Hergot!

Existuje svobodomyslné náboženství? Přesně takto popisuje Kristýna Ledererová Kolajová Náboženskou společnost českých unitářů. Přestože unitářství vzešlo historicky z křesťanské protestantské tradice, v současnosti s ní souvisí již okrajově. O historii, ale také o současné podobě unitářství, přišla Kristýna pohovořit do pořadu Hergot!.

Čarodějky a čarodějové už dnes nelétají na koštěti a nebydlí v chaloupce na kuří nožce, zato ale natáčí videa na TikTok. Než půjdete letos pálit čarodějnice, pusťte si Hergot!, ve kterém se dozvíte všechno o WitchToku, tedy čarodějnictví na TikToku. Na otázky odpovídá religionista Michal Puchovský ze Sociologického ústavu Slovenské akademie věd, který se tématu věnuje.

Ondřeji Kolářovi nedávno vyšla kniha s názvem „Štěstí jako téma současné teologie“. V Hergot!u se ptáme, jak křesťanství definuje štěstí, zda ho lze dosáhnout v našem světě a proč se vlastně současná teologie o štěstí zajímá.

Žižkostel, tedy žižkovský sbor CČSH v Praze, prošel takovou velikonoční transformací. Provizorní stavba z minulého století vydržela stát skoro 100 let, pak z ní zbyla jen velká díra a letos se podařilo kostel znovu otevřít celé komunitě. To by se nestalo bez Táni Vozkové, provozní ředitelky Žižkostela a předsedkyně Rady starších místní náboženské obce, která přijala pozvání do velikonočního Hergot!u.

Anglická zkratka FOMO (Fear Of Missing Out) označuje obavy, že nám něco uteče. Máme spousty možností, cítíme se zahlcení a často nevíme, pro co se rozhodnout. Psycholožka Miroslava Veselková nedávno napsala spolu s jezuitou Samuelem Prívarou knihu Svoboda místo strachu z promeškání aneb FOMO jinak. V pořadu Hergot! svůj pohled na tento fenomén přiblížila a také nabídla rady, jak mu čelit.

Příchod slunce, jara a tepla lze oslavovat různě, třeba i rituálně. Pořad Hergot! se proto zaměřil na keltské náboženství, neboli druidství. To slaví na začátku jara svátek Imbolc a 1. května svátek Baltain. Představit tuto tradici přišel do studia David Maroš, který je součástí otevřeného a neformálního společenství druidů a vystupuje pod druidským jménem Doran.

Krakonoše možná znáte jako starého pána hor s holí v ruce. V moderních českých pohádkách je zobrazen právě jako bělovousý muž, který chrání svoje teritorium a občas také pomáhá lidem. Vypadal tak ale vždycky? V Hergot!u o něm a dalších nadpřirozených bytostech českých hor mluvil etnolog Jan Pohunek.

Pořad Hergot! pokračuje v mapování pestré spirituality v Česku. Tentokrát přijal do studia pozvání rapper a člen hnutí Haré Krišna Patrik Polášek tvořící pod přezdívkou Allien. V rozhovoru přibližuje svou spiritualitu a otevřeně mluví i o začátku svého hledání, který zahrnoval experimenty s různými substancemi. Původní fascinace jej ale opustila. Jako bhakta, oddaný Krišny, se na leccos dnes dívá jinak.

Farářský sabatikl lze využít různě. Miroslav Pfann, duchovní Českobratrské církve evangelické z Libiše, pojal tříměsíční dovolenou jako cestu za rodinami českých a moravských evangelických emigrantů, kteří se v různých přistěhovaleckých vlnách postupně od poloviny 19. století snažili zakotvit v USA. Jejich potomci se dodnes setkávají, udržují různé tradice ve společenské i náboženské rovině a taky často v angličtině prohlašují, že jsou „stoprocentní Češi“.

Co je to česká víra a kdo je to český bůh? Na to hledá odpovědi Salesián Zdeněk Jančařík spolu s historiky Stanislavem Balíkem a Jaroslavem Šebkem v knize Český bůh s podtitulem Hovory o historii, víře a ateismu. Co v knize objevili, přišel Zdeněk Jančařík představit do Hergot!u.

Sinolog a znalec sanskrtu Jan Vihan přeložil a komentáři opatřil stěžejní dílo raného Buddhismu Vimalakírtiho sútru. V Hergot!u vyjasňuje její význam a vysvětluje, čím je tak výjimečná.

Cesty lidského ducha jsou nevyzpytatelné. Po nedávných osobněji laděných rozhovorech v rámci volného seriálu Renegades, kdy zpovídaní hosté spíše svou spiritualitu opustili, přináší pořad Hergot! povídání o přijetí víry. U mikrofonu byl tentokrát zpovídán novinář Luboš Palata, který se po padesátce nachal pokřtít a stal se katolíkem. Následně dokonce i rytířem Řádu Božího hrobu jeruzalemského.

Knihy. Sotva bychom našli někoho, kdo je čte, recenzuje a všude nosí s sebou raději než Jan Lukavec. Do Hergot!u přišel s pěticí, která jej nejvíce v loňském roce zaujala a samozřejmě se týkala spirituality, duchovna či náboženství. Probrali jsme toho hodně – třeba v čem můžeme považovat rostliny za „oduševnělé.“

Krátce před 110. výročím narození jednoho z nejslavnějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století vyjde kniha o duchovním světě Bohumila Hrabala. S autorem, religionistou a teologem Pavlem Hoškem si moderátoři Hergot!u povídali.

Moderátorský tým pořadu Hergot! se opět ohlíží přes rameno a přináší rozhovor s religionistou Zdeňkem Vojtíškem o kontroverzních hnutích AllatRa, Cesta světla a Společenství Prohlášených Živých Člověků ze Slovenska, Čech a Moravy. Ta v minulém roce zaujala nejen odborníky, ale i mainstreamová média a různé influencery. Co lze k dosavadním informacím dodat? Kontext a náboženský rozměr!

Student FAMU a syn z rozvětvené husitské farářské rodiny Tobiáš Frýdl zaujal už vloni na podzim svým projektem, ve kterém se přes čtyři desítky teologů, farářů i laiků vyjadřují k otázkám sexuálních menšin nebo k tématu manželství pro všechny. Autor mezitím za projet obdržel Cenu Jana Opletala v kategorii Osobnosti mladší 30 let za občanskou angažovanost, veřejnou osvětu, dobrovolnictví nebo další společensky prospěšné aktivity.

Konec roku přirozeně vybízí k bilancování. K této tradici se připojil i pořad Hergot!, který sleduje náboženské dění, trendy na duchovní scéně i neobvyklé osobní příběhy spjaté se spiritualitou. Moderátorské trio Fatima Rahimi, Petr Wagner a Dominik Čejka na chvíli opustilo čistě neutrální pozorovací pozici a s přiznanou dávkou subjektivity se chopilo výběru zajímavých událostí a jejich hodnocení.

Vánoční speciály pořadů o náboženství sklouzávají často k patosu a přeslazené idyle. To rozhodně není případ Hergot!u. Fatima a Petr za vydatné pomoci milovníka Vánoc Tondy Tesaře vykreslují obraz svátků, ve kterých má svoje místo i hrůza a všelijaké lekačky.

Znáte společenství Sri Chinmoye? Po roce 1989 byly jeho náboženské aktivity poměrně viditelné i v tehdejším Československu. Dnes je v českých a slovenských městech přítomno především svou sítí obchodů Madal Bal. A právě bývalý jednatel a ředitel této firmy Dušan Štraus přišel do pořadu Hergot! povyprávět, co ho do tohoto společenství přivedlo, co v něm prožil a co nakonec způsobilo po 23 letech jeho odchod.

Pákistán je multietnickou zemí, kde je islám státním náboženstvím. Kromě většinových muslimů v zemi žijí také křesťané, zoroasteriáni nebo sikhové. O spiritualitě a duchovnu v Pákistánu hovořila v Hergot!u arabistka a cestovatelka Lenka Hrabalová.

Pozvání do Hergot!u přijal docent Marek Čejka – politolog, právník, odborník na Blízký východ, především pak na izraelsko-palestinský konflikt. Mluvili jsme spolu o aktuálním dění v pásmu Gazy, kde probíhá vojenská operace izraelského státu v reakci na teroristický útok hnutí Hamás. Čejka mimo jiné vysvětluje, odkud se Hamás vzal, jaké je jeho náboženské pozadí a koho spirituálně reprezentuje.

Jan Jandourek je člověk všestranný a jeho aktivity jsou pestré – sociolog, starokatolický kněz, editor internetového deníku Forum24 a také spisovatel. Posledním přírůstkem do řady jeho autorských děl je svižně napsaná kniha Něco je nad námi a my jsme pořád dole. O čem tento duchovní bedekr pojednává a jaké přemítání nad vlastními zkušenostmi mu dalo vznik, přišel říci do pořadu Hergot!

Studio Hergot!u navštívila jedna z nejčtenějších českých spisovatelek současnosti Petra Dvořáková. S nositelkou několika literárních ocenění, včetně Knihy roku 2020 v kategorii umělecká próza a ceny Magnesia Litera za debutovou knihu rozhovorů Proměněné sny, jsme mluvili nejen o její literární tvorbě, ale především o jejím pestrém osobním a duchovním životě.

Podzim je časem zpomalení, barevných listů, ale také vzpomínání na zemřelé. Tento týden jsme slavili tak zvané Dušičky a do Hergot!u přijala pozvání Blanka Javorová, která je jednou ze zakladatelek spolku Ke kořenům. Ten už téměř 10 let organizuje alternativní a jedinečné obřady posledního rozloučení a zasazuje se o ekologické a svobodnější pohřbívání.

„Jsme na jedné lodi Buddhovy dharmy, pojďme si pomáhat navzájem!“ hlásí internetové stránky tištěného periodika Svět Dharmy, které začalo vycházet na jaře minulého roku. Co je touto poeticky vyjádřenou výzvou konkrétně míněno a jak se daří vytčený cíl plnit přišel do pořadu Hergot! říci redaktor časopisu Ondřej Sýkora.

Také jste se v některé etapě svého života setkali s fenoménem Castaneda? Mladý antropolog se v 60. letech minulého století vypraví zkoumat kmen Yaqui. Místo suchopárných poznámek z pozorování jsou jeho knihy plné fascinujících příběhů o setkání s čarodějem Donem Juanem, který jej přijme za učedníka. Uchvacující příběh má jeden háček. Zřejmě se takto nikdy neodehrál. Přesto má svou sílu. Historii této mystifikace přišla do Hergot!u přiblížit religionistka Zuzana Kostićová.

Religionista Jan Kozák nedávno vydal svou fikční prvotinu Sága o Lundirovi. Děj se odehrává v Qurandu, světě s pestrobarevnou kulturou, smyšlenými jazyky a mocnými Bohy. Nejen o náboženském rozměru Qurandu přišel do Hergotu promluvit sám autor.

Hnutí AllatRa budí kontroverze. Na jednu stranu mluví o vznešených principech, na druhou stranu jsou mnozí jeho členové nakloněni Rusku a Vladimíra Putina vnímají veskrze pozitivně. Ztotožňují jej přitom s postavou Noma, o které mluví kniha Křižovatka, jeden z důležitých spisů hnutí. O svém setkání s učením AllatRa, fascinaci některými jeho myšlenkami i rozchodu s hnutím přišla do pořadu Hergot! pohovořit Eva Hronová.

Od 1.9 do 4.10. probíhá festival Take Care, který spojuje umění, aktivismus, workshopy a spiritualitu. Reaguje při tom na encykliku Laudato si’, ve které papež František vybízí k péči „o společný domov“ s důrazem na ekologii. Akci, která má oslovit potenciální zájemce o téma bez ohledu na vyznání, přišla do pořadu Hergot! přiblížit její spoluorganizátorka Lenka Kubelová.

Letos slavíme pětadvacet let od otevření první mešity v Česku. Myšlenka vybudovat v českých zemích mešitu je však mnohem starší. Proč trvalo sedmdesát let, než byla v Brně zprovozněna? O debatách kolem české mešity, ale také o společenském postavení samotných muslimů jsme se bavili s islamologem Martinem Klapetkem z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Měsíční tanec. Rituál vycházející z tradic Aztéků a Toltéků, při kterém tančí až stovky žen za úplňku v bílých sukních v kruhu, potí se a drží půsty. Do Česka chce tento tanec přivést profesionální průvodkyně, šamanská praktička a tanečnice měsíce Juliet Navrátilová.

Prozkoumávat různé duchovní tradice může být vzrušující. Prozkoumávat setkávání těchto tradic může být ale dvakrát tak vzrušující. Hebraista Aleš Weiss se zaměřil na důležité židovské náboženské texty, které nějakým způsobem reflektují buddhismus, a napsal o tom knihu. O čem přesně publikace Buddhismus v židovských náboženských textech 18.-21. století je, přišel říci do pořadu Hergot!.

Religionistka a mayistka Zuzana Kostićová není v Hergot!u žádným nováčkem. V předešlých letech jsme s ní mluvili o transhumanismu, o třírozměrném virtuálním světě Second Life nebo o alternativní spiritualitě v Česku. U alternativní spirituality zůstaneme i v tomto díle, přičemž se zaměříme na její vliv na vědecký obor mayistika.

Vedra už nějakou dobu sužují celou republiku a nějakou dobu ještě budou. Hergot! proto téma horka prozkoumá z duchovní perspektivy. Jak to vypadá, když člověk vezme svoji duši za dobrodružstvím na největší poušť světa – na Saharu? Na to v Hergot!u odpovídala zakladatelka projektu SoulAdventure a průvodkyně poutníků Saharou Tereza Černohorská.

K létu neodmyslitelně patří výlety. A taky hudba. V pořadu Hergot! jsme této tradici dostáli a udělali si výlet se slezským hudebníkem Petrem Woznicou do hájemství jeho tvorby. Řeč ovšem nebude o popíku, který by měl ambici dosladit vaše chvilky u vody. Budeme se bavit o black metalu. Aby té temnoty nebylo příliš, zaměříme se na takzvaný unblack metal, subžánr, který hledá inspiraci v křesťanství.

Romové a křesťanské církve. Jak vypadá soužití nejpočetnější etnické menšiny v Česku a Jednoty bratrské, Římskokatolické církve nebo Československé církve husitské? Na to se ptala ve svém výzkumu religionistka a teoložka Lydie Medková duchovních těchto církví. V Hergot!u jsme se jí zeptali my na výsledky jejího výzkumu.

Lilia Khousnoutdinová je žena mnoha tváří. Vede výcviky pro kněžky a ceremonialistky, napsala knihy Jsem žena, jsem bohyně a Novodobé ženské rituály, připravuje na porody nebo sama vede rozmanité rituály. V Hergot!u jsme s ní probrali všechno. Od slovanské a keltské mytologie až po její osobní spiritualitu.

V Hergot!u si povídáme s hercem a výpomocným kazatelem Zdeňkem Turkem o rozhodnutí Českobratrské církve evangelické žehnat svazkům osob stejného pohlaví. Zajímá nás také, jaké je to být aktivním gayem v církvi, vykonávat v ní duchovní povolání nebo prostě jen žít.

Jak vzniklo jedno z nejmladších světových náboženství sikhismus? A jak a kde žijí dnešní sikhové? O tom jsme si v Hergot!u povídali s cestovatelem, farářem Českobratrské církve evangelické a vyučujícím na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy, Josefem Bartoškem. Díky němu se například naučíte zdravit jako správní sikhové a možná si tím vysloužíte i něco k jídlu.

Antropolog, publicista a spisovatel František Kalenda nedávno v nakladatelství Bourdon vydal historickou detektivku Zpověď posledního mnicha. Už z názvu je zřejmé, že duchovno tvoří podstatnou část příběhu. V Hergot!u jsme se zaměřili na ústřední řád knihy: františkány.

Naše Hergot!í pouť pozoruhodným světem náboženství pokračuje. Spolu s naším hostem Janem Danielem z Ústavu mezinárodních vztahů jsme odcestovali do Libanonu. Tento skoro sedmimilionový stát má opravdu bohatou a pestrou duchovní základnu. Přestože více než padesát procent obyvatel se hlásí k islámu, žije zde i velký počet křesťanů.

Známé youtuberské duo evangelických farářů Pastoral Brothers již dávno nepůsobí jen na internetu. Před rokem Karel Müller a Jakub Helebrant napsali Boží knihu. Před nedávnem k ní přibyly Boží příběhy aneb Biblické bizáry. O čem konkrétně jejich nový knižní počin s provokativním názvem pojednává, přišli vysvětlit do pořadu Hergot!.

Jan Sušer, Ctirad Václav Pospíšil a Veronika Řeháková nedávno vydali knihu Zednáři, Masaryk, katolíci: Trnitá cesta od nenávisti k dialogu. V Hergot!u religionista, publicista a překladatel Sušer přibližuje obsah společného díla –⁠ vysvětluje, že není zednář jako zednář, a proč má smysl se zabývat právě vztahem mezi zednáři a prvním československým prezidentem.

Marku Míkovou si nejspíš pamatujete jako šípkovou Růženku z české pohádky Jak se budí princezny. Možná ale nevíte, že je také hudebnicí, režisérkou a autorkou dětských knih – za jednu loni získala cenu Magnesia Litera. V Hergot!u mluvíme o její punkové dráze spojené s kapelami Plyn, Dybbuk nebo Zuby nehty i jejím vztahu k víře.

Proč v dnešní době existují církevní soudy, čím se zabývají a jak takový soudní proces vypadá? Na to přišel do Hergot!u odpovědět církevní soudce, katolický kněz a kanovník Radim Cigánek. Jestli jsou církevní soudy zastaralým dědictvím minulých dob, nebo mají stále své opodstatnění, musíte rozhodnout sami.

Ondřej Havelka strávil v Africe několik let a stále se tam vrací. Jeho zájem narůstá s bližším poznáváním místních náboženských praktik, o nichž se toho mnoho nedočtete ani v mezinárodní literatuře. V Hergot!u mluvil o známých a méně známých afrických náboženstvích.

Jak by se měl člověk rozhodovat, aby žil šťastný a naplněný život? Na to se snaží odpovědět kniha Rozhoduj se jako jezuita. Jeden z jejích autorů, jezuita Pavel Banďouch, přijal pozvání do Hergot!u a představil také konkrétní nástroje, které mohou člověku pomoct se správně rozhodnout.

Do velikonočního Hergot!u přijala pozvání malířka, ilustrátorka a sochařka Věra Nováková. Ke křesťanské víře si našla cestu za minulého režimu, kdy z politických důvodů nemohla veřejně tvořit. Co pro ni víra znamená a proč podle ní nemůže být nikdy konzervativní? I na tyto otázky se v Hergot!u dostalo.

Do Hergot!u přijal pozvání arabista Martin Rudiš z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Nedávno vydal knihu o architektuře káhirských mešit. Mluvili jsme nejen o ní, ale také o mešitách a islámské architektuře obecně.