Český rozhlas - Cestování

Smršť vzpomínek dokáže vyvolat stará známá melodie nebo třeba vůně. V severoněmeckém Rostocku sází víc na chuť a konzistenci. Zmrzlinu tam vyrábějí na strojích a podle receptur z dob bývalého východního Německa. Mají s tím takový úspěch, že teď zásobují už i supermarkety v okolí.

V Evropě sezona maratonů pomalu končí, na Blízkém východě naopak začíná být počasí pro běhání přívětivé. V jordánském Ammánu proto před pár dny pořádali maraton. Rychle se rozrůstající kopcovitá metropole přitom není běžcům ani chodcům zrovna dvakrát uzpůsobená. Pěších stezek podél cest ale přibývá a šesti tisícům běžců se tentokrát na několik hodin otevřely i hlavní silnice v centru. Běžecké boty obula také blízkovýchodní zpravodajka Radiožurnálu Jana Karasová.

Literatura spojuje - dávám slovo! To je motto společného česko-polského projektu dvou knihoven, karvinské a z Jasztrzębia-Zdroju. Dnes je v rámci něj přichystán pro všechny milovníky knih, dobrého čtení a kreativních činností Den příběhů bez hranic.

Americká zpravodajka Radiožurnálu Jana Ciglerová se nedávno přestěhovala do Washingtonu, kde zatím prakticky nikoho nezná. Když jí proto ve schránce přistála pozvánka na sousedskou soutěž o nejlepší chili, rozhodla se zapojit. Američané podobná setkání pořádají rádi, protože dobré vztahy s lidmi od vedle berou jako důležitou součást života. Jana tak soutěž vzala jako příležitost seznámit se s komunitou, ve které stráví příští čtyři roky. Jak její první americké chili dopadlo?

V českotěšínském muzeu vystavují krásné hedvábné látky s náročnými vzory, tedy brokáty. Dříve zdobily oděvy hlavně šlechty, postupně ale pronikly i do lidového prostředí.

Na délku má skoro 300 kilometrů, na šířku pouhé čtyři. Už více než sedmdesát let odděluje Severní a Jižní Koreu. Vítejte v demilitarizované zóně, jedné z nejstřeženějších hranic světa. Na jihokorejské straně přitom patří k oblíbeným turistickým cílům. Asijský zpravodaj Radiožurnálu David Jakš se vydal k památníkům, vyhlídkám na Severní Koreu i k jednomu z infiltračních tunelů.

Výjimečná kolekce plakátů Alfonse Muchy, která nemá ve světě obdoby, jedna z největších sbírek středověkých oltářů v Čechách nebo Alchymie planet. To jsou unikátní expozice Regionálního muzea v Chrudimi.

Těchonín na Orlickoústecku představuje na první pohled nenápadnou obec v podhůří Orlických hor. Její minulost je ale velmi pestrá.

Od zvukové performance přes elektronickou hudbu až po moravskou cimbálovku. Ve Lvově se představilo současné české umění v nejrůznějších podobách. České sny se přitom za tři ročníky proměnily z jednorázové akce v tradici, která pokračuje i navzdory válce.

Tentokrát jsme na kraji Špindlerova Mlýna, kde už od jara probíhá čilý stavební ruch. Pracuje se na propojení obou hlavních částí špindlerovského lyžařského areálu. Mým hostem je vedoucí provozu lanových drah Jiří Kolín, nechá nás nahlédnout pod pokličku toho, jak se staví nové lanovky.

Lidem bez domova pomáhá v argentinské metropoli časopis Hecho en Buenos Aires. Přísná škola, stará řemesla i svatby. Stockholmský Skansen ukazuje, jak se kdysi žilo ve Švédsku. I to uslyšíte v Reportážích zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

Putování po Javorníku zakončí u kamenného stolu ukrytého v lese při cestě z Hodkovic nad Mohelkou. Neobvyklá památka připomíná místního koláře, výrobce lyží a závodníka Adolfa Walderta, který tu v roce 1935 utrpěl smrtelný úraz. Přiblíží tak i dobu, kdy se na svazích Javorníku pořádaly lyžařské závody.

Za kruhovým výhledem cestovatelé vystoupají na novou rozhlednu na Javorníku. Připomenou její dřevěnou předchůdkyni z roku 1924, jejíž součástí byla i skluzavka pro děti. Z výšky se rozhlédnou po okolních rozhlednách, Jizerských horách i Krkonoších se špičkou Sněžky.

Na vrcholu Javorníku se dvojice zastaví u Obřího sudu. Přiblíží příběh jeho dřevěného předchůdce, který sem doputoval z vídeňské jubilejní výstavy a sloužil jako vyhledávaná restaurace až do požáru v roce 1974. Připomenou také, jak inspiroval vznik podobného podniku v Lázních Libverda.

Víte, jak vzniklo pořekadlo, které praví, že kominík přináší štěstí? Zvlášť pokud si na něj sáhnete. V magazínu Vltavín to vysvětlí kominík Josef Bažant, místopředseda Spolku pro založení muzea kominického řemesla a jeho propagaci.

Skleněné objekty, kovové a dřevěné sochy nebo vázy z uranového skla, jehož výroba má v Česku téměř dvousetletou tradici. Na prestižním pařížském Týdnu designu se letos vedle předních francouzských galerií a institucí představili také čeští umělci. V prostorách Českého centra vystavovala například Eva Eisler, jedna z nejvýznamnějších osobností současného českého designu.

V tuto dobu už většina čápů dávno odletěla do zimovišť v jižních krajích a znovu se s nimi setkáme až na jaře. Některým ale cestu překazilo zranění nebo nemoc, a tak musí odlet odložit, dokud se nedají znovu dohromady. Nástrah, které na elegantní ptáky číhají, je celá řada. Pomáhat jim s nimi umějí v německém Loburgu, kde sídlí čapí nemocnice.

Hora Nebo, Lotova jeskyně nebo město Gadara. Místa, která najdete v Bibli, leží také na území Jordánska a země se na ně snaží přilákat turisty. A ač to může znít trochu paradoxně, muslimská monarchie už začala s přípravami oslav dvou tisíc let od křtu Ježíše Krista v řece Jordán. Teď si také vyzkoušela, jaké publikum do biblických kulis přitáhne koncert evropské vážné hudby. Zajela si na něj i naše blízkovýchodní zpravodajka Jana Karasová.

Chovat koně, to byl jeho dávný sen. A když se mu naskytla příležitost odkoupit chátrající teletník za Píští, neváhal. Postupně jej zvelebuje a zabydluje koňmi s prvotřídní genetickou výbavou. Ovšem místo, kde stáj Josefa Blokeše stojí, je pozoruhodné i díky volně žijícím živočichům, zejména ptákům.

V osm na parket, v jedenáct domů. V Bratislavě se týdny dopředu vyprodává Mama je späť – party, která běžný klubový večer obrací naruby. Je jen pro ženy, začíná o několik hodin dřív a hudba je šitá na míru právě jim. Na parketu se přitom potkávají maturantky, mámy i seniorky. Podobných akcí přibývá i jinde v Evropě. Proč na ně ženy slyší, zjišťovala v Bratislavě zpravodajka Bára Vránová.

Tajemné runy, luštění šifer a důkladná prohlídka hradní zříceniny. To vás čeká na Hukvaldech, pokud se pustíte po stopách hradních hledaček.

Restaurace Ayada vznikla v roce 2008 v newyorském Elmhurstu, čtvrti s největší thajskou komunitou ve městě. Šéfkuchařka Kitty Thammasatová ji pojmenovala po své dceři a podnik si rychle získal pověst místa s autentickou thajskou kuchyní, kterou ocenil i New York Times nebo průvodce Michelin. V roce 2019 otevřela druhou pobočku v Chelsea Marketu. Hitem se stal dezert z manga a sladké kokosové lepkavé rýže. V čem tkví kouzlo téhle jednoduché kombinace?

Věrní posluchači Casablanky Tereza a Martin Kinclovi za sebou mají cesty do východní Asie i do střední Ameriky, Martin složil kapitánské zkoušky přeplavil se z Grónska na Island a z Islandu na Azorské ostrovy. Své nejsilnější zážitky vyprávějí v nové epizodě cestovatelského podcastu Radia Wave Casablanca, který je k některým cestám přímo inspiroval.

Jsme znovu mimo rozhlasové studio. Tentokrát na místě, které nemůžete minout, chcete-li z Vrchlabí zamířit do Špindlerova Mlýna. Hned u kruhového objezdu je běžecký areál Vejsplachy. Právě tady jsem se z mnoha důvodů setkala s biatlonistkou Lucií Charvátovou.

V New Yorku s nimi navštívíte dirigentskou premiéru Gustavo Dudamela před tamní filharmonií. Představí japonského konzula v Litvě - Čiune Sugiharu dlouho nikdo neznal, přestože právě on zachránil před německým nacismem falešnými vízy tisíce Židů. A ve Francii vás zavedou na populární bleší trhy.

Na jednom ze stockholmských ostrovů jen pár minut od centra leží obrovský park. Dnes by na třech stovkách tisíc čtverečních metrů mohla vyrůst celá nová luxusní čtvrť, obyvatelé Švédska si ale na tento prostor nedají sáhnout. Sídlí tam totiž Skansen, obří muzeum pod širým nebem.

„Až se vám narodí děti, rozlučte se se svobodou. Budete mít konec cestování, konec zábavy.“ Zastrašující věty tohoto typu skutečně mohou odradit mladé lidi natolik, že potomky odkládají na pozdější dobu.

Jihokorejský Busan a moře k sobě patří odjakživa. Je tu největší námořní přístav na Korejském poloostrově, obří loděnice i vyhlášená rybí tržnice. Ta je mimořádná nejen bohatou nabídkou nejrůznějších druhů ryb a mořských plodů, ale také tím, že kolem ní chybí obvyklý odér podobných míst. Mořského úhoře tam ochutnal náš zpravodaj v Asii David Jakš.

Když je třeba, musí nazout holínky, vyměnit knihy za košíky a studovny a reprezentační sály za les. Řeč je o pracovnícíh Muzea Beskyd. Na zámku ve Frýdku-Místku totiž každý rok pořádají výstavu Živé houby v muzeu. A ty je samozřejmě třeba nejprve nasbírat. Výstava v Muzeu Beskyd potrvá do neděle 27. září.

Newyorská filharmonie, nejstarší americký orchestr, má po sedmnácti letech nového šéfa. Stal se jím Gustavo Dudamel – někdejší dítě z venezuelského hudebního programu pro chudé, dnes jedna z největších hvězd klasické hudby. Diriguje už od jedenácti let a vážnou hudbu se snaží přiblížit i lidem, kteří by si k ní jinak cestu možná nenašli. Zakládá hudební školy pro děti z chudých rodin, spolupracuje s popovými hvězdami a i svůj první koncert v Radio City Hall pojal netradičně.

Spisovatel Petr Sagitarius inspiruje lidi k poznávání Třince a jeho okolí. Po úspěchu jeho románů se totiž fanoušci vydávají na různá místa ve městě, po kterých se pohybovala i románová postava major Roman Saran. Postupovat přitom mohou podle interaktivní zážitkové hry, kterou vydalo třinecké Infocentrum spolu s knihovnou.

Knihy, nábytek, oblečení, ale i různé kuriozity. To všechno může člověk najít na bleším trhu v Lille na severu Francie. Organizátoři blešáku ho označují za největší v Evropě a první víkend v září každoročně přiláká kolem dvou milionů lidí – kupců i prodejců.

U Pohoře, místní části města Odry, stojí na návrší rozhledna Olšová. Má 64 schodů, je vysoká přes 17 metrů a vyhlídkovou plošinu má ve výšce 13 metrů. Její tvar upomíná na strážní věž, kterou mají Odry ve svém znaku.

Začínám počítat auta. Dva, čtyři, šest, osm, deset, dvanáct… „Máme to ještě ve dvou halách,“ upozorňuje průvodce František Jiříček. V tu chvíli je jasné, že počítání nebude nejlepší reportérská metoda. V Muzeu vozidel, techniky a řemesel v Pořežanech na Českobudějovicku by totiž člověk mohl strávit návštěvu hlavně inventurou. A stejně by nejspíš něco přehlédl.

Cestovatel a ultraběžec Jan Rendl se vydal do Jižní Ameriky oběhnout jezero Titicaca. Nejdřív cestoval po Peru a aklimatizoval se na velkou nadmořskou výšku v peruánských horách. Z bolívijské strany pak vyrazil na běh kolem slavného jezera v nadmořské výšce přes 3800 metrů nad mořem. Jak to dopadlo? Poslechněte si jeho vyprávění!

Za kvalitní kávou a jídlem nemusíte vyrážet jen do velkých měst nebo turisticky vyhledávaných míst. Zajímavé podniky najdete také v Chocni.

Očistit nejen tělo, ale i duši. Takový byl účel středověkých lázní v arabském světě. Jejich pozůstatky se dochovaly také v Evropě, například na Pyrenejském poloostrově, který po staletí zčásti ovládali muslimové. Důmyslně vystavěné lázně byly místem, kde se nespěchalo a kde byl čas na péči i odpočinek. Většina z nich postupně zmizela, ať už působením času, nebo po znovudobytí území křesťany. Jedny z nejzachovalejších se nacházejí v andaluské Rondě.

Jsme zase mimo rozhlasové studio na ústředí horské služby v Krkonoších ve Špindlerově Mlýně. Letos je to totiž přesně 60 let od okamžiku, kdy na horách pomáhají záchranářům jejich čtyřnozí parťáci.

Experimentální skleník v Jordánsku. Carbonarium v polském Slezsku. Nebo muzeum punku na starých veřejných záchodcích v centru islandské metropole. To jsou Reportáže zahraničních zpravodajů.

Křížová cesta je souborem staveb v krajině, které vyprávějí o ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jednu z nich najdete i mezi Bílovcem a Bílovem. Nedivte se – až tam půjdete – rezavé patině siluet na jednotlivých zastaveních. Šlo o promyšlenou vizi architektů.

Jen méně než pět procent rozlohy Jordánska má půdu vhodnou pro zemědělství. Většinu zeleniny proto království pěstuje v úrodném údolí Jordánu. Na Hášimovské univerzitě ve městě Zarká ale zkoušejí, jak pěstování rozšířit i do polopouště. Jeden z profesorů ve vyprahlé krajině postavil experimentální skleník, ve kterém pěstuje zeleninu ve vodě. Hydroponické systémy totiž spotřebují méně vody než běžné zavlažování.

Kozlovice se chystají na pouť, a to už příští týden. Tamní kostel je totiž zasvěcen svatému Michaelu archandělovi. Uslyšíte například to, proč stojí k hlavní cestě zadem.

Začátek školního roku mají za sebou i studenti ve Spojených státech. Americké školy se ale od těch českých v mnohém liší. Jinak začíná a končí vyučování, odlišný je systém známkování i způsob výběru předmětů. Velký rozdíl představují také spádové školy, díky nimž dětem a rodičům odpadají nervy s přijímacími zkouškami. Proč to ale není jen výhoda? Na první školní den se do jedné z washingtonských škol vydala zpravodajka v USA Jana Ciglerová.

V Opavě se můžete vydat do světa básníka Petra Bezruče. Vlastním jménem Vladimíra Vaška. Tamní památník je vybudován na místě, kde stával jeho rodný dům.

Koncept známý i z českých měst – časopis prodávaný lidmi bez domova – funguje také v Argentině. Podobně dlouho jako český Nový prostor vychází v argentinské metropoli měsíčník Hecho en Buenos Aires, tedy Vyrobeno v Buenos Aires. V době, kdy v ulicích města prudce přibývá lidí bez domova, natáčel v zázemí časopisu Dominik Tesár.

Mařenčina studánka je zastavení na naučné stezce na frenštátských Horečkách, které nedávno prošlo obnovou. Kdysi na místo velmi rád chodil frenštátský básník Josef Kalus, pro něhož byly hory a příroda velkou inspirací. Ostatně na jeho verše u pramene taky narazíte.

VOD. Tak říkají pracovníci Planetária Ostrava svému pokladu, největšímu pozemnímu dalekohledu, kterým můžou návštěvníci pozorovat noční oblohu. Zkratka VOD znamená Velký ostravský dalekohled.

Rubín nemusí být jen drahý kámen. Ve Skalici na Slovensku se tak už přes sto let říká i místnímu červenému vínu. Má přesně dané složení, vznikat může jen v okolí zmíněného města a jeho jméno chrání Evropská unie. Každý rok tam navíc vybírají ten nejlepší rubín. Čím je Skalický rubín výjimečný a jak poznat ten opravdu povedený?

Jaká je stopařova mnohaměsíční cesta přes země, o kterých vůbec nic neví, až do Indie? Jak si (ne)vybrat záchrap spoty, místa na nocování? Stopař Fanda Pavlas v posledních letech najezdil mnoho kilometrů a příběhy z cest vypráví v nové epizodě podcastu Casablanca.

Krajina na pomezí Vysokomýtska a Chrudimska, v oblasti Vraclavského hřbetu, je plná příběhů a tajemných míst. Najdete tu pozůstatky středověkých tvrzí a půvabné historické domy z opuky.

Ve Francii je stále oblíbenější Bretaň. Svou nespoutaností a divokou přírodou láká nejen turisty, ale i Francouze, kteří se tam stěhují za novým životem. Naše spolupracovnice Marie Sýkorová se vypravila na samotný konec Francie – na její nejzápadnější ostrov Ouessant.

Závišův kříž, který je uložený v klášteře ve Vyšším Brodě, patří mezi nejvýznamnější relikviáře ve střední Evropě. Co je ukryto uvnitř? Traduje se, že i kousek dřeva z kříže, na kterém byl ukřižován Ježíš Kristus. To ale není všechno, co tato sakrální památka skrývá.

Ačkoliv sama soutěživá není, její pracovní kariéra je spojena s televizními soutěžemi. „Modří už vědí“, to je kultovní hláška z legendární televizní soutěže Hip Hap Hop. V České televizi se vysílala na začátku 90. let. Od roku 1997 běží stejně ikonický AZ-kvíz. Společný jmenovatel, respektive společná jmenovatelka Eva Machourková, dříve Brettschneiderová.

Tak vypadá největší trajekt na světě, který pravidelně pluje na trase mezi Oslem a Kielem. Jen lodí se dostanete na ostrov Ouessant, který je na nejzápadnějším cípu Francie. Ohromí vás nejen přírodou. Akrobati a umělci vypráví v cirkusu vedle starých khmérských chrámů například i příběh kambodžského bílého zlata. Jak uslyšíte v dnešním pořadu, tím je pro místní rýže. Moderuje Lubica Bergmanová.

Jsou památky a muzea, do kterých během výletu nebo dovolené zamíříte cíleně. Doporučí vám je známý nebo turistický průvodce. Občas ale na zajímavé místo narazíte úplnou náhodou. Našeho reportéra Jakuba Luckého zaujaly polepené schody v centru Reykjavíku, které vedly do podzemí. Na jejich konci našel muzeum islandského punku.

Mezi německý Kielem a norským Oslem pendluje největší trajekt na světě. Loď Color Magic pojme 2700 pasažérů i jejich auta. Cestující během celodenní plavby můžou zamířit do restaurací, barů, tělocvičny či aquaparku. Na patnácti podlažích je dokonce i vězení.

Ve čtvrtém díle podcastové minisérie Expedice jsme se vydali s předním českým horolezcem Radoslavem „Radarem“ Grohem do Adršpašských skal, které považuje za nejkrásnější místo na světě. Během výletu a výstupu na věž Král Radar vypráví o smrti kamaráda na letošní expedici v Pákistánu, svých začátcích i o tradici lezení na českém pískovci.

Na Floridu jezdí lidé za sluncem a mořem – kdo ale čeká na plážích ticho, spletl si adresu. Miami Beach zní i v poledne jako večírek: hudba z reproduktorů, hlasitý smích, vůně grilovaného masa a nápoje v boxech s ledem. Zpravodajka Jana Ciglerová po letech strávených na Floridě ví, jak si užít pláž stejně jako místní. Jedno varování ale má: sem nechoďte hladoví. Ledaže byste měli rybářský prut.

Polské město Jastrzebie-Zdrój vzniklo teprve před necelými 65 lety jako sídlo horníků. K Ostravsku tak má blízko nejen na mapě, ale i atmosférou. Doba uhelné těžby ale končí i na polské straně a celý region se s touto společenskou změnou snaží vyrovnat. Jednu z cest ukazuje Carbonarium, unikátní muzeum uhlíku, které vzniklo ve zchátralé budově jednoho z tamních dolů.

Cestovatelka Nicolette Ficek Havlová letos přešla Švýcarsko a byla to její svatební cesta. V cestovatelském podcastu Radia Wave Casablanca vypráví nejen o svých krásných zážitcích z hor a peších přechodech, ale také o zhroucení, které ukončilo její pokus o přechod Jižní Ameriky.

Pomník s podobiznou Jana Žižky stojí ve vesnici Čeřejov na Českobudějovicku. Slavný vojevůdce tu totiž ve 14. století měl statek. Lidé si obvykle Žižku spojují s rodným Trocnovem, který se nachází nedaleko, ale rodina vlastnila více nemovitostí v okolí.

Pošta u vlakového nádraží, budovy na Masarykově náměstí nebo Palackého třídě patří k zajímavým příkladům pardubické architektury 2. poloviny 20. století. S řadou těchto staveb se navíc pojí zajímavé příběhy.

Je to hlasité, divoké a plné tanečníků v kožených kalhotách. Děti ale od rádia pryč posílat nemusíte, řeč je totiž o folklórním představení Tyrolský večer. Za hodinu a půl se na pódiu vystřídá přes dvacet čísel, která mají návštěvníkům ukázat, co všechno k místním tradicím patří. A jestli po takové dávce Tyrolska dostane člověk chuť sám si zajódlovat, vyrazila zjistit zpravodajka Bára Vránová.

Ze Záletů vás zdraví Zdeněk Novák. A proč? Protože autorka Záletů Alena Zárybnická bude hostem ve svém vlastním pořadu. Speciální vydání je z Krkonoš.