Český rozhlas - Věda

Vědci dovedou rozezvučet mikroskopické krystaly jako zvonkohru ? místo paliček ale používají lasery. Jak touto technikou poznají nové schopnosti materiálů? - Méně plýtvání a méně odpadu. Vědci vyvíjejí technologie, které můžou změnit způsob domácího skladování potravin. Jak to bude fungovat v praxi? Moderuje Lenka Vahalová.

Falešný bankéř obral oběť o statisíce, nebo dokonce miliony – takové případy jsou v Česku na denním pořádku. Policie jich eviduje víc jak stovku měsíčně. Celkové škody jdou pak do stovek milionů korun. Proč se nedaří podvodníky zastavit a na co si dát pozor?

Vzpomínka na Martina Šolce (4:49) – Příběhy se šestkou: Engelbert Zaschka (17:32) – Knihovnička: Po roce 1177 př. Kr. (21:06) – Co dnes víme o pyramidách, 2. část (25:13)

Astronomické léto začíná letním slunovratem. Ten letos nastane 21. června v 10.24 hodin. V tento okamžik bude Slunce nejdál od nebeského rovníku, zároveň vstoupí do znamení Raka.

Náboženství, víra a spiritualita ovlivňují jednotlivce i celou společnost. V takzvaném duchovnu hledají lidé odpovědi i v době všudypřítomných technologií a umělé inteligence. „Ono to vypadá, že tím, že dochází k technologickému pokroku, se náboženství dostává na druhou kolej. Právě naopak,“ objasňuje v pořadu Leonardo Plus religionistka Zuzana Marie Kostićová z Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy.

00:00 témata magazínu00:48 průzkumné roboty Fakulty elektrotechnické ČVUT06:37 rozeznívání krystalů pomocí laseru10:46 mraveniště zblízka14:42 pozornost a zvládání psychické zátěže18:10 ideální využívání AI

Badatelé z Tokia objevili nový typ obřích virů. Dostaly jméno ushikuviry podle jezera v regionu, kde je našli. Tento virus napadá měňavky a proniká svébytným způsobem do jádra hostitelské buňky. Objev oživil vědeckou debatu o tom, zda mohly viry přispět k vzniku složitějších forem života, jaké známe dnes.

Poslechněte si:01:07 Poznáte záludné hlasy přírody?11:28 Co je to čas?21:25 Objev atmosféry Venuše24:47 Jak mozek vnímá hudbu?37:07 Co přežije v žaludku?43:16 Zvířata imunní k chorobámHovoří zoolog Jan Andreska nebo astrofyzik Petr Kulhánek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Jaroslava Petra Geneticky modifikovaná Zoo čte Ivo Theimer.

V herním světě existuje jen málo žánrů, kterým byl konec předpovídán tak často jako klasickým adventurám. A přesto jsou tu stále s námi. V nejnovějším Questu se proto Jarda, Lukáš a Šárka vydali na výpravu za minulostí i současností žánru, který navzdory všem prognózám dál přežívá. A možná i prosperuje.

Americký archeolog Eric H. Cline se probírá následky kolapsu civilizací doby bronzové ve Středomoří a na Předním východě a nachází nepříjemné paralely s dneškem.

Na Veletrhu vědy v pražských Letňanech si to návštěvníci můžou sami vyzkoušet na unikátním hydraulickém modelu. - Jak mladí vědci a vědkyně mění svět mapuje už rok na Dvojce pořad Žárovky. Od této neděle ho bude vysílat i Český rozhlas Plus a k poslechu vás pozve autorka Žárovek Pavla Hubálková. - Šakal dobývá Evropu. Jak se z této šelmy stal jeden z nejrychleji se šířících savců Evropy? Moderuje Renata Kropáčková.

Umělá inteligence může být dobrý sluha, ale nesmí pracovat bez dohledu. Když neví odpověď na uživatelovu otázku, dokáže si vymýšlet. Jak s „halucinacemi“ AI pracují novináři a do jakých pastí umělé inteligence mohou spadnout? „Nesvěřit stroji zbytečnou práci je hloupé,“ uznává v pořadu Online Plus redaktor deníku N Petr Koubský. „Když člověk předá AI vyhledávání zdrojů, zapomene všechny instinkty, které má ohledně jejich posuzování,“ varuje Pavel Kasík, redaktor Seznam Zpráv.

Jaké nové výrobky se z nich dají vytvořit? - Hlavní cenu za Nejlepší film v České soutěži na festivalu Jeden svět zíslal film o "olosených lidech", který dnes vstupuje do kin. Jak se do něj zapojili vědci? A jaké je natáčení živočichů v divočině? - Kde by investoři měli a neměli stavět větrné elektrárny? To řeší třeba kvůli ohlášeným akceleračním zónám v mnoha obcích. Na Opavsku jdou ale ještě dál. Chystá se tam stavba první větrné elektrárny v Česku zadaná a vlastněná přímo místními lidmi. - Dnes začíná na pražském výstavišti Veletrh vědy. Moderuje Renata Kropáčková.

Počátky lidské civilizace nejspíše vypadaly úplně jinak, než říkají učebnice. Dokládají to jedenáct tisíc let stará naleziště v dnešní turecké Anatolii. Pracují na nich turečtí i čeští archeologové. Na jejich nedávném setkání v Praze vystoupil přední odborník z Istanbulské univerzity Necmi Karul.

Tomáš je šéfem největší kreativní agentury v Česku pro spolupráci s tvůrci, kerá zastupuje např. FIZIho, MenTa, Davida Váchu, Jirku, Báru Votíkovou a mnoho dalších.

Zřejmě jde o první úspěšný odchov v Evropě. Jak takový orel vůbec vypadá a proč se v zoo vyskytuje jen vzácně? - Kybernetici z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni dávají veřejnosti zdarma k vyzkoušení novou aplikaci, která pomocí analýzy řeči a paměti pomáhá včas odhalit možné příznaky Alzheimerovy nemoci či dalších forem demence. Moderuje Lucie Vopálenská.

Vědci z brněnského VUT vyvíjejí nástroj ověřující pomocí umělé inteligence fakta v online komentářích. Chtějí tím pomoci novinářům i firmám odhalovat manipulace a dezinformace v internetových diskuzích. Cílem systému ale není podle vývojářů určovat, co je pravda a co lež, ale nabízet uživatelům důkazy a souvislosti, aby si mohli vytvořit vlastní názor.

Teenager tráví hodiny chatováním s virtuálním kamarádem. Svěří mu toho více než skutečným přátelům nebo rodičům. Je to problém, nebo běžná věc, kterou přinesl boom AI technologií?

Může tento problém komplikovat snahu znovu otěhotnět? - Přehlíží česká společnost nevhodné vztahy na českých školách? Co ukazují čerstvá data o sexuálním obtěžování dětí a mladistvích ze strany pedagogů? - Desítky tisíc Čechů začaly sdílet elektřinu, kterou si sami vyrobí. Moderuje Lenka Vahalová.

Zajímavosti zpod redakčního stolu: strakapoudi, mamuti, dinosauři a indiánské jazyky (4:38) – Procházka červnovou oblohou (17:58) – Co víme o pyramidách, 1. část (23:14)

Katastr nemovitostí je jedním z klíčových novinářských zdrojů. Čerpají z něj jak datoví novináři, tak i investigativní reportéři. Po letech ale opět dochází v přístupu do katastru ke změnám. Jak se to dotkne novinářů, ale i běžných uživatelů? Neohrozí to investigativní práci? A jak moc se budou muset změnit zaběhlé redakční rutiny? Odpovídá novinář Jan Cibulka.

Vesmírná mise Artemis II byla úspěšná. Posádka v dubnu 2026 doletěla k Měsíci a prohlédla si jeho odvrácenou stranu. Co bude dál? Dřív se předpokládalo, že další mise Artemis III už poletí přímo na Měsíc a dva členové posádky se projdou po povrchu, to se ale nakonec ještě nestane.

Český vzdělávací systém má velké rezervy v rozvoji socioemočních dovedností, hodnot a postojů. Takzvané měkké dovednosti jsou přitom pro budoucí život natolik významné, že by jejich rozvoj měly podle odborníků podporovat vlády i vzdělávací instituce. „Pro učitele je mnohem důležitější vytvořit prostor, kde mohou znovu zažít možnost sdílení,“ říká v Leonardu Plus Eva Čechová z Katedry autorské tvorby a pedagogiky na DAMU.

S Vegou, Denebem a Altairem: trojúhelník hvězd na prahu počínajícího astronomického léta a pohledy do blízkého i vzdálenějšího vesmíru.

Nové typy freonů, které lidstvo používá už celá desetiletí a pomohly zachránit ozónovou vrstvu, bohužel zároveň škodí životnímu prostředí. Chemické látky z nich se desítky let drží v půdě, ve vodě nebo i v arktickém ledu.

00:00 témata magazínu00:30 testování roztroušené sklerózy04:10 moderní léčba roztroušené sklerózy07:40 jak se měří pocitová teplota?09:30 AI a dezinformace13:30 diskuze pod zpravodajskými články17:00 pravěké vesnice v Anatolii

Poslechněte si:01:12 Mohl Moby Dick potopit loď?11:24 Útok na lidské nervy17:00 Co může změnit člověka?28:00 Prvním parníkem přes oceán33:33 Lze slyšet zvuky hvězd?43:42 Vyrobíme chytré myši?Hovoří neurolog František Koukolík nebo astronom Marek Skarka. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Jaroslava Petra Geneticky modifikovaná Zoo čte Ivo Theimer.

Do studia Questu tentokrát dorazil Petr Filipovič z ústřední autorské trojice nové české adventury Phonopolis ze studia Amanita Design. Společně s Jardou a Šárkou rozebírali nejen samotnou hru, ale i dlouhou a místy dost náročnou cestu, která vedla k jejímu vzniku. Vývoj totiž od prvních nápadů trval více než dvanáct let.

Proč se až 43 procent Čechů při hledání zaměstnání setkává s předsudky, v horším případě dokonce s diskriminací založenou na věku? - Kvalitu vody v lipenské přehradě podle studie ovlivňuje fosfor z rašelinišť. Moderuje Renata Kropáčková.

Jak se AI podílí na psaní novinářských textů? „Jsem vlastně rád za to, že novináři to vzali konzervativněji,“ říká v pořadu Online Plus novinář Seznam Zpráv Pavel Kasík, oceněný v kategorii inovativní žurnalistika za texty z oblasti velkých jazykových modelů AI. „Nakonec se bude řešit přednostně to, co je opravdu důležité: Jestli je text relevantní,“ soudí vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Jedna ulice sálá vedrem, druhá chladí. Brněnští vědci mapují, jaké horko lidé v různých částech města skutečně cítí. - Pomocí jakých druhů počítačových her se dá ve školách učit sexuální výchova? - A na Mendelově univerzitě vyvinuli aplikaci pro středoškoláky, která je učí lepšímu hospodaření s vodou. Moderuje Renata Kropáčková.

Můžeme je vidět z letadla, většina z nás si jich ale na letišti vůbec nevšimne. Nenápadné sloupy na začátku a konci přistávací dráhy přitom hrají zásadní roli při určování dohlednosti. Na pražském letišti v Ruzyni mají šest speciálních přístrojů, které se používají výhradně na letištních plochách. Bez jejich dat by letadla za snížené viditelnosti nemohla přistávat. Pilotům totiž poskytují klíčovou informaci, jak daleko na dráze skutečně uvidí.

Edward Jenner, venkovský lékař a přírodovědec, zachránil nespočet lidských životů, když na konci 18. století vymyslel a jako první také provedl očkování proti neštovicím.

Když hraje maminku, dává si na hlavu utěrku. Když hraje tatínka, vycpává si břicho. Jak na to youtuber David Vácha přišel?

Zleva dobrý, zprava letadlo – i tak vypadá každodenní cesta leteckých meteorologů a pozorovatelů do práce, tedy přesněji na jejich pozorovatelské stanoviště na pražské Ruzyni. Svou meteorologickou zahrádku mají na volném prostranství mezi oběma drahami, tak aby dobře viděli do všech stran. A právě tam se sbíhají naměřená data o počasí, která jsou nezbytná k bezpečnému vzletu i přistání.

Zjistili jste, že nemáte telefon. Nejspíš jste ho někde zapomněli, v horším případě vám ho ukradli. Naštěstí se vám během několika hodin ozvala společnost Apple, že se zařízení našlo a pro jeho navrácení stačí vyplnit formulář online. Pozor, je to propracovaný podvod, a hrozí vám krádež peněz z účtu. Jak podvod funguje?

Lesy Českého Švýcarska čtyři roky po požáru (4:32) – Historie: Meidži, strategická transformace jedné civilizace (19:09) – Návrat k Měsíci: Jaká bude budoucnost? (24:57)

Vesmírná mise Artemis II úspěšně skončila. Posádka lodi Orion si prohlédla odvrácenou stranu Měsíce. Stalo se to tak po 54 letech. Předtím se totiž lidé dostali naposledy k Měsíci v roce 1972 během mise Apollo 17.

V českých domácnostech sílí zájem o efektivní úsporu energií, a to především kvůli nestabilní geopolitická situace a obavám z války. Sdílení elektřiny v praxi popisují v pořadu Leonardo Plus, natočeném na festivalu AFO Olomouc, Jakub Šmíd z energetické skupiny SK Žárovka a energetický expert Hnutí Duha Ondřej Pašek. „Komunitní energetika je příležitostí, jak uchopit budoucnost do vlastních rukou,“ vyzdvihuje expert.

00:00 témata magazínu;00:42 rozhovor s vedoucí Odboru letecké meteorologie ČHMÚ Blankou Chalupníkovou;06:34 meteorologická zahrádka;10:50 rozhovor s pozorovatelem Pavlem Pačesem a předpovídání bouřek;14:48 transmisometry na letišti;18:33 budoucnost letecké meteorologie

V Coloradu se našel zub zatím nejranějšího známého předka či příbuzného dnešních primátů, tedy i člověka. Drobný savec zvaný Purgatorius nese jméno podle Očistcové hory, prvního naleziště tohoto druhu v Montaně. Úspěšně se šířil po světě po vyhynutí dinosaurů. Z dosavadních nálezů vědci vykonstruovali, že náš někdejší předek či příbuzný bylo zvíře, které se nejspíš podobalo dnešní taně. To je malý asijský hmyzožravý savec.

Poslechněte si:01:11 Prvohorní halucinace11:15 Končí život v ráji zánikem?16:31 Neznámé formy života27:07 Kdo nám pije krev?34:42 Využijeme zombie buňky?44:22 Léky z živých bioreaktorůHovoří paleontolog Štěpán Rak nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Jaroslava Petra Geneticky modifikovaná Zoo čte Ivo Theimer.

V nejnovějším Questu se Jarda a Šárka vydávají do dvou velmi odlišných světů. Jeden je černobílý, kreslený a připomíná animované grotesky z třicátých let, zatímco ten druhý temný, klaustrofobický a plný lidí, kterým by prospělo trochu méně panikařit ve vesmíru. Společné mají hlavně to, že ani v jednom není radno zůstávat moc dlouho.

Polský kyberbezpečnostní úřad varoval zaměstnance pracující s citlivými systémy, aby byli opatrnější při používání aplikace Signal. Varování souvisí se zvýšeným počtem phishingových útoků, které se snaží od uživatelů Signalu získat jejich přihlašovací údaje a ovládnout jejich účet. Falešné zprávy se maskují jako zprávy od týmu Signalu. „Žádný systém není zabezpečitelný proti naivitě selhání jeho uživatelů,“ připouští v Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Signál satelitní navigace v Pobaltí není spolehlivý, hlásí tamní experti. Stále častěji zaznamenávají výpadky spojení a rušení ve vzduchu, na moři i na zemi. O aktuální situaci mluvil na pražském setkání ke kyberbezpečnosti odborník z litevského telekomunikačního úřadu Darius Kuliešius.

Justýna je úspěšná modelka, herečka a influencerka. Justý je Miss Czech Republic 2023 a ráda yappuje, což znamená, že ráda mluví, natáčí vlogy a učí se španělsky.

Zdravotnická dokumentace, posílání peněz mezi bankami, policejní vyšetřování nebo tajné zprávy o vojenských operacích – všechny tyto informace dnes chrání šifrování. S nástupem kvantových počítačů ale současné zabezpečení přestává být do budoucna jistotou. Podle odborníků nejsou problémem samotné šifry, ale bezpečné předávání jejich klíčů. Ostravští experti proto vyvinuli simulátor, který jejich množství dokáže dopředu spočítat.

Vrchní soud minulý týden spustil asistenta založeného na umělé inteligenci, mělo jít o jakousi virtuální justiční poradnu. Jenže sotva začal fungovat, už se objevily i první problémy. Aplikace někdy odpovídala nesprávně a mohla taky ohrozit soukromí. Jak se něco takového stane? A na co by si lidé měli dát pozor?

Dva nevyhlášené závody o Měsíc (4:38) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Nejjasnější supernova (22:05) – Bohové a bohyně starých Slovanů, 3. část: Co zbylo (27:51)

Každému z nás se asi stalo, že ho lékař poslal na vyšetření s tím, že si sami máme sehnat pracoviště a termín, kde nám ho provedou. Následně jsme pak obvolávali různá lékařská zařízení a čekali. Jak jsou vlastně tyto lhůty v Česku evidované? Jaká pravidla čekání omezují? A dodržují se vůbec? V novém vydání podcastu Dataři to vysvětlí analytik Jan Boček.Místo 52 týdnů i 190. Čekací doby na velké ortopedické zákroky se od covidu nezkrátily, stále překračují limit

Nejnápadnějším souhvězdím jarní oblohy je Lev. Seskupení hvězd připomíná ležící kočku, hříva je znázorněna obloukem. Na pomyslném ocase září jasná hvězda Denebola, ale nejjasnější hvězdou Lva je Regulus na hrudi zvířete.

Cennosti, obrazy, knihy. Rabování švédských vojsk během třicetileté války v 17. století postihlo řadu českých i moravských měst a obcí. „Odvézt knihy z okupovaných zemí pro ně byla velmi snadná cesta, jak zaplnit prázdné regály knihoven,“ vysvětluje v pořadu Leonardo Plus výzkumnice Lenka Veselá, autorka knihy Švédská knižní kořist z českých zemí, která působí v Knihovně Akademie věd ČR.

Na přelomu letošního dubna a května uplynulo právě 1020 let od prvních pozorování „nové hvězdy“ – nejjasnější supernovy našeho letopočtu, která zazářila v souhvězdí Vlka.

00:00 témata Magazínu Experiment00:25 kostní implantáty z 3D tiskárny03:56 vývoj kožních náhrad a rozhovor s chirurgem Břetislavem Lipovým07:30 den otevřených dveří na hvězdárně v Ondřejově09:15 šifrování tajných informací13:12 rozvoj kvantových počítačů17:11 rušení GPS signálu v Pobaltí

Ryba korálových útesů Indického a Tichého oceánu, česky zvaná metařík žlutý, využívá červené pigmenty a její břicho svítí zářivou modří. Enzym a chemikálie, které ke svícení potřebuje, si ale neumí vyrobit sama. Krade je své kořisti, korýšům zvaným mořské světlušky.

Poslechněte si:01:15 Spolupracují vlci a krkavci?10:07 Případ ozónové díry16:06 Původce tuberkulózy21:10 Jsou ve vesmíru jiné civilizace?32:00 Co ovlivňuje naši chuť?41:43 Losos, který roste jako z vodyHovoří astrobiolog Tomáš Petrásek nebo chemik Jan Havlík. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Jaroslava Petra Geneticky modifikovaná Zoo čte Ivo Theimer.

V nejnovějším Questu si Jarda, Lukáš a Šárka posvítili na dvojici novinek, které spolu na první pohled nemají mnoho společného. Jedna se odehrává na opuštěné měsíční základně v tandemu astronauta a androidí holčičky, druhá v nostalgii po dospívání, kazetách a hudbě, která dokázala proměnit obyčejný moment v nezapomenutelné vzpomínky. Přesto obě hry něco spojuje.

to jsou hlavní rizikové faktory cévní mozkové příhody. Jsou rizikovou skupinou kromě seniorů i děti? - Uchazeči o studium na středních školách už několik hodin znají výsledky přijímacího řízení. Co nového o příjimačkách zjistil výzkum PAQ Research? - Z vesmíru je vidět všechno - i to kolik stromů a zeleně je v naší republice. Jak zelené plochy pomáhají snižovat teplotu ovzduší? Moderuje Lenka Vahalová.

Jedním ze způsobů, jak mohou děti obcházet ověřování věku online, jsou virtuální privátní sítě (VPN). Například po zavedení povinného ověřování zletilosti u některých online služeb ve Velké Británii jejich popularita raketově vzrostla. Podle některých organizací proto VPN představují díru v zákonech, kterou je potřeba zacelit. „To by byl obrovský zásah do fungování internetu a ochrany soukromí,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Pomocí speciální úpravy zvyšují odolnost českého dřeva proti dešti, houbám i vandalům. - Umělá inteligence už dokáže produkovat vědecké výstupy na úrovni prestižních konferencí a časopisů. Co s tím? - Vědci z CEITECu Masarykovy univerzity popsali signál detekující vznik rakoviny. Moderuje Renata Kropáčková.

Velké robotické rameno a místo filamentu beton. Vědci z brněnského VUT chtějí posunout možnosti 3D tisku ještě o krok dál a tisnout dřevobetonové mosty. Technologie by mohla výrazně zrychlit a zlevnit stavbu a zároveň omezit práci přímo na místě. Konstrukce, kterou dnes dělníci složitě montují a betonují v terénu za dlouhých dopravních omezení, by totiž mohla vzniknout ještě v hale a na místo se jen převézt.

Moderuje Lucie Vopálenská.

Justýna je úspěšná modelka, herečka a influencerka. Justý je Miss Czech Republic 2023 a ráda yappuje, což znamená, že ráda mluví, natáčí vlogy a učí se španělsky.