Vltava

Labská Florencie, Benátky za Alpami. Město krásy a umění. Saská kurfiřtská metropole: Drážďany. Dodnes se sem jezdí především do muzeí všeho druhu.

Saša Michailidis se ptá filmového teoretika, historika, pedagoga na FAMU Jana Bernarda a publicisty, redaktora Filmového přehledu Martina Šrajera. 1. května uplynulo sto let od narození režiséra a scenáristy Karla Kachyni, v březnu tomu bylo dvacet let od jeho úmrtí. Jak ho formovalo studium na FAMU a 50. léta? Jaká byla jeho spolupráce s Janem Procházkou v letech šedesátých? A jaká byla pozdější Kachyňova tvorba?

Vydavatelství Akademie múzických umění přichází s objevnou knihou – jmenuje se Neznámé a zapomenuté filmy Václava Zykmunda. Napsal ji filmový historik Jan Bernard, který léta systematicky zkoumá mimo jiné i opomíjené součásti československé kinematografie a méně známé polohy osobností české a československé kultury, především filmu.

Vede tým, který má na starosti nově otevřený prostor pro živé umění a kulturu pod Muzeem umění Olomouc. „Základní ideou nového Centralu je polyfunkčnost prostoru. Měl by dávat co nejvíc možností, jak se dá umění zažít,“ říká Alexandr Jeništa ve Vizitce. S Alešem Spurným si povídá také o rusistice, kterou vystudoval, o správě činžovního domu i o životě v rodné Olomouci.

Zhruba třicet scén, jedenatřicet akrobatů a pět hudebníků na jevišti - takto velkolepým způsobem slaví soubor Cirk La Putyka 15. výročí svého založení. Principál Rosťa Novák mladší oslovil opět režiséra Maksima Komara, aby narozeninový projekt připravil. Pod názvem Okamžik má premiéru 2. května v šapitó Azyl78 na pražském Výstavišti.

Napadlo vás někdy, že skutečnost je metaforicky strukturovaná? Chápu, že pokud máte teprve před první kávou, může to znít jako poněkud nejapná otázka. Takže na ni zkusím odpovědět sám.

Proč si do domácností věšíme i umění z hobbymarketů a prodejen s nábytkem? I na to se ptal průzkum o umění Projektu 100ks. O sběratelství, českém i zahraničním uměleckém trhu, spolupráci s umělci jako Petr Nikl, Krištof Kintera či Ester Knapová mluví s Davidem Pomahačem Jakub Svoboda. Svou tvorbu představí, i proč je dobré mít kvalitní rám obrazu zodpoví Petr Hajdyla.

Na křehkost demokracie a sílu autoritářských režimů, na terorismus a hrůzy války nebo na rozdílné postavení žen v současné Evropě, ukazuje nový výstavní projekt Galerie hlavního města Prahy. Výstava Group Therapy začala v Domě u Kamenného zvonu v Praze a my Vás jí provedeme s ředitelkou galerie a jednou z kurátorek Magdalenou Juříkovou.

Sdílená radost, nadšení, respekt, týmový duch a disciplína. To jsou základní hodnoty sportu, který stojí na rychlosti, síle, komplexních dovednostech a tvrdých, leč přesto férových soubojích tělo na tělo. Právě svět ragby teď prostřednictvím řady rozhovorů, esejí, uměleckých fotografií a barevných ilustrací přibližuje stejnojmenná kniha nakladatelství Labyrint.

Za sebou má další turné po Spojených státech, tentokrát s projektem, který zkoumal zvuk klimatické změny. Ta se, jak zjistil, stále zásadněji odráží v tvorbě mladých Američanů. „Nedělat kompromisy v mé vlastní autorské tvorbě, v tom pro mě byla Nirvana velkou inspirací,“ říká taky ve Vizitce autor hudby k podcastu Cobain. Ptá se Ondřej Cihlář.

Marie König Dudziaková (1987) vystudovala žurnalistiku na UK v Praze. Je spisovatelkou, ilustrátorkou a copywriterkou na volné noze. Dlouhodobě se zajímá o tetování, tělesné modifikace, propojování těla a technologie , piercing a kyberpunk.

To pravidlo má jistě, jako všechno na světě, i světlé výjimky. Ale v osmdesáti případech ze sta platí: pravidlo úpadku mluveného slova ve veřejném prostoru. Přitom optimismus do budoucna zrovna nebudí fakt, že s klesajícím věkem úpadek nemizí, ale roste: v podcastech, debatách, u moderátorů, youtuberů, komentátorů i politiků.

Odkud dnes můžeme čerpat sílu a naději? A můžeme si dovolit být slabí? Co to znamená, že je člověk silná osobnost? Poslechněte si filozofickou debatu Alice Koubové, Tomáše Koblížka a Anny Beaty Háblové v druhé epizodě podcastu Doba složitá.

Dva koncerty projektu Tisíc hlasů adventu byly přesunuty na nové časy. 22. prosince si sborové zpěváky a SOČR můžete přijít poslechnout v 16 a 20 hodin. Spuštěn byl i předprodej vstupenek on-line, na pokladně Obecního domu v Praze a v rozhlasové prodejně na Vinohradské ulici v Praze.

Saša Michailidis se ptá ředitelky Galerie Emila Filly a pedagožky UJEP v Ústí nad Labem Evy Imr Mrázikové a předsedkyně ostravského spolku Fiducia Ilony Rozehnalové. Debata sochaře Davida Černého a kurátorky GHMP Marie Foltýnové v ČT o instalaci stíhaček s motýlími křídly na fasádě pražského OD Máj vyvolala v médiích diskusi o roli a pravidlech umění ve veřejném prostoru. Jak k tomu přistupují spolky a galerie v regionech?

Český filmový a televizní scenárista a režisér mluví o současném českém hraném filmu i o svém přátelství s Jiřím Stránským. Zamýšlí se i nad stavem výuky na FAMU a důležitosti rodiny. Repríza z 3. října 2022.

Připouští, že nemá dokonalou češtinu a musí se tedy snažit vytvořit dobré dramatické situace. S režiséry se domlouvá už během psaní textů. Jak se pozná dobrý scénář? Proč své texty neodevzdává včas? Miro Šifra má za sebou třeba scénáře pro film Úsvit a televizní série To se vysvětlí, soudruzi! nebo Rédl. Teď chystá film Miky o mafiánovi, který na Slovensku spáchal desítku vražd. Ve Vizitce se ptala Karolína Koubová.

Na tenerifském pobřeží Atlantického oceánu v Puerto de la Cruz je spousta kamenů. Jsou tmavé, černé, vzniklé ze sopečné lávy. Baví mě objevovat jejich zajímavé tvary, nevšední barvy a především si s nimi hrát. Pokládám jeden kámen na druhý, menší na větší, hledám jejich balanc a postupně stavím do výšky kamennou věž.

Co vlastně znamená slovo „Stonehenge“? Postavil Stonehenge Merlin? Nebo Římané? Komu připadalo krásné a komu děsivé?

Koncert pro klavír a orchestr norského skladatele E. H. Griega patří k nejpopulárnějším dílům klavírního repertoáru. Na březnovém abonentním koncertu ho se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu provedla arménsko-dánská klavíristka Marianna Shirinyan. Provedení řídil estonský dirigent Olari Elts. A právě Marianna Shirinyan a Olari Elts byli hosty předkoncertního setkání v Talichově salónku pražského Rudolfina, které připravuje Jana Trojanová.

Příběh milostného vzplanutí, které svazující společenská pravidla a normy zbaví osudovým způsobem naplnění. Co se nepovede za života, může se zdařit po smrti?

Saša Michailidis mluví se svými hosty o roli filozofů v mediálním prostoru, na Vltavě můžete poslouchat nový filozofický podcast Doba složitá. Cirk La Putyka slaví patnácté narozeniny. Mladí ladí jazz, jaký vztah má mladé publikum k jazzové hudbě? V čem je kouzlo promítání z filmových pásů, kterému zůstávají věrní na festivalu 70mm filmů v Krnově?

V současné konzumní euroamerické společnosti jsme učeni, že v otázce materiálních statků platí čím více, tím lépe. Víc věcí, větší dům, víc domů. Spatřujeme v tom i reprezentaci úspěchu. Ve skutečnosti má ale někdy větší cenu prázdnota.

Absolutním vítězem cen Audiokniha roku za rok 2023 se staly memoáry královny detektivek, kterých se ujala herečka Alena Vránová v režii Michala Bureše. Nahrávka navíc bodovala i ve své kategorii jednohlasé četby. Několikanásobné ocenění získal i audioseriál podle novely Lukáše Csiscelyho Předvečer sv. Mikuláše v režii Petra Gojdy.

Začátkem tohoto roku mě oslovil Český rozhlas Vltava s nabídkou, zdali bych pro něj nechtěla moderovat filosofický podcast. Nevěděla jsem sice přesně, co mě čeká, ale představa zabývat se filosofií mě jednoznačně zlákala. Vzpomněla jsem si v tu chvíli na jednoho ze svých bratrů, který nějakou dobu filosofii studoval, a díky kterému jsem podlehla sympatiím ke všemu, co míří hlouběji, co jde po smyslu a podstatě věcí mého života.

Saša Michailidis se ptá principála Cirku La Putyka Rostislava Nováka ml. a publicistky, pedagožky a spolupracovnice Vltavy Hany Strejčkové. Cirk La Putyka, český divadelní soubor, který proslul v žánru zvaném nový cirkus, slaví 15 let své existence. Kam dospěl a kam směřuje? Jak těžké byly začátky? Nebylo naivní založit v Česku v roce 2009 soubor nového cirkusu? Co na to tuzemské publikum?

Téma hledání partnera se line celou její prací. Nejnověji seznamku plánuje v projektu Elitka100 ve Varnsdorfu mezi někdejšími zaměstnanci punčochárny, kteří se už po letech nepoznávají. Proč ji tolik zajímá spojování lidí hlavně z okraje společnosti a proč jsme mezi sebou tolik rozhádaní? Ptá se Ondřej Cihlář.

Faustovský motiv podpisu smlouvy s ďáblem podmiňuje Klaus Mann ve svém románu Mefisto chorobnou ctižádostí. Hlavní hrdina, herec Hendrik Höfgen se kvůli ní zaprodá nacistické ideologii Třetí říše. Mannovo dílo se dočkalo nové dramatizace, kterou na prkna Státní opery v Praze uvedl režisér Marián Amsler. A interpret Mefista – Robert Mikluš, byl s námi ve studiu spolu s herečkou Pavlínou Štorkovou, která v inscenaci představuje jeho ženu Barbaru.

Po úspěchu antologie povídek Krvavý Bronx zachycující zločiny brněnského Cejlu v 19. století, se vydavatelství Druhé město rozhodlo navázat podobným souborem z jiné lokality.

Jsem filosof jazyka, který se věnuje temnějším zákoutím naší řeči: lžím, nenávistným projevům či konspiračním teoriím. Často o těchto věcech diskutuji s druhými a občas dojde i k nesouhlasu. Nedávno jsem například vedl polemiku s kolegy religionisty z výzkumného spolku Konspiritualita.

Saša Michailidis se ptá zakladatele festivalu Mladí ladí jazz Jana Gregara a jazzového skladatele, klavíristy, pedagoga a kurátora koncertní řady SOČRu Nové horizonty Tomáše Sýkory. 30. dubna můžete přijít oslavit Mezinárodní den jazzu na jarní festival na Karlově náměstí v Praze. Z přehlídky Mladí ladí jazz bude příští úterý odpoledne vysílat živě také Vltava. Jaký vztah mají mladí hudebníci ale i mladé publikum právě k jazzu?

Za roli manželky Pavla Juráčka Dani Horákové získala Cenu divadelní kritiky i Divadelních novin. Herectví je pro ni krásné v tom, že může opustit svoji existenci a být na chvíli někým jiným. Ve Vizitce mluví třeba o tom, proč se snaží při hraní sebe samu nekontrolovat a nenahlížet zvenku nebo proč je důležité ukazovat dětem, že jinakost je normální. Moderuje Karolína Koubová.

Díla Konstantina Brancusiho jsou v mnoha světových galeriích. Přesto je výstava, již po třiceti letech uspořádalo Centre Pompidou v Paříži, výjimečná. Objevná i pro ty, kdo se domnívají, že je tento pařížský modernista nemůže ničím překvapit.

Saša Michailidis se ptá Radomíra D. Kokeše z Ústavu filmu a audiovizuální kultury Masarykovy univerzity a promítače na festivalu v Krnově Martina Bodešínského. Oppenheimer v 70mm formátu, to byl jeden z taháků letošní přehlídky KRRR! v Krnově. Jak technicky náročné je promítání z filmových pásů? Ocení to současný divák, nebo to je zážitek už jen pro cinefila? Kde se shánějí kopie?

Moderuje podcast Doba složitá, píše romány a věnuje se slam poetry. Na architektuře se jí vždy líbilo to, že snoubí humanitní i technické obory. Ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem mluví o polykrizích dnešního světa, o humoru, který má podle ní rozbíjet zatuhlosti i o tom, že se svými románovými postavami žije tak blízko, že někdy odpovídá jejich slovy.

Na scéně Semperovy opery v Dráždanech má v neděli 28. dubna premiéru Janáčkova Káťa Kabanová. České pěvecké barvy bude hájit mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, která vytvoří roli Varvary.

Jakub König (1978) se narodil v České Lípě. Studoval scenáristiku na FAMU a později zakončil obor text a scénář na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Od roku 1994 je frontmanem kapely Obří broskev, se kterou vydal tři alba. Od roku 2011 se vydal na sólovou dráhu a vystupoval pod pseudonymem Kittchen v černě zbarvené masce kuchaře.

Smolíček byl malý pacholíček a býval u jednoho jelena se zlatými parohy. Jelen chodil každý pátek na pastvu až večer. Domů se vracíval před půlnocí, většinou v dobré náladě. Smolíček pacholíček si mezi tím hrál a nic si z toho nedělal.

V první epizodě podcastové série se dozvíte, z jakých pozic debatující osobnosti uvažují a jak vnímají roli filozofie v dnešním světě. Poslechněte si debatu s filozofem Tomášem Koblížkem a spisovatelkou a architektkou Annou Beatou Háblovou.

Saša Michailidis se ptá Tomáše Koblížka z Filosofického ústavu AV ČR a Aleše Nováka z Fakulty humanitních studií UK. Dnes si připomínáme 300 let od narození filozofa Immanuela Kanta a od zítřka každé úterý bude Vltava publikovat podcast Doba složitá. O čem bude? Jaký vliv měl Kant na své následovníky? Jaká témata rozebírají či komentují filozofové a filozofky dnes? A jaká je jejich současná role?

Nina Malíková popisuje, jak ji vždycky zajímaly důvody diváckého zájmu o konkrétních představení a vysvětluje, proč doufá, že nikdy nezmoudří. Proč je podle ní loutkou, která nejvíc charakterizuje právě ji, naivní holčička Ninočka, která se nikdy nepřestává seznamovat se světem?

Vítěz letošní Magnesie Litery za nejlepší prózu ve svém románu Rozložit paměť rozdvojil sebe. Jaký obraz sebe nacházíme ve vzpomínkách? Proč naše zrcadlo tak často odráží jinou tvář, než kterou vnímají druzí? Může být smutek i darem, skrze který nalezneme útěchu? A proč je někdy důležitější zapomenout, než si pamatovat? I o tom bude Vizitka, ptá se Karolína Koubová. Rozhlasové zpracování románu Rozložit paměť vysíláme od úterý 23. dubna v Četbě s hvězdičkou.

V benátské laguně leží nevelký ostrov San Michele, jehož celou plochu zaujímá hřbitov. Vaporetta pendlující mezi vlastními Benátkami a ostrovem Murano zde zastavují pro ty, kteří jdou navštívit své blízké – ano, ještě v Benátkách tací jsou –, a pro ještě jiné, kdo váží cestu k místům posledního odpočinku Josifa Brodského nebo Ezry Pounda, kteří zde spočívají v protestanském oddělení ve stínu cypřišů.

Slouží P. Cyril Havel.

Pelagius, heretik poražený Augustinem? Co učil Pelagius doopravdy? A co by o tom mohla napsat Pelagiova manželka?

Současná fantasy autorka Tereza Kadečková nabízí dystopickou vizi. Pohrává si v ní s myšlenkou originálního řešení klimatické krize.

Saša Michailidis se ptá hostů na nová pojetí Rusalky, operu si totiž můžete dopřát v novém zpracování v Národním divadle v Praze i Brně. Berlínská techno scéna je na německém seznamu nehmotného kulturního dědictví, jaká pravidla mají dnes tamější kluby? Proč je prostředí videoher tolik toxické a co se proti tomu dá dělat?

Kromě práce v Centru současného umění v Trutnově píše básně, skládá hudbu a je sem tam ještě kurátorem v nedaleké galerii Uffo Trutnov. Jak se daří EPO1 naplňovat vize evropského uměleckého střetávání, kdo je typický návštěvník necelý rok fungující galerie přetvořené z bývalé elektrárny a proč se cítí být lokálním optimistou a globálním pesimistou? Ptá se Karolína Koubová.

„Žijeme v období zmnožených krizí, na které nemáme jednoduché odpovědi. Protože na polykrizi ani žádné jednoduché odpovědi neexistují,“ říká filozofka Alice Koubová. V podcastu Doba složitá spolu s filozofem Tomášem Koblížkem a spisovatelkou a architektkou Annou Beatou Háblovou debatují o osmi klíčových otázkách dnešní doby. Poslechněte si, jaká je současnost pohledem filozofie. Doba složitá startuje 23. dubna 2024.