Judikatúra

Advokát měl klienta zastupovat v rozhodčím řízení. Ale pochybil a klient spor prohrál. Všechny soudy došly k závěru, že advokát skutečně nepostupoval, jak by postupovat měl. Ale nárok na náhradu škody klientovi nepřiznaly. Krajský soud pro nedostatek příčinné souvislosti, Nejvyšší soud pro neunesení důkazního břemene (25 Cdo 921/2025). A tak tu máme dobrý příklad pro povídání o roli advokáta v rozhodčím řízení (liší se od řízení před soudem?), o tom, jak se tvoří rozložení důkazního břemene (můžeme předpokládat, že rozhodce bude rozhodovat vadně, nebo správně?), o tom, zde se v řízení o náhradě škody přezkoumává rozhodčí nález a o dalších souvisejících otázkách.

Dne 15. srpna uplynulo 300 let od narození jednoho z nejvýznamnějších právníků rakouské monarchie. Martini patřil k představitelům osvícenského přirozenoprávního myšlení v habsburské monarchii a jeho práce zásadně ovlivnila právnické vzdělávání i přípravu rakouské kodifikace soukromého práva, která v Rakousku platí dodnes.

K mikrofonu jsme si pozvali vzácné hosty: doc. Ivo Cermana z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a doc. Ondřeje Horáka z Univerzity Palackého v Olomouci. Ivo Cerman se zabývá přirozeným právem, právní filosofií a osvícenskou etikou v habsburské monarchii, v roce 2024 publikoval v časopise Grotiana práci: „Carl Anton Martini a přirozené právo na Vídeňské univerzitě po roce 1752“. Ondra Horák je vynikající právní historik, s nímž se v našem podcastu nesetkáváte poprvé.

Nechte se pohltit povídáním o přirozeném právu a životě Martiniho, který byl také tak trochu náš (proč, to se dozvíte na konci epizody).

Mostecký autodrom a hluková imise. Případ, který si došel až pro zamítavý nález k Ústavnímu soudu (I. ÚS 143/26). A dobrý odrazový můstek k povídání o tom, co to vůbec imise je, co je to privilegovaná imise, zda má význam, že se přistěhujete do místa, které je hlučnější, a jak se liší právní úprava OZO, OZ 1964 a ta současná a co to prakticky znamená.

Velký senát Nejvyššího soudu (31 Cdo 213/2026) se zabýval otázkou, jak je to s určitostí započtení v případě, když je aktivní pohledávka započítávána vůči více pasivním pohledávkám a přitom se zcela nekryjí. My k tomu ještě přidáváme opačný pohled (více aktivních pohledávek vůči jedné pasivní) a povídání k § 1932 a § 1933.

Existuje příčinná souvislost mezi protiprávním činem řidiče, který neuposlechne výzvu policejní hlídky k zastavení a začne ujíždět, a škodou vzniklou při havárii policejního vozidla, které jej v rámci služebního zákroku pronásleduje? Před tuto dovolací otázku byl postaven Nejvyšší soud (25 Cdo 971/2025). Jde o otázku psychické kauzality, kterou naše soudy tak často neřeší. Povídáme si nejen o řešení, k němuž soud dospěl, ale o konceptu psychické kauzality samotném, v jakých případech se ještě uplatňuje a co je důležité mít na paměti.

Dnešní díl je o poctivosti. O jedné důležité právní zásadě, která se promítá nejen ve smluvním právu. Ale právě o smluvním právu bude řeč - o tom, jaké tu poctivost plní funkce, že např. dokáže doplnit smluvní závazek o některé vedlejší povinnosti, které musejí strany dodržet. A ilustrovat to budeme na případu, který doputoval až k Ústavnímu soudu (III. ÚS 3044/24) - na případu výpovědi společného nájmu bytu mezi manželi, který vznikl sňatkem, o kterém pronajímatel nevěděl, a proto výpověď nedoručil oběma manželům, ale pouze původnímu nájemci.

Dnes se zabýváme problematikou tzv. nepřímého zkrácení věřitele (NS 29 Cdo 666/2024) - co když dlužník převádí věc za její obvyklou cenu, ale později nastane skutečnost, která ztíží uspokojení věřitele? Jak se k tomuto problému staví česká doktrína a judikatura? Znamená aktuální rozhodnutí určitý posun v dosavadním přístupu?

Pro dnešní díl nás zaujalo rozhodnutí, ve kterém Nejvyšší soud (sp. zn. 33 Cdo 3181/2023) došel k závěru, že když už je uzavřena realizační smlouva, která však nevyčerpává vše, na čem se strany dohodly ve smlouvě o smlouvě budoucí, je tím přesto smlouva o smlouvě budoucí "konzumována" a už se nelze ničeho domáhat. A to nám tak úplně nesedí, protože takový paušální závěr odporuje právní úpravě. Ukazujeme, že to není tak jednoduché a že možných řešení existuje vícero v závislosti na konkrétních skutkových okolnostech.

Dnes máme premiéru, neboť se poprvé věnujeme rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS 8 As 38/2025). Sice nemůže rozhodovat soukromoprávní spory, ale v našem případě jednu soukromoprávní otázku předběžně posuzoval. Konkrétně šlo o to, zda zákaz týkající se dispozice s určitou věcí, váže povinného i v případě, že disponuje s hromadnou věcí, jejíž je tato jednotlivá věc součástí. My si k mikrofonu pozvali jednoho z našich největších odborníků na věcná práva, Petra Tégla, a povídali si s ním o tom, co to hromadná věc je, zda jde o věc v právním slova smyslu, jak do toho zapadá obchodní závod a dalších otázkách, které (nejen) rozhodnutí NSS vzbuzuje.

Podle § 2234 OZ má pronajímatel právo na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržet movité věci, které má nájemce na věci nebo v ní. O jaké jde právo? Jaký je jeho rozsah? Jak ho může pronajímatel reálně vykonat? A je to opravdu běžné pravidlo, jak tvrdí důvodová zpráva? O tom všem i o dalších aspektech v dnešní epizodě na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2057/2025.

Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu (III. ÚS 1948/25) je důležité, neboť se staví proti dlouhodobé judikatuře obecných soudů, které zle nedobře (svévolně) míchaly otázky příčinné souvislosti a spoluúčasti poškozeného na vzniku škody. Ústavní soud tento problém řeší a navíc ukazuje, jak by se mělo postupovat při zvažování podílu poškozeného na vzniku škody, dochází-li ke střetu odpovědnosti za ohrožení a odpovědnosti za zavinění. K povídání jsme si pozvali Petru Mertelovou z PF MU v Brně, která se touto problematikou dlouhodobě zabývá.

V dnešní jubilejní epizodě se opět pouštíme do historie, tentokrát se podíváme na to, jak u nás vznikla, rozvinula se a poletech zanikla myšlenka pořádání právnických sjezdů. Že nebyly sjezdy vždy stejné, co se na nich řešilo a spoustu zajímavostí okolo nich. K mikrofonu jsme tentokrát pozvali JUDr. Jana Kabáta z PF MU v Brně, který se touto problematikou zabýval velmi intenzívně a výsledkem jeho výzkumu je publikace věnující se právě historii právnických sjezdů.

Dnešní díl navazuje na 29. epizodu, v níž jsme rozebírali rozhodnutí velkého senátu NS 31 Cdo 3125/2022, v níž se soud zabýval otázkou, od kdy běží promlčecí lhůta u pohledávky, u níž je určení její splatnosti ponecháno na vůli věřitele. Od té 29. epizody už uběhly bezmála 3 roky, během nichž se toho stalo docela dost. Někteří soudci Nejvyššího soudu vyjádřili s rozhodnutím velkého senátu literárně svůj nesouhlas, proběhla konference týkající se problematiky promlčování utvářecích práv a v neposlední řadě spatřil světlo světa nález Ústavního soudu sp. zn. IV ÚS 778/25, ve kterém se IV. senát Ústavního soudu postavil proti závěru velkého senátu Nejvyššího soudu. A my jsme si řekli, že to vše vydá na novou epizodu, v níž se zaměříme především na argumenty, které zazněly vůči rozhodnutí Nejvyššího soudu, a jak si s problémem poradil IV. senát ÚS (IV. ÚS 778/25).

Dnes zavítáme do oblasti, které jsme se v našem povídání ještě nedotkli. Řeč bude o autorských právech, konkrétně o jejich dědění, oceňování a omezeních, která vyplývají z právní úpravy pro dědice. Zároveň epizoda obsahuje jednu výzvu týkající se oceňování, protože to je téma, kterému se právníci raději vyhýbají, ale my bychom ho chtěli zvednout.

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3411/2024 je nám podkladem pro povídání, které na první pohled vypadá jako další příběh z bezdůvodného obohacení. Leč na konci se zdá, že sovy nejsou tím, čím se zdají být (dotkneme se třeba i otázky nabytí vlastnického práva). Řešíme případ z doby covidové pandemie, příběh podnikatele, který měl státu dodat roušky pořízené v Číně, a státu, který po něm následně vymáhal úhradu jejich přepravy. Ilustrační obrázek tentokrát upomíná k jednomu z trapných okamžiků tehdejších představitelů státu.

Podle jednoho bonmotu pochází podílové spoluvlastnictví od ďábla 🙂 A proto se dnes zaměříme na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2911/2025, v němž se řeší problematika rozdílu mezi řádnou a mimořádnou správou společné věci - podle čeho se odlišují a proč je to důležité?

Dnes si povídáme o zmaření díla objednatelem a nároku zhotovitele na sníženou cenu za dílo. Konkrétně se zabýváme § 2613 OZ: jaké případy můžeme označit za zmaření díla objednatelem a co vše si musí zhotovitel na původní cenu díla započíst? Nejvyšší soud se ve věci sp. zn. 23 Cdo 2153/2024 zabýval metodikou stanovení snížené ceny a my k tomu přidáváme ještě něco navíc.

Dnes se opět po čase vracíme do oblasti dědického práva, když na pozadí dvou rozhodnutí (NS 24 Cdo 2900/2025, NS 24 Cdo 2655/2025) řešíme, jak se postavit k majetku, který nebyl předmětem projednání v pozůstalosti, ale dědic ho chce bránit nebo vymáhat vůči třetí osobě. Soud rovněž trochu vyjasňuje další problém - kdy dochází k nabytí dědického práva. A abychom se “neutopili” v procesních detailech, přizvali jsme si k povídání notáře Filipa Plašila.

V epizodě nejprve vysvětlujeme základní parametry regulace bezdůvodného obohacení, abychom pak mohli posoudit, kdo je aktivně legitimován v případě, že podnájemce neoprávněně přenechá jednotku k užívání další osobě - přísluší aktivní legitimace vlastníkovi, nebo nájemce? A je důležité, zda jde o období po dobu trvání podnájmu, nebo o období po jeho skončení? To vše na pozadí rozhodnutí NS sp. zn. 26 Cdo 3353/2024.

V této epizodě se na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu věnujeme problematice ušlého zisku (sp. zn. 25 Cdo 548/2025). Rozebíráme, kdy lze žádat ušlý zisk, který by byl získán v rozporu s veřejnoprávním pravidlem (zde konkrétně šlo o nájemné z nájmu uzavřeného v rozporu s veřejnoprávním určením nebytového prostoru), ale především se věnujeme dlouhodobé judikatuře Nejvyššího soudu, která chybně užívá pravidlo "pravidelného běhu věcí", aby v rozporu se zásadou plné náhrady škody omezila náhradu ušlého zisku.

V tomto dílu se zaměřujeme na judikaturu týkající se subrogačního regresu dle § 1937 odst. 2 OZ ve vztahu k bankovní (finanční) záruce, konkrétně k regresu upravenému v § 2039 OZ (29 NSČR 62/2023). Jaký je jejich vztah? Vstupuje výstavce záruky poté, co plnil, do postavení původního věřitele? Na začátku se věnujeme obecně tématu záruční smlouvy a finanční záruky, na konci zase vzájemnému vypořádání více zajišťovatelů.

Zavítali jsme na Nejvyšší soud a povídali si tam s Petrem Šukem, místopředsedou Nejvyššího soudu, o potkávání se akademie a justice - co od sebe čekají, jak na sebe reagují, jak soudci snášejí kritiku a o mnoha dalších tématech.

V poslední letošní epizodě se na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 590/2025 věnujeme výkladu § 2630 OZ, který k nám transplantoval québecké pravidlo o společné odpovědnosti poddodavatelů, projektantů a dozorčích osob při zhotovení díla. Jde o dost nesystémové pravidlo a jeho uchopení není vůbec jednoduché. Týká se odpovědnosti za vady i odpovědnosti za škodu?

Dnešní epizoda je propojena s dílem č. 39. V ní jsme řešili, zda může třetí osoba, jež není povinna k uhrazení dluhu, plnit věřiteli bez souhlasu dlužníka. Nyní se opět vracíme k § 1936 odst. 1 OZ a řešíme, za jakých podmínek je věřitel oprávněn odmítnout plnění dluhu třetí osobou. Jde především o to, co je to souhlas dlužníka, jak ho lze udělit, komu musí být udělen. Ale nejen o to, jak jste u nás již zvyklí. To vše na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 293/2025

Nutnou obranu si jako okolnost vylučující protiprávnost spojujeme především s trestním právem. Ale ona je samozřejmě důležitá též v rovině civilní, neboť s odpadnutím protiprávnosti odpadá též povinnost k náhradě škody. V tomto dílu si tak povídáme na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 611/2025 o předpokladech nutné obrany dle § 2905 OZ.

A ještě připojujeme regulaci krajní nouze ze slovenského návrhu nového OZ, jak o něm mluvíme: 

(1) Kdo v krajní nouzi způsobí škodu, aby odvrátil od sebe nebo od jiného přímo hrozící nebezpečí, je povinen ji nahradit.

(2) Povinnost k náhradě nemá ten, kdo poškodil nebo zničil věc, která byla zdrojem nebezpečí, sám toto nebezpečí nevyvolal a nebezpečí nebylo možné odvrátit jinak. Pokud je zájem ohroženého ve srovnání s významem ohrožující věci nepodstatný, má ohrožený povinnost zásah strpět.

(3) Použije-li ten, kdo odvrací škodu, k jejímu odvrácení věc náležející jinému, která sama není zdrojem nebezpečí, přičemž význam této věci je zjevně výrazně nižší ve srovnání se závažností újmy hrozící ohroženému a nebezpečí není možné odvrátit jinak, je vlastník věci povinen takové použití strpět. Právo ohroženého použít cizí věc nemá vliv na jeho povinnost k náhradě škody podle odstavce 1.

(4) Překročí-li ohrožený meze krajní nouze z důvodu omluvitelného vzrušení mysli vyvolaného hrozícím nebezpečím, nejedná zaviněně.

Co když se někdo vydává za jiného a uzavře s nic netušícím partnerem smlouvu? Kdo je z ní zavázán, komu vznikají práva a povinnosti? Nejen na tyto otázky hledáme odpověď na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3134/2024 týkajícího se krádeže identity jedním z vězňů, který uzavřel smlouvu o zápůjčce za použití identifikačních údajů svého bývalého spoluvězně.

Dnes si povídáme o problematice spadající do podílového spoluvlastnictví: kdy dochází k tzv. nadužívání společné věci - když např. jeden ze dvou spoluvlastníků užívá celou věc a za jakých podmínek má druhý ze spoluvlastníků právo na vydání bezdůvodného obohacení. To vše na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2529/2024.

V dnešní epizodě se věnujeme rozhodnutí z oblasti dědického práva (NS 24 Cdo 2532/2024), které má však přesah i do práv věcných a práva bezdůvodného obohacení. Není to veselý poslech, protože od nás vůči tomuto rozhodnutí zaznívá opravdu velká kritika. Je na něm totiž špatně tolik věcí, až to bolí. Rozebíráme ho proto velmi důkladně.

V této epizodě si ukazujeme, jak poznat, která norma je kogentní (zda to v konkrétním případě § 20 odst. 2 zákona o advokacii zvládl Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 33 Cdo 3259/2024), rozlišujeme cílové a trvající závazky, bavíme se o odstoupení a též zabrousíme do úpravy bezdůvodného obohacení. A nakonec přijde i konverze.

Tentokrát se věnujeme problematice výkladu § 1050 odst. 2 OZ ve spojitosti s § 1045 odst. 2 OZ a § 65 katastrálního zákona - co se stalo k 1. 1. 2024 s vlastnictvím nemovitých věcí, u nichž byl v katastru nemovitostí nedostatečně identifikován vlastník. Jaké má postavení Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových? Jaké možnosti mají skuteční vlastníci? A co třetí osoby?

V jubilejním dílu si povídáme o různých aspektech soudní a soudcovské nezávislosti - o soudcovské samosprávě, jaký vliv má vnitřní hierarchie soudu (pozice předsedy soudu), o hodnocení výkonu soudce, o kárném řízení, o povinném vzdělávání, populistických tlacích a dojde i na ty soudcovské platy.

U mikrofonu s námi jsou předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka a profesor Právnické fakulty MU David Kosař.

Tato epizoda je věnována třem rozhodnutím Nejvyššího soudu (NS 21 Cdo 185/2025, NS 22 Cdo 505/2025, NS 23 Cdo 431/2024). Vracíme se v ní k několika našim předchozím epizodám a sledujeme, jak soud pokračuje v řešení daných problémů. Konkrétně jde o otázku výkladu právního jednání, mimořádné vydržení a dohodu o mimosoudním řešení sporu a její vliv na běh promlčecí lhůty.

V dnešní epizodě přivítáme jako hosta Jana Flídra, advokáta a pedagoga z PF UK. A rozebíráme s ním rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 3491/2022 věnované předkupnímu právu - kdy se stává dospělou povinnost nabídnout věc k předkoupení, co musí taková nabídka obsahovat, a jak se uzavírá smlouva mezi povinným a předkupníkem. A dostaneme se i na právo retraktu. A zase boříme "zažité pravdy".

V dnešní epizodě se věnujeme problematice, která je rozkročená přes drážní zákon, věcná práva, bezdůvodné obohacení až po restituce. Vysvětlujeme, že není součást jako součást, když se soustředíme na pojmy dráha, součást dráhy, stavba, stavba dráhy, součást věci. Rozebíráme, jak funguje věnování k veřejnému užívání a jak ovlivňuje případný nárok na bezdůvodné obohacení. A dojde i na restituce, které prolamují některá standardní řešení. A přitom se to zdálo jako banální případ žaloby na náhradu za užívání části domu, skrz který vede východ z metra. To vše na pozadí rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 1484/2024.

V tomto dílu se zaměřujeme na výklad § 1880 odst. 1 OZ - co vše získá postupník společně s pohledávkou? Podíváme se na zoubek obsahu zástavního práva a vyložíme, co jsou práva s pohledávkou spojená. To vše na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3283/2024.

Tentokrát rozebíráme nenápadné rozhodnutí s velkým dopadem na ochranu věřitele v pozůstalostním řízení. Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 24 Cdo 729/2025 totiž učinil prakticky nepoužitelným pravidlo v § 643 odst. 1 OZ: "Přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno." Věřitel se na něj již kvůli Nejvyššímu soudu nemůže spolehnout.

V epizodě č. 23 jsme se zabývali přelomovým rozhodnutím R 76/2023 k moderaci smluvní pokuty. V této epizodě navazujeme, když se podrobně díváme na dvě rozhodnutí (NS 23 Cdo 767/2024, 23 Cdo 1567/2024), které v rámci nově nastaveného režimu moderace řeší dvě dílčí skutečnosti - podání námitky nepřiměřenosti smluvní pokuty v odvolacím řízení a moderaci smluvní pokuty sjednané sazbou za každý den prodlení.

V praxi se čím dál více řeší případy darovacích smluv uzavřených dárcem před smrtí. Následně vznikají spory o platnost takových smluv založené na tvrzení, že dárce jednal v duševní poruše, jež ho činila neschopnou právně jednat. A jeden takový je základem pro naše povídání nejen o § 581 OZ, a to na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3870/2023.

Ústavní soud nedávno vydal nález sp. zn. III. ÚS 2534/24, ve kterém se mj. věnuje též příčinné souvislosti v rámci náhrady škody. Jeho vývody připomínají pohádku o tom, jak pejsek s kočičkou vařily dort. Proto se v tomto dílu pokoušíme ukázat nejen to, jaké chyby soud dělá, ale jak se má správě při zkoumání příčinné souvislosti a objektivní přičitatelnosti postupovat.

Při postoupení pohledávky nabývá nový věřitel často též jistotu, která zajišťuje splnění pohledávky. V případě řešeném ve věci sp. zn. 21 Cdo 264/2025 šlo o zástavní právo k nemovitosti. Na pozadí dnešního rozhodnutí se zabýváme případem, jak je případný postupník chráněn, nabývá-li toto zástavní právo od neoprávněného. A přizvali jsme si hosta, který je jedním z našich největších odborníků na věcná práva a veřejné seznamy - doc. Petra Tégla.

Speciální epizoda o tom, co zajímavého se "urodilo" v soudních rozhodnutích napříč evropskými státy v roce 2024 v tématu náhrady škody. Využili jsme toho, že Filip Melzer byl letos autorem závěrečného komparativního shrnutí, s nímž na konferenci vystoupil. Podíváme se na trendy v oblasti odškodňování sekundárních obětí, odpovědnosti státu za škodu, provozní odpovědnosti apod.

Tato epizoda nás zavádí do prostředí dědického práva, konkrétně k výkladu § 1531 OZ, který se týká pohnutky k sepsání závěti ve věci sp. zn. 24 Cdo 127/2025. Je právně relevantní? Musí být v závěti vyjádřena? A co když se je mylná? Má to vliv na platnost závěti? To vše se dozvíte při poslechu tohoto dílu.

V této epizodě se vracíme k tématu, které bylo předmětem jednoho z našich prvních dílů na podzim 2022 (díl č. 15). 33. senát Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 33 Cdo 340/2024 se totiž opět vyjádřil k tomu, zda lze pro uzavření smlouvy o smlouvě budoucí v některých případech dovodit povinnost písemné formy. A opět negativně. Minule to schytal zleva, zprava, což sám přiznává ("Nejvyššímu soudu je známo, že výše uvedené závěry se nesetkaly se souhlasem části odborné veřejnosti a že rozhodnutí nebylo schváleno ke zveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek."), proto se nyní snaží obhajobu svého závěru rozvést. A nám nezbylo, než to podrobně okomentovat.

Tentokrát se věnujeme rozhodnutí velkého senátu sp. zn. 31 Cdo 3263/2024, v němž se řešily dvě praktické otázky: 1. Od kdy začíná běžet promlčecí lhůta práva zapůjčitele na vrácení peněz u zápůjčky uzavřené na dobu neurčitou? 2. Má manžel právo požadovat vrácení peněz jako bezdůvodné obohacení od třetí osoby, pokud namítá, že smlouva o zápůjčce, kterou uzavřel druhý manžel s touto třetí osobou, je podle § 714 odst. 2 OZ neplatná?

Nejvyšší soud učinil zásadní odklon od dosavadní judikatury v obou řešených otázkách.

Nejvyšší soud řešil ve věci sp. zn. 33 Cdo 2131/2024 případ podvodu spáchaného organizovanou skupinou. Její člen se vydával za zástupce obchodní společnosti a převedl na dobrověrného nabyvatele nemovitost patřící oné společnosti. Řešíme, koho a proč má právo chránit - prvního podvedeného, nebo druhého podvedeného? Na pozadí tohoto případu řešíme i letitý problém z filmu Vrchní, prchni!

Nejvyšší soud řešil ve věci sp. zn. 30 Cdo 477/2024 velmi zajímavý případ muže, který se domáhal v rámci odpovědnosti státu náhrady ušlého zisku, který ale dosahoval v rozporu s právními předpisy. Má na takovou náhradu škody nárok? A co musíme zohlednit? Dozvíte se při poslechu další epizody našeho podcastu.

Ústavní soud nedávno vydal nález sp. zn. III. ÚS 2534/24, ve kterém se mj. věnuje též příčinné souvislosti v rámci náhrady škody. Jeho vývody připomínají pohádku o tom, jak pejsek s kočičkou vařily dort. Proto se v tomto dílu pokoušíme ukázat nejen to, jaké chyby soud dělá, ale jak se má správě při zkoumání příčinné souvislosti a objektivní přičitatelnosti postupovat.

V této epizodě se věnujeme problematice záruční (garanční) smlouvy, která má řadu projevů a použití. V praxi jsme zvyklí zužovat její vnímání pouze na problém záruky za jakost. K ní se naše povídání nakonec stočí, když se budeme věnovat tomu, co je jejím obsahem, a jakých modalit může nabývat. To vše na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 295/2024.

Pokračujeme v epizodách s hostem - tentokrát s Ivanem Tvrdíkem, odborníkem na civilní proces. Na zoubek se podíváme letitému sporu, v němž byla postupně vydána série rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu (NS 23 Cdo 2741/2014 + III. ÚS 2551/16 + NS 23 Cdo 1383/2018 + NS I. ÚS 543/22 + NS 23 Cdo 3124/2022).

Můžete v soudním řízení jen tak bez negativních dopadů místo plnění ze smlouvy začít požadovat třeba náhradu škody, nebo bezdůvodné obohacení, ukáže-li se, že je smlouva neplatná? Povídáme si tak o změně žaloby, předmětu sporu, o totožnosti základu předmětu sporu, či procesním nároku.

Tentokrát zabrousíme do vod rodinného práva, k čemuž jsme si přizvali Renátu Šínovou, odbornici právě na tuto oblast. Rozebíráme s ní nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 2364/24, v němž se věnoval problematice nejlepšího zájmu dítěte a střídavé péči. A když už jsme měli Renátu u mikrofonu, probrali jsme s ní i chystanou zásadní novelu občanského zákoníku týkající se právě regulace rodinného práva.

Protiprávní činy bulvárních médií, nepravdivé či přímo vylhané články mohou znamenat velmi citelný zásah do osobnosti člověka. V takovém případě je jistě na místě kompenzace formou náhrady nemajetkové újmy. Měla by však náhrada plnit i roli sankce? Jak se k tomu staví naše právní úprava a judikatura Nejvyššího a Ústavního soudu? O tom je dnešní epizoda postavená na případu pomluvy Dagmar Havlové (I. ÚS 428/23).

V této jubilejní epizodě si povídáme s tím, kdo je v první linii soudního rozhodování - soudcem okresního soudu. Jaký je jeho měsíční nápad? Kolik případů musí vyřešit, aby ho práce nezavalila? Má k ruce asistenty? Jak se vzdělává a jak pracuje s literaturou? O tom všem a ještě dalších věcech jsme si povídali s Petrem Ševčíkem.

Petr získal svůj magisterský titul v Plzni, kde ho učil Petr Bezouška, doktorské studium zase absolvoval v Olomouci, kde mu školitele dělal Filip Melzer. Petr je v současné době rovněž místopředsedou soudu a je naším předním odborníkem na znalecké právo.

V této epizodě se věnujeme ustanovení § 647 OZ, které obsahuje pravidlo o zastavení běhu promlčecí lhůty při uzavření dohody o mimosoudním jednání. Řešíme účel daného pravidla, jeho praktickou aplikaci (co musí věřitel prokázat, odvolává-li se na toto pravidlo) a v kontextu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 565/2024 též jeho vliv na běh prekluzivní lhůty v pracovním právu.

Tentokrát jsme pro vás připravili povídání, které zaujme zejména advokáty a advokátní koncipienty, byť jeho dosah je širší. Jde o hledání odpovědi na "banální" otázku - co vše musí advokát znát? Když se totiž podíváte do všech možných komentářů a literatury k zákonu o advokacii, moc použitelného tam nenajdete. Přitom jde o kruciální otázku ve vztahu k odpovědnosti advokáta vůči klientovi. Tak se to snažíme rozplést na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3770/2023.

Pokračujeme v novém edukativním seriálu o obecné části soukromého práva, tentokrát na téma právního jednání, jeho pojmových znaků. Co to je právní jednání, jak se vymezuje, co se stane, když pojmové znaky nejsou naplněny.

Judikatúra zahajuje nový formát v rámci podcastu!

Filip Melzer letos na fakultě přednáší o obecné části občanského práva. Tak jsme se rozhodli dodat nejen studentům všech právnických fakult, ale každému, kdo si chce či potřebuje osvěžit své teoretické znalosti jeho povídání se studenty o tom, co právě odpřednášel. Prostý záznam přednášky nám přišel až příliš suchý a strohý, proto jsme zvolili formát rozhovoru dvou studentů s Filipem. Studenti mají za sebou příslušnou přednášku a poté se Filipa doptávají na věci, které tam zazněly, zda je dobře pochopili, upřesňují si své poznatky. Jde tedy o živější formát a snad vás zaujme.

Doplnění spisových značek rozhodnutí a dalších podkladů, na které se odkazovalo:

- NS 23 Cdo 1001/2021 (přípustnost sjednané fikce)

- I. ÚS 546/03 (autonomie vůle)

- P. K. Koldín: Práva městská Království českého a Markrabství moravského (H.VII.): „Náležela-li by věc dvěma, třem aneb většímu počtu, a jeden by z nich při přítomnosti všech prodával, a žádný by trhu překážky nečinil, ani se neozval: takové zamlčení a trpělivost vztáhne se ke škodě jich a položeno bude při právě za pořádné k trhu takovému povolení.“

- NS 24 Cdo 1000/2024 (podcast Judikatúra č. 75)

Dnes se vydáváme po stopách právního problému, který byl před lety vyřešen Nejvyšším soudem (R 66/2022), leč proti jeho řešení se nyní postavil Ústavní soud. Nejde o nic menšího než o náhradu nemajetkové újmy právnické osoby, které bylo zasaženo do dobré pověsti. Má na ni nárok, nebo nemá?

Rozhodnutí rozebíráme velmi pečlivě v podstatě bod po bodu a byť jde o delší epizodu, je informačně velmi hutná. Věnujeme se celé argumentaci Ústavního soudu, vypichujeme její slabá místa a asi nebudete překvapeni, když předešleme, že rozhodnutí nepovažujeme za příliš kvalitní.

Tentokrát se vydáváme do vod věcných práv a zabýváme se rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 654/2024, které se týká rozsahu osobní služebnosti průchodu - kdo další může vedle oprávněného takovou služebnost využít? Může to být například i nájemce?

Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 24 Cdo 1000/2024 řešil dovolání ve sporu, v němž významnou roli hrál výslech notáře a jeho zproštění povinnosti mlčenlivosti. V rámci řešení této otázky pak soud posuzuje též mlčení, zda představuje konkludentní právní jednání. Obě otázky podrobně rozebíráme.

A jelikož jsme v podcastu slíbili ukázat celý překlad části rakouského komentáře, na který Nejvyšší soud odkazuje, najdete ho v přiloženém pdf souboru na herohero.co/judikatura.

Dnešní díl je výjimečný, neboť není věnován žádnému soudnímu rozhodnutí, ale aktuálnímu legislativnímu návrhu, který je před 3. čtením v Poslanecké sněmovně PČR. Jedná se o pozměňovací návrh, který je připojen k novele občanského zákoníku a zcela mění koncepci dovolání.

K mikrofonu jsme si proto pozvali jednoho z našich nejvýznačnějších procesualistů - Petra Lavického, vedoucího katedry civilního práva procesního na PF MU v Brně.

Návrh podrobně rozebíráme ve všech možných souvislostech a upřímně, radost z něho nemáme. Posuďte sami.

Ústavní soud se ve věci sp. zn. III. ÚS 176/24 zabýval stížností rodičů původního žalobce na rozhodnutí obecných soudů, které zamítly jejich nárok na náhradu nemajetkové újmy. Nárok vycházel z poškození zdraví jejich nezletilého syna způsobeného opožděnou a nesprávnou lékařskou péčí v roce 2002.

Na komentovaném rozhodnutí nás zaujalo, že soud (snad neúmyslně) přichází s revolucí v prokazování kauzality.

K nahrávce přikládáme též dva další soubory - v prvním je přehledně ukázáno, jak je to s prokazováním a vyvracením kauzality, ve druhém je prezentace Filipa Melzera zachycující klíčová rozhodnutí k doktríně ztráty šance v české judikautuře. Tento obsah naleznete na herohero.co/judikatura.

V rámci Noci fakulty Právnické fakulty Univerzity Karlovy jsme vystoupili s komentářem k rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1034/2023, v němž se Nejvyšší soud zabýval případem spadlého stromu, který poničil plot - kdo nese odpovědnost za škodu? Obecně jsme si povídali o skutkové podstatě § 2937 OZ, zejména pak o tom, kdo je podle tohoto pravidla pasivně legitimovaný a jak je možné přenést povinnost dohledu nad věcí na jinou osobu.

S ohledem na vymezený čas jsme se nestačili věnovat všem dotazům a dalším aspektům rozhodnutí. Odpovědi na další otázky nalezete v bonusu na herohero.co/judikatura. V mezidobí bylo též vydáno další rozhodnutí Nejvyššího soudu, které zmiňujeme - sp. zn. 26 Cdo 3149/2023.

Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 29 ICdo 99/2022 řešil případ, ve kterém bylo třeba aplikovat pravidla o nabytí od neoprávněného (§ 1109 an. OZ). Případ byl o to komplikovanější, že v něm šlo o zajišťovací převod práva. V této epizodě se proto věnujeme právě nabytí od neoprávněného a zvláštní pozornost věnujeme výkladu § 1112 OZ, který je pro vyřešení případu nejdůležitější.

V další jubilejní epizodě se snažíme posluchačům přiblížit vývoj civilistiky na našem území v 19. století. Kdo tu působil, kdo pokládal základy českého moderního soukromého práva, na koho se nyní snažíme navázat. Civilní doktrína nezačala po roce 1950. Naše povídání začíná na konci 18. století u příprav OZO (ABGB) a končí na začátku 20. století zahájením první světové války.

Našimi hosty jsou Ondřej Horák z Právnické fakulty UPOL a pardubický notář Filip Plašil. Oba dva nesmírně erudovaní v dějinách soukromého práva.

Epizoda se týká práva věřitele dovolat se neúčinnosti vypořádání společného jmění manželů podle § 737 OZ. Zamýšlíme se nad tím, zda jde o specifické pravidlo, které nepatří do soustavy pravidel relativní neúčinnosti, anebo naopak tuto soustavu doplňuje. Zvolené řešení následně velmi ovlivňuje postavení věřitele v případném sporu. Rozebíráme judikát NS sp. zn. 22 Cdo 140/2023.

V dnešní expresní epizodě navazujeme na díl č. 5, který jsme do éteru pustili už v březnu 2022. Je to takový evergreen - povaha podnájmu. Nejvyšší soud (26 Cdo 2018/2023) tvrdošíjně tvrdí, že v případě podnájmu bytu si strany mohou ujednat, co chtějí a nejsou vázány kogentními pravidly občanského zákoníku. Je tomu tak opravdu?

V tomto díle se poprvé dostáváme k odpovědnosti za škodu z provozní činnosti dle § 2924. Paní uklouzla v supermarketu na listí z ředkviček a zlomila si nohu. Rozebíráme, co je to vůbec provozní činnost, jaký je účel daného pravidla, jak se liší od předchozí právní úpravy a jak se lze odpovědnosti zprostit. To vše na pozadí rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 227/2024.

Nejvyšší soud řešil na pozadí prodeje obchodního podílu otázky spojené s plněním kupní ceny na bankovní účet věřitele. Vyjadřoval se např. k tomu, zda může dlužník poslat peníze na jiný, než sjednaný účet, nebo zda může věřitel jednostranně účet změnit a zda je dlužník povinen to respektovat. Naše povídání se tak točí okolo pravidel regulujících místo a způsob splnění dluhu. Jde o věc s. zn. NS 27 Cdo 544/2023.

Další epizoda z našeho občasníku "Expres Judikatúry" je tentokrát zaměřená na problematiku podmíněného právního jednání, konkrétně se bavíme o přípustnosti rozvazovací podmínky u prominutí dluhu a "obživnutí" pohledávky.

Základem pro dnešní epizodu je rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1132/2023 v trestní věci, přesněji v jeho adhezní větvi. Při dopravní nehodě byla závažně zraněna těhotná žena, přičemž její dosud nenarozené dítě zemřelo v děloze. Mají ona (jako matka v očekávání) a otec právo na odčinění citové újmy dle § 2959 OZ?

Dnešní díl je věnován rozhodnutím, která v praxi zaznamenala velký ohlas. Nejdříve negativní (rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 1946/2023), následně pozitivní (nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 23/24). My si povídáme o všech aspektech případu - o teleologické redukci, o argumentech Ústavního soudu, o snaze Nejvyššího soudu vypořádat se s nesystémovým pravidlem.

Dnes se opět podíváme na problematiku přechodných pravidel, konkrétně půjde o § 3056 odst. 1 OZ, dle něhož mají vlastník pozemku a vlastník stavby na něm stojící vzájemná předkupní práva. Konkrétně půjde o problém převodu ideálního podílu na stavbě/pozemku, protože při jeho řešení Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3248/2023 nedávno zaujal naprosto odlišný postoj, než který prezentoval před pěti lety.

Jde-li o vadné plnění, pak sleva z kupní ceny patří mezi standardní práva kupujícího, které mu zákoník nabízí. Víme ale, jak se taková sleva určí? Podle jakých pravidel? A přistupuje k tomu judikatura správně? O tom si povídáme v další epizodě našeho podcastu, v níž Nejvyšší soud a rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1207/2023 z části chválíme, z části však nemůžeme odhlédnout od jedné dlouhodobé neřesti jménem “právní norma s relativně neurčitou hypotézou”.

Dnešní epizoda posluchače zavede k problematice vad právního jednání, konkrétně k počáteční nemožnosti plnění, jejímž následkem je absolutní neplatnost právního jednání. Nejvyšší soud ve věci sp. zn. 33 Cdo 3725/2023 totiž rozhodl, že když uzavřete smlouvu, v níž se zavážete k zajištění opravy cizí věci, aniž byste měli souhlas jejího vlastníka, jedná se o počáteční právní nemožnost plnění. A to si rozhodně zaslouží komentář.

Dnešní díl je věnován případu zákonného předkupního práva dle přechodného pravidla v § 3056 odst. 1 OZ - a je to specifická situace, neboť se řešilo, zda toto právo existuje též k podzemní stavbě, konkrétně k vinnému sklípku. Řeč je o rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 2151/2022.

Další epizoda z našeho občasníku "Expres Judikatúry" se věnuje odpovědnosti za škodu při provozu dopravního prostředku a možnostem liberace. Konkrétně jde o srážku automobilu se srnou, která byla odhozena na protijedoucí auto a poškodila je. Tímto se vracíme k tématu, které jsme zpracovali na začátku roku ve 42. epizodě. Vypadá to, že nám Nejvyšší soud do této problematiky řádně zabrušuje.

Chci slyšet celou epizodu!

Máme tu opět jubilejní epizodu, proto volíme téma prosté soudních rozhodnutí. A protože jsme si kdysi (20. epizoda) povídali o právnickém učení, opět se k němu vracíme - avšak z trochu jiné stránky - nejde nám o obsah, ale o metody vzdělávání, zejména pak o budoucnost přednášek na právnických fakultách. Jak k nim přistupují studenti, jak pedagogové, co od přednášek očekáváme, mají se přednášky nahrávat apod.

Pozvání k mikrofonu přijala Kateřina Hejcmanová, toho času studentka pátého ročníku PF UP v Olomouci, a Michal Říha z katedry evropského práva PF UK v Praze (též moderátor podcastu zEvropy).

Náhrada za převzetí zákaznické základny je nově upravený nárok nájemce vyplývající z nájmu prostor pronajatých za účelem podnikání, skončí-li nájem výpovědí pronajímatele. Na stůl Nejvyššího soudu (sp. zn. 26 Cdo 3644/2022) se dostal případ, v němž byla předmětem dovolání otázka, vůči komu tento nárok vzniká. Zajímavé jsou však i skutečnosti, kterými se obecné soudy nezabývaly - zda se vůbec v daném případě jednalo o nájem a zda tento nárok vzniká též u smluv uzavřených ještě před účinností nového občanského zákoníku. Na to vše u nás získáte v této epizodě odpovědi.

Chci vás podpořit na HeroHero!

V dnešní epizodě řešíme nález ÚS II. ÚS 288/23 a otázku, kam až sahá ochrana spotřebitele a zda je možné směšovat pravidla pro výklad právního jednání a pravidla pro výklad právních předpisů. Konkrétně jde o výklad pravidla, které nemá s ochranou spotřebitele nic společného (§ 167 OZ). A jelikož se skutkový stav týká excesu pomocníka, rozebereme si i to, jaká kritéria rozhodují, zda jde či nejde o exces. To vše na podkladě nálezu Ústavního soudu, z něhož jsme více než rozpačití.

Přinášíme další epizodu z našeho nového občasníku "Expres Judikatúry". K čemu se vracíme? K úplně první epizodě! Ta byla věnována odpovědnosti pomocníka.

Je to návrat pozitivní? Bohužel, příliš ne. Nejvyšší soud pokračuje v zamotávání se v celkem jasné právní regulaci. Proto si opět musíme připomínat, že máme různé pomocníky, různá pravidla, což soud ignoruje. Navíc se v tomto rozhodnutí soud dopouští úvahy, že účelem regulace společnosti s ručením omezeným je ochrana statutárního orgánu před odpovědností.

Chci slyšet celou epizodu!

Filip Melzer a Petr Bezouška v dnešní epizodě rozebírají rozhodnutí týkající se předpokladů použití institutu neúměrného zkrácení. Konkrétně šlo o případ koupě vadné věci. Rozhodnutí je zajímavé zejména tím, že dává odpověď na otázku případné konkurence práv z odpovědnosti za vady a neúměrného zkrácení. Je to tak v krátké době další rozhodnutí z této oblasti (viz epizoda č. 12, která se věnovala rozhodnutí 23 Cdo 2042/2020 řešící konkurenci práv z vadného plnění a omylu).

Přinášíme první epizodu z našeho nového občasníku "Expres Judikatúry". Má kratší formát a chceme v něm upomenout na aktuální soudní rozhodnutí, které svým tématem povětšinou navazuje na to, které jsme důkladně probrali v některé předcházející standardní epizodě.

Dnes je tím rozhodnutím nález pléna Ústavního soudu řešící tzv. újmu ze šoku, tedy to, o čem jsme si povídali v epizodě č. 31. Ústavní stížnost dokonce směřovala přímo proti námi rozebíranému rozhodnutí (NS 25 Cdo 2702/2021). A není tajemstvím, že nám Ústavní soud udělal velkou radost!

Dnešní díl je věnován problematice veřejné víry v zápis do katastru nemovitostí. Filip Melzer a Petr Bezouška se zabývají nejen rozborem předpokladů zakotvených v § 984 OZ, ale podrobněji se věnují i ochraně skutečného oprávněného a otázkám spojeným s poznámkami spornosti (kdo může žádat jejich zápis, či jak má být následně formulován petit žaloby).

K mikrofonu pozvali Petra Tégla, jednoho z našich největších odborníků na problematiku veřejných seznamů.

V tomto dílu Petr Bezouška a Filip Melzer rozebírají, jaké metody lze použít, abychom rozhodli, že určitou škodu lze škůdci přičíst - jaké jsou rozdíly mezi doktrínou adekvátnosti, ochranného účelu nebo předvídatelností? A jak se užívají v deliktním právu a jak v právu smluvním? Podívají se též na zoubek tzv. optimálnímu pozorovateli, s čímž bude souviset i jedno přiznání.

Ústavní soud řešil případ člověka, který žádal úřední změnu pohlaví z ženy na muže, což mu příslušné orgány neumožnily. A před Ústavním soudem stála jednak otázka, zda tímto postupem byla porušena jeho lidská práva, a jednak otázka, zda nejsou některá pravidla (v občanském zákoníku, v zákoně o specifických zdravotních službách a v matričním zákoně) v rozporu s ústavním pořádkem.

Tento díl je crossover s podcastem Leviathan, který o ústavním právu připravuje Zdeněk Červínek

Pozvání k mikrofonu pro tuto epizodu přijala JUDr. Renáta Šínová Ph.d., naše přední odbornice na rodinné právo a civilní proces. Právě její odbornost v rodinném právu předurčila téma této epizody. Nejprve se společně s Filipem Melzerem a Petrem Bezouškou věnovali rozhodnutí Nejvyššího soudu, v němž zletilý muž žaloval na určení otcovství domnělého otce, poté podrobně probrali nález Ústavního soudu, v němž se domnělý biologický otec domáhal určení příbuzenství k dítěti, které má otce určeného na základě první domněnky otcovství.

Filip Melzer a Petr Bezouška tentokrát rozebírají institut, který občanský zákoník upravuje pod názvem relativní neúčinnost. Komentované rozhodnutí dává příležitost bavit se nejen o předpokladech odpůrčího práva (kdo je aktivně legitimován k podání odpůrčí žaloby) nebo o jednáních, kterým lze odporovat, ale též o vzájemném postavení pravidel v § 590 a § 591 OZ, nebo o výjimce zakotvené v § 591 písm. d) OZ, která brání úspěšného odporu.

V jubilejní 50. epizodě se i tentokrát podcast Judikatúra věnuje něčemu jinému než aktuální judikatuře: Petr Bezouška a Filip Melzer si povídají o slovenské rekodifikační cestě. Ta navázala ještě na tu federální a bohužel stále nedošla do svého cíle. Velký kus práce však již byl odveden, o čemž se můžete přesvědčit v tomto přehledu: 1url.cz/aumM7.

Pozvání k mikrofonu přijali dva členové katedry občanského a obchodního práva z trnavské právnické fakulty - Monika Jurčová a Milan Hlušák. Monika se účastní rekodifikačních prací již od roku 2007 a Milan byl ještě nedávno předsedou pracovní skupiny pro rekodifikaci soukromého práva při Ministerstvu spravedlnosti SR.

V § 1906 OZ se stanoví, že ujednání o novaci a narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném. Výkladem tohoto pravidla se zabýval nedávno i Nejvyšší soud. A Petr Bezouška s Filipem Melzerem se na jeho základě pokusí mj. vysvětlit, jaký je vztah tohoto pravidla k § 564 OZ, co je to privativní novace a jak se liší od kumulativní novace a prosté změny závazku.

V tomto díle podcastu Judikatúra zabrousili autoři do oblasti věcných práv. Povídali si o několika rozhodnutích, v nichž Nejvyšší soud vytýčil směr, jak posuzuje předpoklady mimořádného vydržení, zejména otázku nepoctivého úmyslu. Kromě pilotního rozhodnutí, které již bylo publikováno i v zelené sbírce, je dobré podívat se i to těch, která na něj navázala: NS 22 Cdo 2307/2022, NS 22 Cdo 286/2024.

Pro ty z vás, kteří nemohli přijít osobně na vystoupení v rámci festivalu Noc práva, přinášíme zvukový záznam. O čem si Filip Melzer a Petr Bezouška povídali? Vystoupení bylo rámováno problematikou ochrany osobnosti, přičemž jsme se zaměřili na tato tři rozhodnutí Nejvyššího soudu:

- 25 Cdo 3332/2022 ze dne 31. 1. 2024 (Kristelová vs. Mafra)

- 25 Cdo 917/2022 ze dne 29. 3. 2023 (ředitelská důtka)

- 25 Cdo 2262/2021 ze dne 22. 2. 2023 (dehonestace transexuála)

Na začátku též zmínili jedno německé rozhodnutí ohledně snímků pořízených v rámci vyšetření magnetickou rezonancí (KG Berlin, 20 U 41/16).

A jelikož v rámci Noci práva vždy panuje uvolněnější atmosféra, dovolili si autoři mezi komentáři k jednotlivým judikátům připomenout něco málo "zajímavých" připomínek z připomínkového řízení k tehdejšímu návrhu nového občanského zákoníku.

V nové epizodě se Petr Bezouška a Filip Melzer zabávají problémem způsobu náhrady škody, primárně se tedy bavíme o § 2951 OZ. Jaký následek má volba způsobu náhrady škody poškozeným? Od kdy je pohledávka na náhradu škody splatná? A za jakých podmínek ji může škůdce splnit ještě před splatností? A jaké jsou následky toho, že škůdce plní jiným způsobem, než který požaduje poškozený? Na to vše a ještě na další otázky se snaží odpovědět v tomto dílu.

Nejvyšší soud řešil případ zůstavitele, který zemřel v roce 2020, přičemž zanechal pouze listinu o vydědění z roku 2009. Soudy dospěly k závěru, že k vydědění nebyl dán zákonný důvod. Nejvyšší soud v rámci dovolání řešil, zda vydědění, které nebylo učiněno po právu, vylučuje dědice z dědické posloupnosti (práva na dědický podíl) do pozice obligačního věřitele dědiců s právem na povinný díl, anebo ne. V tomto díle tak Peter Bezouška a Filip Melzer rozebírají nejen toto rozhodnutí, ale podívají se i na přechodná pravidla k dědickému právu a blíže se zabývají také tím, jaké jsou účinky vydědění a co znamená, že vydědění je neplatné.

Velký senát Nejvyššího soudu nedávno překonal dosavadní judikaturu týkající se možnosti zaměstnavatele odstoupit od konkurenční doložky. Stalo se tak na popud nálezu Ústavního soudu (II. ÚS 1889/19). V tomto díle tak Filip Melzer a Petr Bezouška rozebírají obě rozhodnutí. Nejde čistě jen o pracovněprávní rozhodnutí, má zřetelný civilistický přesah, který též komentují a rozebírají.

Občanský zákoník je účinný již 10 let. Dlouhá doba v lidském životě, krátká v životě zákoníku. S Filipem jsme se kolem jeho přípravy trochu ochomýtali, ale oba jsme se zapojili až později, když už byl hotový první návrh.

A tak si s prof. Eliášem povídáme nejen o tom, co jsme všichni prožili, ale především o tom, jak to všechno začalo. Dojde např. na tato témata:

- co předcházelo pověření KE vytvořením věcného záměru, proč chtěl v týmu doc. Zuklínovou?

- jak se tvořil a projednával věcný záměr?

- komercializovaný občanský zákoník, nebo ne?

- jak se vlastně píše takový zákon - od prvního paragrafu, od prostředka?

- jaké byly inspirační zdroje?

- jak fungovala rekodifikační komise?

- jaká byla (nejen) materiální podpora státu?

Rozebírané rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 456/2022 zavdalo celou řadu námětů k diskusi - jak je to s jednáním svěřenského fondu nebo s možností osoby stojící vně závazku požadovat po jedné ze smluvních stran náhradu škody z titulu porušení smluvní povinnosti. A také, co je to likvidace třetích škod.

Dnešní rozhodnutí se týká pravidla, které je v praxi velmi frekventované - § 2927 OZ (odpovědnost za škodu z provozu dopravního prostředku/dopravy). Hlavní otázky, kterým se věnujeme, jsou následující: kdy je a kdy není možné použít liberační důvod? Co znamená, že škoda je způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu? Dostaneme se i k ochrannému účelu tohoto pravidla a též k tomu, jak je to s případným snížením náhrady z důvodu spoluúčasti poškozeného na vzniku škody.

Chci slyšet celou epizodu.

Dnes se zaměřujeme na pravidlo v § 2134 OZ - vůči komu a za jakých podmínek působí výhrada vlastnického práva? V jaké formě musí být sjednána? Kdy můžeme výhradu vlastnického práva považovat za hodnověrnou? A jak do toho všeho promlouvají pravidla o nabytí vlastnického práva od neoprávněného? To vše a ještě něco navíc najdete v této epizodě.

Celou epizodu najdete na herohero.co/judikatura

Jubilejní epizody se vždy věnují něčemu jinému - 10. byla o stavu české civilistiky, 20. o právním učení, 30. o právním psaní. Nyní si Petr Bezouška a Filip Melzer k mikrofonu pozvali Jana Petrova, vynikajícího právníka, který se však rozhodl pro velkou změnu a po vystudování oboru Umělá inteligence již více než rok pracuje jako výzkumník velkých jazykových modelů.

S Janem Petrovem si proto povídají, co to vůbec velké jazykové modely jsou a jak mohou právníkům pomoci v jejich práci. Řeč přišla též na různé zahraniční příklady toho, jak se s AI v justici pracuje.