Interview Plus

Pirátská strana si o víkendu zvolila nové vedení. Předsedou se na celostátním fóru v Prachaticích stal znovu Zdeněk Hřib, jedním z místopředsedů podnikatel Jiří Hlavenka. „V soukromé sféře se umím uživit, celý život jsem tam byl úspěšný. Člověk ale nežije jen byznysem, stejně nebo ještě větší část je život ve veřejném prostoru. A prostě chcete žít v dobré zemi,“ popisuje pro Český rozhlas Plus své motivace pro vstup do celostátní politiky.

Podle meteorologické služby Copernicus byly roky 2023 až 2025 výrazně teplejší než předchozí, které rovněž patřily k těm teplejším. „Klimatologové jsou ve svých odhadech značně konzervativní, to se potvrzuje posledních deset až dvacet let. Aktuální situace většinou předbíhá naše odhady, což se ukazuje i zde,“ upozorňuje na výsledky studie Radim Tolasz, český zástupce při Mezinárodním panelu pro změnu klimatu.

Írán odmítl informace, podle nichž pořádkové síly zabíjejí civilisty, kteří se účastní rozsáhlých protestů proti režimu. Podle lidskoprávních organizací je ale mrtvých více než 3500. „Iránský režim vždycky zvolí takovou brutální represi, která splní účel. Kdyby byla menší, tak ho nesplní. Kdyby byla větší, tak by to bylo asi zbytečné,“ komentuje v pořadu Interview Plus novinář Břetislav Tureček.

Druhým dnem jedná Sněmovna o důvěře vládě Andreje Babiše (ANO). Jeho kabinet stále nemá ministra životního prostředí, má ale nového zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka (za Motoristy). „Jednak je to trafika, jednak tuto pozici podle Ústavy jako poslanec zastávat nemůže. Na ministerstvu nesmí nic rozhodovat, řídit ani nikoho úkolovat,“ upozorňuje exministr Petr Hladík (KDU-ČSL).

Kabinet Andreje Babiše (ANO) nemá před hlasováním o důvěře vládě obsazené všechny pozice, části poslanců za koaliční SPD navíc vadí pokračování muniční iniciativy. „Myslím, že je to předehra k větším problémům v budoucnu,“ říkápro Český rozhlas Plus šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery, podle kterého přesto vláda důvěru získá.

Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána má po téměř 16 letech u moci vážného vyzyvatele v hnutí TISZA Petera Magyara, o němž současná maďarská vláda prohlašuje, že je duševně nemocný. „Už delší dobu to probíhá v podobném duchu, především ze strany Fideszu. Tento výrok zazněl v reakci na to, že Magyar mluvil o možném ústavním puči a falšování voleb,“ přibližuje v Interview Plus bývalý maďarský diplomat György Varga.

Vládní koalice se pustila do změny zákona o státní službě s cílem ji zeštíhlit a nechat dále fungovat podle zákoníku práce. Opozice a odbory se ale obávají politizace a propouštění nepohodlných. „Z návrhu jsem v rozpacích, ne kvůli samotné myšlence něco udělat se státní správou, ale spíše z té formy. Jde o poslanecký návrh, který se vyhýbá standardním procedurám vládního návrhu,“ upozorňuje senátor Stanislav Balík (za ODS a TOP 09).

Venezuela, kdysi bohatá latinskoamerická země, se v posledních letech propadla do chaosu a bídy. Americký prezident Donald Trump sice po odstranění diktátora Nicoláse Madura tvrdí, že zemi budou řídit Spojené státy, slovenský investigativní reportér a spisovatel Tomáš Forró to ale považuje za zbožné přání. „Američané mohou vyvíjet negativní tlak a prosazovat embargo, ale to neznamená, že v zemi budou mít silný vliv. Ostatně se o to už dříve pokoušeli,“ říká v Interview Plus.

Letošní rok má být podle litoměřického biskupa Stanislava Přibyla ve znamení smíření s Němci odsunutými z českých zemí po druhé světové válce. „Mám tím na mysli uzdravení. Uzdravení vztahů historické paměti, proto bych používal nikoli smíření s předložkou s, ale smíření mezi lidmi,“ vysvětluje v Interview Plus.

Spojené státy předvedly před soud Nicoláse Madura a jeho manželku Ciliu Floresovou a venezuelští emigranti mezitím amerického prezidenta Donalda Trumpa oslavují jako hrdinu. „Připomnělo mi to první dny po pádu komunismu v Československu, atmosféra byla podobná. Byli tam i lidé s nikaragujskými a kubánskými vlajkami – pád jednoho diktátora v nich vyvolal naději, že by mohli padnout i ti jejich,“ líčí redaktorka Jana Ciglerová své dojmy z floridského města Doral.

Slovensko vstoupilo do předvolebního roku, jak ho ve svém novoročním projevu pojmenoval premiér Robert Fico (Směr). Nové složení parlamentu budou voliči vybírat na podzim 2027. „Fico vždy dělá to, co si myslí, že mu v daném momentě přinese nejvíce hlasů. A už teď přechází do absolutně populistického předvolebního módu,“ tvrdí Veronika Cifrová Ostrihoňová, europoslankyně z opoziční strany Progresivní Slovensko.

Černomořské přístavní město Oděsa je pro ukrajinskou obranu před ruskou agresí klíčové, celá oblast je nesmírně důležitá z hlediska ekonomiky země. V prosinci se proto stala terčem vlny útoků ruských dronů a raket. „Je to jedna z hlavních bran pro vývoz i dovoz, přístav dál funguje i v těchto ztížených podmínkách,“ popisuje v pořadu Interview Plus zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

Prezident Petr Pavel jmenuje už počátkem příštího týdne novou vládu. Mohou kritici předchozí vlády očekávat, že ta nastupující bude lepší? „Já nevyčítám vládě Petra Fialy (ODS), že byla liberální, nebo konzervativní, levicová, nebo pravicová. Ona v podstatě nebyla nic z toho. Já ji vyčítám, že byla amatérská,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý prezident Miloš Zeman. (Rozhovor vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v prosinci 2025.)

Americký prezident Donald Trump je sice trnem v oku amerických a evropských intelektuálů, ale pro mnoho Američanů je tím správným mužem do Bílého domu. Mimo jiné slíbil, že Spojeným státům vrátí jejich velikost. „Lidi si začnou představovat, že byla nějaká zlatá doba, kdy všichni měli dost, kdy byla Amerika svobodná pro všechny. Ale tato doba nikdy neexistovala,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus americký spisovatel s českými kořeny Mark Slouka.

Ministr obrany za SPD a místopředseda vlády Jaromír Zůna nesmí navštívit Ukrajinu, kam byl pozván svým protějškem. Nesmí se ani vyjadřovat k zahraničním otázkám. Proč hnutí SPD drží vlastního zástupce ve vládě zkrátka a kam to povede? „Nevnímám snahu SPD si toto prosadit na Andreji Babišovi (ANO) i ve svých řadách jako šťastnou. Není jasné, kde jsou hranice,“ říká pro Interview Plus Aleš Michal, odborník na politický extremismus z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Deník Anne Frankové po generace připomíná miliony obětí holokaustu. V češtině má kniha také zvukovou podobu natočenou za účasti tuzemských hereckých špiček. Hlas židovské dívce propůjčila Magdaléna Borová, jejíž rodina byla rovněž poznamenána holokaustem: „Dotýkají se mě všechny tyto příběhy, které slyším nebo jsem četla. A asi se mnou lomcují víc než s lidmi, kteří to v rodině nemají.“

Prosinec je z pohledu neziskových organizací obdobím největší lidské štědrosti. Na nejrůznější sbírky lidé pošlou třikrát více peněz než v ostatních měsících roku. „Pro nás je to měsíc intenzivních příprav na Tříkrálovou sbírku, ale probíhají i různé adventní koncerty. Samozřejmě je to období, kdy se snažíme získat prostředky na naši činnost, třeba pro pomoc lidem bez domova, aby přečkali zimu bez újmy na zdraví,“ říká Lukáš Curylo, ředitel Charity České republiky.

Zapisovat do základních škol odděleně děti ukrajinských uprchlíků je podle skupiny senátorů diskriminační a jejich názor nyní potvrdil Ústavní soud. „Respektuji to rozhodnutí a vnímám, co soud říká. Ale na druhou stranu jsme tím vzali ředitelům a zřizovatelům nástroj, aby mohli lépe modelovat vzdělávání na svém území,“ podotýká poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), která původní úpravu prosadila, a to na základě řady podnětů od ředitelů škol.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) napodobil předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD) a nechal ze sídla úřadu odstranit ukrajinskou vlajku. Podle vedoucího projektu Paměť národa Mikuláše Kroupy jsou tato gesta urážlivá vůči lidem, kteří trpí a umírají na Ukrajině: „Je to nevkusné, ale je to gesto. Ta skutečná věc se odehrává jinde,“ zdůrazňuje s tím, že Česko od začátku pomáhalo dodávkami velkého množství zbraní, působením v muniční iniciativě i solidaritou běžných občanů.

Vláda Andreje Babiše odmítla emisní povolenky ETS2. Dá se ještě systém povolenek přepracovat do podoby, která nebude znamenat cenový šok pro občany a zároveň naplní svůj účel? „Pokud Česko nebude implementovat nebo nebude mít chuť podílet se na změnách, nebude mít přístup k sociálně klimatickému fondu,“ varuje v pořadu Interview Plus europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), nově hlavní zpravodajka Evropského parlamentu pro vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2.

Ministerstvo životního prostředí dočasně povede předseda Motoristů sobě a ministr zahraničí Petr Macinka. Ochrana životního prostředí je podle něj pro stranu prioritou. „Oni rezort nechtějí kvůli ochraně přírody, ale pro boj s jakýmsi zeleným aktivismem, který brání stavbám silnic a dálnic. Je v pořádku, že jsou pro ně důležité a chtějí prosazovat svůj program, ale podle nás by to měli dělat na jiném ministerstvu,“ nesouhlasí Jaroslav Bican z Greenpeace.

Česko se podle britského týdeníku The Economist řadí mezi desítku ekonomicky nejúspěšnějších zemí. Nadprůměrně dobrá hodnocení české ekonomiky přicházejí i z dalších zdrojů. „Máme za sebou složité roky. V relativním srovnání jednoho roku jsme tak rychlejší než mnohé jiné země,“ upozorňuje ekonom a bývalý premiér Jiří Rusnok.

Ukrajina by se podle amerického prezidenta Donalda Trumpa měla v rámci mírových jednání vzdát Donbasu. To ale Ukrajinci v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským odmítají. „Rusko nebylo schopno dobýt tuto oblast za čtyři roky. Proč bychom se měli Donbasu vzdávat? Protože ho chtějí Rusové a chce to po nás Trump? O Ukrajině mohou rozhodovat jedině Ukrajinci sami,“ říká v repríze ukrajinský herec Serhij Prytula, který zároveň vede charitativní nadaci nesoucí jeho jméno.

Prezident Petr Pavel jmenuje už počátkem příštího týdne novou vládu. Mohou kritici předchozí vlády očekávat, že ta nastupující bude lepší? „Já nevyčítám vládě Petra Fialy (ODS), že byla liberální, nebo konzervativní, levicová, nebo pravicová. Ona v podstatě nebyla nic z toho. Já ji vyčítám, že byla amatérská,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý prezident Miloš Zeman.

Výdaje na vědu a výzkum jsou v Česku dlouhodobě pod evropským průměrem. Z letošního rozpočtu navíc vláda v demisi odebrala 790 milionů korun, což podle ministra pro vědu Marka Ženíška (TOP 09) mají být nespotřebované peníze. „S naprostou většinou prostředků se počítalo – na mzdy, investiční přístroje a vybavení pro experimentální vědu. A to nás obrovsky zaskočilo,“ kritizuje Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd.

Andrej Babiš (ANO) se stal premiérem. Prezident Petr Pavel ho jmenoval poté, co veřejně sdělil, že se kvůli střetu zájmů vzdá holdingu Agrofert. „Je irelevantní, jak jsem s řešením spokojený já, důležité je, že je spokojený prezident. Pro nás je důležité mít na druhé straně jednacího stolu vládu s důvěrou, která může začít pracovat,“ uvádí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se nevratně vzdává koncernu Agrofertu. Převezmou ho prý nezávislí správci a teprve po Babišově smrti ho mají získat jeho děti. Vyřešení střetu zájmů byla podmínka prezidenta Petra Pavla, který Babiše jinak odmítal jmenovat předsedou vlády. „Nás to moc nepřesvědčilo, nemyslíme si, že by se Babiš takového holdingu vzdal,“ říká pro Český rozhlas Plus předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Pořad vysíláme v repríze.

Česko čeká to, co zažíváme my, vzkazují někteří novináři ze Slovenska. Jiní naopak ohledně vývoje v obou zemích vidí velké rozdíly, které vycházejí z politických, ekonomických, a zejména kulturních východisek. „Česko je mnohem více prozápadně orientované, proto pozorujeme i výrazný nárůst zahraničních investic. Na Slovensku je to pravý opak,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Ronald Ižip, šéfredaktor ekonomického týdeníku Trend. (Pořad vysíláme v repríze.)

Deset brněnských zastupitelů hnutí ANO neuposlechlo výzvu své krajské předsedkyně Aleny Schillerové a neopustilo koalici vedenou ODS, a to v souvislosti s bitcoinovou kauzou exministra spravedlnosti a vlivného brněnského občanského demokrata Pavla Blažka. „Uvidíme, zda Schillerová vyloučení, které je rozběhnuté, dotáhne do konce. Myslím si, že to bude velice dobrý lakmusový papírek, jak je ona vlivná a důležitá v rámci vnitrostranické hierarchie,“ říká politolog Michal Pink.

Izraelský premiér Bejamin Netanjahu, obviněný z korupce, žádá prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Proč, pokud je podle svých slov nevinný? Podle Ireny Kalhousové k tomu existují dvě vysvětlení. „Možná má pocit, že se soud blíží rozhodnutí a on se ho obává. Izrael také směřuje k předvolební kampani, volby budou buďto na podzim, nebo už na jaře, a on nechce, aby dvakrát třikrát týdne chodil vypovídat k soudu,“ vysvětluje v Interview Plus.

Tempo dekarbonizace vyžadované Evropskou unií je nad možnostmi tuzemského průmyslu. Pokud by Česko chtělo dosáhnout klimatického cíle pro rok 2040, některá odvětví zaniknou. „Produkt by musel zdražit o tolik, že nebude konkurenceschopný. Řešením je buď ukončit činnost úplně, anebo ji přesunout někam jinam, kde jsou energie levnější,“ konstatuje Michal Kocůrek z energetické konzultační společnosti EGU, která studii pro Svaz průmyslu a dopravy zpracovala.

Sněmovna uložila vládě v demisi přepracovat státní rozpočet na příští rok, podle hnutí ANO v něm chybí asi 96 miliard korun. Ekonoma Michal Skořepa, předseda Výboru pro rozpočtové prognózy, který se zabývá příjmovou stránkou státních financí, ale míní, že rozpočet je z tohoto hlediska v pořádku. „Místy tam můžou být nějaké nesrovnalosti v řádu miliard, ale rozhodně to v součtu nejsou desítky miliard,“ zdůrazňuje v pořadu Interview Plus.

V Brně by se měl příští rok poprvé v historii konat sjezd sudetských Němců. SPD ale akci považuje za nepřijatelnou a hluboce necitlivou. „Stále tu máme některé pamětníky, byť notně letité, ale hlavně rodinné příslušníky padlých, popravených, umučených v koncentračních táborech. A tito lidé si paměť na tragédii, která se odehrála u nich doma, nesou dál přes generace,“ vysvětluje architekt a zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD).

Prime Minister Viktor Orbán has been at the helm of Hungary for fifteen years. However this could change next April as the opposition Tisza party is consistently leading in the pre-election polls. „We are very confident that we will maintain our leading position. People are increasingly eager for change in society, in the economy, in the life of the whole country. And despite all the oppression people are no longer afraid,“ says Zoltán Tarr.

Patnáct let stojí v čele Maďarska premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz hladce vyhrává všechny parlamentní volby. Příští rok v dubnu by se to ale mohlo změnit, v předvolebních průzkumech totiž stabilně vede opoziční Tisza. „Jsme si velmi jisti, že vedoucí pozici udržíme. Lidé stále více touží po změně ve společnosti, v ekonomice, v životě celé země. A navzdory veškerému útlaku, který vláda vyvíjí, se už lidé nebojí,“ říká místopředseda opoziční strany Zoltán Tarr.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš předal prezidentu Petru Pavlovi seznam kandidátů na ministry nové vlády, který v úterý odsouhlasila koaliční rada. Jasno do poslední chvíle nebylo o jméně ministra zahraničí, kterým se má stát šéf Motoristů Petr Macinka. „Babiš mluví o tom, že zahraniční politiku garantuje on jako premiér. On bude létat na summity a jednat s představiteli států, ministr zahraničí je takový volitelný doplněk k této aktivitě,“ konstatuje novinář Jan Tvrdoň.

Vyjednavači Spojených států a Ukrajiny v Ženevě zpřesnili dokument, který má ukončit válku s Ruskem. „Pro Ukrajinu to ve srovnání s těmi hroznými návrhy, co byly vydány před měsícem, je vlastně o něco lepší. Pořád je to absurdní, protože je to napsáno, jako by Rusko v podstatě dobylo Kyjev. Ale skutečným poraženým je Evropa,“ upozorňuje britsko-americký novinář Peter Pomerantsev pro Český rozhlas Plus.

Nově nastupující koalice složená z ANO, SPD a Motoristů sobě se domnívá, že v rozpočtu na příští rok chybí skoro 100 miliard korun, a proto rozpočet vrací odstupující vládě k přepracování. „Ta už je v demisi a je jasné, že ho bude přepracovávat nová vláda, až někdy v polovině prosince nastoupí. A v prvních měsících nového roku nás zřejmě čeká rozpočtové provizorium,“ předpokládá pro Český rozhlas Plus novinář Václav Dolejší ze serveru Seznam Zprávy.

Evropě se nelíbí nový mírový plán Donalda Trumpa pro Ukrajinu, který předpokládá uznání okupovaného Krymu a dalších východoukrajinských oblastí za de facto ruské nebo omezení velikosti a výzbroje ukrajinské armády výměnou za bezpečnostní garance. „Ďábel je v detailu. Se 400 tisíci vojáky by Ukrajina měla třetí největší armádu v rámci NATO. To je dobrý základ na to, abyste se mohli bránit,“ soudí v Interview Plus končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Poslanci se ve čtvrtek schází na mimořádné schůzi Sněmovny ke střetu zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který mu hrozí, stane-li se premiérem. Podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) je schůze zbytečná, protože vše okolo tématu bylo stokrát probráno. „Babiš má problém a to je střet zájmů. O tom rozhodlo i několik soudů, které daly za pravdu českým úřadům, když mu odmítly některé dotace,“ namítá europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s tím, že jde o novou situaci.

Ukrajinou otřásl největší korupční skandál od počátku ruské invaze, který zasáhl také nejbližší spolupraconvíky prezidenta Volodymyra Zelenského. Novinář Tomáš Forró se domnívá, že zprávu lze číst tak, že Ukrajina je zkorumpovaná do nejvyšších pater politiky, ale i tak, že to Ukrajinci myslí s bojem proti korupci vážně. „Oba jsou velmi přesné a oba musíme mít na zřeteli, pokud chceme celé dynamice porozumět,“ upozorňuje v Interview Plus.

Ekonomika Evropské unie i letos roste, pro Německo to ale neplatí. Jaký dopad mají slabé hospodářské výsledky země na vládu Friedricha Merze? A která z chystaných opatření by mohla největší ekonomiku eurozóny vzpružit? „Zatím jsme svědky toho, že dochází k dílčím opatřením a není patrný nějaký velký plán, jak ekonomiku pozdvihnout jako celek,“ upozorňuje v pořadu Interview Plus vedoucí Katedry německých a rakouských studií Univerzity Karlovy Zuzana Lizcová.

Globální oteplování v důsledku emisí skleníkových plynů téměř jistě překročí hranici 1,5 stupně Celsia, zaznělo na úvod celosvětové klimatické konference v brazilském Belému. Můžeme nepříznivý vývoj ještě zvrátit? „Nejen v klimatických jednáních, ale i v reálné proměně energetiky jsou velké úspěchy,“ ujišťuje přesto Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu. „Tím se svět vyhnul oteplení, ke kterému se směřovalo v roce 2010,“ doplňuje v Interview Plus.

Pirátské straně hrozí, že při volbě vedení nové Poslanecké sněmovny vyjde naprázdno a navíc nepovede ani jeden poslanecký výbor. „Andrej Babiš (ANO) se jako správný estébák rozhodl pošlapat zvyklosti, které ve Sněmovně platily 30 let a respektovaly výsledky voleb. Získali jsme více než půl milionu hlasů, jsme čtvrtá nejsilnější strana ve Sněmovně a máme nárok své voliče hájit,“ zdůrazňuje předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová.

Generální ředitel BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová rezignovali kvůli loni odvysílanému dokumentu s projevem amerického prezidenta Donalda Trumpa z 6. ledna 2021. Podle kritiků byl sestříhán tak, aby vyvolal dojem, že Trump své příznivce vyzval k útoku na Kapitol. „Je to chyba, je to manipulace a BBC se tím střelila do vlastní nohy,“ hodnotí komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.

Americký senát otevřel cestu z takzvaného shutdownu, který ve Spojených státech začal 1. října. Více než čtyřicetidenní zmrazení federálních prostředků postihlo vedle státních institucí či armády také desítky milionů Američanů odkázaných na potravinovou pomoc. „Osm demokratických senátorů usoudilo, že situace je už tak bolestná, že se rozhodli dále netrvat na ústupcích, které požadovali od republikánů,“ vysvětluje profesor ekonomie Jan Švejnar.

Slovenský premiér Robert Fico doufá, že s budoucí českou vládní koalici obnoví mezivládní konzultace a vzkřísí spolupráci zemí Visegrádské skupiny. „Byla to právě politika současné slovenské vlády, která naše národy rozdělovala. Je nutné, aby naše země měly dobré vztahy,“ zdůrazňuje v Interview Plus Veronika Cifrová Ostrihoňová, europoslankyně za opoziční Progresivní Slovensko.

Pirátská strana vyzývá pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO), aby post ministra životního prostředí v jeho vládě nezastával předseda Motoristů sobě Petr Macinka. „Sdílím obavy, neřkuli zděšení stovek předních vědců a odborníků z oblasti životního prostředí. Podle mě je to onen pověstný kozel zahradníkem, nebo možná slimák. A ti na zahrádce moc dobrou práci neudělají,“ glosuje první místopředseda Pirátů Martin Šmída.

Smrt kardinála Dominika Duky ukázala, kolik si získal vřelých zastánců i nesmiřitelných kritiků. Podle právníka a bývalého novináře Tomáše Němečka zemřel „strašně nenáviděný muž“, jak napsal ve svém komentáři po slovenský deník Postoj. „Usuzuji tak z internetových diskuzí pod články o jeho smrti. Žádný z našich současníků veřejně činných v naší zemi si nezasluhuje takovou míru nenávisti,“ zdůrazňuje. (Vysíláme v repríze.)