Zdravíčko

Proti klíšťové encefalitidě je očkováno 46 procent Jihočechů, celorepubliková proočkovanost je ještě o něco nižší, pohybuje se kolem čtyřicet procent. Znamená to, že více než polovina lidí se proti „klíšťovce“ nechrání. Přitom neexistuje jiný způsob obrany a virové onemocnění přenášené klíšťaty může mít pro člověka až devastující následky. Potvrzuje to praktický lékař z Českých Budějovic Ivo Petrášek.

Existuje třináct vyjmenovaných faktorů, které v určité intenzitě nebo kombinaci dělají z pracoviště rizikové místo a z naší práce činnost, která může poškodit zdraví. Primář oddělení pracovního lékařství při českobudějovické nemocnici Aleš Hejlek uvádí, že mezi nejčastější rizikové faktory u nás patří přetěžování svalových skupin, zejména horních končetin. Dále třeba vibrace, ale také prach a hluk.

Známe to všichni. Někam přijdeme a narazíme na člověka, který se tváří tak jedovatě, že okamžitě otráví všechno kolem. Od takového jedince rychle pryč. Někdy to ale nejde. S toxickým člověkem žijeme, setkáváme se s ním v kolektivu. Toxicita v dnešním slova smyslu navíc není jenom zjevná otravnost, ale i promyšlená a skrytá agresivita.

Farmaceut Josef Suchopár už v magazínu Zdravíčko připomněl, že čaje a ovocné šťávy nejsou vhodné k zapíjení léků. Čaj, černý i zelený, účinky léčiv tlumí. Naopak džus, zvlášť grapefruitový a pomelový, účinky nebezpečně zvyšuje. Tablety bychom proto měli zapíjet jen čistou vodou. A co třeba káva?

Specialistou na lékové interakce je farmaceut Josef Suchopár. V pořadu Zdravíčko připomíná, že je velmi důležité, abychom své léky užívali správně. Nejspíš nás to ani nenapadne, ale zásadní vliv má třeba to, čím tablety zapíjíme.

Pracovní lékařství zkoumá nemoci ve vztahu k našemu pracovnímu prostředí, k podmínkám profese a k její náplni. Každý člověk je ale jiný, a tak do hry vstupují i čistě individuální faktory. To, co se jednoho skoro nedotkne, druhému škodí. Jak se posuzuje, která práce je riziková, v magazínu Zdravíčko vysvětluje Aleš Hejlek, primář oddělení pracovního lékařství Nemocnice České Budějovice.

Historik a filolog Václav Grubhoffer z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se mimo jiné zabývá dějinami medicíny. V magazínu Zdravíčko popsal metody léčby z 16. až 19. století. Někdy mohou působit úsměvně, jindy právě naopak...

Endoskopie v trávicím ústrojí, tedy vstupování do něj existujícími tělními otvory bez nutnosti řezat, se v českobudějovické nemocnici prováděla už v 70. letech minulého století. V 80. letech došlo i na složitější výkony s využitím kombinace různých vyšetřovacích metod. A v roce 1998 se internistka Olga Shonová zasloužila o vznik samostatného gastroenterologického oddělení.

V Česku roste počet lidí nakažených černým kašlem, tuberkulózou nebo záškrtem. U černého kašle už se dá mluvit o epidemii. Čísla u tuberkulózy tak vysoká nejsou, protože k nakažení vede až dlouhodobý kontakt s nemocným s otevřenou formou choroby a také narušená vlastní imunita. Záškrt se ale šíří velice snadno a objevil se u nás znovu po 27 letech.

Umrtvení pod ultrazvukem nebo také ultrazvukem navigovaná blokáda, to jsou názvy pro jednu z moderních metod anestezie. Umožňuje zpřesnit místní znecitlivění i při velkých operacích, a to pomocí známého sona. Princip je jednoduchý a šetrný k pacientově zdraví, ale ne každý ho umí. Tuhle „vyšší dívčí“ ovládají lékaři písecké nemocnice a už roky v ní školí své kolegy z celé republiky.

O úplavici cukrové, tedy cukrovce, se všeobecně míní, že si za ni lidé mohou sami, protože se moc cpali sladkým a tučným a málo se hýbali. Jenže cukrovkou mohou trpět i profesionální sportovci, kteří jsou štíhlí, vysportovaní a výživu si velmi přísně hlídají. Jak je to možné? I oni si o své zdravotní potíže nějak řekli? Na to v magazínu Zdravíčko odpověděl Ondřej Vrtal, diabetolog interního oddělení českobudějovické nemocnice.

„Dětské“ drogy jsou tématem pořadu Zdravíčko. Co je to v poslední době stále častěji zmiňovaný kratom, HHC, co udělají s našimi potomky energetické nápoje a co obsahují nikotinové sáčky, vysvětluje psychiatr Vojtěch Prášil z léčebny Červený dvůr.

Zimní sporty jsou hlavně zdrojem zábavy a radosti, někdy ale přinesou i úraz. Slýcháme o případech, kdy zraněné lyžaře transportuje vrtulník do nejbližší nemocnice, kde následuje operace. Co se řeší okamžitě a co počká? V magazínu Zdravíčko odpovídá David Musil, primář ortopedického oddělení Nemocnice České Budějovice.

Říká se tomu obrat plodu zevními hmaty. V jižních Čechách se takovému vrtění lidským plodem začala jako první věnovat lékařka Pavla Remeňová v českokrumlovské porodnici v roce 2016. Sama ale říká, že nikoli nově. Podobné techniky, jak dostat dítě do polohy ideální pro porod, tedy zadečkem nahoru a hlavičkou dolů, tady byly odpradávna. Popsány jsou už ve starém Římě, ovládaly je i středověké porodní báby.

V České republice má potíže s únikem moči každý čtvrtý muž nad 40 let. Inkontinence ovlivňuje jejich život natolik, že se vzdávají svých oblíbených činností a kontaktu s okolím. Nejčastěji omezují sport, sex nebo cesty veřejnou dopravou. Přitom existuje několikero řešení, jak vysvětluje urolog českobudějovické nemocnice Pavel Tolinger.

Celá polovina žen se během života setká s inkontinencí. Převažují ženy starší, ty, které těžce pracovaly či prodělaly více těhotenství a spontánních, ne-li přímo klešťových porodů. A jen padesát procent z nich vyhledá lékařskou pomoc, přestože jim neudržení moči významně zhoršuje kvalitu života. Urogynekolog Michal Turek z písecké nemocnice proto zdůrazňuje, že pro většinu pacientek existuje řešení, jen je potřeba správně určit, o který typ inkontinence se jedná.

Nedoslýchavost až úplná hluchota vzniká jako vrozená vada s přispěním dědičnosti, ale i v průběhu života mechanickým poškozením, silným hlukem, opakovanými infekcemi a podobně. Člověk k ní může dospět také věkem. Řešením, které mnohdy lidé podceňují, jsou sluchadla.

Jak na Nový rok, tak po celý rok. Tohle rčení vede mnohé z nás k tomu, abychom hned od prvního dne v roce zahájili plnění svých novoročních předsevzetí. Ta jsou obvykle dobře míněná, jenže člověk míní a život mění. Někdy nám vystaví stopku i neuvážené plnění sportovních slibů. Jak vídá v praxi fyzioterapeut Jaroslav Zeman, brání se tělo, ale i hlava...

Vánoce vrcholí svátkem Tří králů. Biblický příběh o vznešených mužích, kteří přišli obdarovat novorozeného Krista, připomíná v přeneseném slova smyslu i dary, kterých se každý den dostává nám. V prvé řadě je to dar života. Někdy to ale může být i dar smrti – takové, jakou si pro sebe přejeme a jakou potřebujeme.

Do porodnice v Prachaticích přišel letos jako nový primář Vladimír Študent. Se svými zkušenostmi z pražských klinik i zahraničí se přesunul do malé okresní nemocnice na Šumavě. „Přišel jsem s tím, že jedinou možností, jak tu porodnici vyzdvihnout a udržet, je posunout ji v ryze individualizovaném a rodinném přístupu k rodičkám,“ říká.

Na kardiovaskulární choroby umírá v civilizovaném světě zdaleka nejvíc pacientů. Je to víc než na rakovinu, než na covid a jiné infekce, jak potvrzuje profesor Richard Češka, který v Praze vede Centrum preventivní kardiologie a je i garantem projektu Srdce v hlavě. Název znamená, že bychom zdraví svého srdce měli mít neustále na paměti. A patří k tomu každodenní pohyb a uvážené stravování.

Lidskému oku je celkem jedno, jestli je zima, nebo léto. Dovede se přizpůsobit různým světelným i teplotním podmínkám. Má k tomu své mechanismy. V Magazínu Zdravíčko je popisuje oftalmolog František Maršák, primář kataraktové chirurgie kliniky Lexum v Českých Budějovicích.

O tom, co se ukrývá v hlavách zločinců, máme možná romantické představy, inspirované třeba filmy. Anebo je náš názor přísný, jasně vymezený, nekompromisní. Jaká je ale skutečnost, jaké jsou pohnutky pachatelů trestných činů? Lze je pochopit, lze je ospravedlnit? O tom v magazínu Zdravíčko mluví primář psychiatrického oddělení Nemocnice České Budějovice a soudní znalec ve svém oboru Jan Tuček.

Každý člověk je jako strom, který vyrůstá z kořenů svých vloh. Tím, jak se o sebe stará a jak sám sebe vnímá, tvoří svůj kmen. A listy v koruně, to je to, jak se chová a čím působí na své okolí. Z této poetické teorie vychází jakýsi „radar tradiční čínské medicíny“, který dokáže odhalit až 144 tisíc typů osobností a dává podrobný popis jejich negativních i pozitivních vlastností. Příklady uvádí lékař Petr Hoffmann ve své knize Kořeny čínské medicíny.

Světový den pneumonie upozorňuje na závažnost zápalů plic u malých dětí, seniorů a lidí s oslabenou imunitou. Jak vysvětluje primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Aleš Chrdle, zápal plic může mít bakteriální, virový i plísňový původ. Pneumonie se hodně skloňovala také v souvislosti s covidem. Pro někoho znamená nákaza pouhou rýmičku, jiný skončí v nemocnici.

Už dávno neplatí, že poruchami příjmu potravy trpí jenom ženy. Zrovna tak je přežitek myslet si, že anorexie vede ke smrtelnému vyčerpání organismu hladem a že člověka s bulimií na první pohled poznáme podle vlčího jedení. Jak říkají Jiří Pasz a Veronika Zvánovcová, kteří pro teologickou fakultu Jihočeské univerzity uspořádali konferenci o potřebě multioborového pohledu na lidi s takzvanými PPP, problémy s jídlem poznamenají život člověka jako celek.

Skloňuje se víc a víc. Takzvaná jednodenní medicína. Letos ji podpořily zdravotní pojišťovny, proto přibývá zařízení, kde ji nabízejí. V Jihočeském kraji se v režimu „ráno přijdeš – přes den tě operují – večer odejdeš“ pracuje už například v českobudějovické, písecké a strakonické nemocnici.

Lidská buňka se neliší od zvířecí. Patolog Josef Kult, který pitval a zkoumal pod mikroskopem obě tkáně, přísahá, že nepoznáte rozdíl například mezi plicní buňkou člověka a plicní buňkou hada. Stejně jako zvířata mají i lidé pět druhů tkání. Na rozdíl od rostlinných buněk jsou ale ty živočišné méně zřetelně ohraničené, a aby se s nimi mohlo pracovat, musejí se barvit.

Mezi zdravotní potíže, které postihují lidské plíce, patří takzvaný pneumotorax. Jeho název vznikl spojením slov pneumo a torax, což znamená vzduch v hrudníku. Podle Kamila Kleňhy, lékaře a emeritního primáře plicního oddělení nemocnice v Táboře, se jedná o patologický stav. Vzduch se hromadí v hrudníku a plíce částečně, nebo zcela kolabují.

Vypadá jako malý pravěký ještěr, má svou hlavu, ocas a dokonce i vlastní svěrač. A přitom je to lidský orgán, který máme uprostřed břicha. Slinivka čili pankreas. Produkuje trávicí šťávy a také několik životně důležitých hormonů včetně inzulínu. Jestliže onemocní, pocítíme to třeba právě cukrovkou. V posledních letech roste také počet nádorů slinivky a k závažným onemocněním patří i slinivkový zánět.

Dušnost, zadržování vody a otékání dolních končetin bývají průvodními jevy srdečního selhání. Vyvíjí se většinou plíživě, nakonec ale pacienta ohrožuje na životě. Kromě úpravy životního stylu mohou pomoci léky, někdy lékaři pacientovi vloží stent, jindy vymění chlopeň, vytvoří bypass, v některých případech je řešením kardiostimulátor, výjimečně i transplantace srdce.

Aktivní, relativně mladý člověk kolem padesátky, jinak zdravý, ale stěžující si na bolest po stranách kolenou, kterému se nohy víc a víc stáčejí do „O“, nebo „X“. To je typický adept na takzvanou korekční osteotomii. Při zákroku se narovná holeň pod kolenem. Pacientovi se uleví a může si dál užívat aktivního života s vlastními klouby.

Od zklamání, že se nedaří kojit, přes úzkost, že je špatná matka, až po depresi, kvůli které se neraduje z narození děťátka. Takové podoby může mít poporodní blues. V mírné formě postihuje až 50 procent rodiček. Ve výjimečných, ale reálných případech se rozvine laktační psychóza. A ta může znamenat i sebevražedné nebo vražedné tendence.

Až 90 procent Čechů alespoň jednou za život zažilo úpornou bolest zad. Za ní ve valné většině případů nestála vážná příčina. Jak zdůrazňuje neurolog Svatopluk Ostrý, bolestivá záda ani nelze zázračně vyléčit. Musíme se o ně zkrátka neúnavně starat.

„I vzal Bůh Adamovo žebro a vytvořil z něj Evu.“ Takto zjednodušeně můžeme popsat proces vzniku ženy z muže podle Starého zákona. Současná medicína je jinde. A posunula se i společnost a její chápání pohlavní identity. Jak probíhá změna pohlaví pod rukama lékaře? Mimo jiné o tom mluví v magazínu Zdravíčko Vladimír Mařík, primář oddělení plastické chirurgie Nemocnice České Budějovice.

Radka Vrzalová je maminkou dítěte s celiakií. Už dlouhá léta nejenom bezlepkově vaří, ale zároveň o tom publikuje, píše kuchařky a školí zájemce, kteří se s nesnášenlivostí lepku také potýkají. Často dostává i otázku, jak bezlepkovou dietu zvládnout finančně.

Kope studnu, až když má žízeň, říká staré čínské přísloví o tom, kdo hasí požár, až když vznikne. Horkokrevné lidi, kterým hrozí přehřátí nejenom v teplém počasí, téma horka, sucha a ohně spojuje letní Zdravíčko. A dostane se i na další lidské typy.

Diagnóza rakovina je šok. To, jak se s ním člověk popere, je otázkou jeho nastavení, ale také citlivého přístupu zdravotního personálu, dostatku informací a možností léčby. V písecké nemocnici je diagnostika, léčba i rehabilitace pod jednou střechou. A jak říká ředitel nemocnice a šéf tamní mamografie Jiří Holan, základem úspěchu je chodit na preventivní mamografické prohlídky.

Nosíte brýle? Tak zbystřete. Své zrakové vady se můžete snadno zbavit díky laserové operaci očí. Platí to v případě, že trpíte krátkozrakostí do zhruba mínus osmi až deseti dioptrií, dalekozrakostí do maximálně plus pěti dioptrií, nebo astigmatismem. Případně kombinací těchto vad. Výhodou je také věk do 40 let.

Bolest pod dolním okrajem pravého žebra může značit potíže se žlučníkem. Nevelký orgán hruškovitého tvaru je skrytý pod játry a zásobuje je žlučí. Bolí v případě zánětu, nebo ucpání žlučových cest kamenem. Taková bolest může být až nesnesitelná, může se přesunout nejen do okolí žlučníku, ale i do zad a pod pravou lopatku. Vedle toho se často dostavuje pocit na zvracení, v případě zánětu také teploty a třesavka.

Kýlu si obvykle spojujeme s břichem – s pupíkem, třísly, bránicí. Existuje ale mnoho druhů kýly, kdy se orgán přesune ze svého přirozeného místa. Nehraje roli, zda máme, či nemáme vypracované břišní svaly, ani to, jestli jsme tlustí, nebo tencí. „Za svou kýlu si člověk nemůže,“ říká Marta Horáková, primářka oddělení chirurgie, urologie a ORL v nemocnici v Písku, která byla společně s vrchní sestrou Zuzanou Šímovou hostem pořadu Zdravíčko.

Milníku při výzkumu leukémie dosáhli odborníci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Tým Marka Mráze z univerzitního institutu CEITEC získal americký patent na využití speciálních proteinů jako léčiva pro nádorová onemocnění krve. Vědci se soustředí na leukémii, která vzniká z buněk našeho vlastního imunitního systému.

Zatoulané bolesti, které vyzařují z jednoho místa a projevují se na úplně jiném, existují. Setkává se s nimi fyzioterapeut Jaroslav Zeman z českobudějovického studia Úleva. Popisuje například bolesti, které vycházejí z uskřípnutého nervu a po jeho dráze se přenášejí jinam ve formě prudkého výboje, jiné vycházejí z měkké tkáně a mají podobu bolesti tupé, která s určitým pohybem mizí.

Když už měl člověk tu smůlu a postihla ho mrtvice, touží se alespoň znovu zapojit do života. Potřebuje se samostatně pohybovat, obsloužit se, komunikovat, ideálně se vrátit ke své práci a třeba i sportu. To všechno jde – pokud se mu při iktu dostane co nejvčasnější odborné pomoci a pokud pak investuje čas a síly i do následné neurorehabilitace.

Léto zavede mnoho lidí do přírody, k vodě, na cyklostezky i silnice. Momentálně zažívají boom elektrokoloběžky a elektrokola, přibývá tedy i úrazů na nich. Záchranář a instruktor první pomoci Lukáš Cakl nabádá k důslednému nošení přileb a chráničů. V opačném případě jezdec ohrožuje své zdraví.

Česko je jednou z nejbezpečnějších zemí světa pro narození dítěte. Porodní i novorozenecká péče jsou tu nadstandardní. Přesto – vždycky se něco může stát. A také není porodnice jako porodnice. Oficiální data o tom, jaká je kde péče, která nemocnice upřednostňuje jaké metody a kolik se kde objevilo komplikací, nebyla až do letošního jara k dispozici. O změnu se zasloužily dvě ženy.

Předporodní příprava je důležitou součástí péče, kterou budoucím maminkám věnují duly. Nezdravotnické pracovnice provádějí ženy obdobím těhotenství, porodu i šestinedělí. V jižních Čechách takto působí například Karolína Lelková. Dřív, než dítě přijde na svět, probírá dula s klientkami jednotlivé fáze porodu, zbavuje je strachu, negativních zkušeností i bolesti.

Leží vpravo pod žebry, vypadají skoro stejně jako zvířecí, jen jich máme asi jeden a půl kila. Lidská játra. Naše vnitřní továrna a čistička v jednom. Zpracovávají živiny z krve a přeměňují je na energii. Detoxikují organismus od škodlivin, které vznikají v těle, ale i těch, které mu dodáváme. Ukládají vitaminy, produkují žluč, kterou potřebujeme k trávení tuků, vyrábějí stavební prvky ke srážení krve.

Kdo překročil padesátku a nejde na koloskopii, je kaskadér. To říká lékař Ivo Horný, primář strakonické interny a čestný člen České gastroenterologické společnosti. O důležitosti vyšetření mluví v magazínu Zdravíčko. Vysvětlí také, který pojem je správný – kolonoskopie, jak zákroku říká většina lidí, nebo koloskopie, jak ho označuje on sám.