Seriál Radiožurnálu

Loni v Česku našlo v rámci finální adopce nový domov 315 dětí. 70 procent z nich bylo mladších dvou let. Adopční proces mají za sebou manželé Lenka s Tomášem z časosběrného seriálu Radiožurnálu Deníky adopce. Finální rozsudek dostali předloni. Syn má od té doby jejich příjmení a nové rodné číslo.

Dnes je 17. září – v aktuální epizodě Svět podle Havla se ale zaměříme na jiné datum s číslem 17 na začátku – sametovou revoluci. Její hlavní tváří a vůdčí osobností se v listopadu 1989 stal právě Václav Havel. Jenže postupem čase uznal, že vzepětí z té doby ve společnosti pominulo. Apeloval proto, aby si ho Češi čas od času připomněli.

Loni v Česku našlo v rámci adopce nový domov přes 300 dětí. S finálním osvojením, o kterém rozhodují soudy, získávají nové příjmení i rodné číslo. V rámci seriálu Radiožurnálu Deníky adopce časosběrně přibližují celý proces manželé Lenka a Tomáš z Ostravska. Se synem se snaží o adopci mluvit odmala.

Blbá nálada, spálená země, dusno… Výroky z projevů Václava Havla mezi lidmi často zlidověly. My vám teď připomeneme, jak některé z nich vnímal sám jejich autor. První český prezident v dnešní epizodě také přizná, že pravda a láska bohužel nikdy nad lží a nenávistí kompletně nezvítězí.

Šest let sledoval Radiožurnál v rámci seriálu Deníky adopce život Lenky a Tomáše. Na podzim 2020 se stali čekateli na osvojení a v únoru 2023 si přivezli domů ročního chlapečka. V ten den slaví pravidelně přivezeniny. O rok později pak soud rozhodl, že jsou právoplatní rodiče. Tobiáš dostal jiné příjmení i rodné číslo.

Když se v 90. letech minulého století opakovaně debatovalo, jak se má změnit název našeho státu, bylo ve hře i Česko. Jenže takové označení mělo silného odpůrce – prezidenta Václava Havla. A nebylo to jediné slovo, které mu vadilo.

V Česku teď čeká na adopci přes 1100 žadatelů. Manželé Lenka a Tomáš z Ostravska získali syna do předadopční péče v roce 2023, o rok později soud rozhodl o finálním osvojení. Ve druhém díle seriálu Radiožurnálu Deníky adopce přibližují přebírání dítěte od přechodné pěstounky i první měsíce syna v novém domově.

Dnes je to 89 let od úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka. V nové epizodě se zaměříme na to, jak odkaz prvního československého prezidenta vnímal ten poslední.

Manželé Lenka a Tomáš nemohli mít vlastní děti a rozhodli se pro adopci. V unikátním časosběrném seriálu Radiožurnálu Deníky adopce během let 2020 až 2026 popsali první formality, přípravný kurz, zařazení do evidence úřadu, čekání, přebrání dítěte i finální osvojení, které znamená změnu příjmení a rodného čísla dítěte.

V rozhlasových rozhovorech se prezident často vracel k setkáním s inspirativními lidmi. Papež Jan Pavel II. mezi ně rozhodně patřil. Podle Havla měl svatý otec schopnost ukazovat lidem to dobré v nich.

Architektura byla Václavu Havlovi blízká. Jak sám říkal, považoval ji za odraz společnosti. Snažil se proto v maximální možné míře zpřístupňovat lidem areál Pražského hradu. A zároveň upozorňoval na stavby, které podle něho krajinu zbytečně hyzdily.

Mohlo by se zdát, že není vzdálenější spojení než Václav Havel a sport. Jenže první český prezident opakovaně ukazoval, že ač sám nesportovec, považuje sport za důležitou součást společnosti. Jak si můžete poslechnout v další epizodě série Svět podle Havla, svého času se třeba aktivně zapojil do úvah o pořádání olympijských her v Tatrách. A zastal se také neúspěšných sportovců.

Měsíc s Václavem Havlem startuje na Radiožurnálu právě dnes sérií Svět podle Havla. Ve čtyřech minutách vám nabídneme shrnutí, jak se první český prezident v Hovorech v Lánech vyjadřoval ke konkrétnímu tématu. A protože se školní rok teprve rozjíždí, začneme symbolicky Havlovým pohledem na vzdělanost a roli učitelů ve společnosti.

Ač 90. léta strávil Václav Havel v roli prezidenta republiky, nezapomínal na svoje původní zaměření – spisovatele a dramatika. Pravidelně se proto vyjadřoval i ke své umělecké tvorbě, ať už šlo o nové knihy nebo uvedení divadelních her. A důležitou roli sehrál i při znovuotevření legendární pražské kavárny Slavie.

Vánoce s Václavem a Olgou Havlovými i poslední Hovory v Lánech. U obojího byla rozhlasová moderátorka Zuzana Burešová. Co si z natáčení s Václavem Havlem odnesla a jak se první porevoluční prezident s moderátory Hovorů po letech spolupráce rozloučil?

Když Jiří Vejvoda moderoval v Československém rozhlase Hovory v Lánech, Václav Havel se teprve učil, co je to být prezidentem. Psal se rok 1990, v Praze si podávali dveře nejvýznamnější politici světa, a na Strahově řádili Rolling Stones.

Málokdo má takové štěstí, aby se dozvěděl o utajované svatbě prezidenta a ještě o tom mohl bezprostředně s hlavou státu mluvit. Podařilo se to reportérce Evě Hůlkové, která natáčela rozhovor s prezidentem republiky Václavem Havlem a jeho novou manželkou Dagmar Havlovou, a to zhruba hodinu po jejich svatbě. O čem mluvili? Poslouchejte třetí díl seriálu Svět podle Havla.

Dokážete si představit, že by dnes velký mediální dům poslal zpovídat prezidenta republiky mladého začínající redaktora? V devadesátých letech minulého století ale bylo možné leccos. Rozhlasový zelenáč Robert Tamchyna začal s Václavem Havlem natáčet Hovory v Lánech ve svých jednadvaceti letech a nakonec s ním u rozhlasového mikrofonu strávil téměř osm let. Jaké měl pocity z prvního rozhovoru a co se o Václavu Havlovi dozvěděl? I o tom je druhý díl seriálu Svět podle Havla.

Jaký byl Václav Havel, když proti němu místo politiků seděli rozhlasoví reportéři v pořadu Hovory v Lánech? Poslechněte si první díl seriálu Svět podle Havla očima tazatelů.

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Možná už se vám to také stalo – v hustém lijáku nebo mlze se před vámi najednou z čistého nebe vynořilo auto, kterému vzadu nesvítila vůbec žádná světla. Proč je denní svícení v dešti a mlze nebezpečné a jak to policie řeší?

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Správné používání světel na autě je naprostý základ bezpečnosti, přesto v něm na silnicích denně chybujeme. Buď potkáváme téměř neviditelná auta, nebo nás naopak řidiči před námi doslova oslepují. Vy víte, kdy používat denní svícení, kdy mlhovky a jak se vyhnout oslňování ostatních?

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Pravidlo o povinnosti jezdit mimo obec v pravém jízdním pruhu zná z autoškoly každý. Jenže co dělat v situaci, kdy značky nad silnicí nebo u krajnice ukazují v každém pruhu něco jiného? Když je v pravém pruhu snížená rychlost (např. 80 km/h) a v levém není, smí řidič jet v levém pruhu rychleji na prázdné silnici?

Po Česku funguje šest nábytkových bank, ve kterých přijímají i zachovalé věci pro školáky – psací stoly, židle, lampičky, police nebo knihovny. Mezi dárci jsou jednotlivci i firmy, které likvidují třeba kanceláře. V pražské Nábytkové bance mají i zařízení od filmařů nebo z vysokoškolských kolejí.

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Někteří řidiči jezdí tak trochu podle intuice, jenže ta na vícepruhových kruhových objezdech často selhává. A výsledkem jsou minimálně zmačkané plechy. Vy víte, kdo nese odpovědnost, když se dvě auta jedoucí souběžně v pravém a levém pruhu „zkříží“ při výjezdu a dojde ke střetu na dvouproudém kruhovém objezdu?

Charitativní projekt Počítače dětem vznikl během covidového období, kdy některým školákům chyběla technika při výuce na dálku. I kvůli pokračujícímu zájmu ale iniciativa vybírá od firem a jednotlivců vyřazené notebooky dál. Jak zaznívá v seriálu Radiožurnálu Jeden rodič na všechno, největší zájem přichází v září.

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Představte si situaci, při níž se kříží dva zájmy řidičů na jednom místě a každý z nich si myslí, že právo je na jeho straně. Kdo má přednost, když řidič jedoucí v levém pruhu dvoupruhového kruhového objezdu chce přejet do pravého pruhu, ale zároveň do toho pravého pruhu najíždí auto z boční ulice?

Vojtěch H. z malé obce v Královéhradeckém kraji se stal sólo rodičem v roce 2021, kdy bylo jeho synovi necelých 20 měsíců. Matka dítěte se tehdy rozhodla z domácnosti odejít. O tři dcery se pak sám stará Jan P. ze Středočeského kraje. Oba se shodují na tom, že nová životní situace pro ně byla šok, ale museli ji zkrátka zvládnout. Jak zaznívá v seriálu Radiožurnálu Jeden rodič na všechno, samoživitelek a samoživitelů v Česku žije přes půl milionu.

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Možná to znáte z vlastní zkušenosti. Jedete po vícepruhovém kruhovém objezdu ve vnitřním pruhu a potřebujete ho opustit. Jenže v tom pravém vedle vás jedou další auta. Může řidič legálně odbočit z levého pruhu na kruhovém objezdu a sjet z něj?

Zachovalé tašky do školy, penály a další školní potřeby je teď na konci srpna možné darovat potřebným v rámci projektu Back to school. Školní výbavu vybírá Oděvní banka, která je charitativním projektem Klubu svobodných matek. Právě život samoživitelů přibližuje seriál Radiožurnálu Jeden rodič na všechno.

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Auta se na kruhových objezdech často řadí vedle sebe, v pravém i levém pruhu. Z výšky to vypadá přehledně, ale za volantem nemusí být situace tak jasná. Vy znáte odpověď na otázku z praxe: Když jedou po kruhovém objezdu auta souběžně v pravém i levém pruhu, které má přednost při výjezdu?

V Česku žije podle posledního sčítání lidí, domů a bytů půl milionu samoživitelek a samoživitelů. Právě o nich i o možnosti pomoci je seriál Radiožurnálu Jeden rodič na všechno. Sólo rodičem je třeba 46letá Michaela, která má dvě dcery školního věku a je zaměstnaná jako sociální pracovnice.

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Dnes zvedáme oči nad vozovku – drony dokážou sledovat provoz z výšky. Moderní technologie už dávno nejsou jen v autech, stále častěji je má v ruce i policie. Vy víte, jestli vůbec a případně jak moc policie používá drony ke kontrole provozu na dálnicích a silnicích?

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. V jednom z předchozích dílů jsme probrali jak se zachovat, když se na nás zezadu jiné vozidlo tlačí. Ale co opačný případ? Auto vás předjede a zařadí se těsně před vás, tím pádem mezi vámi není bezpečná vzdálenost, víte, jak byste se měli zachovat?

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Nejvyšší povolená rychlost ještě neznamená, že právě tak rychle musíte jet. Mnohokrát se stane, že předjíždíte nižší rychlostí a zezadu se na vás tlačí jiné auto s nedostatečným odstupem, ačkoliv ono samo rychlost nepřekračuje. Víte jak se nejlépe v takové situaci zachovat?

Z Betlémské kaple v Praze kolem Berounky, Střely na Tachovsku a potom dál do Bavorska až do Kostnice vede 800 kilometrů dlouhá Husova stezka. Kopíruje cestu, kterou Jan Hus v roce 1414 urazil na kostnický koncil. Pěší trasa vznikla před několika lety a na českém území měří 250 kilometrů. Husova stezka nepatří mezi ty nejznámější, ale vede velmi rozmanitou krajinou. Jednou z hlavních zastávek je hrad Krakovec, kde Jan Hus tři měsíce pobýval.

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Zejména v letních měsících, kdy se jezdívá na dovolenou, jsou časté dlouhé cesty. Během nich pochopitelně je potřeba nějaké to občerstvení za jízdy, ale víte vůbec, jestli je to za volantem povolené?

Základem dnešních poutních stezek, po kterých vyrážejí na dlouhé trasy turisté, jsou středověké obchodní cesty. Trstenická, Haberská nebo Libická stezka ale zůstávají na okraji zájmu turistů, přestože v mapách označené jsou. Před časem ji začal objevovat novinář Vít Pohanka z Radio Prague International. Bydlí na Vysočině a právě v této oblasti před několika sty lety zemské stezky vznikaly, aby spojily obchodem Čechy s Moravou.

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Používání blinkrů a celkově světel je v silničním provozu absolutní nutnost. Má vliv na plynulost, prevenci i bezpečnost. Zároveň slouží třeba jako poděkování. Někdo vám dá přednost, tak mu takříkajíc bliknete. A víte vůbec, jestli to smíte dělat?

Vintířova stezka měří 300 kilometrů. Vede z Bavorska do Čech a její hlavní část prochází málo obydlenou šumavskou krajinou. V letním seriálu Radiožurnálu Poutníci mapujeme cesty, kudy lidé procházejí, ovšem Vintířova stezka moc známá není, i když ji různé turistické agentury propagují. Populární jsou spíše jednotlivé úseky, kde si výletníci vybírají jednodenní etapy nebo okruhy kolem zajímavých míst.

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Dopravní policie používá kromě běžných hlídkových aut i speciální vozy, které dokážou držet krok s těmi nejrychlejšími řidiči. Posluchače Radiožurnálu zajímalo, jaké auto je vlastně to nejrychlejší, které dopravní policie používá, a co dalšího se v jejich flotile nachází, vy víte?

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Policisty v uniformě potkáváme na ulicích, při kontrolách i u zásahů. Ale občas je vidíme i v úplně běžných situacích třeba když si odskočí na oběd. A právě to vyvolává otázku, kterou nám posluchači často posílají: Může policista ve službě v uniformě jít na jídlo do restaurace?

Populární Svatojakubská stezka končí ve španělském poutním městě Santiago de Compostela. Začít ale můžete téměř kdekoliv. Její větve vedou i Českou republikou a jedna z nich prochází Kryštofovým Údolím na Liberecku, kde správce farnosti Jakub Jan Disman zřizuje ubytování pro poutníky.

Hluboko pod zemí čekají na svou chvíli Blaničtí rytíři, na povrchu se chystají vyrážet na cestu poutníci. Z vrchu Blaník totiž vede poutní cesta na horu Říp. Měří 200 kilometrů a patří mezi oblíbené trasy, po kterých putují turisté všeho druhu.

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Auto bez STK může představovat riziko nejen pro řidiče, ale i pro ostatní na silnici. A právě kolem propadlé technické se objevuje spousta nejasností – od běžné kontroly až po situace, kdy dojde k nehodě. Co tedy hrozí, když jezdíte s propadlou STK, a jaké následky může mít nehoda s takovým vozidlem?

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Zipování je jeden z nejjednodušších způsobů, jak udržet plynulý provoz, ale zároveň patří k pravidlům, která řidiči nejčastěji porušují. Stačí uzavřený pruh, kolona nebo zúžení a hned je vidět, kdo ví, jak to má fungovat a kdo ne. Dokážete odpovědět, jak správně by měl fungovat tzv. zipový systém?

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Připojovací a odbočovací pruhy patří k místům, kde se řidiči nejčastěji dostávají do zbytečných konfliktů. Někdo zrychlí, jiný brzdí, někdo se snaží vtlačit do proudu aut na poslední chvíli. Přitom pravidla jsou jasná. Vy víte, jak správně využít připojovací a odbočovací pruh?

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Parkoviště jsou místa, kde se řidiči potkávají v těsném prostoru a kde často panuje větší zmatek než na běžné silnici. A právě tam vzniká spousta situací, u kterých si lidé nejsou jistí, jaká pravidla vlastně platí. Jedna z nejčastějších otázek zní: Platí na všech parkovištích pravidlo pravé ruky?

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Další dotaz se týká situace, která dokáže na silnici překvapit i zkušené řidiče. Obytné zóny mají svá specifická pravidla a ne každý si je v praxi vybaví. Proto se ptáme: Má auto vyjíždějící z obytné zóny přednost zprava?

Ušetřete si starosti i peníze! Letní autoškola Radiožurnálu pokračuje nejčastějšími otázkami posluchačů. Odpovědi a praktické rady přinášíme ve spolupráci s dopravní policií. Do redakce Zelené vlny dorazilo mnoho dotazů na situaci, kterou řidiči na dálnici zažívají prakticky každý den. Když se na tříproudé dálnici chce auto z levého i z pravého pruhu současně zařadit do prostředního, kdo má přednost?

Podzemí stříbrného dolu v Horním Městě na Bruntálsku vznikalo stovky let. První zmínky pocházejí ze 14. století a štoly se razily ručně. Prohlídka proto i dnes vyžaduje dobrou fyzickou kondici.

Vznikaly v ní plány na expedice a psala se historie českého dobrodružství. Miroslav Zikmund, člen slavné cestovatelské dvojice, si původně funkcionalistickou stavbu nechal upravit v 50. letech architektem Zdeňkem Plesníkem a designérem Miroslavem Navrátilem. Žil v ní 67 let. Dnes jsou dům i zahrada kulturní památkou, o kterou se stará nadační fond, který prostor otevírá veřejnosti.

Arcibiskupský palác v Olomouci je neodmyslitelnou součástí naší historie. Několik měsíců z něj vládl František Josef I. celé monarchii, radili se tam i císaři před bitvou u Slavkova. Za komunismu pak bylo v budově vězení. Olomoucký arcibiskupský palác je další částí seriálu Radiožurnálu Neobjevené skvosty Česka.

Ke kostelu přistavili věž a vznikla rozhledna. Výjimečná památka v rovinaté krajině Plzeňska sice vyčnívala, ale také chátrala. Teprve před 20 lety se do opravy pustil majitel, městečko Stod. Z Křížového vrchu se pomalu stává oblíbené výletní místo a letos v létě tu přibyla i nová křížová cesta.

Hladiny přehrad a řek celé léto klesají. V některých nádržích se ale z nejrůznějších důvodů hladina vody udržuje. Příkladem mohou být třeba Slapy na Vltavě. Přehradu postavili před více než 70 lety a pod hladinou zmizely například známé Svatojánské proudy a také několik vesnic. Tomuto místu se říká stará Vltava a má i svoje muzeum. Jmenuje se nepřekvapivě Muzeum staré Vltavy a najdete ho v Chotilsku na levém břehu slapské přehrady.

Kdo z nás by neznal povzdech „panenko skákavá“. Toto rčení pochází od barokního kostela Navštívení Panny Marie v obci Skoky v Karlovarském kraji. Sudetská obec už sice dávno zmizela z povrchu zemského, na místě stojí jenom kostra budovy bývalého hostince a poutní kostel. Ten se nerozpadl nejspíš jenom díky tomu, že se o něj začala starat parta nadšenců.

V městečku Jince na okraji pohoří Brdy byli hodně troufalí, když se rozhodli rekonstruovat bývalou železářskou huť Barbora. Před třemi lety to byla ještě ruina, dnes skvěle opravená památka. Místní ji hrdě označují jako nejstarší dochovanou dřevouhelnou vysokou pec ve střední Evropě. Však také její rekonstrukce vyšla na 70 milionů korun.

Pražská Slavia a proti ní budapešťská Hungária. Fotbalové utkání z 3. října 1926 bylo vůbec prvním, které mohli lidé živě poslouchat v rozhlase, a to díky komentáři legendárního hlasatele Josefa Laufera. Zrod přímého přenosu je ale starší. Je to událost léta 1926, kdy celá republika sledovala VIII. všesokolský slet v Praze.

Zprávy z domova, z ciziny, z divadel i z počasí. Taková byla struktura prvních pravidelných zpráv, které Československý rozhlas začal vysílat v roce 1926. Před 100 lety se zprávy z Radiožurnálu začaly ozývat dvakrát denně – kromě večera také v poledne. Zatímco zprvu zprávy četl rozhlasový hlasatel, v roce 1926 se začaly vysílat z redakčního pracoviště ČTK, kde vznikla nová hlasatelna.

Od mávnutí praporku a úderu gongu přes šest až ke čtyřem signálům. Taková byla cesta časového znamení – rozhlasové tradice, které je letos právě sto let. V pravidelných denních dobách ho Československý rozhlas začal vysílat 1. dubna 1926. Před zpravodajskými relacemi ho ve vysílání slýcháte dodnes.

Sto let letos uplynulo od okamžiku, kdy za mikrofon usedli hudebníci a k posluchačům se nesla hudba v podání prvního rozhlasového orchestru. Oficiálně svou činnost rozhlasový orchestr zahájil 1. října 1926 a hned následující den uspořádal svůj první koncert pod taktovkou šéfdirigenta Jožky Charváta. Do nové sezóny vstoupí orchestr nejen s novým šéfdirigentem, ale i s programem, který zahrál právě na prvním koncertě před sto lety.

Přesně před sto lety se z Radiojournalu ozvala hra Na přástkách autora Miloše Kareše, kterou můžeme považovat za nejstarší českou rozhlasovou hru vůbec. Začneme ale ukázkou z nejstarší dochované rozhlasové adaptace. Tou je Bílý tesák Jacka Londona z roku 1937.

Devatenáctiletý Martin K. se zapsal do registru v rámci loňského náboru pro malou Madlenku. Nakonec zachránil život zhruba 40letému muži, který mu v anonymním dopise i poděkoval. Raritní situaci kolem shody a darování popsal absolvent pražského gymnázia pro seriál Radiožurnálu.

Čtvrtý díl seriálu Radiožurnálu o transplantacích je o bratrech z Prahy. Mladší dvanáctiletý Marek Kříženecký onemocněl v roce 2023 leukémií a chemoterapie nezabíraly. Našel se ale vhodný dárce kostní dřeně. Stal se jím jeho patnáctiletý bratr Daniel.

Erice Bielikové z Benešovska selhala nemocná játra po onemocnění covidem-19. Na nový orgán čekala pět měsíců a svému dárci symbolicky děkuje při každé kontrole v nemocnici. O životě po transplantacích je pětidílný seriál Radiožurnálu. Právě játra jsou po ledvinách nejčastěji nahrazovaný orgán v Česku.