Interview Plus

Vláda Andreje Babiše (ANO) se pokusí ještě v letošním roce dosáhnout na splnění závazku NATO ve výši dvou procent HDP. Potřebuje proto v rozpočtu najít 20 miliard. Vznikla i nová pozice vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO, kterým se stal Jakub Landovský. „Procenta mají význam pro plánovací orgány Aliance, ale pro vrchního velitele nemají prakticky žádnou hodnotu. Důležité jsou schopnosti, síly a prostředky,“ podotýká Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.

Nový maďarský premiér Péter Magyar slibuje celkovou transformaci země, kterou označuje za vyrabovanou, a odstavení lidí spojených s Viktorem Orbánem. A to včetně prezidenta Tamáse Sulyoka. „Myslím, že nové vládě by nijak nepřekážel, je to spíš další symbolický krok. Může to působit jako agresivní přebírání moci a Magyar by mohl být velkorysejší, ale jeho voličům to vadit nebude,“ usuzuje novinář Oliver Adámek z týdeníku Reflex.

Rozhlasové archivy uchovávají unikátní záznamy z Pražského povstání a konce druhé světové války. Jde například o 80 hodin digitalizovaných nahrávek z procesu s vrcholným představitelem nacistické protektorátní správy Karlem Hermannem Frankem. „Každou z více než 1300 zvukových fólií musel kolega Miloslav Turek vzít do ruky, přeházet a zdigitalizovat. Odhodlal se k tomu v roce 2023 a pracoval na tom několik měsíců,“ popisuje vedoucí Archivu Českého rozhlasu Tomáš Dufka.

Spojené státy pozastavily operaci, jejímž cílem bylo zajistit bezpečné proplutí uvízlých nákladních lodí zablokovaným Hormuzským průlivem. Prezident Donald Trump to odůvodnil průlomem ve vyjednávání s Íránem. „Američané to nepřiznají, ale přecenili svoje síly a Íráncům se podařilo zasáhnout dvě americké lodi. Proto podle mě operaci pozastavili a hledají cesty, jak ji zefektivnit,“ míní výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky Petr Rožek.

Pivovarníci žádají o podporu podniků, kterým ubývají zákazníci. Vyzývají proto vládu, aby snížila DPH u čepovaného piva. „Vůbec ji nemělo smysl zvyšovat, protože jinak lidé utečou do garáží a máte daleko větší problém, než když pivo pijí v hospodách a restauracích,“ upozorňuje v Interview Plus Luboš Kastner, předseda gastronomické sekce Hospodářské komory.

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) rozhodl, že Agrofert má právo na dočasně pozastavené miliardové dotace, vyplácené z větší části z peněz Evropské unie. „Je to balík dotací, který je zásadní pro dobré hospodářské výsledky Agrofertu. Není to rozhodně maličkost, bez nich by jen velmi těžko dosahoval nějakého zisku,“ poukazuje v Interview Plus Lukáš Valášek, reportér Seznam Zprávy.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vrací z první zahraniční cesty mimo Evropskou unii. V Ázerbájdžánu a Kazachstánu patřily k hlavním tématům dodávky ropy a plynu. „V kategorii pragmatické zahraniční politiky je ta cesta logická. Situace s energetickými surovinami je doslova kritická a region Střední Asie a Kavkazu je ve srovnání s jinými stabilní. Jsou to státy energeticky dobře zajištěné, se kterými máme dlouhodobé vztahy,“ říká v Interview Plus novinářka Petra Procházková.

V Temelíně by měl od roku 2035 vyrábět elektřinu malý modulární reaktor, Česko by se tak zároveň stalo jedním z evropských lídrů ve výstavbě tohoto typu reaktorů. „Je to hodně optimistický plán. Nové reaktory teprve prochází licencováním a od toho se potom bude odvíjet, kdy by mohly být postaveny v Česku,“ hodnotí v Interview Plus energetický expert Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla.

Do podzimních komunálních voleb zbývá zhruba pět měsíců a strany představují své volební lídry. Za brněnskou vládnoucí koalici ODS a TOP 09 to bude Kamila Zlatušková. Televizní producentka, jejíž kandidatura je velkým překvapením, by v čele Brna ráda nahradila dosavadní primátorku Markétu Vaňkovou (ODS). „Probíhají jednání o kandidátce. V tuto chvíli je považuji za velmi optimistická, ale uvidíme, je to všechno teď ve zběsilém běhu,“ říká v pořadu Interview Plus.

Křesťanští demokraté si zvolili nový název, nové předsednictvo i nového lídra. „Honza Grolich teď má velikánskou příležitost se stranou něco udělat. Slibuje, že lidovecké preference půjdou přes deset procent a že chce vést Českou republiku. To může získat jenom v momentě, když se stane Sebastianem Kurzem nebo Péterem Magyarem české opozice,“ domnívá se v Interview Plus lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl se v sobotu slavnostně ujme úřadu. Je mu 54 let, má ekonomické vzdělání, doktorát z teologie a z dějin umění. V církvi už zastával vysoké pozice a předchází ho pověst umírněného středu. „Je to člověk církve – identifikuje se s ní, celý život pro ni pracoval, celý život jí zasvětil a sloužil jí,“ připomíná v Interview Plus církevní historik a katolický kněz Tomáš Petráček.

Americký prezident Donald Trump prodloužil příměří s Iránem, dokud Teherán nepředloží jednotný mírový návrh a nebudou pokračovat mírová jednání. Mezitím nadále pokračuje blokáda Hormuzského průlivu, která neovlivňuje jen ceny ropy a plynu. „Nejde o to, že by hnojiv byl do budoucna nedostatek, to je vyloučeno, pokud konflikt zůstane takto lokální. Ale zvedá se jejich cena,“ upozorňuje v Interview Plus ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.

Opozice navrhuje odložit volbu radních České televize a žádá odstoupení kandidátů, kteří vystupují na údajné korupční nahrávce zveřejněné serverem Forum 24. Hlasy podobné radním Pavlu Matochovi a Romanu Bradáčovi na ní hovoří o půl milionovém nedoplatku za blíže nespecifikovanou volbu. Oba autenticitu nahrávky odmítají. „Je zjevné, že vládní koalice je z toho trochu vyděšená, protože volbu odložila. A to přesto, že oba patří k favoritům,“ hodnotí komentátor Jindřich Šídlo.

Vláda tento týden podepíše se společností ČEZ memorandum o spolupráci při výstavbě malých modulárních reaktorů, které vyvíjí společnost Rolls-Royce SMR. Podle Jiřího Duspivy z Centra výzkumu Řež jde o důležitý signál firmám, že dostanou státní podporu, i když zatím nejde o smlouvu. „O tom, že se to bude realizovat, bych nepochyboval,“ říká v Interview Plus.

V bulharských parlamentních volbách zvítězila strana někdejšího prezidenta Rumena Radeva, který chce obnovit spolupráci s Ruskem a je proti dodávání zbraní Ukrajině, odmítá také unijní zelenou politiku. Jak ale uvádí reportérka týdeníku Respekt Magda Fajtová, jeho hlavním tématem byl boj proti korupci a od lednového odstoupení z prezidentské funkce se veřejně neprojevoval. „V podstatě neříkal nic a tím pádem získal velkou část voličů,“ popisuje.

Senátoři z hnutí ANO nabízejí občanům k podpisu petici vyzývající ke zrušení koncesionářských poplatků. „Myslím, že podpisů jsou již stovky. Jednotliví členové našeho senátorského klubu si je rozebrali i do svých volebních obvodů a podpisy rychle přibývají,“ tvrdí v Interview Plus senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Maďarsko v těchto dnech prožívá dávno zapomenutou zkušenost se změnou vlády. Lídr vítězné strany Tisza Péter Magyar po jednání s prezidentem Tamásem Sulyokem oznámil, že ho hlava státu pověří sestavením nové vlády, poté ale bude žádat její rezignaci. A končícího ministra zahraničí Pétera Szijjárta obvinil, že se od pondělka snaží skartovat kompromitující materiály o sankcích, a to za přítomnosti neznámé ruské osoby.

Americký prezident Donald Trump se vymezil vůči papežovi Lvu XIV., který opakovaně kritizuje jeho mezinárodní politiku. Vzkázal mu, že se nemá plést do světských záležitostí a že je slabým papežem, zejména pokud jde o postoj ke kriminalitě nebo o zahraniční politiku. „Papež není politik, který by velel armádám, ale duchovní vůdce a hlava celosvětové církve. A z Trumpova hlediska je úplně kontraproduktivní, aby na něho útočil,“ podivuje se konzervativní analytik Roman Joch.

Péter Magyar chce jako premiér vyvést Maďarsko z politické izolace a napravit jeho postavení v Evropské unii. Europoslanec Tomáš Kubín (ANO) se ale domnívá, že se od končícího premiéra Viktora Orbána nemusí tolik lišit. „Nikdo rozumný si nepřeje Unii opustit. Je třeba mluvit nejen o jejích pozitivních stránkách, ale i tom, co se nám nelíbí. To Viktor Orbán dělal velice zdatně a troufám si tvrdit, že Magyar se v tom moc lišit nebude, jen styl bude jiný,“ míní v Interview Plus.

Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána po 16 letech končí. Vítěz nedělních parlamentních voleb Péter Magyar slibuje napravení mezinárodních vztahů, ve výčtu jeho prvních zahraničních cest ale chybí Bratislava. Podle právníka Tomáše Němečka to souvisí se sporem ohledně kriminalizování Benešových dekretů na Slovensku, „Orbán nechtěl jít do konfrontace se svým přítelem Robertem Ficem. Magyar toho využil s tím, že on bude hájit zájmy zahraničních Maďarů,“ říká v Interview Plus.

Ukrajině se podle vrchního velitele armády generála Oleksandra Syrského daří získávat zpět území a způsobovat Rusům rekordní ztráty, zejména zásluhou dronů. „Rusové se budou dál tlačit dopředu, ale Ukrajincům se podařilo vytvořit zónu smrti, přes kterou bude velmi složité projít,“ předpokládá v Interview Plus analytik Adam Sybera z ukrajinského deníku Kyiv Independent.

Donald Trump prohlásil Spojené státy za vítěze konfliktu s Íránem. Zástupci obou zemí se nyní chystají na mírová jednání v pákistánském Islámábádu, dohodu o příměří si ale každý vykládá po svém. „Označit se za vítěze je poměrně odvážné. Američané dokázali Írán bombardovat dlouho, bezpochyby značně omezili jeho vojenské možnosti. Režim se ale nezhroutil, je stále schopen útočit na země Perského zálivu a ovládá Hormuzskou úžinu,“ upozorňuje v Interview Plus novinář Jiří Sobota.

Česká vláda historicky poprvé stanovila maximální cenu nafty a benzínu na čerpacích stanicích. Zastropovala rovněž výši marží a u nafty také snížila spotřební daň. „Většina ekonomů se shoduje, že regulace cen je ten nejdražší a nejméně efektivní způsob řešení zvýšených cen,“ namítá v Interview Plus ekonom a člen dozorčí rady společnosti MOL Ivan Mikloš, který působil jako slovenský ministr financí.

V Maďarsku vrcholí kampaň před parlamentními volbami a podle průzkumů nebyl premiér Viktor Orbán za posledních 16 let nikdy tak blízko porážce. Podle hungaristy Roberta Pejši se nyní vládní Fidesz snaží využít kauzu kolem výbušnin nalezených v Srbsku poblíž plynovodu vedoucího do Maďarska a naznačuje zapojení Ukrajiny. „Vzbuzuje to spíš úsměv, nemyslím si, že to může přesvědčit někoho nerozhodnutého. Ale přesvědčení tomu rádi věří,“ hodnotí v Interview Plus.

V českých nemocnicích hrají stále důležitější roli kaplani a kaplanky, i když se většina Česka se za věřící nepovažuje. „Když člověk leží v nemocnici, je vytržen ze svého běžného prostředí. Kaplanská služba mu může pomoci zodpovědět otázky, které ho trápí,“ o své roli říká v Interview Plus nemocniční kaplanka Erika Oubrechtová, farářka Církve československé husitské.

Izraelský parlament tento týden schválil zákon zavádějící trest smrti za terorismus. Oběšení bude hrozit těm, kteří zavraždí Izraelce s cílem popřít stát Izrael. „Ukazuje se, že do legislativy se mohou promítnout i ty nejextremističtější názory, když dostanou prostor ve vládní koalici,“ konstatuje Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra Univerzity Karlovy.

Rusko zaútočí v estonském pohraničí a státy Severoatlantické aliance nechají pobaltskou zemi na holičkách – tak předpovídá blízkou budoucnost úspěšná kniha Když vyhraje Rusko. „Dokud Rusko vnímá NATO jako nejednotné v možné reakci na vojenskou konfrontaci, zůstává pravděpodobnost takového scénáře velmi vysoká,“ varuje v Interview Plus Carlo Masala, autor knihy a politolog z Univerzity Bundeswehru v Mnichově. Vzhledem k aktuálnímu dění tato pravděpodobnost podle něj sílí.

Rakouská vláda zvažuje zakaz sociálních sítí dětem do 14 let. Mělo by se to týkat těch služeb, které používají návykové algoritmy. Podle politoložky Anny Durnové na záměru panuje široká odborná i politická shoda, s výjimkou strany Svobodných. „A není to náhoda, protože v Rakousku je volební právo od 16 let a mladiství, zejména mladí muži, představují pro FPÖ významný elektorát. A vidíme, že radikalizace na internetu právě v této skupině probíhá velmi zřetelně,“ upozorňuje.

Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) podává ucelený obraz neúspěchů a neschopnosti českého státu za poslední léta. „Když do toho dáme emoce, použil bych slovo naštvaný,“ popisuje prezident NKÚ Miloslav Kala pro Český rozhlas Plus své pocity z toho, co jeho kontroloři zjistili. Neschopnost českého státu se podle něj nejlépe ukazuje ve srovnání s okolními zeměmi, například Polskem. „Jistě i zprávy jejich úřadů jsou kritické, ale v řadě oblastí nás předběhli,“ říká.

Donald Trump odložil chystané útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní a prohlašuje, že se vyjednávání s Íránem vyvíjí dobře. Teherán ale tvrdí, že se rozhovory nevedou. „Rozumím tomu tak, že se snaží z konfliktu vycouvat, protože to nejde podle jeho představ. Snaží se manipulovat světové trhy a psychologicky tlačit na Írán, aby jednání vzal vážně,“ soudí v Interview Plus výkonný ředitel Aspen Institutu Tomáš Klvaňa.

Ještě před deseti lety Škoda Auto prodávala v Číně na 300 tisíc vozů ročně, loni jich ale i přes masivní slevy bylo jen 15 tisíc a automobilka nyní z čínského trhu odchází. „Číňané preferují domácí značky, mají veliký výběr a zajímavé ceny, protože tam panuje extrémní konkurence,“ vysvětluje Petr Knap, odborník společnosti EY pro automobilový sektor.

Skupina vládních poslanců s návrhem zrušit pro vybrané skupiny obyvatel koncesionářské poplatky, které jsou hlavním zdrojem financí veřejnoprávních médií. „Osobně koncept koncesionárských poplatků považuji za zastaralý, svým způsobem překonaný, a navíc je v současné době i poměrně drahý na samotný výběr. Není nic proti ničemu, aby financování přešlo pod státní rozpočet,“ míní poslanec Josef Nerušil (SPD).

Milionu chvilek pro demokracii se v sobotu podařilo protivládní demonstrací naplnit pražskou Letnou. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) jeho kabinet neuvažuje o změnách, protože dělá věci dobře. „V listopadu jsme vládním představitelům říkali, že pokud se budou držet v rozumných mantinelech a nebudou zneužívat moc, tak nebude ani jedna demonstrace,“ připomíná předseda spolku Mikuláš Minář a nevylučuje svolání dalších protestů.

Vláda chce škrtnout 100 milionů korun na propagaci nepovinných očkování. K vládní SPD se nečekaně přiklonil premiér Andrej Babiš (ANO), který žádá revizi miliardových výdajů na vakcíny. „Nemyslím si, že to jsou vyhozené peníze, spíš to není přesně pochopeno. Součástí každé národní strategie, třeba schváleného Národního onkologického plánu, jsou komunikační kampaně, protože cílem je zvyšovat zdravotní gramotnost,“ říká předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Tři roky zastává úřad prezidenta republiky Petr Pavel, teprve od začátku letošního roku má ale zákonem pevně ukotvené postavení i první dáma. „Když se stanete manželkou prezidenta, máte dvě možnosti: Buďto zůstat v původním zaměstnání, ale velmi brzy zjistíte, že skloubit to s protokolárními a reprezentačními povinnostmi prakticky nejde. Anebo tu roli přijmout a aktivně pracovat veřejně, k tomu ale potřebujete alespoň malý tým, zázemí a nějaká pravidla,“ popisuje Eva Pavlová.

Maďarský premiér Viktor Orbán blokuje evropskou půjčku Ukrajině kvůli tomu, že údajně odmítá zprovoznit ropovod Družba. Podle reportéra Seznam Zpráv Martina Nováka se slibovaných 90 miliard eur Ruskem napadená země nedočká, dokud závazně neslíbí, že ropa znovu poteče. „Předpokládám, že se to stane. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se snažil dát Orbánovi za vyučenou, ale možná to trošku přehnal, když vtipkoval o tom, že dá ukrajinské armádě jeho adresu,“ konstatuje.

Údajně po vzájemné dohodě skončil ředitel Krkonošského národního parku Robin Böhnisch. Těsně předtím přitom jednal s ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé) o chystaných škrtech v letošním rozpočtu. „Je to jeho pravomoc. Také je třeba říci, že jde o významnou organizaci se spoustou vazeb v regionu, na samosprávy i byznys, a pokud neznají důvod odvolání, tak to znejišťuje organizaci samotnou i je,“ podotýká prezident Federace EUROPARC Michael Hošek.

Běloruský režim Alexandra Lukašenka v uplynulých měsících propustil mnohé politické vězně výměnou za uvolnění sankcí. Na svobodu se tak dostal i laureát Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki. „Poté, co člověk ve vězení každý den bojuje o život, si musí zvyknout na život na svobodě a některé věci se znovu učit. Třeba jak se používá mobil, jak jezdit metrem nebo jak se pohybovat v místnosti, kde je spousta lidí a každý se pohybuje jiným směrem,“ popisuje v Interview Plus.

Válka na Blízkém východě se začíná promítat do cen benzínu a nafty. Ve světové ekonomice se ale konflikt podle ekonoma Luboše Komárka projeví teprve v případě, že potrvá zhruba čtyři nebo pět měsíců. „To bychom určitě poznali na inflaci, která by vzrostla o více než jedno procento i poklesem růstu HDP,“ vysvětluje člen Národní rozpočtové rady v Interview Plus.

Válka na Blízkém východě trvá už téměř dva týdny a zatím se žádná ze stran nemá k ústupu. Írán zaútočil na devět blízkovýchodních států a na Izrael, který svou operaci rozšířil i na libanonský Hizballáh. „V Izraeli je člověk relativně v bezpečí. Protivzdušná obrana sice nezachytí vše, ale země je na konflikt připravena a i obyvatelstvo je tak víc v klidu oproti ostatním zemím,“ popisuje v Interview Plus zahraniční reportér Českého rozhlasu Marcel Faltys.

Válka na Blízkém východě ukazuje energetickou zranitelnost Evropy, jak konstatovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň ale tvrdí, že bez systému emisních povolenek bychom byli ještě zranitelnější. „Když se podíváme na to, jaké máme nerostné suroviny, tak skoro jediné, co nám zbývá, je stavět obnovitelné zdroje energie,“ uznává v Interview Plus Tomáš Protivínský z think tanku IDEA.

Německý kancléř Friedrich Merz poděkoval Andreji Babišovi (ANO) za zachování muniční iniciativy a od českého premiéra během jeho úterní návštěvy v Berlíně zazněla jasná podpora Ukrajiny. „Je bytostným německým zájmem, aby Česko zůstalo výrazným podporovatelem Kyjeva,“ podotýká v Interview Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle ní je ale další zahraničně-politické směřování české vlády velkou otázkou.

Vládní kolice slibuje změnu financování veřejnoprávních médií už od příštího roku, podle premiéra Andreje Babiše (ANO) už od 1. ledna nebudou lidé platit koncesionářské poplatky. „Říkají A, ale ne už B a C, tedy čím je chtějí nahradit. A mají v tom chaos, ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) mi říkal, že 1. leden 2027 určitě nestihnou,“ říká v Interview Plus poslanec František Talíř (KDU-ČSL), předseda výboru pro mediální záležitosti.

Novým nejvyšším duchovním vůdcem Íránu se stal Modžtaba Chameneí, který je synem zabitého ajatolláha Alího Chameneího. Podle vyjádření iránské vlády je jeho následování náboženskou a občanskou povinností. „Nemyslím si, že jeho podpora je nějak velká. 80 procent Íránců si přeje změnu režimu směrem k nějaké formě demokracie,“ míní v Interview Plus znalec Íránu a organizátor naučných zájezdů Jan Cihlář.

Země střední Evropy svého času vystupovaly společně v rámci takzvané Visegrádské skupiny. Dnes jsou tyto země politicky rozdělené. „Klíčovou zemí regionu, navzdory relativně nízkému ekonomickému významu, je Maďarsko. To, že Viktor Orbán vytvořil v zemi autokratický systém a potlačil liberální demokracii, se stalo symbolem populismu všude okolo, včetně České republiky,“ upozorňuje v Interview Plus britský novinář a spisovatel Misha Glenny.

Íránský režim je od soboty pod palbou Spojených států a Izraele. V zemi ovládané islámskými kleriky je obtížně dostupný internet a už tak zlá situace civilního obyvatelstva se dále zhoršuje. „Myslím, že všichni Íránci byli rádi, když slyšeli, že hlavní představitel režimu Alí Chameneí a další, kteří 30 let zabíjejí lidi, jsou mrtví. Potom už ale žádné dobré zprávy nepřišly, protože válka je hrozná,“ říká tlumočnice a překladatelka Mona Khademi.

Prezident Petr Pavel ve Sněmovně vytkl vládě stagnující výdaje na obranu v době konfliktu na Ukrajině a v Íránu. Kritizoval také škrty, které se dotknou neziskových organizací. Už dříve ale řekl, že rozpočet s rekordním schodkem 310 miliard korun nechce vetovat. „Mělo by to symbolický význam i ekonomické dopady. Schválení by to posunulo o měsíc či dva a úroky by byly ještě vyšší než 4,5 procenta. Ani nechci spekulovat o kolik,“ říká v Interview Plus komentátor Petr Holub.

Přestože vláda Andreje Babiše (ANO) označuje obranu za prioritu, vyčlenila na ni méně peněz a Česku hrozí, že nedosáhne ani na hranici dvou procent HDP. „Pokud by k tomu došlo, budeme v zásadě jedinou členskou zemí NATO, která v době zhoršující se bezpečnostní situace ve světě i v Evropě snižuje investice do obrany. Zvlášť ostře by to vyniklo v našem regionu,“ říká v Interview Plus Jan Jireš, analytik CEVRO Institutu a poradce Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory.

Slovenský premiér Robert Fico obviňuje Ukrajinu, že blokuje dodávky přes ropovod Družba pod záminkou, že je poškozen ruskými nálety. A zatímco čeští politici se shodují na podpoře úderů proti Íránu, Fico kritizuje ignorování mezinárodního práva a tvrdí, že trpět budou i Slováci, až se zvýší ceny ropy. „Otevřeně bojuje o své politické přežití. I když se to možná mnohým nezdá, jeho pozice je velmi špatná,“ tvrdí v Interview Plus exministr hospodářství Karel Hirman (Demokrati).