Vltava

Téma hledání partnera se line celou její prací. Nejnověji seznamku plánuje v projektu Elitka100 ve Varnsdorfu mezi někdejšími zaměstnanci punčochárny, kteří se už po letech nepoznávají. Proč ji tolik zajímá spojování lidí hlavně z okraje společnosti a proč jsme mezi sebou tolik rozhádaní? Ptá se Ondřej Cihlář.

Faustovský motiv podpisu smlouvy s ďáblem podmiňuje Klaus Mann ve svém románu Mefisto chorobnou ctižádostí. Hlavní hrdina, herec Hendrik Höfgen se kvůli ní zaprodá nacistické ideologii Třetí říše. Mannovo dílo se dočkalo nové dramatizace, kterou na prkna Státní opery v Praze uvedl režisér Marián Amsler. A interpret Mefista – Robert Mikluš, byl s námi ve studiu spolu s herečkou Pavlínou Štorkovou, která v inscenaci představuje jeho ženu Barbaru.

Po úspěchu antologie povídek Krvavý Bronx zachycující zločiny brněnského Cejlu v 19. století, se vydavatelství Druhé město rozhodlo navázat podobným souborem z jiné lokality.

Jsem filosof jazyka, který se věnuje temnějším zákoutím naší řeči: lžím, nenávistným projevům či konspiračním teoriím. Často o těchto věcech diskutuji s druhými a občas dojde i k nesouhlasu. Nedávno jsem například vedl polemiku s kolegy religionisty z výzkumného spolku Konspiritualita.

Saša Michailidis se ptá zakladatele festivalu Mladí ladí jazz Jana Gregara a jazzového skladatele, klavíristy, pedagoga a kurátora koncertní řady SOČRu Nové horizonty Tomáše Sýkory. 30. dubna můžete přijít oslavit Mezinárodní den jazzu na jarní festival na Karlově náměstí v Praze. Z přehlídky Mladí ladí jazz bude příští úterý odpoledne vysílat živě také Vltava. Jaký vztah mají mladí hudebníci ale i mladé publikum právě k jazzu?

Za roli manželky Pavla Juráčka Dani Horákové získala Cenu divadelní kritiky i Divadelních novin. Herectví je pro ni krásné v tom, že může opustit svoji existenci a být na chvíli někým jiným. Ve Vizitce mluví třeba o tom, proč se snaží při hraní sebe samu nekontrolovat a nenahlížet zvenku nebo proč je důležité ukazovat dětem, že jinakost je normální. Moderuje Karolína Koubová.

Díla Konstantina Brancusiho jsou v mnoha světových galeriích. Přesto je výstava, již po třiceti letech uspořádalo Centre Pompidou v Paříži, výjimečná. Objevná i pro ty, kdo se domnívají, že je tento pařížský modernista nemůže ničím překvapit.

Saša Michailidis se ptá Radomíra D. Kokeše z Ústavu filmu a audiovizuální kultury Masarykovy univerzity a promítače na festivalu v Krnově Martina Bodešínského. Oppenheimer v 70mm formátu, to byl jeden z taháků letošní přehlídky KRRR! v Krnově. Jak technicky náročné je promítání z filmových pásů? Ocení to současný divák, nebo to je zážitek už jen pro cinefila? Kde se shánějí kopie?

Moderuje podcast Doba složitá, píše romány a věnuje se slam poetry. Na architektuře se jí vždy líbilo to, že snoubí humanitní i technické obory. Ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem mluví o polykrizích dnešního světa, o humoru, který má podle ní rozbíjet zatuhlosti i o tom, že se svými románovými postavami žije tak blízko, že někdy odpovídá jejich slovy.

Na scéně Semperovy opery v Dráždanech má v neděli 28. dubna premiéru Janáčkova Káťa Kabanová. České pěvecké barvy bude hájit mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, která vytvoří roli Varvary.

59. ročník festivalu vědeckého filmu AFO, který probíhá 23.–28. 4. v Olomouci, provází téma Paměť. V programu se mimo jiné objevila filmová báseň 3MWh režisérky Marie-Magdaleny Kochové o vizi šetrnějšího života. Diváci se mohou těšit i na mockument Bzukot země, ve kterém lidstvo hledá objektivní obraz sebe sama. Na tom, že to jde stěží, se ostatně shoduje režisérka filmu Greta Stocklassa, scenárista 3MWh Josef Kokta a dramaturg festivalu Dominik Vontor.

Jakub König (1978) se narodil v České Lípě. Studoval scenáristiku na FAMU a později zakončil obor text a scénář na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Od roku 1994 je frontmanem kapely Obří broskev, se kterou vydal tři alba. Od roku 2011 se vydal na sólovou dráhu a vystupoval pod pseudonymem Kittchen v černě zbarvené masce kuchaře.

Smolíček byl malý pacholíček a býval u jednoho jelena se zlatými parohy. Jelen chodil každý pátek na pastvu až večer. Domů se vracíval před půlnocí, většinou v dobré náladě. Smolíček pacholíček si mezi tím hrál a nic si z toho nedělal.

V první epizodě podcastové série se dozvíte, z jakých pozic debatující osobnosti uvažují a jak vnímají roli filozofie v dnešním světě. Poslechněte si debatu s filozofem Tomášem Koblížkem a spisovatelkou a architektkou Annou Beatou Háblovou.

Saša Michailidis se ptá Tomáše Koblížka z Filosofického ústavu AV ČR a Aleše Nováka z Fakulty humanitních studií UK. Dnes si připomínáme 300 let od narození filozofa Immanuela Kanta a od zítřka každé úterý bude Vltava publikovat podcast Doba složitá. O čem bude? Jaký vliv měl Kant na své následovníky? Jaká témata rozebírají či komentují filozofové a filozofky dnes? A jaká je jejich současná role?

Nina Malíková popisuje, jak ji vždycky zajímaly důvody diváckého zájmu o konkrétních představení a vysvětluje, proč doufá, že nikdy nezmoudří. Proč je podle ní loutkou, která nejvíc charakterizuje právě ji, naivní holčička Ninočka, která se nikdy nepřestává seznamovat se světem?

Vítěz letošní Magnesie Litery za nejlepší prózu ve svém románu Rozložit paměť rozdvojil sebe. Jaký obraz sebe nacházíme ve vzpomínkách? Proč naše zrcadlo tak často odráží jinou tvář, než kterou vnímají druzí? Může být smutek i darem, skrze který nalezneme útěchu? A proč je někdy důležitější zapomenout, než si pamatovat? I o tom bude Vizitka, ptá se Karolína Koubová. Rozhlasové zpracování románu Rozložit paměť vysíláme od úterý 23. dubna v Četbě s hvězdičkou.

V benátské laguně leží nevelký ostrov San Michele, jehož celou plochu zaujímá hřbitov. Vaporetta pendlující mezi vlastními Benátkami a ostrovem Murano zde zastavují pro ty, kteří jdou navštívit své blízké – ano, ještě v Benátkách tací jsou –, a pro ještě jiné, kdo váží cestu k místům posledního odpočinku Josifa Brodského nebo Ezry Pounda, kteří zde spočívají v protestanském oddělení ve stínu cypřišů.

Slouží P. Cyril Havel.

Pelagius, heretik poražený Augustinem? Co učil Pelagius doopravdy? A co by o tom mohla napsat Pelagiova manželka?

Současná fantasy autorka Tereza Kadečková nabízí dystopickou vizi. Pohrává si v ní s myšlenkou originálního řešení klimatické krize.

Saša Michailidis se ptá hostů na nová pojetí Rusalky, operu si totiž můžete dopřát v novém zpracování v Národním divadle v Praze i Brně. Berlínská techno scéna je na německém seznamu nehmotného kulturního dědictví, jaká pravidla mají dnes tamější kluby? Proč je prostředí videoher tolik toxické a co se proti tomu dá dělat?

Kromě práce v Centru současného umění v Trutnově píše básně, skládá hudbu a je sem tam ještě kurátorem v nedaleké galerii Uffo Trutnov. Jak se daří EPO1 naplňovat vize evropského uměleckého střetávání, kdo je typický návštěvník necelý rok fungující galerie přetvořené z bývalé elektrárny a proč se cítí být lokálním optimistou a globálním pesimistou? Ptá se Karolína Koubová.

Ptala se mě kamarádka, kam má v Praze jít s německou návštěvou, která se zajímá o Franze Kafku. Do muzea v Hergetově cihelně na Malé Straně, odpověděla jsem. No dobrá, ale oni jsou zvědaví na Kafkovu Prahu, na město: tak kudy vést procházku, která by ho připomínala?

Knihou roku se stala próza Hella Aleny Machoninové utvářející životní příběh české židovky Heleny Frischerové z fragmentů, vzpomínek i z jiných knih. Literu za prózu získal románový debut Rozložíš paměť Marka Torčíka. S prázdnou neodešla ani filozofka Tereza Matějčková oceněná Literou za publicistiku.

Roli Arkadinové v Čechovově Rackovi skládala ze zkušeností ze své pracovní krize, i ze střípků, které viděla ve svém okolí. Pohlížela na ni také jako na ženu, která má rovněž krizi osobní. Ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem mluví o tom, proč je pro ni Divadlo Na zábradlí divadlem roku a jak snáší to, když samu se sebe vidí ve filmu nebo slyší v audioknihách či na Vltavě, jejíž je tváří.

Sugestivní černobílé snímky ze života v Sovětském svazu a jeho satelitech v 70. a 80. letech postavené do kontrastu s fotkami pořízenými v zemích západní Evropy, Ameriky nebo Austrálie. Začala výstava Černá a bílá českého fotografa, kurátora a pedagoga Vladimíra Birguse.

Už je to tu zas. Jaro a s ním nejrůznější průvodní jevy cyklického času. Před třemi lety na podzim jsem tu vyprávěla o párku holubů hřivnáčů, kteří se usídlili u nás ve vnitrobloku. Před měsícem zahájili čtvrtou sezónu.

„Vždyť já jsem přece jenom obyčejný herec,“ obhajuje se hrdina nejúspěšnějšího románu německého spisovatele Klause Manna Mefisto. Celosvětovou popularitu mu získalo především filmové zpracování Istvána Szabó s Klausem Mariou Brandauerem v hlavní roli. Ve čtvrtek 18. dubna dramatizace Mariána Amslera znovu, po šestatřiceti letech, otevře Státní Operu v Praze Činohře Národního divadla.

Saša Michailidis se ptá předsedy Asociace českých herních vývojářů Pavla Baráka a Jiřího Bigase z magazínu Vortex, který se zabývá videoherní kulturou. Svět počítačových her neustále roste a získává si respekt. Navzdory dlouholetým obavám a předsudkům přináší zábavu, nové dovednosti i vzdělávací prvky miliardám uživatelů. Vedle pozitivních zpráv ale řeší i nepříjemnosti: útoky na vývojáře, toxické online prostředí. Jak se s tím komunity, studia i tvůrci vypořádávají?

„Žijeme v období zmnožených krizí, na které nemáme jednoduché odpovědi. Protože na polykrizi ani žádné jednoduché odpovědi neexistují,“ říká filozofka Alice Koubová. V podcastu Doba složitá spolu s filozofem Tomášem Koblížkem a spisovatelkou a architektkou Annou Beatou Háblovou debatují o osmi klíčových otázkách dnešní doby. Poslechněte si, jaká je současnost pohledem filozofie. Doba složitá startuje 23. dubna 2024.

Autor sbírky Bez obrazů navíc od dětství rád recituje. Teď objíždí recitační soutěže jako porotce, kde se snaží být spíš poradce. Palčivé je pro něj téma duševního zdraví dětí, které hodlá ztvárnit na divadle. Proč ho neoslovuje instagramová poezie, přestože má sám potřebu být ve svém díle minimalistický a šetřit slovy? A nakolik patří empatie do jeho práce s herci? Moderuje Karolína Koubová.

Nemá mobil. Ta holka doopravdy nemá mobil! Je jí pětačtyřicet, do práce chodí, děti vychovala – a přesto je to tak. Až když po mně chtěl kdosi její číslo, došlo mi, jaká je anomálie. Nemít dnes mobil je stejně podezřelé jako dejme tomu nemít řidičák. A nejspíš ještě víc.

Saša Michailidis se ptá bývalého promotéra a nyní šéfa Českého centra ve Stockholmu Michala Brennera a novinářky Terezy Patočkové, která je manažerkou pro Prahu platformy pro elektronickou hudbu Resident Advisor. Berlínská techno scéna byla zapsána na německý seznam nehmotného kulturního dědictví. Co je na ní tak výjimečného? Co zápis znamená pro provozovatele klubů?

„Co pro je pro tebe poučení z půl roku války?“ ptá se jeden z mužů.„Vždycky jsem tvrdil, že jako Židé v Izraeli musíme mluvit dvěma jazyky,“ odpovídá protějšek.

Lze najít hodnotové ukotvení v dezinformačním chaosu? Choreograf a režisér Viliam Dočolomanský se pro svou inscenaci Český hrdina nechal inspirovat příběhem novinářky Ivany Svobodové, která při svých osobních setkáních s oběťmi dezinformačních kampaní sází na empatii. Novinka tanečního souboru Farma v jeskyni bude mít premiéru 26. dubna v Centru současného umění DOX v Praze.

Blanka Klimešová z organizace Pěšky městem popisuje taktický urbanismus a změny, které může přinést do okolí škol. Filozof města Vladan Klement uvádí zahraniční příklady problematických zásahů, které měly z veřejného prostranství dostat mladé lidi pryč. Martin Kalenský se zastavuje u kolečkových urban sportů a projektu Skateholders, který je součástí českobudějovického programu Evropského hlavního město kultury 2028.

Naděžda Hávová a František Šedivý hovořili s ředitelem Symfonického orchestru Českého rozhlasu o nadcházejícím největším sborovém koncertu Roku české hudby. „Největší porce zodpovědnosti bude ležet na sbormistrech jednotlivých sborů,“ říká Jakub Čížek. Všichni účinkující se totiž společně potkají až v neděli 22. prosince.

Saša Michailidis se ptá vltavských redaktorů a publicistů Michaely Vostřelové a Daniela Jägera. Rusalka je nově na repertoáru Národních divadel v Praze i v Brně. V čem se inscenace liší? Jak dnes pojímají tvůrci lyrickou pohádkovou operu Antonína Dvořáka? Jakou Rusalku chce český divák? Jsou nastudování opery Rusalka v zahraničí progresivnější?

Hudebník, muzikolog a entomolog vypráví o své lásce k motýlům, o tom, co ho ovlivnilo a utvářelo, jak hodnotí působení Spirituál Kvintetu i o tom, s čím se těžko smiřuje. Repríza ze 4. ledna 2022.

„V současnosti se to žánrové rozdělení hraného a dokumentárního filmu často stírá, ta hranice není úplně zřetelná. Nakonec jde stejně o to, nechat tu kameru natočit něco autentického, reálného.“ Zájem diváků i odborné kritiky vzbudil se svým prvním celovečerním filmem Manželé Stodolovi. Kde je podle něj křehká etická hranice zobrazit zločin a zločince?

Simona Rybáková (1963) je kostýmní výtvarnice, kurátorka a pedagožka. Její kostýmy nosí herci ve filmech, seriálech i na divadle. Vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu a Vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze.

Pražská náměstí jako urbanisticky unikátní celky, a to, co je hluboko skryto pod jejich povrchem, představuje seriál Mozaiky Zmizelá Praha 2, který volně navazuje na první sérii věnovanou například Juditinu mostu. Tentokrát se vydáme na významná středověká pražská náměstí.

Pražská náměstí jako urbanisticky unikátní celky, a to, co je hluboko skryto pod jejich povrchem, představuje seriál Mozaiky Zmizelá Praha 2, který volně navazuje na první sérii věnovanou například Juditinu mostu. Tentokrát se vydáme na významná středověká pražská náměstí.

Pražská náměstí jako urbanisticky unikátní celky, a to, co je hluboko skryto pod jejich povrchem, představuje seriál Mozaiky Zmizelá Praha 2, který volně navazuje na první sérii věnovanou například Juditinu mostu. Tentokrát se vydáme na významná středověká pražská náměstí.

Pražská náměstí jako urbanisticky unikátní celky, a to, co je hluboko skryto pod jejich povrchem, představuje seriál Mozaiky Zmizelá Praha 2, který volně navazuje na první sérii věnovanou například Juditinu mostu. Tentokrát se vydáme na významná středověká pražská náměstí.

Pražská náměstí jako urbanisticky unikátní celky, a to, co je hluboko skryto pod jejich povrchem, představuje seriál Mozaiky Zmizelá Praha 2, který volně navazuje na první sérii věnovanou například Juditinu mostu. Tentokrát se vydáme na významná středověká pražská náměstí.

Existují otázky, jež mají nadčasovou platnost a zaujmou lidi bez ohledu na místo, kulturu či podmínky, v jakých žijí. Vyjádřil to kdysi slavný malíř Paul Gauguin, když do jednoho ze svých tahitských obrazů vložil nápis: odkud přicházíme, kdo jsme, kam směřujeme. Dal to tam bez otazníků, a je to jeho největší obraz, a taky nejznámější. Cosi jako závěrečný testament.

Slouží P. Řehoř Jiří Žáček.