Černobyl: stín atomového věku

Jedna noc, jeden reaktor a katastrofa, která změnila pohled na jadernou energii. Jaká selhání stála za havárií v Černobylu a proč následky cítíme dodnes? Šestidílná série ke 40. výročí události, z různých úhlů pohledu. Od 13. dubna, v pondělí a ve čtvrtek na ČT24 a všech podcastových platformách. Moderuje Jaroslav Zoula. 

20. díl. O hledání rovnováhy ve světě, ve kterém si vzájemným zničením hrozily dvě největší světové mocnosti. Jak vypadaly první mezinárodní snahy o regulaci jaderných zbraní? A co se bude dít, až příští rok vyprší smlouva o snižování ruského a amerického jaderného arzenálu? Podle historika Jiřího Pondělíčka je navíc potřeba počítat i s dalšími klíčovými hráči.

Díl 19. V České republice je jaderná energetika hlavním zdrojem elektřiny. Moderní zdravotnictví by se bez radiace neobešlo. A tyto technologie pomáhají třeba odhalovat padělky nebo chránit nosorožce. Radiace je v kosmickém záření, v půdě, v jídle. Jak se s tím naše těla umí vypořádat? A co díky radiaci víme o Járovi Cimrmanovi? Popisuje Ondřej Kořistka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. 

Díl 18. O smyšleném scénáři, ve kterém by se Česko rozhodlo, že vyrobí jadernou zbraň. Mělo by dostatečné zásoby materiálu a technologie, jak ho zpracovat? Jací odborníci by k tomu byli potřeba? Kde by mohl proběhnout test takové bomby? A proč by dnes už něco takového nešlo utajit? Fiktivní scénář, ve které by se Česko ve skutečnosti okamžitě stalo mezinárodním vyvrhelem, rozebírá Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Díl 17. I do supertajného amerického projektu v Los Alamos nepozorovaně pronikli špioni, kteří Sovětům vynášeli klíčové informace o vývoji atomových zbraní. Tím klíčovým byl Klaus Fuchs. Čím byl užitečný Američanům a co vyzradil Rusům? Proč to dělal? A co se mu stalo osudným? Jeho příběh popisuje Filip Grygar, historik vědy a filosof z Univerzity Pardubice.

Pohled do zákulisí příprav Úsvitu atomového věku. Moderátor a dramaturg série Jaroslav Zoula tentokrát v roli hosta v závěrečném díle letní podcastové série Hyde Parku Civilizace Daniela Stacha. Jak obtížné bylo shánění zahraničních hostů? Jak představit události a rozhodnutí stará 80 a více let? A proč by občasný jaderný test možná měl "výchovnou" roli.

Díl 16. První zprávy z Hirošimy a Nagasaki se do médií dostaly skoro hned, ale vliv radiace se americká vláda dlouho snažila bagatelizovat nebo přímo zamlčovat. Kdy se do bombardovaných měst dostal první západní novinář? A jaký je příběh Williama Laurence, jediného novináře, který byl u prvního jaderného testu i u bombardování Nagasaki? Popisuje americký odborník na vědeckou žurnalistiku Vincent Kiernan, který o Laurencovi napsal knihu.

Utrpení přeživších jaderného bombardování trvalo celý život. Vedle zdravotních problémů, jako byly popáleniny nebo výrazně vyšší riziko rakoviny, se museli potýkat s řadou dalších problémů - od těch psychických až po diskriminaci. Téma jsme probrali s profesorem Jaroslavem Krásným, který v Japonsku působí už skoro 20 let. 

15. díl. Záblesk, žár, tlaková vlna a šíření radiace. Jak přežili lidé jen stovky metrů od exploze? Jaké stigma si nesli po zbytek života? Co způsobí různé dávky radiace v těle? Vysvětluje Ondřej Novák z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.

Gordin wrote a book about the nuclear bombing of Japan and the insurmountable differences in how it was perceived. How close was the third nuclear strike? How did the main players at the time feel about it, and was it really "only" two nuclear bombs from the start?

Michael Gordin o jaderném bombardování Japonska a nepřekonatelných rozdílech v jejich vnímání tehdy a dnes napsal knihu. Jak moc Japonsku třetí jaderný úder hrozil? Jak o nich tehdejší hlavní aktéři přemýšleli a mělo jít skutečně od začátku "jen" o dvě jaderné bomby? 

14. díl. Proč se císařství rozhodlo do války s USA vůbec vstoupit a jaké mělo šance? Proč tomu nezabránil císař? Jakou roli v jeho rozhodnutí kapitulaci přijmout hrály jaderné bomby a jaké vyhlášení války ze strany SSSR? A jak je možné, že po letech až fanatického odporu proběhl začátek americké okupace naprosto hladce? 

13. díl. Američané měli původně bombardovat úplně jiné město, Kokuru. Když nad ní ale bombardér Bockscar přilétl, byla hustá oblačnost. Pilot Charles Sweeney proto zamířil k Nagasaki. Celá mise málem skončila úplným selháním. Proč na palubě nebylo daleko k hádce? A kolik litrů paliva v letounu zůstalo po přistání? Přibližuje Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu.

Why it was unlikely that the Americans would merely demonstrate the destructive power of nuclear bombs to the Japanese.
Why scientists were at a disadvantage from the outset in their dispute with the military, arguing that the new weapons were so different that they deserved to be treated differently. And why it is sometimes impossible to understand the decisions made at the time in their proper context - answers science historian and writer Michael D. Gordin from Princeton University.

Proč bylo nepravděpodobné, že by Američané Japoncům ničivou sílu jaderných bomb jen demonstrovali.
Proč měli vědci od začátku nevýhodu ve svém sporu s armádou, že nové zbraně jsou tak jiné, že zasluhují adekvátně jiné zacházení. A proč je občas nemožné tehdejší rozhodnutí chápat v adekvátním kontextu. Odpovídá historik vědy a spisovatel Michael D. Gordin z Univerzity v Princetonu. 

12. díl. Slova, která vystihují vše. Zapsal si je druhý pilot amerického bombardéru, který shodil první jadernou zbraň na japonskou Hirošimu. Bylo to v 8 hodin a 14 minut tamního času. Atomová bomba Little Boy, v překladu Chlapeček, explodovala o 43 sekund později. Průběh mise detailně popisuje Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu. Kvůli čemu byla v kokpitu mrazivá atmosféra? A co se dělo na palubě bezprostředně po útoku?

Proč chtěl jeho děda velet misi, která měla za cíl svrhnout atomovou bombu na Hirošimu? Proč si ho pak americký prezident na poválečné schůzce posadil vedle sebe? A jaké to bylo, když se svým dědou o dalších mnoho let později letěl ve zrenovovaném letounu B-29? Popisuje brigádní generál ve výslužbě Paul W. Tibbets.

Why did his grandfather want to command the mission to drop the atomic bomb on Hiroshima? Why did the US president tell his grandfather to sit next to him at a post-war meeting? And what was it like to fly together in a renovated B-29 aircraft many years later? Brigadier General Paul W. Tibbets describes it.

11. díl. O posledních přípravách před jaderným bombardováním Hirošimy a Nagasaki. Jak vypadal výběr a výcvik posádek, proč se Nagasaki dostalo mezi cíle až na poslední chvíli a na poslední místo. A jak vypadaly diskuse o možnosti svrhnout bombu na císařský palác. O tom všem s Jaroslavem Láníkem z Vojenského historického ústavu. 

10. díl. „Podle toho, jak bude po 3. srpnu 1945 umožňovat počasí vizuální bombardování, doručí 509. smíšená skupina 20. letecké armády první speciální bombu co nejdříve k jednomu z těchto cílů: Hirošima, Kokura, Niigata, Nagasaki.” Bylo hlavní motivací Američanů co nejrychleji ukončit druhou světovou válku? Pokud by pokračovaly boje v Tichomoří, kolik dalších vojáků a civilistů by mohlo zemřít? Odpovídá Jan Koura z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

9. díl. 16. července 1945, před půl šestou ráno, začala nová éra. V poušti v Novém Mexiku Američané úspěšně otestovali atomovou bombu. Jak explozi popisují lidé, kteří byli nejblíž? Jak zněla šifrovaná zpráva o úspěchu testu, určená ministru války? Kolik případů rakoviny mohl mít test na svědomí? Detaily s odborníkem na radiaci Stevenem Simonem a historikem Michaelem Neibergem.

Episode 9. On July 16, 1945, shortly before 5:30 a.m., in the New Mexico desert, a new era began. The Americans had successfully tested the atomic bomb. How do those closest to the explosion describe it? What was the coded message to the Secretary of War about the success of the test? How many cases of cancer could the test have caused? Details with radiation expert Steven Simon and historian Michael Neiberg.

Díl 8. Nejistota, obavy i nedočkavost – jen některé z emocí, které pociťovali vědci podílející se na vývoji prvních jaderných bomb. Zafunguje extrémně komplexní spouštěcí mechanismus bomby tak, jak si představovali? Jak velkou oblast úspěšná exploze případně zamoří? V dalším díle seriálu Úsvit atomového věku popíšeme finální přípravy i sestavování první jaderné bomby. Co stálo v několika verzích falešných tiskových zpráv? A kdo si před testem napsal vlastní nekrolog? Hostem je radiační fyzik Steven Simon.

Díl 7. Otec atomové bomby. Přinesl lidem úplně nový druh energie, stomilionkrát účinnější než spalování. Po životním triumfu muže označovaného za amerického Prométhea, ale přišel pád. Stal se až příliš známým, jeho názory až příliš nepohodlné. I když až do smrti zůstal na prestižní pozici v Princetonu, z muže, který byl několikrát na titulní straně časopisu Time, se stal odstrčený profesor, trávící velkou část roku ve svém bungalovu na ostrově v Karibiku. Jeho životní příběh přibližuje historik Alan Carr z Národní laboratoře v Los Alamos.

Episode 7: The Father of the Atomic Bomb. He gave humans a whole new kind of energy, a hundred million times more efficient than burning. A man called the America's Prometheus was experiencing a lifetime of triumph but then the fall came. He became too famous, his views too inconvenient. Although he remained in a prestigious position at Princeton University until his death, the man who had been on the cover of Time magazine several times became a reclusive professor, spending most of the year in his bungalow on an island in the Caribbean. His life story is recounted by historian Alan Carr of Los Alamos National Laboratory.

6. díl. Jako první na světě rozštěpili atom, ale jadernou zbraň vyrobit nedokázali. Jaké hlavní chyby udělali? Proč Werner Heisenberg nebyl dobrým šéfem německého jaderného výzkumu? A co ho uchránilo před atentátem, který na něj chystaly Spojené státy? Popisuje historik Filip Grygar.

5. díl. V americkém Los Alamos pracovali dva vědci s československými kořeny – teoretický fyzik Georg Placzek, narozený v Brně, a chemička Lilli Hornigová, původem z Ústí nad Labem. Proč do Los Alamos odešli, co přesně v tajné laboratoři dělali, jak vývoj prvních jaderných bomb svým výzkumem ovlivnili a jak se čeští historici vůbec dozvěděli o dlouho neznámém příběhu Lilli Hornigové? Odpovídá historik Martin Krsek.

Episode 4 ENG. That's how historian Alan Carr of Los Alamos National Laboratory describes the rumors about the secret lab where scientists developed the first nuclear bombs. What was the daily life like in a small town on top of the mountain? How many of the employees knew what they were really working on? And what was the greatest luxury there?

4. díl. Tak historik Alan Carr z Národní laboratoře v Los Alamos popisuje fámy, které kolovaly v okolí tajné laboratoře, kde vědci vyvinuli první jaderné bomby. Jak vypadal běžný život ve městečku na vrcholu stolové hory? Kolik ze zaměstnanců vědělo, na čem doopravdy pracují? A co bylo tamním největším luxusem?

Pokud byste epizodu rádi viděli i s vizuálním doprovodem, podívejte se na streamovací platformu České televize iVysílání.

3. díl. Jak se od sebe dají oddělit dva skoro identické typy uranu, jak atom po atomu vědci v rámci Projektu Manhattan posbírali přes 60 kilogramů uranu-235, aby sestrojili bombu Little Boy? Jaké výhody a rizika pro ně znamenal objev plutonia? A jaké objevy v rámci Projektu Manhattan využíváme dodnes? Ve třetí epizodě Úsvitu atomového věku odpovídá Ondřej Novák z Fakulty jaderného a fyzikálního inženýrství ČVUT v Praze. 

Nový pořad od redakce vědy ČT24 si můžete poslechnout v jakékoli podcastové aplikaci, a nebo se na něj podívat na iVysílání České televize.

2. díl. Americký prezident Roosevelt si v říjnu 1939 uvědomil, jaké riziko představuje německý jaderný výzkum. Do Bílého domu totiž konečně dorazil dopis od Alberta Einsteina, ve kterém ho slavný vědec před možnými následky varuje. Kdo dopis prezidentovi předal? Jak dlouho trvalo, než Roosevelt zareagoval? A co nakonec rozhodlo o tom, že se USA naplno pustily do vývoje jaderné bomby? To přibližuje historik Michael D. Gordin z Princeton University v druhá epizodě podcastu Úsvit atomového věku.

Série je dostupná i ve video verzi na platformě iVysílání a Youtube.

2nd episode ENG. In October 1939, US president Roosevelt realised the risk posed by German nuclear research. A letter from Albert Einstein finally arrived at the White House, in which the famous scientist warned him of the possible consequences. Who delivered the letter to the president? How long did it take Roosevelt to respond? And what finally determined the US to go all out in developing the nuclear bomb? That's what historian Michael D. Gordin of Princeton University brings up in the second episode of the Dawn of the Atomic Age podcast.

You can watch our original series over at iVysílání.

1. díl. Byl to přelom. Takový přelom, že Otto Hahn výsledkům svých experimentů nechtěl uvěřit. Energie, která se při rozštěpení atomového jádra uvolní, je stomilionkrát větší než při běžném spalování. S historikem vědy Filipem Grygarem přiblížíme klíčové objevy, které stály na začátku cesty k atomovým zbraním.

Série je dostupná i ve video verzi na platformě iVysílání.
--------
Na začátku byly rovnice a teorie, na konci doutnající trosky Hirošimy a Nagasaki. Dvacetidílná multiplatformní série mapuje vývoj prvních jaderných zbraní a dopady jejich nasazení. Představuje hlavní aktéry, klíčová rozhodnutí i fatální omyly.

Od 21. května až do září – každou středu na ČT24 a ve všech podcastových aplikacích.