Plus

Hlavními tématy setkání českého premiéra Petra Fialy (ODS) s americkým prezidentem Joem Bidenem byly válka na Ukrajině či situace na Blízkém východě. Řeč byla ale například i o spolupráci v jaderné energetice. Vzájemné vztahy by podle vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara neměly ovlivnit ani nadcházející americké volby. „Nevšiml jsem si, že by se někdo nudil,“ popisuje Pojar v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu jednání v Bílém domě. Moderuje Tomáš Pancíř.

V Polsku mají jedny z nejdrastičtějších interrupčních zákonů. A ty stále platí, bez ohledu na novou vládu. Už krátce po pádu komunismu tam v roce 1993 odhlasovali prakticky naprostý zákaz interrupcí. Tehdy šlo o úlitbu katolické církvi za to, že nebude bránit ve vstupu země do EU a do NATO. Od té doby Polky jezdí na interrupce do zahraničí, často i do Čech a na Moravu.

Po nějakém čase se ozval ministr spravedlnosti za ODS a blízký muž premiéra Pavel Blažek. Těsně po slovenských prezidentských volbách napsal na síť X toto: „Většina pražských redakcí Slovensku nikdy nerozuměla, nerozumí, a protože se o to ani nesnaží, rozumět asi nebude. Pro dobré vztahy se Slovenskem však něco udělat mohou – nechat si své povýšenecké ‚postřehy‘ a rady v teple svých kanceláří pro sebe.“

Východoslovenské Michalovce, které leží jen pár desítek kilometrů od hranice s Ukrajinou, se staly dějištěm společného zasedání vlád Slovenska a Ukrajiny. Není to poprvé, co se kabinety obou států takto sešly od chvíle, kdy se loni na podzim stal Robert Fico premiérem. V tomto formátu se potkaly už před časem, v ukrajinském Užhorodu.

Salva stovek střel a dronů z Íránu na Izrael vyvolala obavy z nové války na Blízkém východě. Jenže jak by válčily státy, které spolu ani nesousedí, a vlastně ani není jasné, o co by bojovaly?

V sociálních a daňových tématech si koalice přestává rozumět. Írán proti Izraeli, nejpodivnější ze všech nepřátelství. Ficova politika na všechny čtyři světové strany. Blažek školí média. Škodí ale vládě i ODS. Polský Sejm hlasoval v prvním čtení o interrupcích.

Mohli by Rusové využít výpadku americké pomoci ukrajinské armádě k dalšímu postupu na východní frontě? Jak důležitá bude dodávka munice nakoupená skupinou států v čele s Českem, jejíž první část má na Ukrajinu dorazit v červnu? Je korupční kauza v Liberci, kvůli které koaliční strany vypověděly smlouvu s ODS, individuálním selháním, anebo jde o širší problém? Považuje dcera Milady Horákové Jana Kánská, oceněná medailí Karla Kramáře, Česko stále za svůj domov?

Migrace, bezpečnost nebo klima – řada témat letošních voleb do Evropského parlamentu je spojena s obavami občanů z vývoje posledních let. Populisté slibují, že problémy rychle vyřeší. Co nabízejí strany tradiční? „Populisté vždy operují se strachem, ale nemají řešení. Ani u té migrace,“ konstatuje lídr evropských socialistů Nicolas Schmit.

Návštěva premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě je podle vysokoškolského pedagoga New York University v Praze Tomáše Klvani důležitá. „Na Bílý dům se stojí velká fronta, všichni se tam chtějí dostat. My nemáme ve světě úplně největší palebnou sílu ohledně ekonomiky, takže je dobré, že tam premiér přijel právě v tuto chvíli. A koneckonců je to plus, protože nám to umožňuje hrát v krizových momentech naší vlastní kartou, kterou naše vláda hraje docela dobře.“

Průměrný Čech starší 15 let vypije během roku zhruba 14 litrů čistého lihu. Pomohlo by omezení prodeje a reklamy, a hlavně vyšší cena snížit jeho spotřebu? „Opatření je víc, ale nejdůležitější je určitě cenotvorba,“ říká národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle šéfa Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimíra Darebníka je ale zdanění alkoholu v Česku nespravedlivé. „Lihoviny jsou zdaněny čtyřikrát více než pivo. A tiché víno má nulovou spotřební daň,“ kritizuje.

Pampeliška je pravděpodobně ta nejúspěšnější květina na světě. Přinejmenším od dob, co člověk začal obhospodařovat krajinu a na mnoha místech zmasakroval lesy. Pampelišky nemají rády stinná místa.

Petr Fiala se setkal s prezidentem USA, Joe Bidenem. Probrali mezinárodní situaci v souvislosti s válkou na Ukrajině, ale i ekonomické vztahy zemí. Jaký je význam této návštěvy a jaký má přínos pro česko-americké vztahy? Politolog Jan Kubáček také okomentuje dění kongresu ODS a SPD a rekordní počet prvovoličů, kteří budou moct ovlivnit podzimní volby v příštím roce.

V sobotu na kongresu ODS byli ještě koaliční lídři samý vtípek. Statečně nesli i návrhy občanských demokratů na rušení či slučování resortů – nahnuté by to podle nich mohl mít zejména místní rozvoj. Se začínající volební sezónou však úsměvy na koaličních tvářích zamrznou.

Německá ekonomika se potýká s vážnými problémy: jejich výčet je podobný, jaký známe i z Česka. Podle expertky německé průmyslové a obchodní komory Melanie Vogelbachové, především na průmysl dopadají vysoké ceny energií, vysoká inflace a úrokové sazby, nedostatek kvalifikovaných lidí na práci a spousta byrokracie.

Írán a Izrael. Kdy se začaly tyhle státy nenávidět? Nebo jsou to nepřátelé už od nepaměti? Jak silný je Írán vojensky a jak je na tom jeho nukleární program? Spousta otázek pro Josefa Krause, politologa z Masarykovy univerzity v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

„Je nás málo. Většinou ani nehledám mezi čerstvě vyučenými cukráři, kteří nejsou motivovaní k práci. Raději sahám po nevyučeném nadšenci, který do práce chodí rád a rád se učí novým věcem. Tím ale nechci říct, že jsou cukrářské školy snad špatné – je jich ale hodně a nemají pro své žáky dostatek pořádné praxe,“ říká v pořadu Hovory mistr cukrář Lukáš Skála.

Zákon č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky vlastně symbolizuje komunistické Československo. Na jeho podkladu byly odsouzeny tisíce lidí, další dostávali tresty smrti. A přitom to měl být zákon, který měl „jen“ chránit stát.

Případů černého kašle stále přibývá. Chystá ministerstvo zdravotnictví nějaká další opatření? Kde vezme tenisový svaz peníze na vrácení 30 milionové dotace, které po něm žádá Národní sporotovní agentura? Jaké byly letos přijímačky z matematiky? Ukázaly i to, jak jsou na tom uchazeči o střední školy s logikou? Poslechněte si odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

USA, evropské země, OSN, ale také Rusko vyzývají k uklidnění situace na Blízkém východě. Opakují se výzvy jak směrem k Íránu, tak směrem k Izraeli, aby dál neeskalovaly situaci. O uplynulém víkendu Írán vyslal přes 300 dronů a raket proti Izraeli. „Od okamžité odvety odrazují dva silné prvky: íránský útok nezpůsobil žádné větší škody a tlak mezinárodního společenství,“ říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity.

Aktuální vláda premiéra Petra Fialy je za polovinou svého mandátu a její popularita je na historickém minimu. Pánové, to nebylo dobrý, platí nadále věta z kontroverzního klipu předsedy STAN Víta Rakušana. Kabinet ale vládne celé své období, a pokud se mu nerozpadne poslanecká většina, není důvod podle aktuálních průzkumů vládu měnit.

Lidovecký předseda a vicepremiér Marian Jurečka je nesporně jedním z nejaktivnějších ministrů. Není skoro dne, kdy by nepřišel s novým návrhem v oblasti práce a sociální politiky, jež definují jeho resort.

Právě probíhající veřejná debata o proměně učiva, jeho provzdušnění a přiblížení životu vypadá jako pěkný příklad, že věci ve školství jdou nyní správným směrem. Bohužel, není tomu tak.

Více svobody a více kapitalismu, s tímto heslem prošel vítězným tažením na kongresu ODS první místopředseda a také ministr financí Zbyněk Stanjura. Nechybělo ani řečnické cvičení na oblíbené téma malého a ještě menšího státu a také návrat privatizace. Tedy to, co od pravicového politika a ochránce státní pokladny voliči čekají.

Jak náročná je jejich recyklace? - Jediný český studentský tým odjíždí na mistrovství světa ve sportovní robotice do amerického Houstonu. S jakým robotem? - Díky nové krabičce brněnských vědců bude možné nabíjení elektromobilů z celé ulice ve stejnou chvíli. Jak funguje? - Jaké změny čekají v nejbližší budoucnosti českou energetiku? A jak energetikům pomáhá umělá inteligence?

Íránský útok na Izrael. Stanjura, zdanění a rozpočet. Běží veřejná debata o novém učivu na základních školách, ale problém je jinde. Jurečkovy tresty za chudobu. Volby druhého řádu v první řadě pozornosti.

Jaká může být odpověď Izraele na víkendový íránský útok stovkami dronů a raket? Jak eskalace napětí na Blízkém východě ovlivní jednání premiéra Petra Fialy v Bílém domě? A jak přibližují autoři výstavy Příběhy přeživších v pražském Clam-Gallasově paláci osudy těch, kteří prošli romským holokaustem?

Nejsilnější vládní strana ODS má i po víkendovém kongresu stejné vedení, až na novou tvář na místě místopředsedkyně, kterou se stala poslankyně Eva Decroix. „Máme v ODS ženy – krásné, úspěšné a sebevědomé – a máme jich tam hodně. Bohužel nebyly vidět na nejvyšších pozicích, tak proto možná voliči měli pocit, že ženy v ODS nemáme. A možná i svou kandidaturou jsem chtěla ukázat opak,“ říká v Interview Plus.

Předseda ODS Petr Fiala má za sebou úspěšný Kongres ODS, kde obhájil už po páté pozici předsedy a vzkázal, že jeho cílem bude výhra v příštích parlamentních volbách. Podle komentátorky z Czech News Center Lenky Zlámalové to tak dopadnout může, ale důvody jsou jiné, než si ODS asi myslí. „Vláda toho totiž dělá strašně málo, k tomu některé věci hrozně špatně. Má spoustu vysoce socialistických tendencí – a její voliči jsou z toho samozřejmě zpruzení.“

Rada bezpečnosti OSN jednala o íránském útoku na Izrael. Prvním útoku, který proti Izraeli vedl Írán přímo, nejen například přes hnutí Hizballáh. Izraelský velvyslanec označil v pondělí ráno v Radě bezpečnosti Írán za teroristický stát a přirovnal ho k nacistickému Německu. Teherán se hájí tím, že se zaměřil jen na vojenské cíle a chtěl snížit riziko civilních obětí. Hodiny jednal i izraelský válečný kabinet, na odvetě se zatím neshodl.

Dětským pohotovostem v nemocnicích chybí pediatři. Primáři 55 dětských oddělení se před časem obrátili na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka s výzvou, aby jim s personální krizí pomohli praktici pro děti a dorost. Jenže těch není dost ani na pokrytí primární péče. Pokud se stavy v nemocnicích nedoplní, hrozí, že některá zařízení pohotovosti uzavřou.

Máme na zahradě jezírko s rybkami. Nejstarším je už hodně přes patnáct let, sám přesně nevím. Těm mladým jsou tři roky, to se jich najednou vylíhlo celé hejno a zbylo jich jedenáct. Staráme se o ně, jak nejlíp dovedeme.

Situace na Blízkém východě se znovu vyhrotila poté, co Írán v neděli v noci zaútočil na Izrael. Čeho chtěl Írán svým leteckým úderem dosáhnout? Ovlivní eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem situaci v Pásmu Gazy a plánovanou izraelskou ofenzivu do Rafáhu? A jakou roli v konfliktu hrají Spojené státy, Evropa, Rusko a arabský svět? Zita Senková se zeptala odborníka na Blízký východ Břetislava Turečka.

Íránský útok na Izrael byl vůbec prvním, který byl veden z íránského území na území Izraele. Jak už to u mnoha podobných událostí bývá, její skutečný význam budeme moci zhodnotit až při zpětném pohledu.

Více než 120 tisíc deváťáků a deváťaček v Česku se letos snaží dostat na střední školu. Už její výběr je přitom pro rodiny velkou výzvou. Dnešní mladá generace se připravuje na povolání, která často ještě neexistují, je taky možné, že bude muset svoji práci několikrát za život změnit. Stres z rozhodování může zmírnit třeba využití kariérového poradenství.

Víkendová noční smršť raket a dronů. Bezprecedentní útok a eskalace napětí na Blízkém východě. Írán zaútočil na Izrael. Jsme na prahu další krvavé války? Analyzuje Irena Kalhousová z Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově. Ptá se Matěj Skalický.

Letos 30. března zemřela ve věku 96 let Věra Nováková. Podle titulku na serveru Aktuálně.cz byla „jednou z nejdůležitějších malířek“ u nás, podle týdeníku Respekt dokonce „největší českou malířkou 20. století“. Až do 90. let se však o Věře Novákové v superlativech nepsalo, její kresby a obrazy málokdo znal.

Už deset let se rod Lichtenštejnů soudí s českým státem o majetek, který mu Československo zkonfiskovalo na základě Benešových dekretů. Po řadě prohraných sporů lichtenštejnský stát už v roce 2020 zažaloval Česko u Evropského soudu pro lidská práva, který si s rozhodnutím dává načas.

Podle Donalda Trumpa by si o interrupčních zákonech měly rozhodovat samy jednotlivé státy americké federace. Na tom na první pohled není nic zas tak zvláštního. Od roku 1973 do roku 2022, kdy Spojeným státům vládl precedent v případě Roe versus Wade, to byla mantra všech protipotratových konzervativců: Nekecejte nám do toho a nechte to na státech!

Když se představitelé dvou zemí ujišťují o vzájemné podpoře, často je to součástí takříkajíc diplomatické rutiny. V případě poslední cesty japonského premiéra Fumia Kišidy za americkým prezidentem Joem Bidenem se o rutině mluvit nedá.

Do Austrálie se ročně stěhují statisíce lidí ze zahraničí. Důvodem jsou dobré pracovní podmínky a vstřícná migrační politika. Právě migrace je nejdůležitějším zdrojem populačního růstu a podle odborníků i důvodem dobré ekonomické kondice země. Austrálii přitom často dávají za vzor odpůrci migrace do Evropy, podle kterých je to téměř nepropustná pevnost.

Volební kampaň je, jak se hezky říká, „jiný žánr“. Slibují se v ní často nesmysly, fabuluje se, ba se i lže o sto šest. Je to vcelku standard – nepříjemná, ale neodbouratelná součást politiky. Ovšem pokud se přitom významný politik dostane zcela mimo mantinely liberální demokracie, stojících na právech a svobodách osob a na zákonem omezené moci státu, je to hodně varující.

Třetí díl dokumentárního seriálu Plýtvání, se zaměří na důvody toho, proč nás často nezajímá, kde skončí nespotřebované potraviny a obaly od nich.

Životní rytmus politických stran bývá více méně neměnný. A tak se volební sjezdy, byť mají rozličná označení, konají pravidelně bez ohledu na to, co může přinést blízká budoucnost. A nač by případně bylo třeba pružně reagovat.

Výsledek slovenských parlamentních voleb, doprovázený siláckými výroky nového premiéra, i volba nového slovenského prezidenta vyvolaly u českých konzervativních politiků a politických komentátorů nezvykle příkré reakce.

Před Ukrajinskými raketovými útoky v roce 2022 na Antonovský most, který je spojnicí mezi okupovaným městem Cherson a východním břehem řeky Dněpr, ukrajinské bezpečnostní složky vyhodnocovaly zajímavé informace. Zaměřovaly se přitom na dvě základní otázky: jestli povede zničení mostu k panice mezi ruskými vojáky a jejich rodinami, a jak by Kyjev mohl maximalizovat úder na morálku Rusů vytvořením „zvláštního informačního prostředí“, popisuje britský magazín Economist.

Češi mohou Slováky brzy následovat; Kongres ODS podle pravítka; Babišova kampaň k eurovolbám; Japonsko a Spojené státy modernizují svou alianci; Republikáni si vymodlili interrupční zázrak. Teď z něho Tumpa bolí hlava; Návrh Lichtenštejnů na smír? Česko by ho mělo přijmout.

Jaké dozvuky má noční vzdušný útok Íránu na cíle v Izraeli? Jaký arzenál a taktiku nasadil Teherán k prvnímu přímému úderu proti židovskému státu? Jak by mohl Izrael odpovědět na mohutný íránský nálet? A do jaké míry tento střet poznamená dlouhodoběji bezpečnostní situaci v celém regionu? Poslechněte si celou polední publicistiku s Vladimírem Krocem.

Ceny bytů začaly se snížením hypotečních úroků opět růst. Podle developerů bude vlastnické bydlení v Praze v budoucnu pro průměrně vydělávající občany nedosažitelné. Je ale nájemní bydlení dobrá alternativa? „Nájem je u nás považovaný za nutnost na přechodnou dobu. Čím je ale země bohatší, tím má větší podíl nájmu a nevlastního bydlení,“ vysvětluje v pořadu Leonardo Plus expert na bydlení Martin Lux.