Peníze a vliv

Někteří minoritní akcionáři energetické firmy ČEZ, chtějí podat žaloby kvůli údajnému poškození svých investic. Čekají ale až na polovinu roku, kdy pro právnické osoby končí lhůta pro podání daňového přiznání. O krocích státu v energetice a zavedení daně z mimořádných zisků (tzv. windfall tax), diskutují v pořadu Peníze a vliv ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl a Pavel Grünfeld, iniciátor sdružení minoritních akcionářů ČEZ.

Německá ekonomika se potýká s vážnými problémy: jejich výčet je podobný, jaký známe i z Česka. Podle expertky německé průmyslové a obchodní komory Melanie Vogelbachové, především na průmysl dopadají vysoké ceny energií, vysoká inflace a úrokové sazby, nedostatek kvalifikovaných lidí na práci a spousta byrokracie.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) chce od poloviny května začít školit pracovníky stavebních úřadů k práci s novým Portálem stavebníka. Fungovat by měl už od července, a to podle nového stavebního zákona, kdy se má celé řízení digitalizovat, tvrdí v pořadu Peníze a vliv ministr Ivan Bartoš (Piráti). „Je začátek dubna a my stále nemáme prováděcí předpisy. Nevíme, jak připravit projektovou dokumentaci,“ myslí si majitel developerské a investiční firmy Trigema Marcel Soural.

Pomalá modernizace veřejných služeb, nedostatečná ochrana lidí v krizových situacích a chabá informovanost o tom, jak se v takových situacích chovat. To jsou podle nové výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2023 jedny z nejdůležitějších zjištění o fungování státu. „Nepropadám beznaději nad stavem naší země, i když – havlovsky řečeno – nevzkvétá,“ napsal v úvodu zprávy prezident úřadu Miloslav Kala.

Ptát se, jestli má Česko peníze, aby si postavilo čtyři nové jaderné bloky, je „úplně mimo“. Pokud chceme v zemi udržet životní úroveň a průmyslovou výrobu, musíme peníze prostě najít, říká o chystané, možná i víc než bilionové investici do jaderných reaktorů zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost při ministerstvu zahraničních věcí Václav Bartuška. V podcastu Peníze a vliv prozrazuje, že vláda vážně uvažuje i o dlouhodobém kontraktu na dovoz plynu.

Česká pošta se doposud potácela v miliardových ztrátách, zavírala pobočky a propouštěla lidi. Letos ji čekají velké změny: do konce roku musí připravit transformaci, která bude znamenat její rozdělení na dvě části. Bude soutěžit o novou licenci na poštovní služby hrazené státem. A po letech chce skončit „s černou nulou“, tedy bez ztráty.

Ačkoliv výroba tuzemských zbrojovek má v ekonomice jen malý podíl srovnatelný například se zemědělstvím, válka na Ukrajině mu přinesla nebývalý boom. Týká se i firmy, která jako jediná u nás vyrábí velkorážovou munici klíčovou v současných bojích na Ukrajině, což je společnost STV Group.

Zatímco Slovensko platí eurem už 15 let, česká vláda rozhodnutí o datu přijetí o rok odložila. Znovu. Opozice žádá, aby se o možném přijetí eura, ke kterému jsme se zavázali už v roce 2004 se vstupem do EU, uspořádalo referendum. Eurozóna se za poslední dvě dekády podle ní výrazně změnila a je jiná, než když jsme přijetí společné měny schválili.

Nespokojení zemědělci minulý týden protestovali jízdou traktorů – kvůli přísným opatřením společné zemědělské politiky, Green Dealu a situaci na trhu komodit. A to nejen v Česku, ale v celé Evropě. Na to reagovali ministři zemědělství, kteří se v neděli sešli v Bruselu na jednání Evropské rady. A co vymysleli?

Ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo další dopis akcionáři hutí Liberty Ostrava, koncernu britského podnikatele Sandžíva Gupty. Žádá v něm opět informace, jak bude řešit kritickou situaci firmy. Základní provoz největší ocelárny v zemi se před koncem roku zastavil a téměř 6 tisíc zaměstnanců je od té doby za plný plat doma.

Potíže při zavádění nových systémů e-Doklady nebo přihlášky na střední školy, jsou varováním i pro tuzemskou Finanční správu, která odpovídá za výběr daní. Chystá totiž nový daňový informační systém. Fungovat by měl do tří let, takže v příštích měsících by už měla správa „soutěžit“ dodavatele. Pokud by při spouštění systému došlo k výpadkům, stát by mohl na daních přijít o miliardy.

Ministerstvo průmyslu a obchodu dokončuje návrh nové energetické koncepce, v první půlce února ho chce poslat do připomínkového řízení. Předpokládá se, že v energetickém mixu Česka výrazně posílí jaderné a obnovitelné zdroje. Nahradit mají uhelné elektrárny, z který se zatím vyrábí nejvíc, skoro polovina elektřiny v zemi.

Rychlá výpověď z práce, ale s odstupným několika platů a nárokem na rekvalifikaci. Radikální snížení povolovacích lhůt pro různé druhy staveb včetně bytů, a to z deseti let na jeden rok. Povinnost obce zajistit místo v mateřské školce pro tříleté nebo i mladší dítě. A granty na živobytí pro vysokoškoláky. To jsou příklady z celkem 37 opatření na oživení české ekonomiky, které zpracovala Národní ekonomická rada vlády.

Stavebnictví se loni příliš nedařilo. A to i přes to, že je momentálně v Česku rozestavěno nejvíc silnic a dálnic za poslední desítky let a vláda do nich loni a letos investuje celkem 150 miliard korun.

Vláda pracuje na aktualizaci energetické politiky. Jedním z cílů je nahradit v příštích letech dosud klíčové spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla. Počítá se proto s plynovými zdroji, které se dají postavit během několika let a mohou tak vyplnit dobu potřebnou na dostavbu dalších jaderných elektráren.

Už na začátku letošního roku by se inflace měla pohybovat kolem tří procent, což bude podle člena bankovní rady České národní banky Jana Procházky jeden z nejlepších výsledků ve střední Evropě. Mezi hlavní důvody podle něj patří to, že meziměsíční nárůsty inflace se fakticky zastavily už loni a letos by navíc nemělo přijít takové zdražení, jako bylo loni v lednu. Tehdy inflace vyskočila z měsíce na měsíc o šest procent, meziročně pak o 17 procent.

Vláda má před sebou ještě dva roky vlády. Podaří se jí za tu dobu oživit zamrzlou českou ekonomiku? Ministr financí a 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura věří, že ano. Hlavním tahounem růstu bude vyšší domácí spotřeba, protože díky poklesu inflace lidem po dvou letech propadu porostou reálné příjmy.

Rok 2023 se chýlí ke konci. Jaký byl očima pořadu Peníze a vliv? Co si o hlavních tématech v ekonomice mysleli naši hosté, což byli šéfové firem, ekonomové i politici. Jaké plány nebo očekávání měli a jak to nakonec dopadlo? Speciální ohlédnutí za uplynulým rokem nabízí ukázky toho nejzajímavějšího, co v pořadu zaznělo. Vybrala je a okomentovala jeho autorka Jana Klímová.

Podvody na internetových bazarech, nabídky falešných bankéřů na různých internetových platformách a krádeže dat z internetového bankovnictví. Finanční zločiny v kyberprostoru kvetou. Když se k tomu přidají i kybernetické útoky na infrastrukturu, která způsobuje lidem i firmám značné majetkové škody, nárůst zločinu ve virtuálním světě je enormní.

Ačkoliv ceny samotných energií klesají, od ledna si za ně většina lidí i firem opět připlatí. Důvodem je tentokrát růst regulované složky, protože vláda škrtá letošní stomiliardové dotace a zároveň energetickým firmám rostou náklady na dopravu energií a krytí ztrát v sítích.

Proč máme nemocnou ekonomiku? Průmysl je nejnáročnější na energie v EU hned po Bulharsku, k tomu se razantně propadla spotřeba domácností, které se potýkají s poklesem reálných mezd kvůli vysoké inflaci. Proti úspornému balíčku tak vytáhli lidé spolu s odbory do ulic. „V krátkodobém horizontu bohužel výhled není příliš dobrý,“ říká v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus ekonom z londýnské analytické společnosti Oxford Economics Tomáš Dvořák.

Česko vydalo od února loňského roku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, licence na vývoz zbraní a vojenského materiálu za zhruba sto miliard korun. Oproti předchozímu období jde o pětinásobek celkové hodnoty exportních licencí pro všechny země světa.

Velké průmyslové firmy varují před dalším růstem cen energií. Zhorší to naši schopnost konkurovat v Evropě, říkají a poukazují na nově schválený rozsáhlý program pomoci pro podniky v sousedním Německu, v přepočtu za 300 miliard korun.

Nová energetická politika, kterou připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, by měla potvrdit zvýšení podílu jaderných a obnovitelných zdrojů v tuzemském energetickém mixu. Kapacita jaderných elektráren by se tak mohla navýšit do roku 2050 téměř na dvojnásobek a obnovitelných zdrojů by mohlo být desetkrát víc. Taková čísla očekává šéf energetické skupiny ČEZ Daniel Beneš. Podle něj by to v případě jádra znamenalo stavbu čtyř velkých bloků, jako jsou nyní v Dukovanech.

Podniky, které mají většinu tržeb v euru, dolarech nebo librách, mají mít od ledna možnost v těchto měnách nejen vést účetnictví, ale i platit daně, a po dohodě i vyplácet svým lidem v cizí měně mzdy. Daňové přiznání ale budou muset firmy dál vyplňovat v korunách. Systémy státní správy na to totiž nejsou připraveny.

Vláda má za sebou dva roky a je v polovině svého mandátu. Opozice jí vyčítá, že v konsolidačním balíčku oproti původním slibům výrazně zvyšuje daně a z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že má jen malou podporu voličů. Jaké opravdu budou dopady úsporných opatření na lidi? Jednoduchým propočtem je to zhruba 12,5 tisíce korun na člověka, říká člen Národní ekonomické rady vlády, vedoucí Katedry národního hospodářství Právnické fakulty UK a poradce Pirátů Libor Dušek.

Polsko se v posledních pár letech pasovalo ve střední Evropě na ekonomického tygra. Od konce roku 2019 až do loňska rostlo jeho hospodářství nejrychleji v Evropě. Letos ho sice stejně jako Česko postihl propad, ale i kvůli předvolební kampani tamní vláda zavedla určité pobídky, které mají zvýšit domácí spotřebu a pomoci tak ekonomice opět k růstu.

Prudké zdražování potravin v tuzemsku se sice zastavilo, ceny ale zůstávají stále vysoko. Co se dá čekat ještě letos a příští rok? Podle agrárního analytika Petra Havla se s výjimkou zeleniny už snad žádné další zdražování čekat nedá. „Klesají ceny mnoha surovin a také ceny energií. Tyto poměrně významné náklady by se reálně měly odrazit v cenách potravin, které tak budou do poloviny příštího roku stagnovat či mírně klesat,“ uvádí Havel.

Podnikatel Ondřej Kania po 11 letech od založení původní skupiny JK Education, nyní Consilium, jedná se zahraničními investory. Cílem je možnost začlenit skupinu provozující soukromé školy u nás, v Chorvatsku a ve Španělsku do jednoho z prestižních globálních vzdělávacích řetězců. Kania to řekl v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Odmítl ale, že by kupce nějak aktivně hledal.

Vláda chce posílit energetickou bezpečnost Česka mimo jiné nákupy některých firem, které v energetice působí. Ve hře je také opět založení státního obchodníka s plynem, který by mohl uzavřít dlouhodobé kontrakty na zkapalněný zemní plyn pro Česko.

Česko jako ekonomická křižovatka Evropy, čipová velmoc, nebo centrum rozvoje jaderné energetiky. Vládní politici přišli v minulých dnech s nápady, kam by se mělo hospodářství dlouhodobě ubírat. K reformám ekonomiky vyzývají vládu podnikatelské svazy, a už před dvěma lety přišla skupina tří desítek podnikatelů a manažerů s iniciativou Druhá transformace. Jedním z organizátorů je průmyslník Martin Wichterle.

Během září snižuje své ceníky na elektřinu nebo plyn většina velkých dodavatelů energií. Například E.ON bude těm, kdo nemají fixace cen z minula, dodávat plyn o čtvrtinu levněji, než je současný vládní cenový strop, innogy jde dolů o 18 procent. Moravské naftové doly snížily cenu elektřiny skoro o čtvrtinu pod strop a plyn o 36 procent. Pokles cen ohlásila také Pražská energetika, u elektřiny o pětinu a plynu o 30 procent.

Finanční správa nyní finišuje přípravu veřejné zakázky na nový daňový informační systém. Díky němu by pak mohla lidem posílat už předvyplněná daňová přiznání. Stačilo by je jen podepsat a poslat zpátky. V rozhovoru pro Peníze a vliv to uvedla ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.

Česko musí během příštích deseti let vybudovat nové silnice, energetické sítě a postavit plynové elektrárny. K tomu je potřeba změnit zákony a v povolovacích procesech jít „na hranu“, jako to dokázali Němci, Poláci a Holanďani, říká prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. A je potřeba do země přilákat výrobce malých modulárních reaktorů a polovodičů.

Debata o tom, kolik banky zaplatí nebo nezaplatí státu letos na takzvané válečné dani z mimořádných zisků, je podle generálního ředitele Moneta Money Bank Tomáše Spurného zcela mylná. Stát od nich totiž vybere více na běžných přímých i nepřímých daních, uvádí v pořadu Jany Klímové Peníze a vliv.

Průměrný důchod má příští rok stoupnout na necelých 21 tisíc korun měsíčně, což jsou přibližně dvě třetiny průměrné čisté mzdy. Šance, že důchod bude v reálné hodnotě obdobný, jako je nyní, jsou výhledově pro dnešní mladou i střední generaci zcela minimální. „Očekávání s ohledem na demografický vývoj jsou taková, že reálný důchod klesne zhruba o třetinu,“ říká Jana Brodani, která se penzemi dlouhodobě zabývá a od roku 2009 vede také Asociaci pro kapitálový trh.

Společnost Apple kvůli jeho byznysu musela navýšit dodávky mobilů a sluchátek do Česka. Jeho obchody byly tak masivní, že podle zprávy Finančního analytického úřadu (FAÚ) dokonce nanosil během pár let do bank stovky milionů korun v hotovosti. Břetislav Janoušek, vyučený knihkupec, měl tak mimořádnou schopnost získávat důvěru obchodních partnerů, že díky ní dokázal přesvědčit ke spolupráci operátora T-Mobile a finanční skupinu J&T.

Filmový trh v Česku se rychle mění. Lidé chodí méně do kina, fyzické nosiče, jako byly videokazety, později DVD a blu-ray disky, se už staly minulostí. Filmy lidé čím dál víc sledují v digitální formě. Ke změně přispěly i dva roky epidemie covidu, které po určitou dobu provázelo zavření kin. „Urychlily se změny, které byly nastartované už předtím,“ říká v pořadu Jany Klímové Peníze a vliv šéf Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer.

Když se řekne dron, většina lidí si stále představí hlavně létající hračku s fotoaparátem. Z dronů se ale kvůli válce na Ukrajině stali klíčoví hráči jak v samotném konfliktu, tak i v obraně civilních cílů, jako je kritická infrastruktura. Výroba dronů i systémů, jak se před nimi bránit, se proto rozjíždí i v Česku.

Příběh divoké privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS) se začal psát už před více než čtvrt stoletím. Teprve teď ale u soudu v Praze padlo první, zatím nepravomocné rozhodnutí. Soudkyně Silvie Slepičková dala po procesu trvajícím 4,5 roku za pravdu obžalobě. Tedy, že čeští manažeři dolů a s nimi spojení finančníci podvedli koncem 90. let stát.

Cena roční dálniční známky pro motoristy by měla podle vládního úsporného balíčku od ledna zdražit zhruba o polovinu na 2300 korun, poroste ale i v dalších letech, a to v závislosti na inflaci.

Nový zákon o přeměnách obchodních společností a družstev, přezdívaný lex ČEZ 2, může narazit u Ústavního soudu. V pořadu Jany Klímové Peníze a vliv to řekli dva právníci, Petr Kališ z mezinárodní právní kanceláře Cerha Hempel a bývalý člen legislativní rady vlády, právník z Univerzity Palackého v Olomouci Petr Bezouška. Ministerstvo spravedlnosti to ale odmítá. „Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky,“ tvrdí mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Hospodští i pivovarníci chtějí jednat s vládou o připravovaném zvýšení DPH na točené pivo. To má přejít od příštího roku ze sazby 10 procent na 21 procent a tím podražit o několik korun na půllitr. Považují to za nespravedlivé už proto, že zatímco s nimi se o opatření nikdo nebavil, vinařům vláda vyšla vstříc. V plánovaném úsporném balíčku, který má ozdravit zadlužené státní finance, jim ponechala spotřební daň z vína na nule.

Stávková pohotovost, kterou kvůli dopadům vládního úsporného balíčku na zaměstnance a jejich rodiny vyhlásily v pondělí odbory, zatím vládní koalici neobměkčila. Podle jednoho z vyjednavačů balíčku, šéfa Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny za hnutí STAN Josefa Bernarda, nelze čekat v navržených opatřeních zásadní změny.

Ještě nikdy nebylo kolem volby nového prezidenta Svazu průmyslu a dopravy tak živo. Posledních dvanáct let ho vedl podnikatel v dopravě Jaroslav Hanák, který odchází do penze. Při poslední volbě před čtyřmi lety neměl žádného soupeře. Letos o post „prvního lobbisty českého průmyslu“ usilují čtyři zkušení kandidáti.

Solární boom, který žene mimo jiné vzhůru poptávka majitelů rodinných domů po fotovoltaických panelech na střechu, letos sice pokračuje, začíná ale mírně ochlazovat. Zatímco největší energetická firma ČEZ loni lidem na střechy domů dodala přes čtyři tisíce elektráren, což je třikrát víc než v roce 2021, letos v prvním čtvrtletí je to zatím 1300 elektráren, což je meziročně dvojnásobek.

Stát by mohl díky úpravám daně z příjmů od zaměstnanců vybrat o 30 až 60 miliard korun navíc, než kolik získává nyní. Nedopadlo by to přitom ani na chudé a nijak významně ani na střední třídu. Vyplývá to z právě dokončované studie s názvem Jak zachránit rozpočet a napravit nedostatky v danění příjmů, kterou zpracoval tým ekonomického institutu IDEA při CERGE-EI a společnost PAQ Research.

Úpravy sazeb spotřební daně nebo DPH, které plánuje vláda, sice mohou pomoci látat díry ve státním rozpočtu, není to ale dlouhodobé řešení pro vyrovnání každoročních stomiliardových schodků. Sáhnout by se mělo podle liberálního ekonoma a rektora Anglo-americké univerzity Jiřího Schwarze i do přímých daní fyzických osob. Bez toho uzdravit rozpočet nepůjde, uvádí v pořadu Jany Klímové Peníze a vliv.

České ocelárny, železárny, ale i zpracovatelé hliníku a strojírny teď rozhodují o své budoucnosti. Jejich energeticky náročné provozy se musí vyrovnat s dražší elektřinou a plynem. Zároveň jsou pod tlakem Green dealu, který chce, aby výrazně snižovaly emise skleníkových plynů. Jinak budou muset platit obrovské sumy za povolenky CO2. (Repríza.)