Hergot!

V rámci rozhovorů o osobní spiritualitě pokračuje pořad Hergot! v povídání s hercem Adamem Trnkou Ernestem. Adam ji popisuje především jako citlivost umožňující širší vnímání světa, která mimo jiné vychází ze snů a intuice. Kromě toho Adam používá v ezoterice oblíbená vykuřovadla a drahé kameny, mezi nimiž má i svůj „spirituální šutr.“

Tři roky žila v Uzbekistánu a cestovala také po Tádžikistánu, Kyrgyzstánu a Turkmenistánu. Cestovatelka, bývalá diplomatka a autorka knihy V srdci Střední Asie Nikola Hrušková v Hergot!u vyprávěla o rozdílech mezi jednotlivými zeměmi, ramadánu, pohostinnosti i jednom z nejstarších koránských rukopisů na světě.

Tvoří čeští filmaři spirituální filmy? A co to vůbec spirituální film je a jaké může mít podoby? O tom v Hergot!u mluvil filmový kritik, publicista a dramaturg Janis Prášil, který se věnuje artové a okrajové filmové tvorbě.

Básník a slamer Sufian Massalema vystudoval práva a nyní studuje blízkovýchodní studia na Univerzitě Karlově. Jeho básnická prvotina Možnosti přehlíženého z roku 2024 byla nominována na Cenu Jiřího Ortena. V Hergot!u mluvil o rodinných kořenech, vlastní cestě k víře a o tom, proč pro něj přijetí islámu neznamenalo opustit Ježíše, Bibli ani Tóru.

Americký františkánský kněz, spisovatel a duchovní učitel Richard Rohr je osobnost, která svým dílem oslovuje lidi daleko za hranicemi katolické církve. Jeho knihy hluboce ovlivnily také teologa, religionistu a spisovatele prof. Pavla Hoška. Do pořadu Hergot! přišel vyprávět o tom, čím je pro něj Rohr inspirativní, a také o své nedávné cestě do Nového Mexika, kde se s ním osobně setkal.

Zaklínač, God of War nebo Assassin’s Creed Origins. To jsou příklady videoher, které různým způsobem pracují s magickými nebo duchovními prvky. Jak se hraní těchto her propisuje do žité spirituality hráčů a hráček, zkoumá ve své disertační práci religionistka Veronika Herníková z Univerzity Palackého v Olomouci.

Sinolog a religionista Jakub Otčenášek z Vysoké školy ekonomické v Praze se dlouhodobě věnuje čínské kultuře, náboženství a politickému myšlení. V novém díle Hergot! s ním rozebíráme fascinující paradox: jak je možné, že v zemi, která se v moderní době prohlásila za vědecky ateistickou, duchové a démoni vlastně nikdy nezmizeli a jak se z nich stal nástroj politické moci?

Výtvarník Tadeáš Pochman je čerstvý absolvent AVU, který ve své tvorbě neotřelým způsobem reflektuje biblické symboly v kontextu významných událostí moderní historie. Impulsem pro vznik jeho díla byly především cesty, během kterých se dostával do hraničních situací, například v Bosně nebo ve válkou zmítané Ukrajině. Konfrontace s utrpením v něm vyvolávaly otázky, které pro něj přirozeně rezonovaly se světem víry.

Tetování někteří konzervativnější křesťané stále považují za hříšné a zakázané. Na čem se takové přesvědčení zakládá a co si o tetování mysleli první křesťané? Tím se v nové knize Víra vrytá pod kůži zabývají její autoři Martin Drlíček a Zuzana Faktorová Frantová.

2. června bylo podepsáno memorandum o spolupráci mezi římskokatolickou Českou biskupskou konferencí a spolkem Někdo Ti uvěří, který se dlouhodobě zabývá problematikou zneužívání v církvi a pomocí přeživším. Jen několik dní poté vyšla najevo další aféra z tohoto ranku. Událost mimo jiné potvrdila, že podobná součinnost je již dlouho potřebná. Dojde skutečně k pozitivnímu posunu se změnou na křesle arcibiskupa?

Církev adventistů sedmého dne je i u nás poměrně zavedenou protestantskou církví. Pavel Eder prožil své duchovní obrácení právě v tomto prostředí. Dnes je z něj kazatel, který se snaží nabízet křesťanství hledajícím lidem co nejpřístupnější formou. Proto spoluzaložil společenství SafePoint Praha, které stojí na pestrosti, přijetí a vzájemném respektu.

První českoslovenští návštěvníci Tibetu byli filmaři a měli za úkol zdokumentovat vznik první silnice z Číny do Lhasy. V jejich nově vydaných denících se ale podařilo zachytit také situaci v Tibetu krátce po čínské okupaci nebo setkání s mladým dalajlámou. O cestě režiséra Vladimíra Síse a kameramana Josefa Vaniše v Hergot!u hovořil editor deníků a religionista Luboš Bělka.

Afrika je kontinent mnoha podob víry. Před několika týdny ji navštívil papež Lev XIV. Jak jeho cestu vnímali místní? A jak se v dnešní Africe prolíná křesťanství, islám a tradiční náboženství? O africké religiozitě mluvíme v Hergot!u s religionistou Ondřejem Havelkou.

Přesvědčení, ve kterém se snoubí alternativní spiritualita a environmentalismus, se v české společnosti šíří a stává se součástí mainstreamu. Jakým způsobem tato subkultura funguje a co ji spojuje zkoumala socioložka a antropoložka, docentka Marta Kolářová, která působí v Sociologickém ústavu AV ČR a na FHS UK.

Kristýna Nebeská patří k nejmladší divadelní generaci. Jako scénáristka už má na kontě několik her, na kterých často spolupracuje se svými rodiči – režisérem Janem Nebeským a herečkou Lucií Trmíkovou. Ti pro ni byli zásadní také v hledání vlastní víry.

Když vydá sledovaný autor nový román po devítileté přestávce, trochu se rozumí samo sebou, že se s rozhovory takříkajíc roztrhne pytel. V Hergot!u ale bývá zvykem, že se mluví o trochu jiných věcech než jinde. A to byl i případ rozhovoru s Jáchymem Topolem nad dílem Peklo neexistuje.

Ve speciálním crossoveru Hergot! navštívila Ivana Veselková a Zuzana Fuksová z Buchet. Řeč byla o jejich nové sérii Buchty čtou Bibli a samozřejmě i o jejich osobních spirituálních postojích a praktikách.

Napsala desítky křesťanských písní, které zlidověly napříč církvemi. Zažila okamžiky slávy, ale také odsuzování a snahy o manipulaci ze strany církevních autorit. Hostem Hergot!u byla zpěvačka, písničkářka a pěstounka Jiřina Gina Čunková.

Adéla Frýdlová je kazatelkou Církve československé husitské, matka osmi dětí a spoluorganizátorka prvního ročníku multižánrového queer festivalu V barvách duhy. Ten se uskuteční 15. – 17. května v Husově sboru v pražských Vršovicích a ve Vršovickém divadle MANA a navazuje na projekt Tobiáše Frýdla Víra v barvách duhy, o kterém už v Hergot!u také byla řeč.

Odsouzení ve vězení často hledají cestu k víře i církvím. Po návratu na svobodu ale většina z organizovaných struktur mizí. Podle penitenciárního sociologa ze Západočeské univerzity v Plzní Lukáše Dirgy to neznamená, že by jejich spiritualita byla falešná — spíš se stává neviditelnou.

Americký prezident Donald Trump je kontroverzní osobností. Svými činy vyvolává spory nejen v oblasti politické, ale i náboženské. V poslední době k tomu přispěl sdílením AI generovaného obrázku na své sociální síti, na němž je vyobrazen jako postava připomínající Ježíše. O pozornost se také postaral svou kritikou papeže Lva XIV. O těchto a dalších nábožensko-politických třecích plochách přišel do pořadu Hergot! pohovořit novinář Matěj Schneider.

Pavel Hošek má podle všeho rád, podobně jako tvůrci Hergot!u, vyprávění na pokračování. V rámci své volné řady knih o nejrůznějších autorech a jejich spiritualitě, kde jsme mohli sledovat duchovní cesty J. R. Tolkiena, E. T. Setona nebo Bohumila Hrabala, teď religionista a teolog probral písničky a básně Karla Kryla. Kniha dostala název Jako anděl s polámanými křídly.

Los jako tajemné zvíře, které žije na hranici světů, původní spojení mezi lidmi a zvířaty a ničivá snaha člověka o ovládnutí světa. Tak by se dala popsat ústřední témata nového filmu Amoosed: Losí odysea. Jeho autorka indoložka, etnozooložka a dokumentaristka Hana Nováková byla hostkou Hergot!u.

To, že jsou mezi faráři bigbíťáci, folkaři nebo metaláci, dneska není nic moc zvláštního. Asi ale překvapí u duchovního vášeň pro techno. Proto do pořadu Hergot! přijal pozvání farář Českobratrské církve evangelické Jiří Šamšula, který je také techno DJ. Svou duchovní službu a hudební tvorbu dokonce spojuje při vytváření technobohoslužeb.

Mateřství se v křesťanské teologii dlouho objevovalo spíše na okraji. Teoložka Kateřina Bauer se ve svém výzkumu snaží toto téma znovu promýšlet – nejen jako biologickou zkušenost, ale také jako duchovní cestu, která se může týkat žen i mužů.

Islamolog a arabista Bronislav Ostřanský přeložil ze středověké arabštiny zásadní dílo súfijského myslitele Abú l-Kásima al-Qušajrího Pojednání o nauce súfismu. Text z 11. století představuje mystiku nikoli jako útěk ze světa, ale jako náročnou cestu práce na sobě – cestu očisty srdce, kázně, pokory i hledání blízkosti Bohu.

Lovecká magie, myslivecké rituály nebo myslivecký panteon. To jsou témata disertační práce religionistky Olgy Čejkové z Univerzity Palackého v Olomouci, která v Hergot!u mluvila o svém odborném, ale i osobním vztahu k myslivosti.

Petr Uhlík je úspěšný herec, který se proslavil především rolí sériového vraha Ladislava Hojera v minisérii Metoda Markovič: Hojer. Do pořadu Hergot! přijal pozvání, aby vyprávěl o své spiritualitě a cestě k ní. Jak se ukázalo, vše čemu se věnuje, je propojené. A tak Petrova fascinace tajemnem, náboženstvím a důležitost, kterou přikládá fantazii, ovlivňuje i to jak pojímá a prožívá své herectví.

O násilné internaci řádových sester a vězněných katolických kněžích už většina lidí slyšela. Jak ale pod komunistickou vládou fungovaly menší církve? Na to se ve své disertační práci zaměřil teolog a kazatel Církve adventistů sedmého dne Michal Balcar.

Aleš Novák je malíř, sochař, architekt a věřící křesťan. V Hergot!u jsme s ním probrali, jak se v jeho životě snoubí jeho abstraktní umění, potřeba ticha a evangelikální církevní společenství.

Šimon Bláha je studentem Evangelické teologické fakulty a pečlivě se připravuje na budoucí farářskou službu. Kromě toho vytváří videa na teologická, biblická a příbuzná témata. V nich se snaží pohybovat na hranici mezi populární otázkou a svým oborem. Mimo jiné řešil otázku, zda budou kočky v nebi. Zamyšlení na toto téma vzbudilo mezi jeho sledovaly zatím největší ohlas.

Kroniky Edenu: Průvodce spisovatelky Nicole Karráové otevírá knižní sérii, která se ptá, zda může existovat nebe bez trestu – a co pak znamená spravedlnost. V Hergot!u autorka mluví o příběhu Edenu, o dospívání ve stínu myšlenek na smrt i o tom, proč se její hrdinka musí vrátit zpět.

V prvním bilančním lednovém dílu přivítal pořad Hergot! religionistu Zdeňka Vojtíška, aby při pohledu na uplynulé měsíce probral pozoruhodné tuzemské náboženské události. Do hledáčku se dostalo především dění kolem hnutí, která jsou většinovou společností vnímána jako sekty. Došlo na Náboženskou společnost Svědkové Jehovovi, společenství Ohnivý drak, hnutí AllatRa, společenství Prohlášených Živých Člověků a Dvanáct kmenů.

Život Evy Pavlíkové v dětství a dospívání poznamenala závislost na alkoholu a drogách, útěky z domova a psychické problémy. V rané dospělosti se vrhla do budování kariéry. Pracovala v korporátu, vedla firmu a spoluzaložila sdružení IT dobrovolníků Česko.Digital. Po čtyřicítce její život opět změnil směr. Začala pracovat jako vrchní ředitelka IT na Ministerstvu pro místní rozvoj a studovat na Husitské teologické fakultě UK.

Historik Petr Koura spolu se svou manželkou Pavlínou napsal knihu Sto let českých Vánoc, která mapuje nejoblíbenější svátky roku od první republiky až po současnost. Více než sto let plných převratů – od nacistické okupace přes komunistický režim, až po dnešní konzumní společnost. V Hergot!u popisuje, jak se česká vánoční tradice proměňovala v kontextu velkých dějin.

Filmový speciál v předvánočním čase – Hergot! letos zachycuje život a dílo režiséra Martina Scorseseho, jehož tvorbu autoři rozebrali s filmovým nadšencem Tondou Tesařem, který si tentokrát vzal na pomoc kolegu z podcastu Kulešof, Martina Pleštila.

Proč se čím dál víc rozcházím s ezo komunitou, ale ne se spiritualitou? Tak zní název příspěvku, který Karolína alias Kaya Čmielová přidala na své sociální sítě. Pojmenovává v něm nešvary, na které narazila ve skupinách, které spojuje alternativní spiritualita. Na příspěvek reagovaly stovky lidí, kteří její zkušenost sdílejí.

Víra a náboženství se mohou prolínat, ale také existovat bez propojení vedle sebe. Oba způsoby mají svá pozitiva i úskalí. Náboženství se přitom zdá být náchylnější ke zneužití v politickém boji o moc. Podle literárního historika, šéfredaktora nakladatelství Portál a redaktora revue Salve Martina Bedřicha se víra v jistém smyslu může stát jedním z posledních ostrůvků svobody.

Slovanské pohanství bývá obestřeno mýty i romantikou, odborníci jej ovšem popisují jako praktický a pestrý náboženský systém zakořeněný v každodennosti. Do Hergot!u přišli religionisté z Akademie věd ČR Jiří Dynda a Pavel Horák, aby vysvětlili, jak vznikal obraz „starých Slovanů“, kdo na něj navazuje dnes a jak tato tradice žije v současném Česku.

Kniha Svatá je inspirována příběhem vesnické dívky z konce 19. století, které se údajně zjevovala Panna Maria. Autorka Sára Zeithammerová události přetvořila v román, v němž se silné ženské postavy potkávají s limity své doby a hledají své místo ve světě. Během psaní se jako ateistka musela niterně seznámit s vírou a tato zkušenosti ji proměnila.

Herečka a režisérka Elena Strupková je spoluzakladatelkou spolku Logos, ekumenického křesťanského společenství, které už více než třicet let podporuje duchovní rozvoj LGBTQ+ lidí a jejich začlenění do společnosti i církví. Kromě toho se věnuje divadlu – aktuálně režíruje hru Proces s Bohem Stefana Massiniho, která se hraje ve vršovickém divadle Mana.

Farářka Církve československé husitské Sandra Silná působí v Brně, miluje literaturu a hudbu, umí vařit pivo a během své duchovenské služby oddala desítky, možná už stovky snoubenců. Markéta Pilátová je spisovatelka, která má za sebou řadu úspěšných knih. Společně vytvořily titul Po stopách divokého Boha.

Do pořadu Hergot! přišli novináři Pavel Šplíchal a Magdalena Dušková, kteří stojí za sérií reportáží o alternativní spiritualitě s názvem Neříkejte tomu ezo. Texty, které původně vyšly na Deníku Alarm, se dočkají i rozšířené knižní podoby.

Řeholnice a zakladatelka řádu Misionářek lásky Matka Tereza z Kalkaty je chápána nejen jako světice, ale také jako výrazná kontroverzní osobnost. V Hergot!u jsme se s režisérkou biografického snímku Matka Teonou Strugar Mitevskou a s producentkou Labinou Mitevskou bavili o jejím příběhu v širších duchovních i geografických souvislostech.

Okultismus a nacionalismus mají mnoho podob. Jak to dopadne, když se spojí a vznikne okultní nacionalismus? Téma přišel do pořadu Hergot! nasvítit religionista Pavel Horák. Odborně se zabývá tím, jak se tato svébytná syntéza utvářela a projevovala mezi roky 1850 a 1945. Během těchto let nabývala různých forem – od duchovně pojatého evolučního rasismu až po hledání nové humanity.

Drúzové tvoří arabskojazyčnou náboženskou menšinu, která žije především v Sýrii, Libanonu a Izraeli, ale také v diasporách po celém světě – například ve Venezuele. O jejich víře v reinkarnaci, původu a současné identitě mluví v Hergot!u sociolog Karel Černý z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Písničkář Jan Senft vystupuje jako Člověk krve a ve své hudbě poeticky popisuje místa v krajině a dávno zapomenuté příběhy. Kromě toho se do ní vpisuje i Janova víra. V Hergot!u jsme se ho ptali na ni, ale třeba i na to, kdy vyjde jeho nová deska a proč psal bakalářskou práci o Svatohubertské mši.

Ekologie a environmentální žal jsou témata, která čím dál intenzivněji hýbou společností. Co mohou do diskuze přidat obory jako alchymie, astrologie nebo magie? V knize Petera Lamborna Wilsona, Christophera Bamforda a Kevina Townleyho Zelený hermetismus lze najít odpověď. Dílo vychází česky v překladu Adama Borziče, hosta nejčerstvějšího Hergot!u.

Mluvit generalizujícím způsobem o postojích celé generace je vždycky zavádějící. V souvislosti s náboženstvím to platí dvojnásob. Lze se přesto dobrat toho, jaká je spiritualita Gen Z? Teoložka Českobratrské církve evangelické Tabita Landová přišla do pořadu Hergot!, aby popsala ne/víru mladých Čechů a Češek.

Mluví spiritualita a psychoterapie o tom samém pouze jinými slovy, nebo popisují jiné zkušenosti? To byla jedna z otázek, kterou kladl publicista Josef Beránek knězi a rodinnému terapeutovi Petru Glogarovi v jejich nové knize Všechno začíná v nás. Oba spoluautoři byli hosty Hergot!u.

Duchovnost nelze zúžit jen na náboženství nebo církev. Je to zkušenost, která prostupuje celý život a může se odehrávat uvnitř i vně církevních struktur. O tom, jak ji chápat a žít, mluví v pořadu Hergot! autoři kolektivní monografie Co znamená být duchovní Tomáš Sixta a Kateřina Bauer.

V ulicích Prahy můžete od května potkávat žlutou tramvaj s nápisem Věří celé Česko a s komixovými obrázky Cyrila a Metoděje. Tramvaj je vlajkovou lodí projektu Věří celé Česko, který zahrnuje také sociologický výzkum a program pro školy. V Hergot!u projekt představil jeden z jeho iniciátorů David Loula.

Ondřej Fafejta je psychoterapeut, redaktor nakladatelství Portál a také zakládající člen Institutu pro vysokou citlivost. Kromě všeho zmíněného je Ondřej také věřícím člověkem. A to už dlouhé roky. Co je ale novinkou - nedávno byl přijat za člena Náboženské společnosti Přátel, společnosti, které se také říká Kvakeři. Co pro něj toto společenství znamená, přišel přiblížit do pořadu Hergot!.

Jednou mluvil o Elfech, jindy o Pandoře. Richard Šiffer byl vůdce kutnohorské sekty, v níž Lucie Strachová prožila osmnáct let života. Po jeho smrti našla cestu ven. V Hergotu mluví o manipulaci, proměnlivé spiritualitě i o tom, proč má dnes pocit, že se vůči víře úplně uzavřela.

Česku se často přezdívá „země hradů“ kvůli vysoké koncentraci tohoto typu historických památek na poměrně malé rozloze státního území. Jak se ale moderátoři Fatima a Petr z Hergot!u shodli s církevním historikem Michalem Bařinkou, stejně dobře by na Českou republiku seděla přezdívka „země poutních míst“. Právě Michal má na svědomí dva úspěšné díly turistického průvodce Poutní místa Česka a třetí pokračování právě připravuje.

Zen buddhismus školy Kwan Um často zdůrazňuje důležitost intuice a omezenost myšlení, které má člověka odpojovat od prožívání jednoty. Přesto však myšlení a jazyk, který je jeho nástrojem, nezavrhuje. Jen vnímá jejich relativnost. O tom, co to všechno znamená, přišel do pořadu Hergot! pohovořit mistr dharmy Jiří Hazlbauer.

Je pro vás práce zdrojem peněz, koníčkem nebo životním posláním? Máte pocit, že se v práci rozvíjíte? A řekli byste, že se pro vás práce může stát něčím náboženským? Nečekejte další self-help rady, ale rozhovor se socioložkou a religionistkou doktorkou Zuzanou Bártovou z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Psycholog Leoš Zatloukal je spoluautorem knihy Semínka života, kterou napsal společně s jezuitským knězem Samuelem Prívarou. Věnují se v ní kontemplativní modlitbě – tiché a vědomé přítomnosti, která může vést k hlubšímu vztahu k sobě samému i k Bohu.

Kniha A ten chrám jste vy od Anny Boučkové je výjimečná. Zaměřuje se totiž na liturgický prostor ve stavbách Českobratrské evangelické, kterému doposud nebyla věnována důkladná odborná pozornost. Monografie tak zaslouženě získala minulý rok Cenu Josefa Krásy za významný počin v oboru dějin umění pro badatele do čtyřiceti let.

Zaseknutý porod, posedlost nebo bolavé rameno. To vše jsou komplikace, které se v tradičních společnostech řeší léčebnými rituály. O určité formě léčebných rituálů se ale dá mluvit i v současném evropském kontextu. Co to přesně léčebný rituál je, jak funguje a co mají společného šamani a zdravotní klauni? O tom v Hergot!u mluvil religionista z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy docent Radek Chlup.

Může být dobrá, špatná, mužská nebo ženská, léčivá, pozitivní i divná. Na náboženské scéně alternativní spirituality, nazývané někdy lehce hanlivě „ezo“, se s pojmem „energie“ pracuje neustále.

O česko-slovensko-irácké umělkyni Karímě Al-Mukhtarové se často hovoří jako o jedné z nejvýraznějších umělkyň své generace. Ve své tvorbě pracuje s neobvyklými materiály a citlivě propojuje svůj vnitřní svět s okolní realitou, přičemž často čerpá z různorodých kulturních a duchovních vlivů. Právě o těchto inspiracích, své cestě do Beninu a propojování tradic, spirituality a umění jsme s ní mluvili v pořadu Hergot!.

Bůh dostává v Hergot!u obyčejně o dost více prostoru než temná strana. Tuto zjevnou nevyváženost se podcast pokusí řešit s Antonínem Tesařem, specialistou na filmové čertoviny nejrůznějšího druhu a autorem čerstvé knihy o horroru V domě je příšera, kde mají díla s pekelnou tematikou také svoji žhavou kapitolu.

Co se skrývá za každodenními zvyky, jako je ranní káva nebo nedělní setkání v hospodě? Jsou to jen návyky, nebo mají hlubší význam? O tom, jaký vliv mají rituály na náš každodenní život, vztahy i hledání smyslu v době, která často zpochybňuje vše tradiční, jsme mluvili s Pavlem Kopečkem – vysokoškolským pedagogem z Univerzity Palackého v Olomouci a autorem knihy Člověk a slavení – rituály v postmoderní společnosti.