Interview Plus

Od vstupu do Evropské unie získala Česká republika z unijního rozpočtu o bilion a 120 miliard korun více, než kolik do něj zaplatila. Zvýšila se také kupní síla obyvatel a hrubý domácí produkt, přesto je pro řadu lidí členství zklamáním. „Od politiků často zaznívá, že musíme za každou cenu čerpat, vyčerpat a přečerpat, až má člověk dojem, že je to veletrh bazénů. Ale ve skutečnosti jde o to, zda ty dotace mají smysl,“ poznamenává Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Moravskoslezský kraj můžeme považovat za příklad úspěšného využití evropských fondů při řešení ekonomických a sociálních výzev, zjistil tento týden server iROZHLAS.cz. Podíváme-li se jen na růst HDP, dokázal původně nejchudší region v zemi za posledních 20 let vystoupat až na celorepublikový průměr. Znamená to, že se ve Slezsku a na severní Moravě jde správným směrem? V Interview Plus odpovídá Karin Lednická, spisovatelka, autorka třídílné bestsellerové série Šikmý kostel.

Na amerických univerzitách dochází k potyčkám mezi policisty a studenty protestujícími proti postupu Izraele v Pásmu Gazy. „Evokuje to dávnější protesty ze 60. let, kdy dokonce na několika univerzitách přišli studenti o život v důsledku policejních zásahů. Zejména na Kolumbijské univerzitě to studenty ještě víc utvrdilo v tom, že stanové městečko neopustí,“ popisuje ze Spojených států redaktorka Deníku N Jana Ciglerová.

Vláda Petra Fialy chce podpořit obnovitelné zdroje energie. Pomoci by měly tzv. akcelerační zóny, ve kterých by příprava výstavby větrných nebo solárních elektráren neměla trvat déle než rok. „Vládě bych za to dal velké plus, protože také mohla počkat na transpozici evropské směrnice. Uchopili to velice rychle, protože jsou si vědomi, že máme zpoždění,“ konstatuje prezident Evropské federace pro obnovitelné zdroje energie Martin Bursík.

Alternativa pro Německo neboli AfD musí před volbami do europarlamentu řešit další problém. Asistent Maximiliana Kraha, který vede kandidátku, byl obviněn ze špionáže pro Čínu. Jak moc to úspěch strany ohrozí a je AfD stranou diktatur?

Odvolací soud potvrdil trest bývalému poslanci TOP 09 a Dominik Feri tak půjde za znásilnění na tři roky do vězení. Podle předsedy senátu Libora Vávry nebyl prostor pro snížení trestu a bylo třeba přihlédnout ke společenské škodlivosti jeho konání. „Soud bere do úvahy celý příběh jednotlivce, který stojí před ním. Takže to, že je Feri vystudovaný právník a jeden z činů se stal na půdě Poslanecké sněmovny, mu samozřejmě nepomohlo,“ konstatuje novinářka Andrea Procházková.

Šéf Českého tenisového svazu Ivo Kaderka je ve vazbě, ale výkonnému výboru svazu se neulevilo. Bude totiž muset najít víc než jen 30 milionů korun, které má vrátit Národní sportovní agentuře za neoprávněné čerpání dotací. „Vedení svazu už teď ví, že to bude mnohem víc. Mluví se o částce mezi 120 až 150 miliony korun,“ přibližuje investigativní reportér Českého rozhlasu Artur Janoušek.

V místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku se otevírá Památník holokaustu Romů a Sintů. Podle šéfkomentátora serveru SeznamZprávy Jindřicha Šídla se tak vládě Petra Fialy (ODS) podařilo dotáhnout do důstojného konce to, co započaly už kabinety předchozí. „Možná ještě důležitější bylo odstranění prasečáku, který na místě koncentračního tábora stál od 70. let. Na tom se podílela řada politiků a někteří dokonce ne úplně záměrně,“ připomíná.

Opoziční hnutí ANO zrušilo svou účast na schůzce se zástupci vlády kvůli penzijní reformě na Pražském hradě. ANO prohlašuje, že si vládní strana stejně prosadí svou. Podle premiéra Fialy se nejsilnější opoziční strana dohodnout nechce a nemá žádný plán reformy. „Rozumím tomu tak, že opozice nechce dělat křoví vládní koalici, která ve skutečnosti nechce diskutovat ani hledat alternativy pro své záměry,“ soudí bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (SOCDEM).

Íránská protivzdušná obrana nad ránem sestřelila několik dronů. Podle amerických médií šlo o útok Izraele, tuto domněnku ale ani Írán, ani Izrael nepotvrdily. „Mohla to být lehká izraelská odpověď, ale zároveň snaha neeskalovat konflikt,“ domnívá se odborník na Blízký východ Marek Čejka.

Unijní lídři se na summitu v Bruselu shodli na nutnosti urychleně poskytnout Ukrajině protivzdušnou obranu. Dodávky zbraní a munice ovšem v posledních měsících váznou a na frontě je podle válečného reportéra Vojtěcha Boháče vidět, že pomoc je naprosto nedostatečná: „Často jsme slyšeli, že Česko je poslední, kdo Ukrajině reálně zůstal,“ uvádí s tím, že vztah k Polsku zhoršily blokády hranic a Spojeným státům vojáci vyčítají, že kvůli domácím politickým sporů nedodávají zbraně.

Stav životního prostředí Česka stále není vyhovující a pokrok směrem ke klimatické neutralitě a plnění Zelné dohody pro Evropu malý. Konstatuje to nejnovější dostupná zpráva ministerstva životního prostředí. „Kroky musejí být únosné a proveditelné, aby nepopíraly fyzikální zákonitosti. Je třeba mít ambiciózní cíle, ale ty, které jsou stanoveny do roku 2050, by možná byly splnitelné v roce 2080,“ namítá senátor Zbyněk Linhart z hnutí STAN.

Migrace, bezpečnost nebo klima – řada témat letošních voleb do Evropského parlamentu je spojena s obavami občanů z vývoje posledních let. Populisté slibují, že problémy rychle vyřeší. Co nabízejí strany tradiční? „Populisté vždy operují se strachem, ale nemají řešení. Ani u té migrace,“ konstatuje lídr evropských socialistů Nicolas Schmit.

Nejsilnější vládní strana ODS má i po víkendovém kongresu stejné vedení, až na novou tvář na místě místopředsedkyně, kterou se stala poslankyně Eva Decroix. „Máme v ODS ženy – krásné, úspěšné a sebevědomé – a máme jich tam hodně. Bohužel nebyly vidět na nejvyšších pozicích, tak proto možná voliči měli pocit, že ženy v ODS nemáme. A možná i svou kandidaturou jsem chtěla ukázat opak,“ říká v Interview Plus.

V Česku je nejvíce případů černého kašle od roku 1959, lékaři letos evidují přes 6400 nakažených, přičemž polovina mladších jednoho roku musela být hospitalizována: „Z dřívějška si pamatuji případ pertuse u novorozence a je to věc, kterou kdo někdy viděl, tak už nikdy vidět nechce,“ popisuje perinatolog Jiří Vojtěch s tím, že právě novorozenci jsou nejvíce zranitelní a průběh onemocnění u nich může být extrémně závažný.

Český průmysl zažívá těžké časy. Nejnovější statistika sice dokládá mírný růst, ale snad nikdo neočekává žádné velké oživení. Pesimismus se táhne už několik let a mnohé české firmy trpí nedostatkem zakázek. „Češi na hospodářské krize na začátku reagují s prodlením, ale o to déle jim také trvá, než znovu získají důvěru v ekonomiku a krizi trochu zbytečně prodlužují,“ míní viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

„Tito lidé si zaslouží jen pevnou ruku,“ říká na adresu redaktorů slovenské veřejnoprávní televize a rozhlasu (RTVS) předseda vládní Slovenské národní strany Andrej Danko. Hrozbám a útokům na sociálních sítích čelí i další novináři: „Atmosféra je vypjatá a vybičovaná. Byla jsem terčem nenávistných komentářů několik let a za poslední dva roky se to ještě zintenzivnilo,“ uvádí novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová, která se rozhodla stáhnout z veřejného života.

Antarktické ledovce tají zřejmě mnohem rychleji, než vědci ještě před pár lety očekávali. I na základě osobního pozorování to potvrzuje výzkumník Kamil Láska, který působil na antarktické stanici J. G. Mendela: „V posledních 5 letech jsme v naší oblasti svědky enormního ztenčování ledovců i rychlého úbytku sněhové pokrývky, která se během zimy nestihne doplnit.“

Slovenský premiér Robert Fico považuje vítězství Petra Pellegriniho v prezidentských volbách za důkaz spokojenosti Slováků s jeho politikou. A do značné míry je to pravda, myslí si redaktorka televize Markíza Gabriela Kajtárová: „Lidé si uvědomují, že hlava státu u nás nemá rozsáhlé kompetence a nemůže zvrátit vládní kroky. Slováci, kteří nesouhlasí s touto vládou, tam chtěli mít protiváhu. Na to Ivan Korčok hrál a to mu nevyšlo,“ konstatuje.

„Zelená dohoda je nezbytná a chrání nás i před Ruskem. Má ale jednu zásadní slabinu,“ říká pro Český rozhlas Plus jedna z hlavních strůjkyň pařížské klimatické dohody. Laurence Tubiana mluví také o evropských volbách v atmosféře zemědělských protestů i tom, jak co nejlépe zvládnout transformaci energetiky či automobilového průmyslu.

Palestinská samospráva obnovila žádost o získání statusu plnohodnotného člena OSN. Její státnost se chystá uznat Španělsko a v Evropě o tom dále uvažují Irsko, Malta a Slovinsko. Podle poslance a odborníka na mezinárodní právo Vladimíra Balaše (STAN) by to ale neznamenalo nic převratného, Palestinu už uznává téměř 140 států: „V Evropě bývá uznání svázáno s tím, že stát respektuje lidská práva a právní stát. Tady si nejsem jist, že tomu tak je,“ soudí.

Méně encyklopedických znalostí, větší zaměření na pochopení základních jevů a principů. Takový je ve zkratce nový Rámcový vzdělávací program (RVP), ke kterému se nyní může vyjadřovat laická i odborná veřejnost. Analytička společnosti EDUin Lucie Slejšková připomíná, že důraz na prakticky využitelné znalosti zde byl už dříve, nepodařilo se jej ale promítnout do praxe: „Je to spíše evoluce. Mezitím uběhlo 20 let a svět se velice rychle mění. Je třeba přizpůsobit kurikulum.“

Stovky českých umělců podepsali výzvu vládě a prezidentovi, aby podpořili příměří v Pásmu Gazy. Upozorňují na to, že přestože izraelská armáda opakuje, že se snaží postupovat ohleduplně vůči civilistům, počet kolaterálních obětí stále stoupá. Jednou z ústředních osobností této iniciativy je zpěvák Tomáš Klus. Proč se na něj kvůli vystoupení na podporu Palestinců snesla taková kritika? V Interview Plus odpovídá Saša Uhlová, redaktorka serveru A2larm.

Kvůli izraelské operaci v Gaze se výrazně vyostřily vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem. Konflikt se promítá i do americké společnosti – prezident Joe Biden podle jedněch málo podporuje starého spojence, jiní se domnívají, že ho podporuje až příliš a přehlíží palestinské oběti. „Pro mnoho studentů je to bolestivé téma, protože mají rodiny na obou stranách konfliktu,“ přibližuje spolupracovnice časopisu Respekt a studentka Kolumbijské univerzity Barbora Chaloupková.

Evropa vymýšlí nové cesty, jak zabránit nelegální migraci. Britská vláda se dohodla s africkou Rwandou, že bude uprchlíky transportovat na její území a tam projdou azylovým řízením. „Rwanda vypadá, že se jí líbí tuniský model dostávat spoustu peněz za to, že bude spolupracovat. Ale myslím si, že kdyby těch lidí přibývalo, tak se to Rwanďanům líbit přestane,“ soudí ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek a doufá, že takový systém nezačne fungovat.

Slovensko podle všeho čeká velmi napínavé druhé kolo prezidentských voleb. Bývalý ministr zahraničí Ivan Korčok sice získal zhruba o pět procent více než vládní kandidát Peter Pellegrini, náskok ale mohou rychle smazat voliči ostatních kandidátů. „Papírově platí, že lepší karty má v rukou Pellegrini, protože má dost velké rezervy voličů, kteří nepřišli k volbám,“ podotýká šéfredaktor serveru Postoj.sk Martin Hanus.

Kolem pátečního teroristického útoku na okraji Moskvy, který si vyžádal téměř 140 mrtvých, zůstává řada nejasností. K činu se hlásí Islámský stát, úřady ale tvrdí, že zadržely čtyři útočníky, kteří podle Kremlu měli směřovat na Ukrajinu. „Zdá se, že úkolem kremelské propagandy je tuto linku posilovat, přestože k Ukrajině moc spojitostí není,“ říká v Interview Plus znalec postsovětského prostoru a šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.

Ministři zahraničí Visegrádské skupiny se v Praze sešli uprostřed dohadů, jestli tato skupina stále zůstává jednotná a akceschopná, nebo se kvůli odlišným názorům na pomoc Ukrajině definitivně rozpadla. „Je přirozené, že každá země má svůj suverénní postoj k citlivým otázkám, navzdory tomu, že jsme spolu v Evropské unii, NATO a v jiných organizacích. A to je třeba respektovat. Je důležité, aby se partneři poslouchali,“ deklaruje slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár.

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken hodlá přesvědčovat spojence v Saúdské Arábii a Egyptě, aby napomohli uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem. Právě díky arabským prostředníkům se v listopadu dostala na svobodu necelá polovina unesených Izraelců, od té doby ale nedošlo k žádnému pokroku. „Izraelská vláda chce dobýt Gazu a zničit Hamás, který se chce etablovat jako lídr. Ani jedné straně se to nemůže povést, takže musí udělat ústupky,“ míní arabistka Zora Hesová.

Europoslanci schválili emisní normu pro osobní i nákladní automobily Euro 7. Z původního návrhu přitom příliš nezbylo, podle Michala Vojtíška z Centra udržitelné mobility ČVUT má ale i tak smysl, protože se zaměřuje na omezení dalších škodlivých látek, a to i v reálném světě. „Někteří výrobci interpretovali emisní limity jako něco, co musí splnit v laboratoři, ale ne v každodenním provozu,“ podotýká.

Tenisový boss Ivo Kaderka je ve vazbě, starostka Sokola Hana Moučková rezignovala kvůli finančnímu skandálu ve své organizaci, obvinění v úplatkářské kauze obdržel šéf svazu lyžařů David Trávníček. „Teď to vypadá, že v českém sportu vypuklo peklo, ale já se domnívám, že tam to peklo bylo dlouhá léta. Spíš bych ocenil, že se to konečně provalilo a nezůstalo to dalších 20 let pod krustou,“ říká sportovní novinář Luděk Mádl.

Na okraji zájmu světa čelí Haiti humanitární katastrofě, země se ocitá na pokraji hladomoru a naprostého rozvratu. Mimořádná chudoba a všudypřítomné násilí se dále prohloubily poté, co z věznice v hlavním městě uprchlo několik tisíc vězňů, aby se připojili k válce gangů, které ovládají velké části území. „I v rámci haitských dějin je to dost extrémní situace,“ konstatuje Radek Buben ze Střediska ibero-amerických studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Ukrajinu i západní spojence před pár dny pobouřil výrok papeže Františka o bílé vlajce a odvaze vyjednávat. Katolický kněz Tomáš Halík s odkazem na rozhovor s papežovým spolupracovníkem vysvětluje, že papež nevyzýval ke kapitulaci, ale k vyjednávání. „Nemůžu úplně rozlišit, co jsou papežova slova a co názor toho spolupracovníka. Ale v zásadě mohu říci, že papeže velmi mrzí, že je to takto vykládáno,“ uvádí s tím, že z jeho pohledu šlo o nešťastný výrok.

Koaliční strany chtějí na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny řešit Andreje Babiše (ANO). Vadí jim e-mail, ve kterém žádal po spolupracovnících kompromitující materiály na ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Podle jeho stranického kolegy poslance Jakuba Michálka dochází ke zpochybňování lidí hájících české bezpečnostní zájmy: „Opozice nemá jasný postoj, jestli podporuje Ukrajinu a souhlasí s dodávkami zbraní, anebo jestli je chce přerušit a vydat ji Putinovi.“

Dva poslanci ODS navrhují zrušit zákon, který nařizuje obchodníkům s plochou prodejny nad 200 metrů čtverečních, aby v 7 ze 14 státních svátků měli zavřeno. Podle jednoho z předkladatelů Jana Bureše jde o absurdní situaci, kdy v podstatě existují státní svátky dvou kategorií. „Zákon má být srozumitelný každému a jednoduše aplikovatelný. Pak se neobchází a snadněji se vymáhá,“ zdůrazňuje.

Vstup České republiky do NATO před 25 lety hodnotí experti jako zásadní počin pro zajištění bezpečnosti země. Po dlouhá léta ale Česko nedávalo na obranu zdaleka tolik, kolik se zavázalo. Politici totiž podle bývalého náměstka ministra obrany Daniela Koštovala vnímali všechny hrozby jako vzdálené: „Dnes vláda říká, že je třeba mít větší a kvalitnější armádu, výdaje na obranu se uzákonily na minimálně 2 procentech HDP. To jsou tvrdá fakta ukazující, že ten pocit se změnil.“

Dosavadní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová má oficiální nominaci Evropské lidové strany na další funkční období. Jak si německá politička uplynulé čtyři roky v čele komise vedla? „Svůj mandát pojala jako servis pro lídry členských států. Neslyšela by to ráda, ale je to nejlepší Charles Michel, tedy předseda Evropské rady, který tu byl,“ hodnotí bývalý bruselská zpravodajka Hospodářských novin a serveru Aktuálně.cz Kateřina Šafaříková.

Ruské bezpečnostní síly zadržují osoby identifikované na záznamech účastníků pohřbu Alexeje Navalného. „Mezinárodní tlak je Vladimiru Putinovi už úplně ukradený. Počítal s tím, že ty lidi začne zatýkat až po pohřbu, to je jeho dlouhodobá taktika. Postupně utahovat šrouby,“ upozorňuje Štěpán Černoušek, předseda organizace Memorial Česká republika, která monitoruje porušování lidských práv v Rusku.

Snad na žádné demonstraci zemědělců nechybí transparent proti Zelené dohodě pro Evropu. Snaha dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je podle mnoha farmářů likvidační, přitom právě oni nejcitelněji pociťují dopady změn klimatu. „Mezi lety 2014 a 2020 panovalo mimořádné období sucha a někteří zemědělci bojovali s tím, aby vůbec měli píci. Čelíme změnám, které lze přičíst na vrub zvyšujícím se koncentracím skleníkových plynů,“ tvrdí klimatolog Miroslav Trnka.

Výroba elektřiny z uhlí se nevyplácí, přiznává podnikatel a majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač a zvažuje uzavření elektráren v Počeradech a Chvaleticích. „Je možné, že při současném vývoji, který je pozitivní, protože cena elektřiny klesá, se některé elektrárny mohou za rok či dva dostat do minusu,“ soudí novinář Jiří Nádoba ze serveru Seznam Zprávy.

Slova Emmanuela Macrona o tom, že evropské země by mohly vyslat vojáky na Ukrajinu, nevyvolala prudkou reakci jen v Rusku. Zaskočeni byli i spojenci a kritici mu vyčítají, že je nezodpovědné vypouštět tak silná prohlášení. „Řekl to na dotaz novináře. Na druhou stranu nejen vůči Rusku, ale i domácímu publiku je určitá nejednoznačnost ve výrocích ku prospěchu věci. Proč si dávat červená světla tam, kde nevíme, jestli nebudeme muset projet,“ podotýká senátor Pavel Fischer.

Část zemědělských organizací žádá po vládě splnění pěti podmínek, jinak hrozí protesty. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) přislíbil splnění části z nich. Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy je to ale jen další slib, přičemž ty předchozí nebyly splněny. „Mám pocit, že ministr Výborný se nám snaží vyjít vstříc, ale čtyři další koaliční strany vůbec nechápou, jaká situace v zemědělství je.“

Měsíc, v němž mají podle pranostiky pole sílit pod sněhovou pokrývkou, přinesl celou řadu až zarážejících teplotních rekordů. Ve výsledku byl letošní únor nejteplejší od roku 1961. „Až se sečtou výsledky z pražského Klementina, tak se možná ukáže, že takhle teplý únor jsme neměli dokonce stovky let,“ podotýká meteoroložka Taťána Míková.

Češi se cítí být Evropany, ale s podporou Evropské unie už je to slabší, s členstvím je spokojena méně než polovina lidí. „Česká společnost není rozdělena mezi A a B, je mnohem barvitější. Nejsou to dvě barikády, kdy buď Unii milujete, nebo nenávidíte,“ rozebírá sociolog Martin Buchtík, ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM, který pro Český rozhlas provedl výzkum Rozděleni Evropou.

Slovensko za několik týdnů čekají prezidentské volby. Podle průzkumů je favoritem současný předseda parlamentu Peter Pellegrini, který je zároveň šéfem koaliční strany Hlas. „Půjde o to, jestli prezident bude z jednoho mocenského proudu, který dnes vládne,“ uvádí druhý nejsilnější kandidát a bývalý ministr zahraničních věcí Ivan Korčok.

Ukrajinští vojáci jsou na mnoha místech válečné fronty pod tlakem, o složité situaci mluvil i vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj. Rusové po dlouhé době zaznamenali i viditelný úspěch, když dobyli město Avdijivka. „Pro mě je její ztráta velmi osobní. 24. února 2022, když začala ta plnotučná válka proti Ukrajině, jsem se probudil právě v Avdijivce. Cílem mé cesty bylo zjistit, co se tam děje,“ popisuje z Ukrajiny fotograf Stanislav Krupař.

V pásmu Gazy pokračují přestřelky mezi izraelskými vojáky a palestinskými ozbrojenci. Navzdory rostoucímu počtu obětí a výzvám k příměří z celého světa šéf izraelské vlády Benjamin Netanjahu neslevil z cíle vytyčeného hned na začátku, kterým má být úplná eliminace teroristického hnutí. „Je možné Hamás oslabit nebo zničit jeho operační schopnosti, ale je problematické ho kompletně zničit,“ upozorňuje analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel.

Ukrajina si stěžuje na nedostatek zbraní a munice. Jaký smysl má rozvoj civilních podnikatelských styků se zemí, která potřebuje především zbraně pro boj s ruskými útočníky? „Bez obchodních delegací tam žádné zbraně nebudou. Neustále se snažíme posouvat aktivity českých zbrojních firem, ale bez toho, s čím jsme přijeli teď, ta zbrojní výroba nemůže fungovat,“ zdůrazňuje Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny, který v zemi vedl podnikatelskou misi.

Lidé na náměstích ve třech desítkách slovenských měst včetně Bratislavy si ve středu připomněli 6. výročí vraždy novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. Zároveň projevili nespokojenost s vládou premiéra Roberta Fica – ten při té příležitosti obvinil média a opozici, že oběti zločinu zneužívají k politickému boji před prezidentskými volbami. „Vede se psychologická a dezinformační válka proti občanské společnosti,“ tvrdí advokát rodičů zavražděných Roman Kvasnica.