Forbes Jak být lepší

Varují před ním dlouhodobě policisté i adiktologové. Až teprve v polovině listopadu loňského roku se ale kratom, psychoaktivní látka pocházející z rostliny Mitragyna speciosa, dostala mezi regulované psychomodulační látky. Jeho prodej je tak možný jen dospělým a pouze v licencovaných specializovaných obchodech, které mají povolení ministerstva zdravotnictví. Jak ale poznamenává dětský adiktolog Tomáš Jandáč, nesplnilo to zamýšlený efekt. Jak může rodič poznat, že jeho dítě kratom užívá? Jak tomu zabránit? Jaké další závislosti děti ohrožují? Jak probíhá léčba? A jak je to s digitální závislostí u generace Alfa a generace Z? Nejen o tom je další díl Forbes podcastu Jak být lepší.

Rozbít bludný kruh ústavní péče. Dát dětem z dětských domovů záchrannou síť v podobě jiných vzorců chování. Ukázat, jak může fungovat rodina. Proto vznikl nadační fond Spoluživot. Tereza Šindlerová a Šárka Nácovská o tom mluvily v předvánočním vydání podcastu Jak být lepší. V čem hostitel nemůže fungovat jako rodič? A v čem naopak ano? Na co má pozornost a láska dospělého, který nepatří do přímého okruhu dětského domova, největší vliv? I o tom mluví Tereza Šindlerová a Šárka Nácovská v novém vydání Forbes podcastu Jak být lepší.

Když se rodičům narodí dítě s postižením nebo vážnou vývojovou vadou, svět se během jediného okamžiku převrátí. Radost se mísí se strachem a nejistotou. Právě v té chvíli se do života mnoha rodin dostává Společnost pro ranou péči. Hostem podcastu Jak být lepší byla ředitelka pražské pobočky Jitka Barlová, která otevřeně popisuje, jak mění životy dětí i jejich rodičů a proč je lidskost často stejně důležitá jako odbornost. Je česká společnost inkluzivní, pokud jde o postižení? Co podle ní v českém systému podpory rodin nejvíc chybí? Kolik rodin podpořili? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Bohatství je zkouška vztahů a v rodinách to platí dvojnásob. „Pokud jste z rodiny, která vlastní majetek a podniká, nejste z normální rodiny,“ říká Jiří Hnilica, děkan Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze a zakladatel Centra pro rodinné firmy. Ve Forbes podcastu Jak být lepší vysvětluje, proč to nedopadne dobře, když se pletou role rodiny a byznysu, a proč je proces předání klidně na dvacet let. Jakou chybu opakují téměř všichni zakladatelé? Co když dítě nemá předpoklady, ale čeká, že firmu převezme? Kdy má rodina začít strukturovat vlastnictví? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Oleg Vojtíšek, zakladatel projektu Pohřební průvodci, se v podcastu Jak být lepší podělil o svou vizi smysluplného přístupu ke smrti a rozloučení. Jeho tým se zaměřuje na to, jak lidem pomoci projít těmi nejtěžšími okamžiky života, od přípravy na smrt až po podporu pozůstalých. V rozhovoru otevřeně hovoří o důležitosti individuálních obřadů, respektu k zesnulým a nutnosti smíření se s odchodem blízkého. Proč jsou bezobřadové pohřby v Česku tak časté a co to dělá s truchlením? Co je nejšetrnější postup, jak mluvit s dětmi o smrti a jak je aktivně zapojit, aby rozuměly a nebály se? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Hubnutí je o schopnosti připravit se na nepohodlí, ale neztratit přitom radost z jídla. „Jídlo nás odpradávna láká, bez kontroly to ale v dnešním světě nejde,“ říká Martin Cvrkal, psycholog a psychoterapeut, který se už léta věnuje výzkumu výživy a obezity. Slyšet ho můžete v nové epizodě Forbes podcastu Jak být lepší. Hodně pracoval a hodně přibral. A pak hodně zhubnul. I přesto Martin Cvrkal varuje před amatérskými radami o výživě. „Když někdo zhubne, rozhodně ho to nekvalifikuje k tomu, aby někomu jinému radil,“ upozorňuje hned v úvodu. „Má vlastní zkušenost mi ale pomohla v tom, že cítím empatii vůči lidem s obezitou.“ Jak Martin Cvrkal nahlíží na současnou popularitu proteinových diet? Kdo dá víc na rady lékařů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ muži, nebo ženy? Proč se málo chválíme? Kdy a proč naopak nekomentovat postavu druhých? Nejen o tom si povídáme v novém díle Forbes podcastu Jak být lepší.

Před deseti lety přivedla do Česka Giving Tuesday, neboli Světový den štědrosti a dobrých skutků. „Je to den, kdy štědrost dostala datum. Nebojujeme ale proti Black Friday,“ zaznělo v nové epizodě podcastu Forbesu Jak být lepší, kde si povídáme s Lucií Mádlovou o tom, jak jsme na tom jako Češi se štědrostí. Asociaci společenské odpovědnosti založila krátce po porodu dcery. Říká o sobě, že je věčná optimistka. Díky jejímu úsilí se z asociace stala respektovaná instituce s více než šesti stovkami členů, včetně těch největších hráčů tuzemského byznysu. I proto se Lucie Mádlová pravidelně umisťuje ve Forbes žebříčku Nejvlivnější ženy Česka. Jaké bude letošní Štědré úterý v Česku? Jakou roli hraje v udržitelnosti zdravý selský rozum? Jak spolu souvisí „podnikat dobře“ a „vydělávat“? A mají Češi dobré srdce? Poslechněte si novou epizodu našeho podcastu Jak být lepší s Lucií Mádlovou.

Když se řekne „splněná přání“, většina lidí si vybaví cestovatelské sny, adrenalinové zážitky nebo romantické momenty. Poslední přání těžce nemocných lidí jsou často mnohem prostší, a přitom hluboce lidská. „Lidé chtějí být se svými blízkými, pít kávu na zahradě, koukat na stromy, které zasadili. A my jim to plníme,“ říká Petra Homolová, zakladatelka projektu Sanitka splněných snů. Společně se svým týmem pomáhá vážně nemocným lidem splnit jejich poslední přání, ať už jde o cestu k moři, návštěvu oblíbeného místa nebo setkání s rodinou. Projekt vznikl před třemi lety, kdy Homolová pracovala u Záchranné služby Asociace Samaritánů České republiky. Co ji Sanitka splněných snů naučila o životě? Jaká přání pacientů ji nejvíc dojala a změnila? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Telefon, anonymita a pomoc. Hlavně na tom stojí Linka bezpečí, nezisková organizace, která vznikla před jednatřiceti lety v Praze primárně pro týrané a zneužívané děti. Zakládali ji Zuzana Baudyšová, Jarmila Knight a David Marx, podle vzoru britské Child Line. „Naše linka vznikla jako druhá v Evropě. Původně byla zdarma jen pro pražské děti, záhy se ale služba rozšířila i do dalších měst,“ říká ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková. V provozu je sedm dní v týdnu, čtyřiadvacet hodin denně a za celých jedenatřicet let se ani jednou nezastavila. Rozšířila se do všech měst republiky a její konzultanti a konzultantky se potkali s pestrou směsí problémů a trápení. Proč se na Linku bezpečí obracejí více dívky? Jak mohou pomoci kamarádi? Jak veřejnost? Co s dětmi způsobil covid? A kam se se chce Linka ještě rozšířit? Odpovědi uslyšíte v dalším díle podcastu Jak být lepší.

Bolesti krční páteře, ztuhlá záda, zablokovaný kříž. Jak bychom se měli hýbat, sedět a regenerovat? Petr Zahradník si vybral profesi, kde dle svých slov pomáhá lidem s jejich bolístkami. „Tělo mluví pravdivým jazykem,“ říká fyzioterapeut a zakladatel fyziokliniky Spinezio. Přicházejí k němu pacienti s chronickými obtížemi, s úrazovými i pooperačními stavy. Kromě terapie sedavého zaměstnání se věnuje i fyzioterapii miminek. „Na nich je vidět, že jim stres neprospívá v žádném ohledu,“ říká Zahradník. Naše tělo je podle něj do velké míry chemická továrna, kdy stres a fyziologické reakce vyplavují spoustu látek, které nejsou zdraví prospěšné. Jak správně sedět? Co nám nejvíce ničí tělo? Jak ho můžeme „řídit“ nebo „optimalizovat“, abychom z něj nevytěžovali víc, než snese? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Slovo mikrobiom před pár lety zažilo boom. Jak na mikroorganismy v těle vyzrát? „Mikrobiom rovná se zdravý život a zdravý člověk, ale cesta k němu je nesmírně složitá,“ říká Gertruda Čápová, specialistka v oboru pneumologie, imunologie a alergologie a odbornice na spánkovou medicínu. Střevní mikrobiom je podle ní výsledkem toho, jak žijeme, co jíme a jak spíme. Základ pro něj vzniká už při těhotenství. „Dále samozřejmě velmi záleží na stravě. Dokonce se říká, že u dětí do šesti let jsou střeva hlavní mozek a až pak začíná být hlavní mozek právě mozek,“ říká lékařka působící v Centru pohybové medicíny Pavla Koláře. Jak správně jíst? Jak zjistit stav svého mikrobiomu? Jak jeho kondice (ne)přispívá longevity? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Český pracovní trh stojí na prahu zásadní změny. Každý rok přichází sotva sto tisíc nováčků, zatímco věk odchodu do důchodu se neustále prodlužuje. „Dnes vedle sebe v jedné firmě stojí až pět generací a téměř polovina pracovní síly je starší čtyřiceti pěti let,“ varuje expertka na HR a mezigenerační spolupráci Kateřina Legnerová. Na západ od nás už je běžné, že zaměstnanec „přesluhuje“ klidně o pár let déle. V Česku stále vládne stereotyp, že starší člověk rovná se drahý, pomalý a technologicky pozadu. Kateřina Legnerová ho vyvrací a říká, že smíšené týmy ve firmách zhruba o 150 lidech podle jejích dat podávají až o čtvrtinu lepší a rychlejší výsledky než týmy složené z jediné věkové skupiny. Proč se Česko bojí zaměstnávat lidi ve věku 55+? Jak z věkové rozmanitosti udělat přednost, a ne problém? Jaké dovednosti by si měl starší pracovník osvojit, aby zůstal relevantní na pracovním trhu? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Jak to udělat, aby se nám dostávalo co nejkvalitnějšího vzdělání a co nejkvalitnější formou? Podle Zdeňka Slejšky, ředitele Nadačního fondu Eduzměna, české školství potřebuje jasnou změnu přístupu. V podcastu Jak být lepší odhaluje, jaké konkrétní výzvy nás čekají, co znamenají nové změny pro učitele a rodiče, a proč je teď čas na významnou transformaci.

Co začalo před lety jako bakalářský projekt, dnes využívá více než čtyři miliony lidí. Řeč je o aplikaci Záchranka, kterou vymyslel ještě na vysoké škole Filip Maleňák. Příští rok v březnu oslaví jeho nápad deset let fungování. Od startu urazila aplikace velký kus cesty a v mnohém se zdokonalila. Pro záchranný systém je v rámci tísňového volání plnohodnotným doplňkem. „Stále se máme kam posouvat, třeba do cizích zemí,“ říká Filip Maleňák. Kdo jako první aplikaci použil? Lze ji použít i na jiném než chytrém telefonu? A co dělat, když aplikace omylem záchranku vytočí? Odpovědi se skrývají v dalším díle podcastu Jak být lepší.

S koncem života se setkávají každý den. Pomáhají druhým, aby ho mohli prožít důstojně. Primářka Katarína Vlčková a vrchní sestra Pavel Klimeš z organizace Cesta domů mluví v podcastu Jak být lepší o tom, co znamená péče o umírajícího v domácím prostředí. Jak je v dnešní společnosti vnímáno umírání doma? Je vhodné pro každého? Dá se na to připravit? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Jedno virální video. Jeden senzační titulek. Jeden screenshot z pochybné stránky. I to často stačí, aby se ve společnosti začala šířit „zaručená pravda“. A právě o tom, jak s informacemi zacházíme, mluví v podcastu Forbes Jak být lepší Adéla Šimková – organická chemička a zakladatelka populárního projektu Zeptej se vědce. Proč je těžké poznat pravdivé informace a jak na to jednoduše? Jakých chyb se dopouštíme při vyhodnocování informací? Jak se chránit před manipulací pomocí dat a statistik? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Narodila se v Československu vietnamským rodičům, do šesti let žila ve Vietnamu a pak se s rodiči znovu přestěhovala zpátky do Litvínova. Marcela Vuong patří k vůbec nejznámějším propagátorkám vietnamské kuchyně a její kurzy nebo degustační večeře jsou obvykle plné dlouho dopředu. „Žádný Čech mi vietnamské jídlo zatím neuvařil, ale lidé na kurzech jsou nesmírně šikovní,“ říká Marcela Vuong. Jakou nejoriginálnější otázku dostala na kurzu vaření? Jaká reakce Čechů na recept ji obvykle nejvíc pobaví? A když jste ve Vietnamu, jak poznat místo, kde se rozhodně skvěle najíte? Poslechněte si další díl podcastu Jak být lepší.

Inovace si často spojujeme s nablýskaným světem technologických firem či startupů. Ale co když právě inovace mohou proměnit i životy těch, na které společnost často zapomíná? Melanie Zajacová ve Forbes podcastu Jak být lepší dokazuje, že sociální práce není jen „pomoc potřebným“. Je to strategie, díky níž může společnost fungovat efektivněji, chytřeji – a ve výsledku levněji. „Máme skvělé sociální pracovníky, ale často je svazujeme tak, že nemají prostor skutečně pomáhat,“ říká Melanie Zajacová, šéfka katedry sociální práce Filozofické fakulty UK a odborná garantka organizace Neposeda. Jaká je skutečná cena chudoby? Proč je výhodnější pomáhat efektivně? Proč se sociální pracovník může hodit každému? Jak chytře inovovat a investovat do budoucnosti celé společnosti? Dozvíte se v novém díle našeho podcastu!

V oboru působí už šestnáct let a za tu dobu pracoval se stovkami talentovaných mladých lidí. Co odlišuje ty nejlepší? V podcastu Jak být lepší popisuje René Jež, ředitel českých Young Lions, klíčové dovednosti, které rozhodují o úspěchu v kreativním průmyslu. Jak se mladí kreativci mohou prosadit na mezinárodní scéně? Kdo obvykle vítězí v soutěži Young Lions? A proč je důležité být all in?

Andrea Chaloupková si před sedmi lety vyslechla diagnozu, která ji změnila život. Lékařka ji sdělila, že má rakovinu prsu. Následkem toho absolvovala chemoterapii, operaci a dnes je její nemoc již několik let v remisi. O své zkušenosti se dělí s ostatními, má svůj blog, instagram Kozí život s bezmála devíti tisíc sledujícími a za sebou i poměrně čerstvou zkušenost ze hry Zrádci. Spolupracuje rovněž s organizací Fuck Cancer, kde je aktivní i onkopsycholog Martin Pospíšil. Kromě pacientů, kterým nabízí psychologickou pomoc a podporu, radí i lékařům. Jak s nemocnými mluvit a jakým způsobem jim diagnozu, která jim život převrátí naruby, sdělit. Jaké přetrvávají mýty a pověry o rakovině? Jaké rady nemocní dostávají? Co jim nejvíce pomáhá? Jak je složité přijmout své tělo po operaci? A jak mají s nemocní mluvit jejich blízcí? Odpovědí nabízí další díl podcastu Jak být lepší.

„Matematika je ta nejlepší výbava, kterou svým dětem v tomto století můžeme dát,“ říká Jakub Nešetřil, podnikatel a ředitel nadačního fondu Matika Česku. Co chtějí udělat pro to, aby učitelé matematiky a fyziky přestali být v český školách ohroženým druhem? V českých školách – na druhém stupni základních škol i na středních školách – akutně chybí dva tisíce učitelů a učitelek matematiky, fyziky a informatiky. Právě z přesvědčení, že je to pro budoucnost velký problém, vznikl nadační fond Matika Česku. Kromě „akutní intervence“ v podobě deseti tisíc korun měsíčně pro zatím čtyřicet talentovaných učitelů chtějí spolupracovat na dlouhodobých změnách, jak učitele získat a udržet. „Když tu budeme mít hodně lidí, kteří jsou v matematice dobří, i když ji třeba nestudují, ale jen ji používají v každodenním životě, tak celá naše společnost bude bohatnout,“ je přesvědčen Jakub Nešetřil. Proč tolik Čechů říká, že na matematiku nemá buňky? Proč tolik dětí nemá matematiku rádo? Není pro učitele ponižující přijímat každoměsíční příspěvky? A kdo tedy učí matematiku, když na školách chybí učitelé s touto specializací? A co na to Ministerstvo školství?

Ve zdravotnictví se Jaroslav Pekara pohybuje více než dvacet let. Vyzkoušel si práci sanitáře, ošetřovatele i sestry na akutní péči a po Praze jezdí v sanitce jako záchranář. Momentálně ho ale nejvíce zaměstnává trénink studentů i kolegů v krizové komunikaci s pacienty a v sebeochraně. Nedávno začal působit jako školitel i na oddělení akutního neklidu v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Když ho člověk poslouchá, slyší spoustu energie a nadšení, z něhož je znát, že práce je pro něj zároveň koníčkem. Rád boří tabu a dokazuje, že správně vedená komunikace je pro jednání s agresivním pacientem klíčová. I proto si vybral záchrannou službu, hledal pracoviště, kde bude moci konfliktní situace procvičovat. Proč se mu lépe spolupracuje se studenty? Kde nachází inspiraci? Která ulice v Praze je pro záchranáře strašákem? Čemu říká sebeochrana a v čem mu pomáhá jízda na kajaku? Odpovědi najdete v dalším díle podcastu Jak být lepší.

Psychologické bezpečí. Pojem, který se v posledních letech čím dál častěji objevuje v diskusích o zdravém pracovním prostředí. Co to ale vlastně znamená a jak takové prostředí vytvořit? To bylo hlavním tématem podcastu Jak být lepší, jehož hostem byl Martin Matušek, expert na psychologické bezpečí na pracovišti a dlouhodobý spolupracovník Mobbing free institutu. Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují úspěch nejen v byznysu, ale i v životě, je schopnost komunikace a emoční inteligence. Přesto se v českém prostředí stále potýkáme s problémem otevřené a bezpečné zpětné vazby, která často končí u stolu v kuchyňce nebo na cigaretové pauze, místo aby se řešila tam, kde skutečně vznikají problémy. Matušek během nové epizody podcastu Jak být lepší sdílel své zkušenosti a názory na to, jak budovat prostředí, kde se každý cítí respektovaný, motivovaný a nebojí se dělat chyby. „Psychologické bezpečí je specifická atmosféra, ve které se lidé cítí dostatečně jistí, aby mohli otevřeně vyjádřit své nápady, klást otázky nebo přiznat chybu bez strachu z negativních důsledků,“ vysvětluje. Co dělat, když se ocitnete v toxickém pracovním prostředí? Jakou atmosféru nastolit v pracovním prostředí tak, aby tým byl co nejvýkonnější? Jak být lepší na pracovišti? Dozvíte se v novém díle našeho podcastu!

Mladí nebudou tolik úzkostní, když dostanou víc prostoru a nebudeme jim tolik umetat cestu, říká zkušená dětská psychoterapeutka. Zuzana Kocábová, primářka Oddělení klinické psychologie FN v Motole. Byla hostem nového vydání podcastu Jak být lepší. V Česku přibývá dětí i teenagerů, kteří mají psychické potíže. Mezi časté diagnózy patří úzkosti nebo sebepoškozování. Rodiče bývají bezradní i proto, že dětských psychiatrů je extrémně málo. Co můžeme udělat pro to, aby naše děti byly méně úzkostné? „Jedna věc je, že hluboké emoce k dospívání patří, na to bychom neměli zapomínat. Na druhou stranu domnívám se, že cestou může být neumetat dětem cestu tak moc, vystavovat je čas od času nepohodlí, a tím nemyslím, nechat je běhat v tričku ve sněhu,“ popisuje psycholožka a psychoterapeutka Zuzana Kocábová. Jakou roli hrají v rozvoji úzkostí mobilní telefony? Jaké je péče v nemocnici o děti, kterým jde o život? Jaké mají v nemocnici zkušenosti se zdravotními klauny? A dá se jejich úspěšnost změřit?

Jakub Valenta vymyslel projekt Vzdělávání budoucnosti. V jeho rámci učí děti informatiku kreativně a využívá třeba populární hru Minecraft. Jakub Valenta při tom vycházel z vlastních zkušeností. Když opouštěl vysokou školu a nastoupil jako programátor do firmy, kde pracoval v Pythonu, zjistil, že znalosti ze školy mu nestačí. Musel se pak sám ještě postupně dovzdělávat. A přitom ho napadlo, že by bylo dobré předávat zkušenosti dál, aby neměly děti, které budou ze škol vycházet, podobné problémy. Programování učí pomocí her, třeba únikových, kdy k nim děti vytvoří celistvý příběh, udělají audiozáznamy, programovací úkoly. Anebo hry pak už samy programují, k tomu používají nejčastěji právě Minecraft. Jsou lektoři schopni na kurzech rozpoznat talent? Proč je znalost informatiky pro děti důležitá? A s jakými znalostmi odcházejí ze základních škol? Poslechněte si další díl podcastu Jak být lepší.

Jak mít v příštím roce lepší byznys? Hostem nového vydání podcastu Jak být lepší byl Václav Novák, jeden z nejzkušenějších krizových manažerů v zemi. „Firma musí být kdykoli připravená na to, že krize může přijít,“ tvrdí. Kdo chce radu, jak ven z problémů, volá jemu. „Už nemusím dělat věci, které nechci, a nemusím se potkávat s lidmi, se kterými se potkávat nechci,“ říká muž, který pomáhal zachraňovat ty nejsložitější byznysy v potížích, od ČSA, Setuzy až po ocelářské Vítkovice. Václav Novák založil investiční skupinu M.L. Moran, úspěšně prodal americkou společnost Technistone, v životě dělal ale i spoustu jiných věcí, třeba učil matematiku v indiánské rezervaci v Kanadě. Je důležitější rozvaha, nebo výsledovka? Jak se připravit na příští rok a být lepší firmou? Jak pracovat se svými zaměstnanci? A co když přijde hladové období? Celý rozhovor s Václavem Novákem najdete v audiu v úvodu článku.

K jeho současné profesi mu tak trochu dopomohl covid. Během pandemie totiž coby promotér a majitel produkční společnosti VDN nemohl pořádat koncerty, a tak se z Petra Větrovského stal režisér. Dnes má na kontě čtyři snímky a pátý dotáčí. V hlavních rolích jsou sportovci, kteří v dokumentu odhalují svůj život, včetně úspěchů i pádů. „První natáčení provázel stres. Vůbec jsem to neuměl, nevěděl, jak to dělat. Ale nakonec to mělo úspěch, na film přišlo padesát tisíc diváků a první víkend na Slovensku vedl v návštěvnosti. Snímek převzal Netflix, HBO, Voyo,“ vzpomíná režisér, který dříve dělal i ředitele fotbalové Příbrami, na svůj první dokument o slovenském zápasníku MMA Attilu Véghovi. Že nemá filmové vzdělání, mu prý při tvorbě dokumentů nechybí. Důležité je podle něj hlavně získat důvěru toho, o kom točí. V Česku zavedl rovněž formát akcí Noci s legendou, kdy české a světové hvězdy vyprávějí svůj příběh. Přivedl do ní třeba Mika Tysona nebo Jean-Claudea van Damma. Jakou hvězdu by rád ještě do Čech přivedl? Jaký film právě dokončuje? Proč o Jaromíru Jágrovi vyjde nakonec seriál? A který moment ho nejvíce dostal při natáčení s Gabrielou Soukalovou? Nejen to se dozvíte v dalším díle podcastu Jak být lepší.

Reklama a manipulace. Dva termíny, které slyšíme tak často, že skoro zevšedněly. Jak ale obstát ve světě obklopeném reklamou, kde jsou triky, emoce a manipulace hlavními nástroji? „Každý z nás je jí ovlivňován, ale málokdo ví, jakým způsobem se to děje,“ říká Romana Mazalová, psycholožka se specializací na reklamu a manipulaci. V nejnovější epizodě podcastu Jak být lepší se s ní noříme do světa, kde nic není náhodné, a odhalujeme, jak efektivněji odolávat prodejním a manipulativním technikám v online i offline prostoru. Jak včasně detekovat manipulaci? Jak se nenechat zmanipulovat reklamou? Jak manipulovat eticky a přitom maximalizovat svůj úspěch? Poslechněte si nový díl našeho podcastu Jak být lepší.

Největší trauma dětí z dětských domovů vyvolává pocit, že je dospělí neochránili, říká Dana Lipová, ředitelka Nadace Sirius pomáhající dětem, které neměly v životě štěstí. O nezdolnosti dětí žijících v ústavní péči, smutku, ale i novém filmu Viktora Tauše nazvaném Amerikánka mluvila ve Forbes podcastu Jak být lepší. Amerikánka tento týden vstoupila do kin. Film, v němž získaly role děti z běžných rodin, ale i ty, které žijí v dětských domovech, inspiroval nadaci Sirius k průzkumu, jak bychom jako společnost mohli být lepší vůči těmto dětem. „Z výzkumu vyplynulo, že děti z ústavní péče si přejí obyčejný šťastný život. Mít práci, rodinu. V odpovědích se ale objevilo například také neskončit na policii, nebýt ve vězení nebo nebýt jako máma,“ popisuje Dana Lipová. Jaká pomoc se ukazuje jako nejúčinnější? Proč patron či hostitel neznamená sponzor? A proč se historicky dětské domovy budovaly na odlehlých místech? Poslechněte si nové vydání našeho podcastu Jak být lepší.

Petr Kosek přetavil svou dobrodružnou povahu do firmy Nalehko. Fyzicky extrémně náročné tracky a závody jsou pro něj balzámem na neustále těkající mysl. Nejen o tom, jak se mu daří běháním odpočívat, promluvil v našem podcastu Jak být lepší. I kdyby chtěl, nemohl zastavit. Nemohl to vzdát. To proto, že byl Petr Kosek zrovna v odlehlých částech americké divočiny, kam by pro něj nikdo nebyl schopný dojet. Běžel totiž možná nejtěžší závod světa Dark Divide 100 měřící 160 kilometrů. Ten nakonec za 32 hodin dokončil. Zakladatel značky vyrábějící vybavení pro dobrodruhy Nalehko není v takto extrémních podmínkách žádný nováček, je ostatně prvním Čechem, který prošel trojici nejdelších tracků světa. Ty měřily dohromady přes dvanáct tisíc kilometrů, ekvivalent 59 cest z Prahy do Brna. To vše s jediným cílem: aby si odpočinul. Jak je podle Petra Koska nejlepší začít s běháním? Kolik váží taková speciálně odlehčená mikina pro dobrodruha? Nejen to se dozvíte v novém díle podcastu Jak být lepší.

Děti se vracejí do škol, a tak znovu vyvstává otázka jejich psychické pohody v rámci vzdělávacích institucí, které navštěvují. Jak se s ní dá pracovat, o tom v podcastu mluví spoluzakladatelka organizace Sofa Lenka Felcmanová, která se wellbeingu ve škole věnuje.

Libor Neuwirth vystudoval na Vysoké škole báňské robotiku, ale s manželkou se proslavili zejména instagramovým profilem Etiquette for every day. Co na počínání počínání nového „mistra etikety“ říká matador Ladislav Špaček?

Michaela Duffková má hlavní roli ve filmu Zápisník alkoholičky, který patří momentálně mezi nejnavštěvovanější snímky v českých kinech. Na plátně ji ale neuvidíte, její postavu ztvárnila před kamerou herečka Tereza Ramba. Scénář, jehož byl inspirací blog Duffkové, popisuje závislost na alkoholu, s níž se hlavní protagonistka prala šest let. Dnes už je čistá, což vystihuje i třetí kniha, kterou Duffková napsala s výstižným názvem Deník nealkoholičky a jež míří na pulty knihkupectví. „Téma závislosti a toho, co s ní bylo spojené, touto knihou uzavírám. A uvidíme, co přijde dál. Nechci říkat, že už nikdy žádnou další nenapíšu,“ podotýká spisovatelka, kterou nynější filmová adaptace „obnažila“ před celým národem. Jak na film reagovala nejstarší dcera, jak složité bylo obnovit vztah s manželem, jak je poznamenala spoluzávislost a jakou má Michaela brzdu, aby se k pití znovu nevrátila? To se dozvíte v dalším díle Forbes podcastu Jak být lepší.

Dovolte sami sobě občas nedělat vůbec nic. S Julií Dobrovolnou, fyzioložkou a profesorkou Masarykovy univerzity, o tom, proč není správně chtít žít úplně bez stresu.

Někdo ho zažívá více, někdo méně. Ne vždy si se vztekem umíme poradit tak, aby naše okolí nezraňoval. Jak s ním co nejlépe pracovat? O tom mluví v podcastu Jak být lepší psycholog a pedagog David Čáp, k němuž docházejí lidé, kteří potřebují pomoci se zvládáním vzteku. Prožívat vztek je podle něj v pořádku, dokonce má i svou pozitivní roli, protože nás o něčem informuje a nabíjí energií. Problém nastává, když dochází k poškozování druhé strany, tedy k prolamování hranic, vyvolávání strachu a ubližování v rodinném, společenském nebo byznysovém kontextu. Proč více partnerských konfliktů vzniká večer? Co vztek vyjadřuje a je dědičný? Jak se vztekají ženy a jak muži? Jak pracovat se vztekem v pracovním prostředí? I o tom je další díl podcastu Jak být lepší.

Jejich původní plán byl rozhýbat lidi, dnes mají dobře fungující byznys s padesátimilionovým obratem. A dál rostou. Manželé Karolína a Šimon Ciprovi založili před lety úspěšnou firmu Dogs and Fun a se značkou Loype rozjeli podnikání, kde hlavní roli hraje člověk, běh a pes. Stojí za webem Běhej se psem a ke canicrossu přitáhli stovky lidí. A jeho popularita stále roste. Proč nechtějí rozšiřovat své prodejny? Proč se vzdali lékařské kariéry? Kdy je vhodné začít se psem běhat? Jak poznat, že se to psovi líbí, kolik zvolit kilometrů a jak poznat, že psa běh baví? I o tom je další díl podcastu Jak být lepší.

Po osmnácti letech ve Španělsku a Singapuru se vrátil zpátky domů do Česka. Jaké to je? Hostem podcastu Jak být lepší je chemik Martin Pumera, jeden z vůbec nejcitovanějších českých vědců. Přes devět stovek vědeckých publikací z něj dělá jednoho z nejznámějších tuzemských vědců. Poslední čtyři roky dostává dopisy od Nobelova výboru a navrhuje jména na nejvýznamnější vědecké ocenění na planetě. Vede čtyřicetičlennou výzkumnou skupinu na Vysokém učení technickém v Brně (VUT) v rámci CEITEC, což je Středoevropský technologický institut. Pod názvem Energie budoucnosti a inovace zastřešují projekty, který se týkají nanorobotů, elektrochemických výzkumů nebo nejnověji vesmírných technologií.

Chybí nám dril, říká Helena Sováková, vojenská a sportovní psycholožka s inspirativní kariérou v armádě. Jak nabýt ztracenou odolnost, a to nejen po návratu z náročného prostředí, je hlavní téma nového dílu podcastu Jak být lepší. Sloužila v Iráku a Afghánistánu. Má hodnost plukovnice. Šéfuje týmu psychologů, kteří poskytují podporu nejen vojákům, ale i dalším zaměstnancům rezortu obrany, jejich rodinám a válečným veteránům.

První kolo přijímacích zkoušek na střední školy skončilo pro většinu dětí úspěšně, dostaly se na vysněný obor. Zároveň je ale v zemi aktuálně šest tisíc dětí a jejich rodin, které neuspěly ani na jedné ze tří vybraných středních škol. Neúspěch nezlehčujte, některé děti jsou teď skutečně velmi nešťastné. Role rodičů spočívá v tom, vymyslet v klidu plán B, radí v podcastu Jak být lepší zkušená dětská psycholožka Jana Zapletalová. Co dělat, aby se z přijímaček nestalo trauma na celý život?

Radikální upřímnost. Sousloví, které vzbuzuje respekt a ostražitost. Podle psychologa a psychoterapeuta Sebastiana Jamese má hlavně navodit důvěru. Umožňuje také verbalizovat vyvrcholení emocí, které zažíváme a běžně potlačujeme. Radikální neznamená extrémní, ale vybízí jít ke kořenům komunikace, k emocím. „Na workshopech se učíme mluvit ‚emočtinou‘,“ říká Sebastian James. Hlavní komunikační nástroje nejsou slova, ale právě emoce. Emoce nás informují o našich potřebách a lidé mají problém vnímat je jako zpětnou vazbu.

Tento rok začalo jaro podstatně dříve, změna je spojená s výkyvy teplot a lidský organismus jim musí čelit. S oteplením začaly kvést stromy a naše imunita je vystavena alergenům. Imunolog a alergolog Radek Klubal v podcastu Jak být lepší radí, jak o sebe pečovat, jakým mýtům se vyhnout a jak využívat technologie v monitorování našeho organismu.

Procvičovat, ale neučit se už nic nového. A těsně před zkouškami spíše odpočívat. Jak prožít posledních pár dnů do přijímaček na střední školu? Nový díl podcastu Jak být lepší probírá toto téma s Ondřejem Lněničkou z pražské Základní školy profesora Švejcara.

Měl by každý v byznysu mít svého kouče? Psycholožka a certifikovaná koučka Lenka Šilerová tvrdí, že jich ročně v Česku systém vychrlí kolem tisícovky. Na rozdíl od psychologů či terapeutů se za kouče ale u nás může prohlásit každý. Podle čeho najít profesionála, který opravdu pomůže? Kdy vyhledat kouče? Jaká je v České republice kvalita koučů? Na co si dát pozor a jak můžeme být díky koučovi lepší?

Proč se v současném světě znovu rozhořelo tolik starých sporů? Stojí za tím nenaplněné psychologické potřeby obou stran konfliktu. Jak vysvětluje sociální psycholožka Sylvie Graf, věda dokáže pojmenovat, co se v takové společnosti v tu chvíli děje. „V našich výzkumech vidíme, že lidé i třicet let po skončení války mají s druhou stranou velmi málo kontaktů. Jde vlastně o takovou neformální segregaci, kdy se lidé od sebe navzájem oddalují,“ popsala v podcastu.

„Mám rád, když mají věci řád, ale v pediatrii musíme být především lidští,“ je přesvědčen jeden z nejznámějších dětských lékařů v zemi Hynek Canibal. „Rodič je pro nás součástí dítěte, žádná návštěva.“ Dětské oddělení havířovské nemocnice vsadilo před lety na zcela jiný přístup k pacientům, než bylo tehdy běžné. Na rodiče malých pacientů nepohlíželi jako na návštěvu, ale nechali je doprovázet dítě léčbou, a to ve velké většině včetně operačního sálu nebo jednotky intenzivní péče.

Dech dokáže zadržet na osm a půl minuty, zvládne plavat pod ledem a potopit se do hloubky dvaapadesáti metrů. David Vencl je český freediver a otužilec, držitel několika světových rekordů, kaskadér a také spisovatel a učitel. Na svých workshopech radí, jak s dechem pracovat, zvládat stres a dostat sám sebe do klidu. „Při otužování a potápění na nádech dostaneme své tělo do prostředí, které je z dlouhodobého hlediska smrtelné. Tedy že když nevylezu včas z té vody, tak umřu. A já těm lidem musím nejdřív vysvětlit, jak tělo funguje a jak se dostat do stavu, kdy hlava už nic neřeší,“ říká potápěč.

Lucie Horníková se už více než dvacet let věnuje problematice domácího násilí, k níž se dostala náhodou. Během covidu začala spolupracovat i s online psychoterapeutickou platformou Hedepy, kde prostřednictvím videohovorů nabízí pomoc obětem fyzického, psychického i sexuálního napadání.

V Jižní Koreji jsou pedagogové jeho typu celebritami na úrovni zpěváků či herců. V Česku je Václav Fořtík znám sice užšímu, ale také vlivnému okruhu lidí. Fořtík provozuje Centrum nadání, v minulosti byl předsedou Mensa klubu i odborným poradcem soutěže Nejchytřejší Čech. Je také autorem publikací pro děti, kterým „látka probíraná běžně na základní škole nestačí“.

Jak se naučit v životě správně řešit konfikty? Proč je důležitý tón hlasu a jaká slova a věty bychom neměli nikdy používat? Odpoví nejznámější profesionální vyjednavač Radim Pařík.

„Často si mě lidé najímají třeba ve chvíli, kdy je čeká důležitá konference, vystoupení před zaměstnanci nebo nějaký proslov na veřejnosti,“ tvrdí Štěpánka Duchková, moderátorka, která se posledních dvacet let zabývá mediálními tréninky a školením prezentačních dovedností. Najímají si ji manažeři, obecně lidé z byznysu, ale také i politici. Radí se s ní například o tom, jak správně učesat projev a jak zaujmout publikum.

Hokejový trenér a mentální kouč Marian Jelínek spolupracoval se špičkami českého sportu: Jaromírem Jágrem či Karolínou Plíškovou, radí ale i manažerům. V novém díle podcastu Jak být lepší dává tipy, jak se zbavit strachů a kde najít klíč ke spokojenosti.

Je přesvědčený, že pacienty s vážnou depresí můžeme léčit psychedeliky a jejich účinek si také sám na sobě vyzkoušel. Prožil si tak prý vlastní smrt nebo dezintegraci ega. „Pomocí psychedelik můžeme léčit většinu depresí, a to včetně těch nejtěžších. Zároveň se domnívám, že i pro zdravé lidi, které nic netrápí, to může být obohacující zážitek, který nás může udělat v mnoha smyslech lepšími,” tvrdí psychiatr a profesor Jiří Horáček, vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví. Sám se vědeckému zkoumání psychedelik věnuje už čtvrtstoletí.

Slibují štěstí, lásku nebo i víc peněz. Takzvaní psychošmejdi: lidé, kteří nemají potřebné vzdělání, ale nabízejí psychoterapie, na nichž si postavili svůj byznys. Podle Lukáše Krčila, šéfa online psychoterapeutické platformy Hedepy, jde o rozšířený fenomén a velký problém dnešní doby. Kde hledat kvalitního terapeuta a na co si dát při výběru pozor? Co lidé s terapeuty nejčastěji řeší? A pro koho je vhodná online terapie? Poslechněte si další díl podcastu Jak být lepší o zdraví, seberozvoji a work life balance.

Dřív to bylo cvičení pro pár nadšenců, dnes obrovský trend a také byznys. Vnímání jógy změnil mimo jiné nástup instagramu, kdy se stala přístupnější masám. Podle Jana Zahradníka, který je majitelem jednoho z nejstarších a největších jógových studií v Praze Yogame, není však komercionalizace jógy prvoplánově špatná. „Jóga tak k sobě přitáhla víc lidí, mnozí se zbavili předsudků, které se v souvislosti s jógou dřív objevovaly. Lidé jógu dnes vnímají často jen jako fyzické cvičení, i to je v pořádku. Jóga je však mnohem víc, je to také filosofie i životní styl,“ tvrdí Zahradník. Jak a proč začít s jógou? Pro koho je vhodná? Jak se vyznat v jednotlivých stylech a jak si najít správného lektora? To jsme s Janem Zahradníkem podrobně probrali v tomto díle podcastu Jak být lepší, který se věnuje seberozvoji, zdraví a work life balance.

Nezaměstnanost v Česku je stále rekordně nízká a pohybuje se kolem tří a půl procent. Firmy těžko shánějí kvalitní pracovníky, což nahrává všem, kteří hledají práci. „Mladí lidé bez zkušeností si dnes při nástupu často říkají o nadstandardní peníze. Firmy na to vzhledem k situaci na trhu často přistupují s tím, že si je vychovají a investují do nich,“ tvrdí Tomáš Urban, HR Business Partner ze společnosti Manpower Group.

Pocity štěstí v našich životech mají tvar křivky U. Nejvíc šťastní jsme jako děti, pak to klesá. Nejméně šťastní jsme potom kolem čtyřiceti let a pak se zase cítíme lépe. Pocity štěstí ale můžeme prý sami ovlivnit. „Například tím, že se budeme sami v něčem posouvat, vzdělávat se, dávat si nějaké mety, v něčem se zlepšovat. To je dokázané a smysluplné. Jde o rozvojové cíle, nikoli výkonové cíle. Například si dáme za cíl udělat stojku, nebo se naučit cizí jazyk. To nám svědčí. Naopak příliš usilovat o samotné štěstí není cesta k tomu být šťastnější,“ tvrdí věhlasný kouč nejen manažerů Radvan Bahbouh.

Nejprve ta špatná zpráva: stárnout prý začínáme už ve 25 letech. A teď ta dobrá: omládnout se dá až o dvacet let. V novém díle podcastu Jak být lepší to tvrdí lékařka Monika Golková. „Platí, že jsme to, co jíme. Můžete mít na něco intoleranci, aniž si to uvědomujete. A tělo se tak vyčerpává zánětem, se kterým bojuje,“ tvrdí Monika Golková, která je zároveň majitelkou antiaging kliniky. Strava a pohyb jsou podle ní základními pilíři zdraví a dlouhověkosti.

„Pokud pravidelně trénujete, jíte zdravě a staráte se o sebe, zvyšujete mimo jiné šanci na to, že najdete kvalitnějšího partnera. Jednak budete nejspíš přitažlivější, ale také víc sebevědomí, budete vitálnější a také budete mít víc energie pro různé aktivity. Takže je větší šance, že najdete partnera, jenž bude disponovat stejnými rysy,“ tvrdí Michal Vrátný, známý pod přezdívkou Radar. Zakladatel úspěšné sítě tělocvičen Železná koule tvrdí, že mnoho aspektů fyzického a mentálního zdraví máme sami pod kontrolou, a navíc se prý při pohybu vylučují takzvané molekuly naděje. Pravidelným pohybem lze také úspěšně bojovat proti stárnutí.

„Metoda Empowerment Self defence je komplexní přístup k sebeobraně, který se zaměřuje na prevenci a nestaví jen na fyzické přípravě, tedy hmatech a chmatech,” tvrdí lektorka a mentorka tohoto směru Linda Štucbartová. Podle ní agresivita ve společnosti narůstá a dokládají to i statistiky. Štucbartová v rámci svých kurzů vyučuje i to, jak se vyhnout konfliktu. Vše podle ní začíná už tím umět si nastavit osobní hranice. Pokud už ke konfliktu dojde, různými technikami lze také ovládnout umění deeskalovat napětí a situaci urovnat. Velkou roli přitom hrají i takové záležitosti jako jsou síla a intonace hlasu

Syndrom vyhoření – téma, které se skloňuje stále častěji nejen mezi manažery, ale i třeba mezi mladými lidmi. „Je to emoční a fyzické vyčerpání, které se projevuje nějakou kombinací příznaků. Mezi hlavní projevy patří extrémní vyčerpání, depersonalizace, tedy jakési odpojení od sebe a snížení výkonnosti, “ tvrdí terapeut Jan Piskač, který působí v pražském Motio centru a právě syndromem vyhoření a jeho léčbou se mimo jiné zabývá. Podle Piskače syndromem vyhoření trpí odhadem v České republice asi dvacet procent populace, jde tedy o poměrně rozšířený problém.

Dodává klid, pomáhá zvládat stres a utřídit si myšlenky. Populární směr mentálních tréninků dokáže pozitivně ovlivnit náš život. A tak jsme si do podcastu Jak být lepší pozvali lektora mindfulness Michala Dvořáka.

Kvalita pracovního prostředí nebo časová flexibilita. Hodnoty, které jsou podle průzkumů nejen pro české zaměstnance dokonce důležitější než třeba platové ohodnocení. Vyplývá to z dat, které má k dispozici pražský vzdělávací institut ELAI (European Leadership and Academic Institute). Jeho ředitelka Johana Sedláčková Vamberská se zabývá mimo jiné takzvanou workplace analýzou pracovního prostředí a radí firmám, co zlepšit. Jak se mění naše nároky na pracovní prostředí? Jak budeme pracovat v budoucnu? Jaké jsou největší nedostatky v českých kancelářích? A proč lidem už nestačí jen počítač a židle?

Děti a vstřícnost české společnosti k nim. A také jejich výchova. Tato témata se dostala do popředí v souvislosti s nedávnou kauzou pražského bistra, které vydalo seznam pravidel, jak by se u nich děti měly chovat. Rozvířilo to diskuse mimo jiné i na téma výchovy dětí s argumentem, že někteří rodiče neumí své ratolesti ve veřejném prostoru usměrnit. Podle psychiatričky Aleny Večeřové-Procházkové bychom se však měli zabývat mnohem důležitějšími záležitostmi. Dnešní děti a dospívající podle ní trpí ve velkém psychickými obtížemi a odborníci jim nestačí pomáhat. Jaké problémy mají dnešní lidé a mladiství nejčastěji? Na co si dát pozor? Jak správně nastavit dětem hranice? Jak se vyznat ve výchovných přístupech a proč neexistuje jediný univerzální koncept? Jak u dětí regulovat čas strávený na tabletu a telefonu? A co udělat proto, aby byli lidé lepšími rodiči?

Zapamatovat si sto slovíček za hodinu zvládne každý, stačí znát správné techniky, tvrdí Jakub Pok. Ovládat paměťové techniky přitom podle jeho slov může každý z nás. Nezáleží na našem talentu, intelektu, a dokonce ani na věku. Jakub Pok vystudoval rakouská a německá studia na FSV UK a také práva, v životě se však našel právě ve výuce paměťových technik. Už léta provozuje s manželkou úspěšně svou Školu paměti, kde je učí. Jeho služby vyhledávají ve velkém i vysoce postavení manažeři, obchodníci, či finanční konzultanti, kteří nechtějí zapomínat a potřebují v hlavě udržet mnoho informací. Jak se dá cvičit naše paměť a jak si mozek udržet v co nejlepší kondici? A proč si většinou pamatujeme jen bizarnosti a perličky? Proč bychom měli naši paměť trénovat a proč dávat pozor na sociální sítě a moderní technologie?

I když se v Česku stále zvyšuje průměrný věk dožití, a doháníme tak vyspělé západní země, Češi nadále pokulhávají v péči o vlastní zdraví. „Mnoho lidí u nás téměř nekonzumuje zeleninu a ovoce, naopak přijímáme hodně soli a také nadměrně pijeme alkohol,“ tvrdí lékařka a vědkyně Eliška Selinger. Jak souvisí výživa se sociálním statusem a s chudobou? Co má podle lékařky zásadní dopady na naše zdraví? Co si myslí o populárních dietách a výživových směrech, jako je vynechávání lepku, laktózy nebo o „sugar free“? A proč podle ní většina Čechů nemůže jít do důchodu až v 68 letech, což je hypotéza, o které se teď diskutuje? I tyto otázky padly v dalším díle podcastu Jak být lepší, tentokrát věnovanému stravě.

Pusťte si první díl Forbes podcastu s názvem „Jak být lepší“, kde bude Veronika Jonášová pravidelně přinášet rozhovory o životním stylu, work-life balance a seberozvoji s odborníky a osobnostmi z různých oblastí. Podcast bude vycházet v neděli jednou za čtrnáct dní. Radek Laci je vyhledávaným trenérem s nabitým kalendářem, a to především díky osobitému přístupu ke cvičení. Tělo je podle něj propojené s psychikou víc, než si myslíme. „Pokud někdo trpí úzkostmi, poznám to na první pohled podle ramenou a hrudníku,“ tvrdí rehabilitační trenér Radek Laci. Pohyb by podle něj měl být hlavně udržitelný a pravidelný. „Pokud cvičíme správně, stačí 15 minut denně, zato pravidelně,“ tvrdí Laci, podle něhož se však hodně lidí začne zbytečně znepokojovat tím, že je to málo a rovnou to třeba vzdají.