí, mluvíme o opravdu obrovských objemech peněz a investicích nejen v centru Prahy, ale různě po celé republice,“ říká o jedné z nejmocnějších evropských mafii, ’Ndranghetě a jejím napojení na Česko, investigativní novinářka Pavla Holcová, která o fungování kalábrijské mafie natočila podcastovou sérii s názvem Čestný muž. „Vraždí, až když nemají jinou možnost. Vše se snaží řešit vydíráním, úplatky, ohnutím zákonů,“ říká.

Izrael čekají první volby od začátku současné války v Pásmu Gazy, která začala po teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023. O novém složení jednokomorového Knesetu rozhodnou voličky a voliči za dva týdny. „Izraelská společnost nevnímá volby jako pouze spor o politické ideje, ale o duši Izraele a o to, jaký jejich stát bude,“ říká v Osobnosti Plus ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová.

Poražení se po letošních komunálních volbách najdou skoro na všech stranách, snad mimo Starostů a nezávislých. ANO zjišťuje, že samotné vítězství k vládnutí nestačí. ODS sčítá ztráty tam, kde dřív měla bašty. A Pirátům se rozplynul sen, že zas ovládnou Prahu. „V řadě měst byla předpřipravená memoranda o spolupráci. Často se podepisovala, než byly sečteny výsledky voleb, což působilo úplně děsivě,“ podotýká v Osobnosti Plus Bohumil Pečinka, spoluautor podcastu Kecy a politika.

Donald Trump šokoval západní svět, když se domluvil s Vladimirem Putinem, že z Ruska nakoupí stovky tisíc tun ropy. „Většina lidí neregistruje, že teď bude nakupovat diesel z Ruska. Poznají to až podle toho, jestli se něco stane s cenami benzinu a nafty, což se velmi pravděpodobně nestane, protože tento nákup je v tak malém množství, že to s trhy nezahýbá,“ tvrdí v Osobnosti Plus Tomáš Klvaňa, profesor New York University v Praze a ředitel Aspen Institute pro střední Evropu.

Tyto volby do obecních zastupitelstev a v prvním kole do Senátu přinesly jisté překvapení, soudí podnikatel, publicista a neoficiální poradce prezidenta Petra Pavla Jan Dobrovský. „To překvapení spočívá v tom, že hegemon české politiky, populistické hnutí ANO, znervóznělo,“ všímá si v Osobnosti Plus. Sám prý nikdy volby nevynechal. „Podstatné je, že volby pořád jsou a že jsou pořád svobodné. Ještě zatím úplně nevíme, jaký směr tyto volby ukázaly,“ zamýšlí se.

"Pro mě je u Václava Havla podstatná myšlenka interakce svobodných lidí. To, že vzniká něco nového a životaschopného mezi lidmi v určitých chvílích, ve kterých se přestanou bát, začnou se starat o ty druhé a vytvářet veřejný prostor, ve kterém je každý součástí něčeho, co ho přesahuje," říká o prvním českém prezidentovi. Jak chápe Havlovu nepolitickou politiku a co dnes znamená žít v pravdě? Moderuje Světlana Witowská.

„Pro mě je u Václava Havla podstatná myšlenka interakce svobodných lidí – kdy vzniká něco nového a životaschopného mezi lidmi v určitých chvílích, ve kterých se přestanou bát, začnou se starat o ty druhé a vytvářet veřejný prostor, ve kterém je každý součástí něčeho, co ho přesahuje,“ říká politolog Pavel Barša. V Osobnosti Plus mluví o tom, jak se s Havlovými idejemi seznámil v 80. letech. „Dal nám tehdy jakousi naději, že se dá žít smysluplně,“ vzpomíná na normalizaci.

Vláda Andreje Babiše (ANO) vejde do dějin jako ta, která zničila lidskoprávní agendu, napsala v létě právnička Andrea Procházková z Katedry ústavního práva a státovědy Univerzity Karlovy poté, co se Úřad vlády zbavil agendy ochrany lidských práv. Procházková je nyní členkou poradního orgnánu zástupce ombudsmanky. „Nejpalčivějším problémem v oblasti práv lidí s handicapem je, jak se starat o lidi s nejtěžšími formami postižení,“ přibližuje v Osobnosti Plus.

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku si za svého předsedu zvolili zástupce Alternativy pro Německo Tobiase Rausche. Je to vůbec první politik AfD v čele regionálního parlamentu. „Je to velký zlom a potlesk nebyl pouze znakem vítězství, ale také toho, že bylo neočekávané,“ říká politoložka Petra Guasti.

Dnes si připomínáme tři roky od útoku Hamásu na Izrael. „Co se odehrálo na území Izraele po útoku, bylo velice dobře zdokumentováno, protože vyšetřovací orgány tam měly přístup. To, co se odehrálo v Gaze, je stále otázka k došetření, protože podmínky tam jsou úplně jiné,“ říká vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro.

„Pitomec u moci je agresivní, pomstychtivý, neskrývaně blbý a svou blbostí se kochající,“ popisuje svou skepsi z úpadku kritického myšlení západní společnosti Alexandr Mitrofanov, publicista, autor knihy Doba pitomců. „Chytří bývají ti, kteří tyto pitomce řídí a využívají jejich pitomosti k tomu, aby dosáhli svých vlastních mocenských cílů,“ vysvětluje v Osobnosti Plus.

V pondělí by Václavu Havlovi bylo 90 let. Nebyl to je politik z pietního rámce, ale také člověk, který dělal riskantní rozhodnutí a mohl se i mýlit, zdůrazňuje hudebník, bývalý politik a Havlův přítel Michael Kocáb. Rozpor mezi živým Havlem a jeho pomníkem podle něj dokáže ukázat jen člověk, který mu byl velmi blízký. „Hledají se důvody, v čem se zpronevěřil, i když on byl osobou poměrně mírumilovnou a přívětivou,“ podivuje se v Osobnosti Plus.

Inspiraci hledá i v městské hromadné dopravě. "Jsem pozorovatelský typ, hrozně ráda poslouchám cizí rozhovory," říká. Její román Krávy bude jako jeden ze tří vítězných románů vzešlý z literární soutěže Román pro Frankfurt reprezentovat českou literaturu na mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem. Jak se připravuje na prezentaci své nové knihy? A jak vážný problém je zhoršující se duševní zdraví českých dětí? Moderuje Světlana Witowská.

Ráda cestuje městskou hromadnou dopravou a poslouchá cizí rozhovory, říká spisovatelka a psychoterapeutka Iva Hadj Moussa o tom, kde bere inspiraci. Její nejnovější román Krávy bude Českou republiku reprezentovat na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem. „Ve stejný den, kdy jsem rukopis odevzdávala do soutěže, jsem napsala poslední slovo tohoto románu. A jsem hrozně ráda, že jsem na veletrh nemyslela při psaní, protože by mě to zbytečně svazovalo,“ říká v Osobnosti Plus.

„Čím déle tam jsem, tím větší mám strach, víc vnímám i ostřelování a nebezpečí, které přichází společně s ním. Občas je těžké ukočírovat vlastní emoce,“ říká válečná zpravodajka České televize na Ukrajině Darja Stomatová. Spolu s kameramanem Jánem Schürgerem převzala Stříbrnou medaili předsedy Senátu za otevírání očí a boji proti lhostejnosti. „To definuje moji práci a obecně i práci dalších kameramanů a fotografů, kteří jezdí na Ukrajinu,“ dodává v Osobnosti Plus Schrüger.

Nahrávka rozhovoru Václava Havla s Ferdinandem Peroutkou čekala na zveřejnění 58 let, Český rozhlas Plus ji nyní odvysílal jako součást série Slyšet Havla. Pocity významného publicisty se tím přiblížily i jeho vnučce. „Samozřejmě jsem věděla, že v exilu nebyl šťastný, ale něco jiného je vědět to jaksi abstraktně a pak to slyšet,“ přiznává v Osobnosti Plus Terezie Kaslová, novinářka a vnučka Ferdinanda Peroutky.

Zatímco opozice používá v souvislosti s rozpočtovým schodkem termíny jako ekonomický zločin nebo rozpočtový armageddon, ratingová agentura S&P zlepšila Česku výhled ze stabilního na pozitivní. Je to díky vládě Andreje Babiše (ANO), nebo jí navzdory? „Zprávy jsou různé a rozhodně to není tak jednoznačné, aby to odpovídalo jásání Andreje Babiše v jeho nedělním videu,“ poukazuje v pořadu Osobnost Plus Marie Bastlová, moderátorka podcastu Ptám se já ze Seznam Zpráv.

Ještě loni experti a vojenské rozvědky tvrdili, že by Rusku trvalo tři až sedm let po skončení ruské agrese na Ukrajině, než by obnovilo síly potřebné k útoku na kohokoliv dalšího. Dnes mluví o řádu měsíců pro možnost omezeného vojenského útoku nebo provokace proti státu NATO. Co se změnilo? „Jednoznačně vidíme, že Rusové se na eskalaci chystají,“ zdůrazňuje v pořadu Osobnost Plus obranný stratég a bezpečnostní analytik CEVRO University Jan Jireš.

Jakub Železný byl dlouhé roky hlavní tváří Událostí České televize, pak z večerní obrazovky zmizel. Dnes moderuje Historii CS. Bývalý televizní radní jeho přesun zařadil mezi změny, kterými se prý podařilo změnit kurz veřejnoprávního média. „Já toho pána neznám, jeho vyjádření mě nezajímá. Ale když to dáte dohromady, tak to tak skutečně vypadá. Ano, mám stín pochybnosti,“ říká v Osobnosti Plus o tom, že by za jeho přesunem stála Rada ČT, která ale nemá zpravodajství úkolovat.

"Poslední fáze závislosti byla vyloženě destruktivní. Pil jsem a bral cokoliv, co přišlo pod ruku, a najednou jsem cítil, že buď přestanu, nebo umřu," říká o své bývalé závislosti, která ho nakonec přivedla ke studiu adiktologie a dnes působí jako terapeut. Jak se dokázal vyléčit? A rozumí díky tomu líp svým klientům? Moderuje Světlana Witowská.

Za sebou má 15 let závislosti a 15 let abstinence. „Najednou jsem cítil, že buď přestanu, nebo umřu,“ říká o poslední fázi své závislosti terapeut Karel Kolitsch, kterého to, že podle svých slov bral a pil cokoliv, co mu přišlo pod ruku, přivedlo nakonec ke studiu adiktologie. „Původně jsem si myslel, že když někdo prošel tou zkušeností, tak bude lepší adiktolog a terapeut. Ale ten předpoklad úplně neplatí,“ přiznává v Osobnosti Plus.

Dnešní politika je daleko víc showbyznys než souboj ideí, jde hlavně o emoce, míní novinář a spoluautor podcastu Vlevo dole Václav Dolejší. Za českou politickou superstar považuje premiéra Andreje Babiše (ANO). „Všechno tomu podřídil. Je překvapivé, že člověk, kterému bylo v září 72 let, který za svůj život vydělal desítky miliard korun a u kterého bychom čekali, že bude trávit seniorskou část svého života jinak, skočil do tohoto showbyznysu,“ říká v Osobnosti Plus.

„Standardní situace v demokratickém právním státu to není, ale začíná to být standardní situace v České republice,“ reaguje na opakované zpochybňování nestrannosti a nezávislosti soudců premiérem Andrejem Babišem (ANO) ústavní právník Jan Kysela. V pořadu Osobnost Plus vysvětluje, kde podle něj leží hranice přípustné kritiky justice: „Soudy rozhodují ve sporu a v tom sporu nemohou vyhrát obě strany. Z toho ale neplyne, že tito soudci jsou darebáci, lenoši nebo zkorumpovaní.“

„Představa, že ve světě, jaký skutečně je, tvoří mezinárodní právo pevný a neměnný řád, patří k iluzorním,“ míní přední český filozof, který jde rád proti proudu. Proč se začaly ve světové politice tvořit „kluby“ a jak se vůči nim vymezuje například Rusko nebo Spojené státy? „Donald Trump řekl otevřeně, že světový řád je proti Americe. Rusové ale začali cítit jako první, že nemají ve světovém řádu místo,“ přibližuje v Osobnosti Plus filozof a sociolog Václav Bělohradský.

„Nic se nezmění.“ Tak by se dal shrnout pohled západních politologů na ruské volby do Státní dumy. Podle očekávání v nich zvítězila vládnoucí strana Jednotné Rusko, která zřejmě získá 355 z 450 poslaneckých křesel. „Kreml získal minimálně tři roky času, takže sáhne k nepopulárním krokům ať už v sociální oblasti, nebo to bude mobilizace,“ odhaduje v Osobnosti Plus rusista a historik Marek Příhoda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Křesťansko-demokratická unie (CDU) kanceláře Friedricha Merze nepřekonala pětiprocentní hranici a do sněmu v Meklenbursku-Předním Pomořansku se po nedělních volbách vůbec nedostala. To se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo. „Zdá se, že tlak už je opravdu tak veliký, že to bude pro Friedricha Merze velmi těžké ustát,“ hodnotí v Osobnosti Plus filozof, publicista a znalec Německa Petr Fischer.

Nová lanovka na Petřín poprvé vyjede v úterý 22. září v sedm hodin ráno. „Jsem hodně nervózní. Až přijdou lidé, to bude opravdová zatěžkávací zkouška. Dělala jsem to ale s čistým záměrem a věřím, že se to lidem bude líbit. A hlavně že se jim bude líbit výhled,“ přiznává v Osobnosti Plus designérka Anna Marešová, která za návrh lanovky získala prestižní ocenění German Design Awards.

„Ruská armáda využívá na Ukrajině sexuální násilí jako válečnou zbraň, cíleně jako nástroj válečné taktiky, která má mimořádně brutální charakter,“ říká dobrovolnice Laura Przybylaková. O vyšetřování sexuálních zločinů spáchaných během válečných konfliktů nejen na Ukrajině napsala diplomovou práci. V Osobnosti Plus mluví o tom, co ji jako absolventku právnické fakulty opakovaně přivádí na Ukrajinu a jak válka mění její pohled na svět.

Nový časosběrný dokument Bára Basiková exceloval u diváků na festivalu v Karlových Varech a nyní vstupuje do českých kin. V jakých rolích Basikovou zachytil? A co bylo během natáčení největším šokem? „Překvapilo mě vyústění jejího druhého manželství. Údajná dcera, která manžela prý neustálě obtěžovala, byla ve skutečnosti milenkou,“ přibližuje v Osobnosti Plus režisérka Helena Třeštíková.

Motoristé by se podle průzkumu agentury STEM v září nedostali do Sněmovny, bez nich by ale Andrej Babiš (ANO) neměl vládní většinu. Je z toho premiér nervózní, nebo je vysávání koaličních partnerů v jeho plánu? „Tendence k vysávání je jeho dlouholetý zvyk. Několikrát se pokusil mít účelově vytvořené koaliční partnery, ale ne vždycky to dopadlo tak, jak si představoval,“ přibližuje v Osobnosti Plus Aleš Michal, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Washington se údajně připravil hlavní část mírové dohody s Ruskem a k jejímu uzavření chybí podle Bílého domu už jen souhlas Ukrajiny s postoupením části jejího území. „Zapomíná se pořád na fakt, že ten, kdo má válku ukončit, je Vladimír Putin, nikoliv Ukrajina,“ zdůrazňuje v Osobnosti Plus politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Na Pražském hradě se v pondělí odehraje možná přelomová událost ve vztazích mezi prezidentem a vládou. Petr Pavel se sejde s Andrejem Babišem (ANO). Ten ještě nedávno o hlavě státu mluvil jako o „zmanipulované loutce“ a „ostudě“. Nyní tvrdí, že nemají žádný problém. „Premiér dospěl k závěru, že bude fajn, minimálně na nějaký čas, navenek tu rétoriku trochu zjemnit a sundat nohu z plynu,“ hodnotí situaci novinářka Sabina Slonková (kandiduje ve volbách) ze serveru Neovlivní.

Připravuje Dopisy Olze jako divadelní hru a poctu k nedožitým devadesátinám bývalého českého prezidenta Václava Havla. Premiéra by měla být v New Yorku, kde střídavě žije a pracuje. Žije si tam svůj americký sen? Jak těžké je se v Americe prosadit? A proč se potřeboval odstřihnout od svých slavných rodičů? Moderuje Světlana Witowská.

V New Yorku nemůže člověk jen tak sedět a nic nedělat, tvrdí herec Karel Heřmánek mladší, který žije střídavě v Česku a ve Spojených státech. Před lety tam získal zelenou kartu. „Baví mě žít si vlastním životem a teď jsem si to našel v New Yorku,“ přibližuje v Osobnosti Plus. S kamarádkou v současnosti připravuje představení věnované Dopisům Olze, tedy listům, které psal své manželce z vězení Václav Havel. „Nechtěl, aby ho vězení změnilo. Ale ke změně došlo,“ soudí herec.

Před 25 lety zažili Američané nejhorší teroristický útok v historii, který nepřežily skoro 3000 lidí. Dalších 6000 lidí utrpělo zranění. V důsledku únosu čtyř letounů se rozšířily bezpečnostní kontroly na letištích i počet dlouhotrvajících amerických válek na Blízkém východě. „Stoupla ochota společností nechat se chránit, podřídit se mnohem přísnějšímu bezpečnostnímu dohledu,“ doplňuje v Osobnosti Plus výčet změn Tomáš Karásek, děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Německý kancléř Friedrich Merz po přesvědčivém vítězství Alternativy pro Německo v Sasku-Anhaltsku prohlásil, že tyto volby změnily Německo a nelze pokračovat jako dřív. „Šok to v pravém slova smyslu nebyl, ale příjemné to samozřejmě není,“ soudí v Osobnosti Plus Jan Charvát, politolog se zaměřením na extremismus. AfD považuje mezi krajně pravicovými stranami za neobvyklou.

Ukrajinští novináři vyčetli americkým vyjednavačům amerického prezidenta Steveu Witkoffovi a Jaredu Kushnerovi, že jednají s válečným zločincem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a že naslouchají jeho lžím. „V uplynulých letech jsme byli svědky bezpočtu podobných rituálních dýchánků a manifestací dobré vůle. Všechny tři strany – Amerika, Ukrajina a zejména Rusko – to na sebe samozřejmě jen hrají,“ hodnotí v Osobnosti Plus historik a ukrajinista David Svoboda.

Samotná přítomnost Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Kyjevě funguje lépe než systémy protivzdušné obrany Patriot, vtipkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na schůzce s oběma americkými vyjednavači. Co jiného ale jejich mírové turné do Moskvy a Kyjeva přineslo kromě několika hodin klidu před ruskými nálety? „Příliš nadějně to nevidím,“ říká v pořadu Osobnost Plus amerikanista Jiří Pondělíček.

Premiérovi Andreji Babišovi (ANO) se nelíbí schodek rozpočtu navrhovaného vládou, v jejímž čele stojí. Plánovaný deficit 389 miliard kritizují ekonomové i jeho koaliční partneři, Motoristé a SPD. „Oni prostě musí předvést, že něco dodávají, aby vůbec obstáli smysl své existence a nebyli jen Babišovými užitečnými idioty,“ říká na adresu menších koaličních stran v Osobnosti Plus Lenka Zlámalová, hlavní analytička Czech News Center.

Po bleskové povodni v Nepálu zemřely stovky lidí, další téměř čtyři tisíce úřady pohřešují. Záchranným týmům komplikují práci obtížně přístupný terén i bažiny vzniklé záplavovou vlnou. Dalo se v Nepálu takové neštěstí očekávat? A mohl by u podobné katastrofy pomoct nízkonákladový systém včasného varování před zemětřesením? Moderuje Světlana Witowská.

Po bleskové povodni v Nepálu zemřely stovky lidí, další téměř čtyři tisíce úřady pohřešují. Záchranným týmům komplikuje práci obtížně přístupný terén, rozvodněná řeka a bažiny vzniklé záplavovou vlnou. „Ještě není jasné, co přesně se stalo, ale zemětřesení, sesuvy a povodně jsou v Nepálu na každodenní pořádku,“ přibližuje v Osobnosti Plus geofyzik Václav Kuna, který Nepál několikrát navštívil. „Je to obrovská bezmoc. Jak znám nepálská údolí, tak se tam nedá nikde schovat.“

Vláda chce příští rok přidat peníze na investice, zdravotnictví nebo obranu. To ale znamená, že bude hospodařit s druhým největším schodkem v historii Česka. Návrh rozpočtu s deficitem 389 miliard korun kritizuje nejen opozice, ale i koaliční partneři hnutí ANO a prezident. „Pro běžného smrtelníka, dokonce ani pro profesionálního ekonoma ty stovky miliard ani procenta HDP představitelné nejsou,“ upozorňuje v Osobnosti Plus David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

„Milý pane Hvížďalo, sedím, jak jsem si předsevzal, v bytě, který mi byl na tři dny půjčen jako taková skrýš,“ oznámil magnetofonu před 40 lety Václav Havel. Tyto nahrávky se staly základem knihy Dálkový výslech, jejíž vznik v nové audio sérii, která je součástí projektu Slyšet Havla, přibližuje spisovatel Pavel Kosatík: „Sám jsem knihu četl, když vyšla na začátku revoluce. Tehdy senzačním způsobem přeformátovala společnost. Mnoho lidí Havla pochopilo a přestalo se ho bát.“

Německá vláda došla k závěru, že za srpnový hybridní útok v Lipsku mohou ruští agenti. „Je to o to znepokojivější zpráva, že k ní nedochází ve vakuu, ale že se v poslední době množí rušivé momenty Pobaltí v Polsku, v Rumunsku a tak dále. Když k tomu přidáme ruskou rétoriku proti Západu, která neslábne, ale naopak jako by sílila, tak je ten obraz opravdu znepokojivý a nutí Evropu a NATO, aby se k němu zodpovědně postavily,“ míní diplomat a poradce prezidenta Michael Žantovský.

„Politická reprezentace se mnohdy chová způsobem: Je nás víc než sto poslanců, tak si můžeme dovolit všechno,“ kritizuje v Osobnosti Plus někdejší ústavní soudce Stanislav Balík, dnes děkan Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. Za jeden z takových příkladů považuje spor o účast vlády a prezidenta Petra Pavla na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. „Vláda nemůže omezovat moc a pravomoce jiného ústavního činitele,“ zdůrazňuje.

Česko se ve výdajích na obranu pomalu dostává ke dvěma procentům HDP, většina ostatních zemí přitom investuje více. „Není to tak, že by nastoupila tato vláda a začala kašlat na bezpečnost a poklesla bezpečnost občanů. Pravý opak,“ ujišťuje v Osobnosti Plus diplomat a bývalý poradce premiéra Andreje Babiše (ANO) pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček.

"České nemocnice stále trpí příliš vertikálním "rakousko-uherským" způsobem řízení a potřebovaly by výrazný řez," říká muž, který české zdravotnictví zná velmi zblízka. Je dnes nějaká věta, kterou by onkologický pacient od lékaře nikdy neměl slyšet? Která diagnóza se za dobu jeho kariéry změnila nejdramatičtěji? A co nás covid naučil o tom, kde má končit slovo odborníka a začínat rozhodnutí politika? Moderuje Barbora Tachecí.

„V západních nemocnicích je celkem standard, že pacient málokdy přichází sám. Vždycky je s ním jeho partner, partnerka, což u nás zatím nebývá tak často,“ říká lékař a přednosta Hematologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Tomáš Kozák.

„Dnešní doba je nastavená tak, že nám víc záleží na názoru ostatních na nás samotné, než na názoru, který máme vůči sobě my sami,“ říká odborník, který pomáhá vrcholovým sportovcům i byznysmenům zvládat náročné situace. Sebepoznání vnímá jako klíč k rozvoji, vrcholový sport pak jako laboratoř lidských emocí. „Základní drama spočívá v tom, že se nám v hlavě objevují myšlenky, které tam nechceme," upozorňuje Marian Jelínek v Osobnosti Plus.