Interview Plus

Premiér Andrej Babiš (ANO) nepřipouští žádné pochybnosti o tom, že vyřešil svůj střet zájmů. Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) ale s odkazem na Evropskou komisi tvrdí, že to není pravda. „Ta jednoznačně dala najevo, že problém není vyřešený. Je zastavené proplácení některých dotací Agrofertu. České úřady by je měly přestat vyplácet, protože do těch firem se tím pádem dnes posílají peníze českých daňových poplatníků,“ zdůrazňuje v Interview Plus.

Italská premiérka Giorgia Meloniová při návštěvě Prahy řekla, že podpoří revizi systému emisních povolenek a také úsilí o dostatek financí pro společnou zemědělskou i takzvanou kohezní politiku. „Každá země má takový vliv, jak má za prvé silné argumenty a za druhé kolik spojenců dokáže přesvědčit,“ shrnuje v Interview Plus komentátor Ondřej Houska z Hospodářských novin. Setkání Meloniové s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hodnotí novinář jako prohlubování vztahů obou zemí.

Spojené státy a Čína zveřejnily plán na snížení vzájemných cel a do americké Atlanty dorazily dvě pandy z Číny. I to patří k výsledkům návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, kde byl Donaldem Trumpem přijat na červeném koberci. „Tak velkolepého přivítání se nedostane každé hlavě státu, na sociálních sítích byly velmi populární obrázky amerických vojáků, kteří koberec na kolenou čistí,“ všímá si v Interview Plus Paulína Ovečková z Asociace pro mezinárodní otázky.

Stále víc evropských lídrů a zpravodajských služeb varuje před ruskou agresí. Podle rusisty Tomáše Glance k ní Rusko má tři motivy: vyvolávat politický chaos, vzbuzovat strach širokých vrstev společnosti, což nahrává radikálům a oslabuje již tak křehkou jednotu. „A tím třetím je podpora Ukrajiny – po každém otřesu začíná stále víc lidí přemýšlet, zda si mohou dovolit luxus podporovat napadenou zemi, která s nimi na první pohled bezprostředně nesouvisí,“ říká v Interview Plus.

Donald Trump zakázal vstup do Bílého domu novinářům televizí CNN a MS NOW a serveru Politico. Dotčená média se odvolávají na ústavou zaručené právo veřejnosti na informace, prezident namítá, že vstup je výsadou, nikoli právem. „To je vždycky problém, ať už ve Washingtonu nebo v Praze, když se politik rozhodne nepřipustit nějakého novináře, protože se mu nelíbí jeho práce,“ říká v Interview Plus americko-český novinář Jolyon Naegele.

Německý kancléř Friedrich Merz chce navzdory historické volební porážce v zemských volbách udržet svou pozici a prosazovat slibované ekonomické reformy. „CDU zkrátka v současné době nemá lepší alternativu, než ho nechat v úřadě. Mohlo by se totiž taky ukázat, že problémy strany jsou hlubší než jeden politik,“ vysvětluje v Interview Plus Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Vláda zvýšila rozpočet ministerstva školství na 292,1 miliardy korun včetně evropských peněz. Je to o 4,2 miliardy víc, než v srpnu navrhovalo ministerstvo financí. Peníze půjdou i do soukromých a církevních škol, kterým přitom premiér Andrej Babiš (ANO) ještě nedávno hrozil ztrátou státních příspěvků. „Nervozita se po představení rozpočtu zmenšila, ale směřování nás stále znejišťuje,“ říká v Interview Plus výkonný ředitel Asociace malých inovativních škol Jan Sýkora.

Tajné služby varují, že Rusko zaútočí drony a raketami na Polsko a další státy podporující Ukrajinu. Poslancům polského Sejmu to řekl premiér Donald Tusk a jeho slova potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Něco se skutečně děje. Ocitli jsme se v éře, jakou jsme nezažili od roku 1945, Rusko stupňuje agresivitu,“ říká v Interview Plus jeden z předních evropských vojenských expertů Frans Osinga.

Muslimové tvoří jen asi šest procent obyvatel Evropy. Přesto evropské krajně pravicové strany sílí na slibech, že zastaví údajnou islamizaci kontinentu. „Už asi deset let se spojuje migrace a islám jako hrozba. Nejprve to byla strategie krajně pravicových stran, ale v posledních letech k tomu utíkají často i mainstreamoví politici,“ přibližuje v Interview Plus arabistka a politoložka Zora Hesová.

Představa, že nás nějací roboti smetou z povrchu země, je falešná, kritizuje americký prezident Donald Trump návrhy regulovat umělou inteligenci. Podle něj na to stačí silný a inteligentní prezident – jako je on sám. „Hlavní motiv je zisk. Trump nechce AI regulovat, protože na ní vydělává v rámci různých kryptoměnových schémat i jako investor. Má akcie Nvidie, které povolil vyvážet do Číny. To je konflikt zájmů, který by neměl existovat,“ říká amerikanista Tomáš Klvaňa.

Letiště Karlovy Vary má být do konce roku převedeno na stát a začlenit se do armádní infrastruktury v rámci Leteckých opraven Malešice, které zajistí nezbytné rozšíření přistávací dráhy za více než miliardu korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) věří, že společný civilní a armádní provoz ho dostane ze ztráty a pomůže ekonomickému rozvoji regionu. „Pražské letiště praská ve švech a Karlovy Vary jsou žádanou turistickou destinací,“ říká senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Izraelský ministr kultury chce odebrat občanství tvůrcům dokumentu NAZA, který byl o víkendu oceněn na filmovém festivalu v Benátkách. Bývalí i současní členové izraelské armády v něm vysvětlují, jak v masovém měřítku útočí na civilní cíle v Gaze. „S kolegy jsme se shodli, že jsou to vážná obvinění, a i podle řady izraelských médií je třeba k nim přistoupit seriózně. Nejsou všechny reakce o tom, že to jsou zrádci a antisemiti,“ popisuje filmový publicista Pavel Sladký.

Cena zemního plynu prudce stoupá a Evropa má před nadcházející zimou nejnižší zásoby za posledních 20 let. Česko má sice zásobníky naplněné ze tří čtvrtin, což je nad unijním průměrem, podle odborníka na energetiku Martina Záklasníka, bývalého ředitele české odbočky firmy E.ON a zakladatele společnosti Sinlei Martina Záklasníka, se tím ale nemůžeme uklidňovat.

Země V4 budou v Evropě znovu slyšet, vyhlásil Andrej Babiš (ANO) na bratislavské schůzce premiérů Visegrádské skupiny. Lídři se shodli na potřebě větší koordinace na evropské úrovni, Unie podle nich musí najít cestu ke snížení cen energií. „Když jsme měli společnou pozici, byli jsme silnou skupinou, která dokázala naklánět misky vah a ovlivňovat další směřování,“ popisuje svou zkušenost z doby energetické krize bývalý slovenský ministr hospodářství Karel Hirman.

Poslaneckou sněmovnu by podle volebního modelu agentury NMS ovládla opozice – zejména proto, že by se do dolní komory nedostali Motoristé sobě. „Jsou na hraně, vzhledem ke statistické chybě mohou být klidně přes pět procent. Ale důležitá zpráva pro ně je, že za dva roky relevantní existence nerostou. Přijde mi, že ta strana nemá ambice, a pokud ano, tak je dobře skrývá,“ hodnotí v Interview Plus komentátor serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo.

Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že se v Národním parku Šumava našlo 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi. Jak v úterý uvedl ministr Igor Červený (Motoristé), jsou mezi nimi například dioxiny, furany, rtuť, arsen a chlorovaná rozpouštědla. O den dříve jeho stranický kolega a poslanec Filip Turek tvrdil, že na Šumavě uniká do půdy jedovatý plyn yperit. „Připomíná mi to šíření poplašné zprávy, ale v podání Radia Jerevan,“ glosuje člen vědecké rady parku Jaroslav Vrba.

Tisíce lidí se v Bělehradě rozloučily s odsouzeným válečným zločincem Ratko Mladićem. Evropská unie projevy glorifikace generála odsoudila, srbské úřady upustily od záměru uspořádat mu státní pohřeb. „To je naprosto typické pro způsob vládnutí prezidenta Aleksandra Vučiće, který je v tuto chvíli absolutní vládce Srbska a hraje to na všechny strany,“ komentuje v Interview Plus novinář se zkušenostmi z Balkánu a šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno.

Volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko drtivě vyhrála Alternativa pro Německo s bezmála 44 procenty hlasů, druhá CDU získala méně než polovinu. „Kancléř Friedrich Merz po svém nástupu do čela strany sliboval dostat AfD na polovinu, místo toho oslabil svou CDU. V Německu se znovu otevře debata o tom, jak AfD čelit,“ předpokládá v Interview Plus Tomáš Lindner, redaktor týdeníku Respekt

Česko se chce stát evropským lídrem na poli umělé inteligence. Vláda podepsala deklaraci s dalšími osmi státy a hlásí se do unijní soutěže o vybudování velkého datového centra. Takzvaná AI Gigafactory by mohla vzniknout v Praze ve Zbraslavi. „Dohoda je, že ať už soutěž dopadne jakkoli, dává smysl výpočetní centra sdílet mezi sebou,“ říká v Interview Plus vládní zmocněnec pro umělou inteligenci Lukáš Kačena.

Arcibiskup pražský a primas český Stanislav Přibyl zdědil po svých předchůdcích několik kostlivců ve skříni. Jedním z nich je hospodaření s majetkem, o čemž píše novinář Prokop Vodrážka v Deníku N. „Nejvíce mě překvapilo, jak velké mocenské boje se na arcibiskupství vedly. Tolik intrik a snah o převzetí moci. Vhled do církve je nedostatečný. Jako organizaci ji vnímáme přes jakési dobro, které by měla dávat. Ale je protkána boji o moc,“ upozorňuje v Interview Plus.

Vláda Andreje Babiše (ANO) hodlá zavést předkupní právo na půdu pro aktivní zemědělce. Podle kritiků jde ale připravovaný zákon na ruku velkým agrokoncernům. Asociace soukromého zemědělství tvrdí, že by tím majitelé přišli o část svých vlastnických práv. „Hrozí, že budou někde s čepicí v podpaží stát u kanceláře nějakého podniku a budou se ptát, jestli chtějí koupit jejich pozemky,“ varuje v Interview Plus místopředseda asociace Jan Štefl.

Počet potvrzených obětí masivních záplav, které před týdnem zasáhly Nepál, přesáhl tisícovku. Další tisíce lidí zůstávají nezvěstní, záchranáři ale operují v těžko přístupných oblastech. „Byla to událost, k jaké dojde třeba jednou za 200 let, situace je pořád dost zoufalá. Mnozí lidé přišli o všechno, jsou v šoku a zažívají obrovské trauma,“ popisuje Simone di Vicenz, šéf nepálské mise společnosti Člověk v tísni.

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů generál Ratko Mladić, který zemřel minulý týden, si ve vězení v nizozemském Haagu odpykával doživotní trest za válečné zločiny. V Srbsku ho ale pohřbí se všemi vojenskými a státními poctami, oznámil tamní ministr spravedlnosti. „Část srbské veřejnosti věří, že Ratko Mladić byl potrestán buď příliš přísně, anebo vyloženě nespravedlivě,“ přibližuje v Interview Plus redaktorka týdeníku Respekt Magdaléna Fajtová.

Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov tvrdí, že ruské jednotky dělí od ukrajinského Slavjansku pouhé 4 kilometry. Naopak podle ukrajinské správy jde o 12 kilometrů. „V zásadě je dobré nevěřit ani jedné straně. Jsem v kontaktu s ukrajinskými vojáky na tomto úseku fronty, takže čerpám od nich a odhaduji to něco kolem 8–10 kilometrů,“ upřesňuje fotograf Stanislav Krupař.

Obchodní válka mezi Kanadou a Spojenými státy sílí. Ottawa odpověděla na kroky Washingtonu uvalením cel na stovky amerických výrobků od 15 do 50 procent. „Kanada je po Číně druhou zemí, která se administrativě Donalda Trumpa vzepřela. Cla nejsou zamýšlena jako trvalá, ale aby protistranu zabolela na citlivých místech, například tam, kde je Trumpova voličská základna,“ vysvětluje v Interview Plus ekonom Jaroslav Borovička.

Před týdnem se u Potštátu zřítila větrná elektrárna staršího typu. Někteří vládní poslanci včetně místopředsedy Sněmovny Patrika Nachera (ANO) nešetřili posměchem. „Situace, která je dnes v mediálním prostoru a na sociálních sítích, co se šíří za informace, rozhodně nepodporuje pozitivní vnímání,“ poukazuje v Interview Plus Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

Opoziční strany se do senátních voleb snaží vysílat společné kandidáty, i proto letos o místo v Senátu usiluje poměrně málo uchazečů. Naopak hnutí ANO jde do všech obvodů samostatně. „Myslím, že pro hnutí ANO bude velice těžké dosáhnout na maximalistickou variantu, tedy získat většinu Senátu, byť matematicky je to možné,“ poukazuje v Interview Plus redaktor Deníku N a spoluautor podcastu Vrtěti psem Jan Tvrdoň.

Extrémně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) míří v prvním zářijovém týdnu k přesvědčivému vítězství v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Podle průzkumů by mohla získat až 40 procent hlasů. „Nemyslím si, že lidé, kteří budou AfD volit, jsou radikálové nebo extremisté. I řada politiků AfD jen ‚těží‘ z toho, že se německé spolkové vládě nedaří krotit problémy,“ upozorňuje v Interview Plus politolog Lukáš Novotný z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Před 58 lety, 21. srpna 1968, vjely na příkaz Kremlu do tehdejšího Československa tanky. Darja Stomatová přišla z Kazachstánu mnohem později ve svých pěti letech a informace získávala hlavně ze školy. V rodině ale mluvili rusky, což u Čechů vyvolávalo nenávistné pohledy a komentáře. „Vždycky jsem si říkala proč, když moje rodina s tím neměla nic společného. Ale když začala ruská invaze na Ukrajinu, tak jsem to pochopila,“ říká reportérka České televize.

Vláda hodlá zrušit eurocentra, která v krajích poskytují občanům informace o Evropské unii a výhodách plynoucích z našeho členství. „Zapadá to do konceptu kulturních válek, kdy vláda útočí na Brusel, neziskové organizace nebo veřejnoprávní média. Zejména menší koaliční partneři tak chtějí udělat radost svým voličům a premiér jim to toleruje,“ hodnotí v Interview Plus europoslanec a ekonom Luděk Niedermayer (TOP 09).

Ruský soud poslal na 11 let do vězení místopředsedu opoziční strany Jabloko, která byla nedávno soudně vyloučena ze zářijových parlamentních voleb. Lev Markovič Šlosberg se údajně provinil pomlouváním ruské armády a výzvami k míru na sociálních sítích. „Je to výjimečné, takto drakonické tresty nepadaly ani v Rusku. Souvisí to se strachem, který v Kremlu před volbami zavládl. Z toho, že se protiválečné rétorika líbí příliš mnoha Rusům,“ míní novinářka Petra Procházková.

Média a sociální sítě nabízejí neustále záběry vyschlých potoků a poloprázdných nádrží. Voda nám ale nejvíc chybí tam, kde ji nevidíme – v půdě nebo v lesích. „S klimatickou změnou je přesně tento problém. Většinu času ji nevidíme, nepociťujeme, takže veřejnost lze aktivizovat jen ve chvílích, kdy ji cítíme na vlastní kůži. Bojím se, že až začne pršet a přijde podzim, tak ta akutní potřeba pomine,“ říká v Interview Plus vědec Daniel Kortus, zakladatel platformy Klimatomluva.

Hladina orlické přehrady v průběhu letošního léta klesá o metr týdně. Vláda na vlny veder reaguje obnovením Národní koalice proti suchu, navýšením výdajů na boj se suchem o 4 miliardy korun a připravuje také legislativu pro stavbu vodních nádrží. „Stát by měl dělat opatření, která povedou k systémové změně. Tedy programy, které budou někomu pomáhat, aby něco dělal – ne že by to stát dělal sám,“ míní v Interview Plus Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí.

Ukrajinské jednotky podle prezidenta Volodymyra Zelenského osvobodily 745 čtverečních kilometrů území a Rusové při tom ztratili téměř 10 tisíc vojáků. „Víme, že jak Rusové, tak do určité míry Ukrajinci občas přehánějí, například když nadsazují počty mrtvých a zraněných. Akce ale potvrdil server Deep State, který je známý tím, že publikuje i věci, které třeba ukrajinské vedení nechce, aby se dostaly na veřejnost,“ komentuje reportér Martin Novák ze serveru Seznam Zprávy.

Povrchová teplota světových oceánů dosáhla v červenci na nejvyšší úroveň v historii měření. Teplejší oceány způsobují větší výkyvy počasí, bouře nebo tornáda, ale také rozpady šelfových ledovců, tedy těch, které plují na hladině světového oceánu. „Nárůst teploty moře je pro ně zásadní, protože je rozpouští odspodu,“ upozorňuje v Interview Plus Daniel Nývlt, vedoucí Českého výzkumného antarktického programu.

Ústavní soud se zastal Tomáše Jiřikovského v jeho stížnosti na vazbu. Krajský soud chyboval, když obhajobě neumožnil reakci na vyjádření žalobců, za mřížemi ale jeden z obviněných v bitcoinové kauze zůstává na základě dřívějšího rozhodnutí. „Obžalovaní využívají svá procesní práva, a protože jsme právní stát, soud dal jednomu z nich za pravdu,“ říká novinář Ondřej Kundra. Projednávání kauzy to podle něj neovlivní, s ročním odstupem ale začíná být jasnější, k čemu došlo.

Studie společného výzkumného centra Evropské komise varuje, že část starého kontinentu může být do roku 2040 suchá a neúrodná. V Česku patří k ohroženým oblastem kromě jižní Moravy také Polabí. „Srážky jsou přibližně stejné jako před lety, ale spousta vody odteče. Část navíc přichází v přívalových deštích, které ta půda není schopná zachytit,“ vysvětluje v Interview Plus sedlák a lesník Daniel Pitek.

Ukrajina nemá dost střel k protivzdušné obraně, Rusko přitom zesílilo útoky na velká města balistickými raketami. Jak upozorňuje slovenský generál ve výslužbě Pavel Macko, jde aktuálně onejvětší problém ukrajinské obrany. „Může to zásadně ovlivnit průběh konfliktu, protože se otevírá díra v ochraně strategických objektů před nadcházející zimou,“ varuje v Interview Plus.

Mistrovství světa skončilo, zápas o fotbal ale běží v plné síle. Mezinárodní fotbalová federace FIFA se na středeční schůzce v Maroku zastala svého kritizovaného šéfa Gianni Infantina a zároveň vzala zpět jím prosazované plány prodat část práv z příštích mistrovství světa soukromým investorům. „Někteří lidé říkají, že za Seppa Blattera to byla stará dobrá korupce, teď už ale jde o privatizaci mistrovství a zasahování do hry jako takové,“ komentuje reportér Jan Kaliba.

Lékaři, diagnózy, přístroje, léky – to všechno patří k nezbytnému vybavení nemocnic. Dětským pacientům ale někde netradičně pomáhají loutky a nemocniční postýlka se mění v jeviště. „Pohybujeme se na pomezí divadla, hudby a psychosociální péče. Chodíme za pacienty a snažíme se jim proměnit tu chvíli, kterou společně strávíme,“ přibližuje činnost neziskové organizace Loutky v nemocnici její spoluzakladatel Jakub Matějka.

S novou superdávkou ztratilo nárok na podporu skoro 100 tisíc lidí. „Osekaly se okrajové hodnoty. Ti, kteří dosud měli nárok jenom těsně, nebo třeba jen na některou dávku, ji teď v superdávce nedostali,“ vysvětluje v Interview Plus Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení. „To ale neznamená, že tyto domácnosti už nejsou zranitelné. Navíc je možné, že část z nich pouze nebyla schopná projít administrativními nároky, nedodala všechny podklady, ale nárok na dávku má.“

Ve španělské exklávě Ceuta stále zůstávají stovky migrantů z Maroka. Vláda v Rabatu viní šíření dezinformací i pašerácké gangy. „Ceuta leží v Africe. Je trochu symbolické, že se dramaticky bojíme lidí, kteří k nám přichází, ale přitom jsou na svém území, pokud se na to díváme geografickým pohledem,“ poukazuje v Interview Plus ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Novinář Rob Cameron po více než dvaceti letech končí na postu dopisovatele v Praze. Na svou kariéru se dívá nostalgicky, k české politické scéně je ale kritický. „V Británii je větší profesionalita. Absolutně by se nestalo, že by nepustili novináře na tiskovou konferenci, je to nelogické,“ říká v pořadu Interview Plus. „Boris Johnson a jiní lídři přímo nesnášeli různě deníky nebo novináře, ale nepustit je na tiskovku je uznání, že nemáme protiargumenty na jejich kritiku.“

Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu oznámil vznik nové parlamentní frakce Rozvoj Plus. Vyvrcholil tím rozkol ve straně Právo a spravedlnost (PiS), která se považuje za hlavní opoziční sílu v zemi. „Je to velké překvapení, protože nikdo netušil, že by k takové krizi mělo dojít. Morawiecki asi už počítal s tím, že bude nástupcem Jaroslawa Kaczyńského, ale ukázalo se, že své postavení přecenil,“ hodnotí polská novinářka Klara Klinger.

Pražský arcibiskup Stanislav Přibyl chce obnovit důvěru ke katolické církvi, a zejména jejímu vedení. V polovině července dokonce přiznal, že prožívá frustraci z toho, co se v minulosti v jeho úřadu odehrávalo. A to mimo jiné v souvislosti s kauzou někdejšího hodnostáře arcibiskupství, který je podezřelý ze znásilnění a sexuálního nátlaku. „Já mohu jen říci, že za mě se to prostě nestane. A pokud ano, vyřeší se to velmi rychle,“ deklaruje hlava české katolické církve.

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil návštěvu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) v Číně za úspěšnou a v příštím roce by se měl vydat v jeho stopách. „S Čínou se chce bavit v zásadě každý. Na druhou stranu v Evropě sílí pocit, že je potřeba něco dělat proti čínské obchodní a průmyslové politice. Jak to čeští politici prezentují, úplně nezapadá do evropského mainstreamu,“ upozorňuje analytik Hospodářských novin Martin Ehl.

Spojené státy se loučí se zesnulým senátorem Lindsey Grahamem. Na jeho pohřeb do Washingtonu zamířili světoví státníci, včetně izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. A s oběma se setká Donald Trump. „S každým z nich bude chtít dosáhnout něčeho jiného. Před volbami do Kongresu se potřebuje prokázat něčím, co bude moci vydávat za úspěch. A v tom mu Netanjahu teoreticky může pomoci,“ míní odborník na USA Tomáš Klvaňa.

Ministerstvo vnitra ve výroční zprávě o extremismu a předsudečné nenávisti za loňský rok neuvedlo stranu SPD Tomia Okamury. V minulých letech se tam přitom objevovala opakovaně. „Neumím si představit, že by ministři nominovaní za SPD souhlasili nebo vzali na vědomí zprávu, která by SPD obsahovala,“ poukazuje v Interview Plus odborník na extremismus Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Z rodného domu Adolfa Hitlera v rakouském Braunau am Inn se tento týden stala policejní stanice. „Je to snaha ten dům maximálně neutralizovat, aby se toto místo nestalo shromaždištěm neonacistů a nekonaly se tu nějaké vzpomínkové akce,“ vysvětluje germanistka Zuzana Lizcová.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) je na pracovní návštěvě Číny, a to jako první český vládní politik po sedmi letech. Sejít se má mimo jiné s předsedou Všečínského shromáždění lidových zástupců Čao Le-ťim, který je podle sinologa Martina Hály třetím nejvyšším činitelem v rámci politbyra. „Reprezentace na čínské straně je skutečně velmi vlivná, ale obávám se, že svého protějška nebudou brát příliš vážně, protože není představitelem exekutivy,“ uvádí.

Radikální palestinské hnutí Hamás má nového vůdce. Stal se jím Chalíl Hajja, který je s teroristickou organizací spjatý od jejího vzniku. „V posledních letech se profiloval jako nejschopnější vůdce Hamásu, protože řada dalších byla Izraelci zabita a on sám se podílel na dojednání příměří,“ přibližuje v Interview Plus Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha

Nový britský premiér Andy Burnham slibuje největší změny za posledních 40 let. Do konce roku představí ekonomický plán pro příští dekádu a věří, že Velké Británii navrátí stabilitu. „Chce uhnout více doleva a více se starat o každodenní starosti britských domácností. Ty sociálně nejslabší mají skutečně potíže s rodinnými rozpočty,“ popisuje Ivan Kytka, novinář působící v Londýně.

Premiér Andrej Babiš (ANO) před týdnem v Paříži podle svých slov zjistil, že devět evropských zemí zakládá s Ukrajinou koalici projekt Freya, jehož cílem je společná antibalistická ochrana. Mělo by se do ní zapojit i Česko? „Celá Evropa a v zásadě celý svět potřebuje antibalistickou ochranu, protože dnešní války se vedou raketami a drony,“ souhlasí v Interview Plus prorektor CEVRO Univerzity Tomáš Pojar, který za minulé vlády působil jako poradce pro národní bezpečnost.

Ukrajinský parlament schválil novým premiérem země Serhije Koreckého. V ulicích Kyjeva a dalších měst přitom demonstrovali lidé kvůli odchodu oblíbeného ministra obrany Mychajla Fedorova. „Byl velkou nadějí, vidíme pozitivní změny v ministerstvu obrany. Jestli je prezident Volodymyr Zelenskyj chytrý, bude společnosti naslouchat. Jestli ne, bude si hrát na mača, na toho, který jediný rozhoduje a nikdy nemění svůj postoj,“ říká v Interview Plus starosta Kyjeva Vitalij Kličko.

Nová maďarská vláda Pétera Magyara usilovně rozebírá mocenskou strukturu vzniklou za 16 let vlády jeho předchůdce Viktora Orbána. Prezident Tamás Sulyok, zvolený za vlády Orbána, má už jen pár dní na podpis ústavní novely, která ukončí jeho mandát, podle reportéra Respektu Tomáše Brolíka ale zatím vzdoruje. „Proces svého odstranění se snaží oddálit, překazit se mu ho ale asi nepodaří,“ soudí v Interview Plus.

Ukrajinský parlament přijal demisi vlády premiérky Julije Svyrydenkové, která končí přesně po roce. Podle ukrajinistky Lenky Víchové je důvodů více, přestože většina ukrajinské společnosti nepozorovala výraznější problémy. „Prezident Volodymyr Zelenskyj se tím snaží upouštět páru, protože jsme ve třináctém roce války a už šestým rokem se nemohou konat volby. Toto je jediný způsob, jak zase dát lidem naději,“ soudí v Interview Plus.

Povodí Moravy se snaží zachránit ryby v Dyji před přemnoženými sinicemi, se kterými se Novomlýnská nádrž na Břeclavsku potýká už několik let. „Možnosti to řešit jsou velmi omezené. Důvod, proč v Dyji ubývá kyslík, je eutrofizace vody v celém povodí. Je tam velké množství fosforu, který je prakticky nemožné odstranit. A s tím, jak v krajině ubývá vody, tak je ta polévka čím dál hustší,“ připodobňuje geochemik Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny.

Automobilový koncern Volkswagen chystá výrazné omezení výroby, ve hře je masové propouštění a zavírání továren. Odbyt trvale klesá, zejména kvůli konkurenci z Číny. „Jestli k propouštění skutečně dojde, bude to dobrá zpráva. Volkswagen takovou ozdravnou kúru potřebuje už mnoho let,“ zdůrazňuje v Interview Plus ekonom a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Oblíbené horské chaty ve Vysokých Tatrách procházejí personální obměnou. Klub slovenských turistů (KST) do nich postupně jmenuje nové provozovatele a zařízení tak po desetiletích opouštějí legendární správci. Jedním z nich je i Viktor Beránek, který až do loňského roku bezmála 50 let vedl nejvýše položenou tatranskou Chatu pod Rysy. „Neplánuji se tam podívat. Chci si chatu uchovat takovou, jak jsem ji poznal, s petrolejkami a ohněm v krbu. Teď už je tam internet,“ říká.

Kubánci se tento týden museli obejít bez elektřiny už po třetí za posledního půl roku. Kuba čelí přísným sankcím Spojených států, které dlouhodobě označují komunistickou vládu v Havaně za hrozbu pro svou národní bezpečnost a viníka špatné ekonomické situace na ostrově. „Nezažil jsem období po rozpadu Sovětského svazu, kdy tam panoval hladomor. Ale za těch 25 let jsem neviděl Kubu v tak zbědovaném stavu,“ přiznává v Interview Plus novinář Eduard Freisler.

Česko je z evropské sedmadvacítky poslední ve využívání obnovitelných zdrojů energie. Dokonce i Polsko s tradičním těžkým průmyslem a těžbou uhlí buduje zdroje větrné a sluneční energie daleko rychleji. „Do budoucna to může znamenat velký problém pro českou ekonomiku. Nedostatek zdrojů, které pomáhají snižovat cenu silové elektřiny na trhu, může snížit konkurenceschopnost firem. Ty mohou odcházet do zahraničí,“ říká v Interview Plus Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.

Začal summit NATO v Ankaře. Českou delegaci vede premiér Andrej Babiš (ANO), účastní se ho ale i prezident Petr Pavel, jak vládě nařídil Ústavní soud. A turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan svého českého protějška pozval i na neformální večeři lídrů, na které původně měl být jen předseda vlády. „Je to hodně matoucí a mohli jsme si to ušetřit, kdyby Andrej Babiš místo omezování prezidenta dělal svoji práci,“ kritizuje v Interview Plus senátor Pavel Fischer (nez.).

Umělá inteligence získává stále větší podíl na pracovním trhu a proměňuje celé obory. Jak ale přiznal Mark Zuckerberg, šéf společnosti Meta, její vývoj nepostupuje tak rychle, jak si představoval. „Příběhy o tom, že do čtyř let přijdou programátoři o práci a zničí nás to, musíme brát jako marketing firem, které potřebují peníze na výstavbu těch systémů,“ míní v Interview Plus spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.

Návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb míří v Poslanecké sněmovně do druhého čtení. Tentokrát má být systém EET jednodušší a administrativně nenáročný. Vláda si slibuje, že touto cestou získá do veřejných rozpočtů navíc až 14 miliard korun. „V tom je obrovská nejistota. Předchozí systém fungoval výrazně jinak a přesně nevíme, kolik peněz přinesl,“ tvrdí v Interview Plus ekonom Michal Skořepa, analytik České spořitelny a předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy.