Přepište dějiny

Co mají společného barokní Habsburkové a Jiráskovo Temno? A kolik k naší představě této doby přidal Zdeněk Nejedlý? S historikem umění Vítem Vlnasem, který má pro Jiráska slabost, pokračujeme v sérii o Habsburcích na českém trůně. Od císaře Karla VI. a vojevůdce Evžena Savojského se dostaneme k umění, zbožnosti a reprezentaci panovnické moci. Jak se barokní Evropa otiskla do české krajiny a proč ji dodnes tak často vidíme jako dobu temna?

Co vlastně znamenal prvorepublikový „Hrad“? Nebyla to politická strana ani přesně vymezená skupina, ale proměnlivá síť lidí propojených s Masarykem a Benešem. Historici Tomáš Gecko a Jan Hálek představují knihu Tkalci Hradu a ukazují, jak prezidentští důvěrníci, úředníci, novináři, spisovatelé či představitelé legionářských organizací propojovali politiku s médii, penězi, propagandou a kulturním životem. Byl Hrad oporou demokratické republiky, neformální mocenskou centrálou, nebo obojím současně?

První díl nového seriálu o Habsburcích na českém trůně začíná bitvou u Moháče roku 1526, která otevřela dynastii cestu k vládě v českých zemích. S historikem a bohemistou Albertem Kubištou sledujeme sto let soupeření a vyjednávání mezi panovníkem a stavovskou společností, ale především náboženský svět mnohem pestřejší než jednoduchý střet katolíků s protestanty. Přijde řeč na příchod jezuitů, Českou konfesi, Rudolfa II. a jeho majestát i pražskou defenestraci. Byla Bílá hora nevyhnutelným vyústěním habsburské vlády, nebo výsledkem řady rozhodnutí, která mohla dopadnout úplně jinak?

Ministr obrany, předseda vlády a sedlák z Dolní Rovně. František Udržal patřil k výrazným postavám první republiky, dnes ale zůstává ve stínu známějších jmen. Jak se dostal z venkova do čela vlády a co znamenalo převzít premiérské křeslo po Antonínu Švehlovi? Dojde na Gajdovu aféru, vztahy mezi agrárníky i otázku, kolik prostoru měl premiér mezi Hradem a vlastní stranou. Připomeneme politika, jehož příběh ukazuje první republiku i jinak než přes Masaryka a Beneše.

Když vláda ztrácí dech, může premiér zkusit vyměnit pár ministrů. Zachrání tím kabinet, posílí vlastní pozici, nebo jen přizná, že něco nefunguje? Od první republiky se přesuneme k ministerským výměnám ve vládách Václava Klause, Miloše Zemana, Mirka Topolánka a Bohuslava Sobotky. Kdy rekonstrukce vlády znamená nový začátek a kdy začátek konce? A kdo vlastně vybírá ministry — premiér, nebo strany, které mu je do kabinetu posílají?

Starosta bývá nejbližší tváří politiky. Kdy ale rozhodoval o své obci a kdy především plnil pokyny shora? Od monarchie přes první republiku a komunistické národní výbory až k návratu samosprávy v devadesátých letech sledujeme proměny moci na radnicích. Dojde na Karla Baxu, Petra Zenkla i dlouholetého plzeňského starostu Luďka Pika. Jak se z místních autorit stávali celostátní politici a co se s radnicemi dělo, když se měnil režim?

U příležitosti 125. výročí narození Jaroslava Seiferta vám nabízíme záznam večera z První prezidentské knihovny, který jsme věnovali jeho životu, poezii a hlavně veřejným postojům. Od Žižkova, Devětsilu a rozchodu s KSČ přes kritiku stalinských procesů a kampaň kolem Písně o Viktorce až po rok 1968, Chartu 77 a Nobelovu cenu. Příběh básníka, který si během dramatického 20. století znovu a znovu kladl otázku, kdy může spisovatel mlčet – a kdy už mlčet nesmí.

Po pádu komunistických režimů zůstaly po tajných policiích miliony stran spisů – a také otázka, co s nimi. Kdo spolupracoval? Kdo má právo znát jeho jméno? A můžeme vůbec věřit záznamům, které vytvořila politická policie? Německo otevřelo archivy Stasi, Československo přijalo lustrační zákon, Polsko zvolilo jinou cestu, Slovensko se od českého přístupu postupně odchýlilo a v Rumunsku se otevírání archivů dlouho odkládalo. Maďarsko se k rozsáhlému zveřejnění dokumentů odhodlává naplno až nyní, více než 35 let po pádu režimu. Jak se tedy naši sousedé vyrovnali s dědictvím svých StB – a co jejich rozdílné cesty vypovídají o prvních desetiletích demokracie?

Třicet případů majora Zemana patří k nejznámějším seriálům Československé televize. Vznikal na přímou objednávku režimu a skutečné události – od Babic přes rok 1968 až po underground – přetvářel podle potřeb komunistického výkladu dějin. Jenže zatímco režim, kterému měl sloužit, dávno zmizel, major Zeman přežil. Ze Studny je televizní klasika, z Mimikrů skoro popkulturní fenomén a seriál se sleduje dál. Co se stane s propagandou, když už jí nevěříme, ale pořád někoho baví?

Narodil se v Jeruzalémě, studoval chemii v Anglii, létal za války u RAF, pomáhal založit dnešní Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd, otce mu odsoudili v politických procesech, on vstoupil do KSČ, uspěl ve výzkumu, za který jiní získali Nobelovu cenu, emigroval na Západ, přednášel na světových univerzitách a zemřel příliš brzy. Josef Rudinger nepředstavuje příběh “potrhlého” vědce z laboratoře, ale pořádně spletitý osud, v němž světové úspěchy na poli chemie představují jen jednu linku. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, Josefa Rudingera a jeho výzkum přiblíží Pavel Majer.

„Dvanáct milionů Němců bylo v roce 1945 vyhnáno ze své vlasti. Nevzdáme se jediného dalšího milimetru naší země!“ napsal mladý politik AfD Helmut Strauf a připojil mapu poválečného útěku a vysídlení Němců. V Polsku tím způsobil pořádný rozruch. Co vlastně Straufova mapa ukazuje a co zamlčuje? Kde končí připomínání skutečných tragédií německých civilistů a začíná hra s historickým revizionismem? A proč se téma hranic, odsunu a ztracené „Heimat“ znovu objevuje v rétorice mladé generace AfD? Jeden virální příspěvek jako cesta k tomu, jak se i osmdesát let po válce dá bojovat o minulost – a možná také o přítomnost.

Některé výsledky vědecké práce se prostoupají až k praktické aplikaci, například se z nich stanou komerčně úspěšné léky. Některé cesty nikam nevedou, a těch je většina. A pak jsou příběhy jako osud chemika Aloise Pískaly, kdy najdete velmi účinné látky, po čase jsou z nich léky, které zachraňují miliony životů a vydělávají hromady peněz, ale vy z toho tak nějak vypadnete. Stejně tak jako z obecné paměti. Proto je čas si příběh spolužáka a vrstevníka Antonína Holého, doktora Pískaly, připomenout. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, nám s tím tentokrát pomůže chemička Marcela Krečmerová.

Historické nálepky lítají vzduchem a takový Emanuel Moravec je první na ráně. Prezident Pavel, stejně jako Jindřich Rajchl, Otakar Foltýn, Danuše Nerudová, ministr Klempíř, i Václav Moravec je prý Emanuel Moravec. To přirovnání je rychlé a nesmyslné. Takže jsme se podívali nejen na to, kdo koho takto onálepkoval a proč, ale taky co to má co společného se skutečným Moravcem a jeho pestrým osudem. 

Devadesátku by 1. září oslavil český chemik Antonín Holý. Ve veřejném prostoru na něj nejspíš narazíte jako na toho toho, “co vymyslel lék na AIDS.” Ale jeho příběh je mnohem složitější a vydal by na slušné drama. Dokládá třeba to, že k vědeckému úspěchu nestačí trocha štěstí, ale je třeba píle, systematičnost, vytrvalost i jistá umanutost. V seriálu, který o významných českých chemicích vznikl ve spolupráci s Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd, se setkáme nejen s minulostí ústavu a jeho objevů, ale také s těmi, kteří na jeho úspěchy navazují. Dnes o profesoru Holém budou hovořit Iva Pichová a Hana Dvořáková, dlouholetá spolupracovnice Antonína Holého a spoluzakladatelka nadace Experientia.

Třetí díl speciální série podcastu Přepište dějiny vzniká stejně jako předchozí části na palubě Legiovlaku – za jízdy historickým vlakem taženým parní lokomotivou. Tentokrát se vyprávění zaměřuje na dobu po skončení první světové války: co čekalo legionáře po návratu do nově vzniklého Československa a jak se jejich válečná zkušenost promítla do jejich dalších životů? Jaké místo získali legionáři v novérepublice, jak ovlivnili její armádu a veřejný život a jak se jejich osudy proměňovaly v dalších desetiletích – za první republiky, během okupace i po nástupu komunistického režimu? Příběh návratu totiž nebyl jen příběhem vítězů, ale i příběhem složitých osobních a historických křižovatek. O osudechlegionářů po návratu hovoří vedoucí Muzea československých legií a projektu Legiovlak Jiří Charfreitag a historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.

Druhý díl speciální série podcastu Přepište dějiny se odehrává opět na palubě jedoucího Legiovlaku, taženého parní lokomotivou. Tentokrát se pozornost obrací k vrcholné fázi legionářského příběhu v letech 1917 a 1918 – k době, kdy československé legie vstupovaly do velké politiky i vojenských dějin. Jak se z vojenských jednotek stal významný argument pro vznik samostatného státu? Jakou roli sehrály boje ve Francii, Itálii a především na ruské frontě a transsibiřské magistrále? A proč se právě toto období stalo jedním z klíčových momentů moderních českých dějin? O vrcholném období československých legií hovoří historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.

Mimořádná série podcastu Přepište dějiny vzniká přímo na palubě Legiovlaku – historického vlaku, který se za jízdy, tažený parní lokomotivou, stává kulisou i součástí vyprávěnío československých legiích. V prvním díle se Martin Groman a Michal Stehlík zaměří na počátky legionářského příběhu: kdy a proč českoslovenští vojáci začali bojovat v zahraničí, z jakých skupin se rodily první jednotky a jak se z dobrovolníků postupně formovalo hnutí, které mělo zásadně ovlivnit vznikČeskoslovenska. Hosty jsou vedoucí Muzea československých legií a projektu Legiovlak Jiří Charfreitag a historici Milan Mojžíš a Zdeněk Špitálník.

Jako každé léto i letos Přepište dějiny vysílá z altánu. Tentokrát nepůjde o jednu historickou událost ani konkrétní osobnost, ale o historii samotnou – o to, jak vzniká historické poznání, s jakými prameny historici pracují, jak kladou otázky minulosti a proč se jejich odpovědi mohou v čase proměňovat. Letní rozhovor o metodologii dějin zve k zamyšlení nad tím, co vlastně znamená poznávat minulost a jaké jsou možnosti i limity historické práce.

Mimořádný díl podcastu Přepište dějiny přináší záznam veřejné debaty, která se uskutečnila v Jihlavě v předvečer blahořečení páterů Jana Buly a Václava Drboly. Setkání se konalo jen nedaleko místa, kde byli oba kněží povykonstruovaných procesech komunistického režimu popraveni. Debata se vrací k jejich životním osudům, okolnostem babických událostí, mechanismům politicképerzekuce počátku padesátých let i k tomu, jak se proměňovala paměť na jejich příběh a proč je důležité se k němu vracet i dnes.

Na úplný závěr naší brazilské série přinášíme záznam živého vystoupení v Bruselu, kde jsme společně s historičkou Barborou Svobodovou mluvili o fenoménu Baťa. Nejen o botách, továrnách a podnikání, ale také o lidech, městech, novinách, knihách, archivech a představách o tom, jak by měla vypadat moderní společnost. Vracíme se k Tomáši i Janu Antonínu Baťovi, ke Zlínu, Batatubě, Batayporá i dalším místům, která jsme během natáčení navštívili. Řeč bude o českých stopách v Brazílii, o pozoruhodných osudech baťováků, o literárním a kulturním rozměru baťovskéhosvěta i o tom, proč Baťův odkaz dodnes vyvolává emoce na obou stranách Atlantiku. Po týdnu v brazilských městech a rodinách spojených s Janem Antonínem Baťou je to zároveň malé ohlédnutí za celou cestou a pokus pochopit,proč je příběh firmy ze Zlína i po sto letech pořád fascinující.

Na závěr brazilské série přinášíme rozhovor s Dolores Baťa, vnučkou Jana Antonína Bati a ženou, která už desítky let opatruje významnou část rodinného archivu. Právě díky ní se dochovaly dopisy, rukopisy, dokumenty a další materiály, beznichž by řada kapitol Baťova brazilského příběhu zůstala neznámá. Řeč bude o rodinných vzpomínkách, o tom, jaký byl Jan Antonín Baťa doma, jak se jeho potomci vyrovnávají s jeho odkazem i s dlouholetými spory, které jeho jméno provázejí. Rozhovor uzavírá nejen naši cestu po stopách Jana Antonína Bati v Brazílii, ale také vyprávění o tom, jak se z rodinné paměti stávají dějiny — a jak obtížné je někdy uhlídat jejich podobu i po několika generacích.

Vrchol naší brazilské cesty nás zavede do Batatuby, města, kde Jan Antonín Baťa začal budovat svůj nový svět. Projdeme se ulicemi někdejšího „malého Zlína“, navštívíme jeho hrob v Piracaii, otevřeme brány čtyřicet let opuštěné továrny a nahlédneme do archivů, které před očima doslova mizí v prachu, vlhku a rozpadajících se střechách. Potkáme také poslední pamětníky baťovské éry. Paulo ještě jako chlapec Jana Antonína Baťu osobně viděl, Mauricio vypráví o generaci dělníků, kterým továrna změnila život, a Marie Klátilová nás překvapí češtinou, kterou si uchovala od dětství stráveného mezi baťováky v Brazílii. Zatímco část místních se snaží zachránit odkaz Jana Antonína Bati, opuštěná továrna i její archivy připomínají, jak snadno mohou velké příběhy zmizet. Právě tady se nejvíc ukazuje, co z Baťova brazilského snupřežilo – a co už nenávratně mizí. Překlad čtou: Tomáš Černý a Renata Volfová.

Naše brazilská výprava opouští Sao Paulo a po dlouhé cestě míří do Batayporá a Bataguassu – měst, která vznikla díky vizím Jana Antonína Bati. Vydáme se po stopách Vladimíra Kubíka a Jindřicha Trachty, mužů, kteří pomáhali proměňovat džungli v města, a navštívíme i centrum nesoucí Trachtovo jméno. Hostem epizody je jeho vnuk Evandro Trachta. Pokračujeme také v příběhu samotného Jana Antonína Bati – tentokrát v období poválečných sporů o firmu, majetek a odkaz, který dodnes vyvolává emoce na obou stranách Atlantiku.

Druhý díl naší brazilské série začíná v Česko-brazilské kulturní unii a zaměřuje se na fenomén českých a slovenských krajanů v Brazílii. Jak si udržovali vztah ke staré vlasti? Co pro ně třeba znamenají lidové kroje a co ukrývá jejich archiv? Hostem bude mimo jiné Jose Hlavnička, vnuk někdejšího generálního ředitele firmy Baťa Josefa Hlavničky. Pokračujeme také v příběhu Jana Antonína Bati, který nás tentokrát zavede do dramatických válečných let. A protože kolem Baťova osudu nechybějí ani složité právní otázky, vrací se i náš průvodce po jejich zákoutích David Kolumber.

Přepište dějiny vyrážejí na svou dosud největší letní výpravu. První díl nové série, natáčené přímo v brazilském Sao Paulu, otevírá příběh fenoménu Baťa – firmy, značky i životního stylu, který ovlivnil miliony lidí po celém světě. Jak se z moravského podniku stal globální koncern? A proč jeho stopy vedou až do Brazílie? O své vzpomínky se v první epizodě podělí mimojiné Marie Hlavničková, dcera někdejšího generálního ředitele firmy Baťa Josefa Hlavničky. V první části rozsáhlé letní série začínáme vyprávění, které nás provede nejen osudem Jana Antonína Bati, ale i pozoruhodným světem lidí, měst amyšlenek, které po sobě baťovský projekt zanechal.

Záznam živého vystoupení podcastu Přepište dějiny zkvětna 2026 v Brně, které se uskutečnilo v rámci programu historicky prvního sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky. Michal Stehlík a Martin Groman se v debatě zaměřili nikoli na samotné dějinysudetských Němců, ale především na to, jak byl a je „sudetský Němec“ zobrazován v českém veřejném prostoru – jako politický strašák, symbol zrady, oběť, nebo soused, jehož příběh jsme dlouho nechtěli slyšet.

Po roce 1945 přišel konec světa, jak jej po generace znaly české pohraniční regiony. Jak probíhalo vyhnání Němců? Kdo odcházel, kdo zůstával a jaké byly lidské důsledky kolektivního trestu? Jak se o vyhnání mluvilo za komunismu a jak po roce 1989? Poslední díl se bude věnovat nejen historii samotné, ale také tomu, proč se téma sudetských Němců vrací do veřejných debat dodnes a jak ovlivňuje české chápání vlastní minulosti.

Druhá epizoda se zaměří na období první republiky, hospodářské krize a vzestupu radikálních hnutí. Jaké byly skutečné problémy německé menšiny v Československu? Proč získala takovou podporu Sudetoněmecká strana Konrada Henleina? Nakolik šlo o autonomní politické hnutía nakolik o prodlouženou ruku nacistického Německa? Od volebních úspěchů přes Mnichov až po okupaci budeme sledovat okamžik, kdy se z národnostní otázky stala otázka existence státu.

Jak žili německy mluvící obyvatelé českých zemí za habsburské monarchie? Považovali se za Čechy, Rakušany, Němce, nebo jednoduše za obyvatele svého kraje? Jak vznikl moderní nacionalismus a proč se po roce 1918 začalo mluvit o „sudetských Němcích“ jako o jednotném politickém společenství? První díl sleduje cestu od zemského vlastenectví k národnímu konfliktu.

V nové epizodě se vydáme do zvláštního světa komunistických elit, sovětské diplomacie a slovenské kultury. Hlavní postavou bude Zora Zorinová, dcera sovětského diplomata a Stalinova muže pro střední Evropu Valeriana Zorina, která se stala druhou manželkou slovenského básníka, překladatele a pozdějšího komunistického ministra kultury Miroslava Válka. V bonusové části probereme vzpomínky Petera Colotky na její osud i další životní zákruty ministra Válka. 

V pražském Cervantesově institutu je přes celé prázdniny k vidění výstav Kriegel lékař – politik – fotograf. Výstava je portrétem Františka Kriegla, lékaře z Mezinárodních brigád, který pomáhal občanům různých zemí. K vidění je spousta fotek z jeho španělské nebo asijské či kubánské etapy. Výstavou nás provedla její spoluautorka Hana Bortlová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Tragédii na Ploštině už jsme se kdysi věnovali. V domě číslo 166 na Ploštině ale dnes sídlí expozice věnovaná poválečnému obrazu tragédie, tak jsme se na ni přijeli podívat. Jak se výklad akce gestapa proti pasekářům měnil, jak se na něm podílel Ladislav Mňačko a v co se zdejší tryzny vlastně změnily? Expozicí Nová Ploština nás provedla Radka Brtišová. 

Červen v Přepište dějiny začneme takovým malým Valašským seriálem, v pátečních bonusech vás vezmeme do Rajnochovic a Horní Lidče za akcemi třetího odboje Hory Hostýnské a Světlana. Příští středu se vrátíme po čase na Ploštinu a podíváme se na to, jak se přepisoval obraz tragédie pasekářských obcí za komunismu. Začít ale musíme v Prlově, v další obci vypálené na samém konci války. Místním muzeem nás provedou členové Valašského odbojového spolku.

Století a půl je po smrti František Palacký. Kdo v něm českému národu tehdy vlastně umřel a jak vypadal jeho pohřeb? Palacký je pochovaný v Lobkovicích, což je dnes část Neratovic. Ve městě spojeném hlavně s chemickým průmyslem by hrobku Otce národa asi čekal málokdo. A už skoro vůbec nikdo netuší, proč se během jeho pohřbívání účastníci funusu porvali o věnce. Byla to mela. 

Výročí políčku jsme ještě neslavili. Jenže facka, kterou vlepil Miroslav Macek Davidu Rathovi má kulatiny, a tak je čas zaměřit se na to, jak to s fackováním u nás bylo dřív. Jestli někdo říká, že politická morálka upadá, a že za republiky, to byla samá noblesa, tak se plete. V prvorepublikovém parlamentu se fackovalo zcela běžně, nechyběly ani smrduté bomby nebo vytrhávání lavic. Proti tomu jsou opičky dnešních poslanců a poslankyň vlastně klukoviny. A kdy padla první Wagnerova facka?

Účelovka, kampaň, podraz… Ani první republika na tom nebyla se střetem zájmů o moc lépe než dnešek. Možná v lecčemsvlastně hůře, protože pojem střet zájmů neměl ještě tak vyhrocený zvuk. A tak byla uhelná afér, lihová aféra, benzínová aféra… Uplácelo se, odkloňovalo, fixlovalo. Jeden rozdíl tu ale byl. Někdy k vyřazení muže ve střetu zájmů z politiky stačilo, že mu ruku nepodal TGM. Nebo to taky bylo složitější?

Nedávné volby v Maďarsku ukázaly, jak se dá i více než sto let staré téma politicky využívat. Trianon je pro Maďary skutečnětraumatický moment moderních dějin. A tak není divu, že se na něj váže spousta mýtů a legend. Jak proběhla největší potupa Maďarska a proč na ní mají svůj zásadní podíl? A co na to Beneš a Osuský? A co Orbán? 

Druhá série rozhovorů s českými, moravskými a slezskými historičkami jde do finále. A protože v předešlých dílem byla několikrát řeč o Denise Nečasové, nemůžeme končit jinak než setkáním s ní. Co obnášel koncept nového socialistického člověka, jak do něj zapadaly ženy a proč třeba byl feminismus po roce 1990 vnímám jako nový vymyšlenost importovaná k nám tentokrát ze západu. A slyšeli jste už někdy pojem “revoluční rajc”? 

26. dubna 1986 otřásla Černobylem exploze čtvrtého reaktoru místní jaderné elektrárny, největší havárie v dějinách civilní jaderné energetiky. V novém dílu podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman připomínají nejen průběh katastrofy, ale také to, jak o ní informovala tehdejší média – kdy se svět vlastně dozvěděl, co se stalo, jak reagoval sovětský režim a jak se černobylská tragédie odrazila v médiích v Československu i na Západě. A proč se neměl jíst šťovík?

Adéla Jůnová Macková, která je další historičkou u našeho mikrofonu, se věnuje orientu, Čechům na Blízkém Východě, ale také třeba postavení žen ve vědě. Rozhodně ale nezapře ani svou vlastní vášeň pro cestování a také pro cestovatele a jejich osudy.

Před stoletím se narodila Alžběta II. Na to, že jednou bude vládnout Velké Británii, by asi vsadil tehdy málokdo. My se alezaměříme u této příležitosti na něco trochu jiného. Jak se o Alžbětě II. psalo a mluvilo u nás před rokem 1989? Kde se vzala všechna na nostalgie po britské koruně, kterou jsme už nějaký čas zavalováni. Můžou za to filmy a seriály jako Královna, Crown nebo Audience u královny? A jaká v nich je česká stopa?

Pochází ze Slovenska, žila v Karviné, píše o dělnickém divadle v ostravských koloniích nebo o osobnostech Karvinska a Těšínska a pracuje ve Vojenském historickém archivu. Archivářka s až nakažlivým nadšením pro dějiny přijala pozvání do dalšího dílu naší série hovorů s historičkami.

15. duben mohl být celkem významné datum, toho dne roku 1948 zemřel generál Radola Gajda. Pár týdnů po komunistickém puči odešel hrdina bitvy od Zborova… Mohlo to být velkolepé, to by ale nesmělo být to všechno mezi tím. Rok 1926, který stál Gajdu jeho armádní kariéru nebo následný nástup do čela českých fašistů. A proč český fašismus vlastně vždycky připomínal a připomíná tak trochu kabaret?

Kateřina Portmann působí v Liberci, ale často ji můžete potkat také ve Vídni, dlouhodobě se věnuje československýmdějinám 20. století. Ve svém výzkumu se zabývá mimo jiné poválečnou spravedlností, retribučními soudy, politickými procesy a také osudy lidí v pohraničí – včetně příběhů židovské komunity v Liberci nebo těch, kteří se po válce ocitli na okraji společnosti. Do série rozhovorů s historičkami v podcastu Přepište dějiny přijala pozvání, aby mluvila nejen o velkých dějinách, ale i o těch lokálních – a často velmi osobních. 

Předseda poslanecké sněmovny nedávno prohlásil, že T. G. Masaryk byl přítel přímé demokracie. Tak se pojďme podívat, co o plebiscitu prezident myslel a říkal. Nebo jak se k plebiscitu postavila ústava roku 1920. A jak dopadly plebiscitní komise na Těšínsku, na Spiši, na Oravě… A co referendum roku 1938? Samá přímá demokracie.

Seriál s českými a moravskými historičkami tentokrát přivádí do studia Janu Wohlmuth Markupovou, která se dlouhodobě věnuje mikrohistorii, oral history, moderním českým dějinám i osobnostem stojícím na pomezí politiky, kultury a byznysu. Do centra jejího zájmu se dostává mimo jiné Hugo Vavrečka — diplomat, novinář, podnikatel a výrazná postava první republiky, jejíž životní osudy otevírají řadu otázek o fungování tehdejší společnosti i státu. Jak se dělá mikrohistorie a co všechno může jeden lidský příběh prozradit o velkých dějinách?

Letos si připomínáme 150 let od narození TomášeBati, podnikatele, který ze Zlína vybudoval světovou firmu i jedinečný model průmyslového města. Nový díl podcastu Přepište dějiny věnovaný Baťovi a batismu vznikl netradičně – přímo v Brazílii, kde odkaz firmy dodnes zanechal výraznoustopu. Michal Stehlík a Martin Groman se v něm spolu s badatelkou Barborou Svobodovou podívají na to, jak se z moravského podnikatele stal globální fenomén, jak Baťova firma pronikala do světa a proč jeho myšlenky i projektypřežily dávno po jeho smrti.

Marii Domke znáte možná ze sítě X jako @simtefamily. Autorka projektu i knihy Borci z krypty přijala pozvání do naší série hovorů s historičkami, i když historii vystudovanou nemá. Má ale ráda knížky a doma má výsadkáře, takže projekt věnovaný operaci Anthropoid byl jaksi nasnadě. Jak se to stane, že žena udělá online obsah o operaci druhé světové války, který nakonec přiláká přes půl milionu lidí… A co komu vadilo na faktu, že “borci” měli v kryptě kýbl?

Už dlouho jsme vám nedali pár tipů na knížky, které nás v poslední době zaujaly. Takže to vezmeme pěkně od Aše až po… Užhorod. Dojde na podnikání po česku i na slovenský pohled na třetí republiku, na osudy Němců po válce či na nový pohled na podzemní církve. Prostě pár tipů do knihovničky… 

Seriál s českými a moravskými historičkami tentokrát míří do Masarykova ústavu a archivu za Magdalenou Sedlickou, která se věnuje moderním židovským dějinám, holocaustu u nás, antisemitismu a to vše v několika mezinárodních a místních projektech. Po některých českých městech už dnes díky ní můžete putovat ve stopách zmizelých židovských obyvatel. Jak se s tím vším kloubila a kloubí rodina a mateřství?

V lednu letošního roku se Michal Stehlík a Martin Groman vydali do Jihlavy, aby pohovořili o několika místních rodácích a vůbec zajímavých osobnostech Vysočiny. Jádrem debaty se stal Jan Zrzavý a jeho pestré osudy. Dokonce došlo na to, co měl malíř společného přímo s Jihlavou. A že toho bylo… dost málo.

Minulý rok jsme vám nabídli sérii rozhovorů s českými historičkami nejen o jejich práci, ale také o postavení žen v současné české historiografii. A protože se seriál setkal se slušným ohlasem a protože žen historiček je u nás spousta, rozhodli jsme se pokračovat. Začínáme v Brně s Hanou Krutílkovou, autorkou studií o ženách z Moravy v politice a veřejném prostoru konce 19. a počátku 20. století.

Po olympiádě a po krizi ve Venezuele jsou teď sítě plné znalců Blízkého Východu. Na ty si hrát nebudeme, necháme to odvážnějším, ale na jeden aspekt současné krize a jejího českého vnímání si upozornit dovolíme. Po sítích se šíří mnoho videí, kde Irán před ajatolláhem vypadá jako západní země, minisukně, rock, obchody plné zboží. Jak je ale možné, žetehdejší šáh byl stejně tak vítán ve Washingtonu, jako v Praze? A proč o něj stál už Edvard Beneš stejně jako Gustáv Husák?

Michal Stehlík a Martin Groman představili na letošním Knižním festivalu v Ostravě svou poslední knihu Přepište (místní) dějiny. Sledují v ní, jak mimo centrum probíhal konec druhé světové války, vyhánění Němců nebo přebujelá industrializace některých regionů. Debatu moderovala Klára Filipová z datové redakce Českého rozhlas a webu Okraj.cz a vy teď můžete být také u toho.

Před padesáti lety, v lednu 1976 se do Prahy vrátil agent StB Pavel Minařík. Léta působil ve Rádiu Svobodná Evropa a oblafl tam vlastně leckoho. Jaký byl jeho příběh a jak vznikla oslavná píseň Josefa Laufera na tohoto muže, který po roce 1989 objevil kouzlo kapitalismu a následně šel před soud za úniky na daních?

Po vraždě Renee Good agentem agentury ICE se v USA objevilo ve veřejném prostoru heslo „One of Ours, All of Yours“. A hned se rozjela debata, jestli to není heslo dokonce snad nacistické. Princip je možná podobný, heslo nikoliv. Ale opravdu lze spojovat dnešní dění v USA s Lidicemi? 

V Brně je do poloviny dubna v Moravském zemském muzeu k vidění výstava o spolupráci britských intelektuálů amístním disentem, o podzemní univerzitě i o galerii pro zakázané umělce umístěné v drogerii. Osudy brněnského disentu nás provedly kurátorky výstavy Petra Pichlová a Romana Dominika Hrbatová a především organizátor podzemní univerzity Petr Oslzlý.

Letos první veřejné nahrávání podcastu Přepište dějiny se odehrálo v Třebechovicích pod Orebem. Patřilo celé místnímu rodákovi Vladimíru Vochočovi, konzulovi z Marseilles, který v prvních letech druhé světové války vystavil pasy a víza tisícům lidí prchajících z Evropy. Dnes má ocenění Spravedlivý mezi národy a v Třebechovicích nově i pamětní desku. Připomeňte si s námi opravdu silný osud a inspirativní příběh.

Před 70 lety se ve východní Evropě děly věci. Všechno to začalo v únoru XX. sjezdem Komunistické strany Sovětského svazu, kde Nikita Chruščov na tajném zasedání pronesl projev odsuzující kult osobnosti a Stalina. Co ho k tomu vedlo, co tím sledoval a kdo všechno měl z jeho slov v Kremlu vítr nebo dokonce smrt?

Před třiceti lety odešla Olga Havlová. Osobnost přímá a vnitřně svobodná, která často konfrontovala okolí s jasným pojmenováváním věcí. Žena, která dala po roce 1989 náplň pojmu "první dáma", zároveň samostatná a výrazná persona.

Jeden by řekl, že Benešovy dekrety vzruší už jen pár posledních mohykánů na české politické scéně. A vida, před volbami v Maďarsku se staly tématem i tam a na Slovensku za jejich zpochybnění teď můžete jít i na půl roku do basy. Vrátil se rok 1946 nebo už se všichni pomátli?  Na úvod tohoto dílu vyhlásíme výsledky soutěže o Přepisovače roku… Turek nebo Stačilo?

Markéta Šichtařová tuhle přirovnala půjčku EU Ukrajině k Marshallovu plánu, kterým si prý po válce USA upevňovaly pozici v Evropě za cenu stagnace západních ekonomik, kde zablokoval soukromé investice. Jak to vlastně myslel Marshall s tím plánem a proč tohle srovnání historicky hapruje?

Nominace do naší tradiční soutěže běžely až do konce roku, konkurence byla nevídaně tvrdá. Takže kdo se probojoval do finále? A získá si vaše srdce spíš pravice Filipa Turka, vymírání Česka jako za starého Říma nebo TGM volící Stačilo? 

Jo s Vláďou Menšíkem to bývaly Silvestry, ne jako dneska… Častý povzdech starší generace, ale kolik těch legendárních televizních estrád s Menšíkem vlastně bylo a proč se staly tak oblíbenými? Jak se televize prala se zadáním pobavit poslední den roku celý národ a proč moderátoři většinou brali úkol uvádět Silvestra v televizi jako Černého Petra? S Milanem Krumlem jsme probrali mnoho aspektů televizní zábavy před rokem 1989 i po něm.

Těsně před Vánocemi vystoupil podcast Přepište dějiny letos naposledy. V pražské Rock Café se křtila pátá kniha Přepište (místní) dějiny a také si Michal Stehlík a Martin Groman povídali s Dagmar Hájkovou o tom, jak to měla s regiony první republika a co všechno zažíval prezident Masaryk při svých cestách po vlastech českých, moravských, slezských i slovenských.

Seriál s českými a slovenskými historičkami jsme sice plánovali minulý týden ukončit, ale začaly se nám ozývat i další, že by k tomu také chtěly něco říct. A tak jsme pozvali Danielu Tinkovou a mimo jiné probrali postavení žen v 18. století a co z té doby vlastně přebíráme v ženské otázce dodnes. Tak to vypadá, že téma žen v dějinách a žen historiček není zdaleka vyčerpané. Třeba v roce 2026 ještě navážeme. 

Od kdy patří vánoční pohádka České televize k štědrovečerní tradici? A zvládli bychom místo ní třeba Smrtonosnou past? A co Tři oříšky pro Popelku? Proč jsou stále tak populární u nás i v Německu, že se o ně televize perou? O tradici televizní pohádky jsme si povídali s historikem televizního vysílání Milanem Krumlem. 

Seriál s českými a slovenskými historičkami nejen o skleněných stropech v jejich profesní realizaci nebo mediálním prostoru, ale také o jejich práci a oblíbených tématech, pokračuje s Veronikou Pehe, která se věnuje především těm nejnovějším dějinám. Ano, jsou to devadesátky. Narážet u tohoto tématu na starší bílémuže/pamětníky musí být teprve zábava. 

Před pár dny se roztrhl pytel s nostalgickými vzpomínkami některých politiků na Ludvíka Svobodu. Je na místě připomínat jen těch několik jeho světlých okamžiků a zamlčovat temná místa jeho kariéry? Netrpíme tu až příliš selektivní pamětí? Jaká byla role Svobody v roce 1945, pustil do armády agenty NKVD a nebyl to vlastně především snadno manipulovatelný politik? 

Tentokrát se do seriálu s českými a slovenskými historičkami zapojí žena, která si na nedostatek mediálního prostoru nemůže stěžovat - spolu s Jarem Valentou má vlastní, na Slovensku velmi populární podcast Dejiny. Jak se dějiny politizují na Slovensku a jak v Česku? A liší se to, nebo vlastně pořád ze Slovenska tak trochu děláme kolonii plnou bizárů? 

Před nějakým časem nám pan Milan Klenor poslal několik magnetofonových pásků, na které si před lety natočil diskusi s prognostikem Valtrem Komárkem. Místo i doba vzniku nahrávky nás ale překvapily. Kritika stavu československé ekonomiky zazněla ve druhé polovině 80. let na předsednictvu federální vlády. S historikem Václavem Ramešem pak v bonusu dobové myšlenky okomentujeme. Unikátní díl, nenechte si ho ujít. 

Další hostka seriálu s českými a slovenskými historičkami působí sice v Praze na Fakultě sociálních věd UK, pochází ale ze Slovenska. Jak se dělá věda ženám u nás i za hranicemi,a to nejen těmi východními? A jakým tématům se věnuje poté, co vydala nedávno svoji knihu o slovenském křesťanském nacionalismu?

Konečně přišel pořádný hranáč a všem nám vysvětlil, jak to tehdy bylo. Komise to vyšetřovaly, historici desítky let bádali, výpovědi se psaly, dokumenty točily, všechno marno. Nikdo nepřišel na to, že listopad 1989 řídila KGB. Až Filip Turek a naštěstí to přišel letos na Národní třídu i zvěstovat. A víte, že tu tehdy fakt vysocí důstojníci KGB byli? Dokonce u generála Lorence? Akorát měli trochu jiné plány, až by se i Turek divil.

Další hostkou seriálu s českými a slovenskými historičkami je dnes Radka Šustrová. Téma se tak opět bude točit kolem druhé světové války a protektorátu, ale samozřejmě dojde i na roli žen ve vědě a na to, proč nejsou tolik vidět v médiích jako jejich mužští kolegové?

To tu ještě nebylo. Jako dárek k výročí 17. listopadu pro vás máme malou lahůdku. Ve spolupráci s Filmem a sociologií připravil náš editor Tomáš Černý dokument o zvukařích, kteří s režisérem Pavlem Kouteckým natáčeli film Občan Havel. Ten asi znáte, ale věřte, že jste neslyšeli zdaleka všechno. Když se totiž zastavila kamera, zvuk často běžel dál. Takže Přepište dějiny poprvé (a ne naposledy) uvádí audio-dokument… 

Seriál s českými a slovenskými historičkami o jejich práci i o tom, proč je ve veřejném prostoru často válcují muži, pokračuje hovorem s Pavlou Plachou. V ÚSTR se věnuje především období protektorátu a druhé světové války. Tak schválně, bude to jiný pohled na toto “mužské” téma, jak nám války a jejich příběhy bývají běžně předkládány? Bude… to dá rozum.

Přepište dějiny jsou tu s vámi přesně pět let. Oslava nazvaná Podcastová zabijačka se konala v Trojském pivovaru a hosty byli Karin Lednická, Petra Buzková, Jindřich Šídlo a Leoš Kyša. Tak siposlechněte, co všechno probrali. 

O dějinách mluví ve veřejném prostoru převážně muži. Posluchárny oborů historie jsou ale plné mladých žen. Kam se ztrácejí nebo proč nejsou vidět? A kdo a co jim v tom brání? Pozvali jsme si proto postupně šest českých a slovenských historiček, kterých se zeptáme, co dělají, proč nejsou tolik vidět jako jejich mužští kolegové a také, co s tím dělat? V první epizodě Milena Bartlová vysvětluje, v čem je zakopaná fenka.

Ruce letí nahoru jako by se nechumelilo a ještě se debatuje, jestli to je dostatečná odbornost pro výkon funkce ministra. Odkud se ale “římský pozdrav” vzal? A má pravdu Elon Musk, když říká, že je to pozdrav antický? A nemyslí si to vlastně většina lidí? Možná se budete divit, kdo všechno zvedalpravici ještě dlouho po roce 1945 a kde to není ani dnes trestné. Mimochodem, u nás je.

Podcast Přepište dějiny před pár dny vystoupil v rámci oceňování Mastercard Banka roku. Takže samozřejmě došlo na vývoj bank za první republiky, nechyběl “žralok od Prašné brány” Jaroslav Preiss ani nějaké ty finanční skandály, krachy a dokonce stávky. Ano, za republiky stávkovali i bankovní úředníci. Tak snad jsme moc neinspirovali. 

Praha dostává nový metropolitní plán, takže ideální chvíle podívat se s Ondřejem Boháčem, šéfem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, na to jak se Praha vyvíjela, rostla a hlavně plánovala? Proč by se dnes už nedalo stavět metro vcentru, komu slouží zeleň na sídlištích a na čem se po tomhle městě dá nejlíp cestovat a proč to není kolo? 

Minulý týden jsme začali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém, ale zjevně jsme neprobrali všechno. Takže “ušaté torpédo” ještě jednou. Řezal v lágru Holanďany? Sliboval lidem, že měnová reforma nebudevečer před tím, než ji provedl?

Kde jinde byste hledali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém než v Přepište dějiny. Jaké role tento komunistický a odborářský boss v životě plnil? A jaké to bylo mít tohoto notorického řečníka doma? Protože témat je na jeden díl až až, budou z toho díly dva.

Historické paralely mají často ten důvod, že nám dávají víru, že když v minulosti něco dobře dopadlo, dopadne to tak zase. Že to ne vždy musí vyjít si ukážeme třeba na polském zázraku na Visle nebo na dalších známých “výhrách” ve 20. století. Spoléhat se na minulé úspěchy prostě není radno.

Před 79 lety, 1. října 1946, skončil první norimberský proces. Jaký měl ale význam pro Německo, pro mezinárodní právo apro všechny pozdější válečné tribunály. A uvědomujeme si dnes vůbec, co všechnoje válečný zločin? V bonusu na HeroHero, Forendors a Opinio se pak blíže podíváme na jednu výraznou českou stopu v Norimberku.

Pro nový projekt vlny.cz jsme připravili šestidílný speciál o místech spojených s květnem a létem roku 1945. Ne všude bylo osvobození spojeno jen s těmi šeříky a mírem. Vlastně skoro nikde. Ale v tomhle díle vám popíšeme pár míst, kam jsme se díky natáčení dostali a kam se můžete taky vypravit. Některá jsou dost bizár.

Dnes byla v Lánech otevřena obálka se slovy T. G. Masaryka patrně z roku 1934. Autoři podcastu Přepište dějiny byli tou dobou na cestě do Opavy, a tak si přímý přenos pustili v autě. Jako extra vydání vám nabízíme pár postřehů, které je při tom napadaly.

Jak vypadaly kampaně, když noviny ještě neuměly ani tisknout fotky? A která politická strana vytáhla do kampaně mrtvého předsedu? A proč vlastně dělat kampaň, když se k volbám muselo povinně? Byly kampaně minulosti v něčem vůbec lepší než ty současné? A nebyly nejlepší nakonec až v těch devadesátkách?

Tento díl míří hlavně na učitele středních škol, kteří ještě netuší o Ceně Bronislavy Müllerové, kterou už dvacet let udílí Vzdělávací nadace Jana Husa. Proč by vás měla zajímat, jakcena vznikla, co může vašim studentům všechno přinést a kdo vlastně byla Bronislava Müllerová? O tom všem přišel povyprávět Stanislav Zajíček.

Před pěti lety vznikl v jedné stodole na Vysočině nápad na Přepište dějiny. A tak se autoři vrátili na místo činu a udělali to, co za ty roky ještě nikdy. Začali si povídat o svém vztahu kdějinám. Co je k historii přivedlo? Co je nejvíc baví? A kdo je ovlivnil a jak?

Poslední část našeho putování Pražským hrademzakončíme v podzemí a budeme se ptát, kde vlastně po celou dobu protektorátu byly uloženy korunovační klenoty a jaké všechny mýty a legendy se kolem toho navršily.

Tak prý je spojení Stačilo a ČSSD opakováním slučovacího sjezdu z roku 1948 a Jana Maláčová je nový Fierlinger. Není to ale podceňování toho starého padoucha Fierlingera? A kde je dnešní Václav Majer? A má tohle vůbec ještě smysl? Plnou a plnotučnou verzi si můžete poslechnout na HeroHero, Forendors a Opinio.

Ve třetí části seriálu ze sídla českých prezidentů jsme si odskočili do Lán, protože i ty patří k prezidentské tradici. Jak se proměnily za Masaryka, za jeho nástupců i v poslední době? A kde tu vlastně sedávali ti pátečníci? A sedávali tu často? Provázela nás ředitelka zámku v Lánech Iveta Krupičková.

Závěr seriálu z brněnských vil nemůže patřit samozřejmě nikomu jinému než vile Tugendhat. její obecně známý příběh bývá ale často vyprávěn s jistou uměleckou licencí a hojně přibarvován. Takže, jak to vlastně bylo? A jak se sedí v křesle Fritze Tugendhata? Provede nás ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc a Michal Kolář.

Série z Pražského hradu pokračuje setkáním s architektemZdeňkem Lukešem. Začneme v Masarykově knihovně a řeč bude i o jejích proměnách, třeba za Gustáva Husáka. A pak už se vydáme do hradních zahrad. 

Nejstarší a zároveň nejmenší z brněnských vil, kam jsme se vydali, je Arnoldova vila. Její nově zpřístupněnou expozicí, ale také osudy jejích majitelů nás provedli  Veronika Smyslová a ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc. 

Tentokrát nás speciální minisérie zavede rovnou na Pražskýhrad a naše toulání sídlem prezidentů začneme s historičkou Masarykova ústavu a archivu AV ČR Dagmar Hájkovou. A rovnou v pracovně T. G. Masaryka. 

Druhou brněnskou vilou, kam se vydáme, je vila Löw Beer sesilným osudem svého majitele Alfréda Löw Beera. Vladimír Březina nás provede nejen domem,  ale také osudy brněnských židovských podnikatelů, jejich vzestupem, sny i pády.

Srpnové středy budou v našem podcastu patřit hned čtyřem brněnským vilám a jejich silným příběhům. Všechny spojuje osud místních textilních magnátů a jejich tragické osudy. Začínáme ve vile Stiassni, kde nám bude průvodkyní kastelánkaKateřina Konečná.