Plus

Rok 1972 patřil v Severním Irsku k těm nejhorším od druhé světové války. Dne 30. ledna britští vojáci ve městě Londonderry rozehnali demonstraci severoirských katolíků. Při tom pálili ostrými a zabili třináct neozbrojených a většinou prchajících lidí. Čtrnáctá oběť podlehla zraněním po několika dnech. Většině zabitých nebylo ani osmnáct let.

Prvního prosince 1934 byl v Leningradu zabit šéf tamějších komunistů Sergej Kirov. Byla to politická objednávka? Nevíme. Jisté je, že tato smrt byla startovním výstřelem pro nejkrutější teror, jaký byl kdy rozpoutaný uvnitř vítězů revoluce. Moskevské procesy nebyly jen obrovskou čistkou a systematickým zabíjením uvnitř strany ruských bolševiků, bylo to bezpříkladné násilí rozpoutané vůči milionům občanů Sovětského svazu.

Každý čtvrtý Čech nebo Češka se za svůj život setká s duševním onemocněním. Přesto o mozku, o tom, co se v něm děje a proč někdy přestane fungovat tak, jak bychom chtěli, víme stále překvapivě málo. Naše dnešní hostka se rozhodla to změnit. Kristina Kekrtová je neurovědkyně z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech.

O tom, že je potřeba rozhýbat kapitálové trhy v Evropě, se hovoří dlouho. Bohužel většinou jen hovoří, protože praktickým krokům pak často hodí klacek pod nohy politici. Přesto se dějí i změny tím správným směrem. A jednou takovou dobrou zprávou je vznik fondu, jehož akcie kopírují tituly z pražské burzy.

Co hungarista a redaktor časopisu Reflex Oliver Adámek říká o tom, jak se mění postoj Maďarska k maďarské menšině žijící v zahraničí, zjišťoval Libor Kukal. Jannis Moras si povídal s redaktorem, dramaturgem a producentem Jiřím Kokmotosem, který má řecké kořeny. Tatiana Čabáková si k mikrofonu pozvala hudebně-divadelní, bělorusko-český pár - Markétu a Romana Zabelovy. Moderuje: Iveta Demeterová. Připravila: Tajana Mančalová.

Britský deník Guardian v posledních dnech často věnuje své názorové stránky úvahám o osudu ideologie, kterou nejenže sám sdílí, ale má ve světě pověst jejího pilíře a ochránce. Sociální jevy a události jeho autoři většinou hodnotí a svým čtenářům předkládají z pozic středolevého liberalizmu. Nedávné zásadní komentáře, o nichž mluvím, nevidí nejbližší budoucnost svého světonázoru příliš růžově.

Autorka kulturního týdeníku Michaela Vetešková ale přidá i reportáž o muzikálu Tomáše Dianišky Saturnin a připomene program festivlau Dvořákova Praha. A pozve vás také k projektu Českého rozhlasu Plus Kosatík: Rekonstrukce Dálkového výslechu.

S určitým nadhledem by se dalo říct, že Biškek, hlavní město 7,5milionového Kyrgyzstánu, se na několik dní na přelomu srpna a září stalo hlavním městem, pokud ne světa, tak alespoň Asie. Tato hornatá země nejen oslavila 35leté výročí své nezávislosti, ale zároveň odstartovala 6. ročník Světových nomádských her (World Nomad Games) za účasti výprav z více než stovky zemí.

Volební preference českých politických stran se po mnoha měsících, kdy jejich pročítání bylo spíše nudné, trochu zajímavěji pohnuly – poprvé od voleb v loňském roce by alespoň podle průzkumu agentury NMS pro Novinky získala ve sněmovně těsnou většinu současná opozice. Na tom má podíl především pokles Motoristů sobě pod pět procent, na 4,4 procenta, velice mírně, v rámci statistické chyby, ztratila i hnutí ANO a SPD.

Tak vypadá největší trajekt na světě, který pravidelně pluje na trase mezi Oslem a Kielem. Jen lodí se dostanete na ostrov Ouessant, který je na nejzápadnějším cípu Francie. Ohromí vás nejen přírodou. Akrobati a umělci vypráví v cirkusu vedle starých khmérských chrámů například i příběh kambodžského bílého zlata. Jak uslyšíte v dnešním pořadu, tím je pro místní rýže. Moderuje Lubica Bergmanová.

Ruské drony zasáhly obchodní centrum v Sumách. Dron zasáhl osobní vlak v chersonské oblasti. Benzinka v Kyjevě byla zničena. To je jen malá část zpráv, které v posledních dnech přišly z Ukrajiny.

Teresios Bundi kdysi ztělesňoval to, jak internet dokáže změnit život. V roce 2011 se z farmářské vesnice přestěhoval do hlavního města Nairobi. Jako první z rodiny šel na univerzitu. Tam mu kamarád poradil, ať zkusí novou práci na dálku. Šlo o vypracovávání úkolů za podvádějící vysokoškoláky z jiných zemí. Nejdřív to byl slušný přivýdělek, pak ale přišla umělá inteligence, píše americký deník New York Times.

Neúprosná aritmetika, aneb blízké hrozby pro Ukrajinu. Berme Šanghajskou organizaci pro spolupráci vážněji! Svět nekončí, ale liberální pokrokářství ano. ETF a pražská burza. Státní rozpočet není soubor čísel k věření… Spíš než hejtmany a primátory peskovat by se měla vláda od nich poučit

Co přináší nová legislativa o poskytování spotřebitelských úvěrů, kterou před víkendem schválila Sněmovna? Jaké stopy po srpnových ničivých záplavách zaznamenal horolezec Jan Trávníček, který se vydal do postižených oblastí? A jaký zásah do českého vzdělávacího systému by znamenaly případné škrty ve státní podpoře pro soukromé a církevní školy?

V New Yorku nemůže člověk jen tak sedět a nic nedělat, tvrdí herec Karel Heřmánek mladší, který žije střídavě v Česku a ve Spojených státech. Před lety tam získal zelenou kartu. „Baví mě žít si vlastním životem a teď jsem si to našel v New Yorku,“ přibližuje v Osobnosti Plus. S kamarádkou v současnosti připravuje představení věnované Dopisům Olze, tedy listům, které psal své manželce z vězení Václav Havel. „Nechtěl, aby ho vězení změnilo. Ale ke změně došlo,“ soudí herec.

Zbraně, se kterými se pohřbívaly princezny ve starém Egyptě, byly nejspíš víc než dekorace. Badatelé, kteří studovali nálezy z archeologického naleziště Dášhúr, z deformací kostí vyvodili, že princezny střílely z luku, používaly dýky či další zbraně.

V Hradci Králové právě odstartoval 2. ročník mezinárodního festivalu hudby a architektury Architóny. Potrvá až do pondělí 14. září a nabídne řadu koncertů v historických budovách města i architektonický a urbanistický panel. „V Hradci Králové jsem se narodil, takže ty prostory docela důvěrně znám. A to jsem ještě netušil, že objevíme další, kde jsem ještě nikdy nebyl,“ říká duchovní otec akce, houslový virtuoz a soudní znalec Jaroslav Svěcený v pátečních Hovorech.

Jak se po atentátech z 11. září 2001 proměnily Spojené státy? Proč ve světě sílí varování před rychlým vývojem umělé inteligence? A co se ví o původu tzv. Pražského fragmentu Markova evangelia, které bude vystaveno v Itálii?

„Budeme hledat úspory ve všech kapitolách, které má SPD v gesci. A chceme to samé i po ostatních ministrech, tak, aby se ty jednotlivé miliardičky seškrtaly tak, aby to dalo ten schodek, o kterém jsem tady hovořil,“ nastiňuje Miroslav Ševčík, poslanec zvolený za SPD a místopředseda rozpočtového výboru. Jak vysoký schodek státního rozpočtu je ochotno podpořit SPD? Kde je prostor pro snižování výdajů? A jak čelit rapidnímu růstu cen pohonných hmot?

Jana Ciglerová z Ameriky, Jan Kaliba z Česka. Oba mají zkušenost s každodenním životem za Atlantikem a za sebou tisíce natočených rozhovorů s Američany a Američankami v nejrůznějších situacích. Teď se spojí přes oceán v novém podcastu Českého rozhlasu Plus.

I když teroristy unesená letadla narazila před čtvrtstoletím do výškových budov Světového obchodního centra na půdě od nás tisíce kilometrů vzdáleného New Yorku, obecně bylo od počátku jasné, že jde o útok na veškerou takřečenou západní civilizaci. K té jsme se po roce 1989 jasně přihlásili ještě ve federaci se Slovenskem a při tom zůstalo i po vzniku samostatné České republiky.

Při debatách o ruských událostech často dostávám otázku, proč se tamní obyvatelstvo nevzbouří proti tomu, co se v zemi děje? Obzvláště se nesetkává s pochopením pasivita Rusů tváří v tvář viditelnému zhoršování jejich životní úrovně.

Teroristické útoky z 11. září 2001 byly prakticky ihned vnímány jako zlom – bezpečnostní, politický, vojenský, historický, civilizační. To vše bylo postupně formulováno už od prvních hodin po útocích. Jak tento proces probíhal v našem mediálním prostoru, to si přiblížíme prostřednictvím archivu Českého rozhlasu.

Nedávno mi zavolal kamarád z Bystřice pod Hostýnem. „Nemohla by ses prosím tě zeptat Davida Černýho, jestli by u nás nepostavil sochu ananasu? Hráli jste přece na odhalení tý jeho Kafkovy hlavy v Americe, ne?“

Teroristé z organizace Al-Káida zavraždili v Americe 11. září 2001 téměř tři tisíce lidí, více než Japonci při útoku na Pearl Harbor 60 let předtím. Američané a jejich spojenci následně obsadili Afghánistán a svrhli v něm režim Tálibánu, který chránil Al-Káidu.

Osleplý premiér na cestě za prozřením. Čtvrtstoletí od 11. září 2001. Ozvěny pádu „Dvojčat“ v Čechách. Vzbouří se Rusové? A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Jak se po útoku na Spojené státy před 25 lety proměnila strategie boje proti terorismu? Proč se v Česku rodí stále méně dětí a dá se to změnit? A jak významná byla podzemní infrastruktura hnutí Hizballáh na jihu Libanonu, kterou Izrael v noci vyhodil do vzduchu?

Země V4 budou v Evropě znovu slyšet, vyhlásil Andrej Babiš (ANO) na bratislavské schůzce premiérů Visegrádské skupiny. Lídři se shodli na potřebě větší koordinace na evropské úrovni, Unie podle nich musí najít cestu ke snížení cen energií. „Když jsme měli společnou pozici, byli jsme silnou skupinou, která dokázala naklánět misky vah a ovlivňovat další směřování,“ popisuje svou zkušenost z doby energetické krize bývalý slovenský ministr hospodářství Karel Hirman.

V řadě českých měst chybějí lékaři. Senioři i rodiny s dětmi tak musejí za zubaři, neurology a dalšími ambulantními specialisty dojíždět desítky kilometrů. Stejný problém řeší i Aš. Jak tam lékaře přilákat a udržet? Může pomoct přeshraniční péče v Německu? A dělá město pro dostupnější zdravotnictví dost? Poslechněte si předvolební debatu z Aše s kandidáty říjnových voleb.

„Vítejte ve věku obecné umělé inteligence,“ prohlásil spoluzakladatel firmy OpenAI Greg Brockman při představování nového modelu GPT-6 Astra. Jde o novou generaci modelu, na jehož trénování výrazně dohlížely předchozí modely. „Je to asi to nejlepší, co svět umělé inteligence dnes nabízí. Ale to už za 14 dní nemusí platit, vývoj nás poučil, že firmy OpenAI a Anthropic se neustále předhání,“ podotýká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Před 25 lety zažili Američané nejhorší teroristický útok v historii, který nepřežily skoro 3000 lidí. Dalších 6000 lidí utrpělo zranění. V důsledku únosu čtyř letounů se rozšířily bezpečnostní kontroly na letištích i počet dlouhotrvajících amerických válek na Blízkém východě. „Stoupla ochota společností nechat se chránit, podřídit se mnohem přísnějšímu bezpečnostnímu dohledu,“ doplňuje v Osobnosti Plus výčet změn Tomáš Karásek, děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Evropská komise pozastavila Česku proplácení části dotací pro Agrofert kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Státní zemědělský intervenční fond přesto firmám z holdingu peníze dál vyplácí. „Pozice Česka je tímto velmi významně oslabená,“ namítá v Pro a proti europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „České republiky jako takové se ta situace vůbec nedotkne,“ tvrdí její kolega z Evropského parlamentu Ondřej Knotek (ANO).

„Agrofert nevlastním, už ho nikdy vlastnit nebudu a nemám z něj žádný prospěch,“ tvrdí Andrej Babiš (ANO) pořád dokola. A tváří se, jako by se ho fakt, že Evropská komise o tom silně pochybuje, vůbec netýkal. Jenže posláním EK je mimo jiné hlídat peníze unijních poplatníků. Peníze, bez kterých by se Agrofert, vypiplané dítě Andreje Babiše, evidentně neobešel.

Evropská unie a s ní i Česko v létě 2026 zpřísnily podmínky, za nichž můžou nově příchozí ukrajinští muži v odvodovém věku získat dočasnou ochranu. Co to znamená pro statisíce Ukrajinců, často čerstvě plnoletých? Jakým dilematům pak čelí jejich rodiny? A chce vlastně ukrajinský stát víc vojáků, nebo více obyvatel? To probírají Josef Pazderka a Ondřej Soukup s Bohdanem Rajčincem, předsedou Ukrajinské iniciativy v Česku a prezidentem Evropského kongresu Ukrajinců.

25 let ode dne, který změnil svět. 11. září 2001. Teroristé z Al-Káidy tehdy unesli čtyři dopravní letadla a zabili tisíce lidí. Náraz dvou boeingů do mrakodrapů Světového obchodního centra v New Yorku viděl na vlastní oči architekt Jiří Boudník, host dnešní Vinohradské 12. Ptá se Matěj Skalický.

Neshody na pracovišti nebo i citlivé problémy zaměstnanců. Podobné situace řeší ve firemním prostředí nezávislý ombudsman, který v nich hledá spravedlnost a řešení. „Vrcholový manažer nebo majitel si často myslí, že je zároveň ombudsmanem. Většinou, když jdete do hloubky, tak tu funkci úplně plnit nemůže,“ popisuje v Hovorech Ján Dolejš, firemní ombudsman Ředitelství silnic a dálnic.

Odpor k průmyslové civilizaci a láska k přírodě vedla geniálního matematika Teda Kaczynského k tomu, že téměř dvacet let posílal na různá místa USA výbušné systémy. Usmrtily tři lidi. Ve speciálu Portrétů na téma terorismu Kaczynského příběh připomenou Jan Adamec a David Hertl.

Co mohou firmy, banky a mobilní operátoři dělat proti šířícím se kyberpodvodům? Další lázně čelí virové epidemii. Jak složité je najít její původ a zastavit šíření nemoci? A jaká tajemství ukrývá Závišův kříž a co badatelé zjistili o jeho nejvzácnější relikvii?

Což o to, už samotný fakt, že Vrchní soud v Praze potvrdil někdejší manažerce Agrofertu Janě Nagyové tříletou podmínku za dotační podvod na farmě Čapí hnízdo, je hoden pozornosti. Vždyť jde o první pravomocný verdikt v trestní a soudní anabázi, která už přes deset let kontaminuje českou politiku.

Rusko na Ukrajině nadále pomalu postupuje a stále více ohrožuje klíčová města Kramatorsk a Slovjansk, soudí americká stanice CNN. Moskva přitom sází na pomalou a ničivou taktiku, která má oslabit ukrajinskou obranu a připravit půdu pro další postup. Ukrajinská armáda se tak oproti jaru dostává pod tlak a čelí stále intenzivnějším ruským útokům.

Třináctileté děti by měly být za činy neslučitelné se zákonem trestně stíhané, navrhl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Poslouchám diskuse odborníků i výpovědi učitelů, kteří s dětmi mají zkušenosti. Děti jsou nezvladatelné, agresivní, vulgární, radikalizují se na sítích, šikanují se. A pak jsou tu i děti, které spáchají brutální zločin. To už je kardinální problém!

Kromě billboardů s portréty prakticky neznámých politiků a prázdnými hesly téměř nic nenaznačuje, že už za měsíc se konají volby do obecních a městských zastupitelstev i třetiny Senátu. Přesto jsou extrémně důležité, hlavně pro opozici.

Co může reálně změnit Alternativa pro Německo? Na podzim lidé rozhodnou o soupeři Babišova hnutí. Co bude dál na ukrajinské frontě a bude k tomu mít Ukrajina dost Patriotů? Tejc chystá paragraf, který má Babiše zbavit přízraku Čapího hnízda. A na konec glosa Kristiny Žantovské. Moderuje Jan Fingerland.

Jaký dopad bude mít na výběr daní znovuzavedení EET? Jak příjem státní pokladny sníží včera odhlasované daňové změny? Jak vážně ohrozil ruský dron letadlo s ukrajinským prezidentem Zelenským při odletu do Norska? Jak má mimořádný republikánský sjezd před americkými listopadovými volbami mobilizovat republikány? A co všechno slibuje Donald Trump?

Poslaneckou sněmovnu by podle volebního modelu agentury NMS ovládla opozice – zejména proto, že by se do dolní komory nedostali Motoristé sobě. „Jsou na hraně, vzhledem ke statistické chybě mohou být klidně přes pět procent. Ale důležitá zpráva pro ně je, že za dva roky relevantní existence nerostou. Přijde mi, že ta strana nemá ambice, a pokud ano, tak je dobře skrývá,“ hodnotí v Interview Plus komentátor serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo.

Koaliční politici hledají desítky miliard, které by škrtli a snížili tak schodek ve výši 389 miliard korun. „V kontextu rozpočtu je to spíš mávnutí rukou. Důležitá by byla spíše symbolická rovina,“ upozorňuje ekonom Vít Hradil v pořadu Řečí peněz. A zamýšlí se: „Nechci spekulovat, jestli tam je nějaký PR záměr, že se deficit ‚nastřelil‘ s vědomím, že se to pak stáhne. Aby se pak narativ otočil, že to nakonec není tak špatné a tím se zahladilo, jak gigantický deficit je.“

Německý kancléř Friedrich Merz po přesvědčivém vítězství Alternativy pro Německo v Sasku-Anhaltsku prohlásil, že tyto volby změnily Německo a nelze pokračovat jako dřív. „Šok to v pravém slova smyslu nebyl, ale příjemné to samozřejmě není,“ soudí v Osobnosti Plus Jan Charvát, politolog se zaměřením na extremismus. AfD považuje mezi krajně pravicovými stranami za neobvyklou.

Poslanci přehlasovali senátní veto a schválili novelu stavebního zákona. „Novela stavebního zákona rozhodně přinese spoustu pozitivních přínosů. Pro stavebníky i občany je to určitě dobře,” je spokojená vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního práva Hana Landová. „Přijímání novely bylo mimořádně netransparentní a kritika byla odůvodněná,” oponuje v Pro a proti Českého rozhlasu Plus právnička Martina Franková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Drtivé vítězství krajně pravicové strany Alternativa pro Německo, známé pod zkratkou AfD, v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo řadu temných předpovědí ohledně dalšího vývoje v Německu. Mnohé se ale nezdají být v současném celoněmeckém a evropském kontextu realistické.

Velel, rozkazoval, vraždil a pak zatloukal. Balkánský řezník Ratko Mladić. Jeho pohřeb vyvolal dost otázek. Proč někteří Srbové – třeba na fotbalových stadionech – glorifikují odsouzeného válečného zločince? Magdaléna Fajtová z Respektu se právě vrátila z Bělehradu. Ptá se Matěj Skalický.

Michael Martinek je katolický kněz a salesián. S farníky komunikuje přes sociální sítě a otevřeně pojmenovává problémy instituce, kterou sám zastupuje. „Církev ztratila důvěru už kdysi, v době Jana Husa. Od té doby se v tom stále nějak potácí,“ říká salesián.

Každá pátá žena, každý desátý muž. Osobní zkušenost s partnerským a domácím násilím má 17 až 40 procent lidí. Co tato čísla znamenají?

Na jakém základě Státní zemědělský intervenční fond dál vyplácí dotace Agrofertu přes výhrady Bruselu k možnému střetu zájmů premiéra Babiše? Jak chce Evropská komise posílit dostupnost bydlení v zemích unijní sedmadvacítky? A jak vážně brát varování předního vývojáře umělé inteligence, který nevylučuje, že tato technologie by mohla do deseti let vyhubit lidstvo?

„To je ten problém, na který upozorňujeme dlouhodobě. Nevíme, jestli k nám z televizní obrazovky právě hovoří majitel Agrofertu nebo SynBiolu anebo premiér české vlády,“ říká Gabriela Svárovská, poslankyně za Piráty a spolupředsedkyně Zelených. Proč Evropská komise pozastavila vyplácení dotací firmám z koncernu Agrofert? Zůstává Babiš ve střetu zájmů? A měli by poslanci hlasovat o nedůvěře vládě?

Pro více než 60 procent všech voličů nepřijatelný, ale i pro značnou část příznivců subjektů vládní koalice (Motoristů 62 procent, SPD 48 a dokonce 28 procent ANO), příliš vysoký. Řeč je samozřejmě o navrhovaném deficitu státního rozpočtu a je skoro jisté, že obě menší vládní strany pohled svých sympatizantů vnímají, a tak dávají nahlas vědět, že se jim to rovněž nezamlouvá.

Programové prohlášení považuje současná vláda za téměř posvátný dokument. Vztahuje se k němu jako k závazku vůči občanům, ale i vůči sobě samotné. I proto se na něj ministři tak často odvolávají. Některá místa vládního programu se ale zdají zatemněná, jako by ministři s premiérem zapomněli, že něco takového do programu vůbec psali. Typickým příkladem je školství.

Americké volby, takzvané midterms, budou začátkem listopadu a klesající podpora vlády poněkud snižuje republikánům šance. Proto se vláda a její blízcí začínají snažit něco poslat voličům, které trápí především drahota. Prezident Trump, milovník symbolické řeči, vsadil na jednu z domácích ikon, na americký hamburger. Jak napsal koncem srpna na svou sociální síť – chce americkým pracujícím domácnostem tuto oblíbenou pochoutku zlevnit o čtvrtinu.

Kdyby se v těchto dnech konaly volby do zastupitelstva v Praze, vyhrálo by je hnutí ANO. Alespoň to vyplývá z nejnovějších výsledků agentury Median. Nebylo by to vítězství drtivé. Na záda mu dýchají Starostové a nezávislí.

Existenční obavy a reformy kancléře Merze přispěly k vítězství AfD. Získá hnutí ANO i vládu nad Prahou? Aktuální jednání o schodku. Česko – země, která kašle na budoucnost. Jak prezident Trump zlevnil Američanům hamburgery. Moderuje Kamila Pešeková.

Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že se v Národním parku Šumava našlo 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi. Jak v úterý uvedl ministr Igor Červený (Motoristé), jsou mezi nimi například dioxiny, furany, rtuť, arsen a chlorovaná rozpouštědla. O den dříve jeho stranický kolega a poslanec Filip Turek tvrdil, že na Šumavě uniká do půdy jedovatý plyn yperit. „Připomíná mi to šíření poplašné zprávy, ale v podání Radia Jerevan,“ glosuje člen vědecké rady parku Jaroslav Vrba.

Ukrajinští novináři vyčetli americkým vyjednavačům amerického prezidenta Steveu Witkoffovi a Jaredu Kushnerovi, že jednají s válečným zločincem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a že naslouchají jeho lžím. „V uplynulých letech jsme byli svědky bezpočtu podobných rituálních dýchánků a manifestací dobré vůle. Všechny tři strany – Amerika, Ukrajina a zejména Rusko – to na sebe samozřejmě jen hrají,“ hodnotí v Osobnosti Plus historik a ukrajinista David Svoboda.

Tisíce Srbů se přišly v pondělí rozloučit s bývalým velitelem bosenskosrbských vojsk Ratkem Mladićem, odsouzeným za válečné zločiny. Eurokomisařka pro rozšíření EU kvůli tomu zrušila plánovanou cestu do Srbska. „Musíme Srbsku nabídnout důvěryhodnou perspektivu,“ míní europoslanec z frakce Patriotů Antonín Staněk (Motoristé). „Není možné, aby Unie jen tak přihlížela,“ namítá v pořadu Pro a proti europoslanec z lidovecké frakce Ondřej Kolář (TOP 09).