Český rozhlas - Historie

V noci z 3. na 4. října 1953 odešli členové protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů z Československa do Východního Německa. Ctirad neboli Radek Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda mířili na Západ – jak se brzy ukázalo, čekala je téměř měsíční strastiplná cesta a boj s mnohatisícovou přesilou. (Vysíláme v repríze.)

V noci z 3. na 4. října 1953 přešli Ctirad Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata přes hranice do Východního Německa. První tři jmenovaní se probojovali na Západ, ačkoli proti nim stála obrovská přesila komunistických bezpečnostních složek (později vstoupili do americké armády), Švéda a Janata byli dopadeni. (Vysíláme v repríze.)

Plavení dřeva po Vltavě mělo dlouhodobou tradici. Krátce po druhé světové válce ji však ukončila výstavba přehrad po celém toku řeky. Poslední vor plul po Vltavě prý v roce 1960.

Ve třech letech prý spadla ze schodů, a když se probrala, stala se odbornicí na starý Egypt. Je to vůbec možné?

Jak se dnes žije českým válečným veteránům z 2. světové války a někdejším protikomunistickým odbojářům? Jaké mají prosby, rady a poselství pro budoucí generace? Co pro ně můžeme udělat v době ekonomické a energetické krize?

Česká republika má v roce 2026 celkem 27 chráněných krajinných oblastí. Chrání jedinečnou přírodu i kulturní dědictví, zároveň jsou ale domovem lidí a místem pro podnikání a turistiku. Jak hledat rovnováhu mezi ochranou krajiny a rozvojem obcí? A jak se na budoucnost dívá mladá generace? Na tyto a další otázky se zaměřuje pořad Téma Plus o CHKO.

Na konci října roku 1517 zveřejnil Martin Luther ve Wittenbergu svých 95 protiodpustkových tezí. Navázal tak nejen na svého předchůdce Jana Husa, ale hlavně tím způsobil zásadní rozkol v církvi. Od tohoto okamžiku uběhlo více než půl tisíciletí. (repríza)

Jezdíme s nimi skoro všichni. Buď je vlastníme, nebo se v nich občas svezeme taxíkem, a máme je na očích už víc než 120 let, pokud tedy můžeme mluvit i za naše předky. Na nejznámější českou značku aut jsou Češi hrdí a jsou k ní loajální snad jako k žádné jinému symbolu českého úspěchu porevolučních let.

Okolí Hatína na Jindřichohradecku patří mezi malebné kouty jižních Čech. Mírně zvlněný reliéf krajiny se zcela převažujícími lesy, prodchnutý hned několika cestami a potoky, mu dodává romantický nádech. Důkazem toho je i na západ od vesnice ležící Evženovo údolí.

Mnohé významné osobnosti kulturního života první republiky vzpomínají na pražského lékaře, porodníka Karla Steinbacha. Byl to člověk, ukotvený v hodnotách naší meziválečné demokracie, zažil dva exily, v tom druhém také v požehnaném věku zemřel na Silvestra 1990. (repríza)

Eliška Krásnohorská, takový pseudonym si zvolila Alžběta Dorota Pechová, aby se s ním zapsala zlatým písmem do dějin české literatury. Od mládí toužila spatřit Šumavu, ale cestování tehdy nebylo tak snadné. Přání jí splnila velkorysá podpora spolku Svatobor, který Elišce Krásnohorské na studijní cestu poskytl 150 zlatých.

Zásadní událost, jakou byl vznik samostatného Československa, navozuje představu, jako by před 28. říjnem 1918 „nic“ nebylo. Najednou tu byl nový stát, v jeho čele nový prezident, od listopadu nové Revoluční národní shromáždění… Samé novinky. (repríza)

První československá republika trvala pouhých 20 let, přesto se k ní v řadě témat vracíme. S její existencí bývají spjata jména vrcholných politiků, nejčastěji pak T. G. Masaryka nebo Edvarda Beneše. Ale jedním z politiků, kteří byli pro dané období klíčovými, byl také Antonín Švehla. (repríza)

V roce 1921 získal Týn nad Vltavou povolení ke zřízení biografu. Promítání filmů se zpočátku konala v hostinci U Chrášťanských, kde byl pro tyto účely speciálně upraven sál. V roce 1925 se biograf přesunul do nově zbudované sokolovny, která se stala centrem kulturního dění.

Za účelem zřízení první telegrafní linky v tehdejší habsburské monarchii byla v roce 1846 ustavena odborná komise, která rozhodla, že telegraf povede podél železniční tratě z Vídně do Brna. O rok později, tedy v roce 1847, byl potom prodloužen do Olomouce a Prahy.

Komunistický režim zakazoval řadu věcí, a to včetně vydávání knih. Neblaze proslulé „indexy“, na kterých se ocitli autoři a jejich díla, nesměly být vydávány, byly staženy z knihoven. Část z nich vycházela v exilových nakladatelstvích či v samizdatu. Do hledáčku estébáků se tak dostávali i čtenáři, kteří takové knihy měli doma, dokonce i autoři, kteří si psali „jen do šuplíku“. (repríza)

Obec Netřebice v sousedství města Velešína na Českokrumlovsku měla v 19. století vlastní školu. Zdejší učitelské poměry však rozhodně nebyly jednoduché.

Byl jedním z těch, kteří změnili malířství a umožnili vznik moderního umění. Jaký byl a podařilo se mu zachytit „dojem“?

Dne 11. října 2026 ve věku 79 let zemřel český herec a dabér Jiří Štěpnička. Před čtyřmi lety vyprávěl pro Paměť národa svůj příběh. Podrobně popsal dramatickou událost z roku 1951. Jeho slavná maminka Jiřina Štěpničková ho omámila a pokusila se s ním dostat do západního Německa.

Často se pohybují a fotografují v místech, která nejsou běžnou součástí turistických tras. Navíc shromažďují vzorky, jejichž sběr nebo vývoz může podléhat přísným pravidlům. Mezi rizikovou skupinu Čechů, kteří se v zahraničí mohou dostat do problémů, bychom měli zařadit i badatele a vědce.

Poslední tři měsíce roku 1956 byly hektické: v říjnu 1956 se nespokojenost Maďarů s tamní vládou proměnila v protikomunistické povstání. Sousední socialistické země ovládané Moskvou musely reagovat. Obyvatelé Československa rozhodně nelitovali.

S koncem poddanství a nástupem kapitalismu v polovině 19. století řešili zemědělci i stát problém, jak vzdělávat své nástupce – budoucí sedláky, šafáře a vůbec odborníky na slovo vzaté. Při prosazování nových řešení sehrála důležitou roli česká Vlastenecko-hospodářská společnost a její dva členové, kníže Schwarzenberg a hrabě Thun-Hohenstein.

Údajně až stovky tisíc lidí z celého světa zažily prý únos mimozemšťany do létajících objektů UFO. Příběhů je tedy řada, ale jen jeden je ikonický: ten, který měli prožít v září 1961 manželé Betty a Barney Hillovi z USA. O tom, nakolik ovlivnil svět, mluví v Portrétech historik Jan Adamec.

Ve čtyřicátých letech 18. století se jižní Čechy staly dějištěm významných událostí válek o rakouské dědictví, v nichž byla monarchie mladičké Marie Terezie ohrožována z několika stran: Prusy a jejich francouzskými, bavorskými a saskými spojenci.

Větřní, obec v blízkosti Českého Krumlova je známá především svými papírnami. Méně se ví, že se zde narodila nadaná zpěvačka a interpretka jihočeské lidové písně – Slávka Bulánová.

Při obnově omítek na hradě Kurovice objevili dobrovolníci unikátní hebrejské nápisy. Pocházejí z roku 1656 a odhalují nečekanou historii sídla.

Často slýcháme, jak se před volbami všichni hádají a atmosféra houstne. Ale přiznejme si, je to opravdu jen záležitost současnosti? Určitě ne. Vidíme to i na jednom dramatickém volebním případu z Plavska na Jindřichohradecku.

Jednou z největších postav naší literatury minulého století je bezpochyby Vítězslav Nezval (26. května 1900–6. dubna 1958). Básník, prozaik, překladatel a osobnost, která i svým životem přitahovala zájem. Jeho dílo je rozsáhlé, začíná v období první republiky, pokračuje přes období protektorátu až do éry komunistického režimu. A právě tehdy byl komunisty protěžovaným autorem. Otázkou ale je, jestli byl pouze zaprodancem komunistického režimu? (repríza)

Jak se někdo může celosvětově proslavit díky životu mezi slepicemi? Stačí, když o tom napíše vtipnout knihu.

Jihozápadně nad Ostrovem u Malšína na Českokrumlovsku se zdvihá do výšky přes 820 metrů nad mořem zalesněný vrch Tumberg s krásnými výhledy. Není jen tak obyčejný. Nachází se na něm kaple Panny Marie Pomocné, postavená v roce 1856 s oltářem starším o dvě staletí.

Po sovětské okupaci v srpnu 1968 emigrovala Marika Arban (v té době se jmenovala Reitmanová) s rodiči, babičkou a sestrou z Československa do Kanady. O rok později se však do komunistické země vrátila. Proč? A z jakého důvodu odešla za dobrodružných okolností v roce 1982 znovu do exilu? Na to vzpomíná ve druhé (závěrečné) části Příběhů 20. století.

Únosy cizinců jsou v některých zemích výnosným byznysem nebo prostředkem politického nátlaku. Jednou z nejspolehlivějších možností, jak se únosu vyhnout, je do rizikových oblastí zkrátka nejezdit. Jaké jsou zkušenosti Čechů, kteří se stali obětí únosu?

Dne 16. října 1946 brzy ráno bylo v tělocvičně norimberského vězení oběšeno 10 zločinců, odsouzených před norimberským tribunálem. Už během války bylo zřejmé, že chování agresora tentokrát nebude moci zůstat bez soudu. (repríza)

Provazochodectví diváky baví už stovky let. Jedním ze slavných akrobatů byl Charles Blondin, který proslul svéráznými kousky na pozadí Niagarských vodopádů.

Víte, že v Českém Vrbném u Českých Budějovic stával hostinec, který nesl neobvyklé jméno U Cara? A že za to mohl skutečný ruský car?

Devadesát kilogramů. Tolik vážily pytle s bankovkami, které dostali únosci nizozemského podnikatele Alfreda Heinekena. Případ vůbec nejvyššího výkupného, vyplaceného v dějinách únosů v Nizozemí, přibližuje ve speciálu Portrétů historik Jan Adamec.

Na silnici druhé třídy číslo II/124, přibližně na půl cesty mezi Mladou Vožicí a Pacovem se nacházejí rybník a někdejší panský dvůr stejného jména. Jedná se o Telenberk nebo také Talmberk či Tallenberg na katastru obce Těchobuz na Pelhřimovsku.

Jména dávali svým zvířatům naši předkové odjakživa. Jaká to byla, to se můžeme dozvědět z ojedinělých zpráv, protože do oficiálních písemností se takové drobnosti nedostaly.

Velká hospodářská krize, která vypukla krachem na newyorské burze na konci října roku 1929, ochromila v následujících čtyřech letech trh práce. Lidé přicházeli o zaměstnání a nezřídka se ocitali v existenčním ohrožení. Krize zasáhla i jihočeský region a vedla k různým incidentům.

Velkou postavou naší poezie je básník Ivan Blatný. Většinu života prožil v exilu a přestože stále psal, tak jeho básně většinou končily v odpadkovém koši. Kdyby se neobjevil jeho – jak říkal – anděl strážný. Ošetřovatelka v blázinci, kde žil po většinu času, Angličanka Frances Meacham. Setkání s ní tak bylo pro básníka osudovým. (repríza)

Město Tábor máme spojené s husity. Poté, co ho v roce 1420 založili a mohutně opevnili, se stalo jejich hlavní základnou. Jenomže historie místa je mnohem starší a zdejší strategická přírodní poloha lákala lidi odpradávna.

„Střílí se tu do synagog… Vloni na universitě na výročí Křišťálové noci napadli maskovaní lidé židovské studenty… Hlásit se otevřeně k židovství dnes není bezpečné,“ líčí situaci v Torontu Marika Arban, které jsou věnovány (tentokrát dvoudílné) Příběhy 20. století.

Jeden z nejznámějších případů uvěznění Čechů v zahraničí se odehrál na začátku roku 2001. Poslanec Ivan Pilip a bývalý studentský aktivista Jan Bubeník se stali vězni kubánského komunistického režimu. Jak na tuto událost po 25 letech vzpomínají její hlavní aktéři?