Leonardo Plus

Postavení Romů v Evropě není zdaleka ideální. Ukazuje to aktuální zpráva Roma Rights Review, která popisuje příklady nenávistných projevů, nevhodného přístupu policie nebo nuceného vystěhování. „Pokud Romové nebudou začlenění a bude se vytvářet ještě větší segregace, bude to mít obrovský vliv na to, jak je bude vnímat většinová společnost,“ upozorňuje v Leonardu Plus Petr Torák, český honorární konzul a ředitel britské nevládní organizace COMPAS.

Mezi projevy intimity nepatří jen láska nebo sex, ale také myšlenky, práce nebo společné aktivity. Vědci rozlišují až 16 různých typů, s kterými se potkáváme v partnerských vztazích i mezi přáteli nebo kolegy. „Ukazuje se, že spoustu druhů intimit můžu mít také s někým jiným než s mým partnerem a že romantické vztahy vlastně strašně přetěžujeme,“ říká pravidelný host pořadu Leonardo Plus, párový terapeut Jan Vojtko.

Autonomní systémy a technologie dnes mění nejen vědecký výzkum, ale i způsob moderního boje. Drony dokážou samostatně mapovat neznámé prostředí a dostávají se i do průmyslu. „My musíme být zodpovědní a ukázat, že technologie, kterou vyvíjíme, už dosáhla úrovně, abych ten dron nechal letět nad hlavami svých dětí,“ popisuje v Leonardu Plus Martin Saska, vedoucí výzkumné Skupiny multirobotických systémů, který působí na Katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Škola by neměla být pouze místem pro předávání znalostí, ale v duchu myšlenek Jana Amose Komenského také dílnou lidskosti. Výchova charakteru ovšem není otázkou jedné hodiny nebo vyučujícího – prostupuje celým pedagogickým procesem. „Je zřetelné, že čím více je ve společnosti lidí s dobrým charakterem, ať už je to váš soused, lékař nebo premiér, tím lépe se žije,“ říká v Leonardu Plus komeniolog Jan Hábl z Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.

Boty, dokumenty nebo drobné osobní věci jsou nejen svědectvím jednoho z nejhorších zločinů v novodobých evropských dějinách, ale také cenným pramenem pro archeologický výzkum. „Rodina najednou získá aspoň nějakou informaci o tom, co se stalo s jejich blízkým,“ popisuje v Leonardu Plus archeolog Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity v Plzni, který s týmem zkoumá osobní věci obětí srebrenického masakru v Bosně a Hercegovině.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a teplotní rekordy se letos přepisovaly i v Česku. Na konci června se rtuť teploměru dostala až na téměř 42 stupňů. Vlny veder a požáry i další země. „Nejde ani o to číslo, ale o sucho. Člověk poslední půl století nedělal z mého pohledu nic jiného, než že odváděl vodu z krajiny. Teď se ale nestačí divit, že tam voda chybí,“ poukazuje v Leonardu Plus hydrobiolog, fotograf a popularizátor vědy Petr Jan Juračka.

Imunitní onemocnění jako alergie nebo ekzém mnohdy bereme jako běžné, i když nepříjemné problémy. Tělo v takovém případě vyhodnocuje cizí, ale bezpečné látky jako škodlivé a často odmítá ty vůbec nejdůležitější, tedy jídlo a potraviny, vysvětluje v Leonardu Plus česko-izraelský imunolog Jakub Abramson. „Nejúčinnější cesta je ten imunitní systém, který se to naučil špatně, přeučit,“ tvrdí s tím, že takovou léčbou prošla i jeho dcera, alergická na mléko a oříšky.

Cizí jazyky, osobnostní rozvoj nebo třeba umělá inteligence. Vzdělávání dnes mnohdy nekončí po opuštění školního systému. Polovina Čechů patří podle výzkumu agentury IPSOS pro Nadaci České spořitelny k takzvaným kutilům, kteří se věci učí za pochodu. „Dospělí se většinou začnou učit, až když jsou tomu vystaveni a musí,“ interpretuje v pořadu Leonardo Plus sociolog Jan Kalenda z Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Sourozenecké vztahy trvají mnohdy celý život. Lidé, které jsme si stejně jako rodiče nevybrali, ovlivňují naše vztahy a už od mala nás učí zvládat odlišnosti i řešit konflikty. „Je to velmi blízké, když spolu máme pokojíček, spíme na palandě, jíme, bydlíme, vidíme se nazí... Je to velký zdroj blízkosti, kterou se učíme,“ vysvětluje pravidelný host Leonarda Plus, párový terapeut a spisovatel Jan Vojtko. (Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v červenci 2026.)

Venkov prochází překotnou změnou – lidé se stěhují za prací do velkých měst či rovnou do zahraničí a zpátky posílají peníze, za něž zbývající členové rozšiřují rodinná sídla. Tento trend je výrazný na Balkáně, týká se ale i dalších částí celého světa. „Je to úplně jiný druh zacházení s krajinou – lidé odejdou, pošlou místo sebe peníze, anebo si staví dům na stáří, který ale dost často zůstane prázdný,“ přibližuje v Leonardu Plus sociální antropolog Radan Haluzík.

Jak přežít technoevoluci? Technologie umělé inteligence vstupují do každodenního života a na chatboty se s osobními problémy obrací i děti. „AI nemá morální svědomí a tím se za určitých okolností může stát velice nebezpečnou,“ upozorňuje katolický kněz a teolog Tomáš Halík. V debatě Ctnosti a neřesti Českého rozhlasu Plus a Dejvického divadla se potkává se zakladatelkou iniciativy AI dětem Evou Nečasovou a režisérem Pavlem Šimákem.

Ruská invaze dopadá na psychické zdraví nejen vojáků, ale i jejich rodin. Ženy, dcery i sestry mužů v armádě se vypořádávají s pocity beznaděje a nejistoty ohledně toho, kdy vše skončí. „Také čelí nepochopení. Třeba se setkávají se ženami mužů, kteří se armádě vyhýbají – a když ženy vojáků chtějí sdílet svoji ztrátu, okolí to neumí přijmout. Třeba je odmítá nebo zesměšňuje,“ popisuje v pořadu Leonardo Plus psychoterapeutka z Kyjeva Anna Mychalčuk.

Náboženství, víra a spiritualita ovlivňují jednotlivce i celou společnost. V takzvaném duchovnu hledají lidé odpovědi i v době všudypřítomných technologií a umělé inteligence. „Ono to vypadá, že tím, že dochází k technologickému pokroku, se náboženství dostává na druhou kolej. Právě naopak,“ objasňuje v pořadu Leonardo Plus religionistka Zuzana Marie Kostićová z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Kovy nemusí být jen pevné látky, ale i kapaliny. Přechodu látek z nekovového do kovového stavu se vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky věnují už řadu let a nedávno předpověděli nový fyzikální jev. „Možná jsme užiteční pro akademické komunity, které se spolu budou schopny trochu lépe bavit.,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus fyzikální chemik Pavel Jungwirth.

Český vzdělávací systém má velké rezervy v rozvoji socioemočních dovedností, hodnot a postojů. Takzvané měkké dovednosti jsou přitom pro budoucí život natolik významné, že by jejich rozvoj měly podle odborníků podporovat vlády i vzdělávací instituce. „Pro učitele je mnohem důležitější vytvořit prostor, kde mohou znovu zažít možnost sdílení,“ říká v Leonardu Plus Eva Čechová z Katedry autorské tvorby a pedagogiky na DAMU.

V českých domácnostech sílí zájem o efektivní úsporu energií, a to především kvůli nestabilní geopolitická situace a obavám z války. Sdílení elektřiny v praxi popisují v pořadu Leonardo Plus, natočeném na festivalu AFO Olomouc, Jakub Šmíd z energetické skupiny SK Žárovka a energetický expert Hnutí Duha Ondřej Pašek. „Komunitní energetika je příležitostí, jak uchopit budoucnost do vlastních rukou,“ vyzdvihuje expert.

Cennosti, obrazy, knihy. Rabování švédských vojsk během třicetileté války v 17. století postihlo řadu českých i moravských měst a obcí. „Odvézt knihy z okupovaných zemí pro ně byla velmi snadná cesta, jak zaplnit prázdné regály knihoven,“ vysvětluje v pořadu Leonardo Plus výzkumnice Lenka Veselá, autorka knihy Švédská knižní kořist z českých zemí, která působí v Knihovně Akademie věd ČR.

Mikroorganismy ovlivňují lidské tělo, ale také životní prostředí. Obě oblasti ve svých výzkumech propojuje chemik a biotechnolog Petr Kaštánek, který se zabývá kožním mikrobiem i možným ozeleněním pouští. „Ukazuje se, že látky, které mohou chránit řasu, které si vytváří, aby byla chráněna, chrání také lidské buňky,“ přibližuje v pořadu Leonardo Plus.

Českou společnost příroda zajímá. Když ale dojde na ochranu klimatu, mnohdy si nerozumíme a ztrácíme kontakt s krajinou. „Nežasneme nad zázraky přírody ani nad hvězdným nebem, které nevidíme,“ upozorňuje Yvonna Gaillyová, ekoložka a ředitelka Ekologického institutu Veronica. „Akce Motoristů vyvolávají protireakce. Vidím opravdu silnější zájem o klima,“ kontruje filmař a dokumentarista Prokop Pithart. S Gaillyovou debatovali v Leonardu Plus na festivalu AFO Olomouc. (Repríza)

Přijmi mě tak, jak jsem. Romantická láska se ve filmech i knihách často vyobrazuje formou bezpodmínečného přijetí. „To po nás chce nejenom, že mě přijmeš takového, jaký jsem, ale přijmeš mě úplně se vším – s mým myšlením, postoji a nikdy nebudeš chtít, abych se změnil,“ přibližuje v Leonardu Plus párový terapeut a spisovatel Jan Vojtko. Takový model by ale měl fungovat mezi rodiči a dětmi, nikoli partnery, zdůrazňuje.

Jsme v běžném životě tak trochu herci? Manipulace je přirozenou součástí lidského chování, rozpoznat jí je ale mnohdy složité. „Jakmile je vztah s druhým člověkem z jakéhokoli důvodu nevyrovnaný, otevírá to prostor. To je ta chvíle, kdy se začíná manipulovat,“ poukazuje ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček. V debatě z cyklu Ctnosti a neřesti se potkává s herečkou Klárou Melíškovou a mediální teoretičkou Lenkou Vochocovou. Moderuje Renata Kalenská.

Ovládnutí Arktidy a arktických vod láká Rusko, Spojené státy i Čínu. Strategický prostor je ideální pro podvodní plavby a zároveň je bohatý na plyn, ropu i vzácné kovy. „Rusko se na kontrole a ovládání Arktidy může podílet jedině, a to je můj názor, jako juniorní partner svého strategického spojence, totiž komunisticko-konfuciánské Číny,“ tvrdí v Leonardu Plus Petr Hlaváček, hlavní editor Forum 24. Budoucnost Arktidy s ním rozebírají také Michael Romancov a Martin Margold.

Povodně, pandemie nebo válka. Krize vyžadují specifickou komunikaci ze strany státu i neziskových organizací. Informační prostor ale mění umělá inteligence a dezinformace. „Bude čím dál obtížnější zorientovat se v tom, co je skutečnost,” upozorňuje v Leonardu Plus Dominik Presl z Asociace pro mezinárodní otázky. „Míra nejistoty a chaosu by dnes byla pravděpodobně ještě vyšší při srovnatelné krizi, než byla před deseti lety,“ shrnuje ředitel české Greenpeace Pavel Gruber.

Česko zná rozpočet pro letošní rok, který Sněmovna schválila se schodkem 310 miliard korun. Nejspornějším tématem emotivní debaty byly i výdaje na obranu. „Jde o to, jak se ten koláč rozdělí a jak dokážou jednotlivá ministerstva snížit své náklady na výdaje, které nejsou v téhle chvíli nezbytné,“ poukazuje v Leonardu Plus historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a v Cambridge.

Klimatická změna může znít jako abstraktní problém, promítá se ale do oblastí, které přímo ovlivňují naše životy. Mimo jiné dopadá na zemědělství, průmysl i biologickou rozmanitost. Česku se ale stále nedaří krajinu nenarušovat, upozorňuje Zuzana Harmáčková z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky. „Pokud takhle budeme pokračovat dál, můžeme se dostat do docela závažných problémů,“ varuje v Leonardu Plus.

Mozková mrtvice postihne ročně asi 25 tisíc Čechů. Jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí a způsobuje i dlouhodobá závažná postižení. Věda se proto zabývá také tím, jak a jestli je možné poškozené části mozku obnovit. „Mozek má určitě schopnost sám sebe do jisté míry přestavovat a udržovat,“ vysvětluje v Leonardu Plus molekulární bioložka Lucie Janečková z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky.

Život dětí a dospívajících se stále více přesouvá na internet, kde často sdílí své jméno i fotografii obličeje. I ta může být ale pomocí nástrojů umělé inteligence zneužita. „Kdo chce, tak dokáže udělat nahou fotku i z fotky obličeje,“ upozorňuje v Leonardu Plus Dominik Voráč z Institutu pro výzkum a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se podílel na výzkumu Čeští žáci v online světě 2025.

Další lék proti viru HIV má českou stopu. Zásadní podíl na něm má Tomáš Cihlář se svým kalifornským týmem. Na rozdíl od denně užívaných antivirotik lék stačí injekčně aplikovat dvakrát ročně a funguje i jako prevence. „Myslím, že naše látka může významně přispět k omezení počtu nových infekcí,“ říká v Leonardu Plus Tomáš Cihlář, viceprezident pro virologii společnosti Gilead Sciences, kterého časopis Time zařadil mezi sto nejvlivnějších lidí světa.

Symfonické orchestry dnes nehrají jen klasickou hudbu, ale i tu filmovou nebo popovou. Interpretace nejen vážné hudby se přitom neustále vyvíjí tak, aby posluchače oslovila. „Při interpretaci hudby jde o to vytáhnout věci, které jsou nadčasové, které mají potenciál, které osloví vás jako interpreta,“ vysvětluje pro Leonardo Plus dirigent a skladatel se srbskými kořeny Marko Ivanović.

Klimatická změna může vyvolat celosvětové nestability a promluvit tak do geopolitického řádu. Dokazuje to i jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který mluví o potřebě získat Grónsko. Odtávající led otevírá totiž mimo jiné i nové námořní cesty. „Řada zemí si pomalu, ale jistě začíná přiznávat, že ozbrojené síly budou v životních katastrofách sehrávat větší roli,“ poukazuje v Leonardu Plus vesmírný inženýr Jan Lukačevič.

Rusko se snaží přelstít přírodu a vrací se k staronovému plánu – obracení ruských řek. Cílem je odvést části některých sibiřských vodních toků ze severního směru, kam přirozeně plynou, na jih. Podle historika Petra Hlaváčka má velkolepý plán hlavně posílit domácí hrdost. „Rusové by do toho projektu vůbec neměli jít,“ hodnotí v Leonardu Plus hydrolog a geograf Bohumír Janský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Láska a vztahy jsou proces, který se vyvíjí i cyklí. V ideálním případě spolu partneři rostou a stárnou. V takzvané synergické fázi dokážou fungovat v páru i sami za sebe a vnímají emoce a myšlenky druhého. „Unikátnost intimního, dlouhodobého vztahu, který zažíval synergické stavy, je v tom, že my dva jsme si velmi důležitým zdrojem psychické odolnosti a práce se stresem,“ vysvětluje v pořadu Leonardo Plus párový terapeut a spisovatel Jan Vojtko.

Třetina pacientů nereaguje na léčbu antidepresivy. Od těžkých depresivních stavů jim ale může pomoci alternativní léčba a psychedelické látky. „Dnes o nich uvažujeme jako o látkách, které mají transdiagnostický potenciál, lze je využít u různých diagnostických jednotek napříč úzkostnými poruchami,“ popisuje pro Český rozhlas Plus psychiatr, psychoterapeut a neurovědec Filip Tylš, spoluzakladatel kliniky Psyon. Nedávno se spojil s filmovým štábem a hledali nové léčebné metody.

Americký prezident Donald Trump s novým rokem výrazně mění geopolitické a mocenské dělení světa. Americké jednotky na jeho příkaz zajaly venezuelského autoritářského vůdce Nicoláse Madura a americký prezident dává jasně najevo, že Venezuelou americká rozpínavost nekončí. „O tom, že má Trump v úmyslu získat Grónsko pod americkou kontrolu nepochybujme ani na vteřinu,“ zdůrazňuje pro Leonardo Plus ekonomka Jana Matesová, bývalá česká zástupkyně u Světové banky.

Problém se závislostí se v Česku týká milionů lidí, ukazuje výroční zpráva. Každý pátý dospělý je denní kuřák a rizikově pije alkohol zhruba 1,5 milionu obyvatel. Objevují se ale i nové návykové látky a výjimkou není ani zneužívání léků. „Je to zhruba 1,1 milionu osob, které zneužívají nebo nadužívají léky mimo preskripci,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus expert na závislosti, vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku Adam Kulhánek.

Vyjednávání je disciplína, kterou používáme ve většině životních situacích. Výsledkem vyjednávacího procesu může být výše platu, rodinná dovolená, ale také například mír. „I když je to složité, bylo by dobré jednat zdvořile, bez ironie, bez agrese. A neměli bychom ve druhé straně vytvořit pocit, že se s ní zachází nespravedlivě,” vysvětluje pro Český rozhlas Plus Vladimír Nálevka, školitel a konzultant oboru vyjednávání.

První česká klimatická žaloba neuspěla. Naopak Mezinárodní soudní dvůr v Haagu letos vydal historické stanovisko, které nově definovalo povinnosti států chránit klima jako součást lidských práv. „I soudy se vyjádřily pro to, že takto závažný globální problém nemůže být ponechán, dá se říct, na libovůli států a jejich vlád,” poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus právnička Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd České republiky.

Průmyslově zpracované potraviny mají negativní vliv na naše zdraví. Některé poškozují i orgány a mohou přispívat k obezitě. Ta se dnes léčí i pomocí speciálních léků nebo řízeného hladovění. „Je prokázáno, že pokud budeme držet jeden den půst při dostatečném příjmu tekutin, pak se budeme cítit lépe, lépe se soustředíme a fyzicky nám bude dobře. Pokud je člověk zdravý, nelze proti tomu nic namítat,“ říká v Leonardu Plus chirurg a expert na léčbu obezity Martin Fried. (Repríza)

Vztahy jsou dynamický proces, vyvíjíme se v nich společně i každý zvlášť. Po vykrystalizování partnerských odlišností se navíc mnohdy pouštíme do objevování nás samotných, a to do vztahu přináší novou dynamiku i otázky. „Kouzlo intimních vztahů je v tom, že pokud v nich cítím bezpečí a blízkost, tak jako člověk rostu. Jenomže to se tak hezky říká od mikrofonu,“ připouští v pořadu Leonardo Plus párový terapeut Jan Vojtko.

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“

Na dějiny často nahlížíme optikou svého národa. Meziválečné Československo bylo ale domovem řady národnostních skupin. K těm se ve svém vzkazu, zveřejněném teprve letos, vyjadřoval i první československý prezident Tomáš G. Masaryk. „Je problém, když se pohled nějaké dokonce jen úzké skupiny lidí začne považovat za normotvorný,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus historička a germanistka Kateřina Čapková z Katedry Blízkého východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Nebinární Maxine je napadena homofobně motivovaným agresorem a následkem toho zemře její dědeček. Od toho se odvíjí příběh, který Ridina Ahmedová zpracovala v sérii Odpustit? a režisér Jiří Havelka ho zachycuje v divadelní hře Facka. S romským mladíkem Adrianem, který dědečka napadl, se rodina Maxine setkala. „Tak otevřené, respektující lidi jsem asi nikdy nezažila,“ říká právnička Klára Kalibová. Poslechněte si debatu Ahmedové, Kalibové a Havelkové o odpuštění a trestu.

Práce je nedílnou součástí našeho života. Je to prostředek k obživě, ideálně ale také činnost, která nás naplňuje a dává životu smysl. „Workoholik může být vlastně docela spokojený,“ uznává v pořadu Leonardo Plus sociální psycholožka a vědecká pracovnice Psychologického ústavu Akademie věd Kateřina Zábrodská a pokračuje: „Na problém může workoholika upozornit okolí – lidé často zanedbávají vztahy, partnera, děti, kolegy. Základem je rozpoznat to a přiznat si to.“ (Repríza)

Z krize bydlení se stává celospolečenský problém, ačkoliv je v Česku 16 procent bytů prázdných. Při výstavbě se ale mnohdy nemyslí na budoucí problémy ani na stárnoucí populaci, tvrdí pro Český rozhlas Plus architekt a místopředseda České komory architektů Petr Lešek. „Dokud budeme mluvit o velkých číslech a velkém problému, tak s tím bohužel těžko něco uděláme, protože budeme čekat na velké řešení,“ poukazuje architekt a doporučuje se zaměřit i na menší projekty.

Rozchod je nedílnou součástí našich životů, konec romantického vztahu někdy zažije většina z nás. Pojí se často s negativními pocity, může nás ale také něco naučit. „Láska není emoce, je to velmi složitý proces, který mě něco naučil. A já si to můžu zachovat a dál s tím pokračovat do jiného vztahu,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko a doplňuje: „Víme, že při rozchodu se velmi rychle aktivují určité části mozku, které jsou spojené se závislostí.”

O komunistické Číně se mluví jako o globálním tygrovi čisté energetiky. Zároveň ale dál staví uhelné elektrárny a vypouští nejvíc emisí ze všech zemí světa. „Dostat se k uhlíkové neutralitě nebo ke snížení dopadů klimatické změny bez Číny už úplně nejde,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus sinoložka a reportérka serveru iROZHLAS Jana Václavíková. „Čína technologicky dominuje,“ doplňuje analytik Asociace pro mezinárodní otázky Jan Svoboda.

První republiku Češi obecně považují za vzor demokratického státu a odvolávají se k němu i současní politici. Někteří komentátoři a politologové ale v posledních letech poukazují na absenci idejí i osobností, které by je zastávaly. „V prvorepublikové politice byly osobnosti, které hájily principy, dnes politici opakují fráze,“ komentuje rozdíl historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a v Cambridge.

Prostorové uspořádání i funkce knihoven se v poslední době viditelně proměňují. Jak konkrétně je změní budoucnost, se pokusily nastínit knihovny zapojené do soutěže Bibliotheca inspirans. „Úkolem a budoucností knihoven je sledovat trendy, nasedat na ně,“ popisuje pro Český rozhlas Plus ředitelka jedné z pěti oceněných knihoven Jana Sikorová. „Poslání knihoven je mnohem širší, možná jen není tak patrné na první pohled,“ doplňuje porotkyně soutěže Pavlína Kolínová.

Na to, aby svým sledujícím vysvětlili třeba změnu klimatu, mají často jen desítky sekund. Takzvaní greenfluenceři na sociálních sítích poutavě vysvětlují složité, společensky naléhavé problémy. „Snažím se změnit tu emoci, kterou mají lidi spojenou s životním prostředím,“ popisuje pro Český rozhlas Plus greenfluencerka Rozárie Haškovcová. „Vznikly tady antisystémové strany, které mají politiku založenou na kritice Green Dealu,“ upozorňuje greenfluencer Tadeáš Čech.

Do pražského Národního muzea připutovaly vzácné ostatky předků člověka z Etiopie. Fosilie známé jako Lucy a Selam jsou přes tři miliony let staré. „Role Selam a Lucy je propojit člověka s přírodou. Přispěly k pochopení toho, jak jsme se stali lidmi a jakou máme roli dnes tváří v tvář problémům, které prožíváme,“ říká pro Český rozhlas Plus objevitel Selam Zeresenay Alemseged. Do Leonarda Plus přišel i s Donaldem Johansonem, který objevil Lucy.

V prvních čtyřech staletích našeho letopočtu procházely naším územím římské legie. Dokazuje to řada archeologických nálezů například tehdejší peněženky nebo vojenské výzbroje. „Veškeré nálezy, které dokážeme i pomocí občanských vědců zachránit, zůstávají trvalou součástí naší dlouhodobé identity,“ vyzdvihuje pro Český rozhlas Plus archeolog Balázs Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu Akademie věd v Brně.

„Romantika, ve které dodnes žijeme, nás učí: A žili šťastně až na věky. Nevidíme to, že princ z Popelky po třech letech úplně šílel, protože vyhodila všechno služebnictvo a pořád jen uklízela, neměla na něj čas a vůbec byla příšerná,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko. Emoce spojené se zamilovaností totiž časem přirozeně poklesnou a nastane takzvaná diferenciační fáze vztahu. „Vlastně se učíme trochu zjišťovat, co ten reálný, žitý vztah opravdu je.“

Nová obchodní éra je tady. Donald Trump naplnil své hrozby a zavedl reciproční cla na země, které podle něj mají nevyrovnanou obchodní bilanci se Spojenými státy. „On jedná právem silnějšího a jeho základním vyjednávacím nástrojem, mocenským nástrojem, jsou cla,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.

Mladí lidé se zajímají o otázky měnícího se klimatu a často o nich mají i větší povědomí než jiné generace. V Austrálii jim ale přístup k informacím může komplikovat zákaz sociálních sítí pro děti mladší 16 let. „Sociální média jsou skvělým způsobem, jak vzdělávat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus australská bioložka, spisovatelka a televizní moderátorka Lee Constable, která popularizuje vědu hlavně se zaměřením na děti a mládež.

Jedním ze zlomových bodů změny klimatu je tání permafrostu. Hrozí například to, že se při oteplení Sibiře mohou objevit nové bakterie a nemoci, které lidská civilizace ještě nezažila. „V roce 2016 byla na Sibiři velká vlna veder a zahynulo hodně sobů. Zjistilo se, že zahynuli na antrax. Veterináři ho geneticky prozkoumali a zjistili, že se jedná o starodávnou bakterii,“ říká v Leonardu Plus lékařka Marie Bourne. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2024.)

Americko-evropská obchodní jednání vrcholí. Americký prezident Donald Trump hrozí až 50procentními cly. Spojené státy přitom byly desítky let považovány za největšího bezpečnostního a obchodního spojence Evropy. „Od roku 1918 by se Evropa bez amerických peněz nepohnula z místa,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a na britském Cambridge.

Vyšší bezpečnost a obranyschopnost státu nemusí být v rozporu s klimatickými cíli. „Když se zbavíme závislosti na fosilních palivech, zbavíme se závislosti na dovozu ze zemí, které mohou tato paliva zneužít jako politickou páku,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus expert na energetickou bezpečnost z Masarykovy univerzity Martin Jirušek. „Nebude to nejlevnější, ale nejspíš to stojí za to,“ doplňuje ředitel organizace Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.

Leden se změní v máj a v břiše se rozletí motýli. Filmy i texty písní často popisují, jak má zamilovanost vypadat. Ve společnosti sociálních sítí se naše pojetí vztahů mění a romantismus se dostává i do politiky. „O člověku už opravdu spoustu věcí víme – a místo toho, abychom se osvobozovali, jsme pořád tlačeni do nějakých pseudotradičních romantických aspektů,“ poznamenává pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko.

Marek Audy se svým týmem nedávno objevil největší termální jezero světa, spoluobjevil i jeskyně na výpravě ve Venezuele a úspěchů má za sebou víc. „Speleologie je vždy týmová. Nikdy to není jednotlivec, který jeskyně objevuje,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus speleolog, fotograf a autor Marek Audy. V pořadu Leonardo Plus přibližuje, jak chodí náhodě naproti a co na to říkají kolegové. Všichni jsou přitom dobrovolníci. „Profesionální tým žádný stát nemá,“ říká. (Repríza)

S vrcholovým sportem se mnohdy pojí i tlak na nízkou váhu. Obzvlášť u žen ale může nedostatek energie vést k syndromu relativní energetické nedostatečnosti (REDs) a k vážným zdravotním komplikacím. „Ženy jsou více ohrožené. Trénink je totiž postaven na vědeckém výzkumu, který se stále převážně dělal a stále dělá jen na mužích,“ poukazuje v pořadu Leonardo Plus triatlonistka Aneta Grabmüller Soldati, zakladatelka projektu Naplno. Se syndromem má osobní zkušenost. (Repríza)

Mladí lidé znají 90. léta v Česku jen z vyprávění nebo hodin dějepisu. Podle průzkumu, který pro Knihovnu Václava Havla zpracovala agentura STEM, je ale hodnotí pozitivně a přáli by si, aby období bylo pevnou součástí výuky. „To je důležitý vzkaz pro celý vzdělávací systém,“ říká pro Český rozhlas Plus vedoucí vzdělávacích projektů Knihovny Václava Havla Barbora Grečnerová. Průzkum přibližuje společně s výzkumnicí STEMu Jitkou Uhrovou. (Repríza)

„Emoce se učíme postupně rozpoznávat, označovat – a je to práce na celý život,“ říká sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, která působí i na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a v Národním institutu SYRI. „Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest. Zranění z online prostoru jsou tak stejně děsivá, ne-li děsivější,“ zdůrazňuje v pořadu Leonardo Plus natáčeného na Týdnu Akademie věd. (Repríza.)

Syndrom vyhoření máme spojený především s pracovním nasazením a kariérou, ale pozornost výzkumníků se mu poslední dobou věnuje také v rodičovství. „Jsme zavaleni nezměrným množstvím zdrojů pro pochybnosti o vlastním rodičovství,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Lenka Štěpánková z Institutu pro psychologický výzkum a Katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v listopadu 2024.)

I když historická hranice Sudet desítky let formálně neexistuje, stále vytváří mezi lidmi předěl. Prokázala to i nejnovější studie vědců z Národního institutu SYRI. „Překvapilo nás, že i sousední obce – jedna zařazená do pohraničí, druhá do vnitrozemí – prokázaly statisticky významný rozdíl v sociálních a ekonomických hodnotách,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus sociální geografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavlína Netrdová, spoluautorka studie. (Repríza)