Český rozhlas - Osobnosti

Stal se jednou z nejvýraznějších tváří organizace Lékaři bez hranic. Chirurg Tomáš Šebek popisuje, proč je obyčejné tričko s logem bezpečnější než neprůstřelná vesta a jak si prodloužit život ve zdraví o pět let.

Stáří je pro ni přirozená etapa života. „A taky téma pracovní,“ usmívá se zakladatelka organizace MILA, která za zdmi domovů pro seniory našla své životní poslání. „Teprve na takovém místě si člověk uvědomí, jak čas rychle utíká. Zažila jsem tam spoustu hezkého, ale taky špatně snáším uplatňování moci vůči slabším,“ vysvětluje moderátorovi Marku Němcovi, proč se před lety rozhodla začít měnit svět českého pečovatelství.

Společně zasahovali a hasili požáry ve Francii, v Albánii a Bulharsku. Vedoucí leteckých záchranářů Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje Jiří Buček a pilot vrtulníku Black Hawk Samuel Posluch vyprávějí o tom, co je to ohňová bouře a také proč je efektivnější hasit lesní požáry z vrtulníků, které jsou naváděny leteckými návodčími přímo ze země. Moderuje Martin Balucha.

Když bylo Josefu Sorbanovi pět let, zatkla Státní bezpečnost (StB) jeho rodiče. V roce 1954 byli ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzeni k dlouholetému věznění. Ačkoli měl Josef další příbuzné, byl předán do dětského domova a prohlášen za sirotka. Matce nikdo nic neřekl, o místě pobytu svého dítěte se dozvěděla až poté, co začala ve věznici držet hladovku.

V pondělí 21. září 2026 oslavila Daniela Kolářová 80. narozeniny. V rozhlasovém dokumentu se pokouší znovu prožít vlastní minulost a zpětně ji reflektovat. Herečka známá z filmů Na samotě u lesa, Obecná škola nebo Vratné lahve se znovu ocitá v roce 1968 v okupované Praze, před Gustávem Husákem nebo jako 6letá dívka před mužem, o němž právě zjišťuje, že je její otec. Dokument Jakuba Horáčka odkrývá její životní příběh a způsob, jakým se z minulosti rodí naše postoje a hodnoty.

Divadlo Járy Cimrmana slaví v Příchovicích začátek 60. sezony a také devadesátiny jednoho z jeho zakladatelů. Co přinesla zatím poslední sezona a jaká bude ta nová? Kdy členové souboru poprvé stáli na prknech žižkovského divadla? Jak v nich principál Zdeněk Svěrák krotí herectví? Proč titulovaní doktoři zastávali vždy výhradně roli trhačů lístků? A který z kostýmů si oblíbil Miloň Čepelka? Poslechněte si záznam besedy.

Vystudovala pedagogiku i konzervatoř, etablovala se jako herečka, zpěvačka a také autorka. Je maminkou dvou holčiček, chystá se na další Sraz optimistů a také na premiéru prvního vlastního filmu Brigáda. Hostem pořadu Až na dřeň byla Olga Lounová.

„Je to utváření vztahu k tělesné výchově, k jakémukoliv pohybu v celoživotním rámci, nejen v aktuálních podmínkách,“ vysvětluje pojem pohybové gramotnosti vysokoškolský pedagog, sportovní trenér a odborník na atletiku a kondiční přípravu Aleš Kaplan. Jak naučit budoucí učitele tělocviku být dobrými a oblíbenými kantory? Jak mluvit s rodiči, když jejich dítě má i nemá talent? A jak pracovat s nedoslýchavými dětmi ve sportovních oddílech? Poslechněte si rozhovor.

Všichni hledají nějaké kořeny, ale ty jsou v každé písničce, v každém nářečí, v díle řezbářů a sklářů, říká herec a hudebník Vladimír Javorský. Co si broukal, když jako gymplák chodíval přes les ze Zábřeha až do Hrabůvky? Čím ho tak zasáhl Petr Novák? A jaké čertoviny provádí svým spoluhráčům z kapely, když si užívá opojnou svobodu koncertních vystoupení?

Pohybuje se na pomezí akademického, institucionálního i nezávislého uměleckého prostředí. Jako kurátorka nejčerstvěji připravila výstavu Nové mytologie v rámci třetího ročníku festivalu České sny ve Lvově. Tato expozice je podle jejích slov o potřebě sdílení a vyprávění nových příběhů. Jak také podotýká, neměli bychom se současného umění bát.

Na to, abyste se naučili dobře anglicky, prý stačí 15 minut denně. A hlavně chuť dělat chyby. Tvrdí to influencer, kterému se přezdívá „sprostý angličtinář“. „Někdo to kdesi řekl a není to nic, co by nebyla pravda. Ale nechtěl jsem s tím začínat,“ uvádí to Radek Provázek na pravou míru v rozhovoru s Markem Němcem. A jak se vlastně ke sprostým slovům dostal? „Fascinovala mě a v angličtině jich zase není tolik. Člověk se s tím setkal rychle a rychle se to taky naučil.“

„V Druhé knize Mojžíšově čteme o události, kdy Mojžíš vyvedl izraelský lid z egyptského otroctví do země Bohem zaslíbené Abrahámovi. Kosmas zřejmě chtěl také dát svému lidu nějakou vznešenou představu o jeho národním počátku,“ říká k původu pověsti o praotci Čechovi roudnický farář Martin Brousil. Jak se slouží mše na Řípu? A co je cílem Klubu neznabohů? Poslechněte si rozhovor.

Čtyři roky udržoval Rakousko v napětí duševně narušený Franz Fuchs. Jeho téměř 30 bombových a dopisních atentátů čtyři lidi zabilo a 15 zranilo. Byla to kauza století, jeden z největších kriminálních případů od konce druhé světové války. Jak daleko může taky zajít rasismus a xenofobie?

Charismatický sympaťák mohl mít dnes úplně jinou vizitku. Klidně z něj mohl být profesionální tanečník nebo vědec. „V pubertě jsem se pohyboval mezi tancem a kachnami. Vím, že je to zvláštní, ale chodil jsem s tátovou kamerou po mokřadech a natáčel přírodu. Pochopitelně jsem ji rozbil a dostal výprask,“ vzpomíná se smíchem Ján Koleník. Láska k přírodě v něm zůstala dodnes. „Ekologie mě fascinuje a je to takový únik z mojí profese,“ přiznává v rozhovoru s Terezou Kostkovou.

Organizace, kterou vede, pomohla vytvořit desítky zelených prostranství pozitivně ovlivňujících kvalitu života v městském prostředí. Kokoza radí také s kompostováním a provozuje integrační dílnu pro lidí se zkušeností s duševním onemocněním. „Bez dobrých vztahů nemůže komunitní zahrada fungovat. Je na nich kouzelné, že se tam potkají lidé, kteří by se na ulici třeba ani nepozdravili. A vypomáhají si nakonec i mimo zahradu,” říká ve Vizitce.

„Pořád mám takovou otázku, jestli to bylo nejlepší, nebo nejhorší rozhodnutí mého života. Někdy se víc přikláním k jedné variantě, někdy k druhé. Hodně mi pomáhá ta neuvěřitelně pozitivní zpětná vazba,” přiznává Pepa Lubojacki, autorka oceněného dokumentu Kdyby se holubi proměnili ve zlato, který se stal českým zástupcem v boji o Oscary. Může zaujmout americké akademiky? A jak probíhala jeho premiéra v pražské Lucerně? Poslechněte si rozhovor.

Umělá inteligence se vyvíjí exponenciálně. Dopady to bude mít zejména na pracovní trh, který se promění rychleji, než si možná připouštíme. „Během pěti let bude 50 procent profesí pod extrémním tlakem,“ říká expert na AI Jan Romportl. Která povolání jsou nejohroženější? Co má smysl dnes studovat? A proč podle něj člověku nakonec zůstane to, v čem je nejlidštější? Poslechněte si rozhovor Jana Romportla s Adélou Gondíkovou.

Nastává období jelení říje. A to je kouzlo podzimu, jak říká Lucie Marunová, hajná a myslivkyně na Šumavě. „Je to mocné a nádherné. Kdo slyšel jelena, tak musí dát za pravdu, že vám přeběhne mráz po zádech,“ vypráví autorka knihy Hajná ze Šumavy. Co obnáší péče o zvěř a jak se mění šumavská příroda?

Jitce Zelenkové se právem přezdívá dáma se sametovým hlasem. Na hudební scéně úspěšně působí přes padesát let. S Karlem Gottem si vykala až do svých padesátin. Jak dnes vnímá marketing v hudbě a proč nedá dopustit na kryokomoru a orosenou Plzeň?

O sportovní kariéře Jiřího Ježka se toho napsalo už mnoho, on sám se však stále vidí jako kluk, co má rád pohyb a sport. V jedenácti letech přišel o nohu. Říká se, že tenkrát ani nebrečel.

Vystavuje na letošním festivalu ilustrace LUSTR. Ústředním tématem 13. ročníku je Krajina 2.0, která zkoumá vliv člověka na naše prostředí a proplétání přírody s kulturou v éře antropocénu. Žije v Ústí nad Labem, v tvorbě se inspiruje filmem a filmovými záběry a samotnou ji zajímá severočeská krajina zasažená těžbou.

Fyzikální chemik Rudolf Zahradník je jedna nejvýraznějších osobností české vědy. Jeho student a později spolupracovník Pavel Hobza o něm mluví jako o gentlemanovi a váženém člověku, díky kterému přežil nelehkou éru komunismu. Zahradník mu také určil téma disertační práce, čímž nasměroval jeho celoživotní kariérní dráhu.

Operní pěvec Adam Plachetka prožívá „lazebnické“ období. Ve Státní opeře ho čeká role ďábelského Sweeneyho Todda, ve Vídni zase Figaro v Lazebníku sevillském. Jak náročné je přepínat mezi dvěma tak náročnými rolemi? Jak se připravuje na mluvené dialogy v muzikálu? A proč se jeho hlas postupně posouvá od basbarytonu k barytonu?

„To nejcennější, co si podle studií můžeme před menopauzou vytvořit, je svalová hmota. A neznamená to vypadat jako Arnold Schwarzenegger,“ usmívá se pohybová lektorka a fyzioterapeutka Adriena Pecinová. „Jde o schopnost odnést něco těžkého nebo zvládat základní pohybové vzorce. Je to důležitá prevence osteoporózy. Stejně jako zdravá strava a další faktory,“ vysvětluje v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou.

Respektovaná herečka se zamýšlí nad tím, jak moc je pro člověka důležitá příroda, mluví také o tom, že ji odjakživa lákalo co nejpřirozenější herectví a že je pro ni obtížné rychle přepnout z každodennosti do života hrané postavy.

Nová choreografie Václava Kuneše nese tajemný japonský název a ukrývá v sobě hluboký lidský příběh. „Kintsugi je japonská forma umění slepit rozbité hrnky či mističky a spáry zvýraznit zlatou barvou. Tím dáváte věci nový život. A i nám lidem vznikají šrámy na duši, které je třeba přiznat,“ vysvětluje choreograf v Blízkých setkáních s moderátorem Markem Němcem.

Gerontoložka Iva Holmerová u příležitosti Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby připomíná, jak důležité je nechat si otestovat paměť. „Ne každý, kdo se dostaví se subjektivními stížnostmi na paměť, má poruchu paměti. Často se objeví jiná příčina, únava, stres, deprese,“ říká. V rozhovoru se také dotkla toho, proč je pro ty, kteří pečují o lidi s demencí, důležité říct si o pomoc, když je toho na ně příliš.

Její výstava Benátky-Praha je souborem akvarelů vzniklých pozorováním oblíbených lokalit v těchto městech v různých ročních obdobích. „V Praze i v Benátkách mně vyhovuje hloubka modři, která jde občas do šeda nebo do černa podle toho, jaké je světlo a na jaký papír maluju,” popisuje v Vizitce. Ve své tvorbě má ráda minimalismus, její technikou je kresba akvarelem a také tuší. Má blízko k tradici české lyrické abstrakce i k japonskému pojetí kaligrafie a zenu.

Když Josef Hlavatý vzpomíná na svůj slavný let přes zadrátované hranice, vrací se mu tehdejší nervové vypětí a láme se mu hlas. Utíkal spolu s tříletým synem Davidem na motorovém rogalu vlastní výroby, v jednu chvíli ztratil orientaci a vynořil se před československou strážní věží...

Příběh rodinné pražírny Jablum Czech se začal psát před dvaceti lety. Petr Nývlt tehdy kávu ještě nepil, ale jeho žena ano a přála si k Vánocům kávovar. A tak Petr Nývlt, protože se snaží proniknout do tajů problémů, místo do supermarketu vyrazil na kávový kurz. „Pak jsem vybral kávovar a hledal zajímavou kávu. První kávová plantáž, kterou jsem navštívil, byly Kanárské ostrovy v Evropě,“ vypráví.

Lékař a terapeut Pavel Špatenka se dlouhé roky věnuje osobnímu rozvoji a sebepoznání. Co nejvíc ovlivnilo právě jeho a proč je dobré pochopit sebe sama? Nejen o tom mluvil v pořadu Až na dřeň.

Skladatel Michael Kocáb dokončil s textařem Michalem Horáčkem operu Vyhnání ďáblů z Arezza. Inspirovala je slavná Giottova freska z roku 1295. Jaký bude další osud díla a co může příběh o městě napadeném silnějším nepřítelem říct současnému světu? Kocáb v rozhovoru mluví také o své zkušenosti s vyjednáváním o odchodu sovětských vojsk z Československa a o tom, proč bude operní ďábel zároveň tenoristou, raperem a tanečníkem.

Ani jako dítě se nezastavila – četla, kreslila, psala, hrála divadlo, vymýšlela hry. To všechno se báječně zúročilo v její současné profesi televizní moderátorky, dramaturgyně a autorky. Co Ivetě Toušlové imponovalo na herectví? Kdy pochopila, že od trápení jí může ulevit sdílení problémů? A které záležitosti mezi nebem a zemí u ní nacházejí odezvu?

Meky Žbirka po sobě zanechal stovky skladeb. Některé nahrávky ale dosud nikdo neslyšel. „Mám je v šuplíku, počítači, mobilu i na mini discích. Po Novém roce to všechno otevřu,“ prozradila v Blízkých setkáních producentka a manažerka Kateřina Žbirková. Jak pečuje o manželův hudební odkaz a proč nechce, aby se se z něj stal pomník?

Metodou radikální upřímnosti natočila svůj celovečerní debut Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Sleduje v něm svého staršího bratra a dva bratrance, jejich zápas se závislostí a životem na ulici a také vlastní snahu jim pomoct. Snímek vznikal pět let a natáčela ho převážně na iPhone. Úspěch měl na Berlinale, rezonoval ve Varech a je také letošním českým kandidátem na Oscara v kategorii pro nejlepší mezinárodní film.

„Stál jsem pevně nohama na zemi a věděl jsem, že budeme jenom v tom základu Michelin Selection, což je pořád obrovský úspěch na takto malinkou restauraci. A pak přišlo oznámení o Zelené hvězdě – nevěřil jsem tomu a myslím si, že jsem na pódiu i brečel,“ vypráví šéfkuchař oceněné restaurace Sůl a Řepa ve Strakonicích Pavel Drdel. Proč je pro něj důležité znát lidi, kteří vypěstovali jeho suroviny? A jak vzpomíná na svůj pobyt v Itálii? Poslechněte si rozhovor.

Nikdy nedělal problémy, chodil do kostela, nenadával, nekouřil, nepil, nebral drogy ani se nepral. Měl vysoké IQ a ve škole vynikající výsledky. A pak nacpal dodávku trhavinami a jedním výbuchem zabil 168 lidí. Timothy McVeigh. Válečný veterán ze Zálivu, jehož uniformu zdobily medaile a šuplík měl plný pochval. Proč zabíjel?

„Píseň je jako šaty na míru. Musí interpretovi slušet a podtrhnout to správné,“ prozradila v Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12 skladatelka a textařka Patricie Kaňok. Hit Boky jako skříň, který otextovala pro Ewu Farnou vznikl ale úplně jinak – bez zadání a ještě za studií. Jak se píšou písně pro druhé? A o čem zakladatelka kapely Vesna mluví, když říká, že folklor se nemusíme učit, protože ho máme přirozeně v sobě?

Letos vydal nové album Šénau a v nakladatelství Galén také rozhovorovou knihu Autobus do Sudet, které jsou jeho životním tématem. Přiznává, že jeho nejnovější deska je mnohem osobnější, než ty předešlé. Ke psaní potřebuje impuls, nějaký zážitek nebo myšlenku a mnohé skladby cizeluje i několik měsíců. Sám se nejvíce cítí být ovlivněn Oldřichem Janotou.

„Vůbec jsem si nedokázal představit formu toho, jak se to celé poskládá do sebe, a nakonec jsem z toho byl upřímně šťastný. Je to opravdu něco jiného,“ říká na adresu filmové novinky Vyvolený představitel jedné z hlavních rolí Petr Uhlík. Jaká byla reakce publika po karlovarské premiéře? Po čem herec a podcaster pátrá na pomezí Česka a Německa? A v čem spočívá jeho specifická metoda přezkušování textu? Poslechněte si rozhovor.

V roce 1994 začala Česká televize vysílat vědomostní soutěž Ypsilon určenou středoškolákům, z níž o pár let později vznikl AZ-kvíz pro dospělé. První díl se vysílal 2. ledna 1997. A zájem o něj ani po 30 letech neopadává. Naopak se vytvořila šestiletá fronta soutěžících. „Ročně jich ‚spotřebujeme‘ 300 až 350,“ říká moderátor Aleš Zbořil. V Blízkých setkáních Adély Gondíkové prozrazuje, jak vznikají otázky, v čem se liší mladší a starší soutěžící nebo jak je zbavuje trémy.

Získali cenu Architekt roku 2026. Porotci se shodli, že mimořádným přínosem architektuře je v jejich práci vytváření trvale krásných staveb bez ohledu na módní trendy. Za hlavní hodnoty v architektuře zmiňují pravdivost a transparentnost. „Hledáme cestu, aby dům dokázal obstát nejen teď, ale i za sto let,“ vysvětlují ve Vizitce. „Nejdůležitější je, jak dům zasáhne místo. U všech budov dotváříme okolní prostor, ta stavba ho definuje.“

Od soboty do 30. září je ve Vladislavském sále Pražského hradu otevřená výstava korunovačních klenotů, kterou doprovází výstava Habsburkové 500. Kurátorem doprovodné výstavy je Štěpán Vácha, který v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem mluvil nejen o historii klenotů, ale také o jejich významu pro současnou společnost. „Respekt ke klenotům, vztah, který k nim naše společnost má, to je věc, kterou bychom měli zprostředkovávat nové generaci. Je to náš úkol,“ říká.

Charismatický herec Radoslav Brzobohatý patřil k hvězdám jeviště, filmového plátna i televizních obrazovek od 60. let. Režisér Jiří Adamec ho obsadil ve svých seriálech Rodáci, Dlouhá míle nebo v televizní inscenaci Klec. Kdyby mohl vrátit čas, viděl by ho rád v roli Shakespearova Romea nebo Hamleta. V Úžasných životech na něj vzpomíná jako na báječného muže silného charakteru, profesionála a skvělého kamaráda.

Patří k nejvýznamnějším popularizátorům rumunské a moldavské literatury u nás, za což od rumunského prezidenta obdržela vysoké státní vyznamenání. Stojí mimo jiné za překladem thrilleru z geograficky a politicky komplikované oblasti Podněstří od Alexandra Popesca, která v Česku zaznamenala znamenitý ohlas a předčítalo se z ní i na festivalu Noc literatury.

Talentovaný muzikant s hudebními geny neumí v ruce držet jen klarinet a saxofon, ale taky občas paličky od bubnů, a především dirigentskou hůlku. Právě dirigování ho v poslední době uchvátilo asi nejvíc. „Dělám, co mě baví a naplňuje,“ shrnuje svůj profesní život. Jak vzpomíná na svého dědečka, uznávaného hudebního pedagoga a harfenistu Karla Patrase? Daří se i jemu vést své děti k hudbě? A co mu přinesla práce na muzikálu Ledové království? Poslechněte si rozhovor.

Pod hladinou Lipna dodnes leží zbytky Dolní Vltavice, vesnice, která musela ustoupit stavbě přehrady. Spisovatel Jan Štifter její příběh zachytil ve svém novém románu Vltavice a teď se chce do zatopené obce sám ponořit. „Chtěl bych si proplout náměstí a chrám, který tam je a zároveň není,“ říká. Co všechno pod vodou zůstalo? A co všechno kromě domů, školy nebo kostela vlastně zmizelo?

Zaměřuje se na současnou morální a politickou filozofii. V podcastu Promyslet Havla mluví o tom, že demaskování lží je dnes složitější než za Havlových časů. Je také autorem populárně naučné knihy Liberálové a ti druzí. „Každý člověk má svoji teorii života a vztahu k ostatním i společnosti a ten hlavní rozdíl je, jestli se tu teorii snažíme explicitně pojmenovat, anebo ji máme uvnitř sebe a nikdy ji neverbalizujeme,“ konstatuje ve Vizitce.

V seriálu Boží plán hraje Tomáš Jeřábek dobrosrdečného řidiče tramvaje Mirka. „Je až nadlidsky dokonalý, což mě napůl fascinuje a napůl vytáčí,“ přiznává herec. Jak se mu hrálo ztělesněné dobro? Čím ho Mirek inspiroval v osobním životě? A jak zpětně vnímá svůj přerod z bouřliváka v zodpovědnějšího člověka?

Vladimír Krátký vypráví o inspiraci svými studenty, svém prvním uhranutí divadlem i o nedávno obdrženém ocenění Nadace Život umělce Master Prix za celoživotní přínos kultuře.

Umění má hluboké poslání, mělo by být autentické, upřímné a svobodné, říká zpěvačka Bára Basiková, která v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vypráví o své kariéře a také o dokumentu Heleny Třeštíkové. Jaké je vidět vlastní život a kariéru zpětně na filmovém plátně? A co o sobě Bára Basiková díky dokumentu zjistila?

Evangelický farář Miloš Rejchrt míval u veksláků, zlodějíčků, násilníků a jiných vejlupků z pražského podsvětí pověst ostrého chlapíka, „co si dělá z fízlů dobrý den“. S farářem se znali z cel předběžného zadržení, kam estébáci mluvčího Charty 77 často zavírali na 48 hodin za pobuřování, podobně jako pasáky a prostitutky.

„Ptali jsme se architektů, jak dlouho to trvalo od prvního nápadu až po samotnou realizaci, kterou mohou vidět čtenáři v knize. A průměr byl třeba osm devět let,“ konstatuje vydavatel ročenky Česká architektura 2024–2025 Radek Váňa. „Ačkoliv stavíme projekty, které jsou třeba šest let staré, pořád jsou schopné obstát,“ dodává editor a architekt Jan Schindler. Podle jakých kritérií byly vybírány jednotlivé stavby? A komu je kniha především určena? Poslechněte si rozhovor.

Herečka Sára Donutilová patří už roky do souboru Městských divadel pražských, kromě toho si zahrála například v seriálech Ulice či Záhadné případy. Jak se těší na novou divadelní sezónu? Proč pro ni nikdy nebyla důležitá sláva? A jak ji proměnilo vytoužené mateřství?

„Vida Prelesnik, klavírní virtuoska slovinského původu, slaví dvojité výročí – jak narození, tak úmrtí. A nás zaujal její život, kdy byla velmi talentovanou hudebnicí a v podstatě svoji kariéru tak trochu obětovala pro kariéru Talichovu,“ osvětluje téma 44. ročníku festivalu Talichův Beroun jeho ředitelka Karolina Froňková. Daří se festivalu oslovovat širší publikum? V čem spočívají jeho celoroční aktivity? A jak na klasickou hudbu reagují děti? Poslechněte si rozhovor.

Návštěvou nás poctí mistr grafik a maleb, slova mluveného i psaného, náruživý bubeník a ctitel každé životní vteřiny Jiří Anderle. Proč se drží Hrabalova moudra, že je třeba tlumit svůj lesk? Kdo je malířem jeho duše? Kde byla tvorba v čase, kdy se loučil se ženou, která ho provázela téměř 70 let? A co se dozvěděl o lásce ve svém druhém manželství?

Jiří Anderle, mistr grafik a maleb, slova mluveného i psaného, náruživý bubeník a ctitel každé životní vteřiny, byl na zahájení 39. ročníku festivalu Prix Bohemia Radio slavnostně uveden do Síně slávy Českého rozhlasu. Proč se drží Hrabalova moudra, že je třeba ‚tlumit svůj lesk‘? Kdo je malířem jeho duše? A co se dozvěděl o lásce ve svém druhém manželství? Poslechněte si archivní rozhovor s Jiřím Anderlem. Moderuje Jitka Novotná.

Igor Orozovič vydává v těchto dnech své druhé album Sisyfá, zároveň ale výrazně rezonuje jeho role v seriálu Monyová. Proč měl z role respekt? Proč pro něj bylo důležité neudělat z postavy prvoplánového manipulátora? A co mu reakce diváků ukázaly o toxických vztazích? „Když něco takového žijete, nevěříte, že by to mohlo dopadnout špatně. Modelový případ vám může otevřít oči,“ říká.

Je na volné noze a vedle divadla se intenzivně věnuje práci s hlasem. Nejnověji ztvárnila v rozhlasové adaptaci Dogville Larse von Triera hlavní postavu Grace. „Na práci v rozhlase mám ráda, že se můžu zasoustředit na slovo a na atmosféru pod ním. Neprofiluju se ale jako psychologická herečka, zajímá mě třeba i tvorba pro děti,” říká ve Vizitce.

Choreograf Václav Kuneš se v nové inscenaci inspiroval japonskou tradicí opravovat rozbitou keramiku zlatem. „Praskliny reprezentují naši duši. A veškeré věci, co se nám stanou v životě, ty praskliny na duši, bychom neměli skrývat. To je to, co z nás dělá, čím jsme,“ říká. Jak zásadní pro něj byla spolupráce s Jiřím Kyliánem? Proč by každému tanečníkovi doporučil vycestovat do zahraničí? A jak probíhal jeho jediný konkurz v životě? Poslechněte si rozhovor.

Odpor k průmyslové civilizaci a láska k přírodě vedla geniálního matematika Teda Kaczynského k tomu, že téměř dvacet let posílal na různá místa USA výbušné systémy. Usmrtily tři lidi. Ve speciálu Portrétů na téma terorismu Kaczynského příběh připomenou Jan Adamec a David Hertl.

Vyučuje češtinu a základy společenských věd na broumovském gymnáziu. Mimo to je také hybatelkou ve městě o zhruba sedmi tisících obyvatelích, které v posledních letech zažívá kulturní vzedmutí. Ve výuce využívá toho, že do Broumova přijíždějí čeští i zahraniční spisovatelé a překladatelé. Nejen je pravidelně zve na gymnázium a pořádá s nimi besedy. „Studenty chci rozhýbat, naplňuje mě, když vidím, že to má cenu,” popisuje ve Vizitce.

„Egypt jsem považovala za svůj domov,“ vzpomíná herečka Kristýna Badinková Nováková na dětství za zdmi československé ambasády. V rozhovoru s Terezou Kostkovou prozradila, jak ji právě Egypt po letech nečekaně propojil s její filmovou maminkou z Pelíšků Emílií Vašáryovou. Proč pro ni byl návrat do Česka tak těžký? Pustila by dnes své děti do hereckého světa stejně samozřejmě, jako do něj kdysi vstoupila ona? A co si myslí o své roli Zuzany v seriálu Polabí?

„Kdybych šla do reálné džungle, asi bych tam taky nešla v kraťasech a žabkách, ale nějak bych se vybavila, připravila a podobně. Proto říkám, že pokud dáváte dítěti první telefon, rozhodně tam mějte rodičovský software,“ radí výzkumnice a autorka knihy Hry, sítě a porno 2.0 Michaela Slussareff. Čím můžou být nebezpečné algoritmy sociálních sítí? A proč zákazy často nefungují? Poslechněte si rozhovor.