Ve vlastní šťávě

Co znamená zdravý styl jídla a jak se prolíná s ostatními oblastmi života? S Janou Králikovou, výživovou poradkyní a lektorkou kurzů vaření, jsme probírali, proč a co jíst v rámci prevence i při nemoci, jaké zkratky ke zdravé stravě existují a jak spolu souvisí jídlo, dějiny umění a komunity na sociálních sítích.

Proč někdo opustí pohodlí práce z domova a psaní blogu o vaření pro radost, aby založil vlastní podnik? S Petrem a Gabrielou Ogurčákovými, manželi a blogery známými jako PG Foodies, jsme se bavili o jejich motivaci založit a vést vlastní bistro, o největších problémech provozu i o tom, jaký je klíč výběru zaměstnanců.

V malé pekárně Kus koláče se dva měsíce po otevření denně upeče kolem 400 až neslušně máslových koláčů. S jejich pekařkou Veronikou Vavrovou jsme probrali anatomii pražsko-piešťanského koláče, odlišnost od babičkovského receptu i důvody, proč byly koláče z kaváren dočasně vytlačené brownies a cookies.

S přelomem léta nastává sezóna jablek, švestek a také ještě jedné suroviny – čokolády. O tom, proč se v létě vyplatí raději zavřít než prodávat nedokonalý produkt, i o tom, jak vyrobit nejlepší křupavou pralinku, jestli se dá vytvořit i doma a co lze do čokoládového obalu uzavřít, jsme se bavili s Kristýnou a Janem Bednářovými, kteří spolu luxusní čokoládové bonbony vyrábí.

Neexistuje snad mezinárodně oblíbenější „tradičně italské“, ale zároveň celosvětově snad nejčastěji „do ruky“ připravované jídlo než pizza. S nápadem upéct tu nejlepší – a přitom si při podnikání uchovat nezávislost na místě a času – přišel před pěti lety Francesco Gallucci, který neapolskou verzi téhle placky začal péct na přenosné peci připomínající vaflovač pod názvem Le pizze di Frankie.

Po vlastnoručním pečení chleba, bábovek a kvašení zeleniny podle Václava Smolíka a Milana Laštovičky přichází nový trend – domácí fermentace luštěnin či masa za pomoci předem lehce zplesnivělé rýže zvané koji a výrobků z nich. V rozhovoru jsme mluvili o tom, co ušlechtilou plíseň odlišuje od těch druhých a proč vyrábí „sójovku“ z hrachu.

Česko je země piva – hlavně toho plzeňského typu, ale každým rokem přibývají i desítky různě specializovaných minipivovarů. Vlastní pivní speciály vaří domácí nadšenci, restaurace, a také farmáři. Jedním z nich je Martin Novák, který si postupně k chovu krav založil pivovar a začal pro něj pěstovat vlastní chmel. Spolu jsme mluvili o tom, jak se doplňuje mléko a vaření piva, i o tom, proč dosud pivo zaváželi jen do blízkého okolí.

Když přijde řeč na pálenky, v Česku a na Moravě pomyslíme hlavně na ovocné destiláty – jablkovice, slivovice a višňovice, případně na skandály týkající se jejich výroby. Ondřej Kopička a Petr Alexander však šli na výrobu destilátů trochu jinak – bavilo je včelařství, víno, sadařství a bylinkářství, a tak se rozhodli, že spolu založí malou destilerii, kde svoje záliby propojí.

O tom, jak udržet v chodu síť restaurací spojených jednou značkou, ale s různými koncepty, jsme mluvili s kreativní šéfkuchařkou jedné z největších tuzemských restauračních sítí Janou Bilíkovou. Probrali jsme, jak dlouho trvalo nalezení nových řešení v omezeném gastroprovozu, jak zvládají zdejší i světové fine-diningové restaurace dočasné úkroky stranou z původních záměrů i co plánují do budoucna.

Jestli existují pražské legendy mezi brunchovými kavárnami, určitě mezi ně patří Café Jen, vršovický podnik, který letos slaví sedm let fungování. I když mu od roku 2013 vyrostla v okolí slušná konkurence, pořád se drží a inovuje. S jeho zakladatelkou Dominikou Fajtovou jsme mluvili o tom, jak malou kavárnu nejen nastartovat, ale také ji dlouhodobě udržet.

Spolu s šéfkuchařem holešovické The Eatery jsme probrali, jak vypadaly jeho začátky v londýnských michelinských restauracích, jak poskládat krásné sezonní jídlo i jak se jeho současná holešovická restaurace potýká s aktuální krizí způsobenou pandemií.

Pokud se vám někdy zastesklo po kuřeti s rýží, které se lepí k prstům a zároveň vás z něj od soli nepálí až za ušima, možná už vás někdo nasměroval do bistra Kro Kitchen. S ambicí pozvednout hospodský kult pečeného vepřového kolene a grilovaných kuřat o stupeň výš ho otevřel Vojtěch Václavík a kromě toho, jak se od fine-diningu dostal k bistru, jsme probrali i to, jak udělat rozvážku jídla lepší.

Jste už několik týdnů zavření doma, lednici máte skoro prázdnou a bokem spoustu zbytků? A máte strach, že v současné situaci může ještě přituhovat? Připravili jsme pro vás tři recepty, bez kterých se neobejdete. Zaměstnáte u nich ruce i hlavu, zabavíte se a ještě si vyrobíte něco zdravého a chutného na zub.

Smáli jste se koncem února lidem, kteří vzali útokem místní supermarket a nakoupili válečné zásoby těstovin a mouky? V aktuální situaci větší nákup dává najednou smysl, pokud člověk nemá obzvlášť v oblibě časté supermarketové procházky v roušce a s igelitovými pytlíky na rukách. Vyžaduje ale pečlivý plán – a právě o tom jsme mluvili s foodnovinářkou Karolínou Fourovou.

Ačkoli je pojem „marmeláda“ legislativou vyhrazen ovocným zavařeninám z citrusů, hostkami Kytkobraní i Ve vlastní šťávě byly Hana Šindlerová z Marmelád s příběhem a Petra Pekáčová z Marmelád Corona. Obě sice vyrábí i marmelády pravé, pomerančové, ale zároveň zejména množství nápaditých dalších džemů i slaných dobrot.

Táborsko přitahuje zajímavé počiny, ať už jde o cidery, pekárny, kávu nebo poslední přírůstek v historickém centru – koloniál a bistro Triko. Spolu s jeho zakladatelem Michalem Burdou jsme probrali, proč otevřel pobočku smíchovské „večerky“ v Táboře, co tam vaří i jaké jsou jeho další ambice.

Hana Součková je mladá pěstitelka zeleniny ze Semic. Krátce po tom, co začala studovat v Praze práva, se vrátila na venkov a půjčila si od rodičů kousek pole, aby zjistila, jestli by jí i v dospělosti přišla zábavná její oblíbená dětská hra – zahrádkaření, jen v trochu větším měřítku. Probrali jsme, co ji na tomhle povolání baví a proč stojí za to trávit celé dny na poli.

Bistro u kempu už dávno neznamená jen párek na tácku a pivo dvanáctku, jakkoli se občas návštěvníkům po starých dobrých časech zasteskne. Své o tom ví majitelka šumavského Divokýho Bistra, která už před osmi lety převzala kiosek po svém strýci – a přetvořila ho v bistro rozkročené z Francie až do Indonésie, přičemž neztratila ani přízeň původních hostů.

„Málokdo by si nechal vytlouct okna a vytrhat podlahy, ale u půdy se to bohužel docela standardně děje,“ říká právnička Zuzana Benešová z projektu Živá půda, který se zabývá poradenstvím pro její vlastníky či zemědělce. „Půda by nás měla zajímat všechny bytostně, protože nás živí. V čím lepším stavu bude, čím lépe bude zvládat výkyvy počasí, tím líp pro nás pro všechny. Budeme ji potřebovat i nadále, jinak přijde zásadní problém,“ vysvětluje Benešová.

Možná jste se s tím na sociálních sítích setkali – rychlým jídlům dominují čínskou kuchyní inspirované recepty na nudle a rýžové pokrmy dochucené víceméně hlavně štědrou dávkou chilli oleje. Ten si můžete připravit buď sami, nebo si ho koupíte hotový ve speciálce. S Lukášem Bauerem, který oleje a knedlíčkové omáčky vyrábí, jsme probrali, proč je obyčejný olej tak skvělé dochucovadlo i proč si k jeho výrobě otevřel vlastní bistro.

Kam kráčí česká kávová kultura a jaké trendy nás čekají? S koordinátorem české pobočky SCA Kristiánem Křížem jsme probrali, jak se kávová scéna vyvíjí i proč mají kavárníci potřebu si zkoušet kávu pražit sami.

V kuchařském světě existují různá ocenění, žebříčky a průvodce nejlepšími restauracemi, ale také soutěže mezi kuchaři. Jednu z nich v mezinárodním juniorském klání v Rimini vyhrála právě česká mladá kuchařka Hana Budková. S ní jsme probrali, jak podobné soutěžení probíhá i k čemu podle ní tato klání slouží.

Vzhledem k množství vznikajících bister, restaurací, kaváren a cukráren se zdá, že gastronomie jen tak na úbytě nezajde. Co se ale – pro někoho překvapivě – tolik nemění, je motivace studentů gastronomických škol a učilišť při výběru a obsah výuky oborových předmětů. Spolu s Kristýnou Herinkovou, učitelkou na žatecké střední škole, jsme probrali, co a jak se snaží změnit.

Vařit valašskou kuchyni v Praze za doprovodu cimbálovky zní trochu jako kýč, ale v některých místech se daří celkem dobře balancovat na hraně. Na Korunní ulici je to případ Výčepu –⁠ restaurace, která se tímto regionem spíše zlehka inspiruje. Spolu s jejím šéfkuchařem Jiřím Hrachovým jsme probrali, co u ní považuje za důležité a co se snaží přinášet svým hostům.

Spolu s gastroredaktorkou Darinou Sieglovou jsme se zamýšlely nad novinkami, které přinesl rok 2022, i trendy, které se objevily. A také nad možnostmi, které by se ve světě jídla mohly objevit v roce 2023. Naučíme se lépe pracovat se zeleninou? Otevře se více vegetariánských restaurací nebo zajímavé bary, které by se podobně jako výběrová káva mohly objevovat i v mimopražských regionech? Anebo přijde vlna cruffinů?

Ačkoli by se u kreativního kuchaře, tedy u člověka, který se stará o vylepšování receptur a technologií mnoha podniků restauračního kolosu dalo možná očekávat o Vánocích něco extra sofistikovaného, opak je pravdou. Podle Jiřího Horáka nesmí na stole chybět vinná klobása k obědu a ryba a salát k večeři, prostě to, co večeří většina národa.

Jak dlouhá je cesta od cideru k jablečnému octu? I když by se mohlo zdát, že se kvašení umí zvrtnout celkem rychle a náhodně, proces obou výrobků se spíš než na měsíce datuje k rokům. S Evou a Ivem Laurinovými jsme se bavili o tom, co obnáší vyrábět cider i orleánský ocet, a proč se pustili do tradičních místo o něco rychlejších moderních metod.

Zero waste vaření u nás není jen doména několika pražských restaurací. Své o tom ví Pavel Drdel, který se sice vyučil na klasickém české učilišti, ale během svých stáží si už na přelomu milénia vyzkoušel, jak povznést i obyčejnou slupku na součást chutného pokrmu nebo přeměnit zeleninu v dezert.

Hydroponických farem a zpracovatelů zeleniny pěstované „na vodě“ už máme v Česku povícero, ale pomalu se objevují také pionýři akvaponie, tedy kombinace chovu zvířat – typicky ryb – a s nimi v symbióze pěstovaných rostlin, jako jsou bylinky, saláty, nebo i čili papričky. Spolu s majitelem rybí a zeleninové farmy Janem Duškem jsme probrali, proč se pustili do akvaponie právě v Čechách, v zemi se silnou rybníkářskou tradicí.

Brno má svou izakayu, tedy japonský neformální podnik „po práci“, kde je sushi spíše okrajovou záležitostí. Spolu s jejími majiteli, Margitou Havlíkovou a Martinem Rousem jsme probrali, jak došli k nápadu otevřít si právě Japonskem inspirovanou restauraci, co to je izakaya i kdo v jejich kuchyni vaří.

S rostoucím počtem pražíren výběrové kávy a kaváren se zrnky z nich se postupně učíme, proč vůbec za lepší kávu platit víc peněz. S Terezou Balou, dlouholetou baristkou a lektorkou kávových kurzů pro profesionály i domácí nadšence, jsme probrali, jak různě se dá káva upravovat už na farmách a co různé styly zpracování znamenají.

Matěj Sklenář pochází ze zemědělské rodiny, která se už od devadesátých let věnuje pěstování zeleniny, zvlášť salátů. Před třemi lety se rozhodli vyzkoušet hydroponii – i díky tomu, že právě Matěj se hydroponickému pěstování věnoval v rámci svého studia na univerzitě v Nizozemí, kde se tahle metoda hojně využívá.

Zuzina Zuzáková je cukrářka, která vybrané kavárny v Brně už léta zásobí dorty naditými čtyřmi vysokými vrstvami krémů, tučnými blondies, brownies, sušenkami a nově i přepychovými croissanty. Jak je jejím zvykem, náplň je tolik, že se do nich skoro nevejde. Probrali jsme, proč se staly její vášní i jak dlouho jí trvalo plundrové těsto vychytat.

Po objevení kimči, různých nakvašených zelenin a misa pomalu nacházíme další rozměry chutí, které nám řízená fermentace nejrůznějších surovin nabízí. Spolu s Erikem Cehlárem, šéfkuchařem pražského Goodloku jsme probrali, jak pronikl do světa fermentace a čím je zajímavá omáčka garum, jejíž kořeny sahají až do antických dob.

Ke kánonu českých a slovenských restauračních klasik bezpochyby patří zlatavý smažený sýr. Dotáhl to z obyčejných hospod a bufetů až do různých sofistikovaných verzí. Podle autorek blogu Život ve strouhance, které se výzkumem smažáku zabývají, je ovšem jeho klasická varianta stále tou nejlepší možnou a jen takový ideálně zalepí touhy po něm.

Během začátků covidové pandemie mnoho jednotlivců i podniků trochu pozměnilo svoje zaměření. Lalika Podulka se jako milovnice zmrzliny právě v tomhle období rozhodla, že bude nejlepší se zmrzlinářské výrobě začít věnovat naplno, a překvapivě se jí to i přes začátky v době, která gastru tak docela nepřála, povedlo.

Barbora Šimůnková je česká šéfkuchařka, které se povedlo pracovat v nejlepších restauracích v New Yorku. Po čtyřletém odstupu, během něhož upekla spoustu chleba, zkusila si vést restauraci a rozběhnout bistra v Praze i dalších regionech, se jí konečně povedlo postavit se na vlastní nohy a otevřít vlastní restauraci. Proč zrovna teď, v jakém stylu a jak se jí daří bez většího investora?

Petra Stahlová je cukrářkou a lektorkou veganského vaření a pečení. I když sama příliš sladkostí nesmí, baví ji francouzská cukrařina i možnost předávat nejen umění sofistikovaných dezertů dál. Poté, co se sama stala vegankou, změnila i směřování svých kurzů a dnes vaří i peče čistě rostlinně, ať už jde o dorty, mazance nebo beránky.

I nádražní kantýna může mladého kuchaře naučit lásce k českým hotovkám a namotivovat pro celoživotní práci v kuchyni. S kuchařem Slávou Grigorykem jsme probrali, proč přeběhl z restaurace spíš k chlebu, jak se liší dánská pekařina od té české, jestli jako dítě jedl kyjevský řízek i jak zareagovali místní na proměnu klasického podskalského podniku na trendy restauraci.

S březnem se probouzí ve stromech míza a s ní i milovníci, kteří ji vyráží ke kmenům stáčet a připisují jí takřka zázračné schopnosti. Jedním z producentů, který stáčí i pro veřejnost, je Jan Klimeš, restaurátor papíru a starých knih, ale taky obdivovatel přírody a fermentovaných produktů. Proč mízu pít, jak se uchovává a čím vším se dá ochutit?

S vrcholícím masopustem je ideální čas na průzkum koblihového trhu. Před několika lety začal v Praze boom donutáren, který postupem času trochu opadl, některé se ale drží i nadále. Spolu s Ondřejem Rakušanem z pekárny Blue Vegan Pig Shop jsme proto probrali, co stálo za nápadem založení obchodu i jak vyrábí lahodné krémy do koblih.

Zatímco v Česku se jaro a jeho plodiny zdají být nekonečně daleko, v Katalánsku už za sebou mají první zeleninový festival, oslavu jarní cibulky. Jakkoli nudně to zní, podle Huga Hromase se jedná o skvělou záminku pro výlet. Probrali jsme, proč je cibulka tak zásadní, že se na její oslavu sjede až 40 000 lidí, i jestli se podle něj dají definovat národní kuchyně.

Silvestrovský díl jsme podobně jako ten vánoční pojali jako skupinovou záležitost, kdy moderoval Vítek Svoboda a odpovídaly Juliana Fischerová a gastropublicistka Anna Grosmanová. Mluvili jsme o vánočních předsevzetích, o čase, kdy je nejlepší si je dát a jestli si je vůbec dávat. Taky jsme probrali a uvařili čočku, která nemusí být jen hnědou kaší nevábného vzhledu, zdobenou namodralým vejcem, ale o něco vtipnějším, svěžejším jídlem.

Vánoční Šťávu jsme pojali trochu jinak – speciálem s Vítkem Svobodou a gastropublicistkou Aničkou Grosmanovou, kde se Juliana ocitla v pozici hosta svého pořadu. Řeč byla o tom, jak moc jsme se jako malí těšili na Vánoce, jaké tradice předáváme dál svým dětem a kolik jsme toho stihli v adventu i během samotného slavení zazpívat. A aby tenhle díl nebyl málo sladký, upekli jsme last minute cukroví, na které nepotřebujete ani sofistikovaná vykrajovátka, ani dny odležení těsta.

Může být tradiční podnik v něčem inovativní? Proč je tradice v gastru důležitá a stojí za to ji zachovávat? S šéfkuchařem Františkem Skopcem jsme probírali, jak se dostal k vedení vyhlášeného Café Savoy, jakými zásadami se při své práci řídí i jak se dostal ze své závislosti na alkoholu.

Americké barbecue neznamená jen brisket a kuřecí křidélka. A není to ani samotné grilování – barbecue znamená v pojetí zasvěcených hodiny pozorování udírny, sledování správné teploty, výhřevnosti i aromatiky dřeva a samozřejmě materiálu, který se do udírny vloží. Spolu se Silvií Jackson a Tomášem Oujezdským z restaurace Big Smokers jsme probrali, co to obnáší, věnovat se téhle zálibě profesionálně a v centru Prahy.

Zatímco suši a rámen už Evropu dobyly, japonské zákusky wagaši se teprve pomalu dostávají na světla cukrářských pultů. Za jejich rostoucí popularitou stojí mimo jiné seriály a taky fakt, že jsou jednoduše krásné – nepřeslazené a svojí měkkou, lepkavou strukturou pro nás neobvyklé. Co wagaši symbolizuje, jsme probrali s Eliškou Konůpkovou, studentkou japanologie a tvůrkyní těchto dezertů.

Vladimír Sojka se houbařství věnuje jako koníčku. Podobně jako u kvašení, kterým se zabývá jako spoluautor Zkvašeno, se snaží hlavně propagovat rozmanitost a krásu hub, nejen jejich prvoplánovou konzumaci. Vlastně ho žene především „to ostatní“.

S nadcházejícím svátkem Roš ha-šana jsme spolu s rabínem Jairem Jerochimem probrali, jak se tento svátek slaví, jestli má v Česku zdejší komunita speciální zvyky i proč v Izraeli na svátky vařili bramborový salát.

Co znamená farmář a farmářský? Měl by se tento pojem nějak ukotvit v legislativě, nebo je to vcelku jedno? S Annou Grosmanovou, která se zemědělství věnuje jako agroreportérka i nadšená propagátorka hnutí Slow Food, jsme probrali, kdo prodává na trzích, kam zajet na pole i co to znamená malý zemědělec.

Vietnamská kuchyně v Čechách dospěla do bodu, kdy už je tradičních restaurací na způsob streetfoodu tolik, že se začínají objevovat i nové podniky mísící různé chutě. Často se jedná o evropský způsob přípravy jídla, ale vietnamské kombinace chutí. Spolu s Khanem Ta, spolumajitelem pražské trojky Vietnamem inspirovaných restaurací Gaoden, Taro a Dian, jsme probrali, jak se k byznysu dostal, jak tvoří nová jídla i proč kuchyním ve dvou ze tří restaurací šéfují čeští kuchaři.

Kytkou k jídlu nemusí být jen notoricky známý jetel, bez nebo pampeliška. Na jaře si, koho by to napadlo, můžete otrhat i chemicky neošetřené tulipány nebo denivky, oblíbenou okrasnou trvalku zahrad. „Denivka je kategorie šťavnatých rostlin, podobně jako tulipány nebo juka. Jde o denivku plavou, její květy jsou vynikající – to prostě musíte ochutnat,“ říká průvodkyně jedlými květinami Jana Vlková.

Vaření na ohni a z plodů lesa získává na popularitě nejen u skautů a ve skandinávských restauracích. Své o tom ví i uskupení kuchařů z několika pražských restaurací nazvané ZE MĚ projekt. Na svých pop-upech bourají celé kusy zvěřiny a vytvářejí z nich neotřelé kombinace ve spojení s divokými bylinami, vlastnoručně upečeným chlebem i dlouhá léta fermentovanými omáčkami.

Vietnamských bister, vyhlášených velkou polévkou phô nebo nudlemi s rychle osmaženým masem bún bò nam bô, už jsou v Česku stovky a těší se velké oblibě. Co je známé trochu méně, je domácí vietnamská kuchyně se svým specifickým stylem stolování. Právě to se snaží v Praze představit restaurace Nhà hai hành neboli Dům u dvou cibulí, kterou vede šéfkuchař Tomáš Cibulka se svou ženou Phương Anh Trần.

Moderní českou kuchyní a novým přístupem k ní se zaklínají nové podniky, které nechtějí ustrnout v retro hotovkách, ale zároveň chtějí alespoň nějakým způsobem zůstat spojené s lokální tradicí. Spolu s Martinem Makovičkou a Petrem Flekem z pražské restaurace Vallmo jsme mluvili o tom, proč tento pojem nepovažují za šťastný, i o surovinách, které v Česku umíme skvěle.

Velikonoce jsou z gastronomického hlediska jednoznačně časem zeleného lupení, vajec a jehňat nebo kůzlečího masa. O tom, co se stane, když živočišnou složku vynecháme, jsme se bavili s Nikoletou Kováčovou známou jako Surová dcérka. Na svém blogu připravuje hravé rostlinné verze klasických jídel, které potěší nejen vegany. Juliana Fischerová

Kromě Velikonoc se zakrátko slaví také svátek Pesach, jeden z velkých svátků, oslavující vyjití Židů z Egypta. Spolu s Radkou Lím Labendz, která studovala judaistiku, a šéfkuchařem izraelského původu Noamem Daromem jsme probrali, jakým způsobem slaví Pesach oni u svých stolů, jak je potřeba připravit na svátky kuchyni, i to, jak spolu souvisí svoboda a zákaz kynutí. Juliana Fischerová

Radek David patří k nejznámějším kuchařům u nás. Na gastronomickém poli působí už třicet let, a tak má o jeho vývoji poměrně dobrý přehled. Ve vlastní šťávě jsme spolu probrali, jak se mění koncept restaurací, v nichž působí, a kromě toho jsme se pokusili najít i nějaká pozitiva, která poslední rok gastru přinesl.

Sušené šunky už nejsou jen výsadou Španělska nebo Itálie, v období zimy si můžete vyzkoušet domácí verzi „pršutu“ klidně i doma, na balkoně. Své o tom ví Vojtěch Kalášek, kuchař, který během působení na britském velvyslanectví začal experimentovat právě se sušeným masem. Mluvili jsme tedy o různých přístupech k masu a jeho zpracování, ale taky o tom, jak tradici italské šunky ovlivňuje globální oteplování.

Lucie Rýzlerová kvůli pekařské brigádě během studia pedagogiky zcela změnila svoje zaměření. Po pečení kavárenských dortíků se nechala zaměstnat ve vyhlášeném řeznictví, pak v několika restauracích a nakonec se vrátila do kaváren pražírny Doubleshot, kde se snaží vařit co nejvíc beze zbytku.

Uplynulý rok byl pro gastronomii, podobně jako pro kulturu, spíš průšvihem. Přesto se našlo i pár světlých momentů, otvíraček a proměn, které nepříjemné pocity z něj trochu vyvažují. Spolu s gastronovinářkou Klárou Donathovou jsme mluvili o tom, co ji potěšilo, co se komu povedlo, a také o tom, co čekáme v roce 2021.

Ladislav Adámek a Nikola Ondrášková odjeli do anglického Portsmouthu za prací před deseti lety. Od práce myčů nádobí se dostali až k otevření vlastní pekárny Bread Addiction – jednoduše proto, že jim chleba nechutnal a v Británii tou dobou ještě mnoho řemeslných pekáren nebylo. Ve vlastní šťávě jsme mluvili o tom, jak se podniká v Anglii, i o tom, jestli učí místní na vánočky a vanilkové rohlíčky.

Na počátku rodinného podniku nebyl velký podnikatelský záměr – Kalendovi se přestěhovali do Chaber a dostali nabídku i na kus pozemku, který byl tehdy zarostlou roklí se zpustlým rybníkem. Rybník vyčistili a začali přemýšlet, co s ním.

Pozdně podzimní sezona nenese jen jablka, hrušky a víno, které už jsou z většiny uskladněné ve vhodných sklepích – pro rozšíření chuťových obzorů se vyplatí nakouknout do městských džunglí. Sběrem méně tradičních plodů se zabývá Denisa Šimlová, která se s nadšením o svoje vědomosti dělí prostřednictvím blogu Divoženka v kuchyni a kurzů kvašení.