Český rozhlas - Historie

Prvního prosince 1934 byl v Leningradu zabit šéf tamějších komunistů Sergej Kirov. Byla to politická objednávka? Nevíme. Jisté je, že tato smrt byla startovním výstřelem pro nejkrutější teror, jaký byl kdy rozpoutaný uvnitř vítězů revoluce. Moskevské procesy nebyly jen obrovskou čistkou a systematickým zabíjením uvnitř strany ruských bolševiků, bylo to bezpříkladné násilí rozpoutané vůči milionům občanů Sovětského svazu.

Rozhovor natočil tehdejší dramatik a budoucí prezident Václav Havel v New Yorku s novinářskou legendou Ferdinandem Peroutkou. O čem si povídali začínající dramatik a dlouholetý novinář? O tom je speciál Archivu Plus, který připravil David Hertl.

Region jižních Čech je plný různých kulturních podoblastí, center a enkláv, k nimž řadíme také svébytné jazykové ostrovy – Lodhéřovský na Jindřichohradecku, Šumavu, Novohradsko, okolí Českých Budějovic anebo část Netolicka s takzvaným Strýčickým jazykovým ostrovem.

Zhruba 72 minut dlouhý rozhovor je pozoruhodnou ukázkou střetu dvou osobností a dvou světů – světa svobodného a světa za železnou oponou. Poslechněte si celou nahrávku.

Speciální vydání Archivu Plus o nahrávce rozhovoru, který na téma exilu a návratu z exilu vedl Václav Havel s Ferdinandem Peroutkou.

Nikdy nedělal problémy, chodil do kostela, nenadával, nekouřil, nepil, nabral drogy ani se nepral. Měl vysoké IQ a ve škole vynikající výsledky. A pak nacpal dodávku trhavinami a jedním výbuchem zabil 168 lidí. Timothy McVeigh. Válečný veterán ze Zálivu, jehož uniformu zdobily medaile a šuplík měl plný pochval. Proč zabíjel?

Návrší, na němž se rozkládá Hodušín, poskytuje ze své výšky 524 metrů nad mořem krásné výhledy do okolí. Historie nevelké obce na severovýchodě Táborska spadá do období středověku, kdy ji založili Vítkovci.

Jan Karel Hraše, pozdější archeolog a spisovatel, se narodil ve mlýně v Ratajích u Bechyně na Táborsku. A právě odtud pochází i jeho pozoruhodná vzpomínka na to, jak se v roce 1849 násilně verbovalo na vojnu.

V jižních Čechách najdeme místa, kde se stýkají hranice hned tří území a která proto byla v minulosti označena kamennými sloupky. Nejznámější je Trojmezí na Šumavě, které v současnosti tvoří i hranici tří států – České republiky, Rakouské republiky a Spolkové republiky Německo. Pamětní kámen tam existoval nejméně od poloviny 18. století, ten stávající byl zřízen v roce 1993.

Jan Žižka, který žil ve 14. století, je osobností, která málokoho nechává chladným. Na straně jedné má obdivovatele, na straně druhé kritiky. Zajímavé ale je, že jde až o Žižkův „život po životě“, co o něm historici a literáti napsali, jak ho hodnotili až po smrti.

Ve velkém mlsala čokoládu, nežila zrovna zdravě, a přesto se stala nejdéle žijícím člověkem historie. Kolik jí bylo let a proč si někteří myslí, že šlo o podvod?

Ve 4:43 hodin ráno 3. července 1895 vyrazil vlak jedoucí z Vídně se zpožděním asi 45 minut ze železniční stanice Tábor do Prahy. Ve stanici čekal na odjezd také vlak na Písek, který se dal do pohybu záhy po pražském rychlíku.

Evangelický farář Miloš Rejchrt míval u veksláků, zlodějíčků, násilníků a jiných vejlupků z pražského podsvětí pověst ostrého chlapíka, „co si dělá z fízlů dobrý den“. S farářem se znali z cel předběžného zadržení, kam estébáci mluvčího Charty 77 často zavírali na 48 hodin za pobuřování, podobně jako pasáky a prostitutky.

Rok 1972 patřil v Severním Irsku k těm nejhorším od druhé světové války. Dne 30. ledna britští vojáci ve městě Londonderry rozehnali demonstraci severoirských katolíků. Při tom pálili ostrými a zabili třináct neozbrojených a většinou prchajících lidí. Čtrnáctá oběť podlehla zraněním po několika dnech. Většině zabitých nebylo ani osmnáct let.

Prvního prosince 1934 byl v Leningradu zabit šéf tamějších komunistů Sergej Kirov. Byla to politická objednávka? Nevíme. Jisté je, že tato smrt byla startovním výstřelem pro nejkrutější teror, jaký byl kdy rozpoutaný uvnitř vítězů revoluce. Moskevské procesy nebyly jen obrovskou čistkou a systematickým zabíjením uvnitř strany ruských bolševiků, bylo to bezpříkladné násilí rozpoutané vůči milionům občanů Sovětského svazu.

Teroristické útoky z 11. září 2001 byly prakticky ihned vnímány jako zlom – bezpečnostní, politický, vojenský, historický, civilizační. To vše bylo postupně formulováno už od prvních hodin po útocích. Jak tento proces probíhal v našem mediálním prostoru, to si přiblížíme prostřednictvím archivu Českého rozhlasu.

Název Blanice nesou v České republice dvě řeky, přítok Sázavy a přítok Otavy, dvě obce, jedna je součástí Bavorova a druhá Mladé Vožice, dvě přírodní památky v jižních Čechách a jedna kolej v Praze na Jižním Městě.

Odpor k průmyslové civilizaci a láska k přírodě vedla geniálního matematika Teda Kaczynského k tomu, že téměř dvacet let posílal na různá místa USA výbušné systémy. Usmrtily tři lidi. Ve speciálu Portrétů na téma terorismu Kaczynského příběh připomenou Jan Adamec a David Hertl.

U příležitosti konání letních olympijských her v Berlíně v srpnu roku 1936 byl nedaleko olympijského stadionu vybudován takzvaný mezinárodní tábor mládeže. Každý z účastnických států tam mohl vyslat třicet dorostenců, kteří měli možnost sledovat nejlepší sportovce světa na vlastní oči.

Na lokality s názvem Krumvald můžete narazit na jihu Čech, respektive Vysočině. Jednak jde o osadu mezi Kamenicí nad Lipou a Pelhřimovem a především pak o hrad, který stával východně od Dačic, nedaleko obce Budíškovice.

Co víte o posledním prezidentovi Československa a zároveň prvním prezidentovi České republiky? Ke svému podpisu kreslil srdíčka a i díky němu máme v zemi demokracii. Ale i on měl "hejtry". Nepropásněte na dalších stanicích Českého rozhlasu velký projekt Slyšet Havla, který bude až do října 2026 přinášet mnoho zajímavých audií.

Začátkem třicátých let 20. století si Hana a Edvard Benešovi nechali postavit letní vilu v Sezimově Ústí. Po smrti prezidenta Edvarda Beneše 3. září 1948 se jedinou majitelkou vily a přilehlých nemovitostí stala Hana Benešová.

Katolický kněz Jan Hus se výrazně zapsal do naší historie a častokrát se právě on stal loutkou v rukou ideologů podle toho, jak se komu hodil. Někdy se zamlčelo, že to byl katolický kněz, jindy pak, že mu šlo především o nápravu věcí, nikoliv o rozkymácení společnosti v roli „kacíře“, za což byl církevním koncilem v Kostnici odsouzen a následně hrůzným způsobem upálen na hranici.

Mezi obcemi Doudleby a Plav na Českobudějovicku stojí několik domů, kterým se dodnes říká Amerika. Název vznikl poněkud zvláštně: jeden z doudlebských občanů, příjmením Dvořák, si ve druhé polovině 19. století dlouho pohrával s myšlenkou odjet za oceán a hledat štěstí na novém kontinentu. Nakonec si to ale rozmyslel.

Major Státní bezpečnosti Jaromír Ulč se pokoušel zlomit k udávání a pravidelné spolupráci evangelického faráře a mluvčího Charty 77 Miloše Rejchrta. Dopadlo to naopak. Ulč se nechal pokřtít. To se ovšem stalo až po sametové revoluci. Před pádem komunismu bezskrupulózně vyhrožoval, vydíral, ponižoval, zavíral faráře do cel předběžného zadržení (CPZ). Farář Rejchrt na dobu, kdy ho pronásledovala Státní bezpečnost (StB), nerad vzpomíná.

Dne 20. prosince 1973 došlo v Madridu k atentátu na španělského předsedu vlády Louise Carrera Blanca. Členové baskické separatistické organizace ETA pět měsíců trpělivě hloubili tunel pod ulicí Calle de Claudio Coello, kudy se generál Blanco pravidelně vracel z ranní mše.

Pohled na pláň kousek za jihouherským městem Moháč odpoledne 29. srpna 1526 musel být strašlivý. Bahnitý terén planiny na březích Dunaje byl poset těly zhruba 30 tisíc padlých vojáků a tisíců koní. V bažinách, o které v těchto místech nebyla nouze, dohasínal život mladého českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského. Právě tu skončila bitva, ve které se proti sobě postavila vojska osmanského sultána Sulejmana Nádherného a uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského.

Rudý trojcípý šátek a modrá košile – to byly v dobách totalitního režimu hlavní části stejnokroje československého pionýra. Šátek, na který měl být jeho nositel náležitě hrdý, se uvazoval kolem krku a měl reprezentovat oddanost socialistickým ideálům. Pionýři měli milovat Sovětský svaz a nadšeně se podílet na budování socialismu.

Ve dvacátých letech minulého století se Edvard a Hana Benešovi rozhodli, že si v jižních Čechách postaví letní vilu. Místo našli v srpnu 1929, kdy se s přáteli Ludvíkem a Jiřinou Strimplovými vydali na výlet do okolí Sezimova Ústí.

Nejhledanějším teroristou světa byl skoro dvacet let venezuelský terorista Ilyich Ramírez Sánchez zvaný Carlos nebo Šakal, narozený v říjnu 1949. On a jeho banda mají na svědomí životy nejméně 83 lidí.

Na mnoha místech české krajiny natrefíme na různě označená místa, kde v minulosti došlo k úmrtí nějakého člověka. Pokud šlo o smrt násilnou, jedná se většinou o takzvané smírčí kříže nebo smírčí kameny, nicméně můžeme najít i pomníčky rozmanitých podob a velikostí zřízené v místech nešťastných úmrtí.

Chelčice jsou malá obec v okrese Strakonice, jejíž dominantou je kostel svatého Martina. Název vsi vznikl podle jejího prvního obyvatele či vlastníka jménem Chylek nebo Chýle. Toto příjmení pochází ze staročeského přídavného jména chylý – „nachýlený, ohnutý, křivý“ – a zřejmě popisovalo výraznou tělesnou nebo povahovou vlastnost člověka, který jej nesl.

Kostel Narození Panny Marie na Kostelci u Borotína je jednou z krajinných dominant severního Táborska, která poskytuje nádherné výhledy do okolí. Tento památkově chráněný kostel pochází z první poloviny 13. století.

Po čtyřech dekádách komunistického režimu, který skončil v listopadu 1989, se objevily naděje, že budou potrestáni viníci zločinů. Tisíce nevinných lidí skončily na popravištích nebo na dlouhá léta v kriminálech, postiženy byly také jejich rodiny. Vyrovnání se s komunismem se ovšem ani po více než 30 letech nepodařilo. Jistou nadějí tak může být výsledek vyšetřování Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu týkající se justiční vraždy doktorky Milady Horákové.

Na jaře roku 1879 a na začátku roku 1880 opakovaně vystupoval v Českých Budějovicích cirkus Alberta Schmidta. Artisté měli rozložený stan na Mariánském náměstí, kde den co den předváděli své akrobatické kousky.

Stala se jednou z nejbohatších žen na světě. Lidé ji milovali. Změnila podobu krasobruslení a pozvedla jeho úroveň.

Ruská spisovatelka a básnířka prožila u nás údajně svá nejkrásnější léta. Taky proto Československu věnovala několik básní. Jinak byl ale její život plný přemetů i opravdových tragédií. Zažila časy, kdy neměla kam jít, kam se uchýlit. Asi se narodila ve špatné době... Mrazivé léto na Dvojce vám přináší dokudrama s Evellyn Pacolákovou, Kajetánem Písařovicem a Růženou Merunkovou. Mrazivý životní osud i dílo básnířky Cvětajevové († 31. 8. 1941) přibližuje nakladatel Jiří Fiedor.

Českoněmecká rodina žila v Sudetech. Na začátku 2. světové války rodiče s dcerou utekli před nacisty. Na konci války chtěli Sověti maminku popravit, zachránila ji dcera. V 50. letech rodiče i dcera putovali do vězení, ukrývali západního agenta.

Do širokého povědomí se zapsala hlavně díky své kuchařce. Její literární práce ale zahrnuje i stovky básní, próz a divadelních her. Přestože pocházela z německého prostředí, angažovala se v řadě českých vlasteneckých aktivit a na srdci jí ležela výchova dospívajících dívek. V dokudramatu účinkují Klára Cibulková, Olga Kaštická nebo Michal Zelenka. Hovoří historička Marie Bahenská.

Muž, který přežil legendární Velký útěk ze zajateckého tábora Stalag Luft III v Saganu. Voják, ze kterého komunisté po roce 1948 udělali bagristu. Jeho příběh uslyšíte ve dvoudílném speciálu pořadu Téma Plus. Připravila Šárka Kuchtová.

V českých zemích se chmel pěstuje už od středověku. V menší míře se používal pro léčivé účely, nebo jako potrava, kdy si labužníci pochutnávali na mladých chmelových výhoncích, které se prý chutí podobají chřestu. Především se chmel ale vysazoval proto, že se šišky používají k ochucení piva.

Letním měsícům novináři říkávají okurková sezóna. Prostě čas zavařování okurek, kdy se nic moc neděje a není o čem informovat. Jak svědčí zpravodajství dochované v Archivu Českého rozhlasu, o třetím čtvrtletí roku 1996 to tedy rozhodně neplatilo.

Východně od Hrbova na Lhenicku se nachází samota číslo popisné 26, které se říká Požár. Od poloviny 18. století tu žila rodina Bohdaneckých, jejíž příslušníci o sobě tvrdili, že jim v žilách koluje krev šlechtického rodu Bohdaneckých z Hodkova. Hrdě to o sobě prohlašoval Václav Bohdanecký, narozený v roce 1853, a prý i jeho otec a děd.

Před 60 lety, 29. srpna 1966, se odehrál poslední společný živý koncert skupiny Beatles. Politický portrét legendárního zakladatele „brouků“ Johna Lennona se pokusí v repríze pořadu Portréty načtrnout hudební publicista Jaroslav Císař.

Když se kolem poloviny 19. století stal střížovským farářem P. Karel Blažek, začal do farní pamětní knihy podrobně zapisovat události ve svém farním obvodu. Mimo jiné zachytil i radikalismus sedláků v některých přifařených obcích, který projevovali od revolučního roku 1848.

Věra Šťovíčková-Heroldová (1930 až 2015) byla v 60. letech nepřehlédnutelnou osobností rozhlasové žurnalistiky. Zpravodajka v Africe se vrátila do Československa na jaře 1968 a za mikrofonem prožila i bouřlivý týden po 21. srpnu. A pak už toho moc v rozhlasu nezažila.

Kdo by neznal Čertovu stěnu a Čertovy proudy na Vltavě nad Vyšším Brodem na Českokrumlovsku. Dnes toto místo obdivujeme jako jednu z nejkrásnějších přírodních scenérií. Ale před staletími se na něj lidé dívali trochu se strachem jako na dílo temných sil. Skála bývá ve starých mapách označována také názvem Čertova kazatelna.

Vyšší hospodářská a hospodářsko-průmyslová škola zemská, tak zněl přesný název ústavu, který byl v roce 1866 otevřen v Táboře. Jednalo o první školu v českých zemích, která nabízela středoškolské vzdělání v hospodářském směru.

Nizozemská tanečnice a kurtizána Mata Hari, která působila v období první světové války, se stala ve světě špionáže pojmem. Jedním z pomyslných bílých míst naší historie je právě role špiónek. Patří mezi ně i agentka Marina, vlastním jménem Marie Tomšů, později Blanschtowitschková a později Pekelská, která bývá někdy označována „vizovická Mata Hari“. Kým byla a pro koho pracovala?

Náměstí v městyse Ševětín na Českobudějovicku je pojmenováno po básníku Šimonu Lomnickém. Jak už jeho jméno napovídá, narodil se v Lomnici nad Lužnicí, kde strávil své dětství. V roce 1581 se přestěhoval do Prahy a snažil se vyniknout na dvoře Rudolfa II.

Lidstvo dlouho nevědělo, jak vzniká polární záře. Přišel na to až Kristian Birkeland. Vědec, kterého zajímaly i nadpřirozené jevy.

Na konci července 1989, ani ne čtyři měsíce před tím, než se v Československu zhroutil komunismus, vyrazili tři kamarádi z Jihlavy do tehdejší Jugoslávie. Byli čerstvě plnoletí a odjížděli s úmyslem emigrovat, dostat se za železnou oponu do Itálie nebo do Rakouska, a odtud dál, nejspíš do Ameriky.

Matka si přála, aby se věnovala hudbě. Křehká žena však milovala svět čísel. Stala se světově uznávanou fyzičkou, první českou profesorkou inženýrství a průkopnicí rentgenografie. V dokudramatu účinkují Klára Cibulková, Lucie Pernetová nebo Mia Klimková. Vzpomíná blízký spolupracovník Adély Kochanovské fyzik Ivo Kraus.

Muž, který přežil legendární Velký útěk ze zajateckého tábora Stalag Luft III v Saganu. Voják, ze kterého komunisté po roce 1948 udělali bagristu. Jeho příběh uslyšíte ve dvoudílném speciálu pořadu Téma Plus. Připravila Šárka Kuchtová.

Pozice Spojených států tváří v tvář československému vývoji v roce 1968 byla do značné míry podobna té v roce 1948, možná byla ještě slabší.