Na Východ!

„Mluví tak otevřeně, to se v postsovětském prostoru nedělá. Příliš na sebe přitahuje pozornost. Je přímočará a nesmiřitelná.“ Tak o Anně Politkovské mluvili s Josefem Pazderkou její kolegové novináři. Jejich obavy se ukázaly jako oprávněné. V říjnu 2006 ukončili život této investigativní a především humanitární reportérky nájemní vrazi. Jméno objednavatele vraždy se nikdy oficiálně nevyšetřilo, podezření ale stále padá na nejvyšší patra ruské politiky.

„Korupci nelze porazit, ale lze ji nasměrovat do vlastních kruhů.“ Zhruba takový výrok prý zachytily policejní odposlechy v kruzích blízkých prezidentské kanceláři Volodymyra Zelenského. Tento týden byl také odvolán hlavní žalobce Ruslan Kravčenko po odhalení případu s podvodnými call centry, která mají vazbu i na Česko. Kravčenko pak zemi opustil. Jak korupční kauzy ohrožují důvěru veřejnosti ve vedení země, a tím poznamenávají ochotu rodin posílat na frontu své otce a syny?

Evropská unie a s ní i Česko v létě 2026 zpřísnily podmínky, za nichž můžou nově příchozí ukrajinští muži v odvodovém věku získat dočasnou ochranu. Co to znamená pro statisíce Ukrajinců, často čerstvě plnoletých? Jakým dilematům pak čelí jejich rodiny? A chce vlastně ukrajinský stát víc vojáků, nebo více obyvatel? To probírají Josef Pazderka a Ondřej Soukup s Bohdanem Rajčincem, předsedou Ukrajinské iniciativy v Česku a prezidentem Evropského kongresu Ukrajinců.

V sovětském a později ruském programu ilegálních agentů vytvářel režim běžným občanům falešné identity, s nimiž je posílal do zahraničí na výzvědy. Opakovaně se ale ukazovalo, že překážku představuje nedostatečné vzdělání. V Rusku mohli mít agenti špičkové vystudované prestižní vysoké školy, na Západě to ale museli tajit. A ve Spojených státech pak museli například k rodině Rotschildových pronikat jako donašeči pizzy. Ukazují to vzpomínky jednoho z agentů, říká Ondřej Soukup.

Píše se rok 2010. Na ranvej vídeňského letiště dosedají krátce po sobě americký Boeing 767 a ruský Jakovlev Yak-42. Do přistaveného mikrobusu nastoupí skupina lidí a odjede k druhému letadlu. Tam se pasažéři obmění. Celé to netrvá ani hodinu a půl a obě letadla zase odlétají na východ a západ. Na palubě Jakovlevu je 10 nových cestujících, v Boeingu pak čtyři. Jméno jednoho z nich je Sergej Skripal. Spojené státy a Rusko si právě vyměnily špiony za ilegální zahraniční agenty.

Bonusový materiál podcastu Na Východ! tentokrát přináší záznam veřejného natáčení na Letní podcastové scéně v Trojském pivovaru v Praze. Někteří Češi začali pomáhat Ukrajině dokonce dva dny před zahájením plošné ruské invaze 24. února 2022. Jak je to možné? A vytrvávají i 4,5 roku poté? Hosty Josefa Pazderky a Ondřeje Soukupa jsou Mikuláš Kroupa z organizace PostBellum/Paměť národa a Ladislav Vrtiš z Pivovaru Raven.

Hádka v Oválné pracovně Bílého domu v únoru 2025 odhalila velmi chladné vztahy mezi prezidentem Donaldem Trumpem a jeho administrativou k napadené Ukrajině a jejímu prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. O rok a půl později ale oba čelní představitelé označují své vztahy za dobré a USA prý Ukrajině poskytnou i licence na výrobu systémů Patriot. Kdo má zásluhu na tomto názorovém obratu? A kolik měsíců teď zase vydrží?

Někdo může namítnout, že podrobně rozebírat soukromé záležitosti ruského prezidenta, který tak výrazně utváří dějiny moderního Ruska, přísluší jen bulvárním médiím. Jak ale ukazují Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem v bonusovém materiálu podcastu Na Východ!, v ruské žurnalistice jsou osobní záležitosti Vladimira Putina skoro výhradně tématem investigativních novinářů.

Prezident, válečný zločinec, judista, hokejista, amatérský archeolog, rozvedený otec dvou dcer. To jsou veřejné tváře Vladimira Putina. Jaké jsou ty soukromé? Kolik dětí má doopravdy a do kolika let hodlá plodit další? A proč se o tom nesmí mluvit? Třinácté komnaty šéfa Kremlu odemykají – nebo se k nim alespoň pokouší nalézt klíč – Josef Pazderka a Ondřej Soukup v podcastu Na Východ!.

Zatímco v 90. letech byl ruský oligarcha Michail Chodorkovskij ztělesněním divoké privatizace, po svém zatčení v roce 2003, odsouzení a následném odjezdu do exilu se stal po smrti Alexeje Navalného pravděpodobně veřejným nepřítelem Kremlu číslo 1.

„Dokud je Vladimir Putin u moci, bude mezi Ruskem a Evropou pravděpodobně pokračovat studená válka. Pokud bude Evropa dostatečně silná, nemusí se Putin odhodlat k velkému konfliktu. Hybridní válka ale bude pokračovat dál,” předpovídá Michail Chodorkovskij. Někdejší podnikatel, miliardář, oligarcha a dnes také novinář a výrazný hlas ruské opozice je nejen hostem, ale i tématem podcastu Na Východ!.

Turismus v 21. století, to je pro mnohé hlavně pořízení selfie na atraktivním místě, sdílení fotografie na sociálních sítích a čekání na dopamin z pozitivních reakcí a komentářů. Proti gustu žádný dišputát a tímto způsobem se lze bez problémů pohybovat i v postsovětském prostoru. Není to ale styl, který v podcastu Na Východ! i bonusovém materiálu doporučují Josef Pazderka, Ondřej Soukup a jejich host Ivo Dokoupil. Ti naopak přesměrovávají pozornost od cestovatele k cestě.

„Snažím se turistům, o které se starám, nedat tu zemi zadarmo,“ vysvětluje průvodce Ivo Dokoupil v podcastu Na Východ!. A připomíná, že poznání lze podle ruských filozofů dosáhnout jedině skrz utrpení. Co to znamená v případě cest po obrovském prostoru na východ od hranic Evropské unie?

Jaké ruské filmy je možné filmy shlédnout v českých kinech, na letních festivalech a díky streamovacím platformám v pohodlí domova? Tipy na nové snímky dávají v bonusovém materiálu Josef Pazderka a Ondřej Soukup na základě doporučení Kamily Dolotiny, která byla hostem podcastu Na Východ!.

Od invaze na Ukrajinu v roce 2022 se evropští distributoři a filmové festivaly potýkají s morální otázkou, do jaké míry nabízet svému publiku současné ruské filmy. Kvůli válečné propagandě se totiž řada snímků snaží ukazovat hrdinství vojáků a velikost ruské říše. Čeští diváci mohli v roce 2026 vidět film Mistr a Markétka režiséra Michaila Loškina. A velkou cenu festivalu v Cannes získal také film Minotaur režiséra Andreje Zvjaginceva, který žije poslední čtyři roky v exilu.

Na kuchyňském stole 3D tiskárna, která vyrábí součástky k bojovým dronům. Tak vypadají po ruské invazi tisíce ukrajinských domácností – ať už přímo na Ukrajině, nebo různě po Evropě. A jejich práce má výsledek: ukrajinské drony dokážou zasazovat ruským silám citelné údery. Proč to tedy nedávno sarkasticky komentoval šéf německého koncernu Rheinmetall a s jakými reakcemi se setkal? A jak válečnou Ukrajinu pomáhala řídit věštkyně Veronika z Kyjeva?

Šoumen, který proslul rolí v seriálu Služebník lidu. To je Volodymyr Zelenskyj před zahájením ruské invaze. Po více než čtyřech letech v čele napadené země se z komika stal zkušený válečný vůdce. Na podzim 2025 byla ale v jeho kruzích odhalena závažná korupční kauza. Jak se k ní prezident staví? A jaké šance na znovuzvolení teď má, až válka skončí a v zemi se budou moct konat svobodné a bezpečné volby?

Kdo jednou může nahradit Vladimira Putina v čele Ruska, může ukázat pohled do historie i připomínka toho, o kom všem se v této souvislosti už mluvilo a koho režim nechal rukou anonymních vrahů nakonec odklidit. I to rozebírají Josef Pazderka a Ondřej Soukup v bonusovém materiálu podcastu Na Východ!. Jako vždy připojují také tipy na zajímavé čtení k tématu a komentář k aktuálnímu snímku Minotaur ruského režiséra Andreje Zvjaginceva, s nímž uspěl na letošním festivalu v Cannes.

Rusko je širá zem a k její správě bylo vždy potřeba přistupovat jinak, než jak známe z Evropy. Myslí si to známý ruský spisovatel a historik Boris Akunin v rozhovoru pro podcast Na Východ! Co přesně si ale představit pod jeho tezí o hordovním principu řízení státu? A co z toho plyne pro možnou demokratizaci Ruska po konci Vladimira Putina ve funkci prezidenta?

Několik kilometrů pěšky zasněženým lesem, potom autostopem do Moskvy a rychle pryč z Ruska. I tak se na vlastní pěst evakuovali někteří afričtí občané po zjištění, že ve skutečnosti nebudou pracovat jako kuchaři v armádní polní kuchyni, ale zamíří se zbraní v ruce do první linie. Jak Josef Pazderka připomíná v bonusovém materiálu podcastu Na Východ!, přichází ruská armáda každý měsíc o 30 tisíc bojeschopných mužů.

Válka na Ukrajině se stala jedním z nejvýnosnějších byznysů v Rusku za poslední desítky let. Minimálně z pohledu mužů, kteří se k odvodům dostaví dobrovolně. Náborový bonus, nadprůměrný plat, příplatky za aktivitu v bojích, bonus za přivedení přítele, vysoké částky za zranění i smrt a sociální výhody pro rodinu. To vše v řádu milionů rublů. Pobídky zčásti platí i pro cizince. Ti ale ne vždy tuší, že jejich kontrakt na práci v Rusku je jednosměrná jízdenka na frontu.

„Když teď Viktor Orbán už není premiérem, může se stát novým styčným důstojníkem mezi turkickými národy a Unií váš premiér Babiš?“ Tuto otázku dostal od svého ázerbajdžánského kolegy v nedávném rozhovoru Ondřej Soukup. Pomineme-li jazykové důvody a minimální historické zkušenosti Čechů, Moravanů a Slezanů s nomádstvím, ukazuje to, jak nepřehledný, a v podstatě jednolitý je pro zahraniční pozorovatele region středovýchodní Evropy.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl pogratulovat maďarskému opozičnímu lídrovi Péteru Magyarovi k drtivému vítězství v dubnových parlamentních volbách. Maďarsko je podle něj „nikoliv přátelská země“, která podporovala sankce proti Rusku. Odcházející maďarský premiér Viktor Orbán přitom udržoval s Moskvou čilé vztahy i navzdory krvavé invazi na sousední Ukrajinu. Budapešť je také stále závislá na dodávkách ruské ropy a plynu. Změní v tomto Orbánův nástupce Péter Magyar kurz?

Dilemata ukrajinských mužů, jestli jít na frontu bránit svoji zemi, nebo se během války především postarat o rodinu. Slova potřebná k zachycení syrové reality každodenního bombardování a zabíjení. Anebo filmově zpracovaná historie Domu Slovo v Charkově, postaveného pro novou sovětskou literární elitu, která ještě netušila, jak tragický osud ji nakonec čeká.

„Když to tu zvládli básníci, nestabilní tvorové, tak to zvládnu taky!“ řekla si reportérka Adéla Knapová poté, co uprostřed ruské invaze na Ukrajinu dostala pozvání na spisovatelskou rezidenci od charkovského literárního muzea. Na Charkov, ležící zhruba 30 km od ruské hranice, přitom kontinuálně dopadají bomby a rakety. První noc, kdy Knapová do města dorazila, zasáhla jedna z nich sousední blok domů. „Byla jsem připravená se ráno sbalit a odjet, básníci nebásníci,“ přiznává.

Giprotyumenneftegaz. I takové názvy zvládnou vyslovit v bonusu Na Východ! Ondřej Soukup a Josef Pazderka. Výzkumný a projektový ústav pro ropu a plyn v sibiřském městě Ťumeň je jednou z institucí, která poskytuje data o situaci v petrolejářském průmyslu v Rusku a nabízí i predikce. Jak to bude s těžbou ropy dál ve světle války na Blízkém východě, evropských sankcí i globální snahy zbavit se závislosti na fosilních palivech? A odkdy se začínají psát dějiny ropného průmyslu?

Příjmy z prodeje ropy a zemního plynu – klíčové položky v ruském státním rozpočtu a státních rezervách – byly letos v lednu nejnižší od roku 2020. Především kvůli evropským a americkým sankcím, poklesu cen a světové snaze o dekarbonizaci ekonomik s cílem využívat i další, nefosilní zdroje energie. Válka na Blízkém východě sice ceny ropy a plynu vystřelila zase prudce vzhůru, ani to ale podle deníku Financial Times pravděpodobně nezachrání dlouhodobý deficit ruského rozpočtu.

Gratulace k oscarovému ocenění česko-dánskému dokumentárnímu snímku Pan Nikdo proti Putinovi se hrnou z celého světa. Zaznívají ale i kritické názory o černobílém zobrazování Ruska, chápání Rusů jako rukojmí Kremlu, nebo naopak tichých kompliců putinovského režimu.

Kdesi na Uralu, asi 2,5 hodiny jízdy jižně od Jekatěrinburgu, leží desetitisícové město Karabaš. Známé je velkým závodem na zpracování mědi, statusem nejvíce znečištěného města v Evropě a v posledním roce také díky svému rodákovi, učiteli Pavlu Talankinovi. Ten pořídil a následně vyvezl do Evropy časosběrné záběry z místní školy, v nichž zachytil plíživou válečnou propagandu zaměřenou na děti a mladé. Film Pan Nikdo proti Putinovi už získal několik cen i nominaci na Oscara.

Filmy odhalující temné a po desetiletí zamlčované souvislosti odchodů československých občanů do oblasti Střední Asie v Sovětském svazu. Knihy a články pátrající po konkrétních osudech. To vše doporučují Josef Pazderka a Ondřej Soukup v bonusovém materiálu podcastu Na Východ!.

Barvy, exotické vůně a chutě a architektura s orientálními rysy. Takový svět nabízí turistům pětice středoasijských republik. Kdo má ale zájem prozkoumávat ho do větší hloubky, narazí i na stopy sovětských lágrů, kam byly ve 20. století posílány politicky, etnicky a jinak nevyhovující skupiny obyvatel. Včetně Čechů. Po ruské invazi na Ukrajinu je to také region, který se obává podobného vývoje. Jak místní lidé a úřady přistupují k neblahé minulosti a nejisté budoucnosti?

Americký prezident Donald Trump touží po Nobelově ceně míru jako málokdo jiný a ukončení války na Ukrajině by mu ji mohlo přinést. To je páka, které jsou si ukrajinští vyjednavači dobře vědomi. Upozorňují na to články, které v bonusovém materiálu podcastu Na Východ! doporučují Josef Pazderka a Ondřej Soukup. Věc má ale háček. Zejména prezident Volodymyr Zelenskyj je ochoten přistoupit na tuto hru jen do určité míry.

Konec války na Ukrajině možná nikdy nebyl tak blízko a tak daleko. Poprvé od zahájení invaze jednali v lednu a únoru Ukrajinci a Rusové v Abú Zabí o konkrétním mírovém plánu. K průlomu ale nedošlo. Kreml navíc v témže období zesílil útoky na ukrajinské civilisty. Tisíce bytů v Kyjevě se v mrazivých dnech ocitly na dlouhou dobu bez topení, elektřiny a vody. Pro prezidenta Volodymyra Zelenského má tato krize také trpkou pachuť kvůli korupčnímu skandálu jeho spolupracovníků.

Jak otevřeně kritičtí se odváží být ruští sportovci k současnému vedení Kremlu, které svým vedením války na Ukrajině způsobilo zákaz startu ruských týmů v mezinárodních soutěžích? Proč se v Rusku nevysílá seriál Spalující rivalita, který tematizuje ruský hokej a téma LGBT komunity, ale na tamních neoficiálních streamovacích platformách slaví velký úspěch? A jaké reakce vyvolal návrh předsedy FIFA Gianniho Infantina povolit návrat ruských týmů na mezinárodní fotbalové soutěže?

Na olympijských hrách 2026 v Itálii bude po delší době možné vidět hrát profesionální hokejisty z NHL. Při turnajích se ale nestřetnou s týmy s Ruska a Běloruska, které mají i nadále zákaz startovat na mezinárodních soutěžích – oficiálně z bezpečnostních důvodů, ve skutečnosti však kvůli ruské agresi na Ukrajině. Rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru kopíruje přístup Mezinárodní hokejové federace. Jak ho ruští sportovci snáší a jak to poznamenalo úroveň ruského hokeje?

Romány a poezie, dokumentární a animované filmy, výtvarné umění. Navzdory válce ukrajinská kultura žije. Lépe řečeno kvůli válce přímo bují. A i když válečná zkušenost dál převažuje jako hlavní téma současných uměleckých děl, postupně se přidává také otázka, jak jednou žít v míru, který velmi pravděpodobně nebude spravedlivý.

Operní představení navzdory leteckým poplachům. Improvizované koncerty velkých hvězd v kyjevském metru. Nová vlna ukrajinské literatury a veřejné diskuse o současném umění. Ukrajinská kultura paradoxně po plošné ruské invazi v roce 2022 sílí a získává další, vitální dimenzi. Pro lidi, kteří musejí snášet nálety raket, pohřbívají svoje blízké včetně dětí a čelí dennodenní válečnému stresu, se kulturní vyžití stalo důležitým životabudičem.

Maďarský premiér Viktor Orbán je mezi současnými evropskými lídry nejdéle sloužícím premiérem. Jeho politické názory přitom opsaly zajímavý oblouk, jak už ukázal podcast Na Východ! s Martinem Ehlem. V tomto bonusovém materiálu doplňují Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem doporučení na další analýzy takzvané iliberální demokracie, kterou v Maďarsku Orbán zavedl, a komentují i současnou pozici této země k válce na Ukrajině.

Někdejší vůdce liberální opozice proti komunistickému režimu, student Oxfordské univerzity díky stipendiu nadace finančníka George Sorose, politická naděje po neúspěšné vládě socialistů. A potom pionýr iliberální demokracie, autokrat, spojenec Vladimira Putina a obdivovatel Donalda Trumpa. To vše je maďarský premiér Viktor Orbán. Co způsobilo jeho politický obrat? To rozebírají v podcastu Na Východ! Josef Pazderka a Ondřej Soukup s Martinem Ehlem z Hospodářských novin.

Sovětský svaz byl oficiálně sekulárním státem a duchovní útěchu nabízel svým obyvatelům v podobě světlých zítřků komunismu. To ale neznamená, že náboženství z tohoto obrovského geografického prostoru zmizelo. Naopak.

„Máločím jsem si mohl být v Rusku 90. let tak jistý, jako tím, že cestou na Sibiř vždy potkám několik Ježíšů Kristů a několik Marií, které tam jedou Ježíše Krista porodit,“ říká v podcastu Na Východ! fotograf Stanislav Krupař. V chaotické době po pádu Sovětského svazu se totiž Rusové vraceli nejen k pravoslavné církvi, ale v rychle se měnícím světě hledali útočiště i v nových náboženských hnutích. Základem většiny z nich bylo očekávání apokalypsy.

I přes geografickou a názorovou roztříštěnost disidentů a opozičních politiků je patrné, že se mezi ruskými občany najdou lidé připraveni se postavit Vladimíru Putinovi a Kremlu. Paletu těchto osobností i podmínky, v nichž pracují, rozebírají Josef Pazderka a Ondřej Soukup v bonusovém materiálu podcastu Na Východ!.

Kdo dokáže zastavit agresivní politiku Vladimira Putina? Našla by se pro to politická síla uvnitř Ruska nebo ruského exilu? V jakém stavu jsou tamní opoziční hnutí a co jim brání v efektivnější spolupráci, rozebírá nový díl podcastu Na Východ!. Vladimir Putin měl zjevný plán, jak totálně zlikvidovat politickou opozici v zemi předtím, než vojensky napadne Ukrajinu, říká v něm mimo jiné Ondřej Soukup.

Jaký cíl mají americké schůzky v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem? Můžou pohnout s dojednáním konce války na Ukrajině? A vnitřní rozpory běloruské opozice i partnerská dynamika v zatěžkávací zkoušce, to vše koncentrované v jedné rodině. S čím se potýkají manželé Cichanouští po propuštění Sjarheje z vězení v září 2025? Takové tipy na další čtení o současném Bělorusku přináší bonusový materiál podcastu Na Východ!.

Proti zmanipulovaným prezidentským volbám vyšly v létě 2020 do ulic běloruských měst statisíce lidí. Reakce Lukašenkova režimu byla mimořádně brutální. Minimálně pět lidí zahynulo při potlačování demonstrací, desetitisíce zmlátila a zadržela policie. Ti, kteří neskončili ve vězení, v následujících týdnech raději emigrovali. Odhaduje se, že v běloruských věznicích se momentálně stále nachází víc než tisícovka politických vězňů. Na Východ! přináší příběh jednoho z nich.

Ukrajinou hýbe tento týden odhalení rozsáhlé korupční struktury v energetickém sektoru kolem společnosti Energoatom. Jejím hlavním organizátorem je podle vyšetřovatelů Timur Mindič, blízký spojenec ukrajinského prezidenta. Do jaké míry Volodymyr Zelenskyj o těchto praktikách věděl? Nejen to probírají Josef Pazderka a Ondřej Soukup v bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! a jako vždy přidávají tipy na čtení a poslech doplňujících informací o současné situaci na frontě.

Válečná fronta na Ukrajině už řadu měsíců stojí. Což ale neznamená, že se na ní nic neděje. „Kdysi jsme se mohli dostat pět šest kilometrů od frontové linie. Věděli jsme, že potom už je ta nebezpečná hranice doletu dronů. Teď se to ale hodně mění a cítíme to na své práci,“ popisuje situaci reportérka České televize Darja Stomatová. Jak přesné informace o bojích tedy můžeme získat? Do pořadu Na Východ! si Josef Pazderka a Ondřej Soukup pozvali také kameramana Jána Schürgera.

Tímto podtitulem nazval český diplomat Jaroslav Kurfürst svoji knihu o příběhu ruské geopolitiky. „Je to hutné. Prokousal se stohy literatury od různých ruských myslitelů a já jsem mu za to strašně vděčný, protože už je teď číst nemusím,“ chválí tuto studii Ondřej Soukup v bonusovém materiálu podcastu Na Východ! A spolu s Josefem Pazderkou přidávají další doporučení na čtení o ruském pocitu výjimečnosti, včetně knihy Tomáše Glance a Jana Bělíčka Ruská duše neexistuje.

„Ruský demokrat končí tam, kde začíná ukrajinská otázka.“ Tímto citátem vysvětluje rusista Tomáš Glanc složitou situaci ruské opozice, má-li se vymezit proti válce na Ukrajině. Stejně neodbytně jako demokratické hodnoty se v jejich mysli hlásí o slovo vzpomínky na historii obrovského ruského impéria (1721–1917) a slavné spisovatele a skladatele, jejichž díla pomohla šířit vysokou kulturu i v zaostalejších částech země. Jak silně přetrvává v současném Rusku imperiální myšlení?

Stojí za historicky první omluvou Vladimira Putina Ázerbajdžánu kvůli sestřelenému letadlu v prosinci 2024 něco víc než jen lítost? V bonusovém materiálu podcastu Na Východ! odkrývají Josef Pazderka a Ondřej Soukup politické a ekonomické nitky mezi oběma zeměmi, které tomuto překvapivě rychlému usmíření dávají poněkud pragmatičtější vysvětlení.

V srpnu 2025 podepsali arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbajdžánský prezident Ilham Alijev ve Washingtonu dokument s názvem Dohoda o nastolení míru. Mimo jiné v něm zpřístupňují strategický Zangezurský koridor, který spojuje exklávu Nachičevan se zbytkem Ázerbájdžánu, a výslovně zakazují rozmístění sil třetích stran podél společné hranice. To nejvíce dopadne na Rusko. Znamená to konec ruského vlivu na Jižním Kavkaze a začátek mírového soužití dvou letitých nepřátel?

Co zažije ruský muž s protézou, když v teplém počasí vyrazí ven jen v krátkých kalhotech? Podle svědectví z ruských médií se setká s nebývalou pozorností dívek a žen. Ovšem jen v případě, že k úrazu přišel během speciální operace na Ukrajině. Všechna ostatní zranění tak atraktivní nejsou, protože se na ně nevztahují armádní bonusy, které teď Kreml nastavil v rámci ruské válečné ekonomiky.

Milion obětí. Této hranice dosáhly podle odhadů nezávislých analytiků letos v létě ruské ztráty během invaze na Ukrajinu. Poukázal na to mimo jiné týdeník The Economist. Kreml oficiální čísla padlých a raněných vojáků tají. Už teď je ale jisté, že jsou tyto počty ruských mrtvých a zraněných mnohonásobně vyšší než ve všech ostatních konfliktech Ruska nebo Sovětského svazu dohromady od konce druhé světové války. A že zemi negativně poznamenají na dlouhá desetiletí dopředu.

Polsko sice stojí na straně Ukrajiny napadené Ruskem, to ale neznamená, že jsou jejich historické a společenské jsou bezproblémové. Jedním z důvodů je tzv. Volyňský masakr z let 1943 až 1944, při kterém na tehdy polském území – dnes ukrajinském –, okupovaném nacistickým Německem, ukrajinští nacionalisté masově zavraždili desítky tisíc etnických Poláků.

Co odhalil průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru z 10. září o připravenosti země na další možné útoky z východu? Jak to může ovlivnit další podporu napadené Ukrajině, i pomoc ukrajinských uprchlíkům na území Polska? A jak do debaty o těchto otázkách vstupují historické zkušenosti země s Ukrajinou a Ruskem?

Systém Mrtvé ruky je automatizovaný systém řízení jaderných zbraní, který byl během studené války vyvinut v Sovětském svazu. Měl zajistit odvetné odpálení raket i v případě, že by bylo vedení země zničeno. Funguje ještě dnes? I to zajímalo publikum na debatním fóru Meltingpot na festivalu Colours of Ostrava, kde tentokrát Josef Pazderka s Ondřejem Soukpem, spolu s jejich hostem, Danou Drábovou ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, natočili epizodu podcastu Na Východ!.

Prezident Putin, ministr zahraničí Lavrov nebo exprezident Medveděv. Ti a řada dalších představitelů kremelské propagandy po plošné ruské invazi na Ukrajinu pohrozili Západu jadernou odvetou za případnou podporu Kyjevu nebo za jiné překročení červených linií. Problémem je, že není jasné, kudy přesně tyto linie vedou a kdy reálně může ruský jaderný útok nastat. Ukrajinská armáda například už zřejmě řadu z nich porušila – Kreml ale viditelně nereagoval. Je to tedy celé jen hra?

Slza komsomolky: Čubčí pajšl a další recepty nápojů z krásné literatury. Nebo Historie Ruska ve 14 lahvích vodky. To jsou jen některé z literárních titulů, které v bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! doporučují Josef Pazderka a Ondřej Soukup pro kontext debaty, kterou natočili v Trojském pivovaru s komentátorem Alexandrem Mitrofanovem na téma alkohol a alkoholismus v Rusku (a dalších postsovětských zemích).

„Když se dostanete do společnosti ruských mužů a chcete navázat kontakt, jde to bez alkoholu jen těžko,“ říká v podcastu Na Východ! původem ruský novinář a komentátor Alexandr Mitrofanov. Otvírá tím debatu o tom, jakou roli hraje vodka a další lihoviny ve společenských vztazích i politice na Východě, především v Rusku. A jak se status quo snažily změnit státní protialkoholní kampaně?

Od roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, do něj mají evropští a američtí novináři a akademici specializující se na dějiny a tamní společnost značně ztížený přístup. Někteří, jako třeba host podcastu Na Východ! Mark Galeotti, dostali dokonce výslovný zákaz do Ruska vstupovat. Jak se kvůli tomu proměnily možnosti informování o dění v této zemi? A může rozumět Rusku někdo, kdo neumí rusky?

„My všichni, kdo se zaměřujeme na Rusko, si musíme přiznat, že jsme to nějak špatně pochopili, ten záměr Vladimira Putina v únoru 2022,“ přiznávají v úvodu podcastu Na Východ! Josef Pazderka s Ondřejem Soukupem. Jak je možné, že ani odborníci na Rusko neodhadli, že nejde jen o agresivní rétoriku kremelských kruhů a k plošné invazi na Ukrajinu skutečně dojde? A jak s tímto vědomím číst zprávy z Ruska dál?

Operací Pavučina zaskočily ukrajinské tajné služby nejen Rusy, ale i Západ. Americké zpravodajské služby například prohlásily, že o chystané akci neměly tušení. V bonusovém materiálu k podcastu Na Východ! se proto Josef Pazderka a Ondřej Soukup zaměřili na metody plánování takových operací, a to i na základě předešlých ukrajinských pokusů vyvést Rusko z rovnováhy asymetrickou válkou. Jako vždy doporučují k tématu i další články a materiály ke čtení a prostudování.

V neděli 1. června 2025 došlo na několika odlehlých místech Ruska, poblíž strategických vojenských letišť a základen, ke zvláštní podívané. Z nedaleko zaparkovaných kamionů odpadla střecha a vyletěly z nich roje malých, na dálku řízených ukrajinských dronů. Ty začaly cíleně ostřelovat bombardéry, letouny včasné výstrahy a další drahou vojenskou techniku. Právě byla spuštěna pečlivě utajovaná ukrajinská operace s názvem Pavučina. Jak reagovali Rusové?

Černobílý svět a malé posuny pěšců, které mohou ohrozit krále. Řeč ve filmových snímcích o sovětském šachu v 70. let je doslovná a symbolická současně. Naopak velice barvitá svědectví podávají knihy o životě mistra světa v šachu Garriho Kasparova. Všechny tyto tipy na knihy a filmy o šachovnicích, do nichž se promítala studená válka, přináší bonusový materiál podcastu Na Východ!.