Hrotcasty

 Blíží se konec globalizace, nebo ne? V dnešním ultra propojeném světě těžko říct. Šance Čechů je ale v tom, že i čínským součástkám dají přidanou hodnotu, říká analytik Hrotu24 Miroslav Zámečník

Mobily, auta, baterie, počítače – veškeré technologie, které běžně používáme, jsou z Číny nebo prostě z Asie. Jenže to, co dělá Apple synonymem pro špičkovou světovou techniku, je mozek ze Silicon Valley, který z těch součástek sestaví ikonický iPhone. A právě v tomhle je šance i pro Čechy, protože mozky tady máme, jen je potřeba, abychom zlaté ručičky, o nichž tak rádi mluvíme, nahradili právě zlatými mozečky. "Když se tady věci budou vymýšlet a ne už tolik nutně vyrábět, udělá to z Česka prvoligovou zemi," říká ekonom Miroslav Zámečník v aktuálním Hrotcastu.

Česko by si podle něj mělo najít "svoji parketu". "Nemůžeme soutěžit s Němci ve strojařině, protože jsou prakticky ve všem lepší. Jak ale říká teorie komparativních výhod, i kdyby byli ve všem lepší, musím se specializovat na věci, kde ten rozdíl v kvalitě je relativně nejmenší", dodává Zámečník. Na konec globalizace to podle něj prý zatím nevypadá, už jen proto, že Čína je 31 % celé světové průmyslové výroby. Což je zhruba tolik, jaký byl výkon Británie, když byla na vrcholku sil", upozorňuje analytik. 

Možný návrat Donalda Trumpa bude podle Zámečníka dělat vrásky na čele nejen Číně, ale také Evropské unii, konkrétně Německu a nepřímo tedy i Česku. Podle Zámečníka bude hrát Trump a jeho lidé velmi tvrdě dokud nebude existovat obchodní rovnováha. "Nic nedovede rozčílit Donalda Trumpa víc, než kombinace velkého obchodního přebytku a zároveň malých výdajů na zbrojení", upozorňuje Miroslav Zámečník. Jinými slovy ze odhadnout, že třeba Německu může vzkázat zhruba toto: "Ty se schováváš pod mým jaderným deštníkem a článkem 5 a zároveň ke mně vyvážíš svá prémiová auta" a tím si Německo plní svoji státní kasu, dodává Zámečník.

Co by dalšího by znamenalo zvolení Donalda Trumpa pro mezinárodní obchod? Jak může uspět Česko v mezinárodní konkurenci, jak vypadalo zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze a proč musel Miroslav Zámečník občas z jednání utíkat, nebo chodit zadním vchodem? Poslechněte si podcast.

Nové vydání Hrotcastu se zaměřilo na mimořádnou daň z neočekávaných zisků – konkrétně na její historii. Koncept daně má kořeny, která sahá až do doby první světové války a běžně se objevuje jako reakce na různé hospodářské a geopolitické šoky. Jak upřesňuje analytik Hrot24 Miroslav Zámečník "tyto daně jsou často uvaleny v situacích, kdy vlády čelí nepředvídatelným situacím, jako jsou válečné konflikty a s nimi spojený nárůst cen." Příkladem může být vnější šok způsobený ropnými krizemi, kdy se vlády snaží redistribuovat mimořádné zisky získané v důsledku náhlého zvýšení cen surovin, například v ropném sektoru. "Tato praxe se ukázala být efektivní i v obdobích vysoké inflace, jako byly osmdesáté léta ve Velké Británii, kde byla daň z neočekávaných zisků využita i v energetickém sektoru," dodává ekonom. 

Mimochodem o historickou událost se ve svém materiálu pro zavedení této daně opírá i ministerstvo financí. Konkrétně píše „Není bez zajímavosti, že Thatcherové windfall daň mířila právě na banky, které měly v té době stejně jako dnes nadměrný zisk z rychlého nárůstu úrokových sazeb," uvádí materiál. Podle Miroslava Zámečníka to není zcela přesné. "Protože Margaret Thatcherová to použila na banky ovšem v době, kdy úrokové sazby stanovilo ministerstvo financí. Bank of England tehdy neměla nezávislost, pokud jde o stanovení monetární politiky. To mělo právě ministerstvo financí. Takže tady to není úplně přesně, historie je barevná", vysvětluje ekonom. 

Jasným příkladem využití této daně na začátku první světové války bylo Švédsko, které, přestože zůstávalo neutrální, zavedlo exportní daň na železnou rudu a ocel vysoké kvality určenou pro zbrojařské úsilí. "Podobně Dánsko, inspirováno Švédskem, uvalilo daň na vývoz vepřového, což byl další způsob, jak využít ekonomické situace pro zvýšení státních příjmů", popisuje Miroslav Zámečník.

Ve Spojeném království, významném účastníku první světové války, byla situace trochu odlišná. Zde byla zavedena daň z neočekávaných zisků na munici, což byl poměrně neobvyklý krok. Tento přístup byl motivován absencí cenové regulace a pocitem, že dodavatelé munice vydělávají "příliš mnoho". Kdo v Česku zaplatil na neočekávané dani nejvíc? Co dani říkají minoritní akcionáři ČEZu? Přišel čas na její zrušení? A troufne si ji ještě někdo zavést? 

Českým národním sportem se stala natažená dlaň, říká analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. Podle něj vše se vypuknutím panedemie a následnou Ukrajinksou krizí a prohloubením trendu státních zásahů. V reakci na to vlády, za cenu nárůstu dluhu, výrazně navýšily podpory nejen pro občany, ale i pro firmy. "Aby se nepropouštělo, tak prostě přijímaly firmy docela velké peníze od vlády", říká Zámečník. 

Zároveň ekonom upozorňuje, že v řadě případů firmy, které čerpali pomoc během covidu, si pak vyplatili dividendy. A to podle něj nejde moc dohromady: "Běžně se dělo, že se přijal antivirus a vyplatily se dividendy. Jak to říkal Švejk, takových věcí by se dělat nemělo, ale ono se to může." doplňuje s nadsázkou analytik. 

Řada firem, které v krizi žádaly o pomoc, nyní sedí jak poměrně velkém objemu peněz. od roku 2020 se jeho objem vkladů v bankovním systému u řady firem zvýšil o desítky procent: "Třeba zemědělství, lesnictví a rybolov je v takové situaci, že od roku 2020 se jeho objem vkladů v bankovním systému zvednul o 54,6%.Zpracovatelský průmysl, který byl stíhaný všemi poruchami v dodavatelských řetězcích, sedí momentálně na 212,9 miliardách a od covidu si ten objem úložek zvýšil o 37%," uvádí Miroslav Zámečník. 

Jenže je nutné se podívat, co může být za důvodem, že firmy hromadí finance. Podle Zámečníka by peníze měly sloužit investicím a měly by mít pozitivní ekonomickou návratnost, jenže "firmy se bojí, co bude dál. Třeba Green Deal jsme si vymalovali v tak strašně černých barvách, že se ho opravdu bojíme. My jsme zranitelní, to ano. A když si tu zranitelnost uvědomuješ, tak se toho bojíš," uzavírá analytik Hrot24. Co je demoralizace v byznysu? Čemu brání další regulace? Proč Evropa ztrácí konkurenceschopnost? Namaže si nás třetí svět "na chleba"? Poslechněte si podcast.

Důchodová reforma, spojení slov, které lze najít snad v každém programovém prohlášení vlády od listopadu 1989. Není tomu jinak i u současného kabinetu.  "Pokud neuskutečníme rozumnou reformu, systém nebude financovatelný," říká premiér Petr Fiala s tím, že předchozí vlády změny stále odkládaly. 

Podle analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka je možné se inspirovat v zahraničí tak, aby to bylo pro české obyvatele atraktivní – za jedné podmínky: musí to být povinné. Systém dobrovolnosti podle Zámečníka postrádá smysl: „Česko svůj systém založilo na dobrovolnosti a jsou země, které to též nechtěli udělat povinné, jenže šli na to jinak: Zvolili formu opt-outu – tedy člověk je automaticky zařazený hned při nástupu do prvního zaměstnání, ale může vystoupit, většina lidí to ale neudělá.“

Podle analytika Hrot24 nyní v opozici zaznívají návrhy, na zřízení druhého pilíře důchodové reformy. Česko jej přitom už mělo. Produkt vlády Petra Nečase ale využilo pouhých 86 tisíc lidí a následná vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL druhý pilíř zrušila. „Sociální demokracie do toho řezala, jak mohla. Slibovala, že to zruší, což je to nejhorší, co se mohlo stát“, vzpomíná Zámečník. 

Nově zmínil možnost zavedení druhého pilíře místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, Miroslav Zámečník vysvětluje možné důvody: „Co se líbí Karlovi Havlíčkovi je ta skutečnost, že tímhle vzniká národní kapitál. Velký objem úspor. Loni byl celkový objem mezd a platů zhruba 2,5 biliónu a 1% z toho je 25 miliard. Takže by byly peníze do infrastruktury a do jaderné energetiky, protože je jasné, že ČEZ to sám ze svých zisků neufinancuje“.

Zámečník zároveň upozorňuje, že změny v důchodech ale nebudou stačit. „My potřebujeme udělat nějakou důkladnější reformu, nejenom penzí, ale i toho daňového systému“, uzavírá Miroslav Zámečník. 

Kolik si máte spořit na důstojný život v penzi? Kde se vzala myšlenka penzí, proč byl na začátku Římský voják a německý biskup a víte, že je zákon, který nařizuje péči o vaše rodiče? Detaily v podcastu. 

Luca de Meo, generální ředitel Renaultu, varuje veřejnost před hrozící tragédií evropského autoprůmyslu. Podle hlavního analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka v něm přesně pojmenovává chyby, kterých se Evropa dopouští.„Je to tvrdá obžaloba regulací, které například přizabily výrobu malých automobilů,“ říká Zámečník.

Důvody pro nejnižší růst mezd v EU – podle ekonoma a analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka nejsou na tom Češi a Slováci v porovnání s jinými novými členskými státy EU nejlépe hned z několika důvodů: „My jsme schopní se spokojit s relativně nízkými mzdami, protože máme vysokou preferenci stability. Jistoty pracovního místa“, vysvětluje hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. .

Připomíná, že na rozdíl od Čechů a Slováků jsou národy jako Maďaři, Poláci nebo Rumuni mnohem agresivnější v prosazování svých mzdových požadavků. „V Česku mzdy rostly tempem, asi tak jak to pozorujeme v Belgii, nebo v Holandsku. Jinými slovy – západním tempem, jenže jsme měli východní inflaci“, upozorňuje Miroslav Zámečník. 

Zámečník dále poukazuje na kulturní rozdíly v přístupu k práci a migraci za lepšími příležitostmi. Zatímco v Polsku a na Slovensku je migrace za prací běžnější a lidé jsou ochotnější žádat o vyšší plat, v Česku se tato tendence nejeví tak výrazně. Mnoho Čechů považuje žádost o vyšší mzdu za neslušnost. „V mé generaci je takových lidí, kteří si nedovedou říct o přidání docela vysoké procento. Tím samozřejmě škodíme sami sobě a pak se nedivme, že máme pokles reálných mezd“, říká analytik Hrot24.

Přeskočíme Německo

Zámečník zároveň odhaduje, že letos Česko poroste rychleji než Německo. Zhruba o jedno procento a navzdory tomu, že je se svým západním sousedem ekonomicky velmi propojeno. Jak to může Česko zvládnout? V čem se má inspirovat u Číňanů? A proč je Česko „Paříží“ Slovanů? Dozvíte se v podcastu.

Majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač zvažuje, že své dva uhelné lomy a elektrárny Počerady a Chvaletice uzavře na jaře 2025. Důvodem je nekonkurenceschopnost uhelných zdrojů. „Samozřejmě on to bude chtít provozovat do té doby, dokud to bude dávat ekonomickou logiku“, dodává analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. „Cena elektřiny je odvozená od ceny plynu, který hodně vyklesal, tím pádem to stáhlo cenu elektřiny“, popisuje analytik. 

"Situace v energetice je vážná. Nastavení trhu a další faktory - například masivní dovoz plynu - způsobují výrazný obchodní tlak na teplo a elektřinu z uhlí. Ty se kvůli stabilně vysokým cenám povolenek a dalším vlivům stávají nekonkurenceschopné, a tradičním uhelným zdrojům tak hrozí ekonomické odstavení," uvedla mluvčí skupiny Sev.en Gabriela Sáričková Benešová.

Podle Miroslava Zámečníka chce Tykač udržet elektrárny v tzv. rezervě, za poplatek. Tak to funguje třeba v Německu, nebo Polsku. Na to je třeba výjimka a tu Česko nemá. Jak těžké ji bude vyjednat nechce Zámečník odhadovat: „Já bych doufal, že Komise bude možná vstřícnější a bude vnímat realitu české energetiky tak, jak je. Že nebude chtít ohrozit členskou zemi,“ doplňuje analytik.

Útlum uhlí na Mostecku by znamenal postupné propuštění více než 3000 lidí, které Sev.en v dolech a elektrárnách zaměstnává. „Pokud by došlo k propuštění všech jedním rázem, to je ten politický průšvih, to je zároveň ta silná vyjednávací karta. Nebo je zde útlumový program, který trvá ještě 10 let, to je velký rozdíl“, dodává Zámečník. 

Dostal Tykač politiky pod tlak? V čem se liší Pavel Tykač a Daniel Beneš? A proč se ze zprávy radují ekologické neziskové organizace? 

Dlouho platilo, že politika a byznys se do sebe nepletou. V posledních letech ale řada podniků svoji politiku mění. „Začalo to ještě před Donaldem Trumpem, dělo se tak většinou pod tlakem aktivistů ve Spojených státech. Na firmy se vyvinul tlak, aby ve společenských otázkách zaujímali stanovisko“, říká analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. V USA se prý až 70% spotřebitelů domnívá, že firmy by měly deklarovat své postoje k sociálním a politickým otázkám. Naopak v Česku se podle Zámečníka zdá, že většina lidí oceňuje, když se firmy příliš politicky neangažují. Připomíná ale jednu výjimku. Andrej Babiš čelil podobným protestům – vznikla i aplikace, která upozorňovala zákazníky na potraviny vyrobené Agrofertem. Podle Zámečníka šlo o to, že bývalý premiér byl osobou, která polarizovala. 

V rozhovoru Zámečník naráží na situaci Rohlíku, který se rozhodl přestat nabízet produkty společnosti Rabbit Zdeňka Jandejska – jednoho z pořadatelů pražských zemědělských protestů. Toto rozhodnutí vyvolalo rozporuplné reakce veřejnosti. Může podobná aktivita Rohlíku pomoci, nebo mu může naopak ublížit? Je v takové pozici, že si podobné rozhodnutí může dovolit? Mají se firmy politicky a společensky angažovat? 

Do pondělního protestu se zapojili i lidé, kteří s zemědělstvím nemají žádnou přímou vazbu, říká na úvod analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. „Někteří zemědělci mohli být zahořklí, část z nich se taky sebrala a odjela dřív“, podotýká Zámečník.

Jedním z klíčových bodů nesouhlasu v protestu je i otázka Green Dealu. Zatímco někteří vehementně podporovali jeho zrušení, další považují tuto myšlenku za nerealistickou a nepragmatickou. „Není možné a rozumné požadovat od vlády zrušení Green Dealu, co je racionální, realistický a dosažitelný cíl, to je vytvoření zájmový koalice, která bude požadovat zjemnění toho Green Dealů v některých aspektech“, upozorňuje analytik.

Zámečník také připomíná, že to byl Andrej Babiš a jeho vláda, kdo se zavázal k podpoře Green Dealu: „Tato vláda může udělat něco, ale de facto to bude jen rozjemnění Green Dealu. Tak jako tak se bude současná vláda, podobně jako minulá, potýkat s odporem vůči byrokracii z Bruselu“, upřesňuje Zámečník.

Co může vláda s Green Dealem dělat? Proč Rohlík.cz nechce odebírat výrobky od jednoho z organizátorů zemědělských protestů? Může to dělat? A proč byl předloňský rok považovaný za jeden z nejlepších pro zemědělce?

Do roku 2040 má být oproti roku 1990 sníženo emise o 90%, a v roce 2050 se má dosáhnout uhlíkové neutrality. Tyto ambiciózní závazky EU vyvolávají otázky a diskuse o tom, zda je možné a realistické dosáhnout takových cílů.

Dosažení těchto cílů bude podle analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka reálné, ale zároveň velmi náročné a bude vyžadovat velké náklady. „Lze to zvládnout, je zřejmě za cenu velkých nákladů. Uvidíme, jakým způsobem se dají zmírňovat sociální dopady, které se ukazují že budou obrovské, ale do roku 2030 se dá projekt EU „Fit for 55“ udělat“, dodává Zámečník. Upozorňuje, že některé odvětví, jako je hutnictví železa a ocelářství, mohou být náročná na dekarbonizaci, což by mohlo způsobit zvýšení nákladů.

Další zajímavý prvek je zaměření na Čínu, která hraje klíčovou roli ve světových emisích. Miroslav Zámečník zdůrazňuje rychlý nárůst spotřeby energie v Číně a klade otázku, zda Evropa skutečně hraje dostatečně významnou roli ve světovém kontextu. „Nic neznamenáme, tečka“, dodává. analytik.

Zámečník též naráží na to, na jakém základu je načrtnut boj za uhlíkovou neutralitu. Podle něj za to částečně mohou i historické okolnosti – zejména koloniální minulost západních zemí, které se mohou cítil provinile a chtějí svoji minulost napravit: „je to mávání ctností (…) většina těch zemí západních má nějakou kolonialistickou minulost, zodpovědnost za planetu, je to teď takové probuzení, trochu taková hanba“, uzavírá Zámečník.

Proč upadla Evropa do bezvýznamnosti? Jak obstojí Česká republika? A proč se má přehodnotit rozhodnutí o zákazu výroby spalovacích motorů? 

Nedávné protesty zemědělců zasáhly několik evropských zemí, včetně Francie, Belgie, Německa, Polska a nyní i Portugalska. Tato vlna nesouhlasu vyvolala otázky týkající se struktury a podpory zemědělského sektoru v celé Evropě.

Zatímco někteří zemědělci zdůrazňují problémy spojené s ekologizací a omezením používání pesticidů a herbicidů, další mají obavy z přílišné byrokracie spojené s evropskými environmentálními směrnicemi. Tyto obavy se stávají výraznějšími vzhledem k historickým a kulturním odlišnostem mezi západní a východní částí Evropy. „Východní Německo je hrozně podobný Česku. Jinými slovy, tam byla také taky JZD a státní statky a po pádu komunismu se skoro nikdo nepřihlásil k té půdě. Takže vznikly podobně, jako u nás, velké zemědělské společnosti, zatímco, když si vezmeš Bavorsko, tak to je taková ta zemědělská oblast, která

je hezká na pohled. To je ten tradiční sedlák“, vysvětluje odlišnosti analytik Miroslav Zámečník. 

Zdůrazňuje, také, že jedním z hlavních problémů, kterými se zemědělci zabývají, je ekologizace a snaha o omezení používání chemických hnojiv a pesticidů. Zemědělci argumentují, že tato opatření zvyšují náklady a omezují produktivitu, což může být problematické zejména pro větší zemědělské podniky.

Protesty zemědělců nejsou jen výrazem nesouhlasu s ekologickými opatřeními, ale také se zaměřují na systém dotací a byrokratické kontroly ze strany Bruselu. Zámečník podotýká, že je důležité kultivovaně diskutovat o změnách a najít rovnováhu mezi potřebami zemědělců a ekologickými cíli.

Budou v Česku protesty podobné těm ve Francii, nebo Německu? Co by znamenal vstup Ukrajiny na trhy Evropské unie? A proč Evropská komise zdvojnásobila kontroly u zemědělců? 

Ještě loni na jaře předpovídalo ministerstvo financí pro letošní rok razantní růst české ekonomiky. Miroslav Zámečník, analytik Hrotu24 popisuje, jak tehdejší údaje mluvily o 3%, „potom v srpnu předpokládali 2,3%, pak v listopadu předpokládali 1,9% a teď se nám to scvrklo na 1,2%.“

Jako příčinu vidí analytik Hrotu 24 především to, že v predikci nejsou zakalkulovaná veškerá rizika. Ta vidí i v geopolitické situaci – zmiňuje třeba nejistotu v Suezském průplavu, kdy Jemenští Húsiové ostřelují proplouvající lodě. Rejdařské společnosti pak raději volí cestu kolem Afriky, což cestu může prodloužit až o dva týdny. „To vše způsobuje poruchy v dodavatelských řetězcích a můžou promítnout do zhoršeného výkonu české ekonomiky“, upřesňuje Zámečník. 

Druhým faktorem, který ovlivňuje výkon ekonomiky je dění na tuzemském trhu a chování spotřebitelů. Jde zejména o to, jak lidé hospodaří se svými vklady, jakým způsobem utrácí a zda mají optimismus. „Na každou nejistotu, na každý výraznější riziko reagujeme zvýšením úspor. Chováme se úplně stejně jako Němci. Dokonce ale jsou národy, které se chovají přesně opačně, a dokonce jedna ekonomická teorie říká, že to je to racionální chování člověka, který nepředpokládá, že ta krize potrvá věčně,“ dodává Miroslav Zámečník.

A podle něj se podle tohoto vzorce řada světový krizi nakonec urovná a ekonomika se rozběhne naplno. A český spotřebitel to za dvě čtvrtletí může poztivně poznat. Ale ani tehdy to neznamená, že Češi začnou vidět věci pozitivně. „Já na to mám teorii. To je ten Kalouskův syndrom, že prostě my špatný zprávy, který sděluje vláda, si ještě pustíme do zesilovače.“ Jinými slovy, chceme je vidět a číst hůř, než jsou. Podle Zámečníka je proto nutné mít takové lídry, kteří budou pro společnost důvěryhodní tak, že jim pozitivní zprávy uvěří. Kdo to může být si poslechněte v podcastu. 

Národní ekonomická rada vlády představila 37 bodů, které mají zvýšit výkon české ekonomiky. Podle Rady Česká republika ztratila komparativní politické výhody. „Česko už není tak levné, jak bylo“, dodává hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. 

Nerv svojí studií reaguje na požadavek vlády. V okamžiku představení konsolidačního balíčku opozice vládě vyčítala, že v něm chybí jakékoliv prorůstové impulzy a že svými opatřeními ekonomiku jen škrtí. Studie nervu je reakcí vlády na tuto kritiku. „Potřebujeme dohody nad prioritami, které půjdou nad rámec jednoho volebního období. Bez zbytečných personálních přetřesů,“ popisuje Zámečník. Podle něj je dokument málo ambiciózní, protože třeba rezignoval na věci, které sice stojí peníze, ale mají dobrou návratnost. „To je chyba,“ uzavírá Zámečník. 

Jako klíčové téma vidí ve větší flexibilitě pracovní trhu v Česku. Bude podle něj nutné uvolnit přístup na české pracovní trh: „to jsou všechno hodně dobré nápady, ale jsem zvědav, jak to zprocesuje tuzemská byrokracie“ a dodává, že bez hrubého porušení pracovní kázně anebo bez kolektivního propuštění je v Česku pracovní pozice velmi chráněná. „U nás je spousta pracovních sil vázána u zaměstnavatelů, kteří nejsou vysoce produktivní. Když zamkneš tu ekonomiku v nízké produktivitě a nízkých mzdách, není to dobře,“ popisuje analytik.

V rozhovoru mluví o i rozporu při lákání zahraničních pracovníků na českých trh. V tuto chvíli je tlak na vládu, aby umožnila příchod méně kvalifikované pracovní síly třeba z Asie. „Náš potenciál se vyčerpal. A protože se mu nedostává lidí, anebo to ti naši lidé nechtějí dělat, tak hledáš jinde,“ popisuje Miroslav Zámečník. 

Čína udává směr v elektromobilitě. Jen za loňský rok se na tamním trhu prodalo přes 6 milionů elektromobilů, další miliony šly na vývoz. Čínská firma BYD i díky tomu předstihla Teslu ve výrobě elektromobilů. „Auta se dostala kvalitativně na evropskou úroveň, nákladově jsou ale úplně jinde“, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník. Čínské automobilky se do popředí dostali za pouhých 20 let. BYD vyrobil své první auto v roce 2003.

Již podruhé se oddaluje nástup zaměstnanců hutí Liberty Ostrava do práce. Podle analytika Hrot24 Miroslava Zámečníka to ukazuje, jak obtížné je za krátkou dobu sehnat finanční prostředky, které by umožnily obnovit naplno výrobu

Euro jen odstraní komplikace na společném trhu, my musíme nastavit nový transformační model, říká v rozhovoru Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Varuje, že Česku ujíždí vlak a víra, že z nás euro udělá Německo, je falešná. Odmítá referendum. Místo toho by mělo Česko zabrat na domácí půdě – dostat pod kontrolu deficit a splnit další „domácí úkoly“, tvrdí Radek Špicar

Iracionální strach

Politici, podle něj, nechávají lidi žít v iracionálním strachu. Uvádí jeden příklad za všechny: že euro znamená automaticky zdražování. Je to argument, který ho v debatě o euru nejvíce štve: „Je to mýtus, Slováci ukázali, že to není pravda. Co mě naopak potěšilo je, že i odpůrci přiznávají, že to (euro) není něco, čeho bychom se neměli obávat“.

Euro z nás Německo neudělá

A pokračuje: „Euro je jen měna, to z nás Německo neudělá, takže stavět euro jako základní kámen, to by dělal jen blázen. Ano, odstranilo by komplikace, kterými trpíme kvůli koruně.“

Pro další rozvoj Česka je ale podle Špicara nutné přejít na nový transformační model. Ten z devadesátých let fungoval, ale nyní ho považuje za vyčerpaný: „druhá ekonomická transformace, která nám umožní dohnat vyspělé země Evropy, to je to klíčové, co potřebujeme. My jsme ekonomicky výkonnější než jih Evropy, teď musíme dohnat tu západní a severní“

Plnění Maastrichtských kritérií mohou být benefitem pro Česko nejen kvůli euro: „měli bychom mít pod kontrolu inflaci, statní dluh – hlavně vůli sobě.“ Můžeme klidně pracovat na domácích úkolech a konečně začít veřejně diskutovat o euru a dávat na stůl čísla, která nikdo nezpochybní.“

Politici musí zahájit debatu. Oni musí rozhodnout. „Nevyčítám jim, že jsou proti euru, ale co jim vyčítám obecně, že nevedou debatu. Bojí se jí – 70 % lidí je proti a oni by museli obětovat spoustu energie, aby rozbíjeli mýty kolem eura“, dodává Špicar.

Referendum

Nedávno zmiňované referendum považuje za zbytečné. Byl by to podle něj konec věcné debaty o euru v České republice: „Jestli chceme vést neemocionální debatu o přijetí eura a rozhodnout se na základě faktů, tak to (referendum) prosím neotvírejme“, uzavírá.

Politicky citlivé téma 

Hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník má Euro za velmi citlivé téma: „Vtom smyslu, že má potenciál hodně štěpit společnost. Vnucovat tohle téma do skepticky naladěné společnosti považuje za obtížné“ Má za to, že z tématu se může stát hlavní volební téma „Přijetí eura je teď zástupné téma, které okupuje veřejný prostor a bude populaci štěpit a my se potřebujeme shodnout na opravdu vážných věcech.“  

Kolik lidí přijde o práci v ostravské huti Liberty a existuje cesta k její záchraně? A s inflací rozhodně nejsme nejhorší v EU, říká hlavní analytik Hrotu Miroslav Zámečník.

Situace v Liberty Ostrava je vážná. Podnik hraje o to, aby získal peníze na další rozjezd výroby. Jednou z možností je, že získá zpět miliardy, které odešly jako půjčky dovnitř skupiny. Je nutné, aby je hutě dostaly zpět. Pokud to nastane, pojede fabrika dál, říká v Hrotcastu hlavní analytik Hrotu Miroslav Zámečník. V ohrožení je teď zhruba šest tisíc pracovních míst.

Podle Zámečníka bude nutná konsolidace v rámci celé skupiny. Už dávno měly být podle něj hutě restrukturalizovány. Dává příklad: „Nedělám ocelové dráty, protože jsou tam nízké marže, budu dělat jen trubky pro speciální použití, které mají tu marži vysokou. To znamená, že mám nižší odběr energií, protože vyrábím méně, ale s vyšší marží.“

Ocelářství je cyklický obor. „Dobrou huť poznáš z toho, že když je cyklus na dně, tak neprodělávají hotovost – netečou z nich peníze, zatímco když je vrchol konjunktury, je to továrna na peníze,“ dodává Zámečník. 

Nyní se čeká na oživení trhu, i proto v Liberty neudělali odstávku naplno. Otázkou ale zůstává, zda se všichni zaměstnanci vrátí v lednu do práce. „Tisíce určitě ne, protože když odstavíš ty nejméně ziskové provozy a soustředíš se na ty s největší marží, bude to mít vždycky dopad na zaměstnanost.“ Klíčové podle Zámečníka bude dostat peníze, aby znovu naběhl provoz. 

V rozhovoru také vyvrací údaje Eurostatu, který Česko umístil na nejvyšší příčku inflačního žebříčku. Podle Zámečníka byla do indexu zahrnuta státní podpora energií. Pokud by se odečetla, Česko na tom s inflací nebude špatně: „Inflace výrazně klesá a v letošním roce rostla hodně pomalu,“ dodává.  

Premiérovo prohlášení o blbé náladě řada lidí nečekala. Takovou rétoriku si ale může dovolit prezident, nikoli předseda vlády, říká v Hrotcastu hlavní analytik Hrotu Miroslav Zámečník.

Řetězce si za to, jak hloupým způsobem oznámily zdražení potravin, zaslouží prověřit antimonopolním úřadem. Protest lékařů zase ukázal, že české zdravotnictví potřebuje reformu, říká hlavní analytik Hrotu Miroslav Zámečník.

Snížení úrokových sazeb ještě nepřijde, ale centrální bankéři naznačí, že na něj brzy dojde,

odhadoval před měnovým zasedáním bankovní rady Petr Sklenář

Zatímco z Ameriky přišly vynikající hospodářské výsledky, Evropa naprosto zklamala a

skončila až na výjimky v záporu. „Do toho obrázku zapadá i pokles v Česku, mezikvartálně

0,3 procenta a meziročně je tu pokles 0,6 procent,“ říká v novém dílu Hrotcastu hlavní

ekonom J&T Banky Petr Sklenář a poukazuje na hlavní rozdíly mezi USA a Evropou:

„Americká ekonomika je sedm osm procent nad covidem a vrátila se na růstovou trajektorii,

kterou měla předchozí dvě dekády. Amerika tedy trendově roste v průměru kolem tří procent.

Německá ekonomika trendově neroste už pět let. Je plus minus tam, kde byla v roce 2019. My

jsme pořád ještě pod úrovní roku 2019. On se růst v Evropě poslední dva roky úplně zastavil.

A to brzdí i českou ekonomiku,“ říká Sklenář s tím, že je to důsledek „sérií rozhodnutí“,

mimo jiné neuváženého nastavení klimatických cílů, k jejichž opatrnému ukotvení do reality

začíná docházet teprve teď.

Kromě posledních hospodářských výsledků se Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot

Miroslavem Zámečníkem pochopitelně věnovali také zítřejšímu zasedání bankovní rady

ČNB. „Snížení úrokových sazeb ještě nepřijde, ale ČNB naznačí, že na něj brzy dojde,“

tipoval Sklenář. Víc se dozvíte v aktuálním Hrotcastu.

Slovensko je dnes v rámci eurozóny státem s nejvyšší inflací, říká ekonom Petr Sklenář. 

Inflace a posuny úrokových sazeb ve střední Evropě jsou stále jedním z největších ekonomických témat současnosti. V Česku se sazby budou opatrně snižovat a do konce roku by mohly být pod čtyřmi procenty. Poláci je už před volbami opakovaně snížili a Maďaři řezali ještě víc, než se čekalo.

„Jenže v Maďarsku byl inflační problém nejhlubší, inflace je tam stále kolem dvanácti čtrnácti procent. Snižují ze třinácti procent, takže toho tři čtvrtě procenta není zase tolik,“ říká v novém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. A dodává: „Všichni počítají s tím, že Maďaři budou snižovat sazby, ale pořád zůstanou relativně vysoko.“

Výrazný problém začíná vyvstávat na Slovensku. „Slovensko se stává v rámci eurozóny zemí s nejvyšší inflací. Je to ukázka toho, že jednotná méně přísná měnová politika pro podobně rozehřátou ekonomiku vytváří pokračování inflačního problému, nikoli tlumení, které vidíme u nás,“ říká Sklenář v aktuálním Hrotcastu s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem.

V nejnovějším vydání Hrotcastu Sklenář se Zámečníkem probírali také další vývoj inflace, mezd, sazeb a míry úspor v Česku (aktuální kombinace může sazby „udržet kolem pětky“, říká Sklenář). Došlo i na pozoruhodný vývoj kolem amerických desetiletých dluhopisů. Víc se dozvíte v novém Hrotcastu.

Dražší ropa a slabší koruna v podstatě snížily úrokové sazby, aniž by o nich centrální bankéři stihli hlasovat, říká ekonom Petr Sklenář. 

„Dezinflační proces dostal první trhlinu. Co se mělo vyfouknout, se vyfouklo. Další cesta už bude složitější,“ říká v novém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Jako bychom potenciál pro dezinflaci vyčerpali. A teď naopak přicházejí opačné stimuly jako dražší ropa (nad devadesát dolarů za barel) a slabší kurz koruny (za poslední tři měsíce k euru o tři procenta), které nám úplně nebudou dělat dobře,“ dodává k tomu hlavní analytik týdeníku Hrot Miroslav Zámečník. 

„Až doteď bankovní radě foukal vítr při zpomalování inflace do plachet, teď se to obrací. Pokud bankovní rada uvažovala o snižování sazeb, tak aniž by kdokoli z nich zvedl ruku, je vlastně odhlasováno. Oslabení koruny o procento za poslední měsíc je ekvivalent snížení sazeb o 25 bazických bodů,“ podotýká v nejnovějším Hrotcastu Sklenář s tím, že si však není jistý, zda tak naši centrální bankéři opravdu budou uvažovat. Kromě českých úrokových sazeb řešili Sklenář se Zámečníkem rovněž překvapivě skvělé zprávy za pomalejším odezníváním americké inflace a na pozadí voleb také nejnovější čísla z Polska. Víc se dozvíte v novém Hrotcastu.

Výsledkem jsou ztráty v bilanci ČNB, ale změnit to není vůbec jednoduché, říká Petr Sklenář. 

„V době intervencí v souhrnu ČNB nakoupila devizy za sto miliard eur, tedy zhruba za 2,7 bilionu korun. Mimo jiné to vedlo k tomu, že zdvojnásobila svou bilanci v poměru k HDP,“ říká ve speciálním dílu Hrotcastu věnovaném prodeji výnosů z devizových rezerv národní banky hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. A dodává: „Vlastně to vytváří dva zdroje ztrát v bilanci ČNB – na jedné straně se posilováním koruny znehodnocují nakoupené devizy a na druhé je pak stahování přebytečné likvidity, což vytváří úrokové náklady.“

Odprodejem výnosů „ČNB vytváří nepatrný, ale trvalý tlak na posílení koruny“, vysvětluje Sklenář v aktuálním Hrotcastu s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem. „Současných 130 miliard eur v rezervách je dvakrát tolik, než by odpovídalo úrovni pro ekonomiku naší velikosti.“ Co z toho plyne a jak by se situace dala řešit, se dozvíte v novém Hrotcastu. 

Nastává nejtěžší okamžik celého dezinflačního procesu. Kdyby zakořenila zvýšená inflace, bude to dlouhé a drahé, říká Petr Sklenář. 

Zářijová čísla o inflaci překvapila, 6,9 procenta byl lepší výsledek, než většina analytiků předvídala. „Já očekával inflaci kolem 7,5 procenta. Takže z tohoto pohledu byla inflace těsně pod sedmi procenty trochu překvapení. Každopádně je zjevné, že nákladový šok z inflace odeznívá,“ říká v novém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Otázkou teď bude, co to zářijové překvapení udělá s psychologií podnikatelů. „Tady nastává ten nejtěžší okamžik celého dezinflačního procesu z hlediska měnové politiky. Vypadá to, že máme vyhráno, jenže to paradoxně může být největší prohra. Hrozí, že inflace zpomalí, ale nevrátí se na nízké úrovně, zůstane na nějakých čtyřech procentech. Pak přijde nějaký – třeba ropný – šok a inflace vyskočí zpátky na pět šest procent,“ říká Sklenář. A dodává: „Dostat se pak ze zakořeněné vyšší inflace je hodně dlouhé a drahé.“

V aktuálním Hrotcastu se Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem věnovali také poslednímu ekonomickému dění v Americe a v Polsku a na pozadí útoku Hamásu na Izrael i možným dopadům další války na Blízkém východě. Víc se dozvíte v novém Hrotcastu.

Nemůžeme budovat dálniční síť, posilovat obranu, a ještě všechny výdaje indexovat, to prostě nejde, říká ekonom Petr Sklenář. 

„Vypadá to, že ukončujeme éru monetárních experimentů a záporných úrokových sazeb a vracíme se do situace, kde jsme byli před rokem 2007. Úrokové sazby budou pokrývat inflaci a reálný výnos dostatečně nad inflací bude naprosto normální záležitost,“ říká ve speciálním dílu Hrotcastu věnovaném změně přístupu k měnové politice v USA hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář s tím, že to signalizuje konec éry laciných peněz.

„Americký dluhopisový trh je největší na světě. Tlačí na celý svět, zvedá to výnosy i v Evropě. V Itálii, ve Španělsku se kvůli tomu dluhopisy dostávají nad čtyři procenta, aniž by se tam něco dělo. U nás se výnos desetiletého dluhopisu vrací k úrovni pěti procent,“ říká Sklenář v aktuálním Hrotcastu s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem.

To bude mít zcela zásadní efekt: „Dluhopisové trhy teď přitlačí vlády k tomu, že si budou muset vybrat. Řeknou jim, nemůžete současně budovat obranu, transformovat ekonomiku, budovat sociální stát, rozvíjet regionální školství. Musíte si stanovit priority,“ dodává Sklenář. Více se dozvíte v novém Hrotcastu.

Díky mimořádným příjmům a odložení některých výdajů by nakonec vláda mohla dodržet plánovaný schodek, říká ekonom Petr Sklenář. 

Podle výsledků pokladního plnění to v červnu vypadalo na naprostou rozpočtovou katastrofu. Minus 270 miliard působilo děsivě. „Teď na konci září jsme byli na minus 180 miliardách. To je oproti červnu zlepšení o víc než 90 miliard,“ říká v novém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

děčíme za to však souběhu několika věcí. „Velkou roli v tom hrály jednorázové mimořádné operace na příjmové straně, které se nebudou opakovat. Jednak to byla dividenda z ČEZ, potom mimořádné příjmy z evropských fondů, záloha na daň z neočekávaných korporátních zisků a současně velmi dobré inkaso z příjmových daní právnických osob,“ vysvětluje Sklenář.

Zároveň však varuje, že příští rok už se státní rozpočet bude muset obejít bez mimořádných příjmů a ministrem financí avizovaný celkový deficit veřejných financí lehce přes dvě procenta je trochu sen. „Pro představu – s třísetmiliardovým letošním schodkem státního rozpočtu budeme mít celkový schodek veřejných financí skoro tři procenta. Aby to příští rok skutečně mohlo být na dohled dvojky, musel by se deficit státního rozpočtu blížit 200 miliardám. A na to to nevypadá. Teď se bavíme spíš o čísle 265 miliard,“ říká Sklenář v aktuálním Hrotcastu s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem. Víc se dozvíte v novém Hrotcastu. 

Turecký prezident Erdoğan nám v praxi ověřil, jak nesmyslné a drahé jsou pomýlené makroekonomické experimenty, říká ekonom Petr Sklenář.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se v politice uvedl nejprve jako schopný istanbulský starosta a poté jako kompetentní premiér. „Když Erdogan před nějakými 25 lety přišel do turecké politiky – ještě jako premiér –, tak vlastně ekonomiku země stabilizoval z podobné situace, v níž je teď. Dokázal to přiměřenou hospodářskou politikou, když stlačil inflaci a následně i úrokové sazby,“ říká ve speciálním dílu Hrotcastu věnovaném Turecku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

O to pozoruhodnější je, že se později stal světově proslulým propagátorem myšlenky, že zvyšování úrokových sazeb zvyšuje inflaci, byť ekonomická teorie i praxe tvrdí opak. Výsledkem je současná situace, kdy Turecko balancuje na hraně hyperinflace. Loni vylétla až někam k devadesáti procentům a i nyní se drží kolem šedesáti procent. 

Teď se situace v Turecku pomalu začíná zlepšovat, ovšem ne proto, že by se Erdoğanovo přesvědčení – které s ním mimochodem sdílí i český exprezident Miloš Zeman nebo ekonom Jan Švejnar – naplnilo. Právě naopak, po dalších vyhraných volbách předvedl Erdoğan další veletoč a jmenoval do čela centrální banky novou guvernérku, která začala prudce zvyšovat sazby.

Jak dlouho ještě budou muset Turci držet vysoké sazby a kolik je neortodoxní experiment bude ve výsledku stát, ve speciálním dílu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, rozebírají Petr Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem.

Od centrálních bankéřů jsme slyšeli hlavně lavírování, že řeší otázku snižování úrokových sazeb, ale nic nebudou naznačovat, říká Petr Sklenář. 

Po zasedání bankovní rady České národní banky zůstaly úrokové sazby beze změny. „Když bych byl hodně krutý, řekl bych, že to bylo zbytečné zasedání bankovní rady ČNB,“ říká v novém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Nepřineslo žádnou novou informaci. Jenom že to sledují, že jsou proinflační a protiinflační rizika. Neposunuli jsme se nikam dál,“ říká Sklenář. A dodává: „Důležité bude další zasedání na začátku listopadu. To bude mít rada novou makroekonomickou prognózu.“

Sklenář vysvětluje, že i tehdy však budou bankéři trochu věštit, protože „důležité číslo uvidí až někdy v polovině února – o inflaci na začátku roku. Teprve tehdy odezní všechny šoky a ukáže se, kde ten inflační proces je a jak rychle zpomaluje“.

Kromě české inflace a sazeb probírali Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem v aktuálním Hrotcastu, společném podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, také podstatně opatrnější výroky o inflaci v Maďarsku. A přes novou, reálné (nikoli ceníkové) ceny odrážející, metodiku výpočtu energií ČSÚ se oklikou vrátili k zasedání bankovní rady ČNB.

Nová metodika se totiž po Novém roce promítne i do výpočtu inflace. „Podle nové metodiky se nízké ceny energií budou srovnávat se strašně vysokými cenami z loňska.“ ČNB s tím ale podle guvernéra Aleše Michla počítá, a podstatná pro další určování sazeb pro ni proto bude jádrová inflace (bez cen energií a potravin). „Takže se už nenechá ošálit efektem srovnávací základny. To je přece na pochvalu,“ komentuje to Zámečník.

Víc se dozvíte v novém Hrotcastu.

Pokud si Češi stěžují na stav veřejných financí, tak na Slovensku je to ještě horší, říká Petr Sklenář.

Ministr financí slovenské úřednické vlády Michal Horváth udělal neobvyklou věc. Na rozloučenou s úřadem zveřejnil návrh konsolidace veřejných financí; a to velmi odvážný. „Horváthův návrh počítá s konsolidací o 1,8 procenta HDP. To je opravdu odvážné. Pro ilustraci, nejstatečnější počin Miroslava Kalouska v této oblasti dosáhl 1,5 procenta HDP,“ říká ve speciálním dílu Hrotcastu věnovaném Slovensku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Zároveň však dodává, že jde spíš jen o intelektuální cvičení, protože ten, kdo o nějaké konsolidaci na Slovensku nakonec bude rozhodovat, vzejde z nadcházejících voleb. A tolik šetřit se mu jistě chtít nebude. Ostatně zadlužení je jen jedním z problémů slovenské ekonomiky. 

Ve slovenském speciálu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, rozebírají Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem nejen situaci na Slovensku, ale i její příčiny a možné důsledky nejen pro Slováky. Poslechněte si celý Hrotcast.

ECB se bojí velkého ochlazení, zdráhá se zvednout sazby a jen doufá, že do dvou let inflace klesne, říká Petr Sklenář. 

Když dva (tři nebo čtyři) dělají totéž, ani zdaleka to nemusí být totéž. Tento týden nezvedla sazby ECB, Bank of England, Fed ani Švýcarská centrální banka. Rozdíly v přístupu centrálních bankéřů jsou však diametrální. „Fed říká: Sazby zůstanou vysoko dlouhodobě. Nenecháme se ošálit tím, že inflace zpomaluje,“ shrnuje to v novém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „ECB se naproti tomu bojí velkého ochlazení ekonomiky a naznačuje, že je se sazbami na vrcholu. Doufá, že do dvou let inflaci stlačí. Připomíná mi to výrok bývalého amerického ministra financí Timothyho Geithnera ‚Hope is not a strategy‘,“ podotýká Sklenář s tím, že úplně stejně jako ECB „doufá“ i Bank of England. Naopak ukázkovou práci odvádějí Švýcaři, kteří už nyní mají kladné úrokové sazby.

V aktuálním Hrotcastu, společném podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, vysvětlují Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem, proč došlo k šumu kolem inflace v Česku, když podle ČSÚ byla celkem povzbudivých 8,5 procenta, zatímco podle Eurostatu nepěkných 10,1. Věnují se také poslednímu vývoji na Balkáně, zejména v Rumunsku, jehož ekonomika sice na evropské poměry slušně roste, zároveň se však přehřívá. „Zvěstuje to nepříjemnosti. To se bude muset zaplatit,“ říká Sklenář. Víc se dozvíte v novém Hrotcastu.

Roky se spekulovalo o tom, kdy Čína předstihne Ameriku. Teď už tomu nikdo nevěří, říká ekonom Petr Sklenář.

Vysoké zadlužení, deflace, sklerotický růst a stárnoucí populace. To je Japonsko od 90. let minulého století. A nově i Čína. Jak reálně Číně hrozí „japanizace“?

„Poměr korporátního dluhu k HDP dosahuje v Číně 150 procent. Když se přičtou dluhy vlády a domácností, je celkový dluh v čínské ekonomice kolem 300 procent HDP. Do toho praskla realitní bublina, což vyvolává deflační tlaky, s plnou silou se začíná projevovat demografický problém a navíc Čína prochází přerodem ekonomického modelu. Střednědobý výhled Pekingu není vůbec růžový,“ upozorňuje ve speciálním dílu Hrotcastu věnovaném potížím Číny hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „V posledním roce, roce a půl už skoro nikdo nespekuluje o tom, kdy Čína dožene Spojené státy. Téměř nikdo tomu už nevěří.“  

V čínském speciálu Hrotcastu, společném podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem podrobně probírají nejen čínské problémy, ale i jejich dopady na svět, Evropu a Česko. Víc se dozvíte v novém Hrotcastu. 

Ve světě se ptají: Co když mě se sazbami Češi překvapí podobně jako Poláci a Maďaři, říká Petr Sklenář 

Českou korunu oslabil souběh několika lokálních a globálních událostí. „V dolarovém světě stále řeší, jestli dál zvýší úrokové sazby, teď k tomu došlo i v eurozóně. A to přirozeně vytváří tlak na oslabování měn, které doteď mohly těžit z úrokového polštáře,“ vysvětluje v novém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Do toho ještě centrální banky foukají tím, že začínají úrokové sazby snižovat. Děje se to v Maďarsku, v Polsku. Ve světě si potom říkají: Co když mě podobně překvapí i Česká národní banka? ČNB navíc z hlediska komunikace nešťastně vypouštěla balónky, že začíná v září diskutovat o tom, kdy ty sazby sníží.“  

V aktuálním Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem tento týden samozřejmě probírali poněkud překvapivé zvýšení sazeb Evropskou centrální bankou nebo to, jaký můžeme očekávat další zpomalování inflace v Česku. Víc se dozvíte v novém Hrotcastu.

Pro prudké snížení úrokových sazeb v Polsku se ekonomické důvody hledají velmi těžko. Zato v politice jsou jasné, říká Petr Sklenář. 

Polská centrální banka minulý týden naprosto nečekaně snížila úrokové sazby o 0,75 procenta. Nikdo to nečekal a následně oslabil zlotý i polské akcie. „V ekonomických faktorech tak prudkého snížení se důvody hledají velmi těžko. Zato v politice velmi dobře,“ říká v novém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. V polovině října totiž Poláky čekají parlamentní volby a souboj mezi vládnoucím táborem kolem Práva a spravedlnosti (PiS) a opozicí vypadá velmi vyrovnaně. Snížením úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu dal guvernér polské centrální banky Adam Glapiński svému příteli a šéfovi PiS Jarosławu Kaczyńskému pěkný dárek. „Skoro dvě pětiny polských hypoték mají volně plovoucí úrokovou sazbu. Upravují se každý měsíc, takže se jim snížení promítne do splátek už v říjnu,“ vysvětluje Sklenář. Komu za to asi tak budou polští voliči vděční?

V nejnovějším dílu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, se Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem tento týden zabývali také bídnými průmyslovými čísly z Německa a naopak velmi dobrými výsledky z Ameriky, kde už i škarohlídové přestali věštit recesi. Víc se dozvíte v novém Hrotcastu.

Po roce a půl začaly utrácet domácnosti, a hlavně se výrazně oživily investice firem, říká Petr Sklenář. 

Na první pohled nevypadají výsledky českého HDP za druhé čtvrtletí nijak zvlášť povzbudivě. Přesto skrývají velmi dobrou zprávu. „Vůči prvnímu kvartálu vzrostlo HDP o desetinu procenta, to není moc, ale důležitá je struktura. Po šesti kvartálech začala konečně růst spotřeba domácností. A navíc se výrazně oživily investice firem. Mezikvartálně to bylo skoro o tři a půl procenta. Firmám se vrací optimismus a začínají investovat do budoucího růstu,“ vysvětluje v novém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

V nejnovější dílu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, probírali Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem také tradiční „sabat“ centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole, a zejména vystoupení šéfa Fedu Jeroma Powella, německé tápání v boji s inflací a dolarizaci Argentiny. Víc se dozvíte v novém Hrotcastu.

Hrotcast najdete každý týden kromě Spotify také na Apple Podcasts a Google Podcast

HROTCAST Miroslava Zámečníka a Petra Sklenáře

Až bude příště zase někdo šermovat Damoklovým indexem a interpretovat ho, že jsme na prahu velké krize, nevěřte mu.

Japonská investiční banka Nomura každoročně sestavuje takzvaný Damoklův index, ze kterého jí na základě osmi ukazatelů vycházejí země nejvíc ohrožené zhroucením měny. A letos mezi nimi vedle například Srí Lanky a Turecka jmenovala Česko, čehož se chytli i někteří čeští ekonomové včetně Lukáše Kovandy.

Problém s Damoklovým indexem ovšem je, že používá „model, kterým se snaží pokrýt víc než tři desítky ekonomik, model jim vyplivne jenom hodnoty a oni je seřadí“, vysvětluje v novém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář s tím, že zrovna na Česko se nedá „tupě“ aplikovat a nerozezná, co je a co není problém. „V případě ekonomiky, jako je Česko, to říká blbost,“ tvrdí hlavní analytik týdeníku Hrot Miroslav Zámečník. A dodává: „Takže až bude příště někdo šermovat Damoklovým indexem a interpretovat ho, že jsme na prahu velké krize, nevěřte mu.“

V nejnovější dílu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, probírali Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem také nedávné setkání členů skupiny BRICS a fenomén takzvané ziskové inflace. Víc se dozvíte v novém Hrotcastu.

HROTCAST Miroslava Zámečníka a Petra Sklenáře

Velcí internetoví obchodníci se porvou mezi sebou a malé ryby vedle nich v pohodě přežijí, předpovídá v novém Hrotcastu Petr Sklenář

„Před covidem rostly internetové prodeje ročně kolem osmnácti procent. Pak přišel covid a objem prodejů vzrostl téměř o polovinu. Mluvilo se o strukturální změně, ale to se nenaplnilo. Teď je vývoj u e-commerce naopak horší než v kamenných obchodech, a je dokonce horší oproti předchozímu trendu,“ říká v novém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář s tím, že český e-commerce trh je na evropská měřítka velmi rozvinutý. „Teď se dá očekávat konsolidace. Možné jsou dva scénáře. Buď velcí požerou malé, nebo se porvou velké ryby a malé vedle nich nerušeně přežijí. Já osobně očekávám souboj titánů,“ říká. Pokud by se tento předpoklad naplnil, má se spotřebitel na co těšit – zostření konkurenčního boje mu nahraje.

V nejnovějším dílu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, rozebírali Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem například také očekávaný nárůst ochoty českých domácností více utrácet a vliv snižující se inflace na reálné mzdy. Více se dozvíte v novém Hrotcastu. 

Snižování sazeb se blíží, ale ČNB bude opatrnější. Dojde k tomu spíš až na začátku příštího roku, říká v novém Hrotcastu Petr Sklenář.

„ČNB oficiálně ukončila intervenční režim, ale už od začátku října loňského roku de facto neutratila na korunových intervencích ani eurocent. Byla to jen formální záležitost,“ připomíná v novém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář s tím, že pro část trhu je to první krok ke snižování úrokových sazeb. „ČNB vysílá signály, že oproti polské nebo maďarské centrální bance bude výrazně opatrnější. Vykládám si to tak, že snižování sazeb nebudou chtít uspěchat a odkládají ho na začátek příštího roku,“ říká Sklenář.

V nejnovějším dílu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, probíral Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem například také to, v čem se liší názor bankovních analytiků a ČNB na vývoj české ekonomiky, a velké manévry kolem daně z mimořádných bankovních zisků v Itálii. Více se dozvíte v novém Hrotcastu. 

České podniky v pohodě zvládly covid i inflaci, a z energetické krize vyšly dokonce v plusu, říká v novém Hrotcastu Petr Sklenář.

„Dostali jsme se do paradoxní situace, kdy nefinanční podniky mají u bank větší vklady než úvěry. A není to covidová anomálie – firemní sektor dál zvyšuje svůj likviditní polštář,“ říká ve třináctém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. S tím se podle něj nese jedna dobrá a jedna špatná zpráva.

„Dobrá zpráva zní, že český korporátní sektor je ve velmi dobré kondici. Máme za sebou technickou stagnaci, ekonomika se poslední tři čtyři roky nikam nepohnula, a přesto firmy nemají žádný větší problém. Špatná zpráva je, že tu recesi máme proto, že firmy mají velký převis likvidity. Kdybych byl hodně hubatý, řeknu, že si firmy zvykly, že když budou hodně křičet, stát je vždycky zachrání,“ říká Sklenář.

V nejnovějším dílu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, rozebírali Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem také fenomén rostoucích firemních marží uprostřed recese a naopak trendový pokles míry investic. Víc se dozvíte v novém Hrotcastu.

„Klíčovým faktorem pro zvyšování úrokových sazeb bylo zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB, a ne zavádění nějaké mimořádné daně pro příjem bank,“ říká ve dvanáctém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář, ačkoli někteří analytici spekulovali, že banky zvýšením sazeb reagovaly právě na windfall tax. Jinými slovy, že raději daly víc peněz klientům, než by je odvedly do státního rozpočtu. Zjednodušeně řečeno, časově to nesedí.

V novém dílu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, probírali Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem také úročení vkladů a hledali vysvětlení pro aktuální chování bank i domácností. Pozastavili se například nad faktem, že ani propastný rozdíl mezi úročením termínovaných vkladů a peněz na běžných účtech nepřiměl obrovské množství Čechů pořídit si termínovaný vklad.

„Může to být otázka finanční gramotnosti. Pro někoho může být výše úrokové sazby i tak málo atraktivní anebo tu může být opatrnostní motiv – že lidé zkrátka chtějí mít peníze rychle k dispozici,“ říká Sklenář.

Lepší marže než Tesla má snad jenom Porsche, BMW a Ferrari, říká v novém Hrotcastu Petr Sklenář.

„V krátkodobém horizontu je mladoboleslavská Škoda pořád bohatou nevěstou v koncernu VW, meziročně jí prodeje dál rychle rostou. Velký problém je ale výhled do budoucna,“ říká v nejnovějším dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. A dodává: „Jsme v období, kdy se to bude v automobilovém průmyslu lámat.“ Nejen koncern Volkswagen, ale všechny evropské automobilky jsou jako ve svěráku – shora tlačí Tesla, jejíž majitel Elon Musk se zjevně rozhodl ještě před nástupem autonomního řízení urvat co největší tržní podíl, a zespoda přicházejí Číňané s levnějšími a sofistikovanými auty. „A do toho se smrštilo hřiště,“ upozorňuje Sklenář s tím, že oproti předcovidové době se v Evropě celkově prodávají jen zhruba dvě třetiny aut. 

V novém dílu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, Petr Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem rozebírali například Muskovy nejnovější manévry, výsledky Tesly a v jejich kontextu velmi odlišné provozní marže různých automobilek. Poslechněte si nový Hrotcast.

Z hlediska penzijního systému, ale i ekonomického růstu je to výborná zpráva, říká v novém Hrotcastu Petr Sklenář.

„Jsme jediná země střední a východní Evropy s kladným demografickým vývojem a v následujících dvaceti padesáti letech bychom na tom měli zůstat stejně,“ říká v již desátém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. A dodává: „Jsme atraktivní pro chytré lidi ze střední a východní Evropy. To je dobrá zpráva v mnoha směrech – z hlediska penzijního systému nebo z hlediska ekonomického růstu, protože sem přichází hlavně kvalifikovaná pracovní síla.“

V desátém dílu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, se Petr Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem soustředili na dobré zprávy. A navzdory všeobecné společenské skepsi jich našli překvapivě mnoho, od vývoje inflace přes situaci výrobního průmyslu po stav zadlužení země. Víc se dozvíte v nejnovějším Hrotcastu.

Ceny vstupů jsou mnohem nižší, než byly třeba před rokem, přesto výroba pravděpodobně míří do recese, říká v novém Hrotcastu Petr Sklenář

„Spousta věcí, které bývaly výkladní skříní německého nebo evropského průmyslu včetně výroby aut, ztrácejí dlouhodobý výhled, kde se jí bude dařit za pět za deset let,“ upozorňuje v aktuálním dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Všechny předstihové ukazatele, ať už z Německa nebo od nás, signalizují, že průmysl směřuje do velmi hlubokého propadu. Za posledních dvacet pětadvacet let byly indexy níž jenom dvakrát – na vrcholu finanční krize na přelomu let 2008 a 2009 a v době vrcholící první covidové vlny v dubnu a květnu 2020.“

V tomto dílu Hrotcastu, společném podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, řešili Petr Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem kromě zdánlivě nelogického rozporu mezi lepšícími se podmínkami a rostoucím pesimismem průmyslníků například také to, v čem se liší dnešní přístup Ameriky a Evropy k hospodářské politice. Víc se dozvíte v nejnovějším Hrotcastu. 

Hrotcast najdete každý týden na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a na stránkách týdeníku Hrot.

Skutečný stav státních financí je mnohem horší, než si je vláda ochotna přiznat, varuje v novém Hrotcastu Petr Sklenář. 

„Inflace nám klesá, jenom když fouká do plachet ten správný vítr,“ říká v aktuálním dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Ale co budeme dělat, když třeba ropa vyskočí nahoru? Loni stál barel ropy Brent sto dvacet dolarů, teď je na pětasedmdesáti... Kdyby kvůli nějakému geopolitickému otřesu ropa vyskočila třeba na sto dolarů za barel, mohou všichni centrální bankéři veškeré plány na snižování inflace hodit do koše.“

V nejnovějším dílu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, se Petr Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem bavili také o odlišných přístupech k boji s inflací v Americe a v Evropě nebo o pozoruhodném případu Turecka, které na vlastní měnové politice ověřilo cimrmanovský axiom, že „vyfukováním tabákového kouře do vody zlato nevznikne“.

Kam teď směřuje Turecko, jestli se Čechům vyplatí jako destinace na dovolenou a proč se rozpočtová ozdravná kúra Fialovy vlády podobá podávání ibalginu, se dozvíte v nejnovějším Hrotcastu.

Místy to vypadá, jako když pravá ruka neví, co dělá levá, říká v novém Hrotcastu Petr Sklenář.

„Ministerstvu financí ta čísla vůbec nevycházejí. Jednotlivé zveřejňované dokumenty ukazují úplně něco jiného a některé vládní kroky negují ty předchozí,“ říká v nejnovějším dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Ještě horší potom je chybějící vize, kam se chceme s rozpočtem dostat za rok, za dva, za tři.“ 

„Na jednu stranu je tady strukturální balíček, který má deficit snížit, a na druhou stranu vláda provádí kroky, kterými efekt balíčku úplně neguje. Vypadá to, jako když pravá ruka neví, co dělá levá,“ říká Sklenář.

V nejnovějším dílu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, Petr Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem probírali i poslední nezvýšení sazeb ČNB, naopak razantní obrat v přístupu Bank of England a také nejnovější vývoj v Maďarsku, kde centrální banka na rozdíl od Angličanů věří, že je „před křivkou“ inflace.

Ze všeho nejdůležitější bude, kde nám inflace naskočí na začátku příštího roku, říká v novém Hrotcastu Petr Sklenář.

„Dezinflace právě vrcholí. Je velmi pravděpodobné, že ještě v červnu bude inflace začínat devítkou,“ říká v dalším dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Ve zbytku roku už tempo poklesu ale nebude tak vysoké, inflace se pravděpodobně bude pohybovat kolem osmi devíti procent.“

„Hlavní příběh není o tom, jaká bude inflace do konce letošního roku, to je z 99 procent dané,“ upozorňuje také Sklenář. A dodává: „Rozhodování současné měnové politiky je o tom, kde nám inflace naskočí v příštím roce.“

V nejnovějším dílu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, Petr Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem probírali vývoj inflace a taktiky centrálních bank nejen u nás, ale také v Americe, v eurozóně a třeba i v Polsku. red

Hrotcast najdete každý týden na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a na stránkách týdeníku Hrot.

V průmyslu či ve stavebnictví růst mezd zrychlil na deset procent, trh práce se přehřívá, říká v novém Hrotcastu Petr Sklenář z J&T Banky.

Nejhlubší propad spotřeby domácností v Unii mají Češi, zcela proticyklicky se naopak chovají třeba Rakušané nebo středomořské národy

„Jsou tu dva extrémy. Nejhlubší propad spotřeby v rámci Evropské unie od covidového šoku mají české domácnosti a naopak největší nárůst ve spotřebě mají ty slovinské a středomořské,“ upozorňuje hlavní ekonom J&T BankyPetr Sklenář ve čtvrtém dílu Hrotcastu s Mirkem Zámečníkem.

Ani hamižné odbory, ani nenasytné firmy. Děkovat můžeme tvůrcům hospodářské politiky.

„Za posledních šest let u nás narostly ceny potravin o padesát procent,“ říká ve třetím dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář s tím, že je to obecně rozšířený problém. A není ani plně nový, podobně se viník inflace hledal například v sedmdesátých a na začátku osmdesátých let v Americe. 

„Tehdy se také vedla diskuse o tom, jestli za inflaci můžou hamižné odbory, nebo nenasytné firmy, které zvedají ceny, nebo proradní Arabové tím, že zvyšují cenu ropy. A Milton Friedman říkal, ne, ne, ne, za to z hlediska makroekonomické analýzy můžou tvůrci hospodářské politiky…. I teď můžeme poděkovat tvůrcům hospodářské politiky a centrální bance, kteří ekonomiku prostě přehřáli, vytvořili inflační prostředí a v tomto prostředí potom rostou ceny potravin,“ říká Sklenář v nejnovějším Hrotcastu, novém společném podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění. S Petrem Sklenářem jako obvykle diskutoval hlavní analytik týdeníku Hrot Miroslav Zámečník. 

Leckterého Čecha to možná překvapí, ale čísla mluví jasně. Už minimálně deset let dělají

Poláci chytřejší a úspěšnější hospodářskou politiku než Češi

„Polsko je vítězem růstového závodu,“ říká v novém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T

Banky Petr Sklenář a připomíná, že se Polákům díky kombinaci uzavřenější ekonomiky,

silnější domácí poptávky, ale především chytřejší hospodářské politice podařilo v podstatě

bez zaváhání proplout jak velkou finanční krizí v roce 2008, tak covidem a nakonec i

současnou inflační vlnou.

„Hlavní rozdíl za posledních deset let je budování infrastruktury v Polsku,“ upozorňuje

Sklenář a dodává: „Největší rozdíl je ve schvalovacím procesu. V Polsku se do půl roku

dostanou k rozhodnutí ano/ne. U nás to trvá deset let.“

Ve druhém dílu Hrotcastu, nového společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o

nejaktuálnějším ekonomickém dění, se hlavní analytik týdeníku Hrot Miroslav Zámečník

s hlavním ekonomem J&T Banky Petrem Sklenářem bavili kromě Polska mimo jiné také o

aktuálním vývoji inflace a signálům přehřívající se ekonomiky.

Hrotcast najdete každý týden na Spotify a na stránkách týdeníku Hrot.

Kdyby vláda navrhovaná opatření udělala už loni, bylo by to mnohem lepší než až teď, když už vlak popojel, říká v novém podcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.