Svět ve 20 minutách

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chválil Sněmovnu reprezentantů za rychlé schválení balíčku americké pomoci za 60 miliard dolarů. Dodal, že jeho země bude schopna odrazit očekávanou ruskou ofenzivu jen v případě, že americké zbraně dorazí na Ukrajinu rychle. Jeho vyjádření si všímá americký The Washington Post.

Ukrajina teď zažívá existenční ohrožení srovnatelné pouze se situací bezprostředně na začátku invaze v únoru 2022. Rozdíl je v tom, že zlepšení poměrů je v současnosti nepravděpodobné, alespoň z krátkodobého hlediska. V analýze pro akademický server The Conversation to píšou Stefan Wolff z Univerzity v Birminghamu a Tetyana Malyarenková z Národní právnické akademie Oděské univerzity.

Demokracie churaví. Zdá se, že v celém světě jsou v módě autoritářští politici. Čínský Si Ťin-pching, ruský Vladimir Putin, maďarský Viktor Orbán, indický Naréndra Módí, řada latinskoamerických vůdců. I vzestup pravice v západní Evropě svědčí o sílící ochotě lidí podporovat bezohledné a prolhané politiky, kteří podle nich dokážou prosadit, co chtějí, i odstranit své nepřátele, píše komentátor agentury Bloomberg Max Hastings.

Před Ukrajinskými raketovými útoky v roce 2022 na Antonovský most, který je spojnicí mezi okupovaným městem Cherson a východním břehem řeky Dněpr, ukrajinské bezpečnostní složky vyhodnocovaly zajímavé informace. Zaměřovaly se přitom na dvě základní otázky: jestli povede zničení mostu k panice mezi ruskými vojáky a jejich rodinami, a jak by Kyjev mohl maximalizovat úder na morálku Rusů vytvořením „zvláštního informačního prostředí“, popisuje britský magazín Economist.

Ekonomická situace Ruska je špatná a bude se dál zhoršovat. Ani vítězství ve válce na Ukrajině by ruskému hospodářství nic nepřineslo. Prezident Vladimir Putin zemi ruinuje, píše německý deník Die Tageszeitung. Rusko je největší země světa, ale na ploše 17 milionů kilometrů čtverečních žije jen asi 144 milionů lidí. Na jednom kilometru čtverečním tak žije zhruba 8,5 Rusů. Pro srovnání: v Německu se o stejnou plochu musí podělit téměř 237 obyvatel.

Protivládní protesty v Izraeli v uplynulém týdnu zesílily. Veřejná prostranství Jeruzaléma byla plná demonstrantů vyzývajících vládu k demisi. Nově se připojili k těm, kteří požadují okamžitou dohodu o propuštění rukojmích zadržovaných palestinským teroristickým hnutím Hamás. Obě skupiny přitom doufají v dokonalou bouři, která má vyvrcholit pádem vlády. Vládní nacionalisté mezitím upevňují plány na trvalou okupaci Pásma Gazy, píše izraelský list Haaretz.

Už ruští carové se neustále snažili ovládnout sousední země a oblasti za hranicemi. V současném světě na to strategicky navazuje nezákonná invaze Vladimira Putina na Ukrajinu. Jestli Putin zvítězí, logicky obrátí pozornost k Moldavsku, které je další „zastávkou“ na cestě do východní Evropy a kde najdete ruskou separatistickou enklávu Podněstří, kterou už Rusko okupuje, upozorňuje komentátor agentury Bloomberg, admirál a bývalý velitel NATO James Stavridis.

Objevily se nové informace o tom, že mnoho Rusů sice podporuje Vladimira Putina, ale ne jeho válku na Ukrajině. V analýze pro americký magazín Foreign Affairs o tom píše čtveřice autorů: odborník na postsovětské zahraniční politiky na Kolumbijské univerzitě Timothy Frye, profesor politologie a mezinárodních vztahů Henry Hale, politolog Ora John Reuter a odborná asistentka na Cornellově univerzitě Bryn Rosenfeldová.

Střelba v koncertní hale na předměstí Moskvy v Krasnogorsku je nejsmrtelnějším útokem na evropské půdě, ke kterému se přihlásil Islámský stát. Zemřelo 139 lidí, rekapituluje britský deník The Guardian. Počet obětí je i o něco vyšší než při útocích v Paříži v roce 2015. Ozbrojenci v budově poblíž ruského hlavního města stříleli téměř hodinu, zatímco se návštěvníci koncertu v panice snažili uniknout. Potom místo zapálili.

Emmanuel Macron si ještě před dvěma lety pravidelně telefonoval s Vladimirem Putinem a varoval západní politiky, aby „neponižovali Rusko“. Dnes je ochotný poslat na Ukrajinu své vojáky. Na to, jak a proč se francouzský prezident proměnil ze zastánce appeasementu v předního evropského jestřába, se na stránkách francouzského deníku Le Monde pokouší odpovědět analytička Claire Gatinoisová.

Vladimir Putin si po 24 letech přímé i nepřímé moci zajistil dalších šest let vlády. Nastalo tak nové stádium ve vývoji jeho režimu. Od roku 1999, kdy se stal po odstoupení Borise Jelcina prozatímním prezidentem, nepochybně změnil styl i politiku. On i Rusko byli tehdy mnohem slabší, a tak vynakládal mnohem větší úsilí, aby si získal lid i zahraniční politiky, píše britský expert na Rusko Mark Galeotti v analýze pro londýnský deník The Times.

Mladí Rusové čelí během prezidentských voleb nátlaku a donucování ze strany škol, úřadů i zaměstnavatelů. Tyto instituce dostaly za úkol výrazně zvýšit volební účast mladých lidí. Hlasování začalo v pátek a vrcholí v neděli 17. března. Detaily přináší nezávislý ruský server Moscow Times.

Přes 600 zaměstnanců a spolupracovníků slovenské RTVS se už první den podepsalo pod prohlášení, které žádá stažení kontroverzního návrhu zákona ministryně kultury Martiny Šimkovičové. Jeho podstatou je mocensky ovládnout veřejnoprávní médium a přetvořit ho na vládní propagandistický nástroj, píše ve slovenském Denníku N komentátor Filip Obradovič.

„Bezpečnost za zdroje“. Tak západní bezpečnostní experti popisují strategický přístup Ruské federace v Libyi. Severoafrická země trpí nestabilitou, ale má velké množství zdrojů. Politických rozkolů Kreml využívá, opět za pomoci wagnerovců, popisuje portál německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.

Místo předvolebních slibů přednesl Vladimir Putin nedávno projev o stavu země. Začal válkou na Ukrajině a dal najevo, že Rusko překročilo jakýsi geopolitický milník a získalo dlouhodobou strategickou výhodu.

Evropská komise a agentura Frontex si dobře uvědomují závažné porušování lidských práv na bulharsko-tureckých hranicích. Zpravodajský server Balkan Insight na základě interních dokumentů popisuje, jak bulharská policie jedná s migranty a uprchlíky na hranicích.

Abú Dhabí tento týden hostilo ministerskou konferenci Světové obchodní organizace (WTO). Spojené státy před jejím začátkem označily Čínu za „největší výzvu pro mezinárodní obchodní systém“. Organizace se tak stala rukojmím ostrých rozporů mezi oběma světovými velmocemi. Geopolitické a ekonomické souvislosti analyzuje britský list Financial Times.

Únik tisíců interních e-mailů a dokumentů íránské společnosti napojené na tamní ministerstvo obrany odhalil řadu informací o úzké spolupráci Teheránu s Moskvou v oblasti sebevražedných bezpilotních letounů. Všímá si toho anglická mutace izraelského deníku Haaretz.

Ruská společnost přežije šok ze smrti opozičního lídra Alexeje Navalného, stejně jako přežila zahájení takzvané „speciální operace“ na Ukrajině i částečnou mobilizaci. Ruští pasivní konformisté, kteří jsou skutečnou páteří ruského polototalitního režimu, to dokážou i tentokrát, píše politolog Andrej Kolesnikov v analýze pro Carnegieho nadaci pro mezinárodní mír.

Prozatím neexistuje časová osa, ale důkaz o tom, že v budoucnosti se může zastavit Golfský proud, už máme. Následky kolapsu mořského proudy by byly zdrcující především pro Evropu. Klimatičtí odborníci proto požadují opatření, která jsou účinná, píše rakouský deník Die Presse.

Oblast Rafáh na jižním cípu Pásma Gazy je poslední oblastí, kterou izraelská armáda v rámci vojenské ofenzivy ještě neobsadila. To se má ale změnit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ premiér Benjamin Netanjahu hrozí pozemní operací i do této enklávy. Velká část mezinárodního společenství od toho Tel Aviv odrazuje. Obává se o osud téměř milionu a půl nuceně vysídlených Palestinců, kteří přežívají ve stále horších podmínkách.

Ještě nedávno bylo veřejné mínění na Ukrajině zajedno: země osvobodí svá území, bublina nepřátelské propagandy splaskne a režim Vladimira Putina se zhroutí. Ale po loňském neúspěšném protiútoku ukrajinské armády se Ukrajinci přestali upínat k optimistickým prognózám, píše v reportáži na stránkách časopisu New Yorker novinářka Masha Gessenová.

V březnových prezidentských volbách v Rusku jsou si kandidáti jistí jen jedním: S Vladimirem Putinem určitě prohrají. V celé zemi včetně okupovaných částí Ukrajiny, se už objevily jeho billboardy. Kritiku války je slyšet málokdy. A Putinovi zdánlivě vychází i předpoklad, že Rusko ustojí západní podporu Ukrajiny, která teď spíš vázne, píše americký deník Wall Street Journal.

Ukrajinci žijí ve válce téměř dva roky, od začátku ruské invaze uteklo ze země přes 6 milionu Ukrajinců, přes 3,5 milionu jich bylo vnitřně vysídleno. Válka má negativní geopolitické i ekologické dopady. Ale jaká nálada panuje mezi Ukrajinci, kteří v zemi zůstali, analyzuje pro akademickou platformu Conversation politický geograf Gerard Toal.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že Izrael nemá v úmyslu znovu obsadit Gazu. Čelí ale tlaku ministrů vlastní vlády, kteří záměr podporují – a ti by třeba mohli jeho vládu „svrhnout“. Další plány krajní pravice popisuje americký deník The Wall Street Journal.

Státy ze skupiny zemí G7 diskutují o převodu zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu. Některé váhají kvůli údajným rizikům pro finanční stabilitu. Pochybovači ale tyto obavy značně přeceňují a nedokážou zvážit strategické výhody, píše v komentáři pro The Financial Times bývalý prezident Světové banky Robert Zoellick.

Další nepřítel Západu vyhrožuje Spojeným státům a jeho spojencům „naprostým zničením“. Severokorejský prezident Kim Čong-un dal jasně najevo, že to provede svým „drahocenným mečem“, tedy zvětšujícím se arzenálem jaderných zbraní, píše komentátor agentury Bloomberg Andreas Kluth.

Pro mnohé ze zemědělců, kteří se už tak potýkají s problémy, je vyšší platba za znečištění životního prostředí příliš velký ústupek. Německo je zatím poslední zemí, kde se zvedla vlna odporu. Britský deník The Guardian mapuje důvody, které vyhnaly zemědělce do ulic.

Rostoucí nájmy ve velkých městech jsou celosvětovým problémem, který znemožňuje mnoha lidem důstojně bydlet. Vysoké nájmy také způsobují další sociální problémy. Britský list The Financial Times v reportáži z Vídně popisuje projekt, který ukazuje jeden z receptů, jak krizi bydlení mírnit.

Koncem roku se v západních médiích objevilo volání po vyřešení války na Ukrajině. Články vycházely ze zpráv o údajné ochotě ruského prezidenta k jednáním o příměří, případně z domnělých úvah o selhání ukrajinské protiofenzívy, díky které se ale podařilo získat pod kontrolu velké části území. Volání po konci války není to samé, co volání po míru, zamýšlí se v analýze na nezávislém ruském serveru Moscow Times historik zabývající se sovětskou a ruskou realitou Oleksa Dračevič.

Zatímco mnozí z nás zahájili Nový rok ohňostrojem, Ukrajinci zažili mohutné ruské letecké útoky. Vladimir Putin je odhodlán porazit a zničit nezávislou Ukrajinu, která je stejně odhodlána to nevzdat. Čeho však v tomto boji zásadního významu chtějí dosáhnout ostatní světové demokracie? Ptá se britský historik Timothy Garton Ash v článku pro ukrajinský server Kyiv Post.

Popové hvězdy loajální Kremlu jsou po večírku v Moskvě trestány za „nemorální chování“ – to ale odhaluje posun ruské ideologie směrem k totalitě, píše server německé Deutche Welle. Celostátně známá bloggerka uspořádala 20. prosince v moskevském klubu večírek, kam pozvala velká jména hudebního byznysu. Od popové ikony Philippa Kirkorova, zpěvačky Lolity, vítěze Eurovize Dimy Bilana a hvězdné novinářky Ksenie Sobčakové. Vstupné bylo až milion rublů, což je víc než 10 tisíc eur.

Plán předsedy krajně pravicového uskupení Vlámský zájem Toma Van Griekena je jednoduchý: vyhraje volby, vytvoří v regionálním parlamentu většinovou koalici s další nacionalistickou stranou, přijme deklaraci o nezávislosti Vlámska a nabídne Valonsku a Bruselu vyjednávání o rozvodu, předvídá ve svém komentáři pro polský deník Rzeczpospolita Jędrzej Bielecki.

Jak bude pokračovat ruská agrese na Ukrajině? Nedávné střízlivé hodnocení vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného vyvolalo určité rozčarování těch, kdo čekali rozhodující průlom během loňské protiofenzívy. Ukrajina nemůže válku vyhrát bez leteckých a dalekonosných palebných zbraní, které jí mezinárodní partneři zatím nedodali, soudí analytik amerického politologického institutu Atlantic Council Richard Hooker.

Kreml a ruské ministerstvo obrany chtějí pokračovat ve své kampani pro nábor smluvních vojáků. Ruské regiony už od Moskvy obdržely plán náborů pro rok 2024. Kvóty zůstávají přibližně stejné jako letos. Na portálu Faridaily se o tom rozepisuje nezávislá novinářka Farida Rustamovová.

Izrael se snaží úplně zlikvidovat hnutí Hamás, teroristickou organizaci, která je zodpovědná za brutální útok ze 7. října. Kritici tento cíl stále častěji považují za nereálný nebo dokonce nemožný, píše americký deník New York Times.

Vánoční čas bývá pro politiky skvělou příležitostí, aby se pochlubili svou dobročinností. Představitelé lucemburské vlády se letos vzdali možnosti nechat se fotit u toho, jak rozdávají polévku potřebným. Místo toho v hlavním městě zavedli zákaz žebrání. Krátce před Vánocemi se tak nedávno jmenovaný kabinet dostal pod palbu kritiky, píše německý deník Süddeutsche Zeitung.

Nad evropskými perspektivami Ukrajiny se ve své analýze zamýšlí dopisovatel ruské redakce BBC Jurij Žigalov. Minulý týden v Bruselu sledoval průběh summitu Evropské rady, během něhož byla zahájena přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem.

Ať už jde o téma Ukrajiny, Ruska, nebo o konflikt Izraele s Hamásem, v evropských kuloárech panuje dojem, že dochází ke vzkříšení Rakousko-Uherského dualismu – nikoli v podobě oprášení zaniklé konfederace, ale v podobné zahraničně-politické orientaci. Tématem sbližování dvou dunajských republik se zabývá server Politico.

Ještě před rokem byl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj osobností roku časopisu Time, ale dnes, kdy se blíží druhá zima války, je situace odlišná. Jeho vysoká popularita klesla a někdejší spojenci ho kritizují. Opěvovaná podzimní protiofenziva je považována za neúspěšnou a ve Washingtonu začaly kvůli stranickým sporům a „únavě z Ukrajiny“ váznout zásadní dodávky zbraní. Vladimir Putin se mezitím připravuje na dlouhý a náročný boj, shrnuje situaci deník The Times.

Mezinárodní reakce na krvavý útok Hamásu na Izrael znovu ukázala, jak silně je dnes svět rozdělený. Jestliže západní tábor podporovaný Indií a hrstkou dalších států tento akt agrese ostře odsoudil, valná většina zemí globálního Jihu odmítla ukázat na agresora a omezila se na prosazování deeskalace konfliktu, konstatuje v komentáři francouzský deník Le Monde.

Kyjev aktivoval plán na povolání tisíců mužů, kteří se dosud vyhýbali nástupu do armády. Těm, kteří odmítnou, hrozí vězení, píše španělský deník El País.

Klimatický summit COP28 letos hostí Dubaj. Naléhavý boj za ukončení používání fosilních paliv tak vedou Spojené arabské emiráty, jejich ekonomika ale stojí a padá právě s těžbou ropy a zemního plynu. Španělský deník El País se proto ptá, jestli tento paradox může ovlivnit výsledek celého jednání.

Ruská válka na Ukrajině brzy vstoupí do třetího roku a Moskva je ve výhodě na vojenské, politické i ekonomické frontě. Ukrajincům zas chybí dobře vycvičená pěchota. Putin militarizuje ruskou ekonomiku a využívá vysokých příjmů z ropy k financování sílící výroby zbraní. Politická nemohoucnost ve Spojených státech i Evropě ohrožuje dodávky zbraní i peněz, na kterých závisí přežití Ukrajiny, shrnuje americký deník The Wall Street Journal.

S poklesem teplot se objevují nové analýzy, jaká bude letošní zima pro válkou zkoušenou Ukrajinu. Rusko se pravděpodobně pokusí zemi uvrhnout do chladu a tmy. Ukrajinci jsou ale připraveni, píše švýcarský list Neue Zürcher Zeitung. Podzim byl i na Ukrajině mírný, technici, kteří pracují pro poskytovatele energií tak využili čas navíc.

Ruský nezávislý internetový portál Svtv přiznal, že aktivisté a novináři z řad ruské opozice provozují v Litvě a Gruzii síť placených komentátorů, kteří se zabývají šířením protikremelské propagandy na internetu. Autoři textu tvrdí, že síť „fake účtů“ financuje Fond svobodné Rusko, mezinárodní organizace založená v roce 2014, která jako své hlavní cíle deklaruje podporu občanské společnosti a demokratický rozvoj Ruska.

Íránský režim letos popravil už víc než 600 lidí. Popravy mají především odstrašit odpůrce totalitního zřízení a opozici, píše německý deník Die Tageszeitung. Po zhruba 14 letech žaláře popravili i politického vězně Gásema Ábesteha. Soudní řízení, které se konalo před popravou, trvalo pouhé dvě minuty, což prozradil jeho spoluvězeň Hamídréza Háeri v dopise zaslaném z věznice poblíž Teheránu.

Podle švédského odborníka na Rusko Anderse Åslunda se v Kremlu děje cosi podivného. Často se spekuluje, že Vladimir Putin má rakovinu, Parkinsonovu chorobu anebo trpí závislostí na steroidech, kterou si vypěstoval kvůli posedlosti kulturistikou. O tom, jak doopravdy žije – a jestli vůbec ještě žije – se toho ale moc neví, píše americký politolog Jason Jay Smart pro ukrajinský server Kyiv Post.

V některých zemích Blízkého východu připomínají propalestinská shromáždění prodemokratické protesty z roku 2011. Autoritářští vůdci v regionu se začali bát, že konflikt v Gaze může změnit politický status quo i u nich doma. Téma ve své analýze otevírá německý zpravodajský server Qantara.