Český rozhlas - Příroda

Poslechněte si:01:12 Kdy byl stvořen svět?07:56 Mohou v mraveništi žít štíři?17:36 Lze běhat po rozpáleném povrchu?27:29 Prolomí kvantový počítač vaše heslo?41:13 Čáp Venda se vrací z AfrikyHovoří biolog Jaroslav Petr nebo informatik Josef Lazar. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy biologa Jaroslava Petra Desatero pohybů čte Lucie Juřičková.

Svatá Voršila neboli Uršula žila podle legendy ve 4. století. Společně se svými společnicemi byla při plavbě lodí přepadena a zabita pohanskými Huny. V České republice máme jen pět staveb, které jsou jí zasvěceny. A hned tři z nich objevíme v jižních Čechách.

V magazínu Máme rádi zvířata budeme pokračovat s povídáním o rybářském výzkumu zatopených jezer po těžbě hnědého uhlí v severních Čechách a k tomu přidáme rozhovor o některých druzích živočichů, které výrazně snížily svůj stav v naší přírodě, a to zejména vlivem intenzivního zemědělského hospodaření. K poslechu zve Martin Hlaváček.

Roku 1992 byla jižně od Rohanova u Prachatic vyhlášena přírodní památka U poustevníka. Na tomto území lze najít podmáčené smrčiny a olšiny a další chráněné rostliny. Název by mohl evokovat, že zde v minulosti stála poustevna. Bylo tomu tak v lidovém podání, o poustevnu v pravém slova smyslu ale nešlo.

Podle časopisu Forbes 208. nejbohatší člověk světa a 2. nejbohatší Čech Daniel Křetínský byl se svým holdingem po propuknutí energetické krize vlastními slovy „odsouzen k růstu“. Aktiva EPH s válkou na Ukrajině nabobtnala na dvojnásobek, zatímco domácnosti chudly. Portfolio EPH je široké, jádro ale tvoří energetika a podle platformy Re-set energetika špinavá. Co to znamená, když největší současný český byznysmen soustřeďuje mediální moc?

Jihočeské městečko Velešín proslulo v 19. století jako rodiště vlasteneckého spisovatele Josefa Vlastimila Kamarýta. Zhruba o sto let dříve, od roku 1732 působil na velešínské faře vikář Theofil Ignác Hostounský, který byl mužem schopným a činorodým. Pocházel z Plzně a byl potomkem zchudlého šlechtického rodu, který užíval predikát z Kosmáčova.

Nová turistická mapa má ukázat, že Krnov není jenom Cvilín. Sami Krnované totiž rozhodnou, co na ni bude a tipů už teď poslali přes tisíc. Mapa má ukázat zhruba 30 míst z oblastí gastra, památek i přírody. Návrhy můžou lidé posílat do konce dubna. Zájemci do ní poprvé nahlédnou příští turistickou sezónu.

Proč by to dělali? Jak je to s vlky a jejich vytím si povíme v dalším díle podcastu Zvídavec. Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Že vám potok nikdo nemůže vzít? Něco o tom věděli staří mlynáři z Křemže. Roku 1591 se Vilém z Rožmberka rozhodl přilepšit svým mlýnům na Chvalšinském potoce a nechal také výrazně zvětšit panský mlýn v Březovíku. Aby měl dost vodní síly, dohodl se s rytíři Častolary, kteří vládli okolo Křemže, a odkoupil od nich za 30 stříbrných grošů část vody Křemežského potoka.

Kolik měřil a vážil? Které živočichy lovil? A kdy vyhynul? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Česká síť seismických stanic REYKJANET a vulkanismus na Islandu (4:33) – Historické souvislosti: A přece se točí! (18:09) – Les minulý, les současný a les budoucí (24:16)

O tom, že archivy nejsou zastaralou institucí, svědčí fakt, že ty jihočeské si zvolily cestu moderního zpřístupňování historických písemností. Když roku 2007 zahájil Státní oblastní archiv v Třeboni dlouhodobý proces digitalizace archiválií, zařadily se mezi první paměťové instituce svého druhu v České republice.

Novou službu mohou už letos využít návštěvníci Těšínských Beskyd. U turistické chaty Skalka, v Chráněné krajinné oblasti Beskydy, vzniklo nouzové tábořiště. Tedy ohraničený prostor v přírodě, kde je možné legálně a bezplatně přenocovat ve stanu i si rozdělat oheň, což je při běžném bivakování zakázáno.

Občas se stává, že návštěvníci v zoo narazí na zákaz nebo zábranu, že někam nemohou. Uzávěry jsou většinou dočasné, na pár dní, hodin i na pár týdnů.

V magazínu Vltavín vystoupáme na českobudějovickou Černou věž. Vysvětlíme, jak to bylo doopravdy s jejím zčernáním, a pak z těch sedmdesáti metrů nad povrchem sestoupíme dolů do šachty Marie, 250 metrů pod povrch.

Migrace pakoňů je velká podívaná, která láká každý rok do Afriky stovky tisíc turistů. Vědci zjistili, že různé překážky na migrační trase způsobují, že pakoně jsou jako druh ohroženější.

Poslechněte si:01:10 Kolik pohybů zvládají zvířata?08:48 Co dokáží kvantové počítače?21:38 První železniční vagony27:39 Léčba změnou genů?40:00 Čáp Venda a dobrodružství v AfriceHovoří informatik Josef Lazar, genetik Jan Pačes nebo ornitolog Zdeněk Vermouzek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy biologa Jaroslava Petra Desatero pohybů čte Lucie Juřičková.

Slyšeli jste někdy o Horním cechu? Ti historicky zkušenější a dlouhodobější posluchači Vltavínu už asi tuší, že se budeme bavit o dolech a dolování.

Malá vesnička Svinov na Mohelnicku nemá s vepři nic společného. Nese patrně jméno svého zakladatele jménem Svin. Přesto se její jméno stávalo často terčem posměchu. K přejmenování obce na Hochfeld, o které místní usilovali na přelomu 19. a 20. století však nedošlo a obci jméno zůstalo až doposud.

Pohled na ni každého zaručeně rozesměje. Tahle žabka je zajímavá i tím, že neumí plavat a na hladině se udrží díky tomu, že se nafoukne jako balónek. Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Na jihu Čech se dlouho uchovaly také kruté pohanské obyčeje – obřadní zabíjení zvířat v rámci nejrůznějších svátků během roku. Jedním z nich bylo shazování kozla z kostelní věže a jeho následné zabití členy řeznického cechu.

Osada Rataje se rozkládá na rovinaté půdě v nivě kolem soutoku Šumice a Blaty. Dnes je obec součástí nedalekých Těšetic, s nimiž po staletí sdílela také část své historie.

V magazínu Máme rádi zvířata se vypravíme na pastviny nedaleko Lipna nad Vltavou, kde žijí bizoni američtí. Také bude řeč o nádorech v dutině ústní psů a o úsloví „kouká jako jelen“. K poslechu zve Jitka Cibulová Vokatá.

Bělotín budí trošku dojem, jakoby už do olomouckého kraje nepatřil. Snad je to polohou za evropským rozvodím, jehož památník u staré cesty z Hranic na Ostravu mimochodem náleží do katastru Bělotína.

Kypru se přezdívá ostrov lásky, neboť na něm byla podle legendy vyvržena z moře bohyně lásky a krásy Afrodita. Také v jižních Čechách bychom našli drobný ostrov s tímto přízviskem. Jeho pojmenování však nesouvisí s bohyní, ani s legendou, ale se skutečnými lidmi.

Ve Lnářích na Strakonicku stojí vedle sebe mezi rybníky dva zámky. Těsně kolem nich vede hlavní silnice na Plzeň. Drobnější, takzvaný starý zámek v sobě ukrývá původní středověkou tvrz, která zdejšímu panstvu sloužila od 14. století.

Českými médii několikrát za rok proběhne kauza usmrcení dravých ptáků pomocí karbofuranem otrávených návnad. V roce 2021 za to byl poprvé v Česku někdo odsouzen, tresty ale nejsou dostatečné, a tak se případy objevují každým rokem znovu. Samotné držení karbofuranu je přitom trestné. Stejně tak záhadně mizí rysi, kteří se pak najdou třeba v mrazáku šéfa jednoho z mysliveckých sdružení. České soudy tyto případy stále bagatelizují.

Není tajemstvím, že první mapu Českého království vydal v roce 1518 Mikuláš Klaudyán. Je otočená jihem nahoru a není nijak zvlášť podrobná. Jihočeských míst napočítáme na Klaudyánově mapě 49, většinou města a městečka. Ta větší jsou rozlišena symboly podle převládajícího náboženství obyvatel. Třináct míst má značku katolickou, šest je označeno kalichem.

Nechtějí nás tím naštvat a probudit. Má to hned několik důvodů. Některé vás možná překvapí. Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Z pamětí amerického detektiva Léona Cliftona (4:19) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Velká rudá skvrna na Jupiteru (23:58) – Jak se mají želvy obrovské v Evropě (29:14)

Nástup komunistického režimu v roce 1948 znamenal zásadní změnu fungování tehdejší společnosti. Včetně územněsprávního členění republiky. Nové krajské uspořádání, platné od ledna 1949, se na jihu Čech významně dotklo okresu Jindřichův Hradec.

Při chovu kudlanek se v jihlavské zoo snaží chránit samečky. Po páření totiž samičky své partnery sežerou. „Samečků většinou nebývá tolik, samičky jsou životaschopnější,“ vysvětluje chovatelka tropického pavilonu jihlavské zoo Petra Škarková.

Ceny bytů začaly se snížením hypotečních úroků opět růst. Podle developerů bude vlastnické bydlení v Praze v budoucnu pro průměrně vydělávající občany nedosažitelné. Je ale nájemní bydlení dobrá alternativa? „Nájem je u nás považovaný za nutnost na přechodnou dobu. Čím je ale země bohatší, tím má větší podíl nájmu a nevlastního bydlení,“ vysvětluje v pořadu Leonardo Plus expert na bydlení Martin Lux.

Cesta k modernímu městu. Tak se jmenuje nová publikace Východočeského muzea v Pardubicích, S týmem jejích autorů jsme si prošli centrum města. Zajímá vás, jak se proměnilo náměstí Republiky?

Velký průzkum mezi obyvateli regionů v okolí delty řeky Odry v polsko-německém pohraničí ukázal, že většina veřejnosti podporuje návrat velkých zvířat do přírody, zvláště pak býložravců. Mnohým by nevadil ani vlk nebo rys.

Poslechněte si:01:14 Proč včely okrádají čmeláky?09:05 Objev Huntingtonovy choroby14:32 Proč lidé touží po chaosu?22:56 Největší Evropan všech dob29:50 Sčítání čápů černých41:36 Čáp Venda se vydá na jihHovoří biolog Jaroslav Petr, lékař František Koukolík nebo ornitolog František Pojer. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Život čápa přibližují Jiří Lábus a Zdeněk Vermouzek.

Čechovice jsou v současnosti osadou Velkého Týnce. V minulosti to byla samostatná osada, jejíž historie sahá hluboko do 14. století a dost možná ještě dál.

Patrně jednou z vůbec nejstarších staveb města Zábřeha je filiální kostel sv. Barbory. Najdeme jej na okraji historického centra města, na půvabném místě u parku, který býval kdysi starým zábřežským hřbitovem.

Červená turistická značka a cyklotrasa dnes míří z Rejvízu kolem Černé Opavy směrem do Mnichova. Milovníky této krajiny provází také nedávno zprovozněná naučná stezka Údolím lapků z Drakova, která na deseti zastaveních představuje přírodní zajímavosti i krásy tohoto kraje.

Koncem 19. století zasáhla jižní Čechy série velmi ničivých povodní, v jejichž důsledku začaly být ve velké míře regulovány řeky. A vzniklo také neuvěřitelné množství projektů na stavbu nových přehradních nádrží.

Na dotazy posluchačů odpovídá Lucie Míková z Veterinární kliniky Vltava v Českých Budějovicích. Moderuje Jitka Cibulová Vokatá.

Plavnice je malá osada v sousedství Kamenného Újezda na Českobudějovicku, která leží jen asi 1,5 kilometru jihovýchodním směrem. Už od 16. století patřila Rožmberkům.

Region okolo šumavské Zlaté stezky zůstával v budování dopravní infrastruktury proti průmyslovějšímu okolí pozadu. Zatímco provoz na trati z Českých Budějovic do Plzně byl zahájen roku 1868, trať od Písku přes Prachatice do Volar byla téhož roku teprve zvažována.

Zatímco Německo o Velikonocích odstavilo sedm bloků hnědouhelných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 3,1 GW a dohromady vyrobilo v roce 2023 přes 52 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů, český energetický mix už léta relativně stagnuje s podílem kolem 40 % z hnědouhelných elektráren a podobně z jádra. Na druhou stranu se ledy hýbou v solární energetice, kde přibylo 1000 MgW instalovaného výkonu.

Věřte tomu, nebo ne, ale v jižních Čechách můžete navštívit Peklo. A dokonce hned na několika různých místech. Nemusíte mít ale strach, jedná se o pouhé osady či samoty, které si toto označení nesou z minulosti.

V Počátkách visí na jednom z domů pamětní deska, na níž je text tohoto znění: Jakub Alois Jindra – buditel českého dobrovolného hasičstva. Jindra byl synem panského šafáře a narodil se roku 1853 na zámku Bzí u Dolního Bukovska. V Počátkách a později v Kamenici nad Lipou působil jako učitel, v obou městech navíc vyvíjel mimořádnou spolkovou a veřejnou činnost. Nejvíce se však proslavil v hasičství.

Hledají si partnera na celý život. Jak moc jsou inteligentní a společenské? Další díly podcastu najdete na webu Rádia Junior a v mobilní aplikaci Rádia Junior.

Jak poznat, které volně žijící zvíře potřebuje naši pomoc? A jak řešit soužití lidí a holubů ve městech? Další zajímavé rozhovory najdete na webu Rádia Junior.

Plužiny, dědictví středověkých zemědělců (4:21) – Historie: Turnaj o stříbrnou hůl (17:08) – Kniha měsíce: Cesta kolem světa (21:35) – Želvy obrovské z Aldabry (25:52)