Slepá mapa

Pes je nejlepší přítel člověka. A mnozí si bez svého čtyřnohého parťáka už nedokážou představit ani dovolenou. Cesta autem, vlakem či letadlem ale může být pro mazlíčky stresující, pokud je na takový výlet nezačnete včas připravovat. Podle psí trenérky Petry Šatopletové je trénink naprosto klíčový, ještě důležitější je ovšem umět si přiznat, kdy bude pro psa nejlepší nechat ho doma. Někdy totiž ze společné dovolené těží hlavně člověk, zatímco pes trpí. O další tipy a rady se Šatopletová podělila v nové epizodě Slepé mapy.

Afghánistán navštívil celkem šestkrát. Poprvé ještě jako zahraniční zpravodaj, pak už coby zaměstnanec humanitární organizace Člověk v tísni. Během misí přináší Petr Štefan pomoc do míst, kde se lidé potýkají s vážnými existenčními problémy. Týká se to mimo jiné žen, které po převzetí moci Tálibánem postupně přicházejí o svá práva, včetně možnosti se vzdělávat. Proč je přesto obraz Afghánistánu v očích široké veřejnosti značně zkreslený a zjednodušený, vysvětluje Štefan v nové epizodě Slepé mapy.

K jachtingu ho to táhlo už od dětství. S plachtěním začínal na českých jezerech, když si však poprvé přičichnul k moři, zamiloval se. Zkušenosti sbíral v Irsku i na Novém Zélandu, kde se lodě učil také konstruovat. Postupně se Milan Koláček vypracoval mezi evropskou elitu a získal řadu prestižních ocenění, včetně titulu mistra Francie. V listopadu ho pak čeká kariérní vrchol, chystá se totiž na transatlantický závod Route de Rhum. Co vše může člověka na širém oceánu potkat, vypráví Koláček v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Byla to její první dovolená v exotice a hned nabrala nečekaný směr. Když se totiž Hana Burcevová vypravila před čtyřmi lety na Zanzibar, seznámila se tam se svým nynějším manželem Lukou. Zprvu sice jeho nadbíhání nepřikládala žádnou velkou váhu, nakonec však dala rodícímu se vztahu šanci. Dnes tak žije rozkročená mezi dvěma světy: jihočeským městem a odlehlou masajskou vesnicí v Tanzanii. V buši se přitom musela vzdát některých výdobytků civilizace, včetně tekoucí vody. O dalších zajímavostech hovoří Burcevová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Už jako malý kluk si představoval, jak to asi vypadá někde na druhé straně planety. Okouzlen knihami Karla Maye i českými cestopisy snil o Americe, Indii či Nepálu, klec socialismu ho ale nepustila dál než do Východního Německa nebo do Rumunska. Jakmile však padla železná opona, sbalil se a vyrazil za hranice. Dnes má Petr Havlík na kontě skoro stovku navštívených zemí a svobodu pohybu považuje za jednu z nejcennějších věcí v životě. O cestování těsně po revoluci i jeho proměnách za skoro 40 let vypráví Čech v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

K přírodě tíhla coby rodačka z Krušných hor od dětství. Když si ale poprvé na Kavkazu přičichla k opravdové divočině, nalezla lásku na celý život. Od té doby trajdá Marie Šnajdrová všude možně. Kariéru ve školství pověsila na hřebík a místo ní vyrazila před lety na cestu kolem světa, prošla Pacifickou hřebenovku, Aljašku nebo Pacifickou severozápadní stezku. Daleko za branami civilizace nachází nejen klid, ale také inspiraci pro své malby a knihy. O putování divočinou vypráví Šnajdrová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Potřeba životního restartu ji přiměla k impulzivnímu kroku. Když se Aneta Benediktová, pracující jako holistická terapeutka, jednoho dne probudila, cítila, že potřebuje odjet do Latinské Ameriky. Nejprve do Peru a pak do Mexika. Přestože jí tehdy bylo 57 let a nevládla španělštinou, několikatýdenní výprava přes polovinu světa ji zasáhla natolik, že se po návratu do Česka sbalila a odstěhovala se na Yucatán. Ten od roku 2023 nazývá svým domovem. Co mezi potomky Mayů našla, vypráví Benediktová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Jeho snem bylo navštívit Gruzii. Začal proto s kamarádem spřádat plány na několikatýdenní výpravu, ke které využil loňské pomaturitní volno. Nejenže Vojtěch Myslík a jeho parťák Štěpán během dvou týdnů projeli stopem takřka celou zemi, stopem se nakonec vydali i zpátky do Česka, navzdory obavám svých rodin. Památných situací zažili na cestě mnoho, přesto by si svezení s některými řidiči podruhé odpustili. Co nejšílenějšího během jízdy z Kavkazu do střední Evropy zažili, vypráví Myslík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Ambiciózní cestu po Evropě podnikli před třemi lety manželé Tomáš a Daniela Haimrlovi. Jednoho dne se rozhodli, že chtějí sobě i svým dvěma dětem dopřát pořádné dobrodružství, a tak si pořídili obytňák, prodali dům a rozjeli se napříč starým kontinentem. V průběhu dvou let navštívili třeba Španělsko, včetně Kanárských ostrovů, Řecko či Norsko. Loni se vrátili do Česka a v menších výletech pokračují i nadále. O svých zkušenostech vyprávěli Haimrlovi v podcastu Slepá mapa během červnového Seznam Festu.

Přes deset let poukazuje na nástrahy, které mohou v Praze potkat turisty. Kromě podvodníků však Janek Rubeš se svým kolegou Honzou Mikulkou odhaluje i méně známá zákoutí metropole či zajímavé podniky. Sem tam se proto setkává s kritikou ze strany obyvatel, kteří mu za propálení „tajných“ míst, turisty spíše ignorovaných, nadávají. Sám ale považuje za úspěch, že zahraniční návštěvníci uvidí z Prahy i něco víc než jen Hrad a Karlův most. O tom, jak to dnes v českém hlavním městě vypadá, hovoří Rubeš v podcastu Slepá mapa.

Dvanáct let úspěšně podnikala. Když se však její cesty se společníky začaly rozcházet, rozhodla se pro radikální změnu. Vlastní firmu opustila a poslala do zahraničí jeden jediný životopis. Překvapivě se zadařilo, a tak Andrea Schlitzová sbalila věci a vyrazila dodávkou daleko za polární kruh. Jejím novým domovem se stalo norské městečko Kirkenes ležící asi 500 metrů od ruské hranice, kde coby průvodkyně vyráží s turisty na lov obřích krabů. O tom, jaký je život na drsném severu, vypráví Češka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Odešla za láskou, ale zůstala i kvůli jídlu. Když se Češka Jana Dejoux vypravila studovat do Německa, netušila, jak moc jí pobyt změní život. Poznala totiž svého nynějšího francouzského manžela, se kterým už 18 let žije v Lyonu, hlavním městě gastronomie. Za tu dobu poznala tamní mentalitu opravdu důkladně, na svůj původ však nezanevřela a pohybuje se mezi oběma světy. Na některá česká specifika přesto nahlíží poněkud jinou optikou a třeba tuzemská diskuze o migraci jí po skoro dvou dekádách v kosmopolitní Francii přijde úsměvná. O dalších poznatcích vypráví Dejoux v podcastu Slepá mapa.

Chorvatsko je během léta taková malá česká exkláva. A právě to od jeho návštěvy dlouho odrazovalo Evu Ivetić Sitovou. Vůči zemi na březích Jadranu měla předsudky a odmítala se připojit k zástupu turistů, kteří o prázdninách míří zejména do Dalmácie. Ve 30 letech ale přišel zlom a Češka se do Chorvatska přeci jen vypravila. A jelikož je odříkaného chleba největší krajíc, nakonec se tam také provdala. Už tři roky žije v istrijské Pule. O tom, zda Češi zemi skutečně znají, hovoří Ivetić Sitová v nové epizodě Slepé mapy.

Chtěli poznat nové prostředí a zažít neopakovatelné dobrodružství. Rozhodli se proto na rok vyměnit Česko za Austrálii, kde nejprve šest měsíců pracovali, poté si pořídili auto a nejmenší kontinent v něm obkroužili. Během více než 30 tisíc najetých kilometrů spatřili Apolena Procházková a Miloslav Smutka mnoho krásných lokalit, které se jim, ostatně jako celá země, zaryly hluboko pod kůži. Návrat do vlasti byl proto pro partnery poměrně emotivní, došlo i na slzy. Jak se v Austrálii žije a pracuje, vyprávějí Češi v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Když mu bylo kolem dvaceti, zamiloval se do hor. Nejprve to byly Alpy, později zamířil ještě o poznání výš. Dnes patří Honza „Tráva“ Trávníček k nejznámějším českým horolezcům, i když sám sebe nazývá spíše kopcolezcem. Má za sebou celkem šest úspěšných výstupů na osmitisícovky, včetně Annapurny i K2. Lásku k zasněženým vrcholkům mu přitom nevzala ani blízká setkání se smrtí; v náruči mu při jedné z expedic zemřel kamarád, při jiné se zase zřítil on sám. Jak svá dobrodružství vnímá na prahu padesátky? O tom hovoří v nové epizodě Slepé mapy.

Během svých cest se bezhlavě zamilovala do Maroka. Při častých návratech cítila, že do severoafrické země patří, a tak se po letech váhání odhodlala pro životní změnu. Vzdala se dobře placeného místa v prestižní společnosti, do auta naložila věci i psa a rozjela se napříč Evropou vstříc novému domovu. Tím se Ivaně Mirsa stala živelná Marrákeš, jejíž krásy a vrstevnatost dnes ukazuje i turistům. O tom, jak se nejen ženám žije v muslimském Maroku, vypráví Češka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Tereza Křížová měla od dětství sen: toužila se stát letuškou. Ke splnění této tužby však vedla dlouhá cesta. Po střední škole studovala v Británii, nejprve u Manchesteru, pak i v Londýně, a v mezičase si vyzkoušela také práci v USA. Jedno vedlo k druhému a bez zkušeností ze zahraničí by se Češka o práci letušky prý ucházela s mnohem většími obavami. Když své vysněné mety u Emirates nakonec dosáhla, zjistila, že se tak trochu hnala za pozlátkem. Nepravidelný a náročný režim si navíc brzy začal vybírat daň. Křížová o tom hovoří v podcastu Slepá mapa.

Někdo cítí touhu po dobrodružství už od dětství. To Lenka Cabalková Hnátnická byla naprostý opak. Nikdy nejezdila na letní tábory a za cizinu kdysi považovala i Moravu. V posledních zhruba deseti letech ale prošla přerodem a propadla cestování; oblíbila si zejména postsovětské země, kterým v roce 2019 věnovala značnou část svého devítiměsíčního putování. Mezi přáteli si díky fascinaci východem vysloužila úsměvnou přezdívku expertka na všechno hnusný. Co nejhnusnějšího na cestách viděla, vypráví Cabalková Hnátnická v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

V roce 2019 putoval Jaroslav Malec po Gruzii. Kromě ní prahnul navštívit i některou ze sousedních zemí a volba padla zcela náhodně na Ázerbájdžán. V tu chvíli cestovatel ještě nemohl tušit, jak moc mu výlet změní život. V Baku se totiž seznámil se svou nynější ženou a v kavkazské republice tak mimoděk získal druhý domov. Přestože se manželé usadili v Praze, do Ázerbájdžánu se pravidelně vrací, Malec navíc krásy země přibližuje dalším krajanům. O ázerbájdžánských námluvách, svatbě i naturelu tamních obyvatel hovoří český průvodce v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Touha naučit se pořádně anglicky ho po maturitě zavála na Maltu. Prvotní strach z jazykové bariéry rychle překonal, nakonec na středomořském ostrově strávil rok. Sbírání nových zkušeností ale neměl dost, a tak si vyzkoušel i práci v Irsku a Nizozemsku. Všechny tyto zážitky nadchnuly Jana Konečného pro poznávání cizích krajin, během svých výprav si zamiloval třeba Kolumbii. Svým krajanům Čech vzkazuje, že k cestování je důležitá hlavně odvaha. Neznalost jazyka, běžná práce či průměrná výplata překážkou nejsou. Nejen o tom vypráví Konečný v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Znají se už od základní školy a posledních deset let jsou nerozlučnými parťačkami. Během studia je nadchlo cestování a tuto vášeň si přenesly i do dospělosti. Společně už poznaly velkou část amerického kontinentu, coby absolventky oboru sociálních prací se přitom nezaměřují jen na památky a přírodní zajímavosti, ale zejména na společenský kontext. Pohled na chudobu v rozvojových zemích Karolínu Kilhofovou a Denisu Zmeškalovou v mnohém ovlivnil a zformoval. Cestovatelky jsou hosty nové epizody podcastu Slepá mapa.

Dlouhá léta úspěšně podnikal. Pak ale přišlo vyhoření, jehož následkem se mu život začal sypat pod rukama. Rozpad rodiny i ztráta finančních jistot ho nakonec donutily k přesunu do Švýcarska, kde se chtěl opět postavit na nohy. Namísto plánovaného jednoho roku si však Jakub Sádlík pobyt v zemi helvétského kříže protáhnul na devět let. Během nich vystřídal hned několik zaměstnání a do hloubky se seznámil i s puntičkářskou švýcarskou náturou. Nejen o ní vypráví Čech v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Celý život byl jeho vášní fotbal a dovolená pro něj znamenala hlavně Chorvatsko. Po padesátce ale přišel zlom a Jiří Kafka, ač neznalý jazyků i technologií, propadnul shodou okolností sólo cestování. Za posledních pět let navštívil hned několik jihoamerických či afrických států a dnes se podivuje nad tím, jak mu mohly krásy světa tak dlouho unikat. Svými dobrodružstvími, které občas podniká i s manželkou, chce proto inspirovat a ukázat, že s cestováním lze začít v kterémkoli věku. Co bylo hlavním impulzem k vykročení z komfortní zóny, popisuje Kafka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Afrika se stala jeho druhým domovem. Když v roce 2008 navštívil Madagaskar, okamžitě jejímu kouzlu propadnul. Od té doby se do ní společně s manželkou vrací a vybírá si zejména neokoukané země. V Beninu si český lékárník Jan Grodza prošel iniciačním obřadem vúdú, s domorodci v Gabonu zkusil halucinogenní kořen iboga, v Kongu ho zase zlákaly kasiteritové doly, přičemž ho od cesty k nim neodradil ani 18kilometrový trek džunglí. Čím je Afrika výjimečná? Nejen o tom vypráví Grodza v poslední letošní epizodě podcastu Slepá mapa.

Už jako dítě byla neposedná a ráda se toulala. Touhu vyrazit do světa jen s batohem si přenesla i do dospělosti, a tak na vysoké škole odjela do Skotska, které si okamžitě zamilovala. Jak postupně sbírala zkušenosti, sílilo i volání její duše, jemuž se rozhodla poddat. Sebrala odvahu, po mnoha letech korporátní práce dala výpověď a vyrazila na dálkový trail GR 11 napříč Pyrenejemi. Tam Martina Merisi začala nacházet své skutečné já. Cesta divočinou, dlouhá zhruba 840 kilometrů, vystudované historičce nakonec obrátila život vzhůru nohama. O transformujících zážitcích hovoří česká cestovatelka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Už v dětství ho fascinovali dobrodruzi typu Indiany Jonese či Lary Croft. Během studia hydrobiologie začalo být evidentní, že svoji budoucnost nevidí v laboratoři, ale spíše v terénu. Výpravy ho zavedly třeba na nejhezčí ostrovy Atlantiku či do Amazonie, na expedice vyrazil také s předními českými horolezci. I proto patří Petr Jan Juračka mezi nejvýraznější tuzemské popularizátory vědy, fotografy a cestovatele. Nebojí se jít na hranu a realizovat ty nejdivočejší nápady; dobrodružná je v jeho provedení koneckonců i jízda na kole. O svých plánech i snech hovoří Juračka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Někdo se do milovaných zemí opakovaně vrací, jiný jich naopak touží spatřit co nejvíc. Do druhé kategorie patří Valérie Svobodová, jež během dvaceti let navštívila všechny státy světa a stala se tak vůbec první Češkou, které se něco takového podařilo. Finální zemi si odškrtla letos na jaře, když vyrazila do Severní Koreji; završení životního putování hned po příletu oplakala. I po půl roce celý zážitek ještě zpracovává, zároveň si už stanovila novou metu, kterou je let do vesmíru. Co se během dvou dekád na cestách naučila? A co musela kvůli svému snu oželet? O tom vypraví Svobodová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

V průběhu vysoké školy našla zalíbení ve středověkém Egyptě. Téma ji postupně dovedlo ke studiu arabštiny i perštiny, a především k tomu, že v oblasti severní Afriky a Blízkého a Středního východu našla druhý domov. Sama přitom kdysi bojovala s předsudky vůči muslimskému světu, během svých výprav a pobytů je ovšem zcela odbourala. Dnes coby odbornice i vášnivá cestovatelka upozorňuje nejen na řadu zbytečných stereotypů, které se s regionem pojí, ale také na tamní krásy, zajímavosti či problematiku lidských práv a migrace. O svých zkušenostech hovoří Hrabalová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Chtěl zjistit, jak se žije mimo Evropu a nasbírat nové cenné zkušenosti. Během studia na vysoké škole se proto rozhodl vypravit na stáž do Indie, kde pracoval pro českou ambasádu v Novém Dillí. To ho natolik namotivovalo k dalšímu poznávání, že loni vyrazil na půl roku coby dobrovolník do iráckého Kurdistánu a letos v létě zase do Arménie. Všechny tři cesty Daniela Vozňáka značně obohatily a zformovaly jeho pohled na svět. Do pohodlí domova se vrátil s nadhledem, ale i touhou se zase někdy vypravit na místa, kde není život tak jednoduchý jako v Evropě. O svých poznatcích vypráví mladík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Psal se rok 2010. Jiří Ragan, tehdy působící jako finančník, se pracovně vypravil na exotický Mauricius. Ostrov ho okouzlil natolik, že se nakonec rozhodl na něm s rodinou usadit. Důvodem ovšem nebylo jen strhující prostředí s nekonečnými plážemi a tyrkysovým mořem, ale i rum. Ten se totiž Čech rozhodl v zemi, která je produkcí tohoto alkoholu proslulá, vyrábět po svém. Nápoj z cukrové třtiny pojí Ragana s Mauriciem dodnes, přestože se dávno vrátil do vlasti. O svém osmiletém pobytu v tropickém ráji vypráví v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

„Jsem člověk, který nezdravě riskuje,“ říká o sobě cestovatelka Michaela Hrdá. Naráží přitom na skutečnost, že se za svou dosavadní dráhu světoběžnice dostala do řady krajních situací; někdy jim prý šla sama tak trochu naproti. Přičítá to ADHD, kvůli němuž nepociťuje strach jako jiní lidé. V zahraničí už zažila několik loupežných přepadení, strženou lavinu, o ztracených zavazadlech nemluvě. Své často adrenalinové zážitky i přešlapy se proto rozhodla shrnout v knize Průsery na cestách a jak je přežít. Nejen na ni přišla řeč v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Původně jel do Chile pracovat jen na několik měsíců. Nakonec strávil zoolog Vít Lukáš v jedné z nejvyspělejších zemí Latinské Ameriky rovných deset let. Stál u založení přírodovědecké stanice, účastnil se mezinárodních projektů v Amazonii, učil na dvou univerzitách, zažil ovšem i mnoho nečekaných situací, včetně útoku injekční stříkačkou. Pobyt si ale nenechal zkazit a na Chile a jeho obyvatele i po mnoha letech od návratu do vlasti vzpomíná s láskou. O svých deseti letech na opačné straně planety vypráví Lukáš v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Ročně si na ni troufne jen zhruba osm set lidí. Grónská trasa Arctic Circle Trail, jedna z nejizolovanějších na světě, sice nepatří k těm nejnáročnějším z hlediska terénu, rozhodně však není prostá výzev. Své o tom ví cestovatel Jiří Kalát, který trek absolvoval hned dvakrát během různých ročních období. Zatímco v létě vytrvalý déšť přilákal hordy komárů a rozvodnil řeky, které bylo třeba přebrodit, zima s sebou zase přinesla silný mráz i problém se zásobováním. Cestu divočinou daleko za branami civilizace popisuje Kalát v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Vášeň pro cestování u něj zažehlo studium geografie. Půl roku strávil na Islandu, později ale propadnul odlehlým místům v horách, a to zejména v Asii a Jižní Americe. Krásné scenérie objevoval mimo jiné v Pamíru, Kavkazu či Andách, příběhy ze vzdálených a izolovaných končin vozí zpátky do rodného Česka, na které nedá navzdory toulavé duši dopustit. Hory jsou však pro Pavla Svobodu komfortní zónou, kde se může nadechnout a zažít dobrodružství. O tom, zda taková divoká místa nemohou jednoho dne zmizet, vypraví cestovatel a fotograf v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Někdo míří do zahraničí kvůli významným památkám, jiného láká divoká příroda. Tomáše Šapovalova a Jaroslava Bouzka spojila láska k jídlu, a to natolik, že se rozhodli společně mapovat národní pokrmy cizích zemí. Na vybraných specialitách už hodovali třeba v Estonsku, Nizozemsku, Polsku či Japonsku, své poznatky pak zájemcům zprostředkovávají skrze vlastní pořad i knihy, a to pod výmluvnou přezdívkou Jedlíci na cestách. O tom, která kuchyně je nejvíc překvapila a jak oproti zahraničí obstojí česká gastronomie, hovoří kamarádi v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Nový Zéland bývá mezi cestovateli považován za jedno z nejhezčích míst světa. Pro svou přírodní rozmanitost láká množství turistů, kteří si Aotearou, zemi dlouhého bílého oblaku, často až příliš idealizují. Alespoň si to myslí Petr Klouček, který se do ostrovního státu před třemi lety přestěhoval za prací. Nový Zéland je podle něj poměrně specifický a za ráj na zemi by ho úplně neoznačil, i když mu je v mnoha ohledech sympatický pohodový přístup tamních obyvatel k životu. O svých zkušenost z opačné strany planety hovoří Klouček v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Během dovolené jsou vždy po ruce. Lidem pomáhají řešit nejrůznější problémy, včetně nefungující klimatizace či nevyhovujícího výhledu z okna, mnohdy se ale musejí zabývat i potížemi choulostivějšího charakteru. Telefon prakticky nedají z ruky, a když mají na chvilku volno, tak spíš, než na pláž padnou vyčerpáním do postele. Zhruba tak vypadá práce delegátů podle Natálie Samkové, která tuto pozici zastávala sedm let. Nakonec se jí však rozhodla dát vale kvůli vysokému stresovému faktoru. O stereotypech i různých druzích klientů hovoří Samková v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Před lety si uvědomil, že život má jen jeden. Dal vale ubíjející kancelářské práci a vyrazil do světa s jasným cílem: najít sám sebe. Po smyslu existence pátral třeba na Novém Zélandu či v Polynésii, pak ho ale láska k psům zavázala na mrazivé Špicberky, kde nějaký čas žil. Polární oblasti se mu dostaly pod kůži a do Arktidy, ale i Antarktidy se dodnes pravidelně vrací coby expediční průvodce. Blízkost divoké přírody je podle Jana Hvízdala opojná, a proto považuje za svou povinnost upozorňovat na důležitost její ochrany. O svých zkušenost z nejextrémnějších míst planety vypraví v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Kouzlu Itálie propadnul už v 90. letech. Tehdy se kolem jejího pobřeží plavil na své milované čínské plachetnici Esperanze. I po návratu do Prahy to Petra Žáčka na jih Evropy stále táhlo, a tak se po mnoha úvahách nakonec rozhodl pro zásadní změnu. Sbalil svou ženu Lucii a společně se přestěhovali do Apulie na divoký poloostrov Gargano. Život na italském venkově českému páru vyhovuje, i když je v lecčem specifický a řídí se podle vlastních nepsaných pravidel. Nejen o nich vypráví Žáček v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Mount Everest ji provázel prakticky celý život. Poprvé ho viděla asi v pěti letech v televizi, později se jí se železnou pravidelností připomínal ve formě nejrůznějších knih či fotek. V hlavě Moniky Benešové se tak začal rodit sen: jednoho dne se chtěla o výstup na nejvyšší horu světa pokusit. Loni v květnu se jí přání vyplnilo. Jelikož ale bohové Everestu nedávají nic zadarmo, připravili si pro Češku řadu výzev, které musela překonat, a kvůli nimž byla cesta na vrchol i zpátky dolů trnitá a bolavá. O svých zkušenostech i velké síle snů hovoří Benešová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Čínská kultura ji odjakživa fascinovala. Když se jí proto v roce 1997 naskytla příležitost odjet na roční stáž do Hongkongu, splnil se Ludmile Šimkové sen. Do města, které nikdy nespí, dorazila navíc jen krátce předtím, než ho Britové vrátili pod čínskou správu. Slavnostní atmosféru brzy vystřídal každodenní chaos, ve kterém se tehdy 27letá Češka musela rychle zorientovat. Kulturními rozdíly se však rozházet nenechala a vytvořila si s Hongkongem pouto, které trvá už takřka tři dekády. O svých zážitcích a zkušenostech vypráví Šimková v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

S rodiči cestovali už od dětství. Když se o mnoho let později potkali na vysoké škole, spojila je právě touha objevovat svět. Navíc se spřátelili v době, kdy byly na vzestupu nízkonákladové letecké společnosti a zahraniční země se tak zpřístupnily jako nikdy předtím. Vyhledávání levných letenek se pro Jiřího Spolka a Miroslava Polacha stalo zálibou, díky které doslova za pár korun vyrazili na otočku třeba do Tokia nebo obchodní třídou na Havaj. O svých zážitcích vyprávějí čeští lovci letenek v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Měli klasický život jako řada jiných lidí. Dny jim naplňovala hlavně práce a na rodinné chvíle jim vyjma víkendů mnoho času nezbývalo. Když jim však ke dvěma starším synům přibyla ještě malá dvojčata, rozhodli se okovy rutiny rozbít a začali plánovat, jak by se mohli ze stereotypu vymanit. Odpovědí jim byl obytňák, ve kterém vyrazili na cestu po Evropě. Původně plánovaných několik měsíců se rychle přetavilo v celý rok, které Jan Rychtařík s manželkou a čtyřmi ratolestmi strávil průzkumem Rakouska, Itálie nebo Španělska. O svých zkušenostech hovoří Čech v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Před lety dostal výpověď z práce. Jelikož mu zbývalo ještě 60 dní dovolené, rozhodl se prchnout z Česka a zamířit za dobrodružstvím do Tanzanie. Ta ho svojí syrovostí nadchla a byla mu také inspirací k otevření vlastní pražírny kávy. Mimo to však zažehla jeho vášeň pro černý kontinent, který od roku 2017 pravidelně navštěvuje. Nečekaných situací tu Daniel Lexa zažil mnoho – třeba na hranicích Senegalu a Gambie mu vyhrožovali samopalem, a nakonec skončil i v cele předběžného zadržení. O svých výpravách, pěstování kávy i chudobě hovoří Lexa v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Odstěhoval se přes polovinu planety a vypracoval se na vrchol. Klasický americký sen si však Michal Wasserbauer nesplnil v USA, ale v Indonésii, kam ho před 14 lety zlákal tamní pracovní trh a jeho možnosti. Roli ovšem sehrála i láska, prosperující byznys totiž vybudoval se svou dnešní manželkou. O životě v rušné Jakartě, mentalitě a pracovní morálce Indonésanů nebo environmentálních problémech hovoří Wasserbaeur v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Už jako malý kluk holdoval cestopisným knihám. Rád si četl o výpravách do dalekých a málo probádaných koutů naší planety či o indiánech. Že je jednoho dne spatří na vlastní oči ho v období tuhé totality ani nenapadlo. Když se mu tak před 20 lety naskytla příležitost vyrazit k domorodcům na Novou Guineu, okamžitě ji chytil za pačesy. Od té doby navštívil Miroslav Haluza množství dalších kmenů v rovníkových pralesích, a to i s kamerou, aby mohl výpravy do neprostupných džunglí přiblížit dalším lidem. O svých expedicích vypráví český dobrodruh v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Pákistán bývá hojně démonizován. Že se tak mnohdy děje zcela zbytečně, tvrdí Dominika Staňková Chválová, která v zemi střídavě pobývá už dva a půl roku coby doprovod svého manžela diplomata. Ač se zprvu na výjezd do státu s nevalnou pověstí netvářila příliš nadšeně, barevnost a kontrasty Pákistánu se jí nakonec zaryly pod kůži. Jak ale sama tvrdí, bezpečnostní doporučení není radno podceňovat. O dalších zkušenostech i muslimském ženském světě vypráví Češka v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Původně to měla být jen několikaměsíční návštěva. Dechberoucí krajina, klidnější životní tempo i kultura však Romanu Vondruškovou a jejího manžela natolik uchvátily, že se rozhodli usadit. Novým domovem se jim stal Island, konkrétně jeho divoký a méně turistický sever, kde žijí už osm let. Příroda a její projevy je přitom v zemi ohně a ledu dokážou odzbrojit i po tak dlouhé době. O vybuchujících sopkách, sněhových bouřích i islandském vztahu k nahotě vypráví Vondrušková v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Psal se rok 2018. Aleš Malár cítil touhu vyždímat ze svého single života maximum a vyrazit za novými zkušenostmi do zahraničí. Přes výběrové řízení se mu poštěstilo získat místo průvodce na exotickém Zanzibaru, což se nakonec ukázalo jako vyloženě osudová příležitost. Do souostroví se zamiloval, vybudoval si na něm byznys a už šest let ho považuje za druhý domov, kde vždy tráví část roku. Coby Evropan si přitom musel zvyknout na řadu kulturních specifik. Nejen o nich hovoří v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Poznat život v zahraničí, rozšířit si obzory a nasbírat cenné zkušenosti. To je cílem programu Erasmus, díky němuž mohou zejména mladí lidé vyrazit na studijní či pracovní pobyty do ciziny. Této možnosti využila také Karolína Benediktová, která zavítala nejprve na Maltu a poté do Norska. Kromě nových přátel našla také zápal pro cestování a větší odvahu, ze začátku přitom prožívala silný emoční kolotoč. O tom, co jí dal Erasmus do života, vypráví Benediktová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Nachodil tisíce kilometrů napříč americkou divočinou. Šlapal skrz pouště, hory i lesy, a to jen s několika málo kilogramy vybavení v batohu. Díky velkému odhodlání se mu nakonec podařilo pokořit tři nejznámější dálkové trasy světa a jako první Čech tak získal svatý grál pěších turistů Triple Crown. Nyní podobně zapáleným nadšencům radí, jak začít s chozením nalehko a netáhnout se na dlouhých vzdálenostech se zbytečnostmi. O svých zkušenostech vypráví Petr Kosek v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Už čtrnáct let poznává nejrůznější končiny naší planety. Vzhledem k bohatým zkušenostem se rozhodl své cestovatelské know-how předávat i dalším světoběžníkům, a proto založil projekt Travel Bible. Jeho prostřednictvím natáčí podcasty, vydává knihy, ale především radí, jak cestovat nejen levně, ale i chytře, a proč je dobré občas zahodit plány a nechat se unášet přítomností. O zajímavé tipy se cestovatel a digitální nomád Matouš Vinš podělil také v letošní první epizodě podcastu Slepá mapa.

Byla to její první dovolená u moře a hned se z ní vyklubala láska na celý život. Kateřinu Ipriovou okouzlila španělská Mallorca a o několik let později se na ni s přítelem přestěhovala. Novou kapitolu však český pár načínal během pandemie, a tak se vysněná ostrovní idyla kvůli nedostatku práce a tenčícím se financím bohužel nekonala. Po roce přišel nevyhnutelný návrat do Česka, na Mallorcu Ipriová přesto nezanevřela a pravidelně se na ni vrací. O tom, co jí tak učarovalo, vypráví v poslední letošní epizodě podcastu Slepá mapa.

Už od dětství se toužil stát pedagogem. Že bude jednou učit v Thajsku, ho však ani ve snu nenapadlo. Přesto osud zavál Martina Doležala právě do země úsměvů, kde už 15 let žije, a to přímo v rušném hlavním městě Bangkok. Na miliónové davy i odlišnou náturu obyvatel si český učitel již zvykl, přesto ho některá kulturní specifika stále dokážou zaskočit. Nejen o tom, jak se v Thajsku žije, vypráví Doležal v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Potkal v Praze svou životní lásku, vzal si ji za manželku a odstěhoval se do její vlasti. Na takovém příběhu by nebylo asi nic zvláštního, kdyby se neudál na sklonku 80. let a onou vlastí nebyly Spojené státy americké. Liborovi Nouzovskému se podařilo emigrovat půl roku před sametovou revolucí a novým domovem se mu stalo hlavní město Texasu Austin. V něm i po 35 letech stále žije. Nejen o tom, jaký byl přesun do USA ze socialistického Československa, vypráví Nouzovský v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Celoročně cestovat a zároveň pracovat na dálku je přáním mnoha lidí. Češka Kika Šrédlová se může řadit mezi ty, kterým se tento sen i přes počáteční obtíže splnil. Je totiž takzvanou digitální nomádkou. Za poslední čtyři roky tak pobývala společně se svým partnerem třeba na Srí Lance, v Mexiku či Kolumbii. Ne vždy to však byla procházka růžovým sadem, jak by se mohlo ze sociálních sítí zdát. O plusech i minusech digitálního nomádství hovoří Šrédlová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Už přes 30 let putuje křížem krážem po světě. Zprvu tak činil coby průvodce ve vlastní cestovní kanceláři, kterou těsně po revoluci založil, později začal objevovat krásy planety i jako nezávislý dobrodruh. Svoboda pohybu je totiž pro cestovatele Arnyho Šrámka vzhledem k dospívání v nesvobodě minulého režimu zcela zásadní. O svých zkušenostech, jež za tři dekády posbíral nejen v zahraničí, hovoří ostravský rodák v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Poprvé se do Bulharska podívala coby hotelová animátorka. Země jí nijak neuhranula, a kdyby nepřišel covid, možná by jí ani nedala druhou šanci. Ta přitom její pohled zcela zásadně změnila. Češka Oldřiška Hradcová se později nejen do Bulharska, ale také v Bulharsku zamilovala a žije v něm už skoro tři roky. Teď se mezi krajany snaží prostřednictvím sociálních sítí vyvracet řadu mýtů i stereotypů. Co ji na balkánské zemi nadchlo, popisuje v nové epizodě podcastu Slepá mapa. 

Tomáš Vejmola si oblíbil tuk-tuky. Motorizované tříkolky známé především z jihovýchodní Asie ho uhranuly natolik, že v jedné před lety dojel z Bangkoku až domů na Moravu. Během covidu se rozhodl nevšední dobrodružství oprášit a vyrazil s tuk-tukem do Afriky, kde během putování z JAR do Ugandy urazil kolem 9000 kilometrů. Jak se ikonická tříkolka osvědčila v afrických podmínkách, vypráví Vejmola v nové epizodě podcastu Slepá mapa. 

Byl konec roku 2019. Evropou se pomalu začal plížit covid a Velká Británie se připravovala na vystoupení z EU. Právě v této době velkých změn i nejistot naházel Libor Smolík věci do auta a se svou partnerkou Míšou spěchal vstříc novému životu v Anglii. Navzdory těžkopádnému startu se tam zabydleli a založili rodinu, a po takřka čtyřech letech si život na největším evropském ostrově nemohou vynachválit. Nejen o britské povaze a stereotypech vypráví Smolík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Psal se rok 2012. Kateřina Petroušková byla čerstvě po vysoké škole i po rozchodu a prožívala zvláštní období prázdna. Když se jí proto naskytla příležitost odjet na Srí Lanku a pomáhat tam Čechům s provozem surfařského kempu, neváhala ani chvilku. Sbalila se a za tři týdny vyrazila. Tehdy ještě netušila, jak moc se jí země úsměvů stane osudovou. Druhá návštěva Srí Lanky totiž vyústila v šestiletý pobyt, nejen o něm vypráví Petroušková v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Celkem tři roky strávil putováním po Africe. Z Tuniska dojel až do JAR, kde svou cestu, inspirovanou první expedicí českých legend Hanzelky a Zikmunda, letos na jaře završil. Původní plán mu zkomplikoval nejen covid, ale i ozbrojené konflikty v několika zemích, přičemž pobyt v Súdánu se mu kvůli střelbě na ulici málem stal osudným. O tom, jaká je autentická Afrika, a proč ji lidé ze Západu tak úplně nechápou, vypráví v nové epizodě podcastu Slepá mapa dobrodruh Tomáš Vaňourek.

Odmala si připadal jiný než ostatní české děti. Až později zjistil, že za tmavší pleť i vlasy může řecká krev z otcovy strany. Od té doby se Alex Šindler toužil do země části svých předků vypravit. A už první návštěva ostrova Kos mu připadala jako návrat domů. O pár let později se proto rozhodl zabalit svůj dosavadní život a do Řecka se přestěhoval. Během pátrání po kořenech zažil množství nečekaných situací, o některých vypráví v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Jeho životním snem je navštívit všechny země světa. Zatím jich má na kontě asi 80 a čas tedy rozhodně neztrácí. Jen loni vyrazil třeba do Venezuely, Sýrie anebo na Papuu Novou Guineu, které ostřílení cestovatelé přezdívají poslední opravdová divočina. S foťákem v ruce tu mladý dobrodruh Pavel Sedláček objevoval místní kmeny i netknutou přírodu. Nejen o svém setkání s po zuby ozbrojenými domorodci vypráví český světoběžník v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Už šest let poznávají krásy planety v obytné dodávce. Projeli třeba Francii, Skandinávii či Balkán, jejich zatím nejdelší cesta je loni zavedla na Blízký východ. Na nomádském životním stylu manžele Jindru Dubskou Cahákovou a Daniela Dubského nejvíce přitahují volnost, pohoda a svoboda, na komfortu jim přitom neubírá ani omezený prostor vozidla. O svých dobrodružstvích vypráví český pár v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Alespoň jednou v životě by ho měl navštívit každý, kdo miluje hudbu. Britský festival Glastonbury, největší svého druhu na světě, je unikátním místem, kde zdaleka nejde jen o dobrou a různorodou muziku, ale také o atmosféru, vzájemný respekt či sounáležitost. O akci, která se už přes 50 let koná na rodinné farmě v anglickém hrabství Sommerset, hovoří v letním speciálu podcastu Slepá mapa novinářka Šárka Hellerová.

Michala Hertlíka od dětství přitahovala geografie. Později ho zaujaly především španělsky hovořící země, a tak se jeho životní vášní stala Latinská Amerika, kterou už deset let pravidelně navštěvuje. Byl třeba ve Venezuele, Mexiku či Salvadoru, kde pátral po jedinečných a turisticky opomíjených lokalitách. Nejen o tom, proč mají lidé z tohoto koutu světa stále obavy, hovoří slovenský cestovatel v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Rumunsko si zamilovala už při první návštěvě. Osud tomu pak chtěl, že se do země provdala a už dva roky žije v Transylvánii. Na tamní mentalitu i vřelost lidí si Češka Ivona Bruda zvykla velmi rychle, i když pro ni ze začátku byly některé věci z kulturního hlediska zvláštní. Dnes naopak prožívá lehký šok při návratech do domoviny. O tom, jak se v Rumunsku žije a proč o něm mají lidé množství předsudků, mluví Bruda v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Pro Jana Navrátila byly motorky vždy srdcovou záležitostí. Ve 23 letech se sbalil a vyrazil do Jižní Ameriky, aby z Argentiny dojel přes celý kontinent až do Kanady. Během několikaměsíčního dobrodružství urazil asi 55 tisíc kilometrů, nasbíral nespočet zážitků, a mimo to skončil na jednu noc i v mexickém vězení. S jakými dalšími výzvami se po cestě setkal, vypráví Navrátil v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Albína Mrázová si zamilovala studený sever, však k tomu také vybízí její přiléhavé příjmení. Krátce po půlročním pobytu na Islandu odešla studovat do Dánska, kde se nakonec usadila natrvalo, v nejmenším ze skandinávských monarchií žije už osm let. To české novinářce a spisovatelce umožnilo dokonale poznat nejen mentalitu tamních obyvatel, ale i lákadla a pikantnosti jednotlivých států. O tom nejzajímavějším vypráví Mrázová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Jan Rendl si zamiloval chození a Jižní Ameriku. Pěšky došel třeba z Kolumbie do Chile nebo od karibského pobřeží do Medellínu. Koncem loňského roku pak navštívil také Venezuelu, zemi s pověstí jedné z nejnebezpečnějších na světě. Přestože tu český cestovatel dvakrát čelil výhružkám smrtí, byl obrán policisty nebo prodělal střevní infekci, návštěvy nelituje, a naopak se plánuje vrátit. O svých zážitcích vypráví Rendl v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Chtěl na vlastní kůži poznat Ameriku v její nepřikrášlené syrovosti, a tak se sbalil a odletěl. Vlastní peníze měl zhruba na měsíc a jen jako nezbytnou pojistku, nakonec je ale nemusel vůbec použít. Z New Yorku do Los Angeles totiž dostopoval bez jediného vlastního dolaru; jídlo či hotovost mu častokrát darovali místní. O svém loňském tříměsíčním dobrodružství vypráví v nové epizodě Slepé mapy Vojta Pechar, na sociálních sítích známější jako Mullet na tripu.

Zamilovala se do Kambodže a už v ní jednou nohou zůstala. Poprvé sice přijela obdivovat hlavně chrámový komplex Angkor, nakonec ale v asijské zemi nalezla mnohem víc. Během asi patnácti návštěv chodila po slumech, spala v džungli, hledala pozemek pro školu, fotila nebo natáčela dokumenty, a nechala si zhotovit i tradiční buddhistické tetování. O neotřelém spojení Kambodže a Česka vypráví v nové epizodě Slepé mapy režisérka a dokumentaristka Markéta Oddfish Nešlehová. 

Před skoro dvaceti lety se v Praze vyhoupnul do sedla kola a vyrazil za životním dobrodružstvím. Jeho cílem byl Tibet, nakonec ale dojel ještě o kus dál do Nepálu. Během tisíců najetých kilometrů zdolal několik pohoří, ale i jednu z nejvýše položených silnic světa. O extrémních zážitcích, které sepsal i do loni vydané knihy, hovoří v nové epizodě podcastu Slepá mapa Jan Hanz Novotný.

Praha a Brno; to je jako Venuše a Mars, oheň a voda nebo černá a bílá. Alespoň to tak podle vzájemného popichování často vypadá. Je to ale pravda? Shlížejí Pražané na obyvatele Brna spatra? A trpí Brňané komplexem méněcennosti? Na to ve speciální aprílové epizodě podcastu Slepá mapa odpovídají rodilá Pražanka žijící v Brně Zdenka Benešová a rodilý Brňan žijící v Praze Jakub Štěpánek.

Absolutní svoboda bez kompromisů. V tom spatřuje hlavní přednost sólo cestování 21letá Češka Miloslava Macková, podle níž iracionální strach z neznámého často lidem zavírá dveře k jedinečným zážitkům. Sama se přitom nebojí stopovat v nejrůznějších koutech světa či využívat ubytování u místních, vždy však spoléhá na své instinkty. O tom, proč by se nejen dívky a ženy neměly sólo cestování bát, vypráví Macková v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Poprvé ji navštívila v době, kdy ještě nestál ani rekordní mrakodrap Burdž Chalífa. Později se do Dubaje přestěhovala za manželem, a nakonec tam strávila dlouhých třináct let. Megapoli ve Spojených arabských emirátech popisuje Češka Magda Hornová jako město s přívětivými lidmi i atmosférou pospolitosti. Zároveň ale připouští, že se z Dubaje stal v průběhu let tak trochu lunapark a utopie, které chybí větší kontakt s realitou. O dalších zajímavostech vypráví Hornová v podcastu Slepá mapa.

Podcast vychází na serveru Novinky.cz a sledovat ho můžete i na Instagramu. 

Dvakrát obkroužil díky stopování celou planetu. V roce 2019 pak ke svému poslednímu velkému dobrodružství přibral fenku border kolie Corey, se kterou se vypravil do Japonska. Tam dvojice kvůli komplikacím nakonec nedojela, místo toho českého rekordmana Slávka Krále zatkli v Rusku kvůli propadlým vízům a následně ho vyhostili do Kazachstánu. O komplikovaném návratu zpět do Češka i stopování jako takovém vypráví Král v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Češka Tereza Košnařová měla sen: už od dětství toužila vyrazit za pořádným dobrodružstvím. To se jí nakonec splnilo, když v roce 2011 odjela na půl roku do Asie, kde mimo jiné učila nepálské sirotky angličtinu. Na výrazně odlišnou kulturu i jiné životní tempo si poměrně rychle zvykla, a to i v sousední Indii, kterou projela sólo. O své cestě, která jí připravila i několik nástrah, vypráví Košnařová v podcastu Slepá mapa.

Znali se tehdy jen krátce. Před dvaceti lety se potkali v Kolíně, a hned z toho byla láska. Už po dvou měsících byla Češka Libuše Navrátilová odhodlaná vypravit se za svým mexickým přítelem do jeho rodné země. Tam nakonec strávila 10 let, které popisuje jako velké dobrodružství; zažila při něm jedno nepovedené manželství, ozbrojené přepadení a strávila i noc ve vězení. O dalších zážitcích vypráví Navrátilová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

A pokud máte cestovatelské rozhovory rádi, přijďte si je poslechnout naživo 5. února do Radlické kulturní sportovny na Smíchově. V rámci talk show Slepá mapa Live se můžete těšit na dva cestovatelské příběhy: jeden z Kambodže a druhý ze studeného severu (Islandu, Grónska nebo Norska). Lístky jsou v prodeji na GoOut.net, pro více informací sledujte podcast na Instagramu.

Pestré, kontrastní, ale i rozpolcené a drsné. Tak popisuje Spojené státy americké politolog a historik Martin Nekola, který loni v říjnu završil na Aljašce svou ambiciózní misi, a to navštívit všech 50 států USA. Stal se tak teprve druhým Čechem, který získal členství v takzvaném All Fifty States klubu. Co při svých cestách zjistil, si můžete poslechnout v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

 A pokud máte cestovatelské rozhovory rádi, přijďte si je poslechnout naživo 5. února do Radlické kulturní sportovny na Smíchově. V rámci talk show Slepá mapa Live se můžete těšit na dva cestovatelské příběhy: jeden z Kambodže a druhý ze studeného severu (Islandu, Grónska nebo Norska). Lístky jsou v prodeji na GoOut.net, pro více informací sledujte podcast na Instagramu.

Štěstí může pro každého znamenat něco jiného. A právě různé pohledy na koncept štěstí zkoumají při svých cestách psycholožka Kristýna Tronečková a její partner Matouš Hurtík. Ve své nejnovější knize společně mapují Turecko, Kostariku či Japonsko a ukazují, že pocit štěstí či jeho míra souvisejí s mnoha faktory, přičemž ten ekonomický je často přeceňován. Jaký je recept na šťastný život pohledem mnoha světových kultur, si můžete poslechnout v novém díle podcastu Slepá mapa.

Pro Novinky.cz už přes dva roky připravuje podcasty o cestování a životě v zahraničí, letos pod názvem Slepá mapa. V posledním letošním díle vezme moderátor Michael Švarc posluchače a diváky takříkajíc do své kuchyně - ve vánočním speciálu vysvětlí, jak vybírá hosty, které z rozhovorů ho v uplynulých dvanácti měsících nejvíce zaujaly, i jak to má s cestováním on sám. 

Itálie se řadí mezi nejoblíbenější destinace Čechů. Mezi dovolenou a žitím po boku tamních temperamentních obyvatel je však výrazný rozdíl, což na vlastní kůži při ročním pobytu ve Florencii poznala i Magdalena Maxová. Pouští si Italové cizince k tělu? Jak moc je pro ně důležitá móda, jídlo a káva? A jaká jsou tu pravidla randění? O tom vypráví Maxová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Svatojakubská pouť s cílem ve španělském Santiagu de Compostela patří k nejpopulárnějším v Evropě. Letos v dubnu se na ni rozhodla vypravit také Češka Erika Bach a rovnou s sebou vzala své dva syny, kterým je jedenáct a devět let. Kromě toho, že s nimi chtěla prožít nezapomenutelné dobrodružství, bylo také cílem vystavit je diskomfortu. Jak osmidenní cestu, během níž zdolali 100 kilometrů, společně zvládli, si poslechněte v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Procestoval Severní, Střední i Jižní Ameriku, ale také Asii či Afriku. Přesně 20 let už také pořádá největší tuzemský cestovatelský festival Kolem světa. Podle Karla Wolfa mají Češi dobrodružství v krvi a rádi objevují svět; na krajany lze narazit prakticky všude. Jak se v průběhu let změnilo cestování a jak ho ovlivňují sociální sítě? Proč má každá destinace co nabídnout? A dá se plnohodnotně cestovat i se třemi dětmi? Na to Wolf odpovídá v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Dojet z Brna až do Singapuru a poznat kus světa. To byl plán Michala Kamermeiera, který letos na jaře nasedl na kolo a vyrazil vstříc ambicióznímu dobrodružství. Během čtyř měsíců najel tisíce kilometrů a cestu si nakonec ještě prodloužil o jihovýchodní Asii, aby se zastavil až na Bali. Jaké zážitky nasbíral? Proč nejraději vzpomíná na Írán, a kde prožil jedinou opravdovou krizi? Poslouchejte v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Poprvé ji navštívila v roce 2015 jako turistka; už tehdy si Veronika Nürmberger Albánii zamilovala. To ještě netušila, že se jí země stane o šest let později na celý jeden rok domovem. Proměna, kterou balkánský stát během relativně krátké doby prošel, je podle Češky razantní a promítá se hlavně do turistické infrastruktury. O tom, proč je na návštěvu Albánie právě teď nejvyšší čas, vypráví Nürmberger v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Přestože studoval gymnázium, zavál vítr Čecha Jana Michálka k vaření. Poprvé k němu přičichl coby pizzař, gastronomie ho ale nadchla až při ročním pobytu v Kanadě. Po návratu pracoval mimo jiné v restauraci Entrée Přemka Forejta, vyzkoušel si také dvouměsíční stáž ve věhlasné kodaňské restauraci Noma, považované za jednu z nejlepších na světě. Jaké jsou aktuální trendy v gastronomii, a co se člověk o jídle naučí při pobytu v zahraničí? O tom vypráví Michálek v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Poprvé se k silnici se zdviženým palcem postavil před zhruba deseti lety, když se potřeboval dostat na letiště. Od té doby Čech Michal Beneš stopoval na třech kontinentech – zkušenosti má mimo jiné z Kyrgyzstánu, Indie či Náhorního Karabachu – a najezdil přes 150 tisíc kilometrů. Proč je stopování okno do duše národa a jaká je jízda s velvyslanci či pašeráky vodky? O tom vypráví Beneš v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Češka Tereza Huclová se zamilovala do Maroka. A i když to byla láska až na druhý a třetí pohled, nějaký čas tu žila, založila si výletní agenturu, a nakonec i cestovní kancelář. Do severoafrické země se nyní pravidelně vrací a ukazuje její krásy turistům; považuje ji navíc za zcela bezpečnou destinaci, kde se jako žena o svůj život nikdy neobávala. O svých zážitcích vypráví Huclová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Svoboda, nezávislost a možnost být neustále v pohybu. To jsou jen některé z výhod takzvaného vanlifu neboli života v dodávce. Několik posledních let ho praktikují také Češka Vendula Žáková se svým australským snoubencem Marcelem, kteří už v obytném voze projeli Nový Zéland, Austrálii a aktuálně poznávají Jižní Ameriku. Jak složité je přestavět si svépomocí dodávku a vyhnout se partnerským krizím na několika málo čtverečních metrech? O tom vypráví Žáková v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Sledujte Slepou mapu také na Instagramu!

Je jednou z nejlidnatějších metropolí světa a vešli by se do něj takřka všichni obyvatelé České republiky. New York má pověst města, které nikdy nespí, turisty přitahuje zejména ikonickými výškovými budovami či sochou Svobody. Návštěvníci však pro růžové brýle často přehlížejí realitu, tedy špínu, bezdomovce i diskutabilní bezpečnostní situaci. Tak to alespoň vidí Češka Lenka White, která žije šestým rokem na Manhattanu. O své postřehy se podělila v podcastu Slepá mapa.
Sledujte Slepou mapu také na Instagramu!

Po Hedvábné stezce a ještě dál. Tuto starou obchodní trasu před několika lety jako první Čech zdolal Martin Půlpán; vysloužil si za to i zápis do tuzemské knihy rekordů. Tím však jeho putování neskončilo. Vášnivý cestovatel navštívil už více než 90 destinací, za srdcovou záležitost označuje zejména Blízký východ. O Půlpánových dobrodružstvích si můžete poslechnout v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Sledujte podcast také na Instagramu.

Vychází také na Novinky.cz

Češka Alena Antonovičová se před 13 lety zamilovala do Kolumbie. Od té doby se do jihoamerické země pravidelně vrací, a navzdory neslavné drogové minulosti, ji označuje za bezpečnou i pro sólo cestovatelky. K srdci Češce přirostl také jeden z místních indiánských kmenů, Arhuacos, který skrze svoji stejnojmennou nadaci finančně podporuje a zakoupila pro něj také půdu. Vyprávění o Kolumbii si můžete poslechnout v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Hrady, zámky, rozhledny, vyhlídky a další skryté či méně známé poklady Česka. Na ně prostřednictvím sociálních sítí upozorňuje spoluzakladatelka internetové komunity a mobilní aplikace Úžasná místa Kristýna Audi Turynová. Podle ní zažívá cestování po České republice boom i díky pandemii, v posledních letech výrazně vzrostla také kvalita tuzemských služeb. Je u nás stále co objevovat? A která místa by si zasloužila více pozornosti? To se dozvíte v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Touha po poznání zavedla Martina Menčíka na Tongu. A hned z první návštěvy jediné tichomořské monarchie se vyklubala láska. Český cestovatel tady totiž během dvouletého pobytu poznal svoji manželku, se kterou je přes 10 let; dnes už žijí v Česku. O lákadlech Tongy, jejím jedinečném naturelu i povaze místních obyvatel vypráví Menčík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Černou Horu lze stále považovat za málo objevený klenot. Na rozdíl od sousedního Chorvatska, kam loni zavítalo přes 15 milionů návštěvníků, je totiž turisticky stále víceméně neprobádaná. Podle historičky Lenky Blechové, která se před 40 lety provdala za Černohorce a v zemi strávila 15 let, má přitom co nabídnout. Třeba krásné hory s kláštery. O dalších zajímavostech vypráví Blechová v podcastu Slepá mapa.