Zrnění

Jakubové z podcastu Zrnění tentokrát vyrazili mezi lidi a další epizodu nahráli v rámci podcastové scény na festivalu Jeden svět. Téma dílu spojuje historii a aktuální situaci – krize veřejnoprávní České televize a to, jak se s nimi vyrovnala.

Společně se socioložkou Marínou Urbánikovou a historikem médií Davidem Klimešem se tentokrát nejprve vydáme na exkurzi do 90. let, kdy na trh vstoupila komerční TV Nova, potom na přelom roku 2000 a 2001 do období televizní krize a nakonec  do současnosti, která veřejnoprávní média staví před dosud nebývalé výzvy.

Jak to vypadalo, když  se ČT musela vyrovnat s drtivým nástupem Novy a jak rivalita mezi Novou a ČT formovala dnešní podobu televizního trhu u nás? Kdo přišel do budovy zpravodajství během televizní krize odsloužit novoroční mši? A jak je to s Radou České televize? To a mnohé další se dozvíte v nové epizodě podcastu Zrnění.

-----
Televizní vysílání není jen historie; ukrývá odpovědi na společenské otázky, které zůstávají aktuální dodnes. Je to fascinující okno do minulosti – a klíč k pochopení dnešních fenoménů. Od velkých historických událostí až po ty zdánlivě malé, které ale definují naší povahu. Historici a editoři Archivu ČT Jakubové Hošek a Adamus vybírají ty nejzajímavější záznamy, rozkrývají jejich příběhy a dávají jim nový, současný kontext. Zvou si hosty, kteří dodávají hloubku i nečekané souvislosti, a ukazují, proč má smysl dívat se zpět, když chceme rozumět dnešku.

Autoři: Jakub Adamus, Jakub Hošek
Dramaturgie: Veronika Bokšteflová
Střih: Šárka Němcová
Zvukový obal: Jakub Novotný
Grafika: Petr Dalík
Producent: Jan Kordovský

© 2026 Česká televize

Návrat trestu smrti si dnes umíme jen stěží představit, přesto byl dlouhá staletí nedílnou součástí života společnosti. Pavel Rychetský byl jedním z aktérů, kteří v roce 1990 prosadili jeho zrušení a je přesvědčen, že legislativní pojistky, které tehdy učinili, jeho návrat téměř znemožňují. Přesto by více než polovina naší společnosti i dnes znovuzavedení absolutního trestu přívítala. Čím to je a jak se postoj společnosti vyvíjel? Jak vypadaly diskuze v 90. letech a jak se do nich zapojil Robert Fico? O tom a mnohém další si Jakubové v další epizodě podcastu Zrnění povídali s bývalým předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským

Televizní vysílání není jen historie; ukrývá odpovědi na společenské otázky, které zůstávají aktuální dodnes. Je to fascinující okno do minulosti – a klíč k pochopení dnešních fenoménů. Od velkých historických událostí až po ty zdánlivě malé, které ale definují naší povahu. Historici a editoři Archivu ČT Jakubové Hošek a Adamus vybírají ty nejzajímavější záznamy, rozkrývají jejich příběhy a dávají jim nový, současný kontext. Zvou si hosty, kteří dodávají hloubku i nečekané souvislosti, a ukazují, proč má smysl dívat se zpět, když chceme rozumět dnešku.

Autoři: Jakub Adamus, Jakub Hošek
Dramaturgie: Veronika Bokšteflová
Střih: Šárka Němcová
Zvukový obal: Jakub Novotný
Grafika: Petr Dalík
Producent: Jan Kordovský

© 2026 Česká televize

Co spojuje hudbu, film, divadlo a seriály? Přeci derby pražských “S”! Jakub Prachař a Vojtěch Dyk v podcastu Zrnění

Burian, Růžek, Bohdalová, strýček Jedlička… a taky Dyk s Prachařem! Kultura a derby pražských „S” k sobě patří odjakživa. Potvrzují to i hosté nové epizody Zrnění – slávista Jakub Prachař a sparťan Vojtěch Dyk. Jak by dnes vypadala sestava „hereckého” derby? Ve kterém oscarovém filmu si zahrála Slavia a který klub má stadion jako obří hromosvod? Dva kamarádi a kolegové rozebírali s Jakuby v podcastu Zrnění třeba i to, jak klubová rivalita ovlivňuje jejich vztah nebo kdo z nich nazpíval lepší klubovou píseň.

Televizní vysílání není jen historie; ukrývá odpovědi na společenské otázky, které zůstávají aktuální dodnes. Je to fascinující okno do minulosti – a klíč k pochopení dnešních fenoménů. Od velkých historických událostí až po ty zdánlivě malé, které ale definují naší povahu. Historici a editoři Archivu ČT Jakubové Hošek a Adamus vybírají ty nejzajímavější záznamy, rozkrývají jejich příběhy a dávají jim nový, současný kontext. Zvou si hosty, kteří dodávají hloubku i nečekané souvislosti, a ukazují, proč má smysl dívat se zpět, když chceme rozumět dnešku.

Autoři: Jakub Adamus, Jakub Hošek
Dramaturgie: Veronika Bokšteflová
Střih: Šárka Němcová
Zvukový obal: Jakub Novotný
Grafika: Petr Dalík
Producent: Jan Kordovský

© 2026 Česká televize

Jakubové si tentokrát do videocastu Zrnění pozvali architekta a náměstka primátora Petra Hlaváčka a probrali s ním všechny minulé i budoucí snahy o pražskou olympiádu. Jak by se Petr Hlaváček tvářil na vystavění olympijské vesničky na Žižkově? Co může pořádání olympiády městu přinést? A jak by Praha dneska vypadala, kdyby uspěla v kandidatuře na hry v roce 2020? To vše a mnohem více v nové epizodě videocastu Archivu ČT Zrnění.

Televizní vysílání není jen historie; ukrývá odpovědi na společenské otázky, které zůstávají aktuální dodnes. Je to fascinující okno do minulosti – a klíč k pochopení dnešních fenoménů. Od velkých historických událostí až po ty zdánlivě malé, které ale definují naší povahu. Historici a editoři Archivu ČT Jakubové Hošek a Adamus vybírají ty nejzajímavější záznamy, rozkrývají jejich příběhy a dávají jim nový, současný kontext. Zvou si hosty, kteří dodávají hloubku i nečekané souvislosti, a ukazují, proč má smysl dívat se zpět, když chceme rozumět dnešku.

Autoři: Jakub Adamus, Jakub Hošek
Dramaturgie: Veronika Bokšteflová
Střih: Šárka Němcová
Zvukový obal: Jakub Novotný
Grafika: Petr Dalík
Producent: Jan Kordovský

© 2026 Česká televize

Televize v minulosti plnila mnoho rolí – řídil se podle ní časový harmonogram společnosti, byla tmelem rodin a určovala trendy v chování i módě. Postupem času ale její vliv slábne a role se mění. Má televize, jak ji známe, šanci na přežití nebo se bude muset dramaticky změnit? Jak ji sledoval diváci za minulého režimu a jak jejich návyky proměnil nástup komerčních televizí? Nejen o tom hovořili Jakubové v nové epizodě Zrnění s literárním historikem Petrem A. Bílkem.

Televizní vysílání není jen historie; ukrývá odpovědi na společenské otázky, které zůstávají aktuální dodnes. Je to fascinující okno do minulosti – a klíč k pochopení dnešních fenoménů. Od velkých historických událostí až po ty zdánlivě malé, které ale definují naší povahu. Historici a editoři Archivu ČT Jakubové Hošek a Adamus vybírají ty nejzajímavější záznamy, rozkrývají jejich příběhy a dávají jim nový, současný kontext. Zvou si hosty, kteří dodávají hloubku i nečekané souvislosti, a ukazují, proč má smysl dívat se zpět, když chceme rozumět dnešku.

Autoři: Jakub Adamus, Jakub Hošek
Dramaturgie: Veronika Bokšteflová
Střih: Šárka Němcová
Zvukový obal: Jakub Novotný
Grafika: Petr Dalík
Producent: Jan Kordovský

© 2026 Česká televize

Alkohol je všude kolem nás a televize není výjimkou. Každý seriál či film má alespoň jednu scénu z hospody, některé se tam dokonce celé odehrávají. Závislost na alkoholu byla považována za problém už za minulého režimu, podobně výstřední ale byla dlouho i abstinence. Na to, jak na problém alkoholismu dnes nahlížíme a jak s ním bojujeme, má nemalou zásluhu docent Jaroslav Skála. Nejen o jeho složité osobnosti, ale i o obrazech alkoholu ve filmové tvorbě nebo o stoupající popularitě abstinence mezi mladými lidmi hovořili Jakubové v nové epizodě podcastu Zrnění s přednostou Kliniky adiktologie VFN v Praze Michalem Miovským.

Televizní vysílání není jen historie; ukrývá odpovědi na společenské otázky, které zůstávají aktuální dodnes. Je to fascinující okno do minulosti – a klíč k pochopení dnešních fenoménů. Od velkých historických událostí až po ty zdánlivě malé, které ale definují naší povahu. Historici a editoři Archivu ČT Jakubové Hošek a Adamus vybírají ty nejzajímavější záznamy, rozkrývají jejich příběhy a dávají jim nový, současný kontext. Zvou si hosty, kteří dodávají hloubku i nečekané souvislosti, a ukazují, proč má smysl dívat se zpět, když chceme rozumět dnešku.

Autoři: Jakub Adamus, Jakub Hošek
Dramaturgie: Veronika Bokšteflová
Střih: Šárka Němcová
Zvukový obal: Jakub Novotný
Grafika: Petr Dalík
Producent: Jan Kordovský

© 2026 Česká televize

Představy o budoucnosti odjakživa patřily k televiznímu vysílání. Tým podcastu Zrnění tentokrát vyrazil do terénu, aby se, podobně jako jejich kolegové v 60. a 90. letech, zeptal lidí na to, jak si představují budoucnost sebe i lidstva. Ve studiu potom Jakubové dopodrobna rozebrali, jaké vize, sny i obavy se na televizních obrazovkách v minulosti pojily s magickým rokem 2000. Proč si futurologové v roce 1970 mysleli, že lidé třetího tisíciletí budou jíst kostky? A mohla počítače před hrozbou Y2K zachránit kouzelná disketa? To vše a mnohem více v nové epizodě podcastu Zrnění.

Televizní vysílání není jen historie; ukrývá odpovědi na společenské otázky, které zůstávají aktuální dodnes. Je to fascinující okno do minulosti – a klíč k pochopení dnešních fenoménů. Od velkých historických událostí až po ty zdánlivě malé, které ale definují naší povahu. Historici a editoři Archivu ČT Jakubové Hošek a Adamus vybírají ty nejzajímavější záznamy, rozkrývají jejich příběhy a dávají jim nový, současný kontext. Zvou si hosty, kteří dodávají hloubku i nečekané souvislosti, a ukazují, proč má smysl dívat se zpět, když chceme rozumět dnešku.

Autoři: Jakub Adamus, Jakub Hošek
Dramaturgie: Veronika Bokšteflová
Střih: Šárka Němcová
Zvukový obal: Jakub Novotný
Grafika: Petr Dalík
Producent: Jan Kordovský

© 2026 Česká televize

Na co se zeptá matka dítěte, když přijde ze školy? No přeci, co bylo k obědu. Jídlo a gastronomie byly vždy (zvláště) pro Čechy spojujícím a vděčným tématem. A své místo pochopitelně měly i na obrazovce. Trend kuchařských celebrit k nám dorazil teprve nedávno, dřív na obrazovce vařili spíše známé osobnosti. Jaké byly první kuchařské pořady na našich obrazovkách? A co bylo „normalizační Prostřeno“? To vše a mnohem více v nové epizodě podcastu Zrnění s historikem Martinem Francem.

Televizní vysílání není jen historie; ukrývá odpovědi na společenské otázky, které zůstávají aktuální dodnes. Je to fascinující okno do minulosti – a klíč k pochopení dnešních fenoménů. Od velkých historických událostí až po ty zdánlivě malé, které ale definují naší povahu. Historici a editoři Archivu ČT Jakubové Hošek a Adamus vybírají ty nejzajímavější záznamy, rozkrývají jejich příběhy a dávají jim nový, současný kontext. Zvou si hosty, kteří dodávají hloubku i nečekané souvislosti, a ukazují, proč má smysl dívat se zpět, když chceme rozumět dnešku.

Autoři: Jakub Adamus, Jakub Hošek
Host: Martin Franc
Dramaturgie: Veronika Bokšteflová
Střih: Šárka Němcová
Zvukový obal: Jakub Novotný
Grafika: Petr Dalík
Producent: Jan Kordovský

© 2025 Česká televize

Vánoce jsou časem klidu, rodinné pohody… a taky televize! Tvůrci programového schématu si toho byli dobře vědomi už od padesátých let a hledali způsoby, jak sladit program vysílání s průběhem vánočních svátků, jak uspokojit očekávání diváků a také jak je udržet u obrazovek třeba v době půlnoční mše. Před listopadem 1989 byly vrcholem vánočního vysílání premiéry rodinných seriálů, dnes mu zase dominuje štědrovečerní pohádka. Nejen o podobě televizních Vánoc u nás i v zahraničí mluvil host čtvrté epizody Zrnění mediální analytik a znalec televizní historie Milan Kruml.

Televizní vysílání není jen historie; ukrývá odpovědi na společenské otázky, které zůstávají aktuální dodnes. Je to fascinující okno do minulosti – a klíč k pochopení dnešních fenoménů. Od velkých historických událostí až po ty zdánlivě malé, které ale definují naší povahu. Historici a editoři Archivu ČT Jakubové Hošek a Adamus vybírají ty nejzajímavější záznamy, rozkrývají jejich příběhy a dávají jim nový, současný kontext. Zvou si hosty, kteří dodávají hloubku i nečekané souvislosti, a ukazují, proč má smysl dívat se zpět, když chceme rozumět dnešku.

Autoři: Jakub Adamus, Jakub Hošek
Host: Lea Surovcová; ČT24
Dramaturgie: Veronika Bokšteflová
Střih: Šárka Němcová
Zvukový obal: Jakub Novotný
Grafika: Petr Dalík
Producent: Jan Kordovský

© 2025 Česká televize

Komunistický režim se dlouho snažil občany přesvědčit, že problém drogové závislosti se týká jen Západu a Československo se nemá čeho obávat. Radek John ve svých reportážích a knihách v 80. letech jako jeden z prvních ukázal, že „naše domácí“ drogy mohou být stejně nebezpečné jako ty západní. Jak dnes John vzpomíná na svoje sondy do narkomanské komunity a jak po letech hodnotí vlastní televizní vystoupení z té doby? A v čem naopak vidí možný pozitivní přínos halucinogenních látek? To vše a mnohem více v nové epizodě videocastu Archivu ČT Zrnění.

Televizní vysílání není jen historie; ukrývá odpovědi na společenské otázky, které zůstávají aktuální dodnes. Je to fascinující okno do minulosti – a klíč k pochopení dnešních fenoménů. Od velkých historických událostí až po ty zdánlivě malé, které ale definují naší povahu. Historici a editoři Archivu ČT Jakubové Hošek a Adamus vybírají ty nejzajímavější záznamy, rozkrývají jejich příběhy a dávají jim nový, současný kontext. Zvou si hosty, kteří dodávají hloubku i nečekané souvislosti, a ukazují, proč má smysl dívat se zpět, když chceme rozumět dnešku.

Autoři: Jakub Adamus, Jakub Hošek
Host: Lea Surovcová; ČT24
Dramaturgie: Veronika Bokšteflová
Střih: Šárka Němcová
Zvukový obal: Jakub Novotný
Grafika: Petr Dalík
Producent: Jan Kordovský

© 2025 Česká televize

Televizní zpravodajství pozdně komunistické éry obvykle moc sympatií nevzbuzuje. Může být ale v něčem inspirativní pro dnešní novináře? Jak se změnil styl reportáží a jak se tehdy televizi dařilo otevírat citlivá sociální témata? Nad videi z Archivu ČT i povahou žurnalistiky dnes a za minulého režimu diskutují moderátoři Jakubové Hošek a Adamus s redaktorkou domácí redakce ČT Leou Surovcovou.

Televizní vysílání není jen historie; ukrývá odpovědi na společenské otázky, které zůstávají aktuální dodnes. Je to fascinující okno do minulosti – a klíč k pochopení dnešních fenoménů. Od velkých historických událostí až po ty zdánlivě malé, které ale definují naší povahu. Historici a editoři Archivu ČT Jakubové Hošek a Adamus vybírají ty nejzajímavější záznamy, rozkrývají jejich příběhy a dávají jim nový, současný kontext. Zvou si hosty, kteří dodávají hloubku i nečekané souvislosti, a ukazují, proč má smysl dívat se zpět, když chceme rozumět dnešku.

Autoři: Jakub Adamus, Jakub Hošek
Host: Lea Surovcová; ČT24
Dramaturgie: Veronika Bokšteflová
Střih: Šárka Němcová
Zvukový obal: Jakub Novotný
Grafika: Petr Dalík
Producent: Jan Kordovský

© 2025 Česká televize

Poslechněte si první epizodu nového, pravidelného (video)podcastu od týmu Archivu České televize. Co Čech, to zahrádkář. Kde se u nás vzaly zahrádkářské osady, proč si je mnoho lidí spojuje s obdobím komunismu a jaká je jejich budoucnost? Nad těmito tématy i nad videi z archivu ČT diskutovali moderátoři Jakubové Adamus a Hošek s Petrem Gibasem ze Sociologického ústavu AV ČR.

Televizní vysílání není jen historie; ukrývá odpovědi na společenské otázky, které zůstávají aktuální dodnes. Je to fascinující okno do minulosti – a klíč k pochopení dnešních fenoménů. Od velkých historických událostí až po ty zdánlivě malé, které ale definují naší povahu. Historici a editoři Archivu ČT Jakubové Hošek a Adamus vybírají ty nejzajímavější záznamy, rozkrývají jejich příběhy a dávají jim nový, současný kontext. Zvou si hosty, kteří dodávají hloubku i nečekané souvislosti, a ukazují, proč má smysl dívat se zpět, když chceme rozumět dnešku.

Autoři: Jakub Adamus, Jakub Hošek
Host: Petr Gibas ze Sociologického ústavu AV ČR
Dramaturgie: Veronika Bokšteflová
Střih: Šárka Němcová
Zvukový obal: Jakub Novotný
Grafika: Petr Dalík
Producent: Jan Kordovský

© 2025 Česká televize

Osmdesátky pohledem televizního zpravodajství poprvé. Představte si, že celé dětství koukáte na Televizní noviny a přijde vám to jako hrozná nuda. A o pár let později jste toho sami součástí. Přesně tohle se stalo Pavlu Dumbrovskému, známému televiznímu redaktorovi a moderátorovi.

Od nudy ho nakonec zachránil nový pořad Aktuality, který dal jemu i jeho kolegům možnost dělat televizní novinařinu způsobem, který byl do té doby v socialistickém Československu nemyslitelný. Dumbrovský vzpomíná, že chtěl dělat zprávy v první řadě zajímavě pro diváky. To ale nešlo vždycky. Jak se mu dařilo dostávat do zpravodajství kritické a divácky atraktivní reportáže? Za který moment svojí televizní kariéry se nejvíce stydí? To a mnohem více se dozvíte v první epizodě Redaktorů.

Pavel Dumbrovský (nar. 1958)

Pavel Dumbrovský nastoupil do Československé televize v roce 1981. Byl redaktorem pořadu Aktuality, který též moderoval. Jako jeden z mála přežil personální změny po roce 1989 a nadále působil v redakci Zpravodajství. V roce 1996 přešel do televize Nova, kde působil na různých pozicích až do roku 2012. 

Pavel Dumbrovský byl výraznou tváří televizního zpravodajství. Na obrazovkách se v roli televizního zpravodaje a moderátora objevoval více než třicet let. Do Československé televize nastoupil v roce 1981 jako čerstvý absolvent Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy. Úspěšně působil na pozici redaktora pořadu Aktuality. Během osmdesátých let byl mediální tváří televizních kampaní Šance pro tři miliony (1987–1989) a Akce na pomoc lesům (1986 –1989) tematizujících negativní zdravotní dopady kouření a ekologickou zátěž. Věnoval se také problematice odborového hnutí či kvalitě služeb státních podniků.

V Československé televizi zůstal i po listopadu 1989, kdy zde proběhly rozsáhlé personální změny. Od roku 1990 se věnoval moderování pořadu Události, komentáře a pracoval jako parlamentní zpravodaj ČST. Těšil se značné popularitě, což dokazuje vítězství v divácké anketě TýTý v kategorii moderátor (1991). V polovině devadesátých let začal pracovat pro komerční televizní stanici TV Nova, kde se nadále věnoval práci parlamentního zpravodaje. Moderoval také pořady Akta a Duely (1996). Od roku 2006 se stal moderátorem Televizních novin, hlavní zpravodajské relace TV Nova. V roce 2012 z televize definitivně odešel.

Voiceover:Veronika Bokšteflová
Sounddesign: Jakub Novotný

Osmdesátky pohledem televizního zpravodajství podruhé. Představte si, že jste televizní novinář, bydlíte v Liberci, máte to tam rád, ale žádná regionální redakce tam nesídlí. Co s tím? Snad jedině si ji sám založit! A to přesně udělal v sedmdesátých letech Jindřich Honzík. Díky němu se Liberecko dostávalo na obrazovky v nebývalé míře a nebývalým způsobem.

Epizodu si můžete pustit i na iVysílání České televize

Z Liberce a okolí připravil tisíce příspěvků a reportáží a stal se výraznou osobností regionu. Ze své pozice mohl tlačit na drobné změny v kraji a podílet se na komunitním životě. A když přišly osmdesátky a „kluci si povolili kravaty”? V tu chvíli dostal ještě víc možností projevit svoji kreativitu i vynalézavost. Jakým stylem reportáží se prezentoval? A dokázal v televizi přečkat změny spojené se sametovou revolucí? To a mnohem více zjistíte v druhé epizodě Redaktorů.

Jindřich Honzík (nar. 1950)

Jindřich Honzík byl regionálním zpravodajem Československé televize v Severočeském kraji. Pomáhal zakládat regionální zpravodajské redakce po celé republice.  

Jindřich Honzík působil jako redaktor televizního zpravodajství od roku 1972. V té době měl za sebou několikaletou novinářskou praxi v redakci libereckého deníku Vpřed. V roce 1974 zakládal libereckou regionální redakci Televizních novin, která byla prvním takovým pracovištěm mimo krajské město. Působil zde jako vedoucí redaktor patnáct let a se svým štábem natočil tisíce příspěvků vysílaných ve zpravodajských pořadech Československé televize.  Během vlny zakládání nových regionálních pracovišť na přelomu 70. a 80. let zaučoval nové kolegy na Kladně či ve východních Čechách. Vedle televizní žurnalistiky přispíval příležitostně i do regionálních tištěných médií, například krajského stranického deníku Průboj. Externě vyučoval na Večerní univerzitě marxismu-leninismu (VUML) a paralelně s novinářskou praxí vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Vystupoval též jako komentátor na kulturních akcích. Televizní zpravodajství opustil na konci roku 1989, aby se stal reklamním expertem firmy tehdejší AZNP Mladá Boleslav - dnešní Škody auto a zakladatelem vlastního komerčního filmového studia.

Voiceover:Veronika Bokšteflová
Sounddesign: Jakub Novotný

Osmdesátky pohledem televizního zpravodajství potřetí. Představte si, že od mládí závodně tančíte, vyhráváte mistrovství republiky, ale vedle toho také budujete úspěšnou kariéru v televizi. Evě Kotvové se obě činnosti dlouho dařilo kloubit, v jednu chvíli si ale musela vybrat. Novinařina zvítězila a ona se do ní opřela se vší vervou.

Epizodu si můžete pustit i na portáluiVysílání České televize

Jak by asi zněl inzerát na místo televizní redaktorky během normalizace? Práce v mužském kolektivu, nižší plat než kolegové a všude budete vyčnívat. Eva Kotvová ale vyčnívala ráda a zdaleka nejen tím, že byla žena. Na obrazovku přinášela kritické reportáže o nedostatku zboží, jindy ale musela reprodukovat propagandistické fráze. Jak se v takových chvílích cítila? To a mnohem více se dozvíte ve třetí epizodě Redaktorů.

Eva Kotvová (nar. 1948)

Eva Kotvová, redaktorka a úspěšná profesionální tanečnice, působila nejdříve v ekonomické redakci Československé televize. Od poloviny 80. let byla moderátorkou Televizních novin a poslední roky v televizi strávila v redakci zabavy.  V Československé televizi pracovala od roku 1972 až do roku 1990.

Eva Kotvová nastoupila do zpravodajství Československé televize po studiích na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy v roce 1972 . Nejdříve byla redaktorkou ekonomické rubriky Ústřední redakce Televizních novin se specializací na spotřební průmysl, vnitřní obchod a řízení národního hospodářství. Od 80. let se pravidelně objevovala na obrazovkách jako moderátorka Televizních novin, hlavní zpravodajské relace dne. Intenzivně se věnovala domácímu zpravodajství a byla také činná ve Svazu novinářů, kde zastávala funkci v ústředním výboru. 

V letech 1966 až 1978 získala v disciplínách klasický a latinskoamerický tanec se svým tanečním partnerem Dobromilem Nováčkem řadu prestižních ocenění na domácích i mezinárodních soutěžích. Taneční parket opustila pod tlakem vedení televize, které vyhodnotilo její vystupování jako eticky neslučitelné s profesí novinářky. 

V roce 1981 stála u zrodu pořadu Aktuality, který moderovala. O čtyři roky později se také stala jedinou ženou v tehdy plně mužském kolektivu podílejícím se na moderování večerních Televizních novin. Na konci roku 1986 se z obrazovek stáhla, aby přešla do televizní redakce zábavy. Jako novinářka byla natolik populární, že se kolem jejího odchodu objevila řada fám. Dohady ohledně její možné emigrace či dokonce zatčení Státní bezpečností musela osobně vyvracet v rozhovoru pro Rudé právo. Podílela se na přípravě pořadu Možná přijde i kouzelník a mnoha dalších. V roce 1990 z Československé televize definitivně odešla a spoluzaložila jeden z prvních módních butiků v Praze. Působila též jako poradkyně v oblasti médií.

Voiceover:Veronika Bokšteflová
Sounddesign: Jakub Novotný

Osmdesátky pohledem televizního zpravodajství počtvrté. Představte si, že od mládí pilně studujete jazyky a sníte o tom, že jako novinář procestujete svět. Jenže ze školy vyjdete krátce po pražském jaru, kdy režim opět začíná utahovat šrouby. To se přihodilo Oldřichu Vejvodovi. Jeho sen byl pořád uskutečnitelný, musel si ale trochu „ušpinit ruce”.

Čtvrtou epizodu pořadu Redaktoři si můžete pustit na iVysílání České televize.

Bý zpravodajem na Západě obnášelo nutnost podávat na obrazovce zkreslené a ideologicky zabarvené informace. Oldřich Vejvoda na to přistoupil, chopil se šance a s televizí procestoval celý svět. Během kariéry navštívil desítky zemí, prožil mnoho dobrodružství, ale taky na obrazovce řekl věci, které budí odpor. Jaké byly nejdramatičtější momenty jeho kariéry? A na co dodnes není „pyšný”? To a mnohem více zjistíte ve čtvrté epizodě Redaktorů.

Oldřich Vejvoda (nar. 1948)

Výraznou tváří televizní obrazovky 70. a 80. let byl Oldřich Vejvoda – dlouholetý zahraniční zpravodaj Československé televize, specialista na západní Evropu, USA a arabský svět. Působil  také jako moderátor Televizních novin a pořadu 24 hodin ve světě.

V roce 1972 vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy, kde o devět let později získal i doktorát. Během studií nastoupil jako pomocný redaktor do Ústřední redakce Televizních novin Československé televize, kde začal kariéru zahraničního zpravodaje. Záhy po nástupu do redakce TN pokrýval v USA průběh amerických prezidentských voleb. Rychle postupoval hierarchií televizního zpravodajství a logicky se tak dostal i do hledáčku Státní bezpečnosti, které v roce 1974 podepsal spolupráci. Její pracovníky informoval o dění v západní Evropě. 

V roce 1976 pobýval tři měsíce jako zvláštní zpravodaj ČST v Paříži a také se zúčastnil natáčení pro rozvojový program Spojených národů v Zambii, Lesothu a Botswaně. V roce 1977 byl zvolen do ústředního výboru Svazu novinářů. Brzy se vyprofiloval jako uznávaný specialista na dění ve Spojených státech amerických, Francii, Velké Británii, severní Africe a na Blízkém východě. 

V letech 1983–1988 byl stálým zpravodajem Československé televize v Paříži a zároveň byl akreditován jako novinář ve Velké Británii, Španělsku a Portugalsku. Mediálně pokrýval události okolo konfliktu v Severním Irsku, nebo islámské revoluce v Íránu. Po svém návratu do Prahy uváděl zahraniční zpravodajství v Televizních novinách a v pořadu 24 hodin ve světě. Československou televizi opustil v květnu 1990. Poté působil jako mediální stratég, pedagog a novinář v tištěných médiích.

Voiceover:Veronika Bokšteflová
Sounddesign: Jakub Novotný

Osmdesátky pohledem televizního zpravodajství popáté. Představte si, že ani nemáte řidičák, a přesto vám po nástupu do televize dají na starost téma dopravy a spojů. Podobná náhoda potkala Jiřího Hrabovského víckrát. Třeba když ho na chodbě popadli kameramani, aby divákům zprostředkoval atmosféru prvního přenosu ze sametové revoluce.

Finální epizodu série Redaktoři si můžete pustit naiVysílání České televize

Když Jiří Hrabovský koncem sedmdesátých let do televize nastupoval, netušil, že jeho domovská ekonomická redakce, která dlouho stála trochu ve stínu, se brzy dostane do středu zájmu. S příchodem perestrojky a s ní spojených rozsáhlých reforem začala hrát ekonomika výraznou roli a Hrabovský i další redaktoři mohli na obrazovku přinášet dlouho nepředstavitelnou systémovou kritiku. Co to pro Jiřího Hrabovského znamenalo? Jak se cítil při živých vstupech na demonstracích na Václavském náměstí? A proč musel v roce 1990 v televizi skončit, i když byl jednou z tváří sametové revoluce na obrazovce? To a mnohem více se dozvíte v páté, závěrečné epizodě Redaktorů.

Jiří Hrabovský (nar. 1955)

Jiří Hrabovský nastoupil do Československé televize v roce 1978. Byl ekonomickým redaktorem specializujícím se na problémy dopravy, státní ekonomiky a později tzv. přestavby. V listopadu 1989  informoval diváky z demonstrací na Václavském náměstí a Letenské pláni. 

Jiří Hrabovský, v té době čerstvý absolvent Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy, nastoupil na pozici redaktora Československé televize v roce 1978. . Jako člen ekonomické redakce, která byla součástí Ústřední redakce Televizních novin, se věnoval problematice dopravy, výrobním závodům i problematice státní ekonomiky a hospodářské legislativy. Jeho reportáže na téma stavu státních podniků, dostupnosti zboží na pultech obchodů či kvality služeb byly pravidelně vysílány ve večerních Televizních novinách a v pořadu Aktuality.

Byl jedním ze zakládajících tvůrců a moderátorů zpravodajského pořadu Hospodářský zápisník. Na konci 80. let se stal jednou z hlavních mediálních tváří československé přestavby. Své zpravodajské příspěvky natáčel v mnoha zemích světa – Itálii, Švýcarsku, Severní Americe či Zambii.

 Jeho tvář je spojena s demonstracemi na podzim 1989, kdy zajišťoval jako reportér přímé televizní přenosy z dění na Václavském náměstí a na Letenské pláni. Československou televizi opustil v roce 1990. Krátce působil jako redaktor časopisu Svět v obrazech, byl tiskovým mluvčím společnosti Škoda auto. V roce 1999 založil vlastní PR agenturu.

Voiceover:Veronika Bokšteflová
Sounddesign: Jakub Novotný

Jestli pro někoho platí, že vychoval celé generace dětí, je to určitě Štěpánka Haničincová. V dětské redakci pracovala přes čtyřicet let. Na obrazovce nikdy neodložila úsměv, mimo obrazovku ale zažívala těžké časy. Jak zvládala rány osudu? A proč se režim všemi oblíbenou dětskou redaktorku snažil odstranit z obrazovky?

V první epizodě podcastové série se její autoři Jakub Adamus a Jakub Hošek vydávají po stopách režiséra Jindřicha Fairaizla. Ten byl v šedesátých letech jedničkou mezi československými dokumentaristy a měl před sebou zářnou budoucnost. Pak se ale všechno pokazilo… Pátrání po jeho dramatickém osudu zavede autory až do osady nedaleko Slapské přehrady, kde se pokusí zjistit, jak to bylo s Fairaizlovou záhadnou smrtí.

Miloš Frýba byl mužem mnoha rozporů. Patřil mezi nejznámější televizní hlasatele, na obrazovce působil vážně a zasmušile a s trochou nadsázky se řadil k symbolům normalizace. Jak se tedy stalo, že se stal modlou punkové komunity? A proč si jeho jméno vypůjčila do názvu desky skinheadská kapela Orlík?

Legendární hlasatelka Kamila Moučková je dodnes vnímána jako bojovnice proti totalitě. Autoři podcastu Jakub Adamus a Jakub Hošek se tentokrát vypravují na místa, odkud tajně vysílala v srpnových dnech roku 1968. Zaměřují se ovšem i na jiná období jejího života. Jak zvládala skloubit roli zpravodajské hlasatelky a matky tří dětí? Jak její život změnilo sebeupálení Jana Palacha a který její blízký ji tehdy navždy zklamal?

Kolik Čechů se během svého života stihlo zapojit do protinacistického odboje, budování i reformy komunismu, usedlo v poslaneckých lavicích na obou stranách železné opony a stalo se terčem atentátu StB? Odpověď zní: jenom Jiří Pelikán. Přesto jeho jméno dnes už skoro nikdo nezná.

Vladimír Škutina měl mimořádné vypravěčské nadání a smysl pro humor. Právě to se mu ale stalo osudným. Jeho vtipy se představitelům komunistického režimu nelíbily natolik, že ho za ně neváhali hned dvakrát poslat do vězení. To Škutinovi obrátilo život vzhůru nohama a postavilo jej před těžko představitelná rozhodnutí. Jak moc může věznění člověka zlomit? A co vše je schopen udělat, aby se z něj dostal ven?