Český rozhlas - Věda

Postavení Romů v Evropě není zdaleka ideální. Ukazuje to aktuální zpráva Roma Rights Review, která popisuje příklady nenávistných projevů, nevhodného přístupu policie nebo nuceného vystěhování. „Pokud Romové nebudou začlenění a bude se vytvářet ještě větší segregace, bude to mít obrovský vliv na to, jak je bude vnímat většinová společnost,“ upozorňuje v Leonardu Plus Petr Torák, český honorární konzul a ředitel britské nevládní organizace COMPAS.

Největší měsíc Saturnu a druhý největší měsíc v naší Sluneční soustavě je unikátem mezi přirozenými satelity planetárních těles. Jako jediný má totiž hustou atmosféru.

Studie z Chile prokázala, že tisícileté stromy hostí nejméně dvojnásobek druhů mykorhizních hub oproti mladým porostům. Když se pokácejí, zboří se i podzemní síť z houbových vláken a ohrozí život v půdě. K tisíciletým stromů se řadí například baobaby, které proslavil mimo jiné spisovatel Antoine de Saint Exupéry v knížce o Malém princi.

00:00 témata magazínu00:30 chytrá mobilita03:30 minibus bez řidiče06:45 monitoring MHD v Praze09:50 autonomní doručovací droid14:00 závodní auto studentské formule17:30 termokamera ve školách

Poslechněte si:00:54 Bude na Měsíci katapult?12:23 Kam létají čápi?20:10 Jaká je stavba molekul?25:50 Byli dinosauři barevní?34:35 Lze vydržet 5 let o hladu?42:45 Jak ryba vidí?Hovoří odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl nebo zoolog František Pojer. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co ryba ví? čte Igor Bareš.

„V ulicích, na věžích, mezi kostely a domy, na městském kopci, kam až oko dohlédlo, se valily děsivé, zlověstné, krvavě rudé plameny. Nic jako plamen obyčejného ohně."

Architekti z VUT to zkusili v Brně. Jejich futuristický modul pro budoucí výzkumnou stanici má odolat větru, mrazu i sněhu. - Masarykův ústav a Archiv akademie věd by se měli zabývat nejstarší částí správního soudnictví - od doby vzniku Nejvyššího správního soudu do roku 1952. Co v nich mohou nalézt? - Houbařská sezóna je v plném proudu, rostou všude a teoreticky by mohly vyrůst i na Venuši - jsou tam pro ně vhodné podmínky, konkrétně pro jednu českou houbu.Moderuje Renata Kropáčková.

Musíme zpomalit tempo, kterým vylepšujeme schopnosti AI modelů, napsal na svém blogu spoluzakladatel firmy Anthropic Dario Amodei. Zatažení za brzdu zdůvodnil tím, že se AI modely zlepšují dosud nevídanou rychlostí. Hrozí prý, že lidé nebudou pokročilým novým systémům rozumět a nebudou schopni je řídit. „Bezpečnostní rizika spojená s AI jsou zřetelná. Myslím ale, že varování je motivované burzovními plány,“ říká pro Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Co obnáší kurz první psychické pomoci? - Jak přesně odrážejí podobu světa současné mapy Proč se má po téměř půlstoletí užívání změnit tzv. Mercatorova zobrazení světa? Jak se to promítne do geopolitiky? - Vědci zkoumají, jak efektivně uchovat genofond meruněk či broskvoní. Moderuje Renata Kropáčková.

Brněnští vědci pěstují z kmenových buněk miniaturní lidské sítnice. Ty dosud měsíce rostly v temných kultivačních místnostech. Vědci je teď vystavili světlu a zjistili, že díky němu lépe dozrávají a více se podobají skutečné lidské sítnici. Vliv světla na jejich dozrávání přitom dosavadní laboratorní modely často opomíjely. Objev může pomoct při výzkumu dědičných onemocnění, vývoji nových léčiv a jednou třeba i při transplantacích sítnice.

Dobře na ni zabírá léčba penicilinem, nemoc se ale nesmí podcenit. - Počet měst, která se zapojují do Noci literatury, rok od roku stoupá. Neorganizují ji jen knihovny, ale také divadla či jiná kulturní i společenská zařízení. V roce 2026 se k projektu přihlásilo rekordních více než 100 měst a obcí. - Vědci v Brně pěstují miniaturní části lidského oka. Zkoumají na nich nemoci i nové léky. Teď zjistili, je vypěstovat dokonalejší a podobnější těm lidským. - Neviditelní hrdinové severské tundry jsou podle vědců v ohrožení - kvůli oteplování ubývá hub, které pomáhají rostlinám i půdě. Moderuje Lucie Vopálenská.

Youtuber Stay12 patří mezi velmi úspěšné tvůrce videí v Česku.

Po celé Evropě odborníci vyvíjejí systémy, schopné rozpoznat zvuk blížící se hrozby. - Klinika dětské péče při Psychosomatické klinice otevírá stacionář pro adolescenty. Jak a kterým z nich může pomoci? - Už i v Česku se objevil invazní rak červený, poprvé ho odborníci zaznamenali v jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem. Moderuje Lucie Vopálenská.

Lékaři z pražského IKEM zprůchodnili pacientovi po transplantaci jater zcela uzavřené žlučové cesty pomocí dvou magnetů. Ušetřili ho tak náročné chirurgické operace. Šlo o první takový výkon v Česku a jeden z mála úspěšných na světě. Magnety lékaři zavedli do těla pomocí katetrů a endoskopu.

Jakým způsobem? -Týdny pro duševní zdraví za sebou mají už dlouhou historii. Jaké jsou cíle letošního ročníku? - Jaká budou hlavní témata Pražského klimatického týdne? Moderuje Lenka Vahalová.

Motoristický ministr zahraničí Petr Macinka dorazil na rozhovor s anonymním influencerem, na místě na něj ale čekali provokatéři, kteří ho plánovali zesměšnit. Podvržené debatě ve studiu předcházela domluva online, kdy Macinka uvěřil e-mailu s nabídkou setkání, na které pak skutečně přišel. Může vůbec člověk uvěřit někomu, s kým si píše online?

Neptun je osmou planetou naší sluneční soustavy. Jeho vzdálenost od Slunce dosahuje zhruba 30 astronomických jednotek. Planeta byla objevena 23. září 1846.

Malíř Libor Balák a nový život pravěku (4:47) – Příběhy se šestkou: Velký požár Londýna (22:11) – Knihovnička: Masožravé rostliny (27:46) – Chov neonek červených (32:12)

Krkonoše, Beskydy, Šumava. Řadu míst v Česku sužuje overturismus. Přesto se u nás nachází řada oblastí, které zůstávají turisty opomíjené a často o nich nemusí vědět ani místní. O jaká místa jde? Kde je nejhlubší les v Česku? A kam vyrazit, když toho chci vidět na nejkratší trase co nejvíc? To nám ve své analýze ukáže novinář Michal Kašpárek.

Mezi projevy intimity nepatří jen láska nebo sex, ale také myšlenky, práce nebo společné aktivity. Vědci rozlišují až 16 různých typů, s kterými se potkáváme v partnerských vztazích i mezi přáteli nebo kolegy. „Ukazuje se, že spoustu druhů intimit můžu mít také s někým jiným než s mým partnerem a že romantické vztahy vlastně strašně přetěžujeme,“ říká pravidelný host pořadu Leonardo Plus, párový terapeut Jan Vojtko.

Zbraně, se kterými se pohřbívaly princezny ve starém Egyptě, byly nejspíš víc než dekorace. Badatelé, kteří studovali nálezy z archeologického naleziště Dášhúr, z deformací kostí vyvodili, že princezny střílely z luku, používaly dýky či další zbraně.

00:00 témata Magazínu Experiment00:30 příprava Aleše Svobody na vesmírnou misi03:50 rozhovor s Matejem Poliačekem z Evropské kosmické agentury07:25 zakrytí Venuše Měsícem09:10 pěstování minisítnic z kmenových buněk12:45 použití magnetů při zákroku v pražském IKEM16:35 rozhovor s radiologem Theodorem Adlou

Poslechněte si:00:53 Kam se stěhují motýli?09:41 Proč vorvani vypouštějí bubliny?17:14 Pravěké jeskynní malby22:43 Kde padaly teplotní rekordy?33:37 Mohou vám čápi zaťukat na okno?43:10 Jak se dělá ryba?Hovoří biolog Robert Tropek nebo meteorolog Martin Novák. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co ryba ví? čte Igor Bareš.

Po prázdninové pauze je Quest zpátky v plné polní a první zářijový díl toho má na programu víc než dost. Šárka se totiž vrátila z německého Gamescomu, kde během několika dnů stihla vyzkoušet pořádnou porci chystaných her. Co ji v Kolíně nad Rýnem zaujalo a proč jen málokterá hra zvládla přehlušit pachuť krve z The Blood of Dawnwalker?

Známý botanik Miloslav Studnička připravil skutečnou pochoutku pro nadšence, kteří se se stejně jako on rádi prodírají džunglí objevů i záhad ze světa karnivorní flóry.

„Vítejte ve věku obecné umělé inteligence,“ prohlásil spoluzakladatel firmy OpenAI Greg Brockman při představování nového modelu GPT-6 Astra. Jde o novou generaci modelu, na jehož trénování výrazně dohlížely předchozí modely. „Je to asi to nejlepší, co svět umělé inteligence dnes nabízí. Ale to už za 14 dní nemusí platit, vývoj nás poučil, že firmy OpenAI a Anthropic se neustále předhání,“ podotýká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Nové oční kapky by mohly vznikat bez testování na zvířatech. Čeští vědci vyvinuli metodu, která simuluje povrch lidského oka a umožňuje sledovat, jestli ho testované látky nedráždí. Založili startup Eyveris, který už začíná spolupracovat s farmaceutickými a kosmetickými firmami. Technologie může zrychlit a zlevnit i vývoj kosmetických přípravků, například řasenek nebo sprchových gelů.

Obyčejná hlína se může změnit v poklad. Jak na to? Poradíme v dalším díle Síťovky Terky Rašové.

Pomocí speciálního ablačního katétru ve tvaru spirálky přeruší nervy zásobující ledviny a sníží tak pacientovi krevní tlak. Takový je ve stručnosti princip miniinvazivního zákroku, který jako první v Česku začali provádět lékaři z Fakultní nemocnice Ostrava. Novou metodu zatím využili u prvních pěti pacientů. Byli jsme přímo na sále.

Čtení zpravodajských webů, Facebook, sledování online videí nebo řešení soukromých záležitostí. Tím měli trávit svou pracovní dobu někteří úředníci na ministerstvu zdravotnictví, tvrdí resort po provedeném auditu. Může vlastně zaměstnavatel sledovat počítače svým pracovníkům? A jaká pro to platí pravidla?

Duha, optická iluze a barevný oblouk nad krajinou (4:47) – Procházka zářijovou oblohou (18:06) – Neonky červené, živé třpytky našich akvárií, 1. část: Odkud jsou (24:32)

Podzimní souhvězdí vytvářejí na obloze jakési mořské akvárium. Je mezi nimi totiž řada vodních bytostí. Na nočním nebi se objevuje vodnář (zobrazovaný většinou jako muž, který vylévá vodu), dále ryby, velryba a ještě jižní ryba.

Autonomní systémy a technologie dnes mění nejen vědecký výzkum, ale i způsob moderního boje. Drony dokážou samostatně mapovat neznámé prostředí a dostávají se i do průmyslu. „My musíme být zodpovědní a ukázat, že technologie, kterou vyvíjíme, už dosáhla úrovně, abych ten dron nechal letět nad hlavami svých dětí,“ popisuje v Leonardu Plus Martin Saska, vedoucí výzkumné Skupiny multirobotických systémů, který působí na Katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Unikátní experiment pomohl vědcům zpětně vyhodnotit, jak reagují různé druhy zvířat, když jsme, anebo nejsme v jejich okolí fyzicky přítomni. Vrátili se k datům z doby pandemie a s jejich využitím poprvé dokázali oddělit vliv lidské infrastruktury od naší fyzické přítomnosti. V podmínkách americké přírody tak mohli sledovat změnu chování volně žijících zvířat v situaci, kdy člověk z krajiny na čas zmizel.

00:00 témata Magazínu Experiment00:27 Festival vědy a techniky v Brně02:50 výroba očních kapek bez testování na zvířatech06:16 syndrom suchého oka09:52 nová metoda léčení vysokého krevního tlaku13:36 rozhovor se Zdeňkem Ramíkem z Centra hypertenze FN Ostrava17:23 proměna průmyslu a dopady na společnost

Poslechněte si:01:09 Nejchytřejší papoušci07:50 Jak jsou uspořádány molekuly?13:15 100 let Zbrašovských aragonitových jeskyní37:17 Pomohou s alergií bakterie?44:32 Kde se vzaly ryby?Hovoří speleolog Jaroslav Hromas nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co ryba ví? čte Igor Bareš.

V pátém a posledním díle letní série SideQuest se Jarda, Lukáš a Šárka vydávají do světa, kde létají kostky, hraje hudba a světelné meče nacházejí méně tradiční využití. Řeč je o Beat Saberu, české hře, která z jednoduchého nápadu stvořila největší hit virtuální reality a pomohla odprezentovat, k čemu vlastně VR může být dobré.

Tehdy vážil skoro tunu a uložil jen několik megabajtů. Jak se z hlučného stroje stalo nenápadné úložiště dat vážící klidně pár gramů a pojímající desítky terabajtů? - Češi by chtěli nakupovat oblečení zodpovědněji, v košíku ale vítězí jiné priority. Je to především cenovka. - V Brně dnes začal třídenní Festival vědy a techniky. Co nabídne? Moderuje Renata Kropáčková.

Vytvořil tuhle fotku člověk, nebo umělá inteligence? S odpovědí má uživatelům pomoci další část regulace AI, která začala v Evropské unii platit na začátku srpna. Kdo a jak má výtvory AI označovat a jak to v praxi funguje? „Není to o tom, kdo konkrétně, ale spíš aby ta povinnost byla naplněna,“ říká pro Online Plus Ivana Kudláčková, koordinátorka dozoru nad umělou inteligencí v Českém telekomunikačnímo úřadu. „Je to tenký led,“ soudí redaktor Deníku N Petr Koubský.

Česká zemědělská univerzita postavila speciální dřevostavbu, která poslouží studentům i vědě. - Geologové objevili v hlubinách ostravsko-karvinských dolů nový minerál, pojmenovali ho králíkit. O jaký minerál jde? - Svobodné prostředí a důvěra ? to potřebují nejenom lidé, ale i počítačová data. Jak by takové prostředí mělo vypadat podle japonských expertů? Moderuje Renata Kropáčková.

Umělou inteligenci je potřeba regulovat tak, aby to nebrzdilo vývoj, ale posilovalo důvěru. To je myšlenka, která se zrodila v Japonsku, a přidaly se k ní nejvyspělejší země světa. Jak to celé funguje, to na letošním setkání odborníků na kyberbezpečnost přiblížila Atsuko Sekigučiová z japonského ministerstva vnitra a komunikací.

Proč si to myslí? - Jak je používání generativní umělé inteligence (GenAI) spojeno se školními výsledky žáků sedmých tříd? - Roční období a lidé ? to jsou zatím nejtěžší překážky pro robotická vozidla. Odborníci z ČVUT jich vyvíjejí několik typů. Uslyšíte, kdy je lepší mít tři kola a kdy šest. - Vědci v Plzni vyvinuli novou rehabilitační pomůcku po úrazu kolene. Pomáhá s pohybem a sleduje i mozkovou aktivitu. Moderuje Lucie Vopálenská.

Chtěli byste si užít zábavu a taky otestovat svoje znalosti ohledně bezpečnosti na internetu?

tak trochu morous, který jde tvrdohlavě za svým cílem. Objevitel léků na AIDS, profesor Antonín Holý, by dnes oslavil devadesáté narozeniny. Antonín Holý Nobelovu cenu nepotřebuje, deset miliónů zachráněných životů je víc. Říká na adresu našeho nejúspěšnějšího vědce Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Čím se podle něj mohou dnešní vědci od Antonína Holého inspirovat? Kolik pokusů musel udělat, aby našel látky, které zachránily přes deset miliónů životů? - Depozitář 21. století - co si pod tím všechno lze představit a jak vypadá areál Bouchalka? - Připomínáme si Světový den chronické lymfocytární leukémie. Na nejčastější rakovinu krve u nás lékaře upozorní přemíra bílých krvinek, které se začnou měnit v buňky nádorové. K nejmodernější cílené léčbě se mladší pacienti můžou dostat díky klinickým studiím. Moderuje Lucie Vopálenská.

Září je měsícem podzimní rovnodennosti. Ta letos nastane ve středu 23. září v 02:05 středoevropského letního času. Začne tak astronomický podzim. Slunce se ocitne na druhém průsečíku ekliptiky a světového rovníku a od této chvíle se už budou dny zkracovat a noci prodlužovat.

V knize o Harrym Potterovi je to had, který zabíjí pohledem, ve skutečnosti jde ale o mírumilovného ještěra. Řeč je o baziliškovi. Zoopark Zájezd na Kladensku teď poprvé vzácného baziliška Juliova odchoval, a to hned tři mláďata. A právě jeho rozmnožování je na tomto druhu mimořádné. Samice totiž k němu nepotřebují samce.

Denní zákryt Venuše srpkem Měsícem, pohledy na vzdálené hvězdokupy a galaxie, nejlepší podmínky pro pozorování plynného obra Saturnu i s jeho prstenci a Kukuřičný úplněk.

V čem je rozmnožování a chov těchto zvířat komplikovaný? - Řada žen si myslí, že vajíčka se dají zmrazit kdykoli. Jejich počet ale s narůstajícím věkem klesá. Jaký věk je pro zmrazení ideální a které ženy tuto metodu obvykle zvažují? - Máme za sebou tropické léto a v dnešním pořadu budeme mít tip na to, kam vyrazit za nejlépe přirozeně chlazeným místem Evropské unie. Kde se nachází? Moderuje Lenka Vahalová.

Děti zítra vyráží po prázdninách do škol, přitom právě během letních měsíců se řešil zákaz mobilních telefonů ve vzdělávacích zařízeních. Co se tedy změnilo? A může mít zítra dítě telefon s sebou?

Stále ve vzduchu: Těžký život rorýsů (4:42) – Napínavé bádání: Pták-nepták archeopteryx (21:47) – Hnízdní parazitismus u kukaček obecných (26:32)

Většinu vražd žen v Česku páchají jejich partneři či bývalí partneři. Oficiální statistiky ale motivy ani kontext nesledují. Podle expertů jsou právě chybějící data a nevyhovující legislativa hlavními důvody, proč se tragédiím nedaří předcházet. Tomu se budeme věnovat ve speciální sérii o domácím násilí a femicidách, kterou provázejí Tomáš Pika a Klára Filipová. *** Podcast popisuje a rekonstruuje případy násilných vražd. ***

Škola by neměla být pouze místem pro předávání znalostí, ale v duchu myšlenek Jana Amose Komenského také dílnou lidskosti. Výchova charakteru ovšem není otázkou jedné hodiny nebo vyučujícího – prostupuje celým pedagogickým procesem. „Je zřetelné, že čím více je ve společnosti lidí s dobrým charakterem, ať už je to váš soused, lékař nebo premiér, tím lépe se žije,“ říká v Leonardu Plus komeniolog Jan Hábl z Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.

Mongolské stepi se v posledních desetiletích výrazně mění. K degradaci krajiny tam přispívá nejen klimatická změna, ale i nadměrná pastva koz chovaných kvůli poptávce po kašmíru. Přispívá k erozi půdy a snižuje produkci biomasy.

00:00 témata Magazínu Experiment00:30 3D modely očnice04:00 3D tisk v medicíně08:00 vesmírný dalekohled09:45 baziliška v zooparku13:40 rozhovor s biologem Kratochvílem17:30 AI ve státním sektoru

Poslechněte si:01:05 Proč nám nechutnají sliny?08:12 Vzducholodí kolem světa14:30 Trpěli dinosauři arachnofobií?20:20 Rostliny, které přežijí oheň26:53 Co dělat proti sinicím ve vodě?Sherlock Holmes a Watsonův případHovoří fyziolog František Vyskočil nebo hydrolog Martin Pivokonský. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Perly ze světa rostlin čte Zuzana Vejvodová.

Ve čtvrtém díle letní série SideQuest se Jarda, Lukáš a Šárka vydávají na Everon, Malden a Nogovu. Na ostrovy, které nikdy neexistovaly, a přesto na nich celá generace hráčů strávila stovky hodin plazením se vysokou trávou. Řeč je o Operation Flashpoint, hře, se kterou v roce 2001 vtrhlo studio Bohemia Interactive na světovou scénu a nadobro změnilo představu o tom, jak může vypadat válka v počítačové hře.

Počet tropických nocí byl druhý nejvyšší v historii, jak spočítali klimatologové. Podle vědců ale bude hůř. - Odborníkům z České zemědělské univerzity v Praze se více než 25 let daří zachraňovat kriticky ohrožené antilopy Derbyho v Senegalu. Teď své aktivity rozšiřují i do Středoafrické republiky a Kamerunu. - Jak se za 72 let proměnil Tibet? Jak sedm desetiletí modernizace proměnilo krajinu, každodenní život i způsob, jakým se dnes vypráví samotná historie Tibetu? Moderuje Renata Kropáčková.

Fungování systémů s AI v Evropské unii upravuje Akt o umělé inteligenci. Začal částečně platit už v roce 2024, ale než přešel v platnost celý, přijala EU také jeho úpravy: AI omnibus. Jak se zavádí? „Čekáme na platný prováděcí český zákon,“ vysvětluje v pořadu Online Plus Ivana Kudláčková, koordinátorka dozoru nad AI v Českém telekomunikačním úřadu. „Nemáme na spoustu věcí ani etickou reakci, která by měla právo předcházet,“ varuje vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Letošní léto patří vosám. Horko a sucho jim svědčí. Zatímco u limonády obtěžují lidi, mnohem větší starosti přidělávají včelařům. Proč jich je letos tolik? Moderuje Lucie Vopálenská.

V milovické rezervaci ve Středočeském kraji testují vědci z Agentury ochrany přírody a krajiny speciální kameru. Ultrafialovým světlem láká noční hmyz na bílou plochu a každých několik minut pořizuje fotografie. Za jedinou sezonu tak vzniknou statisíce snímků, které putují do Dánska. Tam umělá inteligence pomáhá určit jednotlivé druhy. Vědcům tak šetří stovky hodin práce a zároveň přináší data, ke kterým se klasickými metodami dosud nedostali.

Jak je možné, že stejný invazní druh má na různých místech úplně jiný dopad? Na to hledali odpověď vědci z Česka, Německa a Švýcarska. - Králíkit - tak se jmenuje nový minerál, který vědci objevili v ostravsko-karvinských dolech. A to přesto, že není vidět. - Vědci v Ostravě zkoumají rizika vodíkových aut. Co se s nimi stane při požáru a jak je nejlépe hasit. Moderuje Lucie Vopálenská.

Chcete změnu? Nebaví vás pořád stejné snídaně? Zkuste vločky namočené přes noc nebo virální sandwich.

Někdy v sedmnáctém století se Evropané v jihoamerických Andách dozvěděli o zvláštní kůře místního stromu rodu chinovník. Zdejší Indiáni ji užívali proti třesavce a horečkám

Jak bude tento pilotní monitoring v Česku vypadat? - Jak může věk dítěte při nástupu do školy ovlivnit jeho další vývoj? - Některé chobotnice jsou chytřejší než jiné. Američtí vědci zkoumali, proč - a zjistili, že inteligence některých chobotnic možná souvisí s mutací jejich RNA, tedy ribonukleové kyseliny. - Hledal loď starou přes tři sta let. Místo ní nacházel kola, kamna nebo vánoční stromky. Pak ze dna vytáhl kus černého dubu. A právě tak přesně před 70 lety začal příběh objevení vraku historické lodi Vasa. Moderuje Renata Kropáčková.