Český rozhlas - Osobnosti

Skupina Jelen se dala dohromady v roce 2012 a kromě fontmana, nezaměnitelného hudebního rukopisu a ceny Anděl stojí za jejím úspěchem především komunita, kterou kolem sebe dokázala vytvořit. Před třemi lety do ní hladce vplula i zpěvačka Adéla Orlová. Do studia Radiožurnálu přišli společně s frontmanem Jindrou Polákem. „Od začátku jsme cítili, že energie, která mezi námi funguje, je jedinečná,“ vzpomíná na zrod kapely Jindra Polák.

Její novou knihu Když máma spala uvádí Vltava v pravidelné Četbě hvězdičkou. V memoárech dcera známého herce-chartisty vzpomíná s humorem a ironií na komunistickou represi sedmdesátých let v Československu. „Dostali jsme se do těsného sevření, což utužuje vztahy, režim vytvořil ghetto, v němž jsme fungovali ve vztahu k většinové společnosti,“ vysvětluje ve Vizitce.

Je herečkou a výtvarnicí. „Divadlo je o komunikaci a já pak potřebuju svůj klid. Kdybych ale jen malovala, asi bych se zbláznila. Protože je to osamělá činnost. Takže kombinace s divadlem je fantastická a nevyužívám ji jen já. Překvapilo mě, kolik herců maluje,“ říká Iva Hüttnerová v Blízkých setkáních Adély Gondíkové. Její obrazy plné zářivých barev, klidu a dobré nálady můžete až do 28. května 2026 vidět v rozhlasové Galerii Vinohradská 12.

Stydíte se? Za to, jak vypadáte, jaký máte hlas, co všechno nevíte? Poslechněte si rady psychoterapeuta Adama Schmidta, jak z toho ven.

Eva Zaoralová začínala jako překladatelka a filmová novinářka, kdy se zaměřovala na frankofonní a italskou kinematografii. Do nejširšího povědomí ale vstoupila jako umělecká ředitelka karlovarského filmového festivalu, který formovala patnáct let. Vzpomínat na ni bude její kolega a nástupce, Karel Och.

Hraje a natáčí, naposledy snímky Dešťová hůl a Pět švestek. Svoje vysoké pracovní tempo ale zvolnila. „Pracuju citelně míň a je to z vlastního rozhodnutí. Zjistila jsem, že budu muset něco pustit a první byla ta škola. Pedagogická činnost nejsou jen ta dvě odpoledne v týdnu. Znamená to i přípravu a spoustu přemýšlení,“ vysvětluje herečka v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

Zoologická zahrada ve východočeském Dvoře Králové nad Labem, kterou vede, patří k nejoblíbenějším v Česku. Zoo je unikátní specializací na Afriku a zásadním přínosem pro záchranu ohrožených druhů, například nosorožců. „Víte, že to má smysl, když vidíte záběry z buše, kde chodí samice, která se narodila v Podkrkonoší, chová se jako každý jiný divoký nosorožec a u nohou se jí motá mládě,” popisuje ve Vizitce.

„Derby má být zápas, na který se všichni těší. Oslava sportu, ne kopanina s cílem ublížit,“ říká bývalý hokejový reprezentant Martin Procházka k vyhrocenému utkání. Jak vzpomíná na zlatou éru českého hokeje? Měl by se podle něj český hokej v současnosti proměnit? A jaký tlak vytvářejí na hráče i trenéry sociální sítě?

Mezzosopranistka Libuše Márová vypráví, jakou hereckou školu dostala v Berlíně, jak se podle ní liší práce s operním souborem v minulosti a nyní a proč pro ni bylo docela snadné se od operního života odstřihnout.

„Základ je člověk,“ říká o urbanismu teoretik architektury Adam Gebrian v pořadu Blízká setkání. Veřejný prostor podle něj není o budovách, ale o lidech, kteří se v něm potkávají a navzájem ovlivňují, i když si jsou často cizí. „Svobodu je paradoxně jednodušší najít v tom společném,“ dodává. Které město v Evropě ho nejvíc inspiruje? A co by změnil v českých městech, kdyby mohl prosadit jedinou věc?

Petr Popelka se během několika málo sezon etabloval jako jeden z nejinspirativnějších evropských dirigentů. Od září roku 2022 je šéfdirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Ještě než se toto jeho angažmá letos uzavře, připomene si SOČR pod jeho taktovkou 100 let existence a v úterý zahájí 81. roční Pražského jara Mou vlastí. „Ačkoliv dirigent nevydává žádný zvuk, může ovlivnit neuvěřitelně zvuk orchestru,“ shrnuje paradox své profese Petr Popelka.

Její láskou jsou tramvaje, jak ty moderní, které řídí, tak ty historické v Muzeu MHD, kde pracuje. Usměvavá autorka populárního Deníku tramvajačky je ale také ženou, která se zvládla poprat s ranami osudu a vykřesat z nich sílu pro další cestu životem. Hostem pořadu Až na dřeň byla Karolína Hubková.

Pro vltavskou Četbu na pokračování načetla rozhlasovou podobu románu Harper Leeové Jako zabít ptáčka. Na scéně Městských divadel pražských má velké role silných žen jako Honzlová nebo Vlasta Kálalová di Lotti. „Jsem herečka, která přichází s nápady a ráda vede dialog s režiséry, myslím, že to je přínosnější, než se jen nechat vést,“ vysvětluje ve Vizitce.

Předlistopadový příběh katolického kněze Jáchyma Jaroslava Šimka ukazuje, jakým způsobem mohl komunistický aparát člověku ničit a navždy pokazit život. Pozdějšího opata želivského kláštera (2013–2022) registrovala v 80. letech Státní bezpečnost (StB) jako tajného spolupracovníka.

Byla ženou renesančního střihu – herečkou, výtvarnicí, sběratelkou starožitností, módní návrhářkou. Pohybovala se v nejvyšších kruzích prvorepublikové smetánky. Její originalita a nevšední zjev z ní činily středobod zájmu. Zejména poté, kdy se provdala za ministra Jana Krčmáře. Přesto zůstávala osamoceným solitérem. V dokudramatu uslyšíte Janu Strykovou, Kláru Sedláčkovou-Oltovou nebo historičku Michaelu Košťálovou.

Původní profesí je inženýr ekonomie, pochází z Ostravy, v 90. letech založil cestovní kancelář, jeho koníčkem se stalo cestování, o kterém psal a vydával knížky jako Cesta může být cíl, Veď mě dál, cesto má, Hvězdný prach na cestě a Toulavé cesty. A aby toho nebylo málo, tak přidal nejlepší recepty z celého světa a teď mu vychází Kronika pověstí a legend. „Být optimistou je lepší než pesimistou,“ usmívá se cestovatel Arnold Šrámek.

Na téměř letní odpoledne jsme se zajeli podívat do jižních Čech, respektive na statek v centru Strakonic, kde stojí velikonoční sochy moai. Ve velké stodole je vyrábí experimentální archeolog a technik Pavel Pavel, se kterými si připomínáme 40 let starou historii rozpohybování soch na Velikonočním ostrově s výpravou Thora Heyerdahla.

„Ve svých začátcích u divadla jsem si dovolila mnohé, bez ohledu na školení, pravidla a mantinely. Tato drzost a práce za pochodu mě vyučily,“ říká kostýmní výtvarnice Simona Rybáková. Dokáže některý ze svých nápadů označit jako bizarní? Které herečky jsou svým vzhledem, ale i mentalitou a projevem mimořádně inspirativní? A co chápe Simona Rybáková jako stěžejní úkol designérů?

Na počátku září 1949 zjistili američtí vědci nad územím USA zvýšené množství radioaktivního spadu. Zamoření bylo důkazem, že Sovětský svaz úspěšně otestoval atomovou bombu. Stalo se tak 29. srpna 1949 ráno na jaderné střelnici v kazašské stepi, 130 kilometrů od města Semipalatinsk.

Historik Jindřich Marek působí od roku 2010 ve Vojenském historickém ústavu v Praze jako vědecký pracovník. S Janem Pokorným připomíná historické události května 1945. Byl rozhlas pro Pražské povstání klíčový? „Rozhodně. Když to dáme do evropského kontextu, tak Praha má výhodu, že po celou dobu povstání měla ve svých rukou rozhlas. Mohla řídit bojovníky v Praze, mobilizovat lidi na venkově. To povstalci v jiných velkých evropských městech neměli,“ říká Jindřich Marek.

„Jsem pokrevní příbuzná Jana Kubiše ze strany maminky. Tato skutečnost člověka ovlivní, i když v oné době nežil. Je to odpovědnost,“ říká v rozhovoru s Markem Němcem praneteř hrdiny protinacistického odboje, který se spolu s Jozefem Gabčíkem podílel v rámci Operace Anthropoid na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Legendární vojenské střetnutí nedaleko ukrajinského Sokolova není jen místem, kde byli v letech druhé světové války poprvé nasazeni českoslovenští vojáci na východní frontě. U Sokolova se na frontě vůbec poprvé objevily i ženy. Marie Kvapilová poskytovala první pomoc vojákům v první linii a pod nepřátelskou palbou je vynášela z bojiště.

„Sám sobě bych se dřív vysmál, ale teď už jsem ve fázi, kdy se v šatně před koncertem musím rozezpívat,“ prozradil v Blízkých setkáních v rozhovoru s Terezou Kostkovou zpěvák Tomáš Klus, který letos slaví čtyřicetiny. „Beru to s pokorou. Od určitého věku se člověk zkrátka musí začít víc starat sám o sebe,“ dodává. Je nová deska Tady to máš návratem ke starému Tomášovi? Proč by měl každý alespoň pět minut denně meditovat? A v čem může být dnes inspirativní klan Baťů?

O víkendu 9.–10. května přivítá Praha Maker Faire – festival inovací, kreativity a kutilství. „Představí se to nejzajímavější z celé republiky, co se týká inovací, současných technologií, jednotlivců, týmů, ale i špičkového výzkumu,“ těší se programová ředitelka festivalu Barbora Pešek. Čím je pro ni festival? „Něčím, čím žiji. Je to hodně postaveno na radosti, sdílení z poznávání, na skvělé atmosféře a na otevřené komunikaci,“ popisuje.

I když bylo Československo okupováno Němci, konec války slavilo na straně vítězů. Nejen zásluhou politiků, ale hlavně díky desetitisícům dobrovolníků, kteří se zapojili do bojů na straně protihitlerovské koalice mimo jiné v Sovětském svazu. Během prvního nasazení v březnu 1943 se sice československé vojenské jednotky při obraně ukrajinské vesnice Sokolovo vyznamenali hrdinstvím, téměř 90 Čechoslováku ale padlo. Byli mezi nimi i Hynek Voráč a Jan Kudlič.

Ve Švandově divadle hraje Romea, v létě ztvární v muzikálu Klan Baťa na Kampě samotného Tomáše Baťu a příští rok by měl být součástí projektu s tanečníkem a choreografem Jiřím Bubeníčkem. Proč by měl být herec ztvárňující Romea starší šestnácti let? V čem je pro něj inspirativní Tomáš Baťa, kterého hraje v muzikálu? A kde se v něm bere zájem o nový cirkus? Ptá se Ondřej Cihlář.

Nedávno se na obrazovkách objevil film Lajf režiséra Jiřího Stracha, ve kterém hraje. „Na celém projektu mě zajímalo pracovat s lidmi jako Božidara Turzonovová, Sophia Šporclová, Jiří Mádl a Ivo Gogál,“ říká v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou. Snímek otevírá téma, o kterém se nemluví snadno – rozhodnutí ukončit život. A Jan Kolařík s ním má překvapivě i osobní zkušenost.

„Knížka je koncipovaná pro pediatry. Chci jim usnadnit práci. Když jsou plné čekárny, tak se snažím, aby tam bylo míň pacientů s nějakými věcmi, které se dají vyřešit doma,“ vysvětluje Cyril Matějka, jeden z nejznámějších pediatrů v Česku a populární internetový tvůrce, který za svou knihu Děcké lékařství: 100+ triků, jak neskončit v nemocnici získal cenu Magnesia Litera. Poslechněte si rozhovor.

Jako malý trávil hodně času venku a ovlivnil ho i přírodovědný oddíl Volavky Třeboň, do něhož chodil a kde poprvé také fotografoval přírodu. Jeho velkým vzorem je britský přírodovědec David Attenborough, který se v těchto dnech dožívá sta let. „Chovat se ekologicky chce jistou míru odpovědnosti a vůle starat se o něco, co nás převyšuje,“ uvádí ve Vizitce.

Jméno Karel Weinlich slýcháme dodnes v závěrečných titulcích rozhlasových pohádek. Patřilo režisérovi, který se svou tvorbou zásadně zapsal do rozhlasové historie. Síla jeho osobnosti byla však i důležitým faktorem vzniku rozhlasového Občanského fóra v listopadu 1989. Na společné chvíle i nečekané obsazení do pohádky zavzpomíná v Úžasných životech moderátor Radiožurnálu Jan Pokorný.

Je letošní Osobností české fotografie do 30 let. Ocenění získala za fotografickou sérii Chewing on Glass and Other Miracle Cures, která zobrazuje imaginativní světy, fiktivní prostory a sny. Sama byla na Sutnarce v Plzni studentkou Libuše Jarcovjákové a přiznává, že právě ona ji naučila mít autentický pohled na svět. „Nechci radit v tom, co je dobrá fotka nebo není, je to niterná věc,“ říká ve Vizitce.

„Čím víc o nějakém zvířeti vím, tím mi přijde zajímavější. S koněm Převalského mám osobní zkušenost, když jsme je v Mongolsku vypouštěli do volné přírody. A to se do zvířete nemůžete nezamilovat,“ ujišťuje ředitelka pražské ZOO v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Kůň Převalského je s pražskou zoologickou zahradou spjatý od roku 1932.

Barokní hudba, soudobé experimenty i návraty k začátkům na brněnské konzervatoři – tak vypadalo poslední turné Magdaleny Kožené. V rozhovoru s Janem Pokorným mluví mimo jiné o klišé, která panují kolem velkých operních scén, i o tom, proč talent sám o sobě na operní kariéru nestačí. „Klíčová není jen disciplína a muzikálnost, ale také schopnost předat emoce a mít zkrátka nervy na to to ustát,“ říká. Jaké koncerty ji čekají v nejbližší době? A čemu se věnuje její nadační fond?

Její profesní cesta nezačala nijak okázale. O to silnější je dnes její pozice i zkušenost, kdy stála v čele Státního fondu audiovize a byla dlouholetou ředitelkou Státního fondu kinematografie. Helena Bezděk Fraňková patří k lidem, díky nimž se Česko dostalo na filmovou mapu světa. A taky k těm, kteří si z natáčení odnesli historky, na které se nezapomíná.

Československý fotograf s americkým pasem rekapituluje svůj život mezi dvěma světy, prozradí co je pro něj v současnosti luxusem a proč nikdy nezbohatnul.

Převést citlivé téma dospívání a šikany do loutkového filmu. To je odvážný krok a režisérce Kristině Dufkové se povedl. V rozhovoru s moderátorem Petrem Králem popisuje třináctiletou cestu od knižní předlohy k filmu Život k sežrání, který ukazuje, že i těžké situace mají řešení – jen je potřeba se k nim postavit čelem. „Animace je v tomhle milosrdnější, umí si udělat legraci, která nemusí být tak bolavá,“ říká režisérka.

Před několika měsíci doplnil tým dramaturgů Městských divadel pražských. „Vždycky mě bavila rozmanitost, kterou tři scény MDP nabízejí,“ uvádí ve Vizitce. Doba nějak žije, má nějaká témata a podle nich se snaží hledat i texty k inscenacím. „Aktualizace a převedení do současného kontextu není jenom o tom, že postavy obléknete do současných kostýmů. Je potřeba přemýšlet, kdo by ti lidé byli dneska.“ Co je podle něj úkolem Městských divadel pražských?

Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas… Zamilovanost se těžko popisuje jinak než poezií. Umělá inteligence zamilovanost tupě definuje, že se jedná o citové přilnutí k druhému člověku spojené s touhou po vzájemné blízkosti. Psychologové upozorňují, že průběh zamilovanosti připomíná duševní poruchu třeba tím, že ji může provázet ztráta soudnosti.

Říkali jí Bíba. Navzdory vrozené vadě se aktivně věnovala tanci a tenisu. Talentovaná byla ale i v dalších směrech. Stála u zrodu české taneční historiografie. Díky jejímu badatelskému nadšení a úsilí vznikly kompletní dějiny tuzemského baletu. Dlouhá léta působila jako vysokoškolská profesorka. Jejím manželem byl Vlastimil Brodský. V dokudramatu ji ztvárnila Kristýna Frejová. Dále uslyšíte Růženu Merunkovou, Jana Zadražila nebo teatroložku Lucii Čepcovou.

Až budu mít před sebou poslední výdech, tak chci zavřít oči s tím, že život stál za to, proto chci co nejvíc věcí obejmout, říká herec Miroslav Etzler, který obdivuje zodpovědnost a smysl pro humor. V rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou přišla řeč na seriál Polabí nebo divadelní hru Šťovík na smetaně. Co všechno herce čeká za další práci?

Na prknech Hudebního divadla Karlín už druhým rokem exceluje jako Beetlejuice. Léta patřil také k Divadlu v Dlouhé a k dalším scénám. Kromě činohry a muzikálu se věnuje také režii, koncertování a chystá první sólové album. O tom všem mluvil v pořadu Až na dřeň herec a zpěvák Jan Sklenář.

Mezzosopranistku Ester Pavlů mohou milovníci opery slyšet například v roli Carmen, kterou v květnu uvede Národní divadlo. Její nejnovější výzvou je však Wagnerův Parsifal. „Wagner už je vstup do dalšího levelu. Před dvěma a půl lety jsem si řekla, že nastal čas to zkusit. A ten čas přišel,“ říká mezzosopranistka v rozhovoru s moderátorem Vladimírem Krocem. Jaká další představení ji čekají?

„Věk po 70 je báječný a moc ho doporučuji,“ říká muž, který do češtiny převedl celé dílo Williama Shakespeara. I když jeho vůbec první překlad byl z francouzštiny a druhý ze španělštiny. A první Shakespearovu hru přeložil až ve svých 40 letech. Pražský rodák, syn architekta a japanoložky, vychoval se svou ženou taky překladatelkou Kateřinou tři děti. Syn Kryštof je ekonom, dcera Veronika šperkařka a druhý syn Ondřej architekt.

1. května začíná měsíc lásky. Jak se láska proměňuje? Jak ji najít, udržet a žít? S Liborem Boučkem si o tom povídá psychoterapeutka a zakladatelka Institutu moderní lásky Markéta Šetinová. Co si myslí o polibku pod třešní? „Líbí se mi to jako rituál. Ve vztazích je důležité mít rituály. Může to být polibek pod třešní nebo že si dáme jednou týdně společnou snídani, jednou za měsíc vyrazíme tancovat... Ukazuje se z výzkumů, že mít společné rituály, rande, dává velký smysl.“

„Poprvé jsem ho viděla na šachovém večeru, kdy mi polil šachovnici,“ směje se Martina Kořenová, šachistka ověnčená mnohými prestižními cenami. „Moje pravda je, že jsme se potkali mnohem dřív na dětském šachovém turnaji v Zaječicích,“ je přesvědčený její manžel, televizní moderátor a učitel Vladimír Kořen v prvomájovém rozhovoru s Markem Němcem. A hned je z toho malá partnerská debata, která, jak se ukazuje, ani po letech neztratila jiskru. Tak jak to vlastně bylo?

Soudci Pavel Vítek a Jaroslav Demczak jsou podepsáni pod jedenácti rozsudky smrti v takzvané babické kauze. Zatímco soudce Pavel Vítek po babickém případu odešel pracovat jako pomocný dělník, Jaroslav Demczak poslal na šibenici v politických procesech další lidi.

Nedávno k němu přilétli dva „andělé“ v podobě hudebních cen. Radost byla velká. „Bylo to překvapení milé, ale ne úplně nečekané. Protože si myslím, že deska Ostraka je dobrá. Nebudu předstírat, že jsem s tím nepočítal, jako to dělával Karel Gott,“ vtipkuje zpěvák v rozhovoru s Terezou Kostkovou. „Nejvíc mě na tom potěšilo, že jsem tam byl jediný za generaci 75+. Někteří moji konkurenti byli dokonce mladší než moji vnuci,“ říká v Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12.

Úspěchy Divadla bratří Formanů, doba, kdy si z Ameriky s dvojčetem Matějem přivezli skateboard, porevoluční devadesátá léta a začátky kočování. O tom všem je řeč ve Vizitce s Ondřejem Cihlářem. „Limitem u kočovného divadla je věk, soustředěnost a schopnost překonávat těžkosti, ale taky doba,“ konstatuje. Jak navazovalo Divadlo bratři Formanů ve Francii, kam jezdí dodnes? A proč se letošní festival ARENA přesouvá na Štvanici?

„Attenborough je obrovský milovník všeho živého. I k tomu, co by nám mohlo na první pohled připadat třeba odporné, chová nesmírný obdiv a lásku,“ říká jeho překladatelka do češtiny Jitka Jeníková. Jak se k práci na přírodovědných knihách dostala? Co ji přimělo studovat arabistiku? A proč se neobává umělé inteligence? Poslechněte si rozhovor.