Šťastný podcast

*24/9 Šťastný podcast zpátky v Ostravě!!!

Nehodí se vám termín komunálních voleb? Nevadí, možná můžete bez výčitek svědomí odjet na chatu. V téměř třetině obcí je totiž o nových zastupitelích dávno rozhodnuto. Přesně v 1829 obcích z celkových 6254 totiž kandiduje pouze jedna jediná strana či sdružení.
Česko drží společně s Francií a Slovenskem evropský rekord v počtu takto miniaturních samostatných samospráv. To ovšem z volebního úhlu pohledu není primát, o který bychom měli dále usilovat. Zvláště pak ve Středočeském a Plzeňském kraji, kde podíl obcí s jedinou kandidátkou dosahuje až ke 40 procentům. Čím je obec menší, tím je pravděpodobnější, že tam ta kandidátka bude právě jedna, ale své o tom vědí i v hlavním městě. Hned 9 z 57 pražských městských částí (včetně Nedvězí, Březiněvsi nebo Troje) nabízí na volebním lístku rovněž jen jedinou možnost.
„Já si vážím každého, kdo je ochoten pracovat pro svoji obec, kandidovat a vystavit se permanentní šikaně úřadů. Ale pokud máme devět městských částí v Praze a přes osmnáct set obcí v republice, kde je možné sestavit jen jednu kandidátku, tak ty obce si subsidiaritu nezaslouží a měly by být sloučeny s nejbližší vyšší obcí,“ navrhuje radikální řez Jindřich Šídlo.

Absolutní superstar českého obecního minimalismu zůstává nejmenší obec republiky: Vysoká Lhota na Pelhřimovsku. Ta se svými šestnácti stálými obyvateli opět postavila pětičlennou kandidátku pod hrdým názvem „Za samostatnou Vysokou Lhotu“.
„Ve Vysoké Lhotě prožívají svůj další národně osvobozenecký zápas. Jsou fakticky jako Tchaj-wan vůči nedaleké obci Kámen, která má 340 obyvatel a hraje roli Pekingu,“ glosuje principál Šídlo. Volby se tak v podobných místech stávají spíše anketou sousedské obliby. Vrcholný styl v obcházení systému jedné kandidátky pak předvedli v Drahelčicích, jejichž starostka se objevila v novém pořadu Seznam Zpráv Výměna starostů.

Kdy nastane okamžik, kdy k urnám přijde méně lidí, než kolik je míst v zastupitelstvu? Jak letos dopadne volební souboj dynastie Plášilů? A jaká budoucnost čeká aktuální spojence Tomia Okamury, včetně Jindřicha Rajchla, kterému jsme věnovali aktuální Šťastné pondělí? To vše a mnohem více v novém Šťastném podcastu!

Šťastný podcast

*24/9 Šťastný podcast zpátky v Ostravě!!!

Trojice glosátorů ze Šťastného podcastu se tentokrát rozhodla sestoupit do těch vůbec nejtemnějších koutů tuzemské politické scény. Do míst, kam běžný novinář zavítá jen s nejvyšším sebezapřením a kde se podle všeho zastavil čas. Co se děje s českou opozicí?
Impulzem pro tuto dobrodružnou expedici do Mariánského příkopu české politiky se stala čerstvá nálož průzkumů veřejného mínění z přelomu srpna a září. Kantar pro ČT přisoudil Starostům a nezávislým 17 %, o čemž pojednává aktuální videodíl Šťastného pondělí. Další průzkum odhalil dosti krutou realitu: voliči mají v tvářích opozičních partajních lídrů jinak poměrně zmatek a nedá se říci, že by je dobře znali. „Třeba správné jméno předsedy ODS zná aktuálně pouze zhruba 43 až 45 procent dotázaných. U TOP 09 a KDU-ČSL je to pouhých 24 a 21 procent,“ podivuje se Ondřej Lasák. „Mně přijde, jako by si ta opozice vzala sabatikl. Oni mě ani nenutí k tomu, abych jim kladl otázku, co budou dělat po příštích volbách. Vypadá to, jako když mi vzkazují: ‚No, budem v opozici, co byste po nás chtěli?‘“ glosuje Jindřich Šídlo jejich netečnost.

Rozpaky budí i taktika před senátními a komunálními volbami. Když se opozičníci 2. září rozhodli odstartovat své kampaně do podzimních voleb či představit expertní panely, nahrnuli své tiskové konference do jediného dne. Jediný, kdo tiskovku v onen den nepořádal, byla nepřekvapivě TOP 09.
Zvláštní kapitolou jsou lidovci. Přestože vyměnili předsedu a do čela nastoupil mezi straníky populární jihomoravský hejtman Jan Grolich, ve zmiňovaném průzkumu Kantaru se krčí na 3,5 procentech. Proč zatím nefunguje příchod spasitele z Brna a změní to zmrzlinářské auto se sloganem „Family First“?
Piráti na to jdou tradičně přes vizuální symboly. Na schodek rozpočtu upozoňují obří plastovou maketou kreditní karty. „Vykradou dětský koutek ve sněmovně a mají rekvizity. Ale aspoň si to člověk zapamatuje,“ směje se Šídlo.
V ODS mezitím panuje zvláštní klid. Martin Kupka sice stranu vede jen půl roku, ale není na vůdce ODS až příliš krotký? „Vyměnit padesátiletého chlapa v brýlích za druhého padesátiletého chlapa v brýlích prostě podruhé nefunguje,“ dodává Šídlo.

Protože se však Šťastný podcast rozhodl být v nové sezoně konstruktivní a pozitivní, přišel s radikálním záchranným plánem. Jak bude vypadat kompletním předsednickým „reshuffle“ napříč opozicí? To vše a mnohem více najdete v dnešním Šťastném podcastu!

Šťastný podcast

*Šťastný podcast zpátky v Ostravě!!!

Tuzemský vzdělávací systém navzdory nízkým očekáváním hlásí obrození. Školy budou nově poskytovat mimo jiné i snídaně pro budoucí bankéře. Plagovi se ovšem povedlo si zavařit, když začal fušovat do délky prázdin. Podrobnosti analyzuje dnešní Šťastný podcast!

I přes dnešní premiéru prvního dílu nové sezony Šťastného pondělí, nepatří začátek září k nejoblíbenějším obdobím v roce. Do lavic neusedají jen zdeptaní školáci, ale i ministři, kteří přes léto stihli vymyslet mnoho revolučních nápadů. Pár se jich zrodilo i v hlavě šéfa MŠMT Roberta Plagy, možná ve chvíli, kdy se s kolegou Borisem Šťastným proháněli na lodi. Ministr školství Plaga nicméně během svého nynějšího vládního působení učinil už tolik nechutných kompromisů, aby posunul tuzemské vzdělávání kupředu, že by si zasloužil minimálně medaili za statečnost. Jenže v té nejdůležitější bitvě - s Alenou Schillerovou - opět narazil. I přes nahnuté finance resortu ale nový školní rok přináší hned několik hmatatelných změn. Největší pozornost mezi Šťastnými moderátory vzbudilo zavedení takzvaných snídaňových klubů.

Zdaleka největší rozruch kolem novinek a kvazinovinek ministr zapříčinil sám osobě, když v létě na sociálních sítích nevinně nadhodil: „Dávají dva měsíce prázdnin v červenci a srpnu smysl i dnes, nebo je čas přemýšlet, jestli by se volno během roku nedalo rozložit jinak?“ Podle podcasterů šlo o ukázkový příklad prázdninově-okurkové mediální bomby. Příspěvek o letních prázdninách sice vyvolal paniku a představy o dětech škvařících se v neklimatizovaných třídách, ministr však nakonec vycouval s osvědčenou formulkou, že chtěl „pouze otevřít debatu“.

To vše a mnohem více najdete v dnešním Šťastném podcastu!

Šťastný podcast

*Šťastný podcast zpátky v Ostravě!!!
*Doraž na Letní podcastovou scénu Seznam Zpráv!

Zpátky do lavic! Budíček na půl sedmou, připravená svačinka od maminky, fešný outfit a jde se. Poprázdinový comeback se zdaleka netýká jenom žactva a studentstva. Vykonávání svého mandátu se znova chopí i poslanci. Kvůli prvnímu předmětu se musí sejít dřív, než bylo původně plánováno. Vládní koalice se totiž chce postarat o to, aby rozpočtový zákon nepodlehl zkáze kvůli prezidentovu červencovému vetu.

První sněmovní den - úterý 25. srpna - si pro účel analýzy nemohli Šťastní podcasteři nechat ujít. Všem pohotově rozdali metaforické role - Poslanecká sněmovna jako celek slouží pro tuto epizodu jako jedna základka. Z předsedů poslaneckých klubů se rázem stali třídní učitelé. Co takový třídní řeší? Jak si poradí s problémy s docházkou? Kdo má elektronickou třídní knihu a kdo stále preferuje starý dobrý papír?

Nevynecháme ani žáky - tedy samotné poslance. Kdo je školním šaškem a raplem, kterého v instituci drží nad vodou jenom vlivní rodiče? A kterou funkci vzhledem k nedávnému výstupu s toaletním papírem získal od podcasterů Tomio Okamura? To vše a mnohem více se dozvíte v dnešní školní epizodě!

Šťastný podcast

*Doraž na Letní podcastovou scénu Seznam Zpráv!

Senátní volby v říjnu nabídnou mnoho kuriozit. Souboje bratrů, dezinformační scény, téměř jmenovců a zcela nelogicky i kolegů z koalic. Nejdůležitější bude ovšem sledovat počet křesel, na které dosáhne hegemon české politiky hnutí ANO.

Hlasování v jakýchkoliv volbách je - vedle houbaření a pouštění draků - oblíbenou podzimní volnočasovou aktivitou Čechů. Loni si vybírali 200 poslanců, letos kromě zastupitelstev obcí zvolí také třetinu senátorů. Senát, horní komora parlamentu, je celkem 81členný a 27 ze zákonodráců se vymění každé dva roky. Mandát trvá šest let. Letošní senátní volby jsou specifické také tím, že se volí v obvodech, kterým se - dle Jindřicha Šídla – přezdívá obvody královské. To z toho důvodu, že v roce 1996, kdy byl Senát ustanoven, senátoři z těchto míst do svých křesel usedli na zmíněných šest let. Zbylé dvě třetiny osazenstva musely posty opustit po čtyřech, respektive po dvou letech. Právě tak, aby vznikl systém rotace. Do královských obvodů lidé vybírali „nájemce“ funkcí naposledy v covidovém roce 2020. Tehdy se volby odehrávaly ve velmi poetickém „drive thru“ režimu. Voliči mohli obálku do urny vhodit z okýnka auta, jako by si vyzvedávali burger u dálnice.

Velké vášně budí geografické podoby obvodů. Například obvod zvaný Praha 7 zahrnuje kromě Tróji i úplné centrum hlavního města. Což absolutně nerespektuje územně správní členění země. „Šlo o to narýsovat volební obvody, kde by žilo - v tu dobu - něco přes sto tisíc obyvatel. Dneska je průměrná velikost jednoho obvodu je zhruba sto třicet tisíc,“ vysvětluje duchovní spolupisatel Ústavy Jindřich Šídlo. Ten je voličem v podivném (výše zmíněném) obvodu Prahy 7, kde letos končí ve funkci, neboť mandát neobhajuje, Miroslava Němcová (ODS). Letos se zde utkají úspěšný starosta Jan Čižinský proti nakladateli a spisovateli Jiřímu Padevětovi.

V makroskopickém měřítku skutečně nepůjde o to sledovat, který z pánů duel vyhraje. Důležitější zprávu o stavu tuzemské politiky podá výsledný počet křesel, které utrží hnutí ANO. Strana Andreje Babiše v této třetině obhajuje pouze jeden jediný mandát, je tedy pravděpodobné, že posílí. Jaké argumenty předseda vlády ohledně horní komory uplatňuje? Kde má největší šanci uspět? A proč mu do zelí téměř ve všech obvodech leze koaliční kolega Tomio Okamura? Tp vše a mnohem více se dozvíte v dnešním Šťastném podcastu.

Šťastný podcast

Doraž na Letní podcastovou scénu Seznam Zpráv!

Abychom vám během léta zkrátili čekání na novou dávku Šťastného poslechu, přinášíme vám načtené pravidelné komentáře našeho principála Jindřicha Šídla - Šťastné slovo.

Co tady ta socha ještě dělá, napadne vás nejspíš při průjezdu jedním z nejfrekventovanějších náměstí jihomoravského města. Odpověď je prostá: Prostě sem patří. A její odpůrci to nejspíš nedokážou změnit.

Doraž na Letní podcastovou scénu Seznam Zpráv!

Abychom vám během léta zkrátili čekání na novou dávku Šťastného poslechu, přinášíme vám načtené pravidelné komentáře našeho principála Jindřicha Šídla - Šťastné slovo.

Teatrálně rozhořčený ministr práce na sebe prozrazuje víc, než sám chce. Zde je několik doporučení, nad čím by se mohl zamyslet i on sám. A případně se zastydět.

*Doraž na Letní podcastovou scénu Seznam Zpráv!

Vetovat, či nevetovat? To je… ve skutečnosti úplně jedno. Teď tuhle anabázi absolvují Babišova vláda s Pavlem vůbec poprvé. „Zásadní“ prezidentská pravomoc pod drobnohledem Šťastného podcastu ve složení Šídlo-Povolná-Zemen.

Prezident Petr Pavel poprvé za dobu vládnutí Babišovy trojkoalice (ANO, SPD, Motoristé sobě) nesouhlasí s jimi navrhovaným zákonem tak kategoricky, že se rozhodl jej vetovat.

Na první pohled zní tento krok fatálně, jako by měl konkrétní návrh legislativy navždy skončit v zapomnění a nikdy nespatřit světlo světa. Realita je odlišná. Nesouhlas hlavy státu je v českém ústavním uspořádání snadno odvratitelná záležitost.

Pusťte si celý Šťastný podcast a dozvíte se všechno, co jste chtěli vědět o prezidentském vetu, ale vaše otázky byly zamítnuty.

Šťastný podcast

Doraž na Letní podcastovou scénu Seznam Zpráv!

Abychom vám během léta zkrátili čekání na novou dávku Šťastného poslechu, přinášíme vám načtené pravidelné komentáře našeho principála Jindřicha Šídla - Šťastné slovo.

Lidé jako Robert Plaga či Adam Vojtěch budou jednou sedět nad svým životopisem a nad kapitolou Léto 2025–2029 si budou říkat: „U toho jsem opravdu asistoval? To si ani nepamatuji. Radši.“

Doraž na Letní podcastovou scénu Seznam Zpráv!

Abychom vám během léta zkrátili čekání na novou dávku Šťastného poslechu, přinášíme vám načtené pravidelné komentáře našeho principála Jindřicha Šídla - Šťastné slovo.

Stará politická moudrost praví: Chcete-li zlikvidovat libovolnou politickou stranu, nechte ji aspoň jednou uspět v Praze. O zbytek se postará trh. Teď zrovna to řeší ODS, ale své o tom vědí i všichni ostatní.

*Doraž na Letní podcastovou scénu Seznam Zpráv!

A je hotovo! Extrémní kohabitace ministra zahraničí s prezidentem je u konce. Nebo byla židličkovaná při obsazování vládních speciálů do Turecka jenom předehrou a válka moci výkonné pokračuje?

Summit v Ankaře za účasti čtyř exekutivců sledovala v přímém přenosu celá země. Z bezpečí Česka i Tomio Okamura a nestačil se divit, co z jeho koaličních partnerů padá. Po konfliktu šéfa diplomacie a české ústavní jedničky se možná rozhořel nový, a to přímo v útrobách navenek jinak samozřejmě extrastabilní trojkoalice. Rozbuška se týká Petrem Macinkou avizované pomoci napadené Ukrajině. Jak je dobře známo, SPD tu dlouhodobě prosazuje zájmy agresora, a proto mu jakékoliv zbrojení ukrajinské armády nehraje do karet. Konkrétně jde p příspěvek ČR americkému fondu PURL, který spočívá v jednoduchosti: evropské země s Kanadou financují americké zbraně určené pro Ukrajinu. Češi do USA slíbili poslat v přepočtu 100 milionů korun, které i ministr obrany Jaromír Zůna za SPD označil za drobné. Podobně servilní vůči nápadům koaličních partnerů ale není jiný SPĎák - největší český vlastenec a šluknovský patriot Jaroslav Foldyna...

Pusťte si celý Šťastný podcast o obraně a koaličním rozkolu a dočkáte se i příběhu, jak byl Jindřich Šídlo málem zatčen na území mimo EU.

Šťastný podcast

Doraž na Letní podcastovou scénu Seznam Zpráv!

Abychom vám během léta zkrátili čekání na novou dávku Šťastného poslechu, přinášíme vám načtené pravidelné komentáře našeho principála Jindřicha Šídla - Šťastné slovo.

Známe to i z Česka: Chlapík, co byl desítky let součástí politického a společenského establishmentu, tvrdí, že ochrání obyčejné „naše lidi“ před systémem, který jej proto chce zlikvidovat. Kdo dokáže zastavit Nigela Farage?

* Hlasujte pro Šťastný podcast v anketě roku Podcast roku

Se zneužíváním a nadužíváním dávek konečně někdo zatočí! Jistě, slíbili to všichni jeho předchůdci, ale ministr práce a sociálních věcí Aleš „Kobra“ Juchelka má něco navíc...
V hnutí ANO se k zisku mandátu zřejmě gratulovalo dárkem v podobě celoroční vstupenky do ZOO. Jinak si stranickou obsesi poslanců i ministrů kobrami nelze vysvětlit. Poté, co ministryně financí Alena Schillerová začala kobrou vyhrožovat v boji s šedou ekonomikou, přidal se k ní i Aleš Juchelka, šéf resortu práce a sociálních věcí. Ten hodlá do tří let ustanovit komando - sociální kobru -, která zasyčí na „nepřizpůsobivé“ a v případě potřeby je i uštkne. Juchelka se domnívá, že právě kvůli nedůsledné kontrole pobíračů dávek stát tratí bilióny ročně. To se ale přepočítal. Kontroly a vymáhání jsou tak nákladné, že ani omylem nepokryjí to, co stát od „zneužívačů“ vybere. „Před očima mám dystopický výjev: Juchelkův ICE, pobíhající ozbrojenci čistí ulice ve Vansdorfu od parazitů,“ zasnil se Šídlo. „A všude budou hadi,“ dokreslují atmosféru Lasák s Povolnou.

Vstupu Aleše Juchelky, kterému věnujeme i aktuální Šťastné pondělí, do nejvyšších pater politiky přecházela trnitá cesta. Začal jako elév v médiích a přes ostravský rozhlas jeho trasa vedla do sídla České televize, kde několik let moderoval pořad s Richardem Krajčem. Teď je Juchelka nebezpečnou kobrou, ale i Andrej Babiš ho doteď familiérně označuje za „Medúzu“. Jeho politická kariéra začala na Ostravsku v barvách TOP09, než mu jako moudré kobře došlo, že pšenka lépe pokvete v ANO u již zmíněného Andreje Babiše.

Co ještě vymyslí nejkonzervativnější ministr z řad ANO? Jak se ke kobřímu komandu připojí Lubomír Metnar s vymetáním Ukrajinců? Kde cca se v hierarchické pyramidě potřeb hnutí ANO nachází Aleš Juchelka? To vše a mnohem více se dozvíte v dnešním Šťastném podcastu!

Šťastný podcast

*Předprodej 10 let Seznam Zpráv: Šťastné pondělí & Vlevo dole startuje 1/6 ve 12:00 ZDE
* Hlasujte pro Šťastný podcast v anketě roku Podcast roku

Miloš Zeman si víc než kterýkoliv jiný občan zaslouží státní vyznamenání. Zásluh má tento velikán na kontě víc než dost (a to ani nebudeme mluvit o alkoholu, kterému se věnujeme ve Šťastném pondělí). Zbývá jediné: získat si prezidenta Pavla... A od toho je tady Šťastný podcast!

Zhruba pět měsíců zbývá do tradičního galavečera ve Vladislavském sále, kde si pár výjimečných osobností z řad českých vědců, umělců, politiků, sportovců a jiných hrdinů odnesou medaile a řády za zásluhy o stát v různých směrech. Tým Šťastného pondělí přišel s investigativou - část poslanců si přeje, aby se jedním z letošních laureátů stal i exprezident a v zásadě také vědec, umělec, politik, sportovec a hrdina po všech směrech Miloš Zeman.

Na první pohled se tato nominace může jevit podezřele. Člověk, který si ze všeho nejvíc přál prodat tuto zemi buď komunistické Číně, nebo putinovskému Rusku? Muž, kterého obě prezidentské období kupředu hnala zejména touha po pomstě a po likvidaci strany, ze které původně vyšel? Opravdu by někdo toužil po vyznamenání někdejší hlavy státu, která si na dlouhých deset let udělování státních vyznamenání privatizovala pro své přátele, sponzory a jiné gaunery?

Není všechno, jak se zdá. Moderátoři této audioshow dobrovolně proti očekávání přišli s mnoha důležitými poznatky, proč by si Miloš Zeman, třetí panovník samostatného Česka, toto formální pohlazení zasloužil.

To vše a mnohem více (třeba o nenávistných postech Jindřicha Rajchla) se dozvíte v dnešním Šťastném podcastu!

Šťastný podcast

* 18/6 10 let Seznam Zpráv: Šťastné pondělí & Vlevo dole
* Hlasujte pro Šťastný podcast v anketě roku Podcast roku

Pomalu se rozjíždí bitva o Prahu. Portlík z ODS kromě toho, že nasadil mentolovou modř a anglicismy do kampaně, vyrukoval s nejpodivnějším předvolebním slibem všech dob. Pražanům chce rozdávat psy...

Česko se nemůže ani jeden rok obejít bez voleb. Na letošek připadlo hlasování do voleb komunálních. V hlavním městě se tedy bude vybírat nový primátor. ODS si v lednu vybrala nové vedení. Rolák, sako, roztržitost. Podle těchto atributů poznáte čtvrt roku čerstvého prvního místopředsedu občanských demokratů Tomáše "Tu máš psa" Portlíka. V tradiční baště ODS se od něj očekává velkolepý výsledek a tak trochu comeback. „Pokud má být ODS ještě někdy velká strana, tak právě v Praze se musí dostat zpátky na ta čísla, která kdysi měla. A je pro Portlíka opravdu těžké zadání,“ soudí Jindřich Šídlo.

Pomoci mu k tomu má netradiční taktika, kterou na zahájení kampaně poodhalila Portlíkova matka, kterou na ceremoniál pozval. „Paní Portlíková návštěvníkům vysvětila, že její syn je dobrý člověk, protože před několika lety jeho sousedům umíral pes. Portlík jim na Vánoce koupil psa nového za celých pět tisíc korun a postavil jim ho před dveře,“ shrnuje dojemnou záležitost Ondřej Lasák. „Sousedi, kteří předtím měli zlomené srdce, otevřeli a seděl tam nový pes a byly to jejich nejhezčí Vánoce,“ zamačkává slzu podcaster.

„Jestli bude pan Portlík činit podobně neuvážená rozhodnutí pro Prahu, jako je to, že koupí lidem psa, aniž by se jich zeptal, to není dobrý signál,“ mračí se Tereza Povolná. „Je to manažerský přístup, ale v tom se může ODS shodnout s ANO. kterým se může s tím ANO shodnout. Trošku děsím, co za jedince by vozil Ondřej Prokop,“ připravuje se na volby Šídlo.

Jak bude vypadat Praha pod vládou tohoto milovníka opuštěných psů? Jak Portlík útočí na Bohuslava Svobodu? Rozhodne o osudu Prahy panda? A pomůže našim podcasterům investigativní novinář Vojtěch Blažek zorientovat se v zamotané bitcoinové kauze Pavla Blažka (kterému jsme věnovali aktuální Šťastné pondělí)? To vše a mnohem víc v dnešním Šťastném podcastu!

Šťastný podcast

Hlasujte pro Šťastný podcast v anketě roku Podcast roku.

Poté, co se SOCDEM pod vedením Jany Maláčové a Lubomíra Zaorálka kompletně znemožnila ve sněmovních volbách v područí komunistického hnutí Stačilo!, se část někdejší členské základny rozhoupala k akci a vytváří novou stranu. Vladimír Špidla se ujal iniciativy a na 1. máj v Praze skrze petiční stánky sbíral podpisy pro vznik Nové sociální demokracie.
Špidla dopředu opakuje, že se rozhodně nechce stát lídrem nového subjektu. Spíš jen tak hází do pléna myšlenky. Spolu s ním se prvomájových oslav a velkolepého odhalení účastnili třeba Jiří Dolejš (vyhozen z KSČM) či Jiří Dienstbier (někdejší kandidát na prezidenta). A aby se co nejvíce odlišili od Maláčové a spol., od začátku se hlásí k členství v NATO a EU.

Jindřich Šídlo si není jist publikem, na které nová strana NSD cílí. „Starší voliči sociálních demokratů přešli k ANO, v menším k SPD. Mladým lidem, kteří takhle uvažujou, jsou podle mě čerstvostí a šmrncem blíž Piráti,“ kritizuje.
„Ony ani ty propagační materiály nekřičí, že by úplně věděly, jak dělat marketing. Jedna věc z celé té prezentace kouká: nezištnost a opravdové ideály. A já sice taky jsem dost idealista, ale NSD je něco, pro co používám slovíčko delulu,“ doplňuje se Tereza Povolná.

„Vladimír Špidla odešel po dvou letech, co ho sociální demokrati vytlačili jako premiéra, pak už ve volbách neuspěl. Jiří Dolejš sice má nejlepší fotky z grilovaček, ale bohužel byl 30 let členem v KSČM. Jiří Dienstbier mladší byl tak trochu jedním ze symbolů sobotkovské sociální demokracie, která zahájila ten sešup, který pak tu stranu pohřbil. A Petra Pavlíka, což je dlouholetý předseda pražské organizace, nikdo nezná,“ vyjmenovává Šídlo účastníky odboje proti SOCDEM, která se po sjezdu definitivně dostala do područí „stačilácké“ kliky.

Šťastní podcasteři ovšem přišli na to, kdo by měl řady této nové partaje posílit. Je známý, je velmi fyzicky aktivní, je politicky angažovaný, vyhrál volby. A hlavně – je mladší! Pusťte si celou epizodu a dozvíte se, proč se k podpoře tohoto subjektu zanedlouho přihlásí i Filip Turek a také s námi (stejně jako v aktuálním Šťastném pondělí) proniknete do tajů poslaneckých náhrad!

Šťastný podcast

Letos to bude už 35 let, kdy byla na návrh Miloše Zemana učiněna významná změna. Den vítězství jsme po civilizovaném vzoru začali slavit 8. května. I tak se najdou tací, co si osvobození připomínají s láskou k Východu a jejich časovému pásmu až o den později. Ve velkém stylu vzpomínku na Rudou armádu a všeobjímající matičku Rus pojali organizátoři Festivalu Dne Vítězství. Akce překvapivě neproběhne na nějakém parkovišti v Letňanech, ale na Staroměstským náměstí. Místo legend z Nagana ale tentokrát vystoupí kapela Andora Šandora, folklórního sbor Ruská Duše či herec a místopředseda hnutí Stačilo Michal Gulyáš. Ten si v centru Prahy střihne role Eduarda Beneše blíže nespecifikovanou postavu z období Heydrichiády.

„Za mě je ten program barevný, zajímavě poskládaný, přijde mi, že každý si tam najde něco pro sebe. Mažoretky, divadlo, zpěv i holocaust. Jen je to trochu dlouhé,“ oceňuje nabídku festivalu zkušený dramaturg Ondřej Lasák.
„Já se nejvíc těším na 17:00, kdy přijde čas na scénku na téma osvobození Prahy i s tankem T-34,“ neskrývá nadšení Jindřich Šídlo. „Nemohl by je někdo zastavit? Primátor Svoboda, ale to není dobrý adept,“ bouří se Šídlo. „Nemáme nakoupené nějaké ty drony? Koukám se na vás, Jano Černochová“ dodává.

„Pak mi vykládej, že je tady potlačená svoboda projevu a slova, když se tady může dít toto. Natálie Vachatová, rezignujte na mandát, když tady může v sobotu odpoledne na druhém nejvýznamnějším náměstí v Praze létat Ruská duše z tanku T-34, svoboda projevu existuje,“ shrnuje Tereza Povolná.

Co dalšího 9. května na Staromáku nevynechat? Kdo zahraje k tanci i poslechu a jaký program doprovodí mažoretky? Jak můžete akci podpořit přes transparentní účet? To i shrnutí kauz ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové najdete v dnešním Šťastném podcastu!
Speciál Šťastného pondělí Sraz ojetin najdete ZDE.

Šťastný podcast

Xaver s Matochou si podmanili televizi a jen ztěží ji půjde z maléru vysekat. Věštbu veřejnoprávní budoucnosti nabízí člověk, který tomuto kolosu šéfoval – speciální host našeho speciálního rozhovorového speciálu Petr Dvořák.

Radní Pavel Matocha ani Xaver Veselý, přestože se tým Šťastného pondělí snažil, pozvání na živé natáčení pořadu ve Vzletu (záznam Šťastného pondělí najdete zde), nepřistoupili. Kdo ale o své praxi v televizích poreferovat ochotně přišel byl dlouholetý a také nejdéle sloužící generální ředitel České televize Petr Dvořák. Řídil ČT mezi lety 2011 a 2023. Jindřich Šídlo připomněl kuriózní vývoj událostí v Dvořákově profesním životě, kdy v TV Nova z pozice generálního ředitele v roce 2003 propouštěl Vladimíra Železného. Dvojice mediálních matadorů se samozřejmě zabývala hlavně aktuálním vývojem v instituci.

Je totiž více než očividné, že si vládní koalice vytyčila jako cíl destrukci veřejnoprávního charakteru ČT i ČRo. Pracovníci obou subjektů ve středu minulého týdne vstoupili do stávkové pohotovosti poté, co světlo světa spatřil neuvěřitelný návrh zákona z pera šéfa resortu kultury Oto Klempíře.
Dvořák líčil, jak fungovalo vyjednávání o zvýšení koncesionářských poplatků a dostali jsme se až do bodu, kdy brány Kavčích hor na jaře překotně opustil moderátor Václav Moravec, s ním skončily i jeho kultovní Otázky.

Šťastný podcast

Mezi šéfem diplomacie a vrchním velitelem ozbrojených sil to vře (viz aktuální Šťastné pondělí). Jeden slíbil druhému kohabitaci a zdá se, že slib naplňuje. Nejnovějším esem v rukávu české exekutivy je demonstrace síly prostřednictvím kuriózního zakazování zahraničních cest Petru Pavlovi. Macinka si nepřeje, aby hlava státu odletěla na červencový summit NATO do Ankary. Babiš svého vicepremiéra nechává konat.
Olej do ohně ještě přilila návštěva generálního tajemníka Aliance Marka Rutteho, i když na řešení vnitropolitických personálií na jeho setkání s Andrejem Babišem údajně nedošlo. Kohabitační handrkování je na jednu stranu otravné a vyčerpávajíci, ale pouze pokud nejste satirici...

Hádky a bitvy ovšem na chvíli přebila jiná aféra stejných aktérů. Někdo si tu nepřál, aby světlo světa spatřila epizoda podcastu Kamufláž, který připravuje Armáda ČR a který tedy spadá pod správu Ministerstva obrany. To samo o sobě je šokující, o to víc, že byl v inkriminovaném díle hostem právě prezident. Proč musel podcast zmizet z povrchu zemského? Mělo jít o zvrácené otužovací návyky prezidenta Pavla? Nebo se nevhodnost obsahu projevila v pasáži s nabytím kariérního vrcholu v Prostějově? Hatí zbrojnoš nábory?! A odjedou nakonec Macinka s Pavlem do Ankary společně na jedné motorce? To vše a mnohem více se dozvíte v dešním Šťastném podcastu!

Šťastný podcast

Lidovce čeká klíčový sjezd, TOP09 už neexistuje a ODS se halí do spacáků. Tým Šťastného pondělí tento týden zkoumá stav opozice v českých zemích.
Koalice Spolu se rychle drolí. Dvě strany z původního půdorysu by se podle nejnovějších průzkumů ani nedostaly do Sněmovny. Modré ptáky přeskočilo hnutí ibalginově růžové hnutí STAN. Hegemonie této trojkoalice je píseň minulosti. Jednoho z původních kompliců - Lidovce – čeká sjezd. Strana si klade za cíl oslovit mladší voliče a podle toho se do vedení hlásí i mladší straníci. Například předseda jihočeské buňky František Talíř chce kandidovat na místopředsednický post. Jan Grolich, hejtman Jihomoravského kraje, si chce sáhnout na křeslo předsedy. Úspěšného komunálního politika ale může ohrozit jeho stand-upová minulost: je hrubý na Pana Kšiltovku a (co hůř!) mluví o kondomech, což je KDU-ČSL přísně zakázáno.

Předseda ODS Martin Kupka dva měsíce po zvolení do vedení vytáhl těžký kalibr. Prohlásil, že je ochoten v rámci boje za veřejnoprávní média vytasit spacák. Volně přeloženo: klidně bude jednání obstruovat. Tento plamenný výrok vyřkl v reakci na lapálii, kterou mu připravili podřízení straníci Lucie Bartošová a Martin Baxa. Ve výboru dali při volbě nových radních ČT hlas exposlanci ANO a vysoce nedůvěryhodné osobě Stanislavu Berkovcovi. Jaké historické události nám tato situace připomíná? Ukazuje Kupkova reakce jeho slabost? A nebude ČT (podle návrhu Radima Ivana) nakonec přeci jen lepší poslat na burzu? To a mnohem více se dozvíte v dnešním Šťastném podcastu!

Šťastný podcast

*Pošli otázku do Velikonočního speciálu!
*Přijď na živé natáčení do Vzletu 22/4!

Modrý klín, rudý a bílý pruh. Vlajka by dnes měla slavit svoji významnost, jak si Babiš usmyslel. Jenže protivlastenecké síly mu tento návrh hází na hlavu. Proto jsme se na Den české vlajky podívali ve Šťastném pondělí a v podcastu to rozšířili ještě o státní symboly!

Každý Čech češství uctívá a oslavuje po svém. Někomu stačí vědomí, jakého pasu je držitelem, někdo si musí vlastenectví doslova zarýt pod kůži. Tak jako Alena Schillerová, když si nechala vytetovat českého lva na předloktí. Se státními symboly ovšem není radno si zahrávat a tropit s nimi všechny psí kusy, které by mohly přijít na mysl. Pozor hlavně na nejhlavnější z nich, vlajku, jejíž oficiální den (30. březen) by měl platit již příští rok. V Česku je sice hanobení vlajky pouze přestupkem, ale například pokud se po vlajce projdete, zaplatíte klidně 10 tisíc pokuty. Nesmíte ji ani trhat, pálit a jinak ničit. Další ze státních symbolů náchylných k hanobení představuje prezidentská standarta. Speciální vlajka, kterou užívá hlava státu. Tu během mandátu Miloše Zemana dokázali ze střechy Hradu sejmout vtipálci z kolektivu Ztohoven, načež ji nahradili obřími červenými trenkami, které později zhanobil samotný Zeman.

Dalším státním symbolem, který by šťastní podcasteři rádi přidali na chráněný seznam, by se mohly stát první dámy. Ženy, které si kariéru - a s ní spojenou pozornost - svých drahých manželů nevybraly. O jedné z nich, Livii Klausové, vyšel v březnu dokument. Kupodivu se z něj za krátkou dobu nepodařilo učinit kasovní trhák, filmoví fanoušci z řad podcastu si tuto podívanou ovšem neodpustili.
„Mě ten film vlastně dojal. Viděl jsem na plátně spoustu událostí ze svého mládí, protože ten film zachycuje cestu Livie Klausové od chvíle, kdy poznala Václava Klause,“ popisuje pamětník Jindřich Šídlo.
Jak proběhlo legendární seznámení paní Livia s Klausem a jakou spolu odjeli tramvají? Jak Václav Klaus zařídil, aby paní Livia nezakrněla? A proč měla místo kariéry první dámy dát přednost spíše interiérovému designu? To vše mnohem více se dozvíte v dnešním Šťastném podcastu!

Šťastný podcast

Překreslil si volební obvody, zestátnil média a nakrmil občany nenávistí k Ukrajině. Teď Orbán čeká, jestli se snažení vyplatilo, či zda stráví zbytek života ve vyhanství. Jeho příběh má i příchuť Česka (viz aktuální Šťastné pondělí).

V Maďarsku 12. dubna proběhnou parlamentní volby. Český pisatel má tendenci specifikovat, že jde o volby sněmovní, ovšem nic jako Senát Budapešť nezná. „Česko je země, kde nejde téměř nic postavit a nejde nic udělat rychle. A zaplaťpánbůh za to. Mnohokrát jsem už děkoval za existenci Senátu. A děkuju mu znova a myslím, že se tento dík během nynějšího volebního období ještě bude hodit,“ rozněžňuje se nad tuzemským ústavním pořádkem Jindřich Šídlo. To Orbán si takzvaným gerrymanderingem volební mapu už několikrát ku obrazu svému poupravil, a nejen to! Dál je samozřejmě třeba si „obšancoval“ veřejnoprávní média a vyrobil z nich média státní. Má moc, má peníze, má státní aparát - zatím - pevně v rukou.

Ohrožení a strach se projevuje v ulicích měst, kde nechal premiér polepit každý volný centimetr AI generovanou fotografií Volodymyra Zelenského. S trochou nadsázky, vypadá to, jako by tam Zelenskyj kandidoval a zainvestovat do billboardů a plakátů. Ve skutečnosti vládní Fidesz sází na hluboce zakořeněný protiukrajinský sentiment, který není cizí ani jeho hlavnímu konkurentovi Peteru Magyarovi. Lídru opozice, jehož postoje trio v epizodě také popisuje, je slibováno zveřejnění kompromitujícího videa, kde je zachycen při pohlavním styku.

Jaké tipy do kampaně Šťastný podcast doporučuje přebrat z Maďarska Babišovi a jeho kumpánům? Proč Orbána roky trápí demografická křivka? Kdo je Tünde Bartha a jak o všem nakonec rozhodnout Benešovy dekrety? To vše a mnohem více v aktuální epizodě Šťastného podcastu!

*Přijď na živé natáčení do Vzletu 22/4!

Který ze socialistických prezidentů by byl nejlepším influencerem? Jaké hry na mobilu paří moderátoři? Táhne pořád Špidla? I bez pomlázky si posluchači vyhodovali speciální otázkovou epizodu Šťastného podcastu ve složení Šídlo–Povolná–Lasák.

Velikonoční tradice a jejich praktikování dělí společnost i pracovní kolektivy. Otázkový speciál Šťastného podcastu proto nemohl začít jiným tématem. „Já si pamatuju, jak mě tu během Velikonoc jednou navštěvovala moje kamarádka z Chicaga. A ten kulturní šok, co zažila, když jsem se jí pokoušela vysvětlovat, proč nám teď cizí lidi zvoní na vrátka, aby nás přišli sešlehat… Tak tehdy jsem si uvědomila, že to fakt není normální,“ směje se Tereza Povolná.

„Pro mě jsou Velikonoce takový pěkný lidovecký svátek. Tři dny sekáš dobrotu a pak si dáš šest panáků a jdeš někoho seřezat,“ definuje prázdniny Jindřich Šídlo. „Já spíše neotvírám,“ přiznává Ondřej Lasák.

Šťastný podcast

*Doraž na Letní podcastovou scénu Seznam Zpráv!

Kterým dopravním prostředkem Pavel doputuje do Ankary? Kdo je čertík z Břeclavi? Jak politika promlouvá do cyklistiky? A proč lze hnutí ANO přirovnat ke smažáku? Ultimátní odpovědi na kreativní otázky posluchačů přináší speciální Šťastný podcast!

Trio Šťastného podcastu si pro posluchače na oslavu konce 10. sezony Šťastného pondělí připravilo otázkový speciál. Všetečné dotazy od publika panelisté tradičně rozdělili do vyvážených kategorií 3P: Politika, Produkce a Pikantérie.
V první jmenované složce se například nacházela prosba o predikci podoby cesty Petra Pavla na summit. Ve hře je samozřejmě seskok padákem i putování na motorce. Došlo i na porovnávání velikosti skandálů nominantů v premiérských křeslech, a to při příležitosti dotazu, za jakých okolností by padla vláda i mnoho dalších zajímavých témat včetně demolice České televize.
V produkční části se můžete těšit na historky z natáčení i nastínění budoucnosti našich šťastných formátů a v bloku osobních otázek se podcasteři vyjádřili například i k problematice fermentace.

To vše a mnohem více v dnešním Šťastném podcastu!

Šťastný podcast

Občanská demokratická strana za nedlouho slaví 35 let existence. Trochu předčasně si k v lednu k tomuto jubileu na kongresu strany nadělila nového předsedu. Už celé dva měsíce modré ptáky vede bývalý ministr dopravy a občan Líbeznic u Prahy Martin Kupka. Šťastný podcast odhalil, že během tohoto období začal nenápadně připravovat nevídanou PR strategii. Možná jste si toho nevšimli a zdá se vám, že v ODS se přece nic neděje, ale to je součást této revoluční taktiky.

Předseda na svůj kanál vyrukoval s novým pořadem nazvaným VOCOTUDE?! Sice všeho všudy vyšel zatím jenom jeden díl, ale ani tento nepříliš průkazný vzorek trio nezastavilo od podrobné analýzy nového formátu, který nápadně připomíná Babišův podcast Sorry jako. Kdo zde plní roli servilního nahazovače Karla Havlíčka? Podaří se mu podcastem zakopat společenské příkopy? A jak moc k tomu přispěje nová stínová vláda ODS?

Stínovou vládu musí sestavit každá opoziční strana a ODS v ní nabízí skutečně neokoukané tváře. Největším objevem je stínový ministr zemědělství Petr Bendl, který se poprvé stal členem stínové vlády již v roce 2003 za Mirka Topolánka. Kariérní vrchol pod Kupkovým stínovým vedením pravděpodobně zažije Jan Skopeček: rodák z Hořovic, věčně aspirující ministr financí a občansko-demokratická obdoba Martina Kolovratníka. S jinými kandidáty ale šťastní podcasteři až tak spokojení nebyli, a tak nabízí revoluční myšlenku na vznik úplně nové koalice. Nechte se překvapit, jak dalekosáhlé tyto plány jsou a poslechněte si Šťastný podcast, který se v první části (stejně jako aktuální Šťastné pondělí) podívá také na nelehký osud nestínového ministra obrany Jaromíra Zůny.

Šťastný podcast

Kde jste byli, když Václav Moravec položil svoji poslední veřejnoprávní otázku? Na tuhle výjimečnou situaci si Šťastné trio muselo vzít elektronickou tužku. Tomio Okamura zavítal do nejsledovanější nedělní politické diskuze v republice. Svou účast si tak trochu vydobyl.
Okamura byl dlouho v OVM nevítaný host. Dirigent Moravec ho odmítal do diskuze pozvat, protože tvrdil, že o účast si politici nesmí mermomocí říkat a sami se obsazovat. Jak roky odkládaná a tolik očekávaná diskuze probíhala?

Všechny autory podcastu shodně nejvíc zaujala polemika o luxusním životním stylu předsedů dolní komory. Okamura ještě jako opozičník často hrubě káral Markétu Pekarovou Adamovou například za to, že si nechala nosit obědy na stříbrném talíři či za fakt, že jezdila vozem značky BMW. Jak se ale díky pohotovým kameramanům ČT ukázalo, vozem značky BMW přijel na inkriminované natáčení právě Tomio Okamura. A nebylo jen nějaké „staré ojeté bávo...“

Nastalá situace kolem OVM podle Jindřicha Šídla ukazuje na posedlost této země nedělními televizními debatami. Teď už si ale u Moravce neposedí nikdo. Od nového roku, kdy mu managment redakce z týmu vzal dramaturgyni Hanu Andělovou, svolil k několika rozhovorům. Začínalo být patrné, že se k něčemu schyluje. Nakonec moderátor oznámil konec na obrazovkách nyní právě po odvysílání dílu s Tomiem Okamurou. Co teď s prázdným nedělním vysílacím časem? Co osazenstvo říká na vyjádření tiskového oddělění ČT? A proč nezbyl čas rozvést naši aktuální epizodu Šťastného pondělí věnovanou stravovací vyhlášky? To a mnohem více se dozvíte v dnešním Šťastném podcastu!

Šťastný podcast

19/3 ŠP ŽIVĚ v Plzni

Že slušnost není slabost už víme, ale co konkrétně Minářův spolek Milion chvilek pro demokracii (kterému je věnované i aktuální Šťastné pondělí) vlastně požaduje?

Tuto epizodu Šťastného podcastu trio přiváží z živého vystoupení v Ústí nad Labem. Vyprodaný Veřejný sál Hraničář si úvodem vyposlechl, proč je jejich město pro českou politiku tak významné. A nestačil se divit!

V roce 2021 se Ústecký kraj proměnil v rámci sněmovních voleb v bitevní pole. Své síly se tam totiž rozhodli poměřit dva favorité na premiérské křeslo – Andrej Babiš s Ivanem Bartošem. A Ústí je také dějištěm jednoho nezapomenutelného dýchánku. Na podporu lídru hnutí ANO před pěti lety až z Budapešti vlakem doskotačil samotný Viktor Orbán a nechal za sebou účtenku za chlebíčky v hodnotě těžko uvěřitelných 100 000 Kč.

Šťastné ústecké setkání se odehrálo přesně měsíc a den přede plánovanou demonstrací spolku Milion chvilek na Letné. Mikuláš Minář a jeho pobočníci vyzvali lid k dalšímu protestu. Jenže – co konkrétně požadují? Dočkáme se na dalších demontracích konkrétních požadavků na vládní garnituru? K čemu to celé povede? A nepomohlo by s chybějící vizí spojení s Andrejem Babišem, kterému rozhodně nikdy nechyběla?

To a mnohem víc se dozvíte v aktuálním Šťastném podcastu!

Šťastný podcast

*20/2 ŠP ŽIVĚ v Ústí nad Labem
*19/3 ŠP ŽIVĚ v Plzni

Petr Fiala vrací úder! Zatímco celý svět sleduje olympiádu (včetně nás v první části podcastu i celém aktuálním Šťastném pondělí), řadový poslanec za ODS se posilněn párkem v rohlíku z benzínky je zpět v plném nasazení. Kdysi býval nejmocnějším mužem v zemi, ale pak přišel Andrej Babiš s vysavačem značky ANO a sen o druhém volebním období mu lusknutím prstu zničil. Po říjnové volební bitvě a náročném vnitrostranickém období se brněnský akademik Fiala stáhnul, ale netrvalo to dlouho a opět se důrazně přihlásil o slovo. V dnešní audioshow proto zanalyzujeme lednový volebním kongresu ODS, přítomným vysvětlil, jak dělal všechno dobře a kdyby ho líp poslouchali, tak to znova vyhráli.

Podle Šídla sice Fiala zaklapnul desky, dal si je do tašky a v klidu se odporoučel, aniž by zmáčknul červené tlačítko a nechal vše za sebou vybuchnout, ale kritickými prohlášeními rozhodně nešetřil ani v aktuálním rozhovoru s Marií Bastlovou v podcastu Ptám se já. My vám proto dnes shrneme, co všechno dělá podle Fialy ODS špatně, co by on sám dělal mnohem líp, proč se ODS sice změnit měla, ale ne bez jeho dohledu, a co ho podle nás čeká dál v jeho profesní cestě.

Co šťastné trio říká na vkusnou AI generovanou píseň, která doprovázela v pražském Clarionu exšéfa? Kterou jedinou chybu Petr Fiala přiznal? A kteří předsedové ODS zdaleka takto hladce odejít nesvedli? To vše a k tomu i detailní vhled do sportovně-politické problematiky fenoménu olympijských her najdete v dnešním Šťastném podcastu!

Šťastný podcast

Milé posluchačstvo Šťastného podcastu a fanoušstvo Šťastného pondělí. 

Jak jste si už možná stihli všimnout, celý Šťastný tým má v červenci nařízenou závodní dovolenou. Aby vám po našem podcastu nebylo smutno, rozhodli jsme se vám každé pondělí nabídnout výběr toho nejlepšího ze série sloupků Šťastné slovo, které Jindřich každou sobotu píše pro názorovou rubriku Seznam Zpráv. 

Dnes vám Jindřich přečte Šťastné slovo z 11. května 2024 o nečekaném zjištění Andreje Babiše. Příjemný poslech a nezapomeňte přes léto číst aktuální Šťastné slovo na Seznam Zprávách a sledovat naše sociální sítě, kde se určitě se objeví spousta zajímavého obsahu z naší dílny.

Milé posluchačstvo Šťastného podcastu a fanoušstvo Šťastného pondělí. 

Jak jste si už možná stihli všimnout, celý Šťastný tým má v červenci nařízenou závodní dovolenou. Aby vám po našem podcastu nebylo smutno, rozhodli jsme se vám každé pondělí nabídnout výběr toho nejlepšího ze série sloupků Šťastné slovo, které Jindřich každou sobotu píše pro názorovou rubriku Seznam Zpráv. 

Dnes vám Jindřich přečte Šťastné slovo z 10. února 2024 na téma práv dětí a psů na veřejnosti. Příjemný poslech a nezapomeňte přes léto číst aktuální Šťastné slovo na Seznam Zprávách a sledovat naše sociální sítě, kde se určitě se objeví spousta zajímavého obsahu z naší dílny.

Milé posluchačstvo Šťastného podcastu a fanoušstvo Šťastného pondělí. 

Jak jste si už možná stihli všimnout, celý Šťastný tým má v červenci nařízenou závodní dovolenou. Aby vám po našem podcastu nebylo smutno, rozhodli jsme se vám každé pondělí nabídnout výběr toho nejlepšího ze série sloupků Šťastné slovo, které Jindřich každou sobotu píše pro názorovou rubriku Seznam Zpráv. 

Dnes vám Jindřich přečte Šťastné slovo z 13. ledna 2024 o boji Aleny Schillerové s vládní koalicí. Příjemný poslech a nezapomeňte přes léto číst aktuální Šťastné slovo na Seznam Zprávách a sledovat naše sociální sítě, kde se určitě se objeví spousta zajímavého obsahu z naší dílny.

Druhá sezona Šťastného podcastu se nachýlila ke svému konci. A protože to bylo dlouhých deset měsíců, během kterých se stala spousta zajímavého v politice i mimo ni, dali jsme tentokrát prostor vám, našim posluchačům, být moderátorem naší zábavné talk show.

Ze skoro 150 vašich dotazů jsme vybrali ty nejzajímavější, na které v podcastu nabízíme podrobnou analytickou odpověď, jak jste už u nás zvyklí. A na co všechno tentokrát odpovíme, ať už vážně a věcně, či s laskavým humorem a nadhledem? Například na tyto otázky:

A s dalšími díly plnými politické satiry, milého vytrhávání z kontextu a nikým nevyžádaných rad se na vás těšíme opět v září. Mezitím můžete alespoň každou sobotu číst Jindřichovo Šťastné slovo.

Šťastný podcast

Ve Šťastném pondělí jsme ukázali vizi, kterou nám předestřely volby do Evropského parlamentu: vládu složenou z ANO, Přísahy a Motoristů a koalice Stačilo!, tedy komunistů a jejich nohsledů, která by při stejných výsledcích v národních volbách získala přibližně 105 mandátů. Kdo by obsadil posty předsedy a místopředsedů, jsme už nastínili. Ve Šťastném podcastu jsme se tak rozhodli podívat ještě hlouběji a pokusit se obsadit všechna ministerstva těmi nejlepšími kádry ze zmíněných tří uskupení. Zatímco někde to šlo v podstatě samo,  obsazení jiných ministerstev se ukázalo být i v koaliční radě Šídlo-Sulimenko-Lasák celkem oříšek...

Nakonec jsme to ale zvládli a jako bonus se rozloučili s odcházející slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou a odhalili její plány do budoucna. Podrobnosti si můžete poslechnout už teď ve Šťastném podcastu!

Šťastný podcast

Rusko si dovoluje víc a víc. Jako by nestačilo, že ruský šéfpropagandista Solovjov hostí ve svém pořadu „experty“, kteří se předhánějí v psaní co nejkrvavějších scénářů, jak Rusko s Evropou zatočí. Nyní podporovatelé Ruska stále častěji přecházejí od slov k činům, a proto jsme jim věnovali aktuální Šťastné pondělí. Jak se totiž ukazuje, s Ruskem nás nepojí jen nenávistné vztahy, ale i čilý obchod třeba přes Kyrgyzstán nebo sdílení služeb jisté rakouské firmy. Jak tyto transakce fungují, popisujeme v první části naší zábavné a občas i trochu vážné show.

Ve Šťastném podcastu jsme se ale nemohli vyhnout i hlavní evropské události (až do pátečního začátku fotbalového mistrovství Evropy) – eurovolbám. Dalo by se říci, že volby do Evropského parlamentu byly další ze série voleb, kdy se mohou jako úspěšné tvářit skoro všechny strany. ANO bude tvrdit, že vyhráli, protože vyhráli na počet hlasů. SPOLU se bude hlásit o svou chvilku slávy, protože jako vládní koalice dosáhla na velmi přijatelný výsledek. STAN zase zdvojnásobil počet svých europoslanců a zbavil se Stanislava Polčáka. Jenže opravdovým vítězem je někdo úplně jiný - Přísaha a Motoristé. 

A kdo naopak propadl? I to si už teď můžete poslechnout ve Šťastném podcastu!

Šťastný podcast

Už v aktuálním Šťastném pondělí jsme si ukázali, že prezidentu Pavlovi očividně chybí nějaký adrenalin, jak si ho pamatuje ze své předchozí vojenské kariéry. K jistému zlepšení jeho nálady přispělo vítězství našich hokejistů na domácím šampionátu. Další taková šance prezidenta potěšit podobným úspěchem nejspíš hned tak nepřijde, takže se musí jeho okolí snažit vymyslet nějaké jiné adrenalinové kratochvíle. Třeba nějakou laser game s ústavními soudci nebo tandemový seskok s premiérem. Inspiraci si jeho tým může zkusit vzít z toho, jak se prezidentské úřady snažily zabavit předchozí hlavy státu. Jak se bavil Václav Havel a co všechno by se dalo vymyslet pro současného prezidenta, na to vzpomíná a o tom spekuluje dnešní Šťastný podcast

Pokud jste si - stejně jako drtivá většina národa - náhodou nevšimli, už tento týden se konají volby do Evropského parlamentu. A hraje se o hodně! Tedy ve skutečnosti se v Česku nehraje o nic víc než o to, kteří z kandidátů si budou moct říkat europoslanci, ale ani to není málo! 

Ve druhé části našeho zábavného podcastu jsme se tak rozhodli ještě jednou se ohlédnout za možná ne tak vzrušující, ale o to zvláštnější kampaní. A vybrali jsme pro vás pět nejlepších kousků, které se ve veřejném prostoru zatím objevily. Jaké  kampaně se dostaly do našeho výběru a jak spolu souvisí kampaň do evropských voleb, Andrej Babiš a svatby? Na to všechno vám odpovíme ve druhé části naší zábavné talk-show. Třeba vám to pomůže ve volebním rozhodnutí. 

Pokud chcete tvůrce Šťastného podcastu potkat osobně, máte jedinečnou šanci. Závěr sezony spolu s vámi oslavíme v pražském kině Bio Oko, a to 24. června od 20:30 promítáním těch nejlepších dílů, předáváním Šťastných cen i neformálním povídáním. Omezený počet lístků jde do prodeje v úterý 4. června úderem poledne. Koupit si je můžete zde.

Šťastný podcast

Ministerstvo školství a CERMAT se poučily a od loňského roku „elektronizovali“ systém přihlášek na střední školy. Digitalizace ovšem nevyřešila zásadnější problém středního školství zejména v hlavním městě – problém kapacitní (viz aktuální Šťastné pondělí). Tisíce bezprizorních patnáctiletých dětí se teď budou od září zřejmě jen tak potloukat pražskými ulicemi. Ve školách na ně nezbylo místo. 

Svůj podíl odpovědnosti za přeplněné pražské střední školy nesou obyvatelé středních Čech. Místo, aby rodiče dětí z Berouna, Kladna, Mělníka nebo Českého Brodu přihlásili potomky ke studiu v místě bydliště, padoušsky je vysílají do matičky Prahy. A pak logicky nezbyde dost židliček pro nebohé Pražánky. Měly by středočeské děti raději preventivně odjet na Erasmus do Bulharska? A za jakých okolností jde maturita suplovat hrou Dostihů a sázek?

V druhé části naší podcastové diskotéky jsme se tentokrát radovali z vítězství české reprezentace na domácím mistrovství světa v hokeji. Celou dobu trvání šampionátu náš šťastný panel více či méně českému mužstvu oddaně fandil. Stejně tak i všichni čeští politici. Někteří v neděli oslavovali zlato, někteří se dokonce pokusili o tematický vtip. Netradiční způsob fandění pak zvolili dva zájemci o křesla v Evropském parlamentu - Danuše Nerudová a Alexandr Vondra. Podporovali ale skutečně národní tým, nebo jen sami sebe? To se dozvíte v dnešním Šťastném podcastu!

Šťastný podcast

Slibování do politiky patří a vždy patřilo. A neplnění slibů do politiky také patří a vždy patřilo. Jistě, jak říká Jindřich Šídlo v aktuálním díle Šťastného pondělí, některé sliby jsou až příliš provařené (a přesto stále používané) na to, abychom jim dokázali ještě někdy věřit. A je třeba říct, že to dělají úplně všichni. Stejně tak potom úplně všichni hledají ty stejné výmluvy, proč se tentokrát tuhle úžasnou slíbenou věc prosadit nepodařilo. Pokud je ale člověk schopný politický analytik, zvládne se rychle zorientovat v tom, jak takové sliby fungují – není to zcela jednoduchý vzoreček, ale zkráceně lze říci, že se prosadí přesný opak toho, co se slíbí. A tak jsme se ponořili do slibů ODS a ANO a přes tuto kryptologickou analýzu došli k překvapivému zjištění.

Druhou část Šťastného podcastu věnujeme dnes epickému politickému souboji na sociálních sítí. Dobře, ne zcela epickému, ale rozhodně zajímavému. Pustili se do sebe totiž předseda PRO Jindřich Rajchl a senátor Václav Láska, který o prvním jmenovaném mluvil velmi nehezky. A ve vzduchu už létají i výhružky žalobami i fyzickým násilím. Výzva Rajchla na souboj s Láskou, který by se dost možná mohl odehrávat v Clash of the Stars, ale není to nejzajímavější, co se nám podařilo o předsedovi hnutí PRO tento týden zjistit. Mnohem zajímavější jsou jeho aktivity, ke kterým se vrátí hned poté, co utrpí obří porážku ve volbách.

Šťastný podcast

Českou televizi čeká boj o svůj veřejnoprávní status. A nemá zrovna ideální vyhlídky, protože ve všech ostatních zemích Visegrádské čtyřky mají veřejnoprávní média velký problém zachovat si svou nezávislost. Lídři českých opozičních stran se navíc rozhodli sabotovat plán ministra kultury Martina Baxy, který by rád viděl zvyšování koncesionářských poplatků aspoň o inflaci a rozšířil by okruh plátců. Okamura s Babišem naopak trvají na úplném zrušení poplatků, což by znamenalo, že by se ČT musela financovat ze státního rozpočtu a tím podléhat přímému tlaku vlády. Jak by mohly vypadat některé pořady v novém režimu fungování ČT, jsme vám už ukázali v aktuálním Šťastném pondělí. Ve Šťastném podcastu jsme se ale zamysleli i nad tím, jak by veřejnoprávní televize vypadala z pohledu personálií.

Ve druhé části Šťastného podcastu se ještě vracíme k problémům, které zničily politickou kariéru docenta Tuleji - predátorským časopisům. Jak zjistily Seznam Zprávy, problémy s pochybnými publikacemi mají i Karel Havlíček a Danuše Nerudová. Proč se Nerudové zastává Miroslav Kalousek? Měla by skutečně odstoupit z kandidátky STAN do Evropského parlamentu? A proč se Karel Havlíček střelil v tomto tématu do vlastní nohy? I to probíráme ve druhé části Šťastného podcastu.

Šťastný podcast

Na začátku týdne oznamovala TOP09, že jejich kandidátem na křeslo ministra pro vědu, výzkum a inovace, které „dobrovolně“ opustila o pár dní dříve Helena Langšádlová, bude zcela určitě a nezpochybnitelně Pavel Tuleja, docent ekonomie a bývalý rektor Slezské univerzity (což řešíme i v aktuálním Šťastném pondělí). A ještě v průběhu týdne Markéta Pekarová Adamová v Ptám se já odpovídala na otázku, jestli může Šťastnému pondělí slíbit, že se na nominaci nic měnit nebude, kladně. To vše, aby na konci týdne TOP09 dělala, že žádného Tuleju usvědčeného z publikací v predátorských časopisech nezná. Jaké další problémy způsobil překotný vývoj při jmenování nového ministra pro vědu? A proč se dá i přes tohle všechno považovat tahle vláda za velmi stabilní?

V části druhé jsme s Terezou Povolnou zavítali na sociální sítě, kde v minulém týdnu kromě kauzy predátorských časopisů začala i „semi-horká“ fáze kampaně hnutí ANO do eurovoleb se sloganem „Česko pro tebe všecko“. Bohužel, toho hned využila i koalice Spolu, která přidělala na platkátech vyobrazenému Babišovi i jedničce na eurokandidátce hnutí ANO Kláře Dostálové na tváře ruskou vlajku a přepsala slogan na „Rusko pro tebe všecko“.  A protože se antikampaň Spolu podle našeho hodnocení absolutně nepovedla, rozhodli jsme se koalici pomoct vymyslet lepší způsoby, jak voliče hnutí ANO zviklat. I když u některých bychom váhali, jestli na ně politici ODS, TOP09 a KDU-ČZL mají žaludek.

Šťastný podcast

Migranti jsou tady! Nebo respektive nejsou, ale mohli by být! A mohli tu být vlastně klidně už patnáctkrát (jak jsme si ukázala v aktuálním Šťastném pondělí), kdyby je svou hrdinnou rétorikou a přísnými pohledy neodradili ti největší bojovníci proti uprchlíkům, které jsme tu měli. Ve Šťastném podcastu tak těmto statečným mužům a ženám vzdáváme hold a vybíráme ty nejlepší z nich do našeho antiimigračního výběru top 5. K tomu se můžete těšit i na povrchovou analýzu Migračního paktu (hloubkovou analýzu najdete za Seznam Zprávách).

A i ve druhé části pokračujeme s tématem migrace, tentokrát ovšem ne na sociálních sítích, ale v testovacích centrech. Díky novému ultimátnímu testu Šťastného podcastu si teď totiž můžete vyzkoušet, jestli jste správný Čech a zda víte o Česku dostatečně na to, abyste se tu mohli integrovat do společnosti.

Šťastný podcast

Jak jsme si ukázali už v aktuálním Šťastném pondělí, volby do Evropského parlamentu jsou specifické v mnoha ohledech. Jednak pro zisk volebního příspěvku ze státní kasy stačí pouhé jedno procento hlasů, což při tradičně nízké volební účasti znamená, že vás musí volit jen asi 24 tisíc lidí. Specifické jsou ale třeba také tím, že oproti volbám do Poslanecké sněmovny můžete kroužkovat pouze dva ze svých kandidátů. A u některých stran se ani to nedoporučuje. Ale o tom vám řekneme víc v podcastu.
A stejně tak poradíme, pokud si neumíte vybrat ani mezi všemi rozličnými jmény v rámci zavedených stran, které kandidují, a potřebujete se poohlédnout po nějaké alternativě. Jaké skvělé strany a koalice se uchází o vaše hlasy? Třeba takové, které podporují eutanázii nebo vám k ní dokonce chtějí pomoci. A povyprávíme vám i o straně Mimozemšťané, ale nenechte se zmást, nevede je Jiří Paroubek.

Ve druhé části se tentokrát zaměříme na jednu osvěžující novinku, která vdechne české pravici nový vítr do plachet na cestě vstříc mladým voličů - přejmenování Mladých občanských demokratů na Mladou ODS. A protože se na náš poslední díl Šťastného pondělí a Šťastného podcastu rozhodli reagovat autoři knihy Spiknutí, nemohli jsme si odpustit milou odpověď. To všechno ve druhé části naší zábavné talkshow.

Šťastný podcast

Již tento týden by měla - kromě aktuálního dílu Šťastného pondělí - vyjít také dlouho očekávaná kniha "Spiknutí – pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR", která bude pojednávat o spiknutí lékařů, médií, politiků, Sorose, jater a dalších proti Miloši Zemanovi po sněmovních volbách v roce 2021.   

Tento zaručený bestseller aspirující na cenu Magnesia litera (v kategorii humoristická kniha) ale není zdaleka prvním literárním počinem exprezidenta Zemana a jeho následovatelů. A není ani jedinou zajímavou politickou knihou, která na českém trhu vznikla. Proto jsme se tentokrát v první části rozhodli zaměřit na to, co se v průběhu let prodávalo u knihkupců.

Jak už to v naší zábavné talkshow většinou bývá, druhou část jsme i tentokrát věnovali peprným výrokům politiků na sociálních sítích. Tentokrát to ale není jeden výrok, za kterým bychom se ohlédli, ale celá plejáda – vzhledem k blížícím se evropským volbám do sebe ve velkém navzájem začínají šít představitelé koaličních stran. Které  fronty se na koaličním bojišti otevřely? A jaké „stěry“ se politikům nejvíc povedly a nepovedly? Na to všechno odpovíme ve druhé části Šťastného podcastu.

Šťastný podcast

Bezpečnostní informační služba odhalila vlivovou operaci Ruska, které mělo z Prahy do Evropy šířit dezinformace a dokonce uplácet zahraniční politiky, aby podrývali důvěru lidí v Evropskou unii (viz aktuální Šťastné pondělí). Ačkoliv se panel Šťastného podcastu shoduje, že název webu Voice of Europe, který se těchto aktivit měl dopouštět, nikdy před vypuknutím aktuální kauzy neslyšel a že zní buď jako nepovedená verze Eurovize, nebo ještě horší projekt Evropské komise, rozhodně není radno podceňovat lidi za ním, Viktora Medvedčuka a Arťoma Marčevského.

Případ Voice of Europe ale přesto poukázal na jeden velký nešvar ruských vlivových operací v Česku – není kde brát schopnou pracovní sílu. To zapříčinilo, že se Rusové museli pro pořizování rozhovorů spokojit s takovými lidmi, jako jsou Jindřich Rajchl, Zuzana Majerová, Cyril Svoboda nebo Jiří Paroubek. S tím už má ale aspoň Moskva dobré zkušenosti z jedné z předchozích akcí.

V tématu ruského vlivu ve střední Evropě jsme pokračovali i ve druhé části Šťastného podcastu, kde se věnujeme vyjádření politiků na sociálních sítích – tentokrát konkrétně ohlasům na slovenské prezidentské volby, které poměrně drtivě vyhrál provládní kandidát Peter Pellegrini.

Zaměřili jsme se na reakce na výsledky voleb od Danuše Nerudové, Pavla Blažka, novinářů z Česka i Slovenska a Ondřeje Prokopa i některých dalších poslanců hnutí ANO. A jako experti na všechno oglosujeme i budoucnost Ivana Korčoka ve slovenské politice.

Šťastný podcast

Velikonoce jsou svátky mnoha symbolů. Jedním z těch nejdůležitějších je symbolka zmrtvýchvstání a návratu k těm, kteří nepřestali věřit. A protože česká politika má podobných příběhů mnoho, rozhodli jsme se ve speciálním svátečním Šťastném podcastu podívat na některá více i méně úspěšná vzkříšení českých politiků, kteří se po své politické smrti vrátili, aby se (v barvách jiné strany) znovu pokusili šířit své slovo.

Jeden takový téměř velikonoční příběh prožil bývalý brněnský primátor za ANO Petr Vokřál. Ten se na podzim minulého roku stal poradcem hnutí Přísaha a předminulý týden konečně ohlásil plnohodnotný návrat jako kandidát za partaj Roberta Šlachty na hejtmana Jihomoravského kraje. O svou šanci na politické zmrtvýchvstání zabojuje i další odpadlík od hnutí ANO, Ivo Vondrák. Jeho cesta zahrnuje pokus dostat se opět na hejtmanský post v Moravskoslezském kraji, a to v barvách hnutí STAN.

O podobné příběhy ovšem v české politice nebyla nouze ani dříve. Své zmrtvýchvstání si zajistili třeba bývalí členové ODS, kteří se našli v hnutí ANO – za všechny zmiňme třeba Patrika Nachera, Richarda Brabce nebo Jaroslavu Pokornou Jermanovou. 

A pak tu máme ty, kteří své vzkříšení našli až na samém konci politického spektra, ať už vlevo, nebo vpravo, od bývalého sociálního demokrata Michala Haška až po bývalého europoslance za Svobodné Petra Macha.

Komu se zmrtvýchvstání podaří a na koho historie i napodruhé či napošesté zapomene? Spoustu příběhů, vzpomínání i hodnocení dnes uslyšíte ve speciálu Šťastného podcastu. A s klasickým dílem Šťastného podcastu i videopořadu Šťastné pondělí se vrátíme opět příští týden.

Šťastný podcast

Český sport v sobě vždy dokázal propojit vlivné lidi a velké průšvihy, které pořádně zahýbaly byznysem i politikou (jak už jsme si ukázali v aktuálním Šťastném pondělí). Od slavného pomníčku Aleše Hušáka v tehdejší Sazka Areně (dnes O2 Areně), až po neslavné mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci před patnácti lety. My jsme se tak ve Šťastném podcastu opět vydali proti proudu času a připomínáme několik krásných historek, které vyvstaly z prostředí profesionálního i amatérského sportu. 

Na příkladu tenisu jsme si ukázali, že sport nemusí nutně být jen o korupci a dotačních podvodech, a nemohli jsme minout ani nejoblíbenější hračku českých miliardářů – fotbal. Zde jsme se zaměřili na (alespoň podle nás) největšího z největších fotbalových velikánů porevoluční doby a nejzábavnějšího žongléra se slovíčky na českých soudních líčeních - Miroslava Peltu.

V druhé části se už tradičně věnujeme těm nejzajímavějším tématům ze sociálních sítí. Tentokrát nás nejvíc zaujal spor Víta Rakušana a deníku Blesk. A k tomu všemu se můžete těšit také na několik historek Terezy Povolné z Bruselu – v hlavních rolích Tomáš Zdechovský a Kateřina Konečná. Příjemný poslech!

Šťastný podcast

Podle průzkumu Kantaru z předminulé neděle se vláda Petra Fialy dostává do potíží (čemuž se věnujeme v aktuálním Šťastném pondělí). Zatímco koalice SPOLU, Piráti a STAN stagnují nebo padají, hnutí ANO se daří vysávat nespokojené voliče a díky tomu ve zmíněném průzkumu poskočilo na 39 %. 

Jiný průzkum (tentokrát od Medianu) sice tak velký nárůst nepotvrdil, Fiala má ale důvod být nervózní. Vládě se totiž nikde jinde než v zahraniční politice nedaří a nevypadá to, že by před volbami našla nějaké silné domácí téma, na kterém své politické oponenty ugriluje. Otázka, kterou probíráme ve Šťastném podcastu, ale zní: je to vůbec potřeba?

A protože se naše kolegyně a vedoucí druhé části Šťastného podcastu Tereza Povolná momentálně nachází v Bruselu, pozvali jsme si do podcastu speciální hostku – moderátorku nového podcastu Mediální cirkus Marii Bastlovou.

Pro zkušenou moderátorku půjde už o druhý podcast v barvách Seznam Zpráv. A protože Marii známe především pro její schopnosti vyždímat z kohokoliv jakoukoliv informaci, museli jsme se jí zeptat, jak bude její mediální „soft talk“ vypadat. Koho bude mít Marie Bastlová v dalších dílech, jakou formu spolupráce domluvila s Jindřichem Šídlem a jestli opravdu chceme, aby lidé věděli, co se děje v českých redakcích, to všechno se dozvíte ve druhé části našeho zábavného podcastu.

Šťastný podcast

Jak jsme poukázali v aktuálním Šťastném pondělí, česká armáda na tom není aktuálně úplně nejlépe. Důvodů to má hned několik – chybí vybudovaná infrastruktura, zdatní lidé a samozřejmě i peníze. Pozitivní zprávou je, že všechny tyto věci se už aktivně řeší. Třeba zvyšování rozpočtu armády začalo už v roce 2014, jen se o tom moc neví.

Nábor nových lidí je také v plném proudu, ačkoliv se mnoho lidí službě v armádě zuby nehty vyhýbá. Armádní marketéři ale vymysleli hned několik způsobů, jak takové negativní smýšlení změnit. Pomáhá nejen armádní influencerka, ale především benefity, které byste u armády nečekali.

Bezpečnost byla předmětem diskuze i v druhé části našeho podcastu, jejímž hrdinou byl tentokrát ministr vnitra Vít Rakušan. A to především proto, že nerespektoval svou vlastní bezpečnost v autě. Šéf hnutí STAN ale samozřejmě nebyl jediný, kdo si silniční „jízdu naostro“ vyzkoušel. Ve Šťastném podcastu vám připomeneme také eskapády Vlastimila Válka, Aleny Schillerové nebo Miloše Zemana. A našli jsme i jedno pozitivum toho, že politici kašlou na pravidla a ještě se u toho točí. Jaké? To se dozvíte ve druhé části naší zábavné talk show.

Šťastný podcast

Čas od času se ve veřejném prostoru objeví průpovídka, že jsme se ocitli zpět v 90. letech – či případně se z nich nikdy nevymanili. Jakkoliv by se to Jindřichu Šídlovi bezpochyby líbilo, pravda je jinde. Jak už jsme si ukázali v aktuálním Šťastném pondělí, nejsme zpátky v devadesátých letech, nýbrž o dekádu později; v letech nultých. Důvod je velmi prostý: nultá léta přinesla obrovské volební zisky české levici. A i když se vám to možná zatím nezdá, i v letech dvacátých nás podobná historie čeká. Právě proto jsme se ve Šťastném podcastu rozhodli zanalyzovat, jak to před přibližně dvaceti lety v české politice vypadalo.

Minulý týden sociálními sítěmi, které rovněž v našem podcastu pečlivě monitorujeme, rezonovalo téma manželství pro všechny, které slavnostně prošlo sněmovnou a odteď už se budou moci gayové a lesby brát, jak chtějí. Nebo tedy jak se to vezme – nic takového neprošlo a manželství pro všechny se nekoná, ale to nezabránilo některým politikům, aby se radostnou novinkou pochlubili. Kdo všechno v této debatě prohrál a jak hodnotíme výkon „psychologa“ Jeronýma Klimeše ve vysílání České televize? To vše se dozvíte v druhé, dnes obzvlášť nabité polovině Šťastného podcastu.

Šťastný podcast

To, že je u nás alkohol zakořeněný jako součást naší kultury, není třeba příliš dokládat (věnujeme se tomu i v aktuálním Šťastném pondělí). Politici se v minulých letech předháněli v tom, kdo občanům obstará levnější pivo, více podpoří minipivovary nebo pomůže výrobcům a prodejcům vína.
Člověk by ale čekal, že si naše světové prvenství ve spotřebě piva i přední příčky v konzumaci čistého alkoholu budeme chtít tak trochu nechat pro sebe. Jak to ostatně dělá jakýkoliv člověk závislý na jakékoliv látce. Jenže ani omylem – právě teď probíhá pokus zapsat naši „pivní kulturu“ na Seznam světového nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.

Druhou část věnuje Šťastný podcast jako obvykle dění na sociálních sítích a dalším skvostným vyjádřením českých politiků a političek. Bohudík, minulý týden bylo dostatek ožehavých témat, kvůli kterým by se veřejní činitelé mohli pohádat. Živo bylo především v Praze a úplně nejvíc kolem pohřbeného projektu lanovky z Bohnic na Podbabu.

Lanovka ovšem nevyvolala spor jen mezi stranami, ale i v rámci nich. Ten nejpřekvapivější se odehrál v hnutí, kde byste žádnou vnitřní diskusi (natož hádku) nečekali – v ANO. Kdo si vyměňoval názory? To se dozvíte v druhé polovině našeho podcastu. A stejně tak doplníme informace a komentáře k výrokům primátora Svobody o cyklopruzích nebo Vyhlídce Alexeje Navalného, kterou jsme – bohužel – předpověděli už před třemi lety.

Šťastný podcast

Vydržet v hnutí ANO, kterému se věnujeme i v aktuálním Šťastném pondělí, víc než jedno volební období není vůbec nic jednoduchého. Své o tom ví velká část europoslanců, někteří ministři, bývalí místopředsedové i další výrazné tváře hnutí jako např. Martin Stropnický, Milan Hnilička nebo Martin Komárek. 

Že své místo nemá v Babišově politické straně jistý vůbec nikdo, dokazuje také příběh bývalého prvního místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka - člověka, kterého policejní záznamy znají pod familiární přezdívkou ‚Velké Efko‘.

Šťastný podcast si tak položil otázku: jak se dá v největší politické síle dneška přežít a ještě navíc udělat jistá kariéra? Jedna možnost je samozřejmě zachovávat přísnou stranickou loajalitu, kterou vykazují třeba Havlíček a Schillerová. Pak je tu ale ještě jedna cesta...

Ve druhé části naší zábavné talkshow jsme se jako obvykle zaměřili na sociální sítě českých politiků. Tentokrát jsme se podívali na nové podcasty vůdců opozičních stran. Jak vypadá společné dílo Tomia Okamury a Jakuba Jíry z Clash of the Stars? A v čem je tomuto podcastu podobný nový pořad Sorry jako Andreje Babiše a bývalé redaktorky ČT Lucie Plíškové? I to zhodnotíme v dnešním Šťastném podcastu!

Šťastný podcast

V politice nás Slováci definitivně předběhli. Jak ukazujeme v aktuálním Šťastném pondělí, jsme o několik let pozadu a máme se od nich co učit, především co do prezidentských voleb za 4 roky. Ve Šťastném podcastu jsme se ale rozhodli být pozitivní a podívat se i na ty věci, v nichž Slováky předčíme na celé čáře my.

Mimořádně zajímavé ovšem bylo v minulém týdnu dění na sociálních sítích. Všechno to začal ministr zemědělství za KDU-ČSL Marek Výborný, který se rozhodl prověřit znalost slovní zásoby uživatelů sítě X. To ale nebyl nejzajímavější moment minulého týdne na sociálních sítích českých politiků. O ten se postarala Alena Schillerová. Poslechněte si víc.

Šťastný podcast

Starostové a nezávislí hlásí změnu stylu. Změnili logo, vybrali si témata a nechali svého šéfa Víta Rakušana vyrazit na turné po zapomenutých českých městech.

Jestli jim tahle sázka na lidovost (které věnujeme také aktuální Šťastném pondělí) vyjde, je ještě brzy hodnotit, ale díky stratégovi Michalu Repovi se jim podařilo ukrást poctivou porci mediálního prostoru. A tak jsme se ve Šťastném podcastu rozhodli podívat na to, jak se v Česku takové zásadní marketingové obraty povedly nebo nepovedly jiným stranám a hnutím v minulosti. 

Šťastný podcast

Lidovci se topí v problémech. Kdysi úspěšná a hrdá strana se v průzkumech potácí pod hranicí volitelnosti, někdy dokonce až kolem dvou procent, a nedokáže najít recept, jak se odrazit ode dna.

Ve Šťastném pondělí jsme lidovcům nabídli recept, kdo by jim s – již druhým – znovuzrozením mohl pomoci. Jenže místo toho, aby nás KDU-ČSL poslechla a do svého čela si okamžitě dosadila Miroslava Kalouska, dostal v pátek důvěru stávající předseda Marian Jurečka. A tak je nyní jasné, že stranu příliš zářná budoucnost nečeká a jediné, co mohou nyní dělat, je vzpomínat na světlé včerejšky. I my jsme se tak rozhodli podívat se na její bohatou polistopadovou historii.

Ve druhé části, jejíž kormidlo opět převzala Tereza Povolná, jsme se věnovali nejnovější válce na sociální síti X (pro staromilce na Twitteru), kterou ovšem tentokrát nevyprovokoval nikdo jiný než Jindřich Šídlo svým sobotním Šťastným slovem, ve kterém se pustil do Petra Pavla. A to některé prezidentovy příznivce poněkud rozlítilo.

Šťastný podcast

Česko je – ač si to možná neuvědomujeme – ráj pro majitele zbraní. Říkají to dokonce i mezinárodní žebříčky, podle kterých jsme pro držení střelných zbraní druhou nejlepší zemí hned po USA.

„A to je potřeba dodat, že tato analýza je z roku 2014. Od té doby se naše zákony nejen že nezpřísnily, ale dali jsme si článek o právu na držení zbraní dokonce do ústavního pořádku, čímž jsme si ústavu, respektive listinu, touhle hovadinou úplně zaplevelili,“ připomíná Jindřich Šídlo.

A zatímco v některých věcech je být světově na druhém místě hned za Spojenými státy určitě dobrá věc, někdy je takové umístění na pováženou. A tak si dnešní Šťastný podcast pokládá otázku: jak by se podle nás a našich ideálů dala zbraňová legislativa upravit tak, abychom se v tomto nešťastném žebříčku propadli o něco níž?

Zatímco Tereza Povolná je stále na cestě kolem světa, probíral i tentokrát Šťastný podcast novinky ze sociálních sítí. Tam se minulý týden řešil především výkon Tomia Okamury, který překonal sám sebe a stal se (znovu) držitelem českého rekordu v nejdelším projevu ve sněmovně. Jenže nejlepší na světě určitě není. Povíme si, kde zvládnou řečnit i násobně déle. Poslechněte si celou epizodu!

Šťastný podcast

Proč nám všem bude už brzy líp a jakým způsobem chce vláda zachránit svou popularitu, o tom dnes mluví Šťastný podcast.

Když ministr financí Zbyněk Stanjura předminulý týden oznámil, že velké změny ani reformy už od současné vlády nikdo nemá čekat, vzbudil tím všeobecný posměch. Je sice pravda, jak připomíná i Jindřich Šídlo ve Šťastném podcastu, že se vlády tradičně v poslední třetině svého funkčního období do změn nepouští, jenže to předpokládá třeba tu skutečnost, že v prvních dvou třetinách nějaké velké pozitivní novinky představily. I tak se ovšem musíme Zbyňka Stanjury zastat. Zkušený politik jen řekl nahlas něco, co by se stejně stalo a co je vpravdě geniální plán, jak vládě zvednout oblíbenost.

„Já tomu říkám mikromanagement životního štěstí, to jsou ty malé změny, které se dotknou každého z nás,“ souhlasí Ondřej Lasák.

A je potřeba říci, že s takovými drobnostmi už vláda pomalu začíná. Minulý týden se premiér vydal na diplomatickou ofenzivu do Indie, odkud se v rámci tzv. lví diplomacie pokusí přivézt lvi pro pražskou zoo (podobnost se Zemanovou pandí diplomacií rozhodně není náhodná). 

A plánů má vláda ještě více. Například se konečně rozhýbal předvolební plán Alexandra Vondry na uspořádání ankety o národního ptáka. 

A na co dalšího se můžete v tomto díle Šťastného podcastu těšit? Dozvíte se třeba podrobnosti o nejepičtější sociálněsíťové bitce těchto dní mezi Jindřichem Šídlem a nejmenovaným politikem ANO. A na úplný závěr jsme si pro vás přichystali opravdovou lahůdku, budeme ochutnávat med, který nám i s milým novoročním pozdravem poslal jeden z ministrů.

Šťastný podcast

Jaký bude první projev Petra Pavla? Ozval se nám šéf Madety Milan Teplý po dílu Šťastného pondělí o jeho firmě? Kdy budeme mít prezidentku a kdo to bude? Nejen na tyhle otázky odpovídá sváteční speciál Šťastného podcastu.

Řešili jsme ovšem i věci mimo politiku. Jindřich Šídlo se podělí o tipy, jak chovat králíky, a odpoví i na otázku, jestli se se svým králíkem Křupinkou bude někdy soutěžit v králičím hopu. Konstantin Sulimenko zase vysvětlí, co je to nulová koncovka, a prozradí, jestli si chystá založit lingvistický podcast. 

Tereza Povolná si postěžuje na to, co jí nejvíc vadí na jejím milovaném Berouně. Ondřej Lasák se zamyslí nad tím, co by ho přimělo k namlouvání audioknih. A poprvé uslyšíte také zvukového editora Šťastného podcastu Davida Kaisera, který řekne, jak pořad technicky vzniká.

A protože máme sváteční speciál, nebudou chybět ani odpovědi na vánoční otázky. Jaké jsme dostali nejdivnější dárky? A co (ne)patří do bramborového salátu? I o tomhle v dnešním podcastu mluvíme.

Děkujeme všem posluchačům za jejich letošní přízeň a těšíme se s dalšími klasickými díly v novém roce!

Šťastný podcast

Vztah mladých lidí k vládním stranám začíná chladnout. Jistě, na jednu stranu za to určitě může třeba fakt, že Fialův kabinet dlouhodobě dává důraz na jiná témata, než jsou ta klíčová pro novou generaci voličů. Nicméně je třeba férově přiznat, že pár takových věcí se vládě přeci jen buď podařilo prosadit, nebo na nich aspoň usilovně pracuje. Takže proč to mladí neocení?

„Jasně to říkal minulý týden v Událostech, komentářích ministr kultury Martin Baxa, když na otázku, proč vládě klesají preference a co se jí nedaří dělat, odpověděl, že dělají všechno dobře, jen to neumí dobře komunikovat. A já jsem si u toho říkal: a co jiného mají ministři umět dělat než komunikovat, ať s mladými lidmi, se svými kolegy nebo kýmkoliv jiným? A když to tihle ministři neumí, tak proč ještě sedí ve vládě?“ rozčiluje se Konstantin Sulimenko.

„Protože na ta místa nejsou jiní lidé,“ poznamenává suše Jindřich Šídlo.

Pravdou ale je, že komunikovat s voliči ve věkové skupině 18 až 30 let není nic jednoduchého, zvlášť pro politiky po padesátce. A tak jsme se v dnešním Šťastném podcastu rozhodli dát pár tipů, co by mohly jednotlivé strany udělat pro to, aby získaly více hlasů z této cenné voličské skupiny.

Stejně tak vám v nové epizodě řekneme, kteří politici by měli zvážit založení účtu na nové sociální síti Threads, která je přímým konkurentem X (Twitteru). Mimochodem, sledovat tam už můžete i tým Šťastného pondělía Seznam Zprávy.

Šťastný podcast

Projekt rekonstrukce Hlavního nádraží v Praze pod názvem Šťastný Hlavák je v plném proudu. Nebo taky vlastně spíš není. Jedním z hlavních problémů je fakt, že nikdo neví, která část budovy nádraží je chráněná a kterou je tedy možné rekonstruovat. A nejen to – neví se dokonce, jestli je Hlavní nádraží jedna budova, nebo dvě, tedy jestli je Fantova budova ten stejný objekt jako nádražní hala.

Současná situace kolem podoby největšího pražského nádraží je natolik složitá, že dokonce ani tak zkušený urbanista, jako je Jindřich Šídlo, nedokázal rozlousknout, jak by ji řešil. Zato ale nabízí jedno varování:

„Za posledních 30 let se v Praze postavila jediná stavba, na kterou se jezdí někdo dívat, a tou je Tančící dům. A to jen díky tomu, že se postavil v 90. letech. Já se vsadím, že dneska už by se nic takového neuskutečnilo: přišel by nějaký památkář a řekl by, že zpoza jednoho rohu není dobrý výhled na něco, na co má být dobrý výhled. Tehdy to byl zázrak, že se něco takového postavilo.“

V druhé části Šťastného podcastu věnované sociálním sítím politiků se docentka instagramu Tereza Povolná pustila do analýzy komunikace kolem korespondenční volby. 

Dá se počet potenciálních voličů ze zahraničí, kteří by ve většině volili strany současné vládní koalice, spočítat? A co nám o korespondeční volbě říká příklad Slovenska? A na jakou stranu se nakonec spíš postaví ODS, která je vůči volbě poštou také dost zdrženlivá? To všechno vám řekneme ve druhé části Šťastného podcastu.

Máte rádi Šťastný podcast a chcete se jeho tvůrců zeptat na cokoliv od výsledků příštích voleb až po tipy na chov králíků? Můžete tak učinit v tomto formuláři. Odpovíme vám ve speciální epizodě mezi svátky.

Šťastný podcast

Příběh šéfa firmy Madeta Milana Teplého, který jsme vám přinesli ve Šťastném pondělí, o ubohém miliardáři, kterému se stát chystá sebrat dotace a odepřít stamilionové zisky, není bohužel jediný. I další české firmy přicházejí o tuto pomoc v hmotné nouzi. Ba co hůř, po některých firmách chce dokonce stát jejich poctivě vydělané dotace zpátky!

„Evropská unie přispěla Penamu, který patří do koncernu Agrofert, 100 milionů korun na inovaci linky na výrobu toastového chleba. Což je myslím skvělé využití veřejných peněz. Jenže to pak dokonce i Bruselu, který je jinak ochotný proplácet jakékoliv hovadiny, přišlo trochu hloupé, zvlášť když Babiš nějaký podobný chleba dělal už ve svých pekárnách v Německu, takže to po něm chtěli vrátit. Jak to dopadlo, ovšem zatím nikdo neví,“ krčí rameny Jindřich Šídlo.

Ale nejen Agrofert a Madeta čerpají evropské dotace. Jak připomíná Konstantin Sulimenko, peníze z Evropského fondu pro regionální rozvoj míří třeba taky na inovaci výroby Štramberských uší, podporu recyklovaných ramínek nebo chytrých fontán. 

„Projekt je zaměřen na zavedení výroby nové chytré pitné fontány. Prototyp vznikl na základě vlastního vývoje žadatele, pro zavedení výroby je nutné pořízení nových technologií,“ cituje Sulimenko z dokumentů.

Dává podle hodnocení odborného panelu Šťastného pondělí štědrý příspěvek na inovaci picích fontán smysl? A jaké další projekty si letos sáhly na evropské peníze? Poslechněte si první část Šťastného podcastu a zjistíte to. 

Ve druhé části se Tereza Povolná tentokrát odhodlala opustit známé vody sociálních sítí a vydat se do offline světa. Konkrétně do světa včelaření, ministrů a úředních desek. Kterým ministrům zkomplikovaly včely život? A dají se i na včelstva získávat v Česku dotace? I to probírá dnešní Šťastný podcast.

Šťastný podcast

Na natáčení Šťastného pondělí v Divadle X10 s podtitulem „Nagano“ dorazil také člověk, který je s vítězstvím českých hokejistů na olympijském hokejovém turnaji v Naganu před 25 lety spjatý snad nejvíc ze všech: Dominik Hašek. 

Slavný hokejový brankář patří od začátku ruské vojenské agrese proti Ukrajině k předním zastáncům zákazu ruských sportovců v mezinárodních soutěžích. V rozhovoru s Jindřichem Šídlem svůj postoj vysvětluje.

„Kdykoliv někde vystoupí ruský občan, dělá tím reklamu na Rusko a jeho činy. Je úplně jedno, jestli je to sportovec, umělec nebo někdo jiný. Když už sem Rusy pouštíme – a to si myslím, že taky není správně –, tak je aspoň nenechme veřejně vystupovat. Každá reklama zvyšuje prodej produktu. A v tomhle případě je tím produktem válka, kterou veřejné vystupování Rusů bude eskalovat, a budou tak umírat nejen Ukrajinci, ale i sami Rusové,“ uvažuje Hašek.

Proč to tedy například v NHL nefunguje, a běžně tam hrají ruské hvězdy v čele s Alexandrem Ovečkinem, který se svým blízkým vztahem k Putinovi ani netají? „Pro ně je ta válka ještě dál než pro nás. Já je za to ale vždycky budu kritizovat a chci, aby Ukrajině zaplatili odškodné,“ říká olympijský šampion.

Jeho postoj k dané věci, jak sám vysvětluje, nikdy nebyl formován jeho pobytem v Rusku. „Míval jsem k Rusku dobrý vztah,“ vzpomíná Hašek a dodává, že je dokonce stále v kontaktu s jedním z bývalých spoluhráčů ze Spartaku Moskva.

V rozhovoru se ale Jindřich Šídlo ptal i na jiné věci, třeba na Haškovu politickou budoucnost.

„Měl bych zájem kandidovat do Senátu,“ připouští Hašek, „ale vůbec nevím, jak to dopadne, jestli vůbec budu na kandidátce. Přiznávám, že jsem před šesti lety měl nějaké nabídky, to jsem všem říkal, co blázníte, ale člověk se nějak vyvíjí. Určitě bych chtěl ovlivňovat věci, na kterých mi záleží.“

Bude se nějak Dominik Hašek angažovat na hokejovém mistrovství světa v Praze? Proč před revolucí neemigroval, když byl draftovaný v NHL? A která trofej Haškovi chybí do sbírky? To všechno se dozvíte z rozhovoru.

Šťastný podcast

Učitelé a další zaměstnanci škol vyhlásili na dnešek výstražnou stávku kvůli nesplněným vládním slibům – nejen že nebudou mít učitelé zákonem daných 130 % průměrné mzdy, ale navíc se bude ve školství kvůli hledání úspor ve státním rozpočtu ještě dál škrtat. To musí být pro učitele dvojnásobně smutná zpráva: už ani vláda, v níž víc než třetinu ministrů tvoří bývalí učitelé, nemá školství jako prioritu.

„My jsme si tenhle díl Šťastného podcastu neoficiálně pojmenovali: proč je ministr Bek dnes nejméně populárním ministrem z této vlády? Ale vlastně by to ani nemělo platit, protože Mikuláš Bek objektivně není ani nejhorším členem aktuální vlády, ani nejhorší ministr školství v historii. Jenže do něj všichni vkládali naděje, že bude stát za učiteli, protože sám byl rektorem a v té době říkal, že školství potřebuje mnohem víc peněz. A ty naděje se nenaplnily,“ uvažuje Konstantin Sulimenko.

„Třeba ještě v létě za ním odboráři stáli a brali ho za svého spojence, i když bylo už v té době celkem jasné, že se všechny vládní sliby nenaplní,“ souhlasí Ondřej Lasák.

Jak ovšem vyplynulo z dnešní diskuze, na stávku škol budeme možná brzy vzpomínat jako na drobný a nevýznamný protest. V druhé polovině Šťastného podcastu, kde se Tereza Povolná věnuje sociálním sítím politiků, jsme narazili na možnost, že by se mohli začít bouřit také někteří europoslanci a kandidáti do europarlamentu. O místo na kandidátce koalice SPOLU pro nadcházející eurovolby se totiž přihlásil matador všech kampaní Miroslav Kalousek.

„Nevím, jak na tohle oznámení budou reagovat ti, kteří už jsou oficiálně na kandidátce, ale napadá mě možnost, že by i oni mohli vstoupit do stávky, a protestovat tak proti Kalouskově kandidatuře. Můžou třeba přestat dělat kampaň nebo něco naštvaně napsat na twitter,“ glosuje Tereza Povolná.

„Nebo by mohli Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová, Tomáš Zdechovský a Luděk Niedermayer utvořit někde lidský řetěz,“ dodává Sulimenko.

Jak ještě by mohla vypadat stávka proti Kalouskovi? Má šanci se Miroslav Kalousek do europarlamentu v této konkurenci vůbec dostat? A které stávky v Česku byly ty historicky nejúspěšnější? Na to všechno odpovídá dnešní Šťastný podcast. Nenechte si ho ujít!

Šťastný podcast

Dnešní Šťastný podcast je trochu jiný. Ale zároveň neméně zábavný. Místo klasického satirického povídání vám dnes nabízí česko-slovenský střet – Jindřich Šídlo zpovídá slovenskou novinářku a moderátorku deníku SME Zuzanu Kovačič Hanzelovou.

A navzájem se rozhodně nešetří. Třeba na otázku, v čem je Slovensko lepší než Česko, odpovídá Kovačič Hanzelová bez zaváhání: „V nenávisti. A taky v tom, že u nás kamiony nesmějí předjíždět na dálnicích.“. Když ale padla otázka obráceně, tedy v čem víc boduje Česko, dostalo se i na vážnou odpověď.

„Vy jste dokázali lépe vybudovat instituce, ať už jde o Ústavní soud, státní zastupitelství nebo i ombudsmana, což nás myslím dodnes rozlišuje. Máme toho spoustu společného, ale my jsme v devadesátých letech měli Vladimíra Mečiara, který celé Slovensko zdevastoval a z toho jsme se museli dlouho vzpamatovávat,“ vysvětluje novinářka.

Dvojice moderátorů spolu řešila i to, proč jsou mezi Čechy a Slováky stále tak skvělé vztahy. „Na světě neexistuje stát, který by se v takovém klidu a tak kultivovaně rozdělil. Myslím, že na to často zapomínáme,“ říká Kovačič Hanzelová.

„Zvlášť když se 500 kilometrů od našich hranic střílelo,“ dodává Šídlo s poukazem na rozpad Jugoslávie.

Existuje tedy vůbec něco, co lze slovenskýma očima na Česku vnímat negativně? Podle Zuzany Kovačič Hanzelové by se jedno takové téma najít mohlo.

„Strašně bych vám přála, abyste nebyli takoví rasisti,“ říká otevřeně slovenská novinářka, „třeba vůči Romům jste větší rasisti než Slováci a my máme tu situaci o dost náročnější. Oběma našim zemím bych chtěla popřát, aby vystrčily hlavu ze zadku a zjistily, že existují i jiné kultury, které tu s námi žijí.“

V odlehčeném rozhovoru se toho samozřejmě dozvíte mnohem víc – třeba jak Slovensko snáší novou vládu nebo které poslance ze slovenského parlamentu stojí za to sledovat, pokud se chcete pořádně zasmát. Pusťte si záznam celého rozhovoru, který se nahrával živě v Divadle X10!

Šťastný podcast

Jako země máme rozhodně být na co hrdí. Vyhráli jsme Nagano a… a co dalšího jsme vlastně po rozpadu Československa dokázali? Jak jsme se prosadili ve světě? Už se nad těmito otázkami nemusíte dál zamýšlet, protože jsme tady my, abychom vám je zodpověděli.

„Já jsem byl na Česko hrdý hodněkrát. Třeba když vyhrál Oscara film Kolja, což byl obrovský úspěch Jana Svěráka a Zdeňka Svěráka,“ říká Jindřich Šídlo, „což je vlastně takový film o Konstantinovi,“ dodává ironicky.

„Když už jsme u kinematografie, tak myslím, že vrchol českého příspěvku světovému filmu byla bezpochyby role Dany Morávkové ve filmu Van Helsing. I na to můžeme být právem hrdí,“ přikyvuje Konstantin Sulimenko.

„A tím pádem nesmíme zapomenout ani na Marka Vašuta ve filmu Blade II,“ připomíná Ondřej Lasák.

Ale nejen v kinematografii můžeme najít nové české Nagano. 

„V roce 2006 vyhrála Miss World Taťána Kuchařová. To byl náš velký národní úspěch. A dokonce jsme se umístili šestí na jedné Eurovizi, to je skoro jako vítězství,“ připomíná Sulimenko.

I ve druhé polovině, kterou tradičně věnujeme sociálním sítím, jsme tentokrát hledali. Ale místo důvodů k národní hrdosti to byly v této části ty nejlepší z nejlepších českých politických příspěvků na sociálních sítích za minulý rok. Protože i ty podle nás tvoří národní identitu a je dobré si je připomenout.

Poslechněte si celou novou epizodu Šťastného podcastu!

Šťastný podcast

Které vládní úspěchy patří ve skutečnosti někomu jinému a jak vysoké IQ si naměřil Andrej Babiš ? O tom pojednává dnešní Šťastný podcast, kterým vás provedou Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

Při posledním hlasování o nedůvěře vládě promluvil taky premiér Petr Fiala. Původně měl být ten projev koncipován jako obhajoba úspěchů jeho kabinetu, ale dopadlo to bohužel jako vždycky – nadáváním na Babiše, kterého Fiala mimochodem ve svém projevu zmínil násobně víckrát než všechny své ministry dohromady.

Ale ve druhé polovině svého vystoupení se Fiala přeci jen dostal k tomu, že jeho vláda dělá i dobré věci, a představil seznam celkem 70 bodů, které to mají dokazovat. Naštěstí je tady ovšem analytický tým Šťastného podcastu, který se nebojí tyto „úspěchy“ uvést na pravou míru.

Ve druhé části se jako obvykle připojí také Tereza Povolná s novinkami ze sociálních sítí českých politiků. A podobně jako Petr Fiala, i Tereza dnes celý svůj čas věnovala Andreji Babišovi a tomu, jak se ho na sociálních sítích snaží prodat jeho marketéři.

Poslechněte si celou novou epizodu Šťastného podcastu!

Šťastný podcast

Už jen něco málo přes 220 dní nás dělí od voleb do Evropského parlamentu, což je nejvyšší čas se o nich začít bavit. V aktuálním Šťastném pondělí jsme se podívali na pravděpodobné složení kandidátek pro nadcházející eurovolby a vybírali tu nejsměšnější z nich. Ale ve Šťastném podcastu jsme se jako už tradičně rozhodli podívat i do minulosti a zeptat se: které volby přinesly ty nejvíc fascinující výsledky, nad kterými i po tolika letech překvapeně pozdviháme obočí a podtrháváme je nesouhlasnou vlnovkou? 

V druhé části jsme se opět i s Terezou Povolnou věnovali sociálním sítím a tomu, co všechno jsou na ně politici schopní napsat. Tentokrát nebyla o témata nouze – 28. říjen totiž přinesl celou řadu síťových anekdot.

„Největší okénko slávy či pozornosti pro sebe ukradla v tento sváteční den ministryně obrany Jana Černochová, která má speciální zálibu, a tou je tweetování, tedy dnes již postování na sociální síti X, v pozdních hodinách,“ popisuje Povolná. Řeč je o příspěvku, kterým Jana Černochová odstartovala debatu o tom, jestli nemá Česko vystoupit z OSN. 

„Není moc o čem diskutovat,“ krčí rameny Sulimenko, „Jana Černochová napsala ******** a myslím, že to dobře ví. To, co navrhuje paní ministryně, je jako kdybyste měli velkou rodinnou sešlost v obýváku a přišel tam i jeden rasistický dědeček. ale místo toho, abyste nadávali na toho rasistického dědečka, tak nadáváte na obývák a křičíte, že odejdete z obýváku a už se do něj nikdy nevrátíte.“

„Dobře, ale proč má ten rasistický dědeček právo veta na to, co budeme večeřet?“ kontruje Jindřich Šídlo, „ale já bych taky nevystupoval ani nerozpouštěl OSN, protože bych se chtěl jet podívat do toho jejich krásného baráku v New Yorku.“

Kdo nakonec velmi poučenou akademickou debatu na téma OSN vyhrál? To zjistíte v závěru Šťastného podcastu. Poslechněte si ale poctivě celou epizodu, ať vám nic neunikne!

Šťastný podcast

Jindřich Šídlo odjel slavit své 51. narozeniny do Londýna a Tereza Povolná se válí v kukuřičných polích v Iowě, takže jsme museli do Šťastného podcastu povolat posilu, která nám bude vyprávět věci tak zajímavě jako naši kolegové. A tak nemohla padnout volba na nikoho jiného než na populární moderátorku podcastu 5:59 Lenku Kabrhelovou.

Téma dnes bylo obzvlášť třaskavé. Stejně jako v aktuálním díle Šťastného pondělí jsme i ve Šťastném podcastu řešili možný nástup Tomia Okamury k moci. Ale abychom si odpověděli, kde může Okamura za pár let skončit, musíme si nejdřív položit otázku, kde se ten člověk vlastně vzal a co dělal před svou politickou kariérou.

„Už hodně dávno jsem s Tomiem Okamurou dělala rozhovor taky, když jsem pracovala v české redakci BBC. On byl totiž vždy na rozdíl od jiných velmi ochotný přijít, takže se to produkci dobře domlouvalo. A tak v médiích občas vystupoval jako komentátor věcí spojených s Japonskem,“ vypráví Lenka Kabrhelová.

Zkušené novinářky jsme se zeptali i na další věci. Bavili jsme se třeba také o tom, kde pobývala v letech, kdy byl Tomio Okamura poprvé a podruhé zvolen do Poslanecké sněmovny.

„V roce 2013, kdy se Tomio Okamura poprvé dostal do sněmovny, jsem působila jako zpravodajka z Ruska. A když jsem se prohrabávala svými příspěvky v té době, tak jsem přišla na jednu zvláštní věc. Patnáctého února 2013 spadl v Čeljabinsku meteorit. A ruský meteorit, to mohla určitě být předzvěst nástupu Okamury,“ přemítá konspiračně Kabrhelová. A rok 2017 trávila zase v trumpovské Americe, což samozřejmě také skýtá hromadu zajímavých paralel, o které se s námi Lenka podělila.

A jako bonus vás čeká úplně první true-crime investigativní počin týmu Šťastného pondělí spolu s tvůrkyněmi nové podcastové minisérie Slopné: Kdo je vrah? Adélou Jelínkovou a Barborou Sochorovou.

A pozor! Od úterý 24. 10. budou v předprodeji vstupenky na živé vystoupení Šťastného pondělí dne 8. 11. v pražském divadle X10 se satirickým pásmem Šťastné pondělí na scéně: Nagano

Šťastný podcast

Žijeme v době nesvobody a nemůžeme dělat už prakticky vůbec nic. A naopak lidé, které nemáme rádi, můžou dělat úplně všechno. Zkrátka dostali jsme se zpátky do nejtěžšího komunismu i fašismu zároveň a všude bují cenzura hyperkorektnosti, atmosféra udávání a k tomu ještě novodobá StB (samozřejmě podřízená Petru Fialovi) ničí všechny odvážné politické disidenty, jakými jsou třeba Jiří Strach, Dan Vávra, Václav Klaus, Tomio Okamura a další.

Naštěstí je tady ovšem náš Šťastný podcast, který umí všechny příznaky nastupující totality pojmenovat a vysvětlit, jak nás všechny ty fanatické menšiny, které si dovolují chtít nějaká práva, ohrožují.
 
„V nedávném rozhovoru pro DVTV měl (filmový režisér) Jiří Strach hned několik strašidelných vyjádření, jedno je děsivější než druhé. Řekl třeba, že žijeme v nové totalitě, že přichází 50. léta a taky že točí nový film s Jiřinou Bohdalovou,“ vyjmenovává Konstantin Sulimenko, „v jiném rozhovoru zase prohlásil, že se v téhle sparťanské zemi už bojí přihlásit ke slávistické identitě.“

„Přihlásit se v téhle době ke Slavii je jako podepsat Chartu,“ přikyvuje Jindřich Šídlo, „neseš to břímě, že za posledních 6 let vyhraješ čtyřikrát titul. Úplně si představuju, jak režisér Strach vyjde z domova a míří točit do České televize a začnou ho honit žigulíky s estébákama (...) Možná vás to překvapí, ale já 50. léta nepamatuju. I když tedy myslím, že Strach a spol. taky ne. Ale i tak všichni vnímáme, jak se tady rozvíjí ten homosexualismus stejně jako tehdy. A jak se mluví o tom, že by snad gayové a lesby – musím používat tyhle hyperkorektní výrazy – měli mít stejná práva jako ostatní. Neuvěřitelné. Takhle přesně to v těch 50. letech začínalo!“ 

„Přesně tak, za chvíli tu budou heterosexuály zavírat do lágrů v Jáchymově,“ souhlasí Konstantin Sulimenko.

Takže jak vrátit svět zpátky do toho normálního stavu, v jakém byl v 90. letech, kdy se dalo svobodně kouřit ostatním do obličeje, bruselského úředníka jsme vypráskali ze dveří a nějaká změna klimatu vůbec neprobíhala? A jak poznat další varovné signály, že je Česko znovu v 50. letech? To všechno dnes rozebírá dvojice satiriků ve Šťastném podcastu. Pusťte si celou epizodu!

A pozor! Od úterý 24. 10. budou v předprodeji vstupenky na vystoupení Šťastného pondělí dne 8. 11. v pražském divadle X10 se satirickým pásmem Šťastné pondělí na scéně: Nagano

Šťastný podcast

V čem tkví problém českého zdravotního systému a jestli je načase zrušit Velkou Pardubickou, to vám řekne Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Tereza Povolná, Ondřej Lasák a speciální host Martin Čaban.

Když se před několika týdny přijímala novela zákoníku práce, která umožňovala lékařům sloužit dvakrát tolik přesčasů než dřív, tisíce jich oznámily, že za takových podmínek raději skončí. To u politiků vyvolalo celkem překvapenou reakci, kdy například překladatel zmíněné novely Vít Kaňkovský prohlásil, že „neodhadli atmosféru ve zdravotnictví". 

„Jako pacient mám tu zkušenost, že jsou Češi zvyklí, že naše zdravotnictví je velmi kvalitní, velmi dostupné a ještě je nic nestojí. Ale když tohle někde pochvalně řeknu nebo napíšu, ozve se X doktorů, že to je sice fajn, ale že to všechno je jen za cenu jejich absolutního vyčerpání,“ poznamenává Jindřich Šídlo.

Otázkou ovšem je, proč vůbec musíme naše lékaře tak moc přepínat, když – jak říká náš dnešní host, komentátor Seznam Zpráv a odborník na zdravotnictví Martin Čaban – máme vyšší počet doktorů na počet obyvatel, než je průměr EU. „Problém je s organizací práce v nemocnicích – lékaři toho dělají spoustu, protože jejich práce je relativně levná. Jestli máte někoho, kdo dělá za tři stovky na hodinu, tak vám nevadí, když vyplňuje papíry. Kdyby ten někdo pracoval za tisícovku, pak by měl management nemocnice konečně motivaci sehnat někoho přímo na papírování,“ poznamenává Čaban.

Jak tedy zlepšit postavení lékařů? A je to vůbec možné? A jak do toho celého zapadá David Rath? To vám řekne první část Šťastného podcastu. Ve druhé části se jako obvykle věnujeme ohlasům na aktuální dění - dnes došlo na Velkou pardubickou a Miroslava Kalouska v nečekané roli ochránce zvířat. O to nechcete přijít. Hned teď si pusťte celý podcast!

Šťastný podcast

Petr Dvořák bude mít konečně klidné spaní. Bývalý generální ředitel ČT včera skončil v čele veřejnoprávní televize a po 12 letech mu tak v 6 ráno nezazvoní telefon se stížností, proč ČT24 živě nevysílala zrovna tu a onu tiskovou konferenci. Odteď si na to bude muset zvykat Jan Souček a jeho nový šéf zpravodajství Petr Mrzena – a co všechno si užijí, dokládá Jindřich Šídlo na vlastních zkušenostech z České televize.

„Všichni trpěli obsesí, že se pořád musí vidět v televizi a nejlépe živě. Takže mi volali různí politici a říkali ‚proč jste nevysílali moji tiskovou konferenci?‘ a já jsem jim odpovídal ‚jednak o tom nerozhoduju a jednak to tam běželo před 20 minutami‘, na což jsem dostal odpověď ‚ale proč to neběželo před 40 minutami živě?!‘. Nejvíc aktivní v tomhle byli v roce 2010 sociální demokraté a Jiří Paroubek byl v televizi v podstatě furt – což taky voliči ocenili tím, že mu místo 35 % dali nakonec 22,“ vzpomíná Šídlo.

Česká televize se dostala do hledáčku i druhé části části našeho zábavného podcastu, která se věnuje sociálním sítím. Na nich totiž vyhlásili členové stínové vlády hnutí ANO České televizi válku a rovnou proti ní vytáhli. Ve Šťastném podcastu jsme probrali i síťové reakce na průběh slovenských voleb. Mnohé z nich se kvůli dlouhému sčítání hlasů týkaly třeba i toho, že opravdovým vítězem slovenských – potažmo jakýchkoliv zahraničních voleb je Český statistický úřad. S tímto názorem ovšem Šťastný podcast rozhodně nesouhlasí.

„Myslím, že Český statistický úřad nám zásadně kazí zábavu z voleb. Tady to máme za 3 hodiny spočítané, ani to nezačne být vzrušující a pak prostě jdeme na večeři, jako by se nic ani nestalo. Já bych financování ČSÚ seříznul, protože jsou moc dobří – tak na nich pojďme ušetřit,“ krčí rameny Konstantin Sulimenko.

Probrali jsme samozřejmě i další reakce ze sítí, útoky všemožného charakteru i naše nápady, jak to teď v ČT i na Slovensku bude vypadat. Tak si nezapomeňte pustit celý díl Šťastného podcastu!

Šťastný podcast

Slováci už tuto sobotu v předčasných volbách rozhodnou o novém složení Národní rady, jak říkají svému jednokomorovému parlamentu, a podle předvolebních průzkumů to vypadá na pořádné drama.

„Kdo velmi pravděpodobně dostane víc než 5 procent a projde do parlamentu, je strana Republika. To jsou naši velcí oblíbenci, protože je to odštěpek od Lidové strany, tedy od Mariana Kotleby,“ připomíná Konstantin Sulimenko politika, který byl odsouzen za používání nacistické symboliky.

„Ano, to je jako když vezmeš nácka, umyješ ho, necháš mu narůst vlasy a dáš mu oblek. Co jsem ale slyšel, tak jim bylo doporučeno, aby se téhle image neonacistů zbavili, takže na výročí Slovenského národního povstání všichni sborově vstupovali do svazu protifaštistických bojovníků,“ líčí Jindřich Šídlo, „proti nim i Tomio Okamura vypadá jako multikulturní aktivista.“

Kdo ještě má šanci dostat se do parlamentu a taky myšlenkovou mapu toho, kdo koho nenávidí a proč, si můžete poslechnout v první polovině Šťastného podcastu.

V druhé části jsme se jako už tradičně podívali, co nového se děje na sociálních sítích českých politiků a političek. Tento týden nás upoutala už – nebojme se to říci – matadorka naší sociálněsíťové rubriky Jana Černochová. Zatímco dřív, jak jsme si všímali, na sociálních sítích kyberútočila na ostatní politiky především kolem půlnoci, tentokrát se rozhodla zničit svého předchůdce Lubomíra Metnara už během pracovní doby. Probereme ale nejen současné, ale i další legendární kybernetické operace ministryně obrany.

Šťastný podcast

V prezidentské kanceláři Petra Pavla je rušno. Předminulý týden odešla šéfka kabinetu Linda Jozwiak Kopecká a šéf poradců Tomáš Richter, degradována byla vedoucí odboru komunikace Markéta Řeháková a podle různých zákulisních informací tam všeobecně panuje ne úplně nadšená atmosféra.

Ve Šťastném podcastu jsme se tak rozhodli ohlédnout se do historie i na ostatní hradní týmy a zjistit, jaké lidi si na Hrad přivedli bývalí prezidenti a jaké vztahy mezi nimi panovaly. A zatímco na Miloše Zemana a jeho poradce a kancléře si ještě jistě vzpomenete, pamatujete si ještě na první spolupracovníky Václava Klause?

A protože jsme v našem milém podcastu známi především jako poskytovatelé těch nejlepších politicko-analytických rad v českém mediálním prostoru, nebude to ani tentokrát jiné. Položili jsme si otázku, jak zvládaly bývalé kanceláře stmelovat kolektiv – a našli jsme tak recept i pro tým Petra Pavla. Jak by mohly vypadat teambuildingy pod jeho taktovkou? Pár tipů a doporučení bychom měli, uslyšíte je v první polovině Šťastného podcastu.

Jako už tradičně druhou polovinu věnujeme aktuálnímu dění na sociálních sítích českých politiků. I když dnes jsme se rozhodli vyměnit Česko za Slovensko a podívat se na tu nejzábavnější a přitom nejhrozivější podívanou, kterou předvolební kampaň přinesla za hodně dlouhou dobu – fyzickou výměnu názorů expremiéra Igora Matoviče a exministra vnitra Roberta Kaliňáka.

Ve Šťastném podcastu uslyšíte nejen pečlivý rozbor této nešťastné události, ale i vzpomínky na to, kdy jsme byli podobnému incidentu nejblíž v naší české historii. A Konstantin doplní i pohled do ukrajinského parlamentu, kde byly naopak před válkou bitky tak běžné, že na wikipedii existuje dokonce jejich přehledný seznam.

Šťastný podcast

Poté, co Petr Fiala představil svou vizi české budoucnosti, kterou pojmenoval Restart Česka, jsme se ve Šťastném podcastu rozhodli podívat na to, jestli je opravdu jediný politik, který nabízí jasnou, ucelenou a precizně formulovanou vizi budoucnosti. A samozřejmě není.

Právě naopak, dlouhodobou vizi v téhle republice nabízí v podstatě každý a jde jen o to vybrat si tu, která nejvíce sedí vašim představám. A někteří politici měli takových vizí za život hned několik.

„Třeba vizí Miloše Zemana bylo chci vládnout, následně to bylo chci chatařit. No a pak na konci měl vizi chci všechny zničit, což se mu bohužel málem i povedlo,“ popisuje Jindřich Šídlo, „u lidovců je to vize: být ve všech vládách, ponižovat gaye, mít ministerstvo zemědělství a ochránit jihomoravské vinaře před zdaněním tichého vína.“

Obě tyto koncepce vedení země jsou bezesporu znamenité. Jsou to ale ty nejlepší vize, které jsme v české historii měli? Nebo jsou to vize Tomia Okamury shrnuté v jeho knihách: Umění žít, Umění vládnout, Umění přímé demokracie a Velká japonská kuchařka? Možná překvapivě ani jedno z toho. Našli jsme totiž dvě strany, které nabídly ještě něco lepšího. Které strany to jsou? To se dozvíte v první části Šťastného podcastu. Ve druhé části, věnované sociálním sítím politiků, jsme se podívali na to, jak politici sportují a především, jak se u toho dokážou vyfotit.

Šťastný podcast

Proč je Pavel Blažek politicky nesmrtelný a jak začal nový „restart Česka“ Petra Fialy, to vám řekne Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

Začala nová politická sezona. A to znamená, že začala i nová sezona Šťastného podcastu, tedy souhrnu toho nejstrašidelnějšího, co v politice najdete. O to více nepřekvapí, že i ve Šťastném podcastu dnes mluvíme o Pavlu Blažkovi. A třeba Jindřich Šídlo se rozvzpomínal na Blažkovu minulost.

„Pavel Blažek je jeden z mála, kdo přežil pád ODS před 10 lety. Já si pamatuju, když mně někdy v roce 2014 Pavel Blažek kvůli něčemu volal a já jsem říkal: co vlastně dneska děláte? A on odpověděl: já su poslanec. Já jsem myslel, že ho pohřbil tehdy ten pád ODS s Nečasem. A ono ne, Pavla Blažka nic takového nikdy nepohřbí, Pavel Blažek je nesmrtelný,“ říká Šídlo.

Všimli jsme si ale ještě jedné věci: jak často jsou ministři spravedlnosti jedni z nejvíc kontroverzních členů vlády: „Pavel Němec, Jiří Pospíšil, Daniela Kovářová, Taťána Malá nebo Marie Benešová. Takže Pavel Blažek v podstatě jen navazuje na tradici,“ krčí rameny Konstantin Sulimenko.

V druhé části Šťastného podcastu, kde se Tereza Povolná pozorně dívá na sociální sítě českých politiků, jsme nemohli opomenout páteční konferenci Česko na křižovatce, kde promluvil i premiér Fiala a představil svou vizi s názvem Restart Česka. Konference však okamžitě sklidila i nemalou porci kritiky – třeba za to, že na ní mluvilo 12 mužů a jediná žena podávala mikrofony. A svou kritiku jsme připojili i my.

A co dalšího uslyšíte v dnešním Šťastném podcastu? Třeba historku, co dělal Pavel Blažek první den na postu ministra spravedlnosti v roce 2012. A nebo nápad, jak ufinancovat školství v takové podobě, v jaké ho chce Petr Fiala, aniž by na něj státní rozpočet musel vydat o jediný halíř navíc.

Šťastný podcast

Milé posluchačstvo Šťastného podcastu a fanoušstvo Šťastného pondělí. 

Jak jste si už možná stihli všimnout, celý Šťastný tým má v létě nařízenou závodní dovolenou. Aby vám po našem podcastu nebylo smutno, rozhodli jsme se vám každé pondělí nabídnout výběr toho nejlepšího ze série sloupků Šťastné slovo, které Jindřich každou sobotu píše pro názorovou rubriku Seznam Zpráv. 

Dnes vám Jindřich přečte Šťastné slovo z 5. srpna 2023 na téma lidovci. Příjemný poslech a nezapomeňte přes léto číst aktuální Šťastné slovo na Seznam Zprávách a sledovat naše sociální sítě, kde se určitě se objeví spousta zajímavého obsahu z naší dílny.

Která ošklivá slovíčka bude zakázáno ve Sněmovně používat? A kdo vyhrál bitvu o víčka? To probere Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová se rozhodla, že chce zkultivovat debaty u pultíků. Její návrh je jednoduchý – vytvořit seznam zapovězených slov, která poslanci nebudou moci ve svých projevech použít. Naopak proti návrhu se postavil poslanec za ANO Patrik Nacher, což dává prostor nečekanému spojenectví.

„Poprvé v historii Šťastného podcastu souhlasím s Patrikem Nacherem. Je to úplná blbost. Nebo spíš – tohle slovo zatím zakázané nevidím – úplná p***vina,“ hodnotí tento návrh se vší střídmostí čerstvý absolvent lingvistiky Konstantin Sulimenko.

Zatímco u některých navržených slov k zakázání lze pochopit, odkud se na seznamu vzaly (stačí říct, že jde o poměrně sprostá slova), u jiných je proces výběru zahalen lehkým tajemstvím. Podle návrhu by poslanci měli přijít třeba o slovíčka jako zrádce, srábek, chuligán nebo krysař. 

„Nebudete smět říct ani krysa, což by mohl být problém. Co když se budou poslanci muset bavit o regulaci krys v Česku? A když se zakáže i slovo kráva, to už to může celý poslanecký klub KDU-ČSL rovnou zabalit,“ říká specialistka Šťastného pondělí na sociální sítě Tereza Povolná a poukazuje při tom na velkou zálibu Mariana Jurečky ve focení se s krávami.

A proč tedy Věra Kovářová něco takového navrhuje? I na to má Šťastný podcast odpověď.

„Když jsi místopředseda či místopředsedkyně Sněmovny, tak obecně nemáš moc co na práci. Když nejsou dlouhé obstrukční schůze, tak je to 
velmi příjemná práce – hezká kancelář, auto s řidičem a tak dál. Ale pak si přeci jen občas říkáš: mohl bych něco udělat. Třeba sepsat etický kodex,“ vysvětluje nejhlavnější politický analytik Šťastného pondělí a odborník na parlamentní zvyklosti Jindřich Šídlo.

Šťastný podcast, v tomto letním speciálu zaměřeném na zajímavé kauzy a přestřelky ze světa internetu, zabrousil i do jednoho velkého aktuálních trendu sociálních sítí českých politiků: vyjadřování se k víčkům na plastových lahvích, kterého se v minulých týdnech chopili především Andrej Babiš a Danuše Nerudová.

A protože tým Šťastného podcastu věří, že správné pochopení současné politiky vychází ze znalosti minulosti, rozhodl se dodat k tématu podrobný kontext k víčkové politice.

„Znojmo, 2017. Předvolební debata Seznam Zpráv,“ vypráví Šídlo, „Byli tam třeba Stropnický, Fiala, Kalousek a pak taky Tomio Okamura. A Okamura tam začal mluvit o víčkách a jedna naše editorka mi do ucha říká: „ty vole, zastav to, já už ty víčka nemůžu poslouchat“. Tak jsem Okamurovi říkal: „a víte, že to je blbost, ty víčka?“ a on na to řekl: „no tak jo, tak jo“ a normálně od toho odešel.“

Probrali jsme také další příjemná letní témata: sněžení v Brně, nucené dětské práce na letních táborech nebo milý rasismus některých konzervativnějších uživatelů Twitteru, pardon, X. Pusťte si celou epizodu.

Šťastný podcast

Milé posluchačstvo Šťastného podcastu a fanoušstvo Šťastného pondělí. 

Jak jste si už možná stihli všimnout, celý Šťastný tým má v létě nařízenou závodní dovolenou. Aby vám po našem podcastu nebylo smutno, rozhodli jsme se vám každé pondělí nabídnout výběr toho nejlepšího ze série sloupků Šťastné slovo, které Jindřich každou sobotu píše pro názorovou rubriku Seznam Zpráv. 

Dnes vám Jindřich přečte Šťastné slovo z 29. července 2023 na téma kdo s kým bude v téhle zemi vládnout. Příjemný poslech a nezapomeňte přes léto číst aktuální Šťastné slovo na Seznam Zprávách a sledovat naše sociální sítě, kde se určitě se objeví spousta zajímavého obsahu z naší dílny.

Kam se dá jet na dovolenou místo drahého Chorvatska (aby se tam ale dalo platit kartou)? Na to hledá odpověď Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko a Ondřej Lasák.

Tým Šťastného pondělí, a tedy i Šťastný podcast, má přes léto pauzu, aby se mohl zregenerovat na zasloužených dovolených. Jenže na vytoužené Chorvatsko, kde jeden krajíc chleba zdražil podle některých titulků přibližně na miliardu korun, museli tvůrci rychle zapomenout. A tak místo toho mohli nahrát jeden letní speciál plný rozumných rad pro šetřivé dovolenkáře.

„Pokud se někomu zdá Chorvatsko drahé, tak ať tam nejezdí,“ radí Jindřich Šídlo, „i my máme své moře – Moravský Jadran, Vranovskou přehradu, kam jedu i já. A bude tam podobné vedro a přibližně stejné množství Čechů jako v Chorvatsku.“

„Já jsem zase četl na Seznam Zprávách – skvělý server, doporučuju – že místo do Chorvatska začínají turisté jezdit na sever Polska k Baltu,“ říká Konstantin Sulimenko, „není tam 40 stupňů, ale příjemných 25, takže by se dalo říct, že Češi opět influencersky předbíhají dobu.“

Hlavní otázkou tohoto léta ovšem není kam jet místo Chorvatska, ale jestli se na vašem vyvoleném prázdninovém místě dá zaplatit kartou. I v této debatě pro vás má Šťastný podcast několik zásadních poznatků.

„Jsou místa, kde se dá platit kartou, a jsou místa, kde se platit kartou nedá, a ty tak musíš vybrat peníze z bankomatu a zaplatit hotově. A pak existuje jedna hospoda v Lančově a tam bych vám nedoporučoval vytahovat kartu. Jenže taky tam není ani ten bankomat,“ krčí rameny Šídlo. 

Ke kartám a hotovosti ovšem nabízí i alternativní platební metodu založenou na Rorschachově testu, kterou vám v podcastu podrobně popíše.

Léto by ovšem nemohlo být kompletní, kdyby nějaká veřejná osoba neřekla nebo neudělala nějakou blbost. A my jsme rádi, že vám za červenec můžeme nabídnout hned tři takové hvězdy – herce Jaroslava Duška a členy hnutí ANO Patrika Nachera a Ondřeje Prokopa. 

Co všechno provedli, se dozvíte v novém Šťastném podcastu - pusťte si celou epizodu!

Šťastný podcast

Milé posluchačstvo Šťastného podcastu a fanoušstvo Šťastného pondělí. 

Jak jste si už možná stihli všimnout, celý Šťastný tým má v červenci nařízenou závodní dovolenou. Aby vám po našem podcastu nebylo smutno, rozhodli jsme se vám každé pondělí nabídnout výběr toho nejlepšího ze série sloupků Šťastné slovo, které Jindřich každou sobotu píše pro názorovou rubriku Seznam Zpráv. 

Dnes vám Jindřich přečte Šťastné slovo z 1. dubna 2023 na téma politika do sportu nepatří. Příjemný poslech a nezapomeňte přes léto číst aktuální Šťastné slovo na Seznam Zprávách a sledovat naše sociální sítě, kde se určitě se objeví spousta zajímavého obsahu z naší dílny.

Milé posluchačstvo Šťastného podcastu a fanoušstvo Šťastného pondělí. 

Jak jste si už možná stihli všimnout, celý Šťastný tým má v červenci nařízenou závodní dovolenou. Aby vám po našem podcastu nebylo smutno, rozhodli jsme se vám každé pondělí nabídnout výběr toho nejlepšího ze série sloupků Šťastné slovo, které Jindřich každou sobotu píše pro názorovou rubriku Seznam Zpráv. 

Dnes vám Jindřich přečte Šťastné slovo z 15. dubna 2023 na téma politického manévrování ve chvíli, když jde o úspory. Příjemný poslech a nezapomeňte přes léto číst aktuální Šťastné slovo na Seznam Zprávách a sledovat naše sociální sítě, kde se určitě se objeví spousta zajímavého obsahu z naší dílny.

Milé posluchačstvo Šťastného podcastu a fanoušstvo Šťastného pondělí. 

Jak jste si už možná stihli všimnout, celý Šťastný tým má v červenci nařízenou závodní dovolenou. Aby vám po našem podcastu nebylo smutno, rozhodli jsme se vám každé pondělí nabídnout výběr toho nejlepšího ze série sloupků Šťastné slovo, které Jindřich každou sobotu píše pro názorovou rubriku Seznam Zpráv. 

Dnes vám Jindřich přečte Šťastné slovo z 24. června 2023 na téma korespondenční volba. Příjemný poslech a nezapomeňte přes léto číst aktuální Šťastné slovo na Seznam Zprávách a sledovat naše sociální sítě, kde se určitě se objeví spousta zajímavého obsahu z naší dílny.

Milé posluchačstvo Šťastného podcastu a fanoušstvo Šťastného pondělí. 

Jak jste si už možná stihli všimnout, celý Šťastný tým má v červenci nařízenou závodní dovolenou. Aby vám po našem podcastu nebylo smutno, rozhodli jsme se vám každé pondělí nabídnout výběr toho nejlepšího ze série sloupků Šťastné slovo, které Jindřich každou sobotu píše pro názorovou rubriku Seznam Zpráv. 

Dnes vám Jindřich přečte Šťastné slovo z 20. května 2023 na téma manželství pro všechny. Příjemný poslech a nezapomeňte přes léto číst aktuální Šťastné slovo na Seznam Zprávách a sledovat naše sociální sítě, kde se určitě se objeví spousta zajímavého obsahu z naší dílny.

Máme přijmout euro? A jak přimět mladší ročníky jít volit? Na otázky vás, posluchačů, odpovídá dnešní  bonusový Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

Ve speciálním prázdninovém vydání Šťastného podcastu jste nám mohli položit úplně libovolnou otázku. A že jich přišlo – ptali jste se na příštího předsedu ODS, přijímání anglicismů do češtiny, tipy na filmy, ale třeba i na to, jestli budeme někdy platit v Česku eurem.

„Euro už tu vlastně je, všichni ho používají a všichni vědí, že je fajn, ale chybí to definitivní rozhodnutí ho přijmout – a navíc teď nesplňujeme kritéria. Já si myslím, že tu bude tak během deseti let. Ale to jsme říkali už před deseti lety. Takže vlastně nevím,“ krčí rameny Jindřich Šídlo.

„Pamatujete, jak jsme dřív odmítali euro proto, že jsme se báli, jak budeme muset zachraňovat Řecko? Tak teď jsme na tom v podstatě jako Řecko, takže když teď přijmeme euro, tak budeme hezky česky moci natáhnout tu ruku do Bruselu pro pomoc,“ podotýká Konstantin Sulimenko.

Odpovídali jsme také na to, jak by mohla česká mládež více prosazovat své zájmy. A shodli jsme se na tom, že nikdo neumí ani pořádně říct, co přesně jsou vlastně ty zájmy mladých lidí.

„Často jsem dotazována na to, co jsou to ta témata pro mladé a proč mladí nechodí k volbám. A já už jsem po čase na tu otázku tak alergická, protože kdybych to věděla, tak bych byla milionář. Ale já na to žádnou ultimátní odpověď nemám,“ říká Tereza Povolná.

„A je potřeba říct ještě jednu věc: i kdyby se všichni mladí lidé sebrali a šli volit, stejně jich nebude víc než voličů ze starší generace,“ připomíná Konstantin Sulimenko.

Dozvíte se odpovědi na další zásadní otázky, které vás vždy trápily:

Celý otázkový díl Šťastného podcastu poslouchejte v přehrávači v úvodu článku. Nebojte se, ani v létě náš podcastový feed nezůstane úplně osamělý. Sledujte také sociálnísítě Týmu Šťastného pondělí a čtěte Šťastné slovo Jindřicha Šídla.

Šťastný podcast

Kdo se stal politickým objevem sezony? A která letošní událost byla nejvíc překvapivá? To zhodnotí aktuální Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

Už jen do úterý 27. června do 15:00 máte šanci se autorů Šťastného podcastu na cokoliv zeptat. Své otázky nám pošlete přes tento formulář. Promyšlené a erudované odpovědi uslyšíte ve speciální epizodě už 3. července.

V závěru první sezony Šťastného podcastu jsme se chtěli ohlédnout za uplynulými deseti měsíci a ocenit ty nejlepší lidi i události, o kterých jsme v našem podcastu mluvili. Jak se ovšem ukázalo, vybrat v každé oskarové kategorii toho (či tu) úplně nejlepšího nebylo při tak obrovské konkurenci vůbec jednoduché. Třeba zvolit pouze jeden politický objev roku.

„Ačkoliv vím, že se bude objevovat ještě v dalších kategoriích, musím nominovat Zdeňka Nekulu z KDU-ČSL,“ vybírá svého favorita, končícího ministra zemědělství, Jindřich Šídlo, „protože kdo z vás před rokem a půl, když byl Nekula jmenován ministrem, tušil, že z něj bude takový showman?“

„Když se na celou sezónu podívám analyticky, pak, i když se mi to vůbec nelíbí, je pro mě jasný vítěz Jindřich Rajchl,“ krčí rameny Ondřej Lasák a neustupuje ani po argumentu, že má Rajchl v průzkumech sotva dvě procenta.

„Můj nominant na objev roku nebude člověk, ale agentura Star Research. To je ta agentura, která neexistuje a jejíž průzkum si vylepil Tomio Okamura před prezidentskými volbami na svůj Facebook, protože v něm měl Bašta asi 18 %. Pamatuju si, že tím číslem pak argumentoval v televizních pořadech, dokud se ho Terezie Tománková nezeptala, jestli nevadí, že ta agentura neexistuje,“ připomíná Tereza Povolná kauzu ze začátku roku.

Komu jsme nakonec cenu za politický objev roku přisoudili? Dozvíte se v podcastu.

Kategorií bylo ale samozřejmě mnohem více. Vyhlašovali jsme politika sezony (nepřekvapivým vítězem se stal Petr Pavel), političku sezony (nepřekvapivou vítězkou se stala Jana Černochová), nejsmutnější událost sezony nebo třeba největší překvapení sezony.

„K této kategorii jsem si dovolil udělat několik nominací já,“ říká Konstantin Sulimenko, „prvními nominovanými jsou Piráti za to, že stále neodešli ani nebyli vyhozeni z vlády. Druhým adeptem je schodek státního rozpočtu za to, že ani v červnu stále nepřesáhl hranici 500 miliard. A posledním, kdo má šanci v této kategorii zvítězit, jsou korunovační klenoty za to, že ani po konci úřadování Vratislava Mynáře na Hradě nezmizely.“

Co nakonec bylo tím největším letošním politickým překvapením? Které politické přátelství bylo letos to nejkrásnější? A stal se Petr Fiala předsedou vlády sezony, nebo mu i toto ocenění někdo ukradl? Poslechněte si celou epizodu.

Šťastný podcast

Jak zvládl Petr Pavel tiskovou konferenci ke 100 dnům v prezidentském úřadu? Ovládáte slovníček českých politických slibů? A co to zase tropí Alois „Lojza“ Hadamczik? Na to vám odpoví Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Ondřej Lasák a Tereza Povolná.

Ptejte se Šťastného podcastu přes tento formulář. Z vašich otázek natočíme speciální díl, který zveřejníme 3. července.

Slíbili jste něco, co se vám nepovedlo splnit, ale tak trochu se bojíte to říct nahlas? Pokud jste český politik, nevadí to. Od pradávna se totiž v kuloárech Sněmovny a na chodbách Strakovy akademie ústní lidovou slovesností šíří umění „politického bulšitingu“. 

„Český politický bulšiting jsou okecávačky, žvanění,“ vysvětluje eufemisticky pojem Jindřich Šídlo. „Nejlegendárnějším příkladem takové fráze je, že naše sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického kontextu a v konfrontaci s realitou dnes neobstojí, to naprosto fantastické,“ připomíná hlavní politický analytik Šťastného pondělí Jindřich Šídlo. Naráží při tom na výrok tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Další otřepané fráze tentokrát z dílny představitelů Fialovy vlády překládáme do češtiny v aktuálním díle Šťastného pondělí. V článku si vyzkoušejte i kvíz a zjistěte, jak zdatní jste v porozumění současnému kabinetu.

V druhé části podcastu jsme se zaměřili na hlavu státu. Tým Petra Pavla totiž minulý týden uspořádal tiskovou konferenci. Prezidentský tým se na akci ohlížel za prvními sto dny Pavla u moci. Vystřídalo se mnoho řečníků, ale žádné osudové stanovisko nepadlo.

„Pokud jsi tuto tiskovou konferenci neviděl, nevadí, oni k ní vydali tolik různých brožurek a pdf dokumentů, že se můžeš snadno dovzdělat,“ povzbuzuje Šídla juniorní analytička Tereza Povolná. Prezident při této příležitosti totiž zároveň představil mladé hradní ambasadory. 

„Jestli nám všem tato konference přinesla nějakou inspiraci, pak je to, že nikdo vás nepochválí tak dobře, jako se pochválíte vy sami,“ doplňuje poznatky kreativní producent Šťastného pondělí Ondřej Lasák

Ve Šťastném podcastu také tvrdě kritizujeme český hokej, konkrétně prezidenta Českého svazu ledního hokeje Aloise Hadamczika a jeho někdejšího svěřence Dmitrije Jaškina.

Český hokejista ruského původu se po vpádu Putinových vojsk na Ukrajinu dobrovolně rozhodl hrát za armádní klub v Petrohradě. Neštítil se účinkovat v propagandistickém videu ke Dni obránců vlasti, ani vbruslit na led v dresu s vojenskou tematikou. I přes to všechno Jaškina šéf českého hokeje Hadamczik obhajuje a byl by ochoten ho nechat nastoupit za český tým na mistrovství světa v Praze příští rok.

„Mám stanovisko,“ říká Lasák ,„sport je politika, vždycky to tak bude a tvářit se, že se to dá oddělit, to je hloupost,“ upozorňuje.

Jaké jsou další příklady „politického bulšitingu“ a proč i v něm vítězí Václav Klaus? Jakou novou kategorii navrhujeme zavést v anketě Podcast roku? A jaký odpočinkový program jsme vymysleli pro exministra Nekulu? 

Celý podcast poslouchejte v přehrávači v úvodu článku. Pokud byste se chtěli autorů na cokoliv zeptat, pošlete nám své otázkypřes tento formulář. Promyšlené a erudované odpovědi uslyšíte ve speciální epizodě už 3. července.

Šťastný podcast

Jaký bude Jan Souček jako generální ředitel ČT a co máme dělat s fotbalovými výtržníky, na to se zaměřil Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

Česko zase jednou zažilo překvapení. Minulý týden porazil ve volbě o post nového šéfa České televize Jan Souček dosavadního ředitele Petra Dvořáka a Česko se ptá, jak pod jeho vedením bude ČT vypadat. My ve Šťastném podcastu se ptát nemusíme, protože my to víme už dlouho.

„V díle Šťastného pondělí, kde jsme probírali volbu ředitele ČT, jsme k Janu Součkovi řekli, že televize se dá dělat buď dobře, nebo špatně, nebo v Brně,“ připomíná Jindřich Šídlo.

„A to by stálo za to vysvětlit,“ reaguje Konstantin Sulimenko, „mysleli jsme tím samozřejmě buď dobře, nebo špatně, nebo úplně nejlíp na světě.“ Kdokoliv si myslel něco jiného, tak to samozřejmě pochopil úplně špatně.

„Pak jsem ještě o něm říkal, že ten mladý naivní muž z Brna podporuje zvýšení poplatků. A po tomhle mi Jan Souček psal,“ doplňuje Šídlo. Pokud chcete vědět, jak konverzace mezi Šťastným pondělím a novým šéfem ČT vypadala, dozvíte se to v přehrávači v úvodu článku. Stejně jako třeba to, kdo by mohly být další právnické (a nejen právnické) hvězdy, o kterých by měl Petr Pavel uvažovat jako o dalších ústavních soudcích.

V druhé části, ve které Tereza Povolná vybírá k diskuzi to nejlepší ze sociálních sítí, jsme se nemohli nevyjádřit k probíhající twitterové válce mezi Čechy, kteří nálet anglických a italských fotbalových fanoušků na Prahu kvůli zápasu West Hamu proti Fiorentině odsuzují, a těmi z nás, kdo ho obhajují.

„Jako člověk, který fotbal nesleduje, mám dva požadavky. Za prvé, aby se ty ligy jmenovaly nějak normálně,“ říká Tereza Povolná s poukazem na dlouhý název Evropské konferenční ligy, „a za druhé, ať si hrajou v Praze dle libosti (a já nemám nic proti fotbalovým fanouškům, mám mezi nimi spoustu přátel), ale ten bordel po nich se mi prostě nelíbí.“

Velmi živou diskuzi na téma fotbal v Praze si můžete poslechnout v druhé polovině Šťastného podcastu. Stejně jako další zajímavosti a souvislosti ze sociálních sítí ohledně důležitých témat minulého týdne.

Co se to děje u Pirátů a proč je Jan Zahradil jako Internet Explorer, to vám řekne Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

Už v úterý by mělo být známo, jestli se Piráti rozhodli vyloučit svou členku Janu Michalidu z širšího vedení strany. Michailidu je terčem kritiky po účasti na akci Dny antikapitalismu, jíž se veřejně pochlubila na sociálních sítích a následně se tamtéž pohádala s předsedou Ivanem Bartošem.

Důvod tak ostré reakce některých Pirátů na Michailidu je celkem jednoduchý: snaží se zbavit nálepek, které si s sebou strana tahá z minulosti a které jim pirátská potížistka nevybíravě připomíná. Jenže ať dopadne hlasování jakkoliv, lidé jako Andrej Babiš se pořád nebudou zdráhat vykreslovat členy Pirátské strany jako vítače, neomarxisty nebo feťáky.

„Ano, Andrej Babiš se vždycky snaží jejich snahu o legalizaci marihuany obrátit proti nim a říká o nich, že jsou feťáci. A já k tomu chci říct stanovisko: každý, kdo žil v 90. letech – včetně ODS, i když snad s výjimkou věrného voliče ODS Andreje Babiše, musí být pro rozumnou legalizaci trávy. Protože všichni tehdy hulili, a v ODS dokonce povinně, aby to tehdy vydrželi s Václavem Klausem,“ konstatuje Jindřich Šídlo.

Faktem je, že se Piráti od roku 2009, kdy byli založeni, hodně změnili: jsou to teď vážní muži v oblecích, kteří se stali mainstreamem a oslovují běžné středové liberální voliče. Jenže u Pirátů stále existuje i levicové křídlo, reprezentované třeba právě Janou Michailidu, které se na směřování původně protestně smýšlející strany dívají dost kriticky.

„Tím, že se Piráti začali prezentovat jako muži v oblecích, kterých se nemusíte bát, a zároveň začali lákat do strany lidi s podobným světonázorem, se začalo to levicové křídlo, které ve straně existovalo vždycky, trochu vytlačovat. To je na jednu stranu pochopitelné, na tu druhou je ovšem legitimní, když se levicovější Piráti občas ozvou, že se jim to směřování nelíbí,“ míní producent Šťastného pondělí Ondřej Lasák.

Ve druhé části Šťastného podcastu jsme se podívali na již několikátou twitterovou přestřelku dvou titánů ODS: Mirka Topolánka a Jana Zahradila.

„Jan Zahradil sdílel fotku plnou úsměvů s čínským velvyslancem a popiskem Racionální a užitečná debata s čínským velvyslancem. Shodli jsme se na tom, že v našem společném zájmu s Čínou je najít novou rovnováhu sil v multipolárním světě, upřednostnit kohabitaci před konfrontací a deeskalovat napětí okolo Tchaj-wanu. V komentářích si někteří lidé dělali srandu, že si nejsou jistí, který z nich je čínský velvyslanec,“ popisuje Tereza Povolná fotografii, na kterou na Twitteru ostře zareagoval Mirek Topolánek, že se za Jana Zahradila musí omluvit.

„Zahradil je jako Internet explorer, pořád si nevšiml, že na ty naslibované miliardy investic už Čína dávno zapomněla, a dokonce několikrát úplně ponížila Miloše Zemana při jeho cestách do Pekingu – a Zahradil stejně nadšeně vyskočí na stůl a křičí my chceme dobré vztahy s Čínou!“ glosuje Šídlo.

Jaké další spory měl na Twitteru Mirek Topolánek s Janem Zahradilem? A jak dopadla diskuze Petra Fialy s Andrejem Babišem? To všechno analyzujeme v aktuálním Šťastném podcastu!

A pokud byste nás chtěli vidět naživo, můžeme se potkat 26. června na akci Šťastný maraton v pražském kině Bio Oko. Vstupenky na akci najdete zde.

Jakými problémy trpí naše školství? A proč ho může zachránit Trikolora? To vám řekne aktuální Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

Podpořte Šťastný podcast v anketě Podcast roku!

Letošní absolventi základních škol mají problém – míst na středních je pro ně málo, a tak mají i někteří velmi schopní žáci problém dostat se na dobrou školu. A někdy dokonce vůbec dostat se na jakoukoliv školu.

Potíž je v tom, že zatímco kapacity středních škol jsou přibližně podobné jako v jiných letech, dětí je víc. A tak přichází na řadu otázka: Kdo to způsobil?!

„Já jsem si tuhle otázku položil a pak si na ní vzal týden soustředění,“ glosuje Jindřich Šídlo, „a přišel jsem na to, že to bylo proto, že matky hodně rodily. Proč hodně rodily? Kromě jiného i proto, že se zvýšil rodičovský příspěvek. A v tom měli tehdy prsty úplně všichni – sociální demokrati, ODS, lidovci, komunisti. A všichni, nejvíc předseda KDU-ČSL Kalousek, se tvářili, že pomáhají maminkám. Mimochodem, já upřímně tuhle pomoc maminkám nemám rád, protože to vyjadřuje takovou tu paternalistickou chápavost.“

Jenže školství kromě malé kapacity škol sužuje i hromada dalších problémů. Probrat všechny během třiceti minut by bylo téměř nemožné, ale zaměřili jsme se třeba na problém přijímacích zkoušek, přemíry učiva i rychlého střídání ministrů.

„Ještě za ministra Plagy vznikla pro český vzdělávací systém Strategie 2030+, což je velký koncepční dokument, do jisté míry kompromisní, ale v zásadě skvělý. Měla to být dlouhodobá strategie rozvoje školství. A trochu mi – i po diskuzích s některými učiteli – přijde, že se do něj Mikuláš Bek rozhodl hodit vlastní inovativní vidle. Což ale nemusí dopadnout dobře, protože ministři školství se střídají skoro rychlostí co rok, to ministr, což zase trochu nabourá kontinuitu toho resortu“ komentuje Konstantin Sulimenko.

Vzdělávání jsme řešili i ve druhé části Šťastného podcastu, ve které se Tereza Povolná tentokrát zaměřila nejen na sociální sítě politiků, ale i na celou instituci Ministerstva školství, pro které má spoustu cenných instagramových rad. Hlavní hvězdou druhé části naší zábavné show se ovšem stala Tereza Hyťhová, bývalá poslankyně za SPD a nyní členka Trikolory.

„Milí přátelé, rozhodla jsem se uvést některé skutečnosti na pravou míru. V roce 2020, když jsem jako členka opouštěla SPD, jsem při svém odchodu uvedla, že SPD je podnikatelský projekt. Ráda bych svá slova vzala zpět, jelikož tato slova nejsou pravdivá,“ cituje exposlankyni Tereza Povolná a dodává, „cítím, že se tady hraje o post ministryně školství.“

„Já si myslím, že by měla učit etiku na základních školách, nazvěme to takovou pragmatickou hyťhovskou etikou. Mělo by se o ní učit vedle Aristotela a Aleše Havlíčka (český politický filozof a pedagog - pozn. red.),“ krčí rameny Šídlo.

Hyťhovská etika našla po našem rychlém brainstormingu spoustu dalších využití nejen ve školství. Pokud tento inovativní filosofický směr chcete poznat blíž, pusťte si Šťastný podcast!

Jak by vypadala ideální vláda ODS, kdyby měla strana 101 mandátů? A co se to děje mezi Piráty na Twitteru? To probírá dnešní Šťastný podcast ve složení Šídlo, Sulimenko, Povolná a Lasák.

Podpořte Šťastný podcast v anketě Podcast roku!

ODS se před několika dny sjela na ideovou konferenci, aby si ujasnila, co má vlastně v dnešní složité době prosazovat. Přichází to v pravý čas: kdysi jasně vyhraněná strana se vinou koaličních partnerů a ekonomické reality pustila ve vládě do experimentů, které by si dříve sotva dovolila.

Ve Šťastném podcastu jsme se rozhodli podívat do historie ODS a především na nejdůležitější figury, které usměrňovaly smýšlení strany. Mezi ně patří hlavně předsedové: Václav Klaus, Mirek Topolánek, Petr Nečas a samozřejmě i Petr Fiala.

„Já bych chtěl připomenout, díky komu se stal Petr Fiala předsedou ODS: samozřejmě díky Věcem veřejným, protože Věci veřejné totálně zruinovaly svoje vládní angažmá, ministr školství Josef Dobeš musel skončit, tím pádem se mohl přizvat do vlády nějaký Petr Fiala. Řekněme si to jasně – nebýt Věcí veřejných, Fiala není nikdy premiérem,“ říká Konstantin Sulimenko.

V historii měla jednou ODS 81 mandátů – o pouhých 20 méně než kolik by jí stačilo k samostatnému vládnutí bez povinnosti ohlížet se na dotěrné kolegy z koalice. Od té doby sice strana značně klesla, ale my jsme se i tak zasnili, jak by vypadala vláda, kdyby ODS mohla pracovat bez jakýchkoliv kompromisů tak, jak si vysní na svých ideových konferencích.

Třeba na Ministerstvo zdravotnictví navrhujeme Bohuslava Svobodu, který toho aktuálně stejně moc na práci nemá. Na Ministerstvo životního prostředí by mohl nastoupit například Petr Macinka z Institutu Václava Klause. A co bude s Ministerstvem pro místní rozvoj?

„Já tady mám nápad, který pochází už z původního programu ODS topolánkovské éry z roku 2004, kdy ODS navrhovala, že ministerstvo pro místní rozvoj prostě zruší. Oni ho nenáviděli od začátku, protože ho měli lidovci. Stejně přeci má v té jejich budově být Apple Store,“ navrhuje Jindřich Šídlo.

I v druhé části naší zábavné show jsme řešili vládní stranu. Naše analytička sociálně-síťového bizáru Tereza Povolná měla tentokrát náročný úkol: shrnout, co se to o víkendu stalo mezi různými politickými křídly Pirátů na Twitteru. 

„Členka Pirátské strany Janka Michailidu teď v sobotu na Twitter přidala příspěvek o tom, že se účastnila festivalu Dny antikapitalismu. Na což s reakcí rychle přispěchal i předseda Pirátské strany Ivan Bartoš, který napsal mimo jiné: Nechci Jance Michailidu nic podsouvat, ale měla by se, byť stále věřím, že významnou část v jejich úvahách hraje trochu hloupá a prvoplánová provokace, zamyslet a přehodnotit své fungování ve veřejném prostoru. A to si myslím, že není úplně běžná reakce předsedy na chování nějakého straníka,“ hodnotí Povolná. 

„Mně to nejvíc připomíná kdysi Zelené. Martin Bursík o své straně vyprávěl, že to je rozkvetlá zelená louka se spousty odstínů, ale kritici říkali, že to je pytel blech. A Piráti jsou v tom docela podobní,“ krčí rameny Šídlo.

Měl se Ivan Bartoš na Twitteru takto ostře proti své stranické kolegyni vymezit? A co je to tedy vlastně ten antikapitalismus? Šťastný podcast se pokusil na tyhle otázky – ale nejen na ně – nalézt odpovědi. 

Poslechněte si celou epizodu!

Kteří politici kolem sebe vytvořili kult? A jakými problémy trpí kampaň na důchodovou reformu? To vám řekne Šťastný podcast ve složení Šídlo, Sulimenko, Povolná a Lasák.

Podpořte Šťastný podcast v anketě Podcast roku!

V aktuálním Šťastném pondělí mluví Jindřich Šídlo o tom, jak se kolem Petra Pavla a každého jeho činu nenápadně buduje aura dokonalosti, ba přímo až kult osobnosti. Nebyl to ovšem jediný český politik, který si ve své bublině dokázal vydobýt takové nezpochybnitelné postavení. V dnešním Šťastném podcastu tak vzpomínáme na některé další.

„Vzpomínám si na první přímou prezidentskou volbu. A kolem Karla Schwarzenberga – podle mě to byl poslední záchvěv vzpomínek na Václava Havla a okouzlení starým aristokratem ‚70 plus‘ – kult osobnosti rozhodně vznikl,“ vzpomíná (pro jednou ne na 90. léta) Šídlo.

Ale nejen prezidentští kandidáti byli svými fanoušky blahořečeni. Podobně to měl třeba superguru Vít Bárta z Věcí veřejných nebo Tomio Okamura. A svůj tip na jistou formu kultu osobnosti nabídl i Konstantin Sulimenko. „Nemyslím to teď nutně pejorativně, ale podobný kult má kolem sebe i starosta Prahy 7 Jan Čižinský,“ domnívá se scenárista Šťastného pondělí.

„Ano, náš Jenda,“ reaguje Šídlo, „naposledy u nás dostal přes 55 % hlasů. On prostě ví, jak se má na Praze 7 chovat: jezdí tu na kole, vždycky pozdraví a my pozdravíme jeho. Podle mě nikdo, kdo tu nebydlí, nemůže chápat, proč je Čižinský tak populární.“

V druhé části naší zábavné show, tedy výběru toho nejlepšího z českého politického internetu, jsme se rozhodli podívat na startující kampaň Ministerstva práce a sociálních věcí, která má za cíl představit důchodovou reformu. A narazili jsme na několik drobných problémů.

„Klip, který má jít do televize, je přehlídka všech klišé, která si spojujete s babičkou. Je tam koukání do rodinných alb a zakládání nových fotografií, jsou tam koláčky na stole, jsou tam děti, které si nadšeně hrají s babičkou. Po dosledování toho klipu ale nechápu, co bylo jeho hlavním záměrem,“ hodnotí naše analytička vládních kampaní na sociálních sítích Tereza Povolná.

„Já tomu rozumím, prostě máš jako kreativec připravenou nějakou reklamu třeba na umělé zuby nebo hřejivou mast a ta firma ji nakonec nechtěla, tak ji prodáš Jurečkovi,“ krčí rameny Šídlo.

„Protože tam všichni komunitně skládají puzzle, což je taky hlavní motiv celé kampaně, tak je možné, že to původně měla být reklama právě na nějaké puzzle,“ doplňuje jeho hypotézu Povolná.

Jaké další problémy má aktuální kampaň Jurečkova ministerstva? Jak se Jindřichovi Šídlovi líbilo na discgolfu? A kdo měl pod Šťasného podcastu vyhrát Eurovizi? To vám, stejně jako spoustu dalších zábavných postřehů o aktuálním dění, řekneme v aktuálním díle.

Kde vzít peníze na umoření státního dluhu? A co říká nový portrét prezidenta Pavla ve školách? To vám řekne satirický Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

Aktuální díl Šťastného pondělí sledujte ZDE.

Státní rozpočet je dlouhodobě v potížích a vláda ví, že musí přistoupit k nepopulárním krokům. Kompletní konsolidační balíček by sice měl kabinet teprve představit, ale do médií už teď pronikají všelijaké nápady, co všechno by šlo zdanit. Někdy se jedná o návrhy racionální, někdy více či méně kontroverzní a někdy jde o úplné blbosti.

„Jedním z návrhů je i zdanění stipendií,“ připomíná ve Šťastném podcastu Konstantin Sulimenko, „a plán je na tom vybrat celých 33 milionů korun. To je částka, kterou Daniel Křetínský zná jako levnější polední meníčko. Ale proč ne, studenti historicky byli vždycky chudí jak kostelní myši, takže jsem rád, že se konečně vrací ta stará dobrá devadesátá léta sedmnáctého století.“

Ale protože je Šťastný podcast zdrojem hodnotných rad pro úplně každého, rozhodli jsme se pomoci i premiéru Fialovi a zaměřili jsme se na otázku, kde tedy sehnat chybějící miliardy tak, aby to pobouřilo co nejméně lidí.

„Základem každé dobré poctivé pravicové reformy je najít si nějakou slabou a ideálně i málo početnou skupinu lidí a tu pak úplně oholit. Sice těch lidí, které budeš danit, nebude hodně, ale o to víc je můžeš zkásnout. Třeba si pamatuju, jak se kdysi škrtalo u zdravotně postižených,“ uvažuje Jindřich Šídlo.

„Já mám ještě tři návrhy – můžeme zdanit kapesné dětí, protože to je v podstatě taky taková daň z příjmu. Málo se můžou bránit taky samoživitelky. A můj třetí návrh je zdanit sociální dávky, z čehož budeme moci financovat další sociální dávky, které bychom zase zdanili,“ vypočítává možnosti Sulimenko.

V druhé části našeho podcastu, kde se tradičně věnujeme sociálním sítím politiků, jsme se podívali na scénku z odhalování oficiálního portrétu prezidenta Petra Pavla.

„Pavlovi na té akci pustili video, kde herečka Patricie Pagáčová přinesla dětem do třídy deset portrétů s různým pozadím a děti měly samy vybrat, který portrét bude viset u nich. A pak je tam vidět, jak se všichni přetahují, někdo říká, že chce mít prezidenta v zelené, někdo v horčicové a někdo v barvě martini. V druhé části videa dělá to stejné influencer Jirka Král se třídou středoškoláků. A já se nebojím říct, že to video vykazovalo až známky propagandy. Kdybych byla prezidentka a pustili mi ho, tak vůbec nejsem šťastná,“ hodnotí naše analytička všeho hrozného z internetu Tereza Povolná.

„Já mám takový návrh: mohli bychom přestat věšet prezidenta do tříd. Nic proti Pavlovi, ale když tam byl Miloš Zeman, tak se na něj dalo ukázat a říct studentovi – to chceš dopadnout jako on? Ale co říká portrét Pavla? ‚Uvažoval jsi o vojenské škole?‘“ vtipkuje Šídlo.

V novém Šťastném podcastu se můžete těšit také na zevrubnou analýzu dalších velkých malých zpráv. Podíváme se třeba na to, co si vy, občané, myslíte o volebním právu od 16 let, a  Jindřich prozradí, jak svou dceru učí praktické ekonomii. 

Poslechněte si celou epizodu! 

Které pořady Česká televize nesmí nikdy zrušit? A proč je Petr Pavel bezpečnostním rizikem? Na to odpoví nový díl satirického Šťastného podcastu ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

Českou televizi čeká volba generálního ředitele. Odehraje se přitom ve velmi nesnadné době – rozpočet ČT se každým rokem zmenšuje a nové zdroje příjmů jsou v nedohlednu. Nový ředitel tak bude muset rozhodovat i o tom, které pořady zachová a které zruší. 

Naštěstí jsme tu my, abychom komukoliv, kdo se této nevděčné funkce ujme, poskytli konzulaci, které pořady musí vydržet až do úplného konce.

„Existuje jediná věc, kterou v České televizi chci za každých okolností: StarDance,“ říká Jindřich Šídlo, „a pak tam samozřejmě spoustu věcí nemusí být. Když se člověk baví s politiky, tak jim nejvíc vadí moderátoři, kteří kladou otázky. Mohlo by se to udělat tak, že by si tam každý politik vzal mluvčího a ten by mu pokládal otázky, které by daný politik chtěl,“ navrhuje fantastické úsporné řešení Jindřich Šídlo.

„Pro mě je smysl veřejné služby České televize ve dvou věcech. Za prvé, Robert Záruba komentující mistrovství světa v hokeji – až na práva na světový šampionát nebudou peníze, tak musí ČT Sport skončit. A za druhé, reportáže Lady Kolovratové ve Studiu 6,“ dodává svůj seznam Konstantin Sulimenko.

„Ještě je potřeba zachovat pořad Sama doma, když to náhodou dopoledne zapnu, tak mám vždycky pocit, že je svět v pořádku. A v rámci úspor může na ČT2 běžet pořád jenom Panorama,“ uvažuje Ondřej Lasák.

Více se o současné situaci České televize můžete dozvědět v aktuálním díle Šťastného pondělí.

V druhé části, ve které naše analytička všeho bizarního na sociálních sítích Tereza Povolná vybírá to nejlepší nejhorší z online světa, došlo tentokrát na investigaci. Zjistili jsme, že prezident Petr Pavel hazarduje se svým životem v době, kdy se na něj spoléháme nejvíce. (To znamená v době, kdy nejvíc štve ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova.)

„Náš grafik David informuje o tom, že prezident Pavel se jel minulou neděli projet do Dubé, což je jeden ze tří nejnebezpečnějších úseků pro motorkáře. Je to úsek plný nepřehledných zatáček s pěkným povrchem a velkým provozem, tudíž je tam hodně křížků u cesty. Ano, prezident si vyrazil na bajku v neděli za největšího provozu na jednu z nejrizikovějších tratí vůbec,“ popisuje Tereza Povolná, jak může Petr Pavel představovat vážnou bezpečnostní hrozbu pro Petra Pavla.

„Já si tedy myslím, že z bezpečnostního hlediska je úplně nepřijatelné, že prezident jezdí na motorce. Jen nevím, kdo by mu to mohl zakázat. Paní Pavlová, paní Čaputová, spoléháme na vás, zachraňte prezidenta,“ vyzývá Jindřich Šídlo.

Kromě toho řešíme i aktuální a minulé složení Rady ČT nebo luxusní cestu Petra Pavla do Kyjeva. 

Proč je prohra u soudu pro SPD obří úspěch? A proč se Zemanovou kanceláří stal náhodný byt v Praze? Na to odpoví speciální vydání Šťastného podcastu ve složení Šídlo, Sulimenko, Povolná a Lasák.

V ostravském Domě kultury Poklad se celý tým Šťastného podcastu zamýšlel nad tím, jak se v necelé polovině volebního období daří politickým stranám a hnutím. A shodl se, že jednoznačným marketingovým vítězem posledních dní je Tomio Okamura. 

Hnutí SPD totiž zaznamenalo mimořádný úspěch: prohrálo soud s týdeníkem Respekt a může se odteď oficiálně nazývat fašistické. Pro kontext: Respekt napsal, že jde o parlamentní fašistické hnutí, SPD je zažalovalo, soud řekl, že to je v pořádku, a Okamurovo hnutí se neodvolalo. ¨

„A nám trochu vrtalo hlavou, proč se neodvolali, ale pak nám to došlo: kdo jiný může prohlásit, že je autentický, soudem potvrzený fašista? To bude hrát v přímém souboji v Rajchlem významnou roli. Jasně, Rajchlovci zaútočili na Národní muzeum s ukrajinskou vlajkou, ale my máme papír na to, že jsme fašisti!“ komentuje výsledek sporu Jindřich Šídlo.

České sociální sítě žily posledních několik zní z fotografie Miloše Zemana v jeho nové „kanceláři“ v šesté pražské městské části. Uvozovky u kanceláře jsou namístě, doopravdy se totiž jedná o předělaný bariérový byt. A Tereza Povolná, která vybírá zajímavosti druhé části našeho podcastu věnované politice na sociálních sítích, si tuhle tragikomedii nemohla nechat ujít.

„Mě by upřímně zajímalo, jaký je pravý důvod toho, že je Zeman zrovna v tomhle bytě. Napadá mě, jestli v nějaké vedlejší spižírně, co tam k tomu náleží, nebude Mynář skladovat zbytek masa a trofeje, které nakradl v lánské oboře,“ spekuluje Povolná.

„Já bych jen chtěl připomenout, že poslední místnost, kam Zemana Mynář s Nejedlým narvali, byla prosklená krychle. Takže obyčejný pražský byt možná pořád není nejhorší varianta,“ reaguje na to Konstantin Sulimenko.

Šťastný podcast také spekuluje nad tím, proč preference Pirátů v průzkumech veřejného mínění neklesají, i když nikdo neví, co Piráti dělají. Nebo jak se stalo, že Karel Havlíček vyhrál nad Alenou Schillerovou bitvu o vedení hnutí ANO. A vyřeší i nejdůležitější otázku dneška: jak má Andrej Babiš správně říkat linkám pražského metra, které nedávno objevil.

Pusťte si celou epizodu natočenou živě s diváky ostravského Podcastového maratonu.

Jak bude vypadat další postup moravského separatismu? A jak dostat Mladé lidovce do 21. století? Na to odpoví Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

V Poslanecké sněmovně leží návrh na zřízení hranic Čech a Moravy. Symbolické gesto? Ale kdeže. Když se podíváte na skoro stejný vývoj z 90. let, dojde vám, že to nemůže být nic jiného než první krok k Českomoravské federaci a následně i ke dvěma samostatným státům.

„Všichni víme, k čemu vedl podobný vývoj na Slovensku v 90. letech. Jasně, rejpalové by řekli, že už jsme tenkrát byli federace, ale i na Slovensku to vznikalo nenápadně. Když tam vznikla Slovenská národní strana, tak jsme si ničeho nevšímali, přece kdo by se v roce 1990 hlásil ke Slovenskému štátu. Mimochodem, ve stejném roce získalo 10 % i Hnutí pro samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko,“ vzpomíná Jindřich Šídlo na divoké devadesátky.

Je třeba připomenout, že návrh na zavedení hranice mezi Moravou a Čechami podepsalo 79 poslanců a pět ministrů, většinou těch z Moravy. Díky tomu můžeme mít celkem adekvátní představu, jak bude vypadat první moravská vláda národní jednoty.

„Já bych to viděl následovně: předseda vlády Fiala, ministr zdravotnictví a vicepremiér Válek, ministryně financí Schillerová, ministr zemědělství Jurečka, práce a sociálních věcí budou Juchelky, na ministerstvo vnitra půjde Čunek a na spravedlnost Pavel Blažek,“ navrhuje Šídlo.

„Já bych spíš navrhl Pavla Blažka na moravského prezidenta, pokud z něj rovnou nebudou chtít mít moravského markraběte,“ uvažuje Konstantin Sulimenko, „na ministerstvo vnitra spíš Jana Grolicha a na kulturu Zdeňka Škromacha.“

I v druhé části věnované tomu nejlepšímu/nejhoršímu ze sociálních sítí českých politiků jsme se věnovali veskrze moravskému tématu: Mladým lidovcům. 

„V mládí můžete dělat ledacos, já si to pamatuju, ale taky, nechápu proč, se můžete stát mladým lidovcem. Anebo lidovkyní. Takže já žádám, aby se té organizaci odteď říkalo Mladé lidovectvo podle vzoru Tovaryšstvo Ježíšovo.“

Důvodem, proč jsme se na Mladé lidovectvo zaměřili, je víkendový sjezd, na kterém promluvil i ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

„Podstatné je, jak se tam uvedl. On tam, jak jsme zaznamenali na sociálních sítích Tobiáše Zdechovského, před celým tím nastoupeným sálem pustil úryvek ze Šťastného pondělí, kde ho Jindřich pojmenoval jako Jana Veselého a mluví tam o něm ve spojitosti s cukrem. Nechápu, proč si to udělal,“ popisuje Tereza Povolná sebemrskačské praktiky lidoveckého politika. 

Nebylo to poprvé, kdy nějaký politik použil Šťastné pondělí ke své sebeprezentaci – ve Šťastném podcastu, který si můžete pustit v přehrávači nahoře, si připomeneme i další. 

A v úplném závěru se podíváme i na aktuální průzkum společnosti Kantar, kde mají Lidovci stejně procent jako hnutí PRO Jindřicha Rajchla – a pokusíme se vymyslet, proč tomu tak je.

Pusťte si celou epizodu!

Jaká největší politická zmrtvýchvstání jsme zažili? A čím nám politici radí nahradit pomlázky? Na to odpoví velikonoční speciál Šťastného podcastu ve složení Šídlo, Sulimenko, Povolná a Lasák.

Toto pondělí je šťastné proto, že slavíme Velikonoce, svátek zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Protože ve Šťastném podcastu víme, že český národ je převážně ateistický a Bible v Česku marketingově netáhne, rozhodli jsme se najít některé lepší velikonoční příběhy zmrtvýchvstání v české politice. 

A pokud chcete někoho v české politické historii připodobnit k Ježíšovi, nemůžete začít jinak než Václavem Klausem.

„Pamatujete si, kdy se odehrál takzvaný Sarajevský atentát? Bylo to 28. listopadu 1997. A víte, co to bylo za den? Pátek. Tehdy ho zradili jeho spolupracovníci – stejně jako byl zrazen Ježíš – Pilip a Ruml. A on musel v neděli 30. odstoupit a pak vyšel mezi své věrné a pronesl tu slavnou větu Nic nekončí, jedeme dál. Tím vlastně vstal z mrtvých,“ popisuje Jindřich Šídlo.

Ne všechny návraty z politického záhrobí ale končily happy endem. Své o tom ví třeba Jiří Paroubek.

„Poté, co odešel z ČSSD, se snažil obnovit značku Národních socialistů a založil LEV21. Pamatuju si v té době masivní billboardovou kampaň, kdy sice nebyly žádné volby, ale Paroubek byl na billboardech úplně všude. Pak se ještě snažil kandidovat jako nezávislý do senátu, neuspěl; pak přemýšlel, že bude kandidovat na prezidenta, ale to neuspěl ani ten nápad. A teď se snaží vrátit znovu se stranou Nespokojení,“ připomíná dalšího velikána české politiky Konstantin Sulimenko.

K velikonočním tradicím v Česku neodmyslitelně patří pomlázka. Jenže její symbolika už také vyprchává. A my se tak opět obracíme k českým politikům pro radu, jak si na Velikonoce pořádně zamrskat i bez pomlázky.

„Můžete si vzít příklad z legendárního souboje Rath versus Macek. Pokud se chcete vybít, najděte si někoho dalšího, kdo je takhle agresivní, a zfackujte se. Neublížíte tím ani ženám, ani stromům,“ navrhuje Ondřej Lasák. 

Další alternativy k pomlázce, třeba od exposlance KSČM Zdeňka Ondráčka, uslyšíte přímo ve Šťastném podcastu. Stejně tak zhodnotíme různé formy politického využití vajec nebo polévání vodou. A vyjmenujeme vám i ty největší jidáše a beránky české politiky.

Poslechněte si celou epizodu! Se Šťastným pondělím i Šťastným podcastem se opět vrátíme příští pondělí.

V čem je na tom Slovensko líp než my? A proč bychom měli okamžitě zakázat apríl? Na to odpoví Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

Aktuální díl Šťastného pondělí sledujte ZDE

Politická situace na Slovensku je čím dál zajímavější. V průzkumech opět vede strana Roberta Fica, kterého se Slováci konečně zbavili v minulých volbách – nebo si to aspoň mysleli. Když se ale ohlédneme do minulosti, jak to dělá Jindřich Šídlo, zjistíme, že volby možná ani nemohou dopadnout jinak než vítězstvím někoho hrozného.

„Připomínám, kdo vyhrál volby na Slovensku od roku 1992: 92 Mečiar, 98 Mečiar, 2002 Mečiar, 2006 Fico, 2010 Fico, 2012 Fico, 2016 Fico a 2020 Matovič. A to je tedy nádherná sestava lidí. I když proti některým pak poskládali koalice ostatní strany. Takhle nás Slováci předběhli nejen prezidentkou, ale i premiérkou, protože měli Ivetu Radičovou, které se ale vláda rozpadla jen asi po roce a něco,“ vzpomíná Šídlo.

Pokud vám slovenská politika v něčem připomíná špatný vtip, v části Terezy Povolné o sociálních sítích politiků jsme se ohlédli za letošním aprílem. A zjistili jsme, že žádný vtip nebyl tak dobrý, aby kvůli tomu dávalo smysl tento zvyk ještě jakkoliv udržovat. 

Tady je třeba příklad aprílového humoru, když se ho chopí politici: „Tomáš Zdechovský hned ráno na Twitter vystavil e-mail, který mu ‚jakože přišel‘ od Jindřicha Rajchla, aby vystoupil na demonstraci proti vládě před sto tisíci lidmi, ale že jeho odpověď zní ne. Rajchl to nenechal bez reakce a na Facebook napsal, že je Zdechovský pomýlený a že má něco s mozkem. A pak se do sebe tihle dva pustili,“ popisuje ve Šťastném podcastu Povolná.

„Taky je třeba dodat, že apríl už je jen čistě korporátní svátek a nikdo kromě korporací, institucí a politiků nebo politických stran už apríl na internetu nejede,“ poukazuje Konstantin Sulimenko. 

A Šťastný podcast proto vyzývá: zrušme apríl. Nebo jak říká Jindřich Šídlo: „Vykašlete se na to. Není to povinné. Je to blbé. A jak někdo psal pak na Twitteru vtipy na 1. dubna dělají většinou lidi, jejichž problém je, že nejsou vtipní po zbytek roku.“

A co dalšího se dozvíte v tomto díle Šťastného podcastu? Nabídneme ultimátní řešení, kterým by šlo vyřešit naráz hned několik krizí na vysokých školách. Nebo důvod, proč se absolutně nikdo nenachytal na aprílový vtip ČSSD. Pusťte si celou epizodu!

Jak vypadaly snahy o důchodovou reformu minulých vlád? A co znamená pojem „ideální rodina“? Na to odpoví Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

Marian Jurečka chystá důchodovou reformu. To samo o sobě není lehký úkol – lidovecký ministr navíc minulý týden musel o reformě jednat s důchodovou „expertkou“ SPD Lucií Šafránkovou, což už hraničí se superhrdinským výkonem. Jenže jedna věc je důchodovou reformu vymyslet a druhá prosadit a udržet, jak by mohl vzpomínat třeba Petr Nečas.

„Vláda Petra Nečase zavedla tzv. druhý pilíř, což znamenalo, že jste si mohli část peněz ukládat do soukromých fondů a stát vám na to něco přispíval. Jenže to tenkrát skoro nikdo nechtěl a taky se do toho nikdo nepřihlásil. A tak se tam v květnu 2013 přihlásil Petr Nečas – a za 14 dní mu padla vláda, Petr Nečas odešel do úplně jiného důchodu a další vláda Bohuslava Sobotky ten druhý pilíř zrušila,“ vzpomíná Jindřich Šídlo.

A protože všichni tušíme, že stabilní důchodové reformy, která by zařídila penze i pro další generace, se jen tak nedočkáme, zkusili jsme na to jít ve Šťastném podcastu jinak a definovali jsme z pohledu důchodového systému ideálního občana.

„Ideální občan celý život pije a kouří, čímž plní státní kasu, zplodí pár dětí a zabalí to v den odchodu do důchodu,“ vyjmenovává Šídlo.

V druhé části, ve které Tereza Povolná vybírá to nej z politického internetového bizáru, jsme se podívali na výroky senátora Zdeňka Hraby. Jedním z jeho hvězdných momentů byl jeho projev, kde představil tezi, že bychom už neměli říkat „tradiční rodina“, ale raději „ideální rodina“.

„Byl by to táta, máma a dítě nebo děti. Prý je to ideál jak sociální, tak biologický, kulturní i národní,“ přibližuje Tereza Povolná Hrabovy myšlenky.

„Já bych se nedržel zkrátka,“ reaguje na to Konstantin Sulimenko, „ideální rodina by měla ještě obsahovat minimálně dva psy, kočku, dům se zahradou a bazénem a benzínové SUV. A pro tátu pušku do ruky!“

A co dalšího se ve Šťastném podcastu dnes dozvíte? Třeba jací další zábavní senátoři zvolení za STAN ještě existují. A nebo jak to vypadalo, když Jindřich Šídlo roznášel jako brigádník důchody v Turnově. 

Poslechněte si celou epizodu!

Jak bude doopravdy vypadat prvních 100 dnů prezidenta Pavla? A kde udělat v Praze nová parkovací místa? To poradí dnešní Šťastný podcast ve složení Šídlo, Sulimenko, Povolná a Lasák.

Aktuální díl Šťastného pondělí sledujte ZDE

Prezident Petr Pavel zveřejnil plán, co chce udělat za prvních sto dní v úřadu. Po Milošovi Zemanovi je Pavlův akční plán sice příjemnou změnou, ale zároveň – přiznejme si to – je vágní, neurčitý a pro běžného čtenáře nicneříkající. 

Naštěstí tu je Šťastný podcast, aby ho rozklíčoval a přeložil vám do srozumitelného jazyka, co jednotlivými body Petr Pavel myslel.

„Třeba bod 2: Transparentní a pravidelná komunikace znamená v podstatě Nebudeme to dělat jako Zeman s Ovčáčkem, Mynářem a Nejedlým. Zdá se, že Hrad začne normálně komunikovat. Třeba – a na to se hodně těším – když zavoláš mluvčí, tak ti odpoví,“ analyzuje Jindřich Šídlo. 

A dodává i některé další překlady: Dodržování pravidel v kanceláři prezidenta je ve srozumitelné češtině Zkusíme nekrást a třeba Představím transparentní tým poradců je vlastně takové prohlášení o znovuobnovení Masarykovské tradice setkávání Pátečníků.

Změny čekají také Prahu. Primátor Bohuslav Svoboda minulý týden vyhlásil svatou válku proti tramvajím, protože – jak zcela logicky říká – tramvaje jsou super, ale kde jsou koleje, je méně místa na silnici. A kde není místo na silnici, tam není dost automobilistů.

A protože dobrých rad není nikdy dost, i my jsme se rozhodli přihodit pár nápadů, jak řidičům ulehčit život.

„Na Pražském hradě jsou hned tři nádvoří. A pak je tu Stromovka, Letná nebo Ladronka,“ vypočítává Šídlo potenciálně vhodné prostory pro nová parkovací stání.

„Teď máme v Praze zavřenou jednu stanici metra, Jiřího z Poděbrad, a zjišťujeme, že to vlastně není žádný problém. Stačí dojet o stanici dál, vystoupit a ten kousek dojít. Takhle bychom tedy mohli v každé druhé stanici metra postavit podzemní garáž a na metro bychom se prošli,“ přihazuje svůj tip Konstantin Sulimenko.

„Můj nápad je spojit tři ostrovy na Vltavě, mezi kterými stejně už teď neprojede ani šlapadlo, natož loď, do jedné velké plochy. Stejně jsou to taková pochybná místa, kam nikdo nechodí, tak by se místo nich postavily osmipatrové parkovací domy,“ uvažuje Tereza Povolná. 

Těšíme se na další rozhovor Bohuslava Svobody, kde tentokrát prohlásí: Vltava je super, ale kde je voda, tam je méně místa pro auta.

Poslechněte si celý díl!

Dokáže Jindřich Rajchl naplnit své výhrůžky z demonstrace a co ještě by mohl sdílet na svých sociálních sítích Tomáš Zdechovský? Na to odpoví Šťastný podcast ve složení Šídlo, Sulimenko, Lasák a Povolná.

Minulou sobotu proběhla na Václavském náměstí událost Česko proti bídě organizovaná předsedou tak marginální strany, že její jméno ani není nutné psát, Jindřichem Rajchlem. 

Kromě jiných legračních (i méně legračních) věcí na demonstraci od Rajchla zaznělo i to, že pokud vláda do jím stanoveného data neodstoupí nebo nepřijme jeho požadavky, svolá na 16. duben další demonstrace a tentokrát zablokuje vládní budovy. 

Jenže tenhle jinak geniální nápad má, jak upozorňuje Jindřich Šídlo, drobný nedostatek.

„Vy, kteří se chcete účastnit oné blokády, víte, kolik je vládních budov? Spočítali jsme to a musíme vám říct, že jich je hodně. Zkuste se postavit už jenom do řetězu, kterým budete blokovat ministerstvo průmyslu a obchodu. Nebo si takhle zkuste blokovat ministerstvo obrany a úřad vlády i se všemi jeho zahradami. Myslím, že Rajchl bude potřebovat tak 150 000 lidí, aby ty budovy zablokoval aspoň na hodinu,“ odhaduje Šídlo.

„Doufám, že se najde dostatek Ševčíků, kteří půjdou náhodou kolem,“ glosuje producent Ondřej Lasák vysvětlení děkana Národohospodářské fakulty VŠE Miroslava Ševčíka, „toho jsem chtěl původně navrhnout na státní vyznamenání po tom příběhu, jak ho vysvětloval Seznam Zprávám.“

Naše síťová specialistka Tereza Povolná se tento týden opět po čase podívala na sociální sítě lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského a našla jeden specifický rys jeho příspěvků – ke skoro každé události, úplně jedno jaké, přidává svoji fotku.

„Ale zmeškal včerejší výročí našeho vstupu do NATO – mohl se vyfotit se zbraní, jak to má rád. Nebo vybrat z archivu, on má takových fotek určitě hodně. Ale důležité je, že tohle je taky cesta, jak motivovat Zdechovského, aby hlasoval pro ratifikaci Instanbulské úmluvy. Může se u toho vyfotit,“ radí Povolná.

Minulý týden byl ovšem nabitý i mnohými dalšími událostmi a ani ty jsme v tomto Šťastném podcastu nemohli vynechat. 

Co nám napsal ministr Nekula v reakci na díl Šťastného pondělí o vysokých cenách potravin? Jak Andrej Babiš na TikToku prozrazuje, jestli jsou jeho děti zadané nebo ne? A na jaké vládní obstrukce vzpomíná Jindřich Šídlo? 

Pusťte si celou epizodu!

Jaké byly nejhorší momenty Miloše Zemana? A kdo učí na první skutečné vysoké škole života v Česku? To vám řekne Šťastný podcast ve složení Jindřich Šídlo, Konstantin Sulimenko, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

Do konce mandátu třetího českého prezidenta zbývají desítky hodin. A zatímco ve Šťastném pondělíse věnujeme bilancování a hodnocení působení Zemana a jeho suity v úřadu, do podcastu jsme vybrali pár bizarních, odporných, ale i fascinujících vzpomínek, které by podle nás neměly zapadnout. 

Třeba Jindřich Šídlo vzpomínal na slavný autobus Zemák a své cesty v něm.

„Tenkrát jsem pochopil, jak je – nebo spíš byl – Zeman dobrý v kontaktu s lidmi a jak uměl improvizovat, aby se dostal do kontaktu s lidmi. Třeba si vzpomínám, jak jsme přijeli do Hodonína a tam byl zimní stadion, ze kterého se stala tržnice. A on se tak jedním okem kouknul do podkladů, které měl, řekl ‚to se bude hodit‘ a pak před lidmi vyšlehnul velmi zasvěcenou úvahu, co se s tím stadionem stalo. A lidi byli najednou na jeho straně,“ vzpomíná Šídlo. „A taky furt v tom autobuse chlastal a hulil,“ dodává.

Konstantin Sulimenko, který při prvním použití Zemáku ještě ani nebyl na světě, zase vzpomínal na éru Zemanova prezidentství. A hlavně na některé ne moc pěkné výroky.

„Možná si pamatujete, jak Miloš Zeman při setkání s Vladimirem Putinem pronesl větu ‚novináři by se měli likvidovat‘ a jak se Putin nervózně zachechtal a řekl, že likvidovat není třeba, jejich počet by se měl jen omezit. K tomu bych chtěl říct, že když musí českého prezidenta v otázce likvidace lidí uklidňovat válečný zločinec, tak se podle mě jedná o nejvíc nedoceněný moment celého Zemanova prezidentství,“ glosuje Sulimenko.

V druhé části podcasu jsme se podívali třeba na to, že už brzy otevře a přivítá první studenty skutečná vysoká škola života.

„Na 27. března se plánuje slavnostní otevření Jungmannovy národní akademie. Název sice zní nevinně, ale když se podíváte na seznam lektorů, tak vám hned dojde, co je to zač. Třeba namátkou: Petr Drulák, Petr Hampl, Martin Konvička, Josef Skála. Jsem zvědavá, co se tam bude učit; předpokládám, že Konvička bude přednášet islám,“ uvažuje Povolná.

A co dalšího dnes ve Šťastném podcastu uslyšíte? Třeba hned několik důvodů proč si pustit dokument o Miloši Zemanovi, návod jak obstruovat nebo připomenutí, že přesně před třemi lety jsme začali řešit covid.

Pusťte si celou epizodu!