Leonardo Plus

Další lék proti viru HIV má českou stopu. Zásadní podíl na něm má Tomáš Cihlář se svým kalifornským týmem. Na rozdíl od denně užívaných antivirotik lék stačí injekčně aplikovat dvakrát ročně a funguje i jako prevence. „Myslím, že naše látka může významně přispět k omezení počtu nových infekcí,“ říká v Leonardu Plus Tomáš Cihlář, viceprezident pro virologii společnosti Gilead Sciences, kterého časopis Time zařadil mezi sto nejvlivnějších lidí světa.

Symfonické orchestry dnes nehrají jen klasickou hudbu, ale i tu filmovou nebo popovou. Interpretace nejen vážné hudby se přitom neustále vyvíjí tak, aby posluchače oslovila. „Při interpretaci hudby jde o to vytáhnout věci, které jsou nadčasové, které mají potenciál, které osloví vás jako interpreta,“ vysvětluje pro Leonardo Plus dirigent a skladatel se srbskými kořeny Marko Ivanović.

Klimatická změna může vyvolat celosvětové nestability a promluvit tak do geopolitického řádu. Dokazuje to i jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který mluví o potřebě získat Grónsko. Odtávající led otevírá totiž mimo jiné i nové námořní cesty. „Řada zemí si pomalu, ale jistě začíná přiznávat, že ozbrojené síly budou v životních katastrofách sehrávat větší roli,“ poukazuje v Leonardu Plus vesmírný inženýr Jan Lukačevič.

Rusko se snaží přelstít přírodu a vrací se k staronovému plánu – obracení ruských řek. Cílem je odvést části některých sibiřských vodních toků ze severního směru, kam přirozeně plynou, na jih. Podle historika Petra Hlaváčka má velkolepý plán hlavně posílit domácí hrdost. „Rusové by do toho projektu vůbec neměli jít,“ hodnotí v Leonardu Plus hydrolog a geograf Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Láska a vztahy jsou proces, který se vyvíjí i cyklí. V ideálním případě spolu partneři rostou a stárnou. V takzvané synergické fázi dokážou fungovat v páru i sami za sebe a vnímají emoce a myšlenky druhého. „Unikátnost intimního, dlouhodobého vztahu, který zažíval synergické stavy, je v tom, že my dva jsme si velmi důležitým zdrojem psychické odolnosti a práce se stresem,“ vysvětluje v pořadu Leonardo Plus párový terapeut a spisovatel Jan Vojtko.

Třetina pacientů nereaguje na léčbu antidepresivy. Od těžkých depresivních stavů jim ale může pomoci alternativní léčba a psychedelické látky. „Dnes o nich uvažujeme jako o látkách, které mají transdiagnostický potenciál, lze je využít u různých diagnostických jednotek napříč úzkostnými poruchami,“ popisuje pro Český rozhlas Plus psychiatr, psychoterapeut a neurovědec Filip Tylš, spoluzakladatel kliniky Psyon. Nedávno se spojil s filmovým štábem a hledali nové léčebné metody.

Americký prezident Donald Trump s novým rokem výrazně mění geopolitické a mocenské dělení světa. Americké jednotky na jeho příkaz zajaly venezuelského autoritářského vůdce Nicoláse Madura a americký prezident dává jasně najevo, že Venezuelou americká rozpínavost nekončí. „O tom, že má Trump v úmyslu získat Grónsko pod americkou kontrolu nepochybujme ani na vteřinu,“ zdůrazňuje pro Leonardo Plus ekonomka Jana Matesová, bývalá česká zástupkyně u Světové banky.

Problém se závislostí se v Česku týká milionů lidí, ukazuje výroční zpráva. Každý pátý dospělý je denní kuřák a rizikově pije alkohol zhruba 1,5 milionu obyvatel. Objevují se ale i nové návykové látky a výjimkou není ani zneužívání léků. „Je to zhruba 1,1 milionu osob, které zneužívají nebo nadužívají léky mimo preskripci,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus expert na závislosti, vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku Adam Kulhánek.

Vyjednávání je disciplína, kterou používáme ve většině životních situacích. Výsledkem vyjednávacího procesu může být výše platu, rodinná dovolená, ale také například mír. „I když je to složité, bylo by dobré jednat zdvořile, bez ironie, bez agrese. A neměli bychom ve druhé straně vytvořit pocit, že se s ní zachází nespravedlivě,” vysvětluje pro Český rozhlas Plus Vladimír Nálevka, školitel a konzultant oboru vyjednávání.

První česká klimatická žaloba neuspěla. Naopak Mezinárodní soudní dvůr v Haagu letos vydal historické stanovisko, které nově definovalo povinnosti států chránit klima jako součást lidských práv. „I soudy se vyjádřily pro to, že takto závažný globální problém nemůže být ponechán, dá se říct, na libovůli států a jejich vlád,” poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus právnička Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd České republiky.

Průmyslově zpracované potraviny mají negativní vliv na naše zdraví. Některé poškozují i orgány a mohou přispívat k obezitě. Ta se dnes léčí také za pomocí speciálních léků nebo řízeného hladovění. „Je prokázáno, že pokud budeme držet jeden den půst při dostatečném příjmu tekutin, pak se budeme cítit lépe, lépe se soustředíme a fyzicky nám bude dobře. Pokud je člověk zdravý, nelze proti tomu nic namítat,“ říká pro Leonardo Plus chirurg a odborník na léčbu obezity Martin Fried.

Vztahy jsou dynamický proces, vyvíjíme se v nich společně i každý zvlášť. Po vykrystalizování partnerských odlišností se navíc mnohdy pouštíme do objevování nás samotných, a to do vztahu přináší novou dynamiku i otázky. „Kouzlo intimních vztahů je v tom, že pokud v nich cítím bezpečí a blízkost, tak jako člověk rostu. Jenomže to se tak hezky říká od mikrofonu,“ připouští v pořadu Leonardo Plus párový terapeut Jan Vojtko.

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“

Na dějiny často nahlížíme optikou svého národa. Meziválečné Československo bylo ale domovem řady národnostních skupin. K těm se ve svém vzkazu, zveřejněném teprve letos, vyjadřoval i první československý prezident Tomáš G. Masaryk. „Je problém, když se pohled nějaké dokonce jen úzké skupiny lidí začne považovat za normotvorný,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus historička a germanistka Kateřina Čapková z Katedry Blízkého východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Nebinární Maxine je napadena homofobně motivovaným agresorem a následkem toho zemře její dědeček. Od toho se odvíjí příběh, který Ridina Ahmedová zpracovala v sérii Odpustit? a režisér Jiří Havelka ho zachycuje v divadelní hře Facka. S romským mladíkem Adrianem, který dědečka napadl, se rodina Maxine setkala. „Tak otevřené, respektující lidi jsem asi nikdy nezažila,“ říká právnička Klára Kalibová. Poslechněte si debatu Ahmedové, Kalibové a Havelkové o odpuštění a trestu.

Práce je nedílnou součástí našeho života. Je to prostředek k obživě, ideálně ale také činnost, která nás naplňuje a dává našemu životu smysl. „Workoholik může být vlastně docela spokojený,“ uznává v pořadu Leonardo Plus sociální psycholožka a vědecká pracovnice Psychologického ústavu Akademie věd Kateřina Zábrodská a pokračuje: „Na problém může workoholika upozornit okolí – lidé často zanedbávají vztahy, partnera, děti, kolegy. Základem je rozpoznat to a přiznat si to.“

Z krize bydlení se stává celospolečenský problém, ačkoliv je v Česku 16 procent bytů prázdných. Při výstavbě se ale mnohdy nemyslí na budoucí problémy ani na stárnoucí populaci, tvrdí pro Český rozhlas Plus architekt a místopředseda České komory architektů Petr Lešek. „Dokud budeme mluvit o velkých číslech a velkém problému, tak s tím bohužel těžko něco uděláme, protože budeme čekat na velké řešení,“ poukazuje architekt a doporučuje se zaměřit i na menší projekty.

Rozchod je nedílnou součástí našich životů, konec romantického vztahu někdy zažije většina z nás. Pojí se často s negativními pocity, může nás ale také něco naučit. „Láska není emoce, je to velmi složitý proces, který mě něco naučil. A já si to můžu zachovat a dál s tím pokračovat do jiného vztahu,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko a doplňuje: „Víme, že při rozchodu se velmi rychle aktivují určité části mozku, které jsou spojené se závislostí.”

O komunistické Číně se mluví jako o globálním tygrovi čisté energetiky. Zároveň ale dál staví uhelné elektrárny a vypouští nejvíc emisí ze všech zemí světa. „Dostat se k uhlíkové neutralitě nebo ke snížení dopadů klimatické změny bez Číny už úplně nejde,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus sinoložka a reportérka serveru iROZHLAS Jana Václavíková. „Čína technologicky dominuje,“ doplňuje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Jan Svoboda.

První republiku Češi obecně považují za vzor demokratického státu a odvolávají se k němu i současní politici. Někteří komentátoři a politologové ale v posledních letech poukazují na absenci idejí i osobností, které by je zastávaly. „V prvorepublikové politice byly osobnosti, které hájily principy, dnes politici opakují fráze,“ komentuje rozdíl historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a v Cambridge.

Prostorové uspořádání i funkce knihoven se v poslední době viditelně proměňují. Jak konkrétně je změní budoucnost, se pokusily nastínit knihovny zapojené do soutěže Bibliotheca inspirans. „Úkolem a budoucností knihoven je sledovat trendy, nasedat na ně,“ popisuje pro Český rozhlas Plus ředitelka jedné z pěti oceněných knihoven Jana Sikorová. „Poslání knihoven je mnohem širší, možná jen není tak patrné na první pohled,“ doplňuje porotkyně soutěže Pavlína Kolínová.

Na to, aby svým sledujícím vysvětlili třeba změnu klimatu, mají často jen desítky sekund. Takzvaní greenfluenceři na sociálních sítích poutavě vysvětlují složité, společensky naléhavé problémy. „Snažím se změnit tu emoci, kterou mají lidi spojenou s životním prostředím,“ popisuje pro Český rozhlas Plus greenfluencerka Rozárie Haškovcová. „Vznikly tady antisystémové strany, které mají politiku založenou na kritice Green Dealu,“ upozorňuje greenfluencer Tadeáš Čech.

Do pražského Národního muzea připutovaly vzácné ostatky předků člověka z Etiopie. Fosilie známé jako Lucy a Selam jsou přes tři miliony let staré. „Role Selam a Lucy je propojit člověka s přírodou. Přispěly k pochopení toho, jak jsme se stali lidmi a jakou máme roli dnes tváří v tvář problémům, které prožíváme,“ říká pro Český rozhlas Plus objevitel Selam Zeresenay Alemseged. Do Leonarda Plus přišel i s Donaldem Johansonem, který objevil Lucy.

V prvních čtyřech staletích našeho letopočtu procházely naším územím římské legie. Dokazuje to řada archeologických nálezů například tehdejší peněženky nebo vojenské výzbroje. „Veškeré nálezy, které dokážeme i pomocí občanských vědců zachránit, zůstávají trvalou součástí naší dlouhodobé identity,“ vyzdvihuje pro Český rozhlas Plus archeolog Balázs Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu Akademie věd v Brně.

„Romantika, ve které dodnes žijeme, nás učí: A žili šťastně až na věky. Nevidíme to, že princ z Popelky po třech letech úplně šílel, protože vyhodila všechno služebnictvo a pořád jen uklízela, neměla na něj čas a vůbec byla příšerná,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko. Emoce spojené se zamilovaností totiž časem přirozeně poklesnou a nastane takzvaná diferenciační fáze vztahu. „Vlastně se učíme trochu zjišťovat, co ten reálný, žitý vztah opravdu je.“

Nová obchodní éra je tady. Donald Trump naplnil své hrozby a zavedl reciproční cla na země, které podle něj mají nevyrovnanou obchodní bilanci se Spojenými státy. „On jedná právem silnějšího a jeho základním vyjednávacím nástrojem, mocenským nástrojem, jsou cla,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.

Mladí lidé se zajímají o otázky měnícího se klimatu a často o nich mají i větší povědomí než jiné generace. V Austrálii jim ale přístup k informacím může komplikovat zákaz sociálních sítí pro děti mladší 16 let. „Sociální média jsou skvělým způsobem, jak vzdělávat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus australská bioložka, spisovatelka a televizní moderátorka Lee Constable, která popularizuje vědu hlavně se zaměřením na děti a mládež.

Jedním ze zlomových bodů změny klimatu je tání permafrostu. Hrozí například to, že se při oteplení Sibiře mohou objevit nové bakterie a nemoci, které lidská civilizace ještě nezažila. „V roce 2016 byla na Sibiři velká vlna veder a zahynulo hodně sobů. Zjistilo se, že zahynuli na antrax. Veterináři ho geneticky prozkoumali a zjistili, že se jedná o starodávnou bakterii,“ říká v Leonardu Plus lékařka Marie Bourne. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2024.)

Americko-evropská obchodní jednání vrcholí. Americký prezident Donald Trump hrozí až 50procentními cly. Spojené státy přitom byly desítky let považovány za největšího bezpečnostního a obchodního spojence Evropy. „Od roku 1918 by se Evropa bez amerických peněz nepohnula z místa,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a na britském Cambridge.

Vyšší bezpečnost a obranyschopnost státu nemusí být v rozporu s klimatickými cíli. „Když se zbavíme závislosti na fosilních palivech, zbavíme se závislosti na dovozu ze zemí, které mohou tato paliva zneužít jako politickou páku,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus expert na energetickou bezpečnost z Masarykovy univerzity Martin Jirušek. „Nebude to nejlevnější, ale nejspíš to stojí za to,“ doplňuje ředitel organizace Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.

Leden se změní v máj a v břiše se rozletí motýli. Filmy i texty písní často popisují, jak má zamilovanost vypadat. Ve společnosti sociálních sítí se naše pojetí vztahů mění a romantismus se dostává i do politiky. „O člověku už opravdu spoustu věcí víme – a místo toho, abychom se osvobozovali, jsme pořád tlačeni do nějakých pseudotradičních romantických aspektů,“ poznamenává pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko.

Kovy nemusí být jen pevné látky, ale i kapaliny. Přechodu látek z nekovového do kovového stavu se vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky věnují už řadu let a nedávno předpověděli nový fyzikální jev. „Možná jsme užiteční pro akademické komunity, které se spolu budou schopny trochu lépe bavit.,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus fyzikální chemik Pavel Jungwirth.

Kdysi neochvějná transatlantická vazba mezi Evropou a Spojenými státy prochází historickou zkouškou odolnosti. „Dokonce i v Evropě budete těžko hledat hlas, který by v této době mohl tímto ‚svorkovitým‘ způsobem stát mezi Evropou a Amerikou,“ uznává ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček a vzpomíná na prvního českého prezidenta a disidenta Havla.

„První, co utrpí újmu v archivech na okupovaných územích, nejsou historicky hodnotné dokumenty jako mapy nebo matriční knihy,“ říká ukrajinská historička Anna Chlebina v pořadu Leonardo Plus. „První, o co archiv přijde, jsou fondy obětí represí a rehabilitovaných osob.“ S kolegy pátrají po osudech Čechoslováků v sovětských lágrech.

V Česku žije skoro 11 milionů lidí, loni se ale narodilo nejméně dětí v historii. „Mít dítě už skutečně není norma ani povinnost,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus Jiřina Kocourková, vedoucí Katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. „A jedním z vysvětlení, proč porodnost klesá, je, že se mění hodnota rodičovství a přístup k němu. Plánované rodičovství přerostlo do podoby pečlivě naplánovaného projektu.“

Alkoholické, bez alkoholu a dnes i pod vlivem klimatických změn. Historie piva, jeho měnící se složení a výroba slouží jako průřezové téma napříč jinak vzdálenými vědeckými obory. „Nesmíme na to nahlížet z materiálního hlediska, že jdeme do hospody jen za pivem. Ale spíš z toho sociálního, že se u piva setkáváme,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Lukáš Kučera z Katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Pro bezpečnost ve světě je stále důležitější satelitní komunikace. „Kosmické aktivity mohou být součástí další průmyslové revoluce, která už řadu let startuje,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Václav Kobera, ředitel Odboru kosmických aktivit a nových technologií na ministerstvu dopravy. V posledních letech význam družicové komunikace podtrhla válka na Ukrajině.

Květen a červen byl ještě v 18. a 19. století na venkově obdobím lásky, plodnosti a erotiky. Po májových oslavách je velmi významným okamžikem v tomto čase slunovrat. „Nejkratší noc v roce má ve střední a severní Evropě tradičně obrovský potenciál,“ načrtává ředitel Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici Martin Šimša a v pořadu Leonardo Plus přibližuje, že naši předkové tuto noc vnímali jako magickou.

Marek Audy se svým týmem nedávno objevil největší termální jezero světa, spoluobjevil i jeskyně na výpravě ve Venezuele a úspěchů má za sebou víc. „Speleologie je vždy týmová. Nikdy to není jednotlivec, který jeskyně objevuje,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus speleolog, fotograf a autor Marek Audy. V pořadu Leonardo Plus přibližuje, jak chodí náhodě naproti a co na to říkají kolegové. Všichni jsou přitom dobrovolníci. „Profesionální tým žádný stát nemá,“ říká. (Repríza)

Pocit nespravedlnosti, křivdy nebo ponížení v nás vyvolává hněv a často i touhu po odplatě. „Když se pomstíme, dostáváme krátkodobě nějaké uspokojení,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus psychoterapeut Jan Vojtko. „Jednáme vlastně iracionálně jenom proto, abychom v našem vnitřním světě byli znovu v rovnováze. Jenže z dlouhodobého hlediska to bohužel není dobrá strategie,“ upozorňuje a v pořadu Leonardo Plus rozebírá fenomén pomsty.

S vrcholovým sportem se mnohdy pojí i tlak na nízkou váhu. Obzvlášť u žen ale může nedostatek energie vést k syndromu relativní energetické nedostatečnosti (REDs) a k vážným zdravotním komplikacím. „Ženy jsou více ohrožené. Trénink je totiž postaven na vědeckém výzkumu, který se stále převážně dělal a stále dělá jen na mužích,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus triatlonistka Aneta Grabmüller Soldati, zakladatelka projektu Naplno. Se syndromem má osobní zkušenost. (Repríza)

Spojené státy a Evropa už nejsou ti nejlepší přátelé. Aspoň tak to vypadá z vystoupení amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Evropa nemůže mít se Spojenými státy vyvážený vztah, dokud se nebude podílet na obraně,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus ekonomka Jana Matesová, která působila ve Světové bance.

Lidský mozek dnes vnímá miliony různorodých podmětů, zdaleka ne všechny si ale zapamatuje. Kapacita pracovní paměti je limitovaná. „Jedním z velkých problémů dneška je, že informace k nám přichází z mnoha zdrojů zároveň,“ poukazuje v Leonardu Plus matematik a psycholog Filip Děchtěrenko, výzkumník Psychologického ústavu Akademie věd a pedagog Katedry psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Umělá inteligence změní pracovní trh, pokud ale bude dostatečně transparentní, může firmám naopak pomoci. Je o tom přesvědčen expert na umělou inteligenci Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a koordinátor projektu OpenEuroLLM. „Chceme, aby minimálně pro všechny evropské a okolní jazyky ty modely fungovaly velké jazykové modely neboli AI stejně dobře,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus.

Mladí lidé znají 90. léta v Česku jen z vyprávění nebo hodin dějepisu. Podle průzkumu, který pro Knihovnu Václava Havla zpracovala agentura STEM, je ale hodnotí pozitivně a přáli by si, aby období bylo pevnou součástí výuky. „To je důležitý vzkaz pro celý vzdělávací systém,“ říká pro Český rozhlas Plus vedoucí vzdělávacích projektů Knihovny Václava Havla Barbora Grečnerová. Průzkum přibližuje společně s výzkumnicí STEMu Jitkou Uhrovou. (Repríza)

„Emoce se učíme postupně rozpoznávat, označovat – a je to práce na celý život,“ říká sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, která působí i na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a v Národním institutu SYRI. „Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest. Zranění z online prostoru jsou tak stejně děsivá, ne-li děsivější,“ zdůrazňuje v pořadu Leonardo Plus natáčeného na Týdnu Akademie věd. (Repríza.)

Syndrom vyhoření máme spojený především s pracovním nasazením a kariérou, ale pozornost výzkumníků se mu poslední dobou věnuje také v rodičovství. „Jsme zavaleni nezměrným množstvím zdrojů pro pochybnosti o vlastním rodičovství,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Lenka Štěpánková z Institutu pro psychologický výzkum a Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v listopadu 2024.)

I když historická hranice Sudet desítky let formálně neexistuje, stále vytváří mezi lidmi předěl. Prokázala to i nejnovější studie vědců z Národního institutu SYRI. „Překvapilo nás, že i sousední obce – jedna zařazená do pohraničí, druhá do vnitrozemí – prokázaly statisticky významný rozdíl v sociálních a ekonomických hodnotách,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus sociální geografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavlína Netrdová, spoluautorka studie. (Repríza)

Víc než miliarda lidí na světě je obézních, za posledních 50 let se jejich počet celosvětově ztrojnásobil. Stále více zemí čelí rostoucímu počtu lidí s nadváhou či obezitou. Proč stále tloustneme a jak tento celosvětový trend zvrátit? V pořadu Leonardo Plus odpovídá přední český obezitolog Martin Matoulek. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v červnu 2024.)