Vysoká Škola Života

Ještě nedávno jsme se báli přelidnění. Dnes se po celém světě houká na poplach z opačného důvodu: dětí se prý rodí příliš málo.

Je to ale opravdu problém? Nebo jen panika ekonomického systému, který si zvykl na štědrý stát i nekonečný růst?

V nové epizodě podcastu Vysoká škola života se Martin a Markéta snaží pochopit nízkou porodnost na mnohem hlubší úrovni, než na kterou se dostávají běžné zprávy v médiích. Neřeší jen důchody, daně a ekonomiku, ale také krize vztahů, feminismus, sociální sítě, kulturu i víru v budoucnost.

Nakonec se dostávají k tomu, proč bychom se místo otázky “proč lidé nemají děti?” měli spíš ptát: proč neumíme tvořit ani udržovat partnerské vztahy? A co naše kultura podporuje na úkor rodinného života?

00:00 Teaser
01:21 Intro a kontext
07:36 1. - Je nízká porodnost problém?
12:02 Diskuze o ekonomice a dalším
17:44 Dlouhověkost a tlak na produktivitu
24:02 Udržitelnost a proměna ekonomiky
30:22 Kvantita vs. kvalita: proč děti nenutíme
34:17 2. - Proč je porodnost nízká?
34:18 Pro a proti rodičovství – tragédie obětí
42:38 Funguje státní finanční podpora?
44:48 Společenská norma
47:24 Prestiž rodičů
50:12 Rodičovská, kariéra a sdílená péče
57:11 Ještě jednou prestiž
59:54 Není to jen vina matek
01:01:08 Mít dítě vs. založit rodinu
01:03:20 Vliv sociálních sítí a smartphonů
01:07:31 Vize
01:10:34 Biologie a plodnost
01:19:37 Adopce a migrace
01:21:36 3. - Řešení
01:21:41 Ekonomika a politika
01:27:53 Kultura a životní styl
01:34:13 Závěr

Lidé chodí pouť do Santiaga de Compostela už více než tisíc let. A i dnes, v době levných letenek, all inclusive dovolených a nekonečných možností cestování, Camino každoročně láká statisíce poutníků z celého světa.V čem ale tkví jeho kouzlo? Proč někdo dobrovolně sbalí pár věcí do krosny a několik dní nebo týdnů chodí stovky kilometrů po španělském venkově?

V tomto díle podcastu Vysoká škola života využíváme toho, že Martin má za sebou přes 6000 kilometrů po různých trasách Camina. Markéta ho tentokrát zpovídá z pozice člověka, který pouť nikdy nešel, ale chce pochopit, proč se k ní Martin skoro každý rok vrací, jak mu změnila život a co by měl vědět každý, kdo o své první cestě teprve přemýšlí.Probíráme, jak Camino proměnilo Martina ze stydlivého kluka v sebevědomějšího a otevřenějšího člověka, proč na pouť nemusíte být věřící ani milovník turistiky, co člověku může dát samota i náhodná setkání s cizinci a proč je na cestě často tak snadné odhodit bariéry a dostat se v rozhovorech s druhými lidmi na dřeň mnohem rychleji než v běžném životě.

A protože Camino není jen duchovní nebo existenciální zkušenost, ale taky velmi konkrétní fyzická cesta, dojde i na praktické rady: jakou trasu vybrat, kdy vyrazit, kde spát, kolik to stojí, co si zabalit, jak plánovat etapy a jak přežít největšího nepřítele každého poutníka – puchýře.

Informace (včetně kompletního seznamu výbavy) jsme sepsali i do textové podoby ZDE.

00:00:00 Teaser

00:00:30 Intro

00:02:14 1. ČÁST - O čem pouť je

00:03:19 Musím mít rád chození?

00:03:56 Nemusím mít skvělou fyzičku?

00:04:43 Je trasa značená?

00:05:24 Kde se spí?

00:07:39 Jaký typy lidí na pouť chodí?

00:08:41 Jakým jazykem se mluví?

00:10:01 Kudy se jde?

00:13:43 Jak dlouho a daleko se chodí?

00:16:21 Je lepší jít sám nebo s někým?

00:19:39 Je bezpečné jít sám?

00:20:55 Na kolik peněz pouť vyjde? Kredenciál, bankomaty

00:24:08 Můžu spát ve stanu nebo pod širákem?

00:25:56 Dražší varianty ubytování a jídla

00:27:04 Co vegetariáni?

00:28:08 2. ČÁST - Motivace

00:28:45 V čem tkví kouzlo pouti?

00:31:13 Anonymita

00:32:24 Můžu/měl bych jít pouť s nějakou hlubokou otáz...

00:38:22 Inspirující pohostinnost

00:41:32 Můžu jít pouť i jako introvert?

00:43:22 Jak tě pouť změnila (teaser)

00:44:08 Pouť jako rituál dospělosti

00:45:26 nepříjemnosti na pouti

00:52:02 3. ČÁST - praktické otázky

00:52:23 Výběr trasy

00:53:49 Portugalská

00:55:34 Frances a doprava tam

00:59:02 Norte a popojíždění

01:02:17 Primitivo a přelidněnost

01:04:04 Kde najdu info o ubytovnách a trasách?

01:05:53 Statistiky

01:08:02 Plánování - počet dnů a přejezdy

01:10:56 Výbava

01:16:52 Spacak, hole, hydrovak

01:20:41 Co až dorazím na start

01:21:54 Mám si dopředu rezervovat ubytování?

01:23:46 Puchýře a zdraví obecně

01:25:52 Španělská speficika

01:28:12 Dvě rady na závěr

Co kdyby konečně zmizely všechny hádky, konflikty a neshody? Nebylo by skvělé, kdyby lidstvo konečně našlo mír a dokonalou harmonii? Jediné, co by to stálo, by byla… schopnost myslet sám za sebe. To je dobrý obchod, nebo ne?

Během tétoPřestávky se Martin a Markéta skrze sci-fi seriál Pluribus dostávají k jedněm z nejzásadnějších otázek současného světa: proč je pluralita tak vyčerpávající, ale zároveň nenahraditelná? Proč máme potřebu pomáhat druhým, i když o to nestojí? A co se stane, když touha po „dobru“ převáží nad základní lidskou svobodou?

Tohle však není pouhý rozbor seriálu. Pluribus nám pomáhá přemýšlet o svobodě, lidské důstojnosti, propojenosti i křehkosti společnosti, ve které žijeme. A také o tom, co všechno bychom mohli ztratit, kdybychom se už nikdy nemuseli s nikým hádat.

0:00:00 Intro

0:04:05 Je Pluribus AI?

0:07:24 Paradox paternity a dilema svobody

0:17:13 Cena za revoluci

0:18:58 Konec plurality

0:27:23 Propojení a křehkost

0:34:33 Iluze samostatnosti

Dva inteligentní lidé sledují stejný svět – a přesto mohou mít pocit, že ten druhý musí být úplně mimo. Jak je možné, že pro někoho je nejvyšší hodnotou rovnost a empatie, zatímco jiný zdůrazňuje svobodu a individuální úspěch?

Co když tyto rozdíly nejsou jen střetem názorů, ale souvisí s tím, že jednotlivci i celé společnosti se na svět dívají z různých stupňů vývoje hodnot, potřeb a způsobů myšlení? Jedním z modelů, který se tento vývoj snaží popsat, je Spirálová dynamika.

V tomto díle Martin a Markéta ukazují, jak může Spirálová dynamika pomoct nejen při pochopení společnosti, ale i našeho vlastního života: proč někdy potřebujeme zapadnout, jindy se vymezit, něco vybudovat nebo naopak hledat větší smysl a vztahy. A nakonec otevírají zásadní otázku pro Českou republiku i svět: v jaké fázi se nachází současná společnost a kam by se mohla posunout dál?

Proč je Vykoupení z věznice Shawshank nejlépe hodnoceným filmem všech dob? Jaktože nás tak moc baví koukat na příběh z vězení – depresivního prostředí, do kterého se jen málokdo skutečně dostane? 

Pravdou je, že všichni jsme se někdy v životě cítili nesvobodní. V pasti práce, vztahů, společenských očekávání, nemoci, závislosti nebo i výčitek, křivd, strachu a sebelítosti. A Shawshank ukazuje, že v takových situacích můžeme zvolit různé přístupy. Ale že jen jeden z nich vede na svobodu.

Martin a Markéta v sedmém díle formátu O přestávce rozebírají myšlenky kultovního filmu Vykoupení z věznice Shawshank a co si z filmu může každý z nás odnést do vlastního života. Jak se ve filmu potkává stoicismus a křesťanství? Kdy se naše vlastní mysl stává vězením? A jak se z něj člověk může „vykoupit“? 

0:00:00 Intro

0:00:39 Proč vězení?

0:06:08 Různé přístupy k vězení

0:14:48 Andyho přístup

0:27:07 Co je Andyho vězení?

0:30:25 Vykoupení

0:36:19 Symbolismus a závěr

Na nový triko si vyleješ kafe.

U doktorky máš rezervaci na 9:30, ale vezmou tě až v 11.

Hlavní zpráva dne ti připomene, že kousek od tebe stále probíhá válka.

Kdo by se v takových situacích dokázal nenasr*t? Nebo neupadnout do deprese?

Stoikové a stoičky.

Stoicismus je totiž filosofie, která lidi učí ovládnout své reakce pod tlakem, překonat nepohodlí, mít disciplínu i silné morální zásady a aktivně se podílet na dění vě světě. Přináší praktické nástroje jak lépe zvládat jakoukoliv životní roli – od rodičovství přes vrcholový sport až po přátelství. 

Stoické myšlenky se navíc formovaly v době velkých změn, nejistoty a bezmoci. Není tak divu, že nyní zažívají renesanci. Obzvlášť v době agresivního marketingu, pobuřujících zpráv, emocemi nabitých sociálních sítí a rychle se vyvíjejícího světa. Léčivé a podpůrné účinky stoicismu zažívají nejen čtenáři textů Marka Aurelia a Senecy, ale i miliony pacientů KBT terapie, která ze stoických myšlenek vychází.

Martin a Markéta v této epizodě představují základní principy stoicismu a mluví o tom, jak je sami uplatňují ve svém životě. Dozvíte se, proč je většina lidského utrpení způsobená tím, jak o věcech přemýšlíme. A taky proč má smysl myslet na smrt svých blízkých nebo jak nejnovější neurovědecké poznatky o mozku potvrzují přes 2000 let staré stoické přístupy.

00:00:00 Teaser

00:00:49 Úvod, špatný představy o stoicích

00:08:37 O čem je stoicismus

00:08:59 Co máme a nemáme v noci

00:17:26 Ovládání emocí

00:26:45 Trénink diskomfortu a sebeovládání

00:38:46 Společenský aspekt, charakter člověka, snaha

00:46:05 Vztah se světem, moudrost a další

00:55:16 Stoik jako autorita

00:59:58 Bezmoc v moderním světě

01:04:02 Outro, pozvánka na příště!

„A komu tím prospěješ?!“

„To je výsledek tvojí výchovy!“

„Nemohl by aspoň na Boží hod být klid?“

Hlášky z Pelíšek všichni dobře známe. A málokdo si na Štědrý večer nezapne ČT1, aby si je připomenul. I po více než 20 letech se naladí skoro 1.5 milionu diváků.

Proč se vlastně Pelíšky staly tak kultovní? Může za to jen vtipnost, kvalita herců či nostalgická atmosféra? Nebo v tom každý tak trochu vidíme svou vlastní rodinu a úlevně se smějeme tomu, že v tom nejsme sami? A proč by naši skandinávští kamarádi tenhle film odmítli pouštět dětem?

V téhle epizodě formátu O přestávce se díváme na Pelíšky jako na sondu do dědičného prokletí českých rodin i jako na otisk totalitní doby, který se nám doteď nedaří setřást.

Švejk, Němcová, Havel, Žižka, Hus, Horáková. Co spojuje většinu našich národních hrdinů?

Jsou to rebelové.

Rebelství se zdá být velkou součástí české identity. Vzepřít se útlaku a bezpráví je nepochybně dobrý kulturní ideál. Ale co se stane se společností, která ve všem hledá chyby a na ničem se neshodne?

V této epizodě Martin a Markéta rozplétají současný stav naší kultury - tedy aspoň toho, co z ní po tom všem útlaku i rebelování zbylo. Odhalují, jak jsme se sem dostali i jak s tím souvisí vysoká rozvodost, vzrůstající poptávka po psychologické pomoci nebo fotbalové fanouškovství. Nakonec navrhují, kam bychom se jako společnost mohli posunout dál.

0:00 úvod

0:45 stav české kultury

18:10 důsledky a řešení

27:17 absence komunit

32:12 ideál podnikatele?

41:28 Kam teď? Obrození 2.0

Jsou Zrádci obyčejná reality show o prachách a intrikách nebo geniální psychologický experiment v přímém přenosu? 

Ve Zrádcích vidíme všechno: paranoiu, haló efekt, hledání obětního beránka, efekt autority i to, jak snadno soudíme podle vzhledu.  Právě proto tahle hra tolik lidí fascinuje: může se v ní totiž vidět každý z nás.

V téhle epizodě formátu O přestávce se Martin a Markéta dívají na Zrádce očima psychologie a sociologie. Co se stane, když se ocitneme pod tlakem, bez dostatku informací a začneme rozhodovat jen podle dojmů? Proč je tak těžké odhalit zrádce? Jaktože jsme tak snadno zmanipulovatelní? A co tahle reality show odhaluje o lidské psychice i fungování celé společnosti?

0:00:00 Intro

0:03:47 Základní psychologické efekty

0:15:46 Vnímání dobra a zla

0:20:31 Obětní beránek

0:27:03 Ideál zrádce

0:31:51 Manipulace hrdiny

0:35:32 Naivita, cynismus a post-cynismus

0:39:35 Outro

Proč se v létě místo odpočinku na gauči vláčíme s kufrem bůhvíkam? Máme v sobě snad nějaký „cestovatelský gen“ z dob lovců-sběračů? Je touha objevovat svět stejně přirozená jako žízeň, hlad či spánek? 

Nebo je cestování jen kulturní konstrukt, který živí cestovky a Instagram? Ale proč vlastně musí v pohádkách Honza vždycky vyrazit do světa a věřící na pouť do Santiaga či Mekky? A jak by vypadal náš druh homo sapiens, kdybychom vůbec necestovali?

Markéta a Martin hledají odpovědi v příbězích prapředků, v mýtech o hrdinech i zkušenosti poutníků. Ukazují, co se děje v mozku při cestě, proč nás společné dobrodružství sbližuje a čím může být dovolená pastí i terapií. A hlavně – jak si z cest přivézt víc než suvenýr a vrátit se domů jako jiný člověk.

Více od nás k putování zde: https://cejkis.wordpress.com/2022/04/03/jak-se-clovek-citi-na-camino-de-santiago/

00:00:00 Intro

00:06:41 Kořeny – cestování jako nutnost

00:13:38 Příběhy, cesta hrdiny

00:23:22 Cestování jako rituál dospělosti

00:32:27 Cestování jako terapie

00:41:23 Poutnictví a jeho význam

01:00:24 Cestování jako odpočinek

01:05:39 Escapismus a status

01:14:34 Outro

Je film Midsommar perfektní ukázkou mentality zvráceného kultu nebo utopický protipól západní společnosti? Zmanipuloval kult psychický křehkou Dani nebo jí naopak dokázal nabídnout vše, co jí chybělo?

V tomhle díle formátu O přestávce Martin a Markéta rozebírají Midsommar jako nevšední zrcadlo naší společnosti ve vztahu k stárnutí, drogám, obětování se a rituálům.

00:00:00 Intro, Proč horory?

00:06:30 Komentář vůči kultuře

00:15:22 Attestupa a obětování se

00:23:31 Rituály

00:31:01 Outro

Země, kde si lidé víc důvěřují, jsou bohatší, šťastnější a zdravější. Skoro jako kdyby důvěra byla nějaká superschopnost. V Česku ale máme tendenci nevěřit nikomu a ničemu – a i když to působí bezpečně, možná za to platíme víc, než si myslíme. 

Co to vlastně důvěra je – a co všechno ovlivňuje, jestli se ji rozhodneme dát? Pomáhá nám v tom oxytocin, podávání rukou, pohádky z dětství nebo dobře uklizené ulice? Co má důvěra společného s investováním? Předáváme si ji mezigeneračně? A chceme jako společnost jít cestou mírumilovných bonobů, nebo podezřívavých šimpanzů?

Markéta a Martin zkoumají, jak stavět mosty, když ostatní kopou příkopy. Odhalují faktory, co důvěru posilují nebo ničí – od praktických triků v osobním životě až po celospolečenské změny. A taky jak se kvůli své dobrotě nenechat zneužívat. Nakonec ukážou, jak hrát hru důvěry tak, abychom vyhráli všichni.

00:00:00 Úvod

00:07:05 Anatomie a dilema důvěry

00:21:34 Vliv zdrojů a bezpečí

00:27:19 Vliv oxytocinu

00:31:50 Vliv druhého člověka

00:39:55 Vliv prostředí

00:44:27 Vliv stability a předvídatelnosti

00:54:44 Vliv zdrojů v okolí; krize důvěry

01:06:40 Vliv minulosti

01:17:32 Vězňovo dilema

01:24:44 Optimální strategie, závěr

Nejnovější epizoda formátu O přestávce rozebírá britskou minisérii Adolescent – ne jako kriminální drama, ale jako surové zrcadlo dnešní společnosti. 

Většina recenzí a komentářů se soustředila na „toxickou maskulinitu,“ vliv internetu a nenávist mladých mužů vůči ženám. Nikdo se však nepozastavil nad tím, jak současné nastavení naší společnosti – ve školách, v rodinách i genderových rolích – naprosto selhává u chlapců i mužů.

Co všechno předchází tomu, že se z 13letého chlapce stane pachatel? Jaké volání o pomoc přehlížíme? Martin a Markéta v podcastu rozkrývají tři systémové problémy, kterým dnešní kluci čelí: 

Absence otců a nedostatečně definovaná role muže ve výchově.


Nedostatek pozitivních vzorů, komunit a podpůrného prostředí.


Nevyřešené emoce, které se mění v hněv a agresi.

Epizoda tak nabízí jiný pohled na mužskou dospívající duši – a možná i na to, co všechno v ní jako společnost nechceme vidět.

Proč je tak příjemné dostat nečekanou pomoc nebo udělat dobrý skutek? Proč si tak dobře pamatujeme, kdo nám pomohl (nebo uškodil) a cítíme nutkání jim to vrátit? A jak tyhle mechanismy tvarují naše vztahy i fungování celé naší společnosti?

Sedmá přednáška podcastu Vysoká škola života rozplétá jeden z nejrozšířenějších omylů moderní společnosti: že přežívá ten nejsilnější. Co když Darwinova teorie ve skutečnosti zvýhodňuje ty, kteří dokázali spolupracovat, důvěřovat si a obětovat se pro ostatní?

Markéta a Martin se pouští do zkoumání lidské reciprocity: jak funguje, proč ji nelze zneužívat nebo nahrazovat penězi a jak zásadně ovlivňuje náš pocit klidu i společenské fungování.

Opírají se u toho o výzkum a evoluční teorie – od pomstychtivých netopýrů přes nejpřátelštější lišky na světě až po darování Coca Coly – a ukazují, proč je naše schopnost si pomáhat možná tou největší evoluční výhodou, kterou máme.

00:00:00 Intro

00:00:42 Mentální účetnictví dobra

00:13:05 Peníze, Oxytocin , zneužívání reciprocity

00:21:25 Silná důvěra, Eskalace reciprocity

00:32:33 Přežití nejsilnějších? a kooperativní komunikace

00:40:42 Přátelské lišky a další evoluční ukázky

00:56:35 Reciprocita ve společnosti

1:01:11 Společnost bez důvěry

1:06:00 Závěr

Chudáčci (2023) jsou fascinující film nejen kvůli hereckým výkonům a snové scénografii, ale hlavně bohatostí myšlenek a symbolů. Jsou Chudáčci feministickou glosou nebo je to celé alegorie na biblické stvoření člověka? A jak film reflektuje dětství nás všech?

Různé interpretace filmu Chudáčci probírají Martin a Markéta „O PŘESTÁVCE“ – speciálním formátu podcastu Vysoká škola života dívající se na pop kulturu očima psychologie, sociologie a filozofie. Dozvíte se, jak film ukazuje rozvoj dítěte i dějiny ženské emancipace a celého lidstva. A dojde taky na Boha, ráj a jablko poznání...

Pokud máte přání na film nebo seriál, který bychom měli interpretovat v další Přestávce, tak nám název napište do komentáře!

0:03:32 Vývoj člověka

0:15:20 Vývoj lidstva/žen

0:24:09 Biblické reference

Norma vs. rebelové. Životní styl starší vs. mladší generace. Spalovací motory vs. Green Deal. Vědecký konsenzus vs. konspirační teorie. Spisovná čeština vs. anglicismy...

Všechny tyhle spory spojuje jedno – konflikt mezi obhajováním pravidel, tradice či zajetého systému na straně jedné a touze po změně či rebelství na straně druhé.

Která strana má ale pravdu? Proč se neustále střídají v popularitě jako kyvadlové hodiny? Proč se ale ve skutečnosti vzájemně potřebují? Jaké chyby obě strany dělají a jak mezi nimi ustanovit soulad, spolupráci a vzájemné pochopení?

Fascinující problematiku věčného sporu mezi řádem a změnou probírají Martin a Markéta v šestém díle podcastu Vysoká škola života. Ukazují, jak tento konflikt tříští českou společnost i jak nám popkulturní příběhy i staré mýty mohou pomoci najít řešení.

0:01:27 Úvod

0:04:23 Řád a změna

0:13:36 Věčný cyklus , vyobrazení v příbězích

0:26:30 Chyby konzervativců/autorit

0:36:16 Chyby liberálů/rebelů

0:47: 28 Řešení v mýtech a příbězích

0:58:57 Dobrá autorita, dobrý hrdina

1:09:45 Současná situace v Česku

Substance. Film, co nechal málohoko chladným. Co ten bizár měl sakra znamenat? A co nám říká o lidské psychologii? Jakými způsoby jde příběh číst mimo očividnou kritiku standardů krásy? A co si z toho může odnést každý z nás?

O tom všem se Martin a Markéta baví „O PŘESTÁVCE“ – novém formátu podcastu Vysoká škola života. Provedou vás významy a myšlenkami, které se skrývají pod povrchem fascinující i odpudivé kinematografie filmu Substance. 

Zjistíte, jak film komentuje např.: vztah našeho mladšího a staršího já. Mezigenerační konflikt. Kritiku kultury krásy. I toxický nesoulad našeho sebevědomého a zakomplexovaného já.

00:00 Intro

2:41 Převyprávění děje

9:34 Začátek rozebírání

V pátém díle podcastu Vysoká škola života prozkoumáme, jak a proč současné nastavení světa vytváří kulturu narcismu, což má mnoho negativních dopadů na naši psychiku i vztahy. Cítíme se čím dál víc méněcenně a nedůležitě. Chováme se sebestředně – méně zohledňujeme ostatní lidi i budoucnost. Ztrácíme tak schopnost vytvářet pevné vztahy a cítit sounáležitost. Nejenže to v nás vzbouzí obrovskou úzkost a nutnost žít v „survival modu,“ ale také nám to brání společně řešit komplexní výzvy současného světa.

Abychom pochopili, jak jsme se do tohoto bodu dostali, vezmeme vás na expedici minulostí: začneme u neintuitivního společenského nastavení kmenových společností, přes zemědělskou a industriální revoluci až po vývoj marketingu a sociálních sítí v posledních letech. Odhalíme, jak konkrétní společenské změny a technologie postupně měnily naše vnímání sebe samých i okolního světa. 

A na závěr se budeme bavit o tom nejdůležitějším – jak může každý z nás najít cestu ven z narcistní kultury.

0:00:00 Úvod 

0:09:37 Kmenové společnosti

0:17:51 Zemědělská revoluce

0:28:39 Industriální revoluce

0:47:01 Druhá polovina 20. století

0:59:44 21. století

1:23:22 Jak z toho ven

Ve čtvrtém díle podcastu Vysoká škola života se bavíme o narcistech. Narcisti mají tak přerostlé ego, že sami sebe a své potřeby považují za nadřazené, vyhledávají chválu a obdiv a nejsou schopni uznat chybu. Mezi jejich nejčastější taktiky patří manipulace, mikromanagement, ponižování, obviňování, lhaní a konfliktnost. Na své cestě za úspěchem jsou schopní jít doslova přes mrtvoly.

Narcisti parazitují na vlastnostech, které tvoří jádro zdravé společnosti: vzájemná důvěra, soucit, obětování se, spolupráce či následování silných autorit. Kvůli tomu se častěji dostávají do pozic moci v politice, korporacích, showbusinessu a dalších odvětvích. Jejich zhoubný vliv tím prosakuje do celé společnosti.

Je proto zásadní umět je rozpoznat a nepodléhat jejich manipulacím. V tomto díle se proto naučíte:

– rozpoznávat typické narcistní chování;

– pochopit mysl narcisty a jak vnímá svět;

– prokouknout emoční manipulace a jak se jim bránit;

– jak změnit sami sebe, abyste manipulativním lidem nebyli náchylní; 

– bezpečně s narcisty přetrhat kontakt; 

– dát si pozor na to, abyste se sami nestali narcisty nebo abyste je nevychovali ze svých dětí.

0:00:00 Úvod 

0:08:24 Ego aneb jsme všichni tak trochu narcisti?

0:30:55 Vliv výchovy na vznik narcismu

0:43:58 Jak vypadá interakce s narcistou

0:54:55 Jak si vytvořit osobnost odolnou manipulaci

1:05:33 Typické situace a jak se v nich zachovat

1:36:03 Jak narcisty opustit

1:41:54 Jak se nestát narcistou

Proč se rádi chlubíme? Proč vykáme cizím lidem, nosíme značkové věci nebo posloucháme rap? Proč na nás mají takový vliv uznání a lajky, či naopak kritika a ponížení? Proč chceme autogram od celebrit? Co dělají dobré autority a proč moc korumpuje?

Ve třetí epizodě rozebereme status – skrytý systém, který hýbe našimi životy. Ovlivňuje naši náladu; udává naše cíle; řídí všechny naše interakce a vztahy; organizuje celé společnosti; ovlivňuje, koho následujeme, komu věříme a proti komu naopak rebelujeme.

Status často známe jen jako pojem, ale navzdory tomu, jak zásadní vliv na naše životy má, nám jej nikdo pořádně nevysvětlil. Proto si v tomto díle Vysoké školy života rozebereme, proč status vůbec existuje; jak se vysoký status získává; podle čeho vyhodnocujeme, jestli něčí status budeme uznávat a jak všechny tyhle znalosti využít pro vaše dobro i lidí okolo vás.

(0:00:00) Intro - důležitost statusu

(0:07:27) Důvod statusu a vlci

(0:19:53) Rozdíly u statusu u lidí

Vyhodnocování statusu druhých:

(0:54:17) Vývoj hodnot

(0:59:48) Respekt a uctívání

(1:17:34) Despekt a ponižování

(1:33:28) Soupeření

(1:42:47) Obecně o statusu ve společnosti

(1:45:54) Zdravý vztah ke statusu

Na druhé přednášce Vysoké školy života se zaměříme na to, jak vyhodnocujeme a reagujeme na podněty nejvíce ovlivňující náš život – tedy na věci a situace, které vnímáme buď negativně (jakékoliv problémy, stresory či překážky) či naopak pozitivně (lákadla, odměny a splněné cíle). Už miliony let v sobě totiž máme zakódované jednoduché reakce, ke kterým máme tendenci sklouzávat, když si jinak nevíme rady. Nicméně, toto „výchozí nastavení“ nám často spíše škodí a způsobuje další problémy, které mohou vést k pocitu přehlcení i bezmoci. Když se však naučíme rozpoznávat různé stresové reakce a využijeme znalosti dopaminu k výběru dlouhodobě udržitelných cílů, můžeme se postupně z těchto cyklů vymanit, zlepšit svou situaci a začít rozšiřovat svůj pocit bezpečí v této nelehké době.

(0:00:00) Intro

(0:04:12) Jak vnímáme svět: lákadla a stresory

(0:11:56) Jak reagujeme na stresory

(0:15:35) Základní reakce na stresory

(0:18:15) Útěk

(0:21:14) Útok

(0:29:23) Kompenzační mechanismy

(0:32:13) Ustrnutí

(0:44:28) Úslužnost (fawn)

(0:57:20) Soucitná pomoc

(1:01:45) Úfňuk (volání o pomoc)

(1:11:10) Kapacita řešit problémy a z čeho se skládá: naše schopnosti, nástroje, pomoc ostatních lidí, sebevědomí

(1:29:47) Kdy pomoc škodí

(1:38:50) Proč draci hlídají poklad? aneb jak čelit problémům hrdinsky 

(1:52:00) Čokoládové dorty, odměny a dopamin

(1:58:34) Jednotlivé fáze dopaminového systému: zkoumání, jackpot, kocovina a návyk

(2:18:27) Jak využít znalosti dopaminu k plnění vlastních cílů

(2:28:47) Negativní začarované cykly a jak z nich ven

(2:49:17) Pocit (ne)bezpečí v současné společnosti, jak si budovat svůj pocit bezpečí

(2:59:00) Důležitost sdíleného cíle a šíření pozitivity

(3:05:40) Závěr

Lidé jsou složití, a tak se snažíme vymýšlet různéškatulky, do kterých bychom je mohli roztřídit a lépe chápat jejich chování. “Typický blíženec”, “klasická ženská” nebo “prostě Pražák” nám však málokdy opravdu pomohou jítpod povrch.

V první lekci Vysoké školy života proto představujeme osobnostní model zvanýVelká pětka (anglicky Big Five), který lidskou osobnost zachycuje skrze pět základních vlastností - přívětivost, svědomitost, otevřenost, extraverzi a neuroticitu. Tento model vám dá slovník, kterým lépe pochopíte vlastní osobnost, jejísilné a slabé stránky, možné cesty k vlastnímu růstu i opakující se spory mezi lidmi a mnohé další.

(00:00) Úvod k podcastu

(07:14) Úvod k Big 5

(18:48) Přívětivost

(58:17) Svědomitost

(1:42:56) Otevřenost

(2:09:16) Extraverze

(2:29:21) Neuroticita a závěr

Odkazy:

Test v češtině