Leonardo Plus

Ceny bytů začaly se snížením hypotečních úroků opět růst. Podle developerů bude vlastnické bydlení v Praze v budoucnu pro průměrně vydělávající občany nedosažitelné. Je ale nájemní bydlení dobrá alternativa? „Nájem je u nás považovaný za nutnost na přechodnou dobu. Čím je ale země bohatší, tím má větší podíl nájmu a nevlastního bydlení,“ vysvětluje v pořadu Leonardo Plus expert na bydlení Martin Lux.

Češi mají hlad po zdrojích, které jim pomáhají vysvětlovat informační chaos kolem tématu změny klimatu. Ukazuje to příklad knihy Továrna na lži, která se coby průvodce světem klimatických mýtů a dezinformací dostala do dubnového finále knižní ceny Magnesia Litera. První vydání této příručky i první dotisk se navíc vyprodaly. Kde se klimatické dezinformace berou? A jak se v nich zorientovat? V pořadu Leonardo Plus vysvětluje autor publikace, sociolog Vojtěch Pecka.

Venkovský prostor tvoří více než tři čtvrtiny rozlohy Česka. Jeho role se ale v průběhu staletí změnila, včetně obyvatelstva, které dnešním vesnicím dává novou tvář. Jak vypadá současný venkovský urbanismus? A co podobu vesnic určuje a ovlivňuje? V Leonardu Plus vysvětluje architektka a proděkanka ČVUT Zuzana Pešková, která pro pořad popsala několik středočeských obcích poblíž Kladna a na Křivoklátsku.

Války a konflikty, které vloni vypukly, bohužel pokračují a některé z nich mají výbušný potenciál se propojit s dalšími konflikty a vyvolat globální krizi. Organizace International Crisis Group sídlící v Bruselu vydává každý rok seznam deseti konfliktů, které by se měly bedlivě sledovat. „Za poslední půldruhé dekády počet válek narůstá. Upozorňujeme na ně a snažíme se nastolit agendu pro politiky,“ vysvětluje pro Leonardo Plus viceprezident organizace Richard Atwood.

Kniha Pražské ptactvo 1800–2020 navazuje na práci ornitologa Veleslava Wahla popraveného za působení v odboji. „Hlavním impulzem pro vydání bylo jeho přání, aby knížka byla zrenovována, doplněna o současné znalosti. Byl to dluh, který jsme teď konečně splatili,“ říká Ondřej Sedláček, ornitolog a odborník na praktickou ochranu přírody.

Vnímání vlastního těla je podle průzkumů v západoevropské kultuře výrazně neuspokojivé. Například loni bylo mezi dospívajícími zjištěno, že 19,6 procenta dívek a 6,8 procenta chlapců vykazuje významnou nespokojenost. Daleko vyšší poměry jsou u dívek. Co to zapříčiňuje? V pořadu Leonardo Plus odpovídá párový terapeut Jan Vojtko.

Na letošní rok připadla výročí mnoha českých skladatelů. Nejen jejich přínos připomíná Rok české hudby. „Ten má být skrze připomenutí našich velikánů také podnětem k tomu, abychom hudbou žili,“ říká pro Leonardo Plus muzikoložka a šéfredaktorka hudebního nakladatelství Bärenreiter Praha Eva Velická. Co je pro českou píseň typické a jak pronikla do světa?

Do 25 let se má počet lidí v Česku nad 65 let zdvojnásobit. Z prognóz vyplývá, že do roku 2050 má přibýt milion seniorů, z nichž by mělo asi 350 tisíc být závislých na péči jiných osob nebo institucí. Jaký zdravotnický systém bychom v té době měli mít? V pořadu Leonardo Plus vysvětluje expert na efektivitu zdravotního systému a přednosta Ústavu veřejného zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Michal Koščík.

Organizace spojených národů vytvořila koncept, který se zabývá takzvaným účetnictvím přírodního kapitálu. Cílem je zjistit, jak ekosystémy ovlivňují ekonomiku a společnost. Proč je to důležité a jak to můžeme měřit? V pořadu Leonardo Plus vysvětluje Tomáš Baďura z institutu Czech Globe, který se věnuje environmentální ekonomii.

Roboti mohou mít mnoho podob a jejich vývoj zdánlivě kopíruje evoluci člověka. Funkční humanoidní robot je tak pro vědce a techniky doposud velkou výzvou. Proč tomu tak je? „Věci, které jsou pro člověka naprosto přirozené, jako je chůze do schodů, jsou pro stroj z mnoha důvodu komplikované,“ popisuje pro Leonardo Plus Tomáš Svoboda, vedoucí Katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Často máme dojem, že my lidé jsme na planetě tvory nejdokonalejšími, ale při zkoumání jiných živočichů zjistíme, že se jim v některých ohledech ani zdaleka nevyrovnáme. Nedokážeme rychle regenerovat a vyléčit si sami fatální zranění, neumíme v případě nebezpečí odhodit část těla a zařídit si to tak, aby nám okamžitě narostla nová. Jak to jiní živočichové umí? To vysvětluje pro Leonardo Plus biolog Jaroslav Petr.

Jak reálná je výprava člověka na Mars, nebo dokonce kolonizace Marsu? „Představte si kamenitou poušť, kde je množství ostrých načervenalých kamenů. Ve sci-fi je vše snadné, reálně ale musíte na Mars dostat obrovské množství vybavení,“ vysvětluje Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, geolog, spisovatel a popularizátor vědy, člen poradního panelu Evropské kosmické agentury pro výběr sond k průzkumu naší sluneční soustavy.

Fenomén korupce zajímá nejen policii České republiky, ale i vědce. Jednou z nich je i socioložka Kristýna Bašná, která se svým týmem v uplynulých třech letech zkoumala různé formy uplácení a zneužívání postavení. Zaměřila se na šest různých sektorů veřejného života v Česku včetně sportu, školství nebo i zdravotnictví. Ve kterém je korupce nejrozšířenější? To pro Leonardo Plus vysvětluje Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Jako lidé nemáme pouze kognitivní inteligenci, která se měří takzvaným inteligenčním koeficientem IQ. Je jich mnoho druhů a už od 90. let minulého století se psychologové věnují například inteligenci emoční. Jaké má stupně? A jak jich můžeme dosáhnout? Pro Leonardo Plus vysvětluje párový terapeut Jan Vojtko.

Data reprezentují kvantové bity neboli qubity. Jak kvantové počítače modelují složité fyzikální systémy? A jaké informace nám mohou v budoucnu poskytovat o jejich chování? Kde se kvantové počítače využívají a jaký je jejich potenciál? Hosty pořadu Leonardo Plus jsou vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský a informatik Jakub Mareček z ČVUT. Moderuje David Slížek.

Máme za sebou nejteplejší rok v historii měření. A nově také rok, kdy se lidstvo poprvé dohodlo, že kvůli závažnosti změny klimatu přestane využívat ropu, plyn a uhlí. „Samotný akt je odsouhlasen všemi vládami světa, je to opravdu velký úspěch,“ chválí Romana Jungwirth Březovská, analytička klimatického týmu Asociace pro mezinárodní otázky a expertka Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Během stárnutí dochází v našem těle k tak složitým dějům, že jim vědci zatím dostatečně nerozumí. I po desítkách let výzkumů lidstvu stále chybí účinná léčba na Alzheimerovu chorobu, upozorňuje Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Středobodem většiny tradičních měst jsou náměstí. Hlavním důvodem, proč vznikala, byl obchod. V minulosti měla ale sídla rozdílná práva, takže byť existovaly vesnice s rozměrným centrálním prostorem, nebyl využíván pro trhy. Obchod se rozvíjel například v Telči, které pro Leonardo Plus popisuje architektka Zuzana Pešková: „Naši předkové dávali velmi rádi na odiv, co si mohou nebo nemohou dovolit. Ve zdobných štítech budov dávali najevo svoji bohatost,“ zmínila.

Lidé vytvářejí partnerské vztahy nejen kvůli zalíbení, ale i kvůli péči, do níž patří i vzájemné svěřování se. I to by ale mělo mít hranice. Když se jeden partner tomu druhému stane terapeutem, může to vytvořit řadu komplikací. „V tu chvíli nemá čas pro sebe, pro vlastní sebereflexi a neustále musí být v pozoru, co se tomu partnerovi nebo partnerce děje,“ popisuje příklad párový terapeut Jan Vojtko.

Asistent založený na umělé inteligenci (AI), který bude pomáhat s učením takovým tempem, jakým to žák potřebuje. I tak by mohlo v budoucnu vypadat personalizované vzdělání, kde moderní technologie doplní běžnou výuku. Budou ale děti v budoucnu vůbec ještě chodit do školy? „Potřebujeme mít sociální kontakt, abychom zdravě vyrůstali. Umělá inteligence nás nepohladí,“ vysvětluje Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Věda a výzkum jsou v Izraeli velmi podporovanými obory. Izrael do nich investuje přes 5,5 procenta HDP, což je v žebříčku celosvětových výdajů významný podíl. Výzkum se ale s probíhajícím konfliktem zastavil. „Většina mých studentů jsou povolaní, čekají buďto na hranici Libanonu, nebo na hranici Gazy,“ popisuje česko-izraelský vědec a pedagog Jakub Abramson z Weizmannova institutu.

Vítězné náměstí bylo navrženo před sto lety. Projekt architekta Antonína Engela na zástavbu Dejvic se datuje do roku 1924. Ústředním bodem mělo být kruhové náměstí, kterému se začalo říkat „Kulaťák“. Původně měl uprostřed plochy stát obelisk, dnes jím projíždí tramvaje. Náměstí ovšem čeká proměna. „Ke stoletému výročí si tato část nadělí novou zástavbu na bázi konceptu profesora Engela,“ říká architektka Zuzana Pešková z ČVUT.

Po emocích, intimitě a partnerství touží lidé bez rozdílu, ale někteří to mají těžší. Ať už kvůli předsudkům, nebo proto, že o nich rozhoduje někdo druhý. Čím si ve vztazích procházejí lidé s hendikepem a jejich partneři? „Mnoho mých klientů na terapii vysvětluje, že se musí vypořádávat se svým okolím. Panují mýty, že tito lidé nejsou sexuálními bytostmi,“ vysvětluje párový terapeut Jan Vojtko.

Snížení byrokracie, posílení sebevědomí, zlepšení systému vzdělávání a strategické investice jsou cestou, kterou se má Česko podle premiéra Petra Fialy (ODS) vydat. Pro širší restart je ale mimo jiné důležité, aby se Česko například odstřihlo od dotační ekonomiky. „Dotace deformují trh. Podnikatelé si to moc dobře uvědomují, ale samozřejmě je využívají, pakliže hrají v jejich prospěch,“ domnívá se historička ekonomie Antonie Doležalová.

Vlny veder, požáry, které přišly dřív než obvykle, na některých místech planety naopak silné deště a záplavy. Červenec 2023 byl vůbec nejteplejším měsícem od začátku měření. Za horky ale nestojí jen spalování fosilních paliv a produkce oxidu uhličitého, ale paradoxně i hromadné odsiřování. „Malinké kapičky kyseliny sírové vytváří vzduch bělejší, a tak na zem dopadne méně slunce,“ vysvětluje Jan Hollan z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.

Není léku, který by neměl vedlejších účinků. Vědci se je snaží popisovat stejně dobře jako účinky záměrné. Ty neočekávané ovšem nemusí být vždy negativní a třeba přírodní látky nemusí být vždy pozitivní. „Například třezalka zrychluje odbourávání některých látek v organismu, takže pokud třeba berete pravidelně některé léky, dáte si na ně odvar z této byliny, tak přestanou fungovat,“ upozorňuje biochemik Jan Konvalinka.

Naši předkové, a nejen ti lidští, žili celý svůj život v pohybu. „Dnes si říkáme, že bychom měli jíst pravidelně v malých porcích třeba pětkrát denně, ale takhle naši předci vůbec nežili. Když se dostali k mršině nebo něco ulovili, tak se nacpali k prasknutí, protože nevěděli, kdy se jim to zase povede,“ říká biolog a genetik Jaroslav Petr v pořadu Leonardo Plus.

Proč by dnešní vědecké časopisy měly potíž uznat objev DNA?  Co přispělo k tomu, že se mezi badateli přestává mluvit o odpadní části naší dědičné informace? Hostem pořadu je Jan Konvalinka, biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Moderuje Martina Mašková.

Jak zásadní rozdíl je mezi tolerancí a respektem nebo kolik existuje teorií o tom, podle čeho si vybíráme životního partnera? Moderuje Šárka Fenyková.

Česká ekonomika na místě přešlapuje, dusí nás plno věcí, které jsme si neuklidili, hodnotí současné hospodářské výsledky ekonom a filozof Tomáš Sedláček v pořadu Leonardo Plus. Co bychom podle něj měli změnit, abychom se posunuli dál?

Historik architektury Zdeněk Lukeš v Leonardu Plus popisuje proměny významných pražských kaváren. Poslechněte si pouť po ikonických interiérech, kde se koncentrovalo české myšlení a ve kterých se odehrála řada událostí, které formovaly naši národní identitu a kulturu.

Hlavní problém české vědy je, že tu sice máme excelentní vědu, skvělé ústavy a vynikající univerzitní pracoviště, ale pořád je jí málo a je obklopena průměrnými nebo podprůměrnými lidmi, soudí ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka.

Optimismus konce 19. století chtěl z vědy učinit nové náboženství. „Tehdy věda měla sesadit náboženství z piedestalu. Pokud by ale dnes věda měla být novým náboženstvím, tak tady je spousta heretických sekt,“ říká host Leonarda Plus bioetik a katolický kněz Marek Orko Vácha.

Být sám nemusí nutně znamenat, že je člověk osamělý. A naopak, i někdo obklopený mnoha lidmi se může cítit sám. Rozdíl mezi dobrovolnou samotou a osamělostí objasňuje host Leonarda Plus párový terapeut Jan Vojtko.

Teze o globálním byznyse a ekologii emeritního profesora Univerzity of Manitoba Václava Smila si považují i přední američtí byznysmani. Jeho pohled na fungování světa je vysoce respektován. Mezi oblíbeného autora ho řadí například i Bill Gates.

Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz popisuje, proč skončil první zkušební start Superheavy Starship – největší a nejsilnější rakety všech dob – explozí. Inženýři týmu SpaceX jsou s letem spokojeni, protože získali cenná data. Není ale testování kosmických technologií metodou pokus-omyl neseriózní?

Pro to, aby jakékoliv solidární aktivity byly úspěšné, tedy aby se eliminovala bída a společnost šla dopředu, je hlavní úzký vztah mezi dárcem a obdarovaným, věří historička ekonomie Antonie Doležalová. (repríza)

Epigenetika mění to, jak genetikové nahlížejí na lidský genom a jeho fungování. „Byl tu staletý spor, jestli existuje dědičnost získaných vlastností, nebo jestli jsme tabula rasa, tedy čistá deska po narození,“ popisuje počátky epigenetického vědeckého tázání biochemik Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. (Repríza.)

Sociální sítě jsou dnes velmi častým prostředkem, jak se lidé seznamují a jak navazují vztahy včetně těch intimních. „Průšvih ale je, když vstoupíme do nějakého relevantního vztahu. Tam pak sociální sítě dělají velikou paseku,“ popisuje host Leonarda Plus párový terapeut Jan Vojtko.

Češi sami sebe označují za nejateističtější národ v Evropě. Je tomu ale skutečně tak? Odpověď nejen na tuto otázku se pokouší najít projekt Víra a přesvědčení nevěřících financovaný Templetonovou nadací. (Vysíláme v repríze.)

Čelisti, které uchvátí svou oběť a nelidskou silou ji rozdrtí, zpopularizoval režisér Steven Spielberg ve svém stejnojmenném snímku. A skutečně, rekordmanem v síle stisku je žralok lidožravý, který zuby vyvine sílu 19 tisíc newtonů. O dalším typu čelistí, také známém z filmu, hovoří host pořadu Leonardo Plus biolog a genetik Jaroslav Petr.

Jaké dopady má klimatická změna na ledovce a jak jejich ubývání dále ovlivňuje další regiony? Hostem Leonarda Plus je polární ekoložka Marie Šabacká z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Drony a bezpilotní vozidla zažívají v posledních dekádách bouřlivý rozvoj. Probíhající válka na Ukrajině jasně ukazuje, jak tuto technologii lze využít, zvláště spojení dronů s umělou inteligencí (AI) je velmi silné a může být i zneužito. (Vysíláme v repríze.)

Alzheimerova choroba je stále neprobádaná a je to časovaná bomba naší stárnoucí populace, kde její výskyt roste. Co zatím vědci vědí o tomto degenerativním onemocnění centrální nervové soustavy, objasňuje host Leonarda Plus biochemik Jan Konvalinka.

Dívky a ženy všech dob se vždy na vdavky těšily a upínaly k nim i velké naděje. Jakou změnu znamenalo pro svobodnou ženu minulých staletí to, že vstoupila do svazku manželského? Hostem Leonarda Plus je historik a etnolog Martin Šimša, ředitel Národního ústavu lidové kultury.

Společnost je rozdělena, slýcháme teď velmi často ze všech stran spolu s různými vysvětleními. Co si o stavu české společnosti a demokracie, zvláště po proběhlých prezidentských volbách myslí ekonom a filozof Tomáš Sedláček?

Narození dítěte je zásadní změna, která promění naše životy na úrovni osobní, ale i partnerské. Jak skloubit partnerství a rodičovství, popisuje host Leonarda Plus párový terapeut Jan Vojtko.

Jak jsme viděli zvláště během pandemie covidu-19, důvěra veřejnosti ve vědu se zdá být otřesena. O tom, proč věřit vědcům, i kdy jim raději nevěřit, hovoří host Leonarda Plus Marek Orko Vácha, katolický teolog a kněz, ale také molekulární biolog a bioetik z Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Chrám sv. Víta je symbolem nejen Prahy – stal se ikonickou značkou, takže si neuvědomujeme, že po staletí byl ruinou a dnešní podobu má až od roku 1929. Kdo ho dostavěl a za jakých okolností probere přímo na místě s architektem Zdeňkem Lukešem Markéta Ševčíková. (repríza)