NGéčko podcast

Proč stárneme, kde selhává slibovaný elixír mládí a proč si nesmrtelnost nepřejí lidé, kteří mají rodinu. Biolog Jaroslav Petr o telomerách, Yamanakových genech i o medicíně za miliony dolarů.

Tři zadržení pytláci na indonéském ostrově, 3,6 milionu vylíhnutých želv a projekt, který chce vrátit tlustokožce do Česka. Ochranář Tomáš Ouhel v podcastu o tom, proč samotné zákazy nestačí.

Patnáct let svářel na pronajatém parkovišti, pak spustil pod hladinu stanici Hydronaut. Konstruktér a vědecký potápěč Matyáš Šanda o týdnu v ocelové trubce pro tři lidi, o riziku, které si zvolil schválně, o Antarktidě, o posádkách, které se rozpadnou dřív než technika, a o práci zedníka na Měsíci.

Na mapě Česka nenajdeme místo, jehož základní rozměr bychom neznali. Hranická propast je výjimkou. Víme, že je nejhlubší zatopenou propastí světa. Nevíme však, jak hluboká skutečně je. Potápěči se v ní dostali do míst, kam by se většina lidí neodvážila ani ve snu, a dnes v jejich práci pokračují roboti. Hynek Adámek s o tomto dobrodružství v hlubinách povídá se speleology Michalem Gubou a Davidem Čanim.

Erupce roku 79 pohřbila Herkulaneum i jedinou knihovnu, kterou nám antika zanechala — a právě tím ji zachovala. Klasický archeolog Pavel Titz v podcastu National Geographic o čtení zuhelnatělých svitků, o Pompejích a o dřímajícím Vesuvu.

Zooložka Karolína Brandlová se záchraně západního poddruhu antilopy Derbyho věnuje čtvrt století. V podcastu National Geographic vysvětluje, proč obraz hladového pytláka zkresluje realitu.

Hostem dalšího dílu Podcastu National Geographic je Marie Novotná, badatelka v oboru staroseverské literatury a překladatelka ze staroseverštiny a norštiny z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Mapy vypadají jako nestranný obraz světa – jenže někdo rozhodoval, co na nich bude. Historický geograf Jiří Martínek v podcastu National Geographic o falešných hájovnách, hranicích kreslených vojáky a rekordu starém 256 let.

Petr Bambousek vede fotoexpedice do tropů přes dvacet let. V podcastu National Geographic došlo na bitvu s makaky, na čtení hadů i na to, co s fotografií provede umělá inteligence.

Neurovědec Aleš Stuchlík v podcastu National Geographic vysvětluje, jak vzniká paměť, proč se mozek mění každou vteřinou a jakých chyb se vyvarovat při učení. Řeč je i o tom, proč nás sociální sítě tak vtahují a jak se jim bránit.

Česká redakce National Geographic zařadila Arthura F. Sniegoně mezi pětici osobností, jejichž úsilí pozitivně ovlivňuje dění ve světě. V podcastu National Geographic si s ním fotograf přírody Petr Slavík povídal o střetech při zabavování kontrabandu po boku sítě EAGLE i o plánech jeho spolku Save-Elephants.

Dvojnásobný držitel Zlatého cepínu Marek Holeček v rozhovoru pro National Geographic vysvětluje, proč jsou pro něj ceny jen „střepy" a co ho po desítkách let stále žene do nejvyšších hor světa.

První ředitelka Českého egyptologického ústavu Renata Landgráfová odhaluje, co čeká českou egyptologii: neprozkoumaná podzemí Neferirkareho pyramidy, umělá inteligence učící se číst hieroglyfy a tajemství, která by mohla skrývat další nevykradená hrobka v Abúsíru.

„Je to taková detektivka,“ říká o svém nejnovějším filmu Leviathan režisér a producent Steve Lichtag. Aby nedošlo k mýlce, Steve Lichtag detektivky běžně netočí – jeho vášní jsou moře a oceány a zvířecí obyvatelé, kteří v nich žijí.

Biolog a fotograf Petr Jan Juračka fotí pro český NG v extrémních podmínkách - od Himálaje po Antarktidu. Specializuje se na dronovou fotografii a radí, jak bezpečně zvládat adrenalinové situace. Klíč? Poslouchat místní experty a mít techniku dokonale zažitou. Více v podcastu.

Jak zachytit na fotografii předmět starý 29 tisíc let, aby v něm bylo vidět něco víc než jen kus vypálené hlíny? Martin Frouz, dvorní fotograf české edice National Geographic, přibližuje jedinečnou zkušenost fotografování Věstonické venuše a dalších pokladů českého kulturního dědictví. V rozhovoru prozradí, proč se nejtěžší objekty fotí nejlépe a jak vypadá příprava na setkání s artefaktem, jehož hodnota se nedá vyčíslit penězi.

Hydrobiologové Kateřina Kopalová a Petr Jan Juračka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se vypravili na argentinskou vědeckou základnu Esperanza sbírat a zkoumat mikroskopické řasy rozsivky.

O náročné expedici českých a jihoamerických vědců do dosud neprobádaných oblastí And, kde až 70 % rostlinných druhů nenajdete nikde jinde na světě.

Český speleolog Marek Audy objevil se svým týmem v odlehlé oblasti na pomezí Albánie a Řecka největší podzemní termální jezero na světě. K objevu vedla náhoda při vodácké výpravě a následný několikaletý výzkum s využitím moderních technologií včetně lidaru.

Se Stanislavem Komárkem jsme diskutovali o vynalézavosti přírody, pokud jde o napodobování či ochranné zbarvení u různých druhů živočichů.

V době adventu, kdy přemýšlíme o smyslu existence a hledáme klid, můžeme obrátit svůj pohled i vzhůru, na oblohu. Jiří Dušek, ředitel brněnské hvězdárny, je průvodcem nejpovolanějším. V podcastu National Geographic nás provádí fascinujícím světem astronomie a lidské existence ve vesmíru.

Jen málokomu ze západního světa se podaří propojit svůj vlastní život s osudem amazonských indiánů. Český etnolog Mnislav Zelený Atapana jezdí za svými indiány už desítky let, několik kmenů a rodin ho přijalo mezi sebe. Dnes říká, že už je dávno přestal zkoumat, protože studovat členy rodiny by mu přišlo zvláštní. Mnislav Zelený Atapana napsal o indiánech řadu knih a publikací. Jeho poslední literární počin s názvem „Pokrokem k propasti" vysvětluje, čím by původní obyvatelstvo Amazonie mohlo pomoci západní civilizaci v řešení jejích problémů. Více o jeho práci a životě mezi indiány se dozvíte v podcastu. O jeho názorech si můžete přečíst rozhovor v říjnovém čísle National Geographic, které je od čtvrtka 3. října 2024 v prodeji.

Říká se, že kdo jednou propadne kouzlu oceánů, propadne mu navždy. To může potvrdit také český oceánolog profesor Zdeněk Ďuriš, který se rozhodl pro studium mořských živočichů nad jednou větou v knížce od Hanse Haase, rakouského badatele v oboru mořské biologie a pionýra potápění. Profesor Ďuriš dnes úzce spolupracuje s Přírodovědným muzeem v Paříži, s nímž se účastní mezinárodních vědeckých expedic, vyučuje na Ostravské univerzitě a patří mezi několik světových oceánologů, kteří objevují dosud neznámé druhy krevet. Více o jeho práci a o lásce k mořím se dozvíte v podcastu a o jeho zkušenostech z mezinárodních expedic si můžete přečíst rozhovor v zářijovém čísle National Geographic.

Představte si, že jste písařem ve starověkém Egyptě. Celý den se skláníte nad papyrovým svitkem a pouze pečlivě zaznamenáváte důležité informace pro faraona. Vypadá to jako pohodlná práce, že?

Messner, absolutní ikona horolezectví a dobrodružství a muž, který stanul na všech 14 osmitisícovkách bez použití kyslíku, byl hlavním – a jen těžko vyčerpatelným – tématem našeho podcastu.

Česká podvodní archeoložka Barbora Machová nachází na dnech řek předměty, které by na souši dávno zmizely. Co všechno ukrývají naše toky a proč je voda lepší konzervant než půda?

Ztracené mayské město, největší termální jezero světa i tropické ledovce v Africe. Česká Nadace Neuron za dekádu expedic změnila vědeckou mapu světa. Co chystá dál?