Za kostelem

Rozhovor s dokumentariskou a dramaturgyní Eliškou Kánskou. V rámci svého studia v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scénáristiky Janáčkovy akademie múzických umění vytvořila svou dokumentární prvotinu Můj děda kněz, která byla pod pedagogickým vedením Aleny Blažejovské a v dramaturgii Violy Ježkové zveřejněna v řadě Radiodokument Českého rozhlasu Vltava (2021). "Bůh mě nenechá spadnout na dno," říká možná i ze zkušenosti rodinných kořenů ve skryté církvi Koinotes, která v době komunistické totality žila v utajení nejen před vládnoucím režimem, ale taky před církví viditelnou, což do jisté míry přetrvává dodnes. S Eliškou Kánskou hovoří Jan Hanák.

Rozhovor s hudebním režisérem Pavlem Kunčarem. Oba nás inspirovala debata u piva v divadelní hospodě brněnské Husy na provázku, kdy Pavel celkem vášnivě reagoval na předchozí rozhovory Za kostelem s varhaníky Petrem Kolařem a Markem Čermákem, s tím, že je nutné říct, že i ta kytara má v kostele místo. Tedy tak nějak to říkal Pavel. Tak vznikl tento rozhovor, o rytmické či populární hudbě, ba přímo popmusic při mši. Připravil Jan Hanák.

"Proč lidem nevěříme, když říkají, že trpí?" Tímto titulkem uvádí DOK.REVUE článek k dokumentu Martiny Pouchlé Permanentní lockdown, který je spolu s krátkým rozhovorem s autorkou obsahem tohoto speciálního dílu pořadu Za kostelem. "Hana i Adam trpí postcovidovým syndromem neboli long-covidem, komplikovanou nemocí bez jednoduché diagnózy nebo spolehlivého léku. Autorka nového audiodokumentu Permanentní lockdown Martina Pouchlá reflektuje zkušenost nedůvěry, kterou zakouší protagonisté podcastu i lidé z jejího blízkého okolí." Koho oslovil příběh hlavní hrdinky dokumentu a chtěl by pomoci, v těchto dnech má Hana aktivní Donio. Lze přispět na léky a pomůcky. Podrobnosti jsou na: https://www.donio.cz/nadeje-na-zivot-pro-hanicku.

Rozhovor s hudebním skladatelem a pěvcem Jiřím Miroslavem Procházkou o jeho projektech, nezměrné energii, inspiraci, stejně jako o jeho hledání ženy, vztahu, hledání církve. Rozhovor ho zachycuje v době, kdy se připravuje na svůj vstup do katolické církve, sám od dětství věřící evangelík, se silnými evangelickými rodinnými kořeny. Říká, že ví, do čeho jde, bez iluzí. A důvod? Hovoří o mystice. Připravil Jan Hanák.

Rozhovor s dokumentaristkou, reportérkou, moderátorkou Martinou Pouchlou. Martina je mezinárodně oceňovanou autorkou ponejvíce publikující v Českém rozhlasu, ale třeba i v dokumentární řadě Exteriéry HateFree Culture, což se týká například oceněného časosběrného dokumentu Mnich hledá ženu, v němž dává nahlédnout mnohem dál než jen do hnutí Haré Kršna. V minulosti šokovala syrovým dokumentárním snímkem Berka se rozhodl zemřít, v němž doprovází sebevraha, aniž by ve snímku jeho motivace či jednání jakkoliv komentovala, i když s tím, jak sama říká, hodně vnitřně bojovala a uvažovala, zda dokument vůbec dokončit. Snímek v době svého zveřejnění vyvolal velké kontroverze v odborné veřejnosti, stejně jako nadšení poroty festivalu Prix Bohemia Radio, která mu udělila první cenu. Duchovní témata jsou jí v tvorbě blízká, ale dost možná proto, že dokument vždy cílí k nějakým duchovním přesahům, samozřejmě ne nutně náboženským. Z těch přímočarých náboženských děl je autorkou řady rozhovorů v pořadu Vertikála Českého rozhlasu Plus. S Martinou Pouchlou debatuje Jan Hanák.

Rozhovor se sympatickým mladým muzikantem a produkčním Janem Filipi, který víru přijímal snad téměř doslova s mateřským mlékem. Jeho otec chtěl být kněz, jenže když přijel do salesiánské komunity ve východočeských Sebranicích, potkal tam ženu svého života a v Sebranicích už zůstal, jako manžel a otec čtyř synů. Jaké radosti a hlavně obtíže zažíval Jan v kostele ve svém dětském věku? O tom je překvapivě řeč hodně. Zato vůbec nezazní, že za kostelem jako dítě vypil své první pivo. Byli na to čtyři kamarádi. O své kapele říká, že je právě v plynulém dojezdu a proměňuje se v jinou kapelu. Po patnáctileté historii, která začala nápadem jednoho mladého bohoslovce na jedné faře. Janovi bylo tehdy deset. Takže i sem se klene salesiánské téma jeho rodiny. S Janem Filipi si povídá Jan Hanák.

Rozhovor s Lucií Barošovou, ilustrátorkou a spisovatelkou. Lucie svou víru necharakterizuje nijak konkrétně, ale ke křesťanství, respektive katolictví má blízko i vlivem svých známých a přátel. Něco je jí blizké, něco odporné a nebojí se o tom komunikovat, osobně i na sociálních sítích. Je to hlas spíš zpoza kostela, ale který by neměl zůstat v kostele oslyšen, na to je příliš inspirativní. Připravil Jan Hanák.https://www.luciebarosova.cz/

Rozhovor s manželi Lenkou a Milanem Svojanovskými z křesťanského společenství Vstaň a choď, které se věnuje pastoraci lidí s tělesným hendikepem, nebo snad lépe stavění mostů, jak sami říkají. Až pohříchu často je vozíčkář vnímán jen jako objekt pomoci, ale už mnohem méně, jestli vůbec, jako subjekt s vlastními myšlenkami, nápady, duchovním životem, který by mohl inspirovat jiné. Což je koneckonců celkem symbolické pro celou církev, kde lidé v kostele jsou mnohdy vnímáni jen jako objekt pastorační péče kněží. A to z obou stran. Nelze žít jen optikou my a oni, říkají Svojanovští. A ano, bude řeč i o synodě. Připravil Jan Hanák.https://www.vstanachod.cz/

Rozhovor s Markem Čermákem, uměleckým vedoucím souboru Musica Figuralis zaměřujícího se na interpretaci hudby osmnáctého století, varhaníkem, dirigentem, doktorandem a učitelem Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty MUNI, který z evangelického kůru přešel na katolický, označuje se za konzervativního a progrese v jeho životě se děje objevováním katolické liturgické hudby a tradice, až k tridentské liturgii, která je pro něj nová. Po zkušenosti uvolněnějšího evangelického společenství, kde vyrostl, ho baví přísnější pravidla katolického katechismu, říká. Celá jeho konverze začala tím, že mu katolický farář dal starou partituru, aby ji zahrál o slavnosti Nanebevzetí Panny Marie. Udělal to a zamiloval se, dalo by se říct. S Markem Čermákem i o tom, jak rozumí hudbě a jaký je její význam při liturgii, hovoří Jan Hanák.

Marek Čermák je absolventem orchestrálního dirigování na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Ve své specializaci se soustředí na interpretaci hudby druhé poloviny 18. a počátku 19. století; tedy na repertoár, jehož estetika pramení z italské stylové tradice. Teoretické a historické poznatky týkající se dobové hudební praxe založil na studiu relevantních pramenů, literatury, traktátů a archiválií z doby 18. a 19. století. Výsledky jejich důsledné a systematické excerpce využívá nejen pro další formování a tříbení stylové hudební estetiky, ale také k potírání nepatřičných, výrazově škodlivých nánosů a paušálních mýtů prvních průkopníků tzv. autentické interpretace. Ve světle získaných zkušenosti představuje veřejnosti prostřednictvím hudebně-objevných projektů kvalitu umění našich předků jako soubor hodnot bezprostředně otevírajících vnímání domácího posluchače. Svoji činnost rozšířil o výuku na Masarykově univerzitě v Brně v rámci Akademie staré hudby. Je uměleckým vedoucím souboru Musica Figuralis, spolupracuje se soubory Collegium Wartberg, Societas incognitorum, Capella Ornamentata, Solamente naturali, Le nuove musiche, Czech ensemble baroque, Die Freitagsakademie, Originalklang!Orchester, Ensemble versus. (zdroj: http://www.musicafiguralis.cz/)

Rozhovor s Petrem Kolařem, regenschorim katedrály svatých Petra a Pavla v Brně na Petrově. O hudbě, liturgii, fundamentech, varhanách i kytarách, výjimečném "žánru" doprovázení lidového kostelního zpěvu a tak dál a podobně. Je v tom spousta práce, říká Petr Kolař, a mnoho hudebníků tím slouží Bohu i farnosti. Možná ne vždy dokonale, ale i tak. Stačilo by, kdyby se jim občas poděkovalo a kněz v tom hraje nezastupitelnou roli, vyzývá. S Petrem Kolařem sršícím entuziasmem a inspirací hovoří Jan Hanák.

Rozhovor s Magdalenou Volkovou, spoluorganizátorkou synodálního procesu v brněnské diecézi, členkou tamější diecézní pastorační rady a svého času aktivní členkou facebookové skupiny V Církvi navzdory církvi. Připravil Jan Hanák.

Rozhovor s Jiřím Novotným, sedlákem z jižní Hané a přesvědčeným Moravanem. "Lidé byli vyhnáni z krajiny," říká Jura o komunistické kolektivizaci a dodává, že "moc kapitálu v tom jen pokračuje". Jak z toho marasmu ven? A jak k tomu mohou pomoci farnosti se svými zemědělskými pozemky rozesetými po celé zemi, skoro v každé vesnici? Jak důležité je v tom povědomí kulturních a duchovních kořenů? Co je národ a k čemu? Proč Jura tak lpí na své moravské identitě? Připravil Jan Hanák.

Rozhovor s Čechoameričanem Josephem Hrnčiříkem, mladičkým misionářem Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Znamená ten název, že očekávají apokalypsu? Proč se tak brání označení mormon? A proč musí být neustále ve dvou, dokonce i při tomto rozhovoru? Kontrolují se? Podporují se? Modlí se za sebe? Jeho kolega se jmenuje Isaiah Tauai a pochází z Missouri. Ale zpět k Josephovi. Narozen v Praze, pochází ze Seattlu. Co ho vede k dobrovolnictví v této misii? Jak je pro něj tato služba důležitá? Jak se pro ni rozhoduje, jak probíhá volba destinace, jak se odehrává sama misie? A jak ta jeho konkrétně? Jakou roli v tom hraje svobodná vůle? Nebo je to povinnost? Jakou hodnotu má pro něj svoboda? Co ho vede k víře? A co zrovna k této? Kdo byl a je jeho životní inspirací a proč? Jakou roli v jeho životě hraje víra, naděje a jakou láska? Připravil Jan Hanák.

Rozhovor s Janem Kotíkem, knězem a stavebním inženýrem, o projektu pomoci tanzánské farnosti Mpanga, přesněji řečeno o aktuální fázi stavby školy a pomoci studentům. S Janem už jsme jednou Za kostelem byli, symbolicky, a teď budeme i skoro doslova, neboť škola ve farnosti Mpanga se za kostelem staví. Projekt vznikl díky přátelství Jana a tanzánského kněze Norberta, místního faráře, a chce pomoci mladým lidem dostat se ke vzdělání v této venkovské oblasti prakticky využitelnému. Truhlář. Mechanik. Elektrikář. Kadeřník. Což je vůbec vtipné, protože pracovat s nepoddajným afrem není vůbec snadné. Tradičně letí copánky, ale nejen to. Kadeřnictví tak nechybí na prašné ulici snad žádné sebezapadlejší vesnice. Rozhovor v klidném taktu vede Jan Hanák s Janem Kotíkem před jeho dalším odletem do Afriky, kde bude spolu s několika dobrovolníky stavět střechu školní jídelny a kuchyně, a to tak těsně, že reprízy ve vysílání Proglasu zazní, když už tam bude. Finančně pomoci projektu Ifakara můžete zde: http://www.ifakara.cz/

Zdá se nám, bezpochyby nejen v rádiu, že uplynulé Vánoce poněkud ztemněly tím, jak začaly, ale i tím, jak skončily. Nesmyslné brutální vraždění na pražské filosofické fakultě nás všechny konfrontovalo se syrovou temnotou, které se může dopustit dosud celkem bezproblémový kolega, tedy prakticky kdokoliv. Byl to šok a vzbudil hněv a strach. Mnohem nenápadněji, ale stejně nečekaně, na konci Vánoc, náhle zemřel náš kolega Filip Breindl. Laskavý novinář v tom nejlepším smyslu, co to může znamenat. Zanechal po sobě manželku Terezku a tři malé děti. A taky strohé varování před lidskou křehkostí. Proč takto a proč teď? Na to asi není odpověď. Nebo je to přinejmenším marné ptaní. Rádi bychom ale přinesli svědectví o tomto mimořádném člověku i novináři. S bývalou kolegyní ze zpravodajské redakce Jaroslavou Otradovcovou, s bývalým i dosavadním kolegou z podcastu Bez filtru Ondřejem Havlíčkem, s bývalým šéfredaktorem Proglasu Pavlem Mikšů a současným produkčním a Filipovým blízkým přítelem Pavlem Šaňkem bude vzpomínat autor pořadu Jan Hanák. "Když Filip zemřel, padlo mi do oka pozvání na pietní akci s cílem vytvořit živý lidský řetěz kolem pražské filosofické fakulty. Objetí Fildy. Asociaci, která mnou proběhla skrz naskrz, asi nemusím dvakrát vysvětlovat. I když tento náš rozhovor je spíš objetí Fildou, s jeho laskavostí, humorem, moudrostí."

Zde je možné finančně podpořit Filipovu rodinu: https://donace.cz/projekty/podporme-rodinu-zesnuleho-novinare-filipa-breindla/

Mimořádný díl ke vzpomínce na výjimečného pamětníka své doby, hraběte Huga Mensdorff-Pouilly, který v úterý 21. listopadu 2023 zemřel. Podstatnou součástí pořadu je sestřih debaty Café Republika, která proběhla začátkem roku 2019 v brněnském Divadle Husa na provázku a kde spolu s hrabětem Ludvíkem Belcredim neotřele rozvažoval o vzniku republiky a zániku monarchie, navzdory národním mýtům. Připravil Jan Hanák.

Hugo Mensdorff-Pouilly (1929-2023) patří k moravskému šlechtickému rodu lotrinského původu. Narodil se jako čtvrtý syn Alfonse Karla Mensdorff-Pouilly, signatáře Národnostního prohlášení české šlechty (září 1939) a jeho manželky Marie rozené Strachwitzové. Rodina je přes své předky spřízněna s několika evropskými vládnoucími rody. Doma mluvili německy a česky, po roce 1939 jen česky. Po komunistickém puči v únoru 1948 zůstal v Československu, z gymnázia byl z ideologických důvodů vyloučen měsíc před maturitou, po vojně v PTP se živil například jako garážmistr a posléze jako referent výrobního družstva pro zpracování plastických hmot. Po demokratickém převratu v listopadu 1989 působil v diplomatických službách jako pracovník Ministerstva zahraničních věcí, čtyři roky byl vicekonzulem v Paříži, pak v letech 1995–2007 působil v Praze na velvyslanectví Řádu maltézských rytířů. V restitucích byl rodině vrácen boskovický zámek a další rodinné majetky. Žil střídavě v Praze a rodných Boskovicích. Netajil se monarchistickým přesvědčením. (zdroj Wikipedie)

Mimořádný díl ke vzpomínce na výjimečnou pamětnici své doby a místa, kde žila už jako poslední ze svého rodu i rodů svých dávných sousedů. Jacqueline Kutscherauer se narodila v Paříži matce vídeňského a otci moravského původu a německého jazyka. Jako mnohým jiným i jí ale převrátila život Druhá světová válka, takže zbytek života strávila v rodném kraji svého otce na jižní Hané, kde v sobotu 18. listopadu 2023 i zemřela. Její svědectví patří k těm, na něž se nesmí zapomenout. Podstatnou součástí pořadu je nový sestřih již archivního rozhlasového dokumentu Hanácké sudety. Připravil Jan Hanák.

Příběh z kraje, kde Slovan se jmenuje Pajtl a Germán Soutschek a oba jsou Moravané. Příběh z kraje, který Sudetami je i není zároveň, a to ve více vrstvách. Příběh mladých potomků poválečných osídlenců, odsunuté a pak znovu vrácené Rakušanky narozené v Paříži, novoosídlenců z posledních let, souseda z vedlejší slovanské vesnice. Příběh bývalého Vyškovského jazykového ostrůvku a toho, co z něj zbylo.

Mimořádný díl ke vzpomínce na výjimečného pamětníka své doby, historika, literáta, diplomata Františka Xavera Halase, který v pátek 24. listopadu 2023 zemřel. Podstatnou součástí pořadu je již letitý rozhlasový dokument, který uvádíme v podobě, v níž ještě nebyl nikdy zveřejněn. Připravil Jan Hanák.Tématizován je historický boj komunistické ideologie o absolutní nadvládu nad lidským bytím, téma komunismu jako jistého druhu pseudonáboženství, komunismu olupujícího člověka o duši, a to jedovatou kombinací strachu a korupce, což jsou motivy dodnes přetrvávající, ba možná akcelerující, a to byl i důvod pro vznik dokumentárního snímku. Na příběhu manželů Dagmar a Františka X. Halasových, dcery přítele křesťanských básníků a syna „komunistického“ básníka. Přístup dokumentaristy dobře vystihuje i podmínka Františka a Dagmar Halasových pro souhlas s natáčením, totiž, že nebudou omezováni v tom být politicky nekorektní. Dobře vystiženo.Představen je příběh Františka X. Halase a Dagmar Halasové, rozené Pojerové, kteří ve svých životech zachycují tento boj, neboť ho celkem důkladně pamatují z první ruky, neboť byli jeho aktivními účastníky, neboť byl pro ně zároveň bojem celkem osobním. František X. Halas a Dagmar Halasová jsou osobnosti, které zažívaly řadu protivenství a šikan ze strany vládnoucího komunistického režimu, a které se lidově řečeno nedaly. Přesto velmi nemají rádi, když je někdo zařazuje mezi disidenty. Jejich příběh nepostrádá dramatické a napínavé, stejně jako paradoxně vtipné situace.

Rozhovor s Tomášem Tycem, profesorem Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Nyní padesátiletý fyzik se stal profesorem v šestatřiceti, je ponořený ve vědě, přitom hravý popularizátor vědy. Jak lze toto spojit? Nepopírá jedno druhé? Jak lze vysvětlit něco tak imaginárního, jako je kvantová fyzika, temná hmota nebo třeba mnohovesmír? Fyzik Stephen Hawking poněkud provokoval tvrzením, že filosofie je mrtvá. Pak ale mluvil o fyzice tak, že se v jeho slovech stávala čirou filosofií. Je to opravdu tak, že teoretická fyzika nahrazuje filosofii? A nezpronevěřuje se tak fyzika své exaktnosti? Lze fyzikálními či matematickými větami popsat Boha? A lze ho takto poznat? A lze s ním takto komunikovat? Může být matematika jazykem modlitby? Nebo u toho naopak věda nemůže chybět? Dominikánský mystik vrcholného středověku Mistr Eckhart učil, že jsou tři způsoby pravdy a zároveň tři způsoby modlitby: věda, mystika a umění. Jak to vidí Tomáš Tyc? Připravil Jan Hanák.

Rozhovor s herci a zdravotními klauny Jaroslavou a Miroslavem Sýkorovými. Co je vedlo k herectví, co k víře, co k manželství? Prožívají svůj život s úsměvem na tváři, který vyluzují u svých diváků? Kdy je humor pravda a kdy křeč? A kdy třeba způsob jak zvládnout obtížné situace? Život přece vždycky není legrace, expresivně řečeno sranda. Nebo ano? Nebo jaký význam má vtip, klauniáda, radost či veselí v obdobích života těžkého? Kdy groteska hloubku života zesiluje a jeho význam komunikuje a kdy se život stává groteskou? Zvlášť v situacích, kdy slouží u těžce nemocných dětí.. vnímají své klauniády i jako formu modlitby? Připravil Jan Hanák.

Rozhovor s Janem Passerem, soudcem Soudního dvora Evropské unie v Lucemburku. O právu, zákonech a jejich smyslu, zákonictví, o vztahu spravedlnosti a milosrdenství, o mravnosti, nezávislosti, klidu, Boží inspiraci a víře. Připravil Jan Hanák.

Soudní dvůr Evropské unie je nejvyšším soudem EU, přičemž každá členská země nominuje jednoho soudce. Jan Passer je jím od 6. října 2020. Narodil se v roce 1974 v Praze, vystudoval obor právo a právní věda na Univerzitě Karlově, v roce 2000 získal titul Masters of Laws na Stockholms universitet ve Švédsku, v roce 2007 obhájil opět na Univerzitě Karlově disertační práci v témže oboru. V letech 2001 až 2005 byl soudcem Obvodního soudu pro Prahu 2, v letech 2005 až 2016 pak soudcem Nejvyššího správního soudu v Brně. Vedle toho vyučoval na Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě, Univerzitě Palackého a na Justiční akademii České republiky. 19. září 2016 byl jmenován soudcem Tribunálu Evropské unie a po čtyřech letech soudcem Soudního dvora Evropské unie, kde působí dosud. Je ženatý, má dva syny a s rodinou žije v Lucemburku a v Brně.

Rozhovor s polskou teoložkou a filoložkou Joannou Brodniewicz o české a polské církvi, o církvi podzemní a skryté, o církvi autentické a.. řekněme vnější, o roli papeže Jana Pavla II. Vydala se do Česka k hrobu tajného biskupa Felixe Maria Davídka, ale zejména sbírat svědectví, která by neměla být zapomenuta, už proto, že mnohdy značně aktuálně promlouvají k církevnímu dnešku. Připravil Jan Hanák.

Rozhovor s právničkou, senátorkou z Doks u Kladna, manželkou a matkou pěti dětí Adélou Šípovou. Opět na pořadu dne je Istanbulská úmluva. Kolikrát ještě se toto téma vynoří a rozvine do nekončících hádek? Je opravdu tak škodlivá, ba přímo démonická, jak vypadá z mnohých nejen církevních reakcí? Co dobrého může přinést a co naopak může poničit? A je potřebná? Není už to prospěšné obsažené v jiných zákonech? V čem je či může být riziková? Nediskriminuje muže? Jaký je úmysl tvůrců této úmluvy? Je motivovaný jen ochranou obětí domácího násilí, nebo se v úmluvě skrývá možnost zpochybnění takzvané tradiční rodiny a podobně? Je to právní dokument nebo ideologický? Jaká je zkušenost ze zemí, kde již úmluva dávno platí, jako je například "katolické" Polsko, Španělsko, Itálie či Portugalsko? V neděli 1. října Istanbulská úmluva vstoupila v platnost v Evropské unii jako celku, to znamená, že pro několik málo zemí, které ji ještě neratifikovaly, tedy i pro Česko bude závazná pouze ve věcech spadajících do pravomoci Evropské unie. Připravil Jan Hanák.

Adéla Šípová se narodila v roce 1980 ve Vlašimi. Dětství prožila v Praze, rok 1992 strávila u příbuzných v Sydney, kde chodila i do školy, pak se s rodiči a bratrem přestěhovala na statek v malé obci Dolany na Kladensku. V Kladně vystudovala gymnázium, po maturitě se vdala a přestěhovala do nedalekých Doks, kde bydlí doposud. Po narození první dcery zahájila studium Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a v průběhu se narodily další dvě dívky. Po studiích vstoupila do advokacie. Později přivedla na svět ještě syna a dceru. V roce 2020 byla zvolena do Senátu Parlamentu ČR za obvod Kladno.

Rozhovor s Milošem Vavrečkou, farářem sboru Českobratrské církve evangelické ve valašském Pozděchově, který vydal svou již několikátou sbírku básní. Vnuk hrdiny slezského protinacistického odboje Aloise Vajdy bojoval o svůj vlastní život hned po svém narození v předjaří roku 1952. „Nech to pokřtít, vždyť je to celé modré a do rána to umře,“ řekla tehdy babička své dceři, jeho mámě. Tak se stal na počátku života katolíkem. Cesta k živé víře na sebe ale nechala ještě chvíli čekat. Připravil Jan Hanák.

Rozhovor s Jakubem Strejčkem, o němž před časem napsala do rádia jeho máma Magdaléna: "Můj osmnáctiletý syn, srdcem dobrodruh, se vydal 5. července do Lisabonu na Světové dny mládeže. Sám, autostopem, Evropou. Spal, kde se dalo (pod širým nebem i u dobrých lidí), jedl, co si obstaral, s báglem na zádech vystoupal na nejvyšší horu Španělska, potýkal se s vedrem i nedostatkem vody, má spoustu zážitků s lidmi s různých zemí, kteří ho vzali třeba jen pár kilometrů nebo kaminoňáci stovky mil. Potkal tolik "andělů". Přijde mi skvělé, že se i díky jeho cestě tolik lidí, které zastavil, dozvědělo o světovém setkání s papežem. Celá rodina ho nesla v modlitbách a bylo to znát. Cítil to on i my ostatní. Celé setkání si pak taky náramně užil. A jako jeden z mála mladých poutníků se přihlásil na konferenci o klimatu. To k němu sedí. Je velmi otevřený lidem, světu i Bohu. Má spoustu fotek, psal si deník a má další velké sny a plány. Kdyby syn souhlasil (no, je trochu introvert) a hodil by se vám třeba do nějakého střípku reportáže, jak lze světové setkání prožít už cestou měsíc předem, můžete se mu prý ozvat." Tak jsme se ozvali a Jakub souhlasil i s rozhovorem trochu delším.

Připravil Jan Hanák.

Rozhovor s Evou Lustigovou, režisérkou, spisovatelkou, zakladatelkou Nadačního fondu Arnošta Lustiga, jejího otce. Připravil Jan Hanák.

Dramaturgie pořadu vychází z úvah, co všechno se děje za kostelem a v kostele se o tom přinejmenším mlčí nebo možná ani neví, přitom je to dost důležité. A taky z úvah, že za kostel, tedy za "kněžské experty na spiritualitu" se spousta lidí schovává a říká, že to stačí a víc dělat netřeba. A do toho více či méně přímočaře v rozhovorech Za kostelem vrtáme. Přičemž spiritualitu vnímáme podstatně šířeji než jako náboženskou věrouku, takže se týká prakticky každé lidské bytosti v nekonečné rozmanitosti forem. S Evou Lustigovou se vzhledem k jejímu původu a vyznání vydáme za synagogu, budeme se bavit o literatuře, vyznávaném humanismu, o jejím životě, tvorbě, jejích životních a myšlenkových kontextech, o její ne/víře a uvidíme, kam nás to dovede.

Za kostelem. Profilový rozhovor s osobností, v klidném taktu.

Rozhovor s Františkem Schildbergerem, publicistou, básníkem, historikem. Krom jiného o pravdě a faktech a o tom, že to není totéž. Připravil Jan Hanák.

František Schildberger (narozený 15. 12. 1952 v Brně) je jako básník autorem sbírek Knížka s modrýma očima (1980), Místa (1983), Zrcadlo (1983), Oblastní výbor (z veršů) (1994), Vyhlášení lásky (1997), Básně (2005) a Vyznání : patnáct sonetů (2014). Jako publicista je autorem knižních výborů svých komentářů a úvah Komentáře pro Radio Proglas (1997), Nemocný svět (1998) a nejnověji Meziřádky (2022). Krom jiného v první polovině devadesátých let pracoval v porevolučních Lidových novinách a se vznikem Radia Proglas několik let připravoval pro vysílání brilantní politické komentáře, každodenně a někdy i dvakrát denně. Je šéfredaktorem internetového magazínu Skleněný kostel (www.sklenenykostel.net) a vysokoškolským pedagogem.

Rozhovor s Martinem Navláčilem, iniciátorem projektu nadačního fondu Teo via, a Viktorem Šimečkem, projektovým manažerem téhož fondu, překvapivě nejen o financování církve, ale o jejím smyslu, pastoraci, evangelizaci, ne/kompetentnosti kléru, synodalitě, sdílení darů i dluhů. "Takhle se to dělalo vždycky," říká farnosti těsně před vlastní smrtí. Takže též o nových cestách, jejichž vývoj nikdy neustává. Připravil Jan Hanák.

https://teovia.cz/

Řeč je též o článku docenta Papežské univerzity Svatého Kříže v Římě Cristiana Mendozy Ovanda o transparentnosti procesů, řešení a rozhodování v církvi (publikován 6. 7. 2020 v odborném časopisu Church, Communication and Culture - Taylor&Francis Online): https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/23753234.2020.1767508

Rozhovor s osobitým moravským muzikantem, písničkářem, zpěvákem, skladatelem.. Tomášem Kočkem o jeho pohanské víře, o vodě jako bráně do zásvětí, o slovanských bozích, o panteonech svatých, o Bohu, o podstatách bytí a mlze. Připravil Jan Hanák.

https://www.kocko.cz/

Tomáš Kočko se narodil 4. března 1972 ve Frýdku-Místku.

Jako violista byl přijat na Státní konzervatoř v Ostravě, ale po roce přestoupil na obor hudebně-dramatický. Po složení maturitní zkoušky se dostal na Divadelní fakultu Janáčkovy akademie múzických umění (ateliér muzikálového herectví) a po promocích nastoupil ke studiu operní režie na Hudební fakultě JAMU.

Se svým orchestrem je držitelem dvou cen Anděl za album roku, ale také první ceny z prestižního evropského festivalu folkové a etnické hudby Etnosphere 2002. Jeho akustická hudba kombinuje prvky folku, jazzu, etnické hudby a rocku. Písničkář Tomáš Kočko se do povědomí širší veřejnosti uvedl recitálem, v němž představil zhudebněnou poezii básníka píšícího v dialektu beskydských horalů Ladislava Nezdařila. Zpopularizoval a pro mnohé objevil beskydského barda, který své dílo zasvětil rodným horám, jejich obyvatelům, zvykům a slavným hrdinům tohoto kraje. 

Postupem věku se posunul z rodných Beskyd přes Brno do slovácké Vrbice

(zdroj: ČSFD)

Rozhovor s knězem a církevním historikem Tomášem Petráčkem. Je církev připravena na neustálou změnu, kterou proklamuje i tezí, že je "semper reformanda"? A jak se tato změna snoubí či hádá s potřebou nepodřezat si své vlastní kořeny? Dospěla některá teologická poznání do stádia, kdy jsou vycizelovaná a do jisté míry dokonalá, že je nelze měnit, aniž by se zničila? Má být teologie formulována spíš odpověďmi či otázkami? Jaký je vztah teologie a církevního učení? Jak církev umí a historicky uměla pracovat s tak nepředvídatelnou skutečností, že ji formuje Duch svatý? Jak v církvi pracovat se sporem s druhými, s Duchem svatým či se sebou samým? Jak i v nesrozumitelném a nesouladném "kráčet s naším Mistrem a Pánem"? Tak to formulují církevní synodální dokumenty, ale jak na to? Připravil Jan Hanák.

Rozhovor s mladým právníkem Filipem Lamparterem. Jak soudit a zároveň odpouštět? Jak být právníkem a zároveň tím, který respektuje Ježíšova slova varující před souzením a odsuzováním? Není to schizofrenní pozice? Jak se snoubí milosrdenství se spravedlností? Jak blízko realitě je stereotypní představa právníka balancujícího na hraně pravdy a lži? Může být právník spasen? Jaký je Bůh soudce? A jakým soudcem je církev? Připravil Jan Hanák.

Rozhovor s Klárou Petrželkovou, vědkyní, primatoložkou Akademie věd ČR, která podstatnou část svého života pravidelně tráví v pralesích Středoafrické republiky. Jak se v jejím příběhu snoubí věda a víra? Je velký rozdíl mezi společenstvími lidí a primátů? Dá se mluvit u lidoopů o rodině? Myslí si, že lidoop umí milovat? Co je to lidské? Co oceňuje na současné evropské společnosti a co na africké z pralesů? Je to především respektabilní vztah ke stáří a nesvazující vztah k dětem a jejich výchově, co je podle ní inspirativní u afrických přírodních národů. Matka v Evropě je obvykle tou, která ve jménu výchovy dětí zahazuje veškeré své kariérní ambice. V Africe ale jistý nadhled a výchovná role celé komunity umožňuje matce žít dál a nedefinovat se pouze svou mateřskou rolí. Sama se o to pokouší ve vztahu ke svému dítěti a zdá se, že to funguje. Nepřizpůsobuje ani tak svůj život dítěti, jako své dítě vpouští do svého života, i vědeckého. Je tato africká inspirace kompatibilní s evropským diktátem výchovy, která má co nejlépe dítě připravit na život v moderní společnosti? Připravil Jan Hanák.

Rozhovor s představiteli takzvané Františkovy ekonomiky Josefem Zvoníčkem, koordinátorem aktivity v Česku a na Slovensku, a Erikou Šlachtovou, vědkyní Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a podnikovou ekoložkou. Co je vede i jako křesťany k tak velkému angažmá ve prospěch ochrany životního prostředí? Je Františkova ekonomika víc o assisském světci nebo současném papeži? A není to celé naivní? Nebo nedůležité vzhledem k tomu, že celý svět svázaný časem stejně spěje k zániku a křesťan by se měl věnovat spíš věčnosti, tedy oblasti duchovní? Nebo je vztah člověka a planety Země záležitostí duchovní? A možná především? Ovšem nezavání to modlářstvím? Mladí křesťané z Františkovy ekonomiky "sní o světě bez válek, o světě, který chrání svůj domov, planetu, o světě s udržitelným životním stylem, o světě se zdravou půdou a potravinami, o světě s rovnými příležitostmi, o světě plném dialogu, o světě bez propastných nerovností, o světě, kde business pomáhá druhým". "Neblázněte a stůjte oběma nohama na zemi," mohou často slyšet od starších a zkušenějších. Jenže princip chůze spočívá v tom, že jedna noha stojí na zemi a druhá se vznáší. Kdo jen stojí oběma nohama na zemi, po nějaké době shnije jak starý pařez. Není rolí mládí otevírat témata, bezelstně, možná naivně, ale otevírat, aby ti starší, míněno zejména duchem, neskončili v hnilobném rozkladu? A není rolí stáří svou moudrostí inspirovat mládí, nabízet mu zpětnou vazbu, aniž by páchalo nevyžádané rady, podpořit mladý rozlet, jakkoliv s rizikem pádu, než aby ho dusilo v samém zárodku? Ekonomika není jen o penězích. Sousloví oikos-nomos hovoří o správě domu, uspořádání života, světa, kde duchovní se snoubí s hmotným. Koneckonců podobně jako v člověku samém. Připravil Jan Hanák.

Rozhovor s Romanem Dragounem, rockerem, jehož písně jsou jeho kazatelnou. "Ale nemůžeš tlačit na pilu," říká. Jak souvisí kázání s osobním životem? Jak se vypořádat s tím, když úplně nekonvenují? Jak být autentický? Jak dopadne rozhovor dvou přátel, z nichž jeden je nálepkován jako progresivista, který podsekává kořeny naší kultury, a druhý jako konzervativec, který za každým rohem vidí démona? Připravil Jan Hanák.

Před lety spolu natočili dokument pro ČRo Dvojku Zdroj aneb Ze života šťastného rockera. https://dvojka.rozhlas.cz/zdroj-aneb-ze-zivota-stastneho-rockera-romana-dragouna-casosberny-dokument-ve-7483757

Rozhovor s Lukášem Mrázem, elektrikářem z dobré katolické rodiny, jak se říká. Součástí jeho životního příběhu bylo i angažmá v centru mládeže brněnské diecéze v Osové Bítýšce. Jaký je jeho vztah k Bohu? A jaký k církvi? Co považuje za podstatné v životě a zvěsti křesťana? Co v církvi oceňuje a co mu vadí? Připravil Jan Hanák.

Rozhovor s Vladimírem Hauserem, hercem celoživotně spojeným s Divadlem Husa na provázku, které o něm píše, že Láry, což je jeho letitá přezdívka, je "zkušeným a spolehlivým hráčem s uhrančivým pohledem a silně vyvinutým smyslem pro spravedlnost. Pochází z rodiny se vztahem k amatérskému divadlu, na konzervatoř se však dostal zejména přes recitační soutěže. Bezprostředně po jejím absolvování se v Procházkově síni Domu umění zapojil do divadelní tvorby tehdějšího Divadla na provázku. Stěžejním a oblíbeným členem jeho souboru zůstává dodnes. Když právě nehraje, čte, doma nebo v rozhlase, rád popíjí s manželkou kávu, poslouchá Pink Floyd i zpěv ptáků. Chtěl by mít schopnost zhypnotizovat celé lidstvo, tají však, za jakým účelem. Hrdě přijímá nálepku pravdoláskař. Na Provázek se uvázal v roce 1973." Co dodat? Má dceru farářku. Třeba tak. Připravil Jan Hanák.

Rozhovor s Romanou Odstrčilovou, která v rodinném pohřebnictví nejen pracuje, ale vnímá v tom silný moment poslání. Jak doprovázet pozůstalé ve smutku nad jejich blízkým? Jaký je a má být vztah do jisté míry odosobněné profesionality a lidské blízkosti ze strany pracovníků pohřebnictví? Jak vypadá doprovázení pozůstalých od smrti a odvozu těla až po pohřeb, respektive vydání urny? A jak se stará o zemřelého? Jen důstojnou péčí o jeho mrtvé tělo, nebo třeba i modlitbou? Připravil Jan Hanák.

Rozhovor s Marií Krčkovou, zdravotní sestrou interní kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, a Ivou Valentovou, koordinátorkou paliativní péče v Domově pro seniory Kosmonautů a koordinátorkou dobrovolníků Ženského vzdělávacího ústavu Vesna v Brně. Jak zdravotní sestru dovedla práce na gynekologii a setkání s potraty k doprovázení umírajících? Co si počít se smutkem? Jak lze dosáhnout smíření? A má být smíření doprovázeno pozitivní emocí? Jak pomáhá víra, že smrt nemusí být definitiva? Jak se ubránit manipulacím z těch nejhorších, totiž vedených v dobré víře? Doprovázet znamená jít kousek za doprovázeným, tvrdí Marie a Iva, stejně jako to, že v oboru tak důležité dobrovolnictví určují dvě slova: dobrá vůle. Připravil Jan Hanák.

Rozhovor s mladým architektem Danielem Struhaříkem, který přes skautský oddíl našel víru. Nebo spíš Bůh našel jej? Kdy se stalo, že za skauty vyznávanou nejvyšší Pravdou a Láskou spatřil Někoho, komu na něm záleží a od něhož lze čekat i odpověď? Kým je pro něj Bůh? Jaké radosti a úskalí přinášela jeho cesta ke křtu a jak to má teď, pár let poté? Připravil Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši  podporu,  abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s ředitelem zahraničního zastoupení agentury CzechTourism v Číně Lukášem Pokorným. Jak se syn z rodiny kulaka, kmotřenec Marie Zahradníčkové, nejmladší dcery komunisty pronásledovaného básníka, dostal k čínské kultuře, jazyku, zastupování České republiky v Pekingu? Co si myslí o čínské společnosti a co o ní ve své současné pozici může říct? Jaký vliv na to má jeho čínská manželka? A jak v tomto mezikulturním manželství žije svou křesťanskou víru? Připravil Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši  podporu,  abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s intendantkou Divadla Husa na provázku a ředitelkou festivalu Štetl Evou Yildizovou. Rozhovor s židovkou třetí generace po holocaustu, jejíž manžel Murat je muslim, národností Turek, oba kdysi kolegové na konzulátu v Istanbulu, kteří jsou již přes dvacet let manželé. Jejich dvě dcery postupem času, jak dospívají, velmi jasně vnímají svou dvojí identitu. Starší dcera, skoro dvacetiletá, dnes hovoří "my židé", stejně jako "my muslimové". V souvislosti s evropskou migrační krizí roku 2015 autor rozhovoru s celou rodinou natočil dokument Work in progress, k poslechu zde. Co se od té doby změnilo? Jak žít ve vzájemném respektu v různosti? Nebo stačí tolerance? "Jednota není vytvářena podobností, nýbrž láskou. A láska vzniká, roste a vyvíjí se v různosti," napsal Wilfrid Stinissen. Jak významné jsou pro Evu náboženské rituály, pravidla její víry? "Čím jsme s Muratem starší, tím víc se uzavíráme ve svých náboženských tradicích," říká Eva. Nejen za kostel, ale i za synagogu a mešitu se s Evou Yildizovou vydal Jan Hanák. 

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši  podporu,  abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor se spisovatelkou Petrou Dvořákovou, kmenovou autorkou nakladatelství Host, oceňovanou a překládanou. https://www.hostbrno.cz/dvorakova-petra/ Zažila toho hodně, co by mnohé jiné složilo. Její příběh by vydal na bestseller: Jak se venkovská zdravotní sestra stala úspěšnou spisovatelkou. I takto banálně by to asi šlo pojmout, kdyby se člověk hodně snažil. Co považuje za úspěch? Leukémie syna, rozvod, kontroverzní kniha, odmítnutí ze strany církve, smrt dalšího muže jejího života, anorexie.. přesto a snad i právě proto vnímá svůj život jako šťastný. Jejím snem a touhou je žít dobrý život v každodennosti. Připravil Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši  podporu,  abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s hercem Dominikem Telekym, ženatým, s druhým dítětem na cestě. Dominik pochází z východní výspy Slovenska, kde chodil do mateřské církevní školy, základní církevní školy, hotelové školy.. víra mu byla naservírovaná, že se nemusel snažit, jak říká.. a pak se ocitl v Brně. Na JAMU ho vzali až napotřetí. Je výrazným mladým hercem Divadla Husa na Provázku.

"Dodnes se klepu a musím třikrát na záchod, než vylezu na jeviště," říká. V divadle jsou to oproti životu jen role, ale neustálé opakování stejných hereckých akcí má podle něj vliv na to, jaký je. "Nedávno se mě lékař ptal, zda nezažívám opakovaně nějaké stresové situace. No jo, vlastně zažívám." S pozitivně naladěným, ba přímo optimismem jiskřícím Dominikem hovoří Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši  podporu,  abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s manželi Evou a Vlastimilem Klusáčkovými, učitelkou a stavařem, krom jiného o jejich blízkém vztahu k Izraeli a židovské kultuře, v níž zřetelně vnímají své kořeny i svou inspiraci, jakkoliv jsou křesťany, katolíky. Připravil Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši  podporu,  abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s Filipem Habrmanem, lékařským a humanitárním pracovníkem, divadelníkem, donedávna pedagogickým výzkumníkem, otcem pěti dětí, manželem zdravotnice a čerstvě pekařky, které pomáhá péct frgály, kterým se nesmí říkat frgály. O službě, o promyšlené pomoci potřebným, o strachu, víře, soucitu.. Připravil Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s trenérem bojových umění (MMA) a vášnivým moravským patriotem Zdeňkem Baršou. "Pamatuji si," říká, "že mě od toho kněz v raných devadesátých letech odrazoval, protože čaruji a klaním se cizím bohům." Je to opravdu tak? Lze poznávat duchovní, filosofické nauky z druhé strany světa, aniž by křesťan zapíral sám sebe či přímo zrazoval Krista? A jak se vůbec spojuje v jedné osobě katolík vnořený do dálněvýchodních bojových sportů, zároveň lpící na své lokální moravské identitě, pro něhož přívlastek "český" náleží sousední zemi, protože jeho vlastí je Morava? Připravil Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Konverze v patnácti letech, nevěřící rodina a přátelé, láska k češtině a slovu s malým es i velkým es, studium teologie, vedení sboru na valašské vesnici, rozhovory s umírajícími i kurzy češtiny pro ukrajinské uprchlíky – to vše je jen zlomek činností Radmily Včelné, farářky sboru Českobratrské církve evangelické v Brně-Židenicích.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s Tomášem Fránkem, farářem malého jihomoravského města Bučovice. Rozhovor s jemným od pohledu sympatickým knězem, který umí a chce vnímat svět a lidi v něm v jejich rozmanitosti a výjimečnosti. Desetiletí se hledal jako recepční kadeřníka a později jáhna Jana Špilara. Až podal přihlášku do kněžského semináře. "Stále se učím naslouchat," říká. Kněz, kterého často potkáte v kolárku, přitom si na nic nehraje, neboli na kolárku nestaví svou identitu, ale naopak tento symbol naplňuje reálným obsahem, nejen ideovým, ale konkrétním. Připravil Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s Janou, terénní pečovatelkou. Je katolička a pracuje pro evangelíky. I plivání z mostu do řeky má jako modlitbu. O Bohu se baví s hospodskými štamgasty a nebojí se toho. Možná naopak. Rozhovor s Janou, básnířkou a muzikantkou. "Jsem cesta rozkopaná - jsem víra rozkousaná - všeho mám po okraj - uhýbat před kameny - nedoufat ve spasení - stále se potýkat - se vším co po mně chcete - se vším co pošlapete - když je čas k modlitbám." Nečekaně jako překvapení Jana do studia přivedla svou dobrou přítelkyni, učitelku Magdu. Připravil Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s pedagogem par excellence, ředitelem MŠ a ZŠ v Ostopovicích u Brna Petrem Juráčkem, celibátníkem, alespoň prozatím, který si to nevybral, ale prostě se jím vlivem událostí stal. Jak říká, "kvalitní škola, kvalitní společenství nikdy nemůže být dílem jen jednoho člověka. Vždy jde o skupinu lidí, kteří společně pracují, přemýšlí a diskutují. Děkuji proto těm, kteří jsou kolem mě ve chvílích radosti i zklamání. Především rodina, kamarádi orlovnologové, farní společenství, zaměstnanci školy, rodiče i děti. A v neposlední řadě přátelé, kteří mi často nastavují zrcadlo. Díky Vám všem!" Připravil Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s Veronikou Smyslovou. Jejím mottem jsou slova Arnošta Lustiga „Život není to, co chceme, ale to, co máme a vydržíme.“ Je to proto, že je manažerkou Nadačního fondu Arnošta Lustiga? Něco jako firemní kultura? Jak ji ovlivňuje její práce, jak se jí dostává do života, pod kůži? Je rovněž manažerkou festivalu Meeting Brno. Jak vnímá svou církev z pohledu svého oboru? Potřebuje zkvalitnit či alespoň zpřehlednit marketing? Dá se takhle vlastně o církvi uvažovat? Ale proč ne? Zvlášť když je církev podle veřejného mínění druhou nejméně důvěryhodnou institucí, hned po parlamentu. Jaký je brand církve? Připravil Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s divadelnicí Hanou Kovaříkovou-Mikoláškovou. "Úlohou církve byla a bude služba společnosti," říká členka Církve českobratrské evangelické. V jedné ze svých dřívějších rolí umělecké šéfky Městského divadla Zlín vytvořila niternou inscenaci INRI o Ježíšovi v představách a svědectvích lidí, kteří ho obklopovali nejblíž. Ve stejné době a ve stejném divadle spontánně vznikl politický kabaret Ovčáček čtveráček, satira na tiskového mluvčího a vůbec politiku Hradu v době prezidentování Miloše Zemana. Hana je ženou mnoha rolí. Režisérka, scénáristka, dramaturgyně, pedagožka, ale možná především.. s manželem dlouho trpělivě čekali na dítě, které si dávalo načas, až se s vděčností dočkali. Připravil Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Výjimečně ne rozhovor, ale dokument. Napínavý, téměř detektivní příběh za účasti venkovského faráře, špičkových výtvarníků a tajné policie. Farnost Jedovnice na Moravě se za působení faráře Františka Vavříčka stala jedním z center křesťanského výtvarného umění dvacátého století. Jednou z největších zakázek křesťanským umělcům v době socialismu byla radikální přestavba interiéru jedovnického farního kostela (výtvarníci Mikuláš Medek, Jan Koblasa, Josef Istler, Karel Nepraš a svou roli zde hrál i tehdejší mladý brněnský památkář Jiří Paukert, alias básník Kuběna). Paukert spojil v atmosféře po Druhém vatikánském koncilu nesmírně otevřeného a osvíceného faráře Vavříčka s tehdejší skupinou předních českých umělců kolem Mikuláše Medka, jež stála mimo hlavní konformně-ideologický proud tehdejší umělecké tvorby a dokázala mimořádně zdařile integrovat prvky moderního umění do sakrálního prostoru. Farář Vavříček se rozhodl v roce 1963 nahradit jedovnický, červotočem poničený, pseudogotický oltář fascinujícím interiérem moderního křesťanského umění. Byl to od něj neuvěřitelně odvážný počin, i vzhledem k některým tradicionalisticky laděným farníkům. A nešlo jen o Jedovnice, ale také o úpravu kaple v nedalekých Kotvrdovicích a především o stavbu nového kostela v nedalekém Senetářově (1969-1971 architekt Ludvík Kolek), dodnes patrně nejvýraznějšího tuzemského díla sakrální architektury po koncilní liturgické reformě. Scénář a režie: Jan Hanák. Dramaturgie: Jan Sedmidubský. Premiéra 2016 Český rozhlas Plus, obnovená premiéra 2023 Radio Proglas.

Rozhovor s historikem Petrem Blažkem o komunistické minulosti obou kandidátů a co si s ní v současné situaci počít. Andrej Babiš agent StB. Petr Pavel vojenský rozvědčík. Oba členové předlistopadové KSČ. Jiná volba není, přesto jeden z nich bude českým prezidentem. Jak se rozhodnout, je-li komunistická minulost jen těžko přijatelná? Přičemž i nevolit je volba. Host pořadu Petr Blažek patří k dlouhodobým ostrým kritikům Petra Pavla za jeho dávné komunistické angažmá. Přesto po prvním kole voleb napsal, že to bude poprvé, co bude volit bývalého komunistu a bude to Petr Pavel. Co ho k tomu vede? A proč ne Andrej Babiš? Ptá se Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor se Silvií Bizjakovou.Vdala se za slovinského filmového dokumentaristu Petera Bizjaka. A jejich svatba byla se závojem, před oltářem "zády k lidu", s knězem v "basičkovém" ornátu, v latině, v tridentském ritu. Co ji vede k tomuto způsobu prožívání víry?

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s Hanou Strašákovou, aktivistkou, novinářkou, podcasterkou, krom jiného mluvčí spolku Milion chvilek pro demokracii. Jaký je apoštolát této stále viditelnější katoličky, aktivistky, novinářky? Jak vnímá kontroverze, které svými postoji vyvolává, ať politickým aktivismem, nebo třeba svým veřejným přihlášením k LGBT komunitě? Jak vnímá postavení křesťanky, katoličky, církve v dnešní české společnosti? Jaké je a jaké by podle ní mělo být? A co pro to dělá ona a co bychom podle ní měli dělat všichni? Jaký je a má být vztah křesťana a politiky, církve a aktuální politické scény? Tagespolitik kontra Parteipolitik? Co od církve jako instituce očekává její generace? A očekává vůbec ještě něco? Připravil Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor se Stanislavem Balíkem, profesorem politologie, děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Jak vnímá postavení křesťana, katolíka, církve v dnešní české společnosti? Jaké je a jaké by podle něj mělo být? A co pro to dělá on a co bychom podle něj měli dělat všichni? Je znám jako konzervativec. Jak tuto nálepku definuje on sám? A jaký je jeho vztah k progresi, reformě církve? Jak vůbec by církev definoval? Jaký je a má být vztah křesťana a politiky, církve a aktuální politické scény? Co podle něj od církve a křesťanů potřebuje akademický svět a co generace nejmladších dospělých, studentů, s jejich tématy, vnímavostí, možná i křehkostí? Připravil Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s Pavlem Konzbulem, brněnským biskupem, fyzikem, pedagogem. Jaká je jeho vize církve v současnosti? Jak vnímá vztah mezi konzervativním a progresivním? Podle vlastních slov nechce jít v církvi jen s hlavním proudem, ale chce brát do hry i proudy vedlejší, zátoky.. Co říká na kritiku, že dost možná jsou už na okraji samotní biskupové? A ukazuje se takový, když už ne přímo hlavní, ale přinejmenším silný proud v probíhající synodě, v tématech otevíraných katolíky bez kněžského svěcení? Jaká podle něj je a má být církev synodální, a to nejen v proklamacích, ale v konkrétních tématech? Co například kněžská služba v situaci, kdy se počet adeptů kněžství za poslední čtvrtstoletí snížil o řád a dnes můžeme jen doufat, že ročně bude pro brněnskou diecézi vysvěcen maximálně jeden nový kněz? Co s tím? Nenastal čas, aby služebné kněžství bylo rozšířeno i mimo řady celibátních teologicky vzdělaných mužů? Připravil Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s Markem Kejíkem, studentem Vysokého učení technického a pro akademický rok 2022-23 předsedou Vysokoškolského katolického hnutí v Brně. Která témata v církvi považuje za nosná, která za opomíjená, která za přeceňovaná, která za palčivá, která za hloupě komunikovaná? Co je důležité v misijním poslání církve pohledem mladého aktivního katolíka? Jaký jazyk podle něj vyžaduje evangelní zvěst dnes? A vyžaduje vůbec nějakou inovaci? Připravil Jan Hanák.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s Janem Kotíkem, knězem a stavebním inženýrem, zejména o projektu pomoci tanzánské farnosti Mpanga. K čemu jsou potřeba africké farnosti traktory? Proč staví školu? Co je projekt Ifakara? Potřebuje církev kostely? Čím může pomoci česká církev tanzánské? A čím naopak inspiruje tanzánská tu českou? "Ze stavárny na teologii jsem přešel proto, protože každý dům jednou spadne, ale jde o lidi." I tudy se vinou slova Jana Kotíka v rozhovoru s Janem Hanákem.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

O jeho kadeřnictví lze s jistou nadsázkou říct, že jde o nejoblíbenější brněnskou zpovědnici. Spojuje v sobě kadeřnického génia, mnicha, manžela, mima, aktivistu, otce, dědu, roztančenou oficínu a klidný pohled. Jako mladíček se zasloužil o Oscara pro Amadea, byl pozván do Hollywoodu, místo toho mu bylo souzeno Brno a sláva v kadeřnické Paříži. Všeho ale dočasu.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s Klárou Maliňákovou, řeholní Sestrou Dítěte Ježíše, terapeutkou, která se věnuje duchovnímu doprovázení. Jak silné jsou pro ni jezuitské inspirace pro duchovní život? A co to duchovní život je? Jakou souvislost má s životem "neduchovním"? A lze to takto vůbec dělit? Je duchovní život cosi skrytého? Může být modlitba misií? Neřešíme v církvi příliš jen svou vlastní hříšnost a tím v důsledku jen sebe sama? Zpytování svědomí nebo zpytování vědomí? A též.. jaká je role ženy v církvi? A jaká role matky? "Kdybych byla muž, tak jsem knězem. Co já jako žena v církvi můžu? Když jsem se vrátila ze zahraničí, z třicetidenních exercicií, nabitá poznatky, zkušenostmi, tak mi řekli, že můžu na duchovní obnově vařit," říká v rozhovoru Klára a dodává, že dveře se ale otevírají.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s Františkou Majerčíkovou, vincentkou, neboli Dcerou křesťanské lásky svatého Vincence de Paul, nemocniční kaplankou, ženou jemnou, tichou a soucitnou, což jí ale nebrání vstoupit na náměstí politické demonstrace, je-li toho třeba, a zejména bránit opomíjené a zraňované, nejaktuálněji skupinu mladých věřících gayů, kteří chtějí pomoci i jiným, kteří si nevědí rady sami se sebou a bojí se o své jinakosti promluvit doma, stejně jako ve své farnosti. Hodně mi v pochopení těchto lidí pomohla náročná zkušenost s lesbickou spolusestrou, říká. Copak je církev jen morálka? Copak máme nechat opuštěné ty, kteří se nota bene ne vlastní vinou ocitli mimo hlavní proud této morálky? Copak nemáme milovat? I tudy se vine rozhovor sestry Františky a Jana Hanáka.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s inspirativními mladými manželi a čerstvými rodiči Abigail a Ondřejem Pokornými, z nichž on je katolík a ona dcera evangelického faráře.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s Radkou Müllerovou, blízkou spolupracovnicí a přítelkyní Ludmily Javorové, o Koinotes, církvi skryté v dobách komunistické totality, stejně jako do jisté míry i dnes.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s téměř dokumentárním nádechem s Janou a Lukášem Mikulovými a jejich pěti dětmi. Aneb když je studio plné lidí, ruchů, života.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s inspirativním knězem středního věku, který se navzdory mnohému a mnohým stal opět studentem, a to jen před pár týdny. Tentokrát ovšem nejde o teologii, ale žurnalistiku. Jaké to je studovat s čerstvými maturanty? A proč vlastně? Se studentem Janem Krbcem hovoří jeho pedagog Jan Hanák. Krom jiného o novém podcastu Na okraji. Žádné téma není tabu.

Radio Proglas žije pouze z darů svých posluchačů. Potřebujeme vaši podporu, abychom mohli vysílat. DĚKUJEME! Možnosti podpory najdete na https://www.proglas.cz/podpora/

Rozhovor s inspirativními mladými katolíky jen pár dní před jejich svatbou. Za kostel se spousta z nás schovává a spousta z nás dokonce říká, že kostel je to hlavní, jediné.. a stačí. Jenomže nestačí. Ježíš své učedníky neposlal do bezpečného kostela, nýbrž na hlubinu, přesněji řečeno do celého světa, kde nikdo příliš netuší, co ho čeká. S Terezou Hotovou a Dominikem Brázdilem hovoří Jan Hanák. Žádné téma není tabu.

Nový podcast Radia Proglas. Ite, missa est. Jděte.. s Pánem Bohem. No dobře. A co dál?