Agenda

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí dohodli na změně odměňování ve veřejných a státních službách. Většině pracovníků by se tak od ledna měl zvýšit tarif a nově se růst platů naváže na minimální mzdu.

„Změny se budou týkat poměrně velkého množství zaměstnanců. Je to přes půl milionu zaměstnanců ve veřejných službách, samosprávě a státní správě,“ vysvětluje v Agendě Seznam Zpráv Byznys prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.

Jedním z problematických bodů je podle něj ale načasování samotného legislativního procesu. Vše se musí stihnout do konce roku a instituce nejspíš budou mít na zavedení změn jen několik dní.

Dvaadvacet nemovitostí v hodnotě třech miliardy korun včetně budovy kliniky Dr. Pírka a seniorhousů Senevida. To je základ, který vkládá skupina Penta do svého nového fondu Penta Healthcare Infrastructure Fund. Investorům nabízí, aby se podíleli na rozvoji zdravotnické infrastruktury právě prostřednictvím zdravotnických nemovitostí.

„Ta myšlenka je stejná jako u předešlých dvou fondů. Opět se soustředíme na sektor, kde již máme dlouhodobou expertizu, kde funguje a kterému velmi věříme. Penta Hospitals je největší soukromý provozovatel zdravotnických a sociálních zařízení nejen v České republice, ale i ve střední Evropě, a proto věříme, že my máme co nabídnout,“ říká v Agendě SZ Byznys generální ředitel fondu Tomáš Hochmeister.

Práce v gastronomii se od pandemie potýká s nálepkou „nejisté“ a „špatně placené“. Od ledna začne platit novinka, která může s touto pověstí pomoct – spropitné v restauracích má nově získat daňové zvýhodnění.

Zaměstnanci si tak můžou přijít na vyšší čistou odměnu a podniky dostanou nástroj, jak si udržet personál v oboru, kde není dlouhodobě snadné sehnat lidi. Vyšší čistá mzda bude pro kuchaře a lidi „na place“ plus, osvobození „dýšek“ od daně z příjmu a sociálních a zdravotních odvodů má ale i svou stinnou stránku.

„Pokud spropitné nepodléhá žádné platbě pojistného, tak ta částka spropitného se nebude zaměstnancům počítat ani do důchodu, nebude se z toho vypočítávat náhrada za dovolenou,“ upozorňuje v Agendě SZ Byznys obchodní ředitel Piano Group Lukáš Urban.

Prodej sportovní výživy, zdravých potravin a fitness příslušenství pomohl největšímu fitness e-shopu ve střední Evropě, firmě GymBeam, k tomu, aby ji investoři v roce 2025 ocenili na 250 milionů eur, tedy šest miliard korun. Poskytli jí také investici 30 milionů eur.

Společnosti finance pomohly posílit automatizaci. Koupila výrobní závod Kaja Food v Německu, postavila logistické centrum v Miláně, kde pracuje 85 robotů, k nimž zakladatel firmy Dalibor Cicman přičítá ještě doplňující robotizovaná ramena, automatické vozíky a zaměstnance.

Nabídka nových bytů v Praze je sice na desetiletém maximu, přesto nestačí pokrývat poptávku. Bytový deficit v metropoli míří ke sto tisícům bytů. Do hlavního města navíc stále přicházejí noví obyvatelé. Podle odhadů by jich v příštích deseti letech mohlo přibýt až 300 tisíc.

Tempo výstavby tak podle Jana Hrubého, generálního ředitele realitní kanceláře Remax, pokrýt rostoucí poptávku nestačí. Část lidí proto hledá vlastní bydlení v okolních městech a v dalších regionech.

Prezident Petr Pavel si pro cestu na dovolenou do Maroka, zvolil levnější variantu. Podle majitele a šéfa letecké společnosti Aeropartner Richarda Santuse si vybral starší stroj. Právě tato cesta se stala předmětem kritiky, protože kvůli dovolené prezident nejdříve odůvodnil neúčast na hlasování ve volbách. Později se jich ale přesto zúčastnil.

„Pan prezident, pokud mám správné informace, si vybral úspornou variantu. To letadlo, kterým letěl, je 30 let stará záležitost, takže ta cena, kterou za ni zaplatil, byla, myslím si, že velice rozumná,“ uvedl Santus v pořadu Agenda Seznam Zpráv Byznys.

Řidič autobusu jako nedostatkové zboží? Zapomeňte! „Doba, kdy byl nedostatek řidičů je pryč,“ říká v rozhovoru pro SZ Pavel Steiner šéf Umbrella Mobility. Firma, která provozuje dálkové i příměstské autobusové linky v celé Evropě a jezdí pro Flixbus má dnes více než 400 autobusů a řidiči jí nechybí v žádné zemi.

„Do České republiky jsme přivezli zhruba 300 řidičů ze třetích zemí a ti odvádí velice kvalitní práci. V Německu zase hromada firem propouštěla a mezi propuštěnými je mnoho těch, kteří mají papíry na autobus a chtějí to dělat. Naše volná místa se tak samozřejmě zaplňují,“ popisuje situaci Steiner. Firma se po letech kdy řidiče doslova prosila dostala do fáze, kdy je naopak odmítá. „Teď k podzimu opravdu máme plný stav – máme zhruba 900 řidičů a další odmítáme. Kdybych ale dnes potřeboval najmout sto lidí, mám je hned, nebude to problém,“ dodává Steiner.

Řidič městské a příměstské dopravy dnes bere zhruba 50 tisíc korun, v mezinárodní dopravě je to až 80 tisíc korun. Ale suma zahrnuje také práci o víkendech nebo dlouhé směny za volantem.

Prodejce parfémů a kosmetiky Notino plánuje obří růst – do dvou let chce posílat 50 milionů zásilek ročně. „My jsme hodně orientovaní na ‚pojďme růst‘. Víme, že ve střední a východní Evropě je náš podíl poměrně velký, ale stále tam dokážeme růst, a v západní Evropě máme obrovský prostor. Růst o 20 procent ročně jsme schopni odbavit,“ dodává Šedý.

Mimo Evropu se firma nechystá. „Ameriku jsme už zkoušeli a nemyslím, že je to dnes správná cesta. Těch 27 zemí nám dělá poměrně hodně práce. Dělat dnes nový světadíl, kde nemáme znalost a zkušenost, by bylo hodně náročné,“ dodává Šedý. Notino chce raději pokračovat v expanzi kamenných prodejen v zemích, kde už působí. Chce růst tempem čtyř až šesti prodejen za rok.

Objem hypoték míří k rekordu a k rekordu míří i úroková míra. Tomáš Spurný, šéf Moneta Bank, očekává, že na konci roku se může úrok vyšplhat až na 6,5 procenta. To by bylo nejvíc za 20 let.

Podle ministryně financí Aleny Schillerová jsou na vině banky. „Banky dál zdražují hypotéky, přestože základní sazba ČNB neroste. Kdo ale příliš napíná strunu, neměl by být překvapený, když praskne. Byla by škoda znovu otevírat debaty, které jsme už považovali za uzavřené,“ napsala na síť X. Rozjíždí se tak nanovo debata o sektorové dani? Podle Spurného je to ve hře.

Umělá inteligence může firmám a jejich zaměstnancům ulehčit práci, ale také jim může zadělat na řadu problémů. Kvůli datům, které zaměstnanci prozradí otevřené umělé inteligenci, včetně oblíbeného Chat GPT, totiž mohou útočníci získat klíčové informace a na firmu jednoduše zaútočit.

„Pokud jsou nástroje AI, které firma používá zdarma, tak veškeré informace může použít i někdo jiný,“ vysvětluje expertka na kybernetickou bezpečnost Irena Hýsková šéfka kyberbezpečnostní firmy Alintrust. Lidé totiž často v práci pro rutinní úkony využívají veřejně dostupné chatboty tajně, bez vědomí IT oddělení a bez jakýchkoli bezpečnostních pravidel, jen aby si ulehčili práci.

Konflikt v Iránu a s tím spojený růst cen pohonných hmot urychlil nástup elektromobility. „Zajímavé je, že krize v Hormuzu dostala do pozadí podněty týkající se ekologické dopravy. Teď se čistě bavíme o efektivitě a ceně,“ říká v pořadu Agenda Seznam Zpráv šéf Toyota Lexus Martin Peleška.

Jak to bude po roce 2035, je stále s otazníkem. Brusel sice zmírnil zákaz spalovacích motorů, ale převážná většina nových aut bude muset i tak jezdit na elektřinu. Objevují se názory, že cíl pro rok 2035 by měl být ještě víc zmírněn. Rozdělené jsou i jednotlivé státy. Zatímco některé členské země chtějí další rozvolnění, jiné varují, že oslabení nástupu elektromobility rozdělí investice.

Právě evropskou regulaci považuje Martin Peleška za největší hrozbu. „Nejde ale o nařízení a termíny, ale spíš tu nevyzpytatelnost. Stále je tady rok 2035, o kterém se diskutuje. To může přivádět značky i výrobce k velkým komplikacím. Do elektromobility investovali hodně peněz s výhledem nějakého objemu a pokud ta situace není jasná, tak si říkáme: Platí ta pravidla, nebo neplatí?“ vysvětluje s tím, že nejasná pravidla pro domácí hřiště, oslabují schopnost automobilek bojovat proti čínské konkurenci.

Čokoláda z Česka dobývá Evropu a má i „gastronomického Oscara“. Pražská čokoládovna Steiner & Kovařík si z mezinárodní gastronomické soutěže Great Taste Awards odvezla ocenění hned pro šest svých výrobků.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys spolumajitel rodinné čokoládovny Petr Kovařík popisuje i to, jak z Bolívie místo zásob kakaa přivezli kupní smlouvu na celou plantáž.

Kabely, řídící jednotky, ovládací panely a další elektronické systémy společnosti Ray Service ze Starého Města u Uherského Hradiště používají například německé tanky Leopard či americké vrtulníky Venom a Viper. Bude také vyrábět díly pro letouny F-35.

Generální ředitel Ray Service Jakub Gabriel získal letos v soutěži poradenské firmy EY titul Technologický podnikatel roku. „Abychom pronikli ke skutečně velkým zákazníkům, museli jsme překonat spoustu bariér. Mezi klíčové dodavatele jsme se zařadili díky ceně, kvalitě a celkovou spolehlivostí dodávek,“ říká Gabriel v pořadu Agenda.

Česko má jednu z nejhustších sítí benzinových stanic v Evropě. Dobře zajištěná je ale v dnešní době také infrastruktura pro elektromobily, kterou souběžně buduje celá řada energetických firem. Na toto odvětví se soustředí také E.ON Drive Infrastructure, jehož jednatelka Helena Švejdová byla hostem podcastu Agenda.

„Síť dobíjecích stanic v Česku je dnes obrovská, bavíme se o více než 6 500 dobíjecích bodů, což možná pro někoho může být překvapivé číslo a vůbec si neuvědomuje, že už tolik možností dobíjení dneska v České republice je. Síť je už připravená na třiapůlkrát více elektrických vozidel, než kolik jich tu jezdí,“ říká Švejdová, podle které je tak Česko už připravené na dobu, která by podle predikcí mohla nastat někdy po roce 2030.

Vedle veřejných dobíjecích bodů mají přitom klíčovou roli hrát i domácnosti, které by si zejména v rodinných domech mohly souběžně s elektromobilem pořizovat tzv. wallbox na domácí dobití.

Český automobilový průmysl na první pohled vypadá zdravě: výroba v Česku v prvním pololetí rostla a elektrifikovaných aut se vyrábí výrazně více. Nálada je ale přesto poměrně skeptická.

„U dodavatelů ta situace až tak radostná není. Jsou k tomu tři hlavní důvody. První je situace v Německu, Francii a Itálii, kde už bohužel výroby nejsou takové, jako byly. Druhý důvod je, že objem se nemusí rovnat ziskovosti. Třetí faktor je pak přechod na bezemisní pohony, kterou je hlavně elektromobilita, a ne všichni dodavatelé jsou schopni změnit své výrobní portfolio,“ vysvětluje v pořadu Agenda Petr Novák z koncernu JTEKT, který je zároveň zástupcem dodavatelů ve sdružení AUTOSAP.

K propouštění v Česku teď sáhl i samotný JTEKT. Jeho plzeňská pobočka propustí přes 300 lidí, což je zhruba polovina zaměstnanců. Koncern se totiž rozhodl k restrukturalizačním krokům v Evropě. „Bude se zaměřovat na výrobu systémů s vyšší přidanou hodnotou a nová řešení pro zákazníky a z toho důvodu se rozhodlo, že některé závody v Evropě budou odprodány,“ vysvětluje Novák.

Pozemky zdražují nejrychleji za poslední tři roky - meziročně jejich cena vylétla o osm procent. „Důvod je jasný. Nedostatek pozemků, které by byly vhodné pro výstavbu,“ vysvětluje v Agendě Seznam Zpráv šéf výrobce stavebnin Wienerberger Kamil Jeřábek s tím, že to způsobují mimo jiné zastaralé územní plány a nedostatečná infrastruktura.

Vláda se od 1. října vrátí k cenovým stropům na paliva. Ministerstvo financí bude znovu - stejně jako na jaře - pravidelně vyhlašovat maximální ceny benzinu a nafty pro následující den. Zároveň sníží spotřební daň z nafty na minimum stanovené Evropskou unií. Litr nafty by jen díky tomu mohl zlevnit až o 2,35 koruny. U benzinu zůstane daň beze změn.

„Je to úplně zbytečný nástroj, viděli jsme to letos na jaře,“ hodnotí vládní krok předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Měsíční úspora po zavedení cenového stropu navíc pro průměrného řidiče dosáhne přibližně 150 korun, vypočítává Indráček, což je podle něj zanedbatelné.

„Současné období bych popsal jako už poměrně hlubokou krizi,“ zhodnotil v Agendě Seznam Zpráv Byznys šéf Třineckých železáren Roman Heide současnou situaci v ocelářství.

Třineckým železárnám loni 2025 klesly tržby o šest procent na 44,5 miliardy , zisk pak propadl o 40 procent na 186 milionů. Letošní rok se zatím vyvíjí podobně.

„Ve druhém kvartále jsme se malinko začali nadechovat a vypadalo to, že by se trh mohl nějakým způsobem srovnat. Pak ale přišlo období léta a ten pokles byl opět stejný. A teď můžeme sami vidět sestupnou tendenci u Volkswagenu. Před námi je konec třetího kvartálu a očekáváme, zda se něco začne měnit. Jinak kopírujeme loňský rok.“

Fritézy z Česka a téměř všechna evropská elektronika se ještě v devadesátých letech těšily velké oblibě a pověsti dobré kvality. Jenže pak přišel nástup čínských firem a česká i evropská výroba zmizela. Teď se podle Kvida Štěpánka opakuje podobná situace v automobilovém průmyslu.

Štěpánkova firma Isolit-Bravo byla tehdy jedním z nejúspěšnějších výrobců kuchyňských přístrojů, které si po dobách komunismu chtěla pořídit každá domácnost. Dnes už v Česku vlastní výrobu nemá. „Roboty, mixéry, fritézy, konvice – všechny tyto přístroje jsme naučili Číňany. Uplynulo pár let a dnes se v Evropě v podstatě nevyrábí. V automobilovém průmyslu to asi nebude takto dramatické, ale to, jak se čínská auta vrhají na evropský trh, považuji za zásadní problém,“ dodává Štěpánek.

Jeho firma dnes vyrábí především plastové díly pro automobilový a elektrotechnický průmysl, domácí spotřebiče, ale i vlastní motorová kolečka Motúčko a nástroje.

„Máme velké štěstí, že Karel IV nežil v dnešní době a že jako jeden z největších developerů Prahy nemusel čelit regulacím, aktivismu, NIMBY a BANANAS efektům. Jinak bychom totiž dodnes žili v dřevěných chýších jen na jedné straně Vltavy a říkali si, jaké máme štěstí, že máme někoho, kdo nám zachraňuje starou dobrou Prahu.“

Takto přísně hodnotí viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Zdeněk Soudný aktuální výstavbu v hlavním městě v Agendě Seznam Zpráv Byznys.

Na vysvětlenou, NIMBY efekt vychází z anglického „Not In My Back Yard“ neboli „ne na mém dvorku“ a BANANAS z „Build Absolutely Nothing Anywhere Near Anything“ neboli „nestavte naprosto nic blízko čehokoli“.

Během studia ve Velké Británii objevil Čech Filip Roubíček obří díru na tamním trhu – nedostatečné studentské ubytování. Rozhodl se proto trh změnit a spoluzaložil platformu zaměřenou na alternativní studentské bydlení ve sdílených domech či bytech Student Homes. Ta se během pěti let stala největší platformou alternativního studentského bydlení v Británii, získala ocenění Investor of the Year a sám Filip Roubíček byl nominován mezi finalisty v soutěži Next Generation Leader.

Rozdíly mezi studentským bydlením v Česku a Británii jsou velké. Zatímco v Česku studuje 330 tisíc studentů, v Británii je jich devětkrát víc. Hlavní rozdíl je ale ve způsobu bydlení. Zatímco v Česku dominují koleje, které vlastní vysoké školy, v Británii bydlí 75 procent studentů v soukromém sektoru. Ten se dělí na velké koleje, které jsou v rukou institucí už desítky let, a na sdílené domy – ty ale donedávna vlastnily desetitisíce drobných pronajímatelů a nikdo je profesionálně nespravoval.

„Firma Student Homes vznikla v roce 2020 s velmi konkrétním cílem – sjednotit roztříštěný studentský trh pod jednu platformu, která bude centrálně řízená a bude ve velkém spravovat nemovitosti. Institucionální investoři zároveň chtěli otevřít nový segment, který desítky let přehlíželi, a ta vize dávala smysl,“ vzpomíná Roubíček na úplné začátky společnosti.

V robotice nebo rozpoznávání obrazu patří čeští vědci k evropské špičce. Přesto u nás vzniká jen málo startupů. „Žalostně málo,“ říká rektor ČVUT Michal Pěchouček. „Jeden z klíčových cílů mého volebního programu bylo drasticky zvýšit produkci startupů na ČVUT. Mým cílem je, aby to bylo 20 ročně,“ říká Michal Pěchouček, který stojí od února v čele pražské technické univerzity.

Cesta k tomu podle něj vede přes výrazně větší počet projektů v rané fázi. ČVUT chce vytvořit systém technologické inkubace, který by ročně podpořil zhruba 150 projektů. Z nich by následně mělo vzniknout zmíněných 20 startupů.

Nejde přitom jen o to přesvědčit akademiky, aby si založili firmu. Univerzita chce vytvořit prostředí, kde mohou vědci a studenti své nápady nejprve otestovat a teprve potom se rozhodnout, zda z nich má smysl postavit nezávislou firmu nebo spin-off (tedy podnik, který je majetkově propojený s univerzitou).

Navrhovaný schodek státního rozpočtu na rok 2027 se blíží 389 miliardám korun, a to v době, kdy česká ekonomika roste. Vysoké schodky jsou pozůstatkem opatření, která byla zavedena za pandemie covidu, především zrušení takzvané superhrubé mzdy.

„Nějaká větší poptávka ze strany voličů po stabilizaci veřejných financí tady evidentně není,“ říká Tomáš Havránek, který vedle působení na Univerzitě Karlově spolupracuje například s Centrem pro výzkum hospodářské politiky v Londýně a dříve působil jako poradce představenstva České národní banky. Stát má několik cest, jak situaci v budoucnu řešit. Některé jsou riskantní, jiné zas pocítí každý z nás.

Mezinárodní úspěch českého školství: program pro manažery CEMS – Community of European Management Schools z Podnikohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze se v prestižním žebříčku Financial Times umístil na 11. místo ve světě.

Program tak překonal prestižní univerzity, jako je například italská Bocconi či španělská Esade. Při srovnání s dalšími univerzitami z našeho regionu se pak Praha svým výsledkem naprosto vymyká. Například varšavská Kozminski University je až na 43. místě, Univerzita v Lublani na 29.

„Žebříček hodnotí jednotlivé programy a školy, na kterých se daný program vyučuje. Má dvě oblasti – náš vlastní reporting, kde jsou parametry typu diverzita studentů i učitelského sboru, zkušenosti studentů v průběhu studia, jejich zahraniční stáže a pobyty. Druhá část se věnuje úspěchům absolventů – primárně jejich platovému hodnocení tři roky pro graduaci,“ vysvětluje v pořadu Agenda akademický ředitel programu CEMS Master in International Management Ladislav Tyll.

Ceny pohonných hmot strmě rostou. Litr nafty se v průměru prodává za 47 korun a na některých stojanech atakuje magickou padesátikorunovou hranici. Je tak o 14 korun dražší, než před vypuknutím konfliktu mezi USA a Iránem.

V tuto chvíli dopadá drahá nafta hlavně na dopravce. Už brzy se ale propíše do cen veškerého zboží, protože i poslední rohlík v regálech se musí nejdříve do obchodu přivézt. Ceny nafty a benzinu podle ekonomů navíc v nejbližších týdnech dál porostou.

Podle prezidenta sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia Josefa Melzera právě pohonné hmoty tvoří 30 až 35 procent nákladů firmy.

Podle oficiálních údajů z letošního května žije v České republice kolem 400 tisíc uprchlíků z Ukrajiny a přibližně 170 tisíc z nich v zemi také pracuje. Podmínky pro jejich pobyt se ale komplikují.

Státy EU od srpna přestaly udělovat dočasnou ochranu bojeschopným ukrajinským mužům. Česká vláda chce od nového roku zpřísnit podmínky získání této ochrany a také ztížit udělené dlouhodobého pobytu. Tento status uprchlíkům umožňuje získat stabilnější zaměstnání i bydlení.

Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček ale upozorňuje, že pro české firmy trpící již několik let nedostatkem zaměstnanců to není dobrá zpráva. „Já myslím, že tady bychom měli být opravdu velmi opatrní v tom, jaké podmínky stanovíme, obzvláště pro nám blízké, kulturně blízké, hodnotově blízké cizince, kteří budou pracovat tady na území České republiky,“ prohlásil Zajíček v pořadu Agenda Seznam Zprávy. Právě Ukrajince považuje Zajíček za nám blízké kulturou náboženstvím i základními prvky vzdělání.

Čeští podnikatelé se snaží tlačit na reformu vysokých škol. Investor Tomáš Krsek, který spolu s dalšími byznysmeny financuje Institut pro rozvoj vysokého školství, považuje za jeden z hlavních problémů způsob, jakým jsou univerzity řízené. Rektor má podle něj příliš malé pravomoci a za kvalitu školy je proto obtížné nést odpovědnost.

„Univerzity se nemají řídit jako firmy, nicméně i na univerzitě musí existovat určitá hierarchie. To znamená, že na vrcholu je určité vedení, rektor, a ten musí mít také určité pravomoci k tomu, aby vysokou školu řídil. Musí mít také nějaký vliv na výběr děkanů,“ míní zakladatel BHM Group Krsek.

V Česku bude do pěti let chybět asi 74 tisíc stavařů. Vyplývá to z dat Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Nedostatky by mohla částečně řešit digitalizace a automatizace některých úkonů.

„V současné době dokážu digitalizovat prakticky všechno. Od vytyčení pozemků, vytyčení komunikací, vedlejších komunikací, obslužných komunikací,“ popisuje v Agendě Seznam Zpráv majitel stavební společnosti Stavosil Petr Vesecký s tím, že například díky přeletu dronů dokáže spočítat, kolik zeminy bude před začátkem stavby potřeba přivést, nebo naopak vykopat.

Česko a systém celoživotního vzdělávání obyvatel lze podle některých šéfů firem označit za evropský propadák.

„Oblast celoživotního vzdělávání je vlastně nikdy nekončící proces. A my zaostáváme za zeměmi, jako je Finsko, Švédsko, ale i Německo. Největší problém který máme je, že celá tato agenda není dostatečně strategicky ukotvená v tom, co dělá stát, jak propojuje zaměstnavatele, jak propojuje úřady, veřejnou sféru, občany. Zejména u lidí, kteří jsou starší, ve věku 40, 50 a dál, to bude do budoucna velký problém,“ popisuje v Agendě Seznam Zpráv Byznys viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar.

Jako dítě problémy ve škole někdy raději skrýval. „Když mi věci ve škole nešly, nechával jsem je pod pokličkou a potom mi nemohl nikdo pomoct,“ říká zakladatel školy Populo Jakub Rakušan. Ta nyní pomáhá dětem s doučováním už dvanáctým rokem.

A doporučuje pravý opak - začít s řešením jakmile se objeví první potíže. Dnes jeho školu navštěvuje zhruba 10 tisíc studentů ročně a spolupracuje přibližně se 1400 lektory. Má 17 poboček, přičemž asi polovina výuky probíhá online.

Za hodinu individuální výuky s lektorem se platí od 600 do 800 korun. „V průměru u nás rodiče nechají 30 tisíc ročně,“ říká Rakušan. Nejčastěji hledají rodiny pomoc s matematikou a českým jazykem.

I menší byty už jsou pro část lidí finančně nedostupné. Developer Sekyra Group proto vyvíjí nový produkt - něco mezi garsonkou a bytem 2+kk. „Pracovně tomu říkáme 1,5+kk,“ říká šéf Sekyra Group Leoš Anderle.

V následujících letech počítá developer Sekyra Group ve svých třech klíčových projektech s investicemi ve výši 90 miliard korun v dnešních cenách. Developer staví na Smíchově, Rohanském ostrově nebo na Žižkově a výrazně tak promlouvá do podoby hlavního města.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Málokdo o sobě může říct, že v práci vypije víc alkoholu než doma. Pro Martina Žufánka, spolumajitele rodinné firmy Žufánek, to ale platí stoprocentně.

„My jsme takové pracoviště, kde se konzumace alkoholu vřele doporučuje,“ vysvětluje Žufánek, který je ale jinak zastáncem takzvaného gentlemanského pití. „Nemám rád opilství. To beru jako selhání,“ dodává.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Penta Hospitals se vypracovala mezi největší hráče českého zdravotnictví a svou pozici hodlá nadále posilovat. Dnes provozuje 19 nemocnic akutní a následné péče, 54 specializovaných center, domácí péči i ambulance praktiků.

A k tomu 6500 lůžek v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem, tedy pro klienty s demencí, například s Alzheimerovou chorobou. Právě v této oblasti chce v nejbližších letech přidat dalších šest a půl tisíce lůžek.

„Věřím, že za dalších deset let budeme ještě větší a budeme se rozrůstat zejména v oblasti pobytových sociálních služeb, protože čísla stárnutí populace jsou neúprosná,“ popisuje další plány šéfka Penta Hospitals Barbora Vaculíková.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

„Čína je dnes úplně jinde. Ať už se jedná o schopnosti lidí nejenom v automotive, ať si vezmete infrastrukturu, digitalizaci, robotizaci nebo technické vzdělání. Je tam zhruba 150 automobilek, které si jdou strašně po krku, a auta jsou opravdu o generaci dál než tady v západní Evropě,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy majitel Brano Group, jednoho z největších tuzemských dodavatelů do automotivu, Pavel Juříček.

Upozorňuje přitom, že spoustu problémů si Evropa, ale i Česko způsobují samy. Klíčové jsou přitom tři základní faktory – drahé energie, přehnané regulace a špatná vzdělanost.

„V Číně mám energie se vším všudy 80 euro za megawatt. V USA za 45 dolarů. Tady to bylo před zásahem vlády 175 eur, teď je to zhruba 155 eur. Tohle přece evropský průmysl nemůže přežít, zvlášť když má ještě kouli na noze v podobě ESG. Sto deset nařízení, které se ani nedají přečíst. Do toho je tu kybernetická bezpečnost, uhlíkové clo a další,“ vypočítává Juříček.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Proč se společnost zaměřená na sázky a loterie rozhodla spustit vlastní školu? „Ten příběh je delší. Už v roce 2016 jsme se rozhodli, že založíme nadaci. Že už je firma dostatečně velká a bylo by dobré takto institucionálně pomáhat. A když jsme se dívali na to, v čem budeme pomáhat, řekli jsme si, že jeden bod bude ekologie a druhý nezávislá žurnalistika. Třetí bod bylo vzdělání. Samozřejmě, že to jednou školou nezlomíme, ale je to jeden kamínek do mozaiky a doufám, že tam vychováme děti, které budou umět přemýšlet v kontextech a budou mít kritické myšlení,“ vysvětluje v rozhovoru pro SZ spolumajitel Tipsportu Vratislav Randa.

Následně se firmě podařilo koupit pozemek u Berouna, kde se nabízelo školu postavit. Samotná škola ale nejprve vznikla v pronajatých prostorech. „Vyřízení toho, abychom školu mohli mít, nebylo tak složité. Co bylo mnohem složitější, byla příprava budovy. To trvalo 7 let. To bylo velmi komplikované, ale už se nám to podařilo a loni jsme ji otevřeli,“ popisuje Randa.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Málokdo zná český byznys tak jako Hana Součková. Už více než devět let totiž šéfuje české pobočce světového gigantu SAP – firmy, jejíž produkty používá 1400 českých firem, které dohromady představují 80 procent české ekonomiky.

„Dětem to, co děláme, vysvětluji takto: Když ráno vstaneš a rozsvítíš si, elektřinu dodávají naši zákazníci, když si pustíš vodu, to samé, aby ses dostal do školy, potřebuješ auto a i Škoda a další používají SAP. A i když zapneš svůj počítač, tak Apple i Microsoft jsou vlastně jedni z největších zákazníků SAP. My v tuto chvíli vytváříme pro opravdu velkou škálu těchto společností ten základ, aby vůbec mohly fungovat,“ vysvětluje Hana Součková v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Z šéfa Sazky Aleše Veselého se v lednu stal šéf Allwyn Česko. A nezměnil se jen název firmy, kterou vede. „Nadále jsme úspěšná firma, rosteme, daří se nám. Na těchto základech růstu jsme se stali součástí velké mezinárodní skupiny Allwyn. Je to mezinárodní skupina vybudovaná na českých kořenech. Kdo by to před deseti lety řekl, že ze Sazky vyroste druhá největší loterijní firma na světě,“ popisuje Aleš Veselý v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Zánik značky, která v Česku fungovala od roku 1956 a stala se symbolem sázení, podle něj nebyl nijak dramatický. „Každá značka musí fungovat tak, aby pro vás byla něčím, co vás provází do budoucna. A my jsme si vyhodnotili, že Sazka sice je jednoznačně velká tradice, ale když se podíváme, jakou relevanci měla pro mladé lidi a jak moc byla vnímána jako moderní a dynamická firma, tak tady narážela na své limity. Pro mladé to byla značka jejich rodičů. Proto jsme se rozhodli vzít značku, která vznikla v Česku, ale má mezinárodní potenciál – Allwyn,“ vysvětluje Veselý.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Nákupy v akci a za nižší ceny. Takový je český trh s velkými elektrospotřebiči. „Malé spotřebiče se logicky nakupují více než ty velké a u těch velkých byl loni trh negativní. V hodnotě klesl o 2,3 procenta. Není o tom, že by si je kupovali méně často, protože v kusech byla ta hodnota neutrální. Klesala ale průměrná cena,“ popisuje šéf českého a slovenského zastoupení Miele Josef Jelínek.

Pokles průměrné ceny je podle něj kombinací dvou faktorů. „První jsou akce, které na to mají bezesporu vliv. To, jak se trh v konkurenčním prostředí konsoliduje, tlačí cenu dolů. Druhý důvod je, že i přes relativně vysokou inflaci v minulých letech se v našem oboru z různých důvodů nedaří zvyšovat adekvátní průměrnou prodejní cenu,“ vysvětluje Jelínek s tím, že právě v tomto je Česká republika v regionu specifická.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Architekt Petr Kolář má za sebou řadu výjimečných projektů – ať už jde o luxusní resort na Maledivách uprostřed Korálového ostrova, olympijské domy, pivovary, nebo vily.

„Celou mou profesní kariéru mám obrovské štěstí na zakázky, které chci dělat. Moc se mi nechce stavět ve městě, proto hodně stavíme na takových zajímavých místech, jako jsou ostrovy, poloostrovy nebo nějaká divočina. A to je to, co mě baví,“ popisuje Petr Kolář v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Poprvé v historii vypsala Správa státních hmotných rezerv tendr na rezervaci živého stáda. V současné době má stát rezervované například mražené maso, sýry nebo masové konzervy. Teď by k tomu měla přibýt živá zvířata – jatečné krávy a býci. Farmář, který se bude o tyto státem rezervované krávy starat, musí zaručit, že budou vždy dostupné a připravené na porážku v potřebném množství. Jenže o tendr nikdo neprojevil zájem.

„Byli jsme z toho trošku zklamaní, protože před tím byla odezva, že je to báječný nápad. K zakázce jsme nedostali žádné námitky, žádné připomínky, ani dotazy, ale ve finále se nikdo nepřihlásil. Těžko spekulovat, proč,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys šéf Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.

Zakázku teď SSHR vypíší znovu s lehce pozměněnými parametry. Do budoucna chce mít stát třetinu masa v živém stádě, třetinu v konzervách a třetinu v jiných masových produktech.

Udržet řidiče, je podle Martiny Šmídlové z rodinné firmy Šmídl Holding nyní ta nejtěžší věc na celém dopravním podnikání. Právě řidiči jsou totiž pro firmu, která patří k největším tuzemským provozovatelům vnitrostátní i mezinárodní dopravy a logistiky, klíčoví.

„Snažíme se jim vytvořit podmínky, které jsou lehce nadstandardní, než mají ostatní zaměstnavatelé – nejenom z hlediska mzdy, ale i zázemí a péče o ně. Hodně funguje personální oddělení, které řidiče obvolává, dotazuje se na jejich spokojenost a snaží se jim třeba pomoci ve věci benefitů, anebo někdy si s nimi prostě popovídat,“ vysvětluje.

Podle ní taková služba zajišťuje řidičům i osobní kontakt a potřebné rozptýlení na cestě, kde jsou i 14 dní.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Konflikt na Blízkém východě výrazným způsobem ovlivňuje i české firmy. Jednou z nich je Alca Group – největší výrobce sanitární techniky ve střední a východní Evropě. Právě na Blízkém východě má totiž firma mnoho zákazníků.

„Poté, co se na konci února stalo to, co se stalo, byly březnové, dubnové i květnové zakázky na nule. Nikdo s námi v tu chvíli neobchodoval,“ popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy spolumajitelka Alca Group Radka Prokopová.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Česká investiční platforma Aspire11 během necelého roku investovala sto milionů eur do rychle rostoucích technologických firem na neveřejných trzích. Peníze putovaly do Revolutu, Vintedu nebo amerických Databricks.

Aspire11 založili investor Pavel Mucha a spolumajitel finanční skupiny Partners Petr Borkovec s ambicí dostat část penzijních úspor lidí do oblasti investic, na které běžní střadatelé dosud téměř nedosáhli - rychle rostoucích technologických firem na neveřejných trzích.

V prvních pěti letech chtějí postupně investovat půl miliardy eur. V prvním roce své existence proinvestovala Aspire11 už sto milionů eur, uvedli v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys Mucha a Borkovec.

Společnost Mattoni 1873 vyrostla z místního hráče ve středoevropského lídra trhu s nápoji. Největší zásluhu na tom má podle majitele firmy Alessandra Pasqualeho jeho otec. „On v Česku odvedl skvělou práci a tak nám jednoho dne došlo, že jsme už na Česko příliš velcí. Se vší úctou, Česko je příliš malá země, což nebyla bezpečná pozice a bylo potřeba postavit byznys na více nohou,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys Alessandro Pasquale.

Poté, co si firma zajistila pevnou pozici ve středoevropském regionu, se chystá na západ. „Možná je na čase zkusit velkou zemi. Německo, Francii, Španělsko, Itálii. Teď máme spoustu jednání a v našem sektoru je hodně příležitostí. Máme celou řadu diskusí o akvizicích, a to jak v regionu, kde už jsme, tak i v nových místech,“ popisuje Pasquale.

Reálně vypadající video, nebo zpráva, ale i videohovor s někým, koho přece znáte. Jenže i když s vámi mluví a reaguje, není skutečný. Takzvané AI deepfakes jsou dnes obří hrozbou. Útočníci dokáží s pomocí umělé inteligence napodobit hlas vrcholového manažera, policisty, nebo pracovníka banky, ale i vytvořit zcela reálně vypadající zprávy, hlasovky a videa.

Takto napáchané škody jdou po celém světě do stovek milionů dolarů. Největší veřejně známý útok využívající deepfake technologie připravil britskou inženýrskou společnost Arup o 25 milionů dolarů (600 milionů korun). Své zkušenosti má ale třeba i fitness e-shop GymBeam Dalibora Cicmana. S falešnou kopií svého šéfa volal jeden z jeho manažerů zhruba 15 minut a od škody firmu zachránila jen náhoda. Umělý podvodník zaměstnanci tvrdil, že je na služební cestě, ale málem podvedený ho ten den viděl na chodbě. A tato náhoda ho varovala.

Vodafone službu nabídne ve spolupráci s technologickou společností Synhawk. „Máme ochranu ve třech vrstvách. Nejprve se zabýváme offline obsahem – tedy obsahem, který najdete na webových stránkách, nebo sociálních sítích či komunikačních platformách. Je jedno, jestli je to textová zpráva, hlasová zpráva, nebo video. V dnešní době je tato komunikace jednoduše zmanipulovatelná. Do aplikace tento obsah nasdílíte a ona vám řekne, jestli je to deepfake,“ popisuje Veronika Brázdilová viceprezidentka pro firemní zákazníky Vodafone.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Karlovarský Grandhotel Pupp slaví 325 let od svého založení a do dalších let vstupuje ve skvělé kondici. Obsazenost se vyšplhala na 85 procent a jen loni hotel navštívilo 70 tisíc lidí. Skončila vnitřní rekonstrukce za stovky milionů a hotel i jeho restaurace se dostaly do michelinských průvodců.

Grandrestaurant Pupp v Karlových Varech je zapsán v Michelin Guide, který ho řadí mezi doporučované restaurace nabízející klasickou českou i mezinárodní kuchyni. Ocenění se podle ředitele Grandhotelu Pupp Jindřicha Krausze okamžitě projevilo na zájmu hostů „Musím říct, že ten přínos je dost vidět. Klientela, která jezdí po michelinských restauracích, je docela velká. V průvodci jsou naše restaurace i hotel a já musím zpětně uznat, že to bylo ku prospěchu. Je to náročná klientela, která si užívá,“ dodává Krausz.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Tři miliony lidí po celém světě a třicet nových poboček ročně. Pobláznila Ameriku, Evropu, Austrálii i Indii. Ze hry Prison Island inspirovanou slavnou televizní show Pevnost Boyard se stala jedna z nejrychleji rostoucích herních franšíz na světě. Dvě pobočky už má i v Česku.

„Zjednodušeně řečeno, lidé se rozdělí do skupin a vstoupí do vězení, kde je čeká několik desítek cel, kde plní různé úkoly. Některé jsou logické, jiné fyzické a hlavně všechny jsou o týmové spolupráci. Úkolem je v určitém časovém úseku docílit co nejvíc bodů,“ vysvětluje provozovatel ostravské pobočky Prison Island podnikatel Jakub Bernady.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Trh z pivem a dva zahraniční příklady - Německo a Anglie. Zatímco v Anglii se z piva stal prémiový produkt, Německo šlo opačným směrem. „V Německu se stalo pivo levnou komoditou. Už 25 let se tam nedaří překonat psychologickou hranici 9,90 euro za přepravku. Klesá ziskovost pivovarů, klesají investice, pivo se stává čím dál méně zajímavé,“ popisuje trh šéf českého Budvaru Petr Dvořák s tím, že když oba zahraniční trhy srovná s českým, má pocit, že se Česko řítí do německého scénáře.

Podíl prodeje piva v hospodách v Česku totiž klesá a obchodům dominují slevové akce. Teď ale Budvar se svou novinkou vykročí proti trendu v řetězcích. Chystá totiž nealkoholické pivo, které se od klasických nealko piv zásadně odlišuje a bude také výrazně dražší než konkurence na trhu.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Herec, komik a nyní také podnikatel. Albert Čuba se zadlužil, aby na Ostravsku dělal kvalitní divadlo. Otevřeně říká, že dělá showbyznys. Divadlo s úvěrem musí zkrátka obsazovat sedadla. Vedle současného Divadla Mír chystá v Ostravě další dvě scény a časem se chce dostat i do jiných českých měst.

Každá úspěšná země má svůj příběh a ví, čím vyniká. Svou značku teď za pomoci expertů, podnikatelů i státních institucí hledá i Česko a začalo rozsáhlým dotazováním vlastních obyvatel.

Data ukázala, že si Češi jsou vědomi svých kvalit a necítí se být obyvateli malé nezajímavé země. Jenže další průzkumy pak ukázaly podstatný zádrhel - tyto přednosti světu neumíme prodat. „Budování dobré značky a s dobrými výsledky logicky občanům státu musí zvyšovat náladu,“ říká ambasador Druhé ekonomické transformace a majitel Wikov Industry Martin Wichterle.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Švýcarská nábytková značka Vitra je v Česku od roku 2001 a za tu dobu se vkus Čechů i jejich přístup k designu i značkám proměnil.

„Řekl bych, že se to změnilo o 180 stupňů. Všichni si pamatujeme dobu, kdy v Praze jezdila drahá auta, ale jejich majitelé bydleli v paneláku a chtěli mít ten show off efekt. Postupně se to promítlo do domů, které byly honosné z venku, ale interiéry byly tvořeny velmi laciným nábytkem. Lidem bylo jedno, co tam dají,“ vysvětluje v rozhovoru šéf české Vitry Jiří Zavadil.

Dnes už podle něj lidé daleko víc řeší své bydlení a hlavně to, jakými věcmi se obklopují. „Daleko větší je i vzdělanost v rámci světového poznání. Lidé mají srovnání a vědí, že když si koupí fejkové Rolexy, každý to pozná a je to trapné. Dnes si čeští zákazníci uvědomují, že za kvalitu musí zaplatit a jsou k tomu nakloněni stejně jako klienti v západních zemích,“ dodává Zavadil, který české Vitře šéfuje už 23 let.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Skupina Wikov Industry zažívá obrovskou jízdu v Česku i zahraničí. Tržby vzrostly na 7 miliard korun a firma má před sebou největší zakázku své historie – přeměnu vodní nádrže Orlík na unikátní obrovské úložiště energie. „Vstoupili jsme na trh vodních elektráren, vodních turbín, a tam se nám daří velice dobře. A hlavně ten výhled do budoucna je velice pozitivní,“ popisuje v rozhovoru majitel Wikov Industry Martin Wichterle.

Zakázka je v hodnotě 8 miliard korun, Wikov kvůli ní nabral desítky lidí a rozjel obří přípravy. „Ta příprava je opravdu složitá. Hydraulické výpočty jsou velice detailní a dokonce i turbína se musí vyrobit v menším rozměru, na testovacích zařízeních se zkouší a dál modifikuje, protože každá desetina procenta účinnosti hraje obrovskou roli v návratnosti investice. V současné době dokončujeme první testování prvních dvou turbín, to proběhlo v pořádku, tak věřím, že na podzim se začne první turbína vyrábět,“ popisuje.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Purposia Group Jana Hasíka přidává do svého portfolia další společnost – tentokrát zaměřenou na cestovní ruch. Vellaria Premium Travel bude fungovat jako prémiová cestovní kancelář pro náročnou klientelu, která hledá vysokou kvalitu a nadstandardní služby.

Zaměří se na zážitkové cestování do míst, která nejsou turisticky známá, i longevity pobyty. Vše s privátním letadlem a možností využití privátní jachty přímo na místě.

Podle Jana Hasíka nejde zase o tak velký úkrok stranou „Kdo někde dělal ve stavařině, ví, že stavařina je o cestování a bydlení různě po celém světě, takže ono to trošku souvisí,“ popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys.

Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

V březnu šéf skupiny Direct Pavel Řehák šokoval Česko, když oznámil, že kvůli umělé inteligenci nebude skupina potřebovat téměř třetinu stávajících zaměstnanců. Dnes už má tento plán první konkrétní výsledky. V rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys Řehák popisuje, jak AI ve skupině funguje a jaké pozice už teď nahradila.

„Jde o celý proces zvyšování efektivity firmy a AI je jednou ze součástí. Je to velmi zdravý proces. Naše aspirace byla posunout se do evropské ligy a být schopni soutěžit s vyspělými evropskými konkurenty a AI nám v tom zásadně pomáhá, nejenom přes efektivitu,“ vysvětluje Řehák s tím, že celý proces zvyšování efektivity firmy – tedy včetně propouštění – už začal a firmu zatím opustila třetina z avizovaných lidí.

Skupina CarTec má pro Rolls-Royce vlastní showroom s certifikovaným servisem. V první řadě zodpovídá za český a slovenský trh, tyto luxusní vozy ale v minulosti dodala třeba i klientům z Iráku nebo Venezuely.

Hlavní část zákazníků ale tvoří zdejší movití podnikatelé, jejichž vkus se ve srovnání s jinými zeměmi vymyká.

„Česká klientela je v tomto velice specifická,“ řekla v podcastu Agenda Seznam Zpráv Byznys generální ředitelka skupiny CarTec Karin Kadlecová. Zdejší klienti si chtějí objednaná auta co nejvíc přizpůsobit na míru, o úpravy se stará divize Rolls-Royce Bespoke.

Česká ekonomika roste, jenže podle ekonoma Tomáše Dvořáka stojí na stále vratších základech. Produktivita práce se za posledních pět let prakticky nepohnula, zatímco okolní země, včetně Polska nebo Bulharska, udělaly výrazný skok vpřed. Češi přitom pracují víc než většina Evropy.

Zatímco ještě v prvních dvou dekádách po revoluci česká ekonomika doháněla Západ raketovým tempem, dnes podle něj „jako bychom přeřadili na neutrál“. Mezinárodní data ukazují, že česká produktivita práce vzrostla za posledních pět let jen o tři desetiny procenta. Pro srovnání: Polsko ve stejném období vyskočilo o více než 14 procent.

„To je alarmující. Produktivita je prachbídná. Když jsem před několika lety možná trochu kontroverzně nazval Česko nemocným mužem Evropy, tak tohle je ta plíživá nemoc, která možná není tolik vidět,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Byznys ekonom Oxford Economics Tomáš Dvořák.

V úterý 26.5. uzavře řetězec s rychlým občerstvením KFC zhruba na dvě hodiny všechny své české pobočky. Důvodem je přechod na nové digitální systémy, které společnost zavedla po kauzách z loňského roku, propadu zájmu zákazníků i tržeb.

Tehdy investigativní reportáže Jana Tuny ukázaly svědectví zaměstnanců o přepisování minimální trvanlivosti a používání zkaženého či zapáchajícího kuřecího masa, načež Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) při kontrolách v pobočkách našla marinované maso po datu použitelnosti, rozmrazování masa ve stojaté vodě a plesnivé muffiny.

Jak rychle získá řetězec zpět ztracené zákazníky i pověst? „Samozřejmě nepočítám s tím, že to bude přes noc. Že řeknu, teď máme nové digitální systémy, poučili jsme se z toho a hned zítra všichni přijdou do restaurací. Věřím, že alespoň část zákazníků přijde a vyzkouší to,“ říká v pořadu Agenda ředitelka českého KFC Ivana Makalová Dlouhá.

Zatímco část Evropy utrácí, Češi dál rekordně spoří. Podíl peněz, které ze svých čistých příjmů domácnosti v tuzemsku uspoří, se dál zvyšuje. Z každé tisícovky Češi v průměru odloží dvě stovky stranou. „Jsme velmi spořivý národ. Já považuju spořivost za velkou ctnost,“ říká Tomáš Salomon, generální ředitel banky, která má spoření v názvu.

Podle šéfa České spořitelny vstupují české domácnosti do nové inflační doby v lepší formě než za covidu. Tehdy inflace spolkla třetinu tuzemských úspor. „Kondice domácností je určitě lepší. Nesrovnávejme to s covidovým obdobím, kdy lidé neměli možnost utrácet a kdy ten náraz do zdi celosvětově způsobil významnou opatrnost,“ uvedl bankéř v pořadu Agenda.

Ministerstvo financí finišuje přípravy jedné z největších změn penzijního spoření za poslední dekády. Ve hře nejsou jen nižší poplatky pro penzijní fondy a vyšší výnosy pro střadatele. Bojuje se i o to, kam české peníze na penzi potečou.

Podoba nového spoření na penzi už byla podle informací Seznam Zpráv Byznys blízko finále. Tento týden ji mělo ministerstvo financí představit na tiskové konferenci. Po jednání s Českou spořitelnou, která provozuje největší penzijní společnost v zemi, se ale oznámení reformy odložilo.

Jedním z hlavních bodů sporů jsou investice do takzvaných reálných aktiv – tedy dostupného bydlení, sociálních služeb nebo zdravotnické infrastruktury. „Máme velmi dobrou příležitost nastavit znovu parametry penzijního systému tak, aby líp sloužil jednotlivým účastníkům, střadatelům. Aby z něj měli vyšší výnosy, aby byl efektivnější, to znamená, aby byl poplatkově méně náročný a zároveň aby pomáhal české ekonomice,“ říká v rozhovoru generální ředitel spořitelny Tomáš Salomon.

České penzijní spoření čeká největší proměna za poslední roky. Ministerstvo financí finalizuje plán změn třetího pilíře a jedním z hlavních témat jsou poplatky penzijních společností. Resort už otevřeně potvrdil, že chce jejich zákonné stropy snížit. Ekonomové mluví o tom, že současný systém vydělává více fondům než budoucím důchodcům.

„Pokud bychom se dostali s poplatky na úroveň půl procenta za správu, už bychom byli pod reálnými náklady penzijních společností,“ tvrdí prezident Asociace penzijních společností ČR Radek Moc v pořadu Agenda Seznam Zpráv. Nyní maximální poplatek za správu dosahuje u účastnických fondů jedno procento z hodnoty obhospodařovaného majetku.

Podle Moce by snížení poplatků mohlo výrazně dopadnout hlavně na menší hráče. „Každý by si musel spočítat, jestli se mu ten byznys ještě vyplatí,“ říká.

Konflikt v Íránu dopadá i na české skláře. Konkrétně u společnosti Lasvit pochází z Blízkého východu zhruba 30 procent jejího obratu.

„Jsme z toho trošku nervózní, to je pravda, ale naštěstí se náš tým teď zaměřil na země jako jsou Egypt, Indie, Saúdská Arábie, kde to pořád jede dál a kde jsou i nové objednávky. Je ale pravda, že v zemích jako Emiráty, Omán, Kuvajt a Katar jsme od vypuknutí války nic nového nepotvrdili. Dojíždějí projekty, které byly nasmlouvané a kterých je naštěstí hodně. Ty dál pokračují, dál chodí platby, ale vše nové se posouvá,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Byznys Leon Jakimič.

Ve druhé polovině dubna podnikla policie razii v centrále softwarové skupiny Unicorn. Detektivové z hospodářské kriminálky tam hledali podklady k transakcím, na jejichž základě plynuly peníze z firmy Mammoth provozující e-shop Mamut.cz do společností z Unicornu. Razie byla boční větví kauzy e-shopu Mamut, který sehrál významnou úlohu ve ztrátě iPhonů a další elektroniky značky Apple za miliardy korun.

Koncovým majitelem Unicornu i Mamutu je miliardář Vladimír Kovář. Jeho syn Vladimír Kovář mladší nyní za vedení Unicornu popsal, proč skupina důvody policejní akce zpochybňuje.

Podle zjištění redakce zdůvodnila policie razii tím, že jim firmy z Unicornu ani po urgencích státního zastupitelství nevydaly podklady ke zmíněným finančním tokům z Mamutu.

„Nemůžu mluvit za všechny společnosti. Ale tam, kde jsem byl statutárem, nebo kde jsem byl přizván, vím, že se vydaly faktury, dokumenty, a pokud existovaly smlouvy, tak i ty. A také vysvětlení, o jaké plnění šlo. Nevím o žádné společnosti, kde by se materiály nevydaly,“ řekl v Agendě Seznam Zpráv Byznys Vladimír Kovář mladší z vedení Unicornu.

Den D pro pražské developery se blíží. Už tento týden by měla Praha schválit metropolitní plán, který určuje budoucí podobu města včetně bydlení a dopravy. Pro developery jde o jeden z nejdůležitějších dokumentů za poslední roky – určí totiž, kde se ve městě smí stavět a v jakém rozsahu.

A finální hlasování sledují i v JRD. „Pro nás je důležité, aby se schválil metropolitní plán, aby území dostalo tu správnou barvu, kterou může mít. Věříme, že to dopadne dobře, protože od toho se odvíjí třeba náš malešický projekt, ale i mnohé další projekty pražských developerů,“ říká šéf JRD Jan Sadil s tím, že pokud by plán schválen nebyl, výrazně to ovlivní i další projekty developerské skupiny.

Ve zmiňovaných Malešicích JRD chystá rodinné bydlení se čtyřmi stovkami bytů v několika etapách a prodejnu potravin. Aktuálně developer vypsal architektonickou soutěž.

Investiční fond Jet Industrial Lease, součást skupiny Jet Investment, je velmi aktivní v Polsku. U přístavního města Gdaňsk začal letos budovat logistický a průmyslový areál. „Gdaňsk patří v Polsku k nejvýznamnějším a nejrychleji rostoucím lokalitám,“ říká v pořadu Agenda ředitel akvizic fondu Jet Industrial Lease Jan Kos.

„V současné době probíhá rozšiřování tamního přístavu a díky tomu se přístav zařadí do top pět evropských přístavů co do objemu přepraveného zboží,“ vysvětluje Kos důvody investice.

Česko není připravené na krizové situace. Podle viceprezidentky Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP) Kristýny Helm jsou spory o dvouprocentních výdajích na obranu, což po Česku vyžaduje NATO, jen špičkou ledovce celé problematiky, zakopaný pes tuzemské obranyschopnosti spočívá jinde.

„Diskuse o tom, jestli dáváme na obranu 1,8 nebo 2,2 procenta HDP, je špatně. Ptejme se, co ta dvě procenta znamenají? Znamená to, že jsme schopní bránit sebe i dalšího člena aliance? Srovnejte nás například s Finskem. Mají větší armádu než my, povinnou vojenskou službu a také schopnost mobilizovat populaci. Takhle vypadá země připravena splnit své závazky vůči NATO. My připravení nejsme,“ říká expertka.

Čeští pivovarníci chtějí po vládě snížení daně z přidané hodnoty na čepovaném pivu. Současnou sazbu 21 procent by chtěli snížit na 12 procent, jako je tomu u potravin.

„Navrhujeme sjednocení sazeb DPH do dvou: základní sazba 21 procent by zůstala pro ostatní zboží a služby, zatímco na veškeré čepované pivo by se vztahovala snížená sazba 12 procent, stejně jako například na potraviny. Pivo je totiž podle nás také potravinou, a proto by se na něj měla nižší sazba vztahovat,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Byznys výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.

Krátce poté, co Petr Dědek se svým Dynamem Pardubice ovládl extraligu a po čtrnácti letech dosáhl na titul, postaral se o další pořádný rozruch v hokejovém světě. Vedení soutěže a hokejovému svazu totiž nabídl patnáctiletou spolupráci, za marketingová a vysílací práva nabízí deset miliard korun.

„Našim zájmem je posouvat český hokej a český hokej potřebuje peníze. Jsme přesvědčeni, že je potřeba, aby ten, kdo vlastní práva, s nimi i dobře obchodoval a dobře s nimi nakládal, což se teď neděje. Myslíme si, že nabídka je velice seriózní a český hokej posune dál,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys Petr Dědek.

Podnikatelské prostředí USA umožňuje vyrůst byznysovým gigantům, evropské nikoliv. EU se nyní pokouší trend zvrátit. Přišla s návrhem, který má sjednotit pravidla pro podnikání v Unii. Barbora Werdmölder sleduje jednání zblízka.

„EU Inc. nabízí nový korporátní systém pro jednoduché zakládání firem a pro jejich fungování. To je velmi důležité, protože jako startup potřebujete nabrat kapitál v rychlém čase. A nechcete čelit sedmadvaceti národním legislativám, pokud chcete škálovat rychle. To se netýká pouze startupů, ale i investorů. Byla by výhoda přijít za investory pouze s jedním rámcem pravidel místo dvaceti sedmi a standardizovat,“ říká ředitelka startupové komunity Czech Founders Barbora Werdmölder. Kýžený výsledek přirovnává k elektrické zásuvce, pro niž také v Evropě platí jednotný standard.

Krize na Blízkém východě vyhnala ceny pohonných hmot nahoru, nedostatku paliva se ale zatím tuzemští provozovatelé letecké dopravy nebojí. A to i přes varování Asociace evropských letišť, že při neobnovení lodní dopravy nedostatek paliva před dovolenkovou sezónou hrozit může.

„Nedostatek paliva se ale zatím neprojevil a ani nemáme indikace, že by se ty černé scénáře měly naplnit,“ říká v rozhovoru pro pořad Agenda Seznam Zpráv Richard Santus, pilot a majitel společnosti Aeropartner, provozující soukromou leteckou přepravu. Upozorňuje, že podobná prohlášení jsou spíše součástí prevence. Krize letecké dopravce podle něj zasáhla na jiném, rovněž citlivém místě.

Sklady Mironetu jsou zatím zásobené, ale drahé paměti, energie i obaly zvedá cenu elektroniky o tisíce korun. A další zdražení má přijít s novými dodávkami. Může jít i o desítky procent, říká majitel e-shopu Robert Novotný.

Sklady jsou ještě plné, ale obchodníci s elektronikou už počítají s tím, že další objednávky budou dražší. Napětí kolem Hormuzského průlivu totiž začíná dopadat i na český byznys s počítači a mobily. Například klíčová výroba čipů je závislá na heliu z Kataru a až se sklady vyprázdní, půjdou ceny nahoru.

„Všichni obchodníci obvykle nakoupí za všechny volné peníze, co mají. To je i případ Mironetu, ale doufám, že to brzo pomine, protože jinak by se ceny navýšily opravdu významně,“ říká Robert Novotný, majitel e-shopu s elektronikou Mironet a šéf Asociace českých e-shopů.

Hlasujte pro náš podcast v anketě roku Podcast roku.

Chystané zavedení EET už mezi restauratéry velké emoce nevyvolá. „Situace je trochu jiná, než když se EET zavádělo poprvé, protože 99 procent z nás má pokladní systém a pokladní systém je srdce našeho podnikání. Používáme ho na veškerá data, řídíme podle něj byznys. Fakticky se pro nás nic nemění,“ říká Luboš Kastner, předseda gastronomické sekce Hospodářské komory a spolumajitel pražské restaurace Červený Jelen.

Oproti původní EET, která fakticky platila od prosince 2016 do dubna 2020, má být nová verze jednodušší. Podnikatelé budou odesílat pouze základní informace o tržbě. Částky daně z přidané hodnoty už evidovat nemusí.

Kastner trvá na tom, že by se před startem měl systém pilotovat. „Finální technické řešení jsme zatím ještě neměli možnost vidět, ale všichni lobují za to, aby to prvním lednem nezačalo v ostrém provozu, ale aby tam byla nějaká nárazníková zóna, kdy si obě dvě strany budou na systém zvykat,“ říká v pořadu Agenda Seznam Zpráv.

Konflikt na Blízkém východě okamžitě zastavil cestovní ruch v oblasti. Cestovní kanceláře spadající pod Der Touristik (Fischer, Exim tours, Nev-Dama a eTravel) během osmi dnů svými letadly evakuovaly více než 3 tisíce lidí nejen z řad svých klientů. A zdálo se, že letošní turistická sezona bude trpět.

Dnes to ale vůbec tak pesimisticky nevypadá. „Konflikt ovlivnil hlavně duben a březen, což je naše zimní sezona, a destinace jako Arabské emiráty, Omán, Katar, Bahrajn a další. Teď už jsme ale na začátku sezony letní a aktuálně to zasahuje jen jednu jedinou naší linku – jednou týdně do Spojených arabských emirátů. To tedy nemá vlastně téměř žádný vliv,“ říká šéf Der Touristik Eastern Europe Jiří Jelínek.

V zimní sezoně se pak podle něj omezení dotklo zhruba sedmi tisíc klientů. „I to je při našem objemu zhruba milion klientů ročně úplně marginální záležitost,“ vysvětluje Jelínek.

Hlasujte pro náš pořad v anketě roku Podcast roku.

Drahé pohonné hmoty ženou Čechy z aut do hromadné dopravy. „Teď, když máme složitější geopolitickou situaci vidíme větší nápor cestujících,“ potvrzuje v rozhovoru pro SZ Byznys Zdeněk Tesárek, obchodní ředitel FlixBusu. Dopravce totiž vyšší ceny pohonných hmot do svých jízdenek zatím nepromítl.

„Samozřejmě zvyšování cen pohonných hmot sledujeme, určitě se nám to nějak promítá do nákladů. Třeba od konfliktu na Ukrajině jsme se ale už poučili a máme systémy, jak se s tím vypořádat a bod zdražení se snažíme co nejvíce oddálit. Chceme českého zákazníka nějak podržet. Navíc, kdybychom neustále reagovali zvyšováním, nebo snižováním cen jízdenek, přestali bychom být vůči zákazníkovi kredibilní,“ dodává s tím, že vždy ale záleží na rozhodnutí celé globální skupiny. Přiznává, že jde zároveň i o součást konkurenčního boje na trhu a bez zdražování tak chce firma vydržet co nejdéle.

FlixBus ale funguje na principu franšízy a i to vede k tomu, že s dopravci, kteří dopravu pro FlixBus provozují, musí o cenách často debatovat.

Konflikt v Iránu začíná komplikovat život evropských sléváren. Ceny surovin, jako je hliník nebo zinek, prudce rostou. „Proti dlouhodobému průměru jsme na dvojnásobku. Nejsem tak starý, ale pamatuji si ceny, kdy byl zinek za 900 dolarů. Dnes jsme na 4 tisících. Jsou tu velmi vysoké cenové hladiny a to se logicky promítá do cen našich produktů. Nutně tak musí přijít to, že se budou zdražovat i koncové produkty, což povede ke zpomalení ekonomiky,“ varuje v pořadu Agenda Jan Lát, spolumajitel slévárenského podniku Beneš a Lát.

V cenách průmyslových produktů se podle něj zdražení objeví s kvartálním zpožděním. „Zatím ten dopad Hormuzského průlivu není zaznamenatelný, je totiž v aktuálním kvartále. Promítne se to ale do dalších období. Vždy samozřejmě záleží, jak moc je daný výrobek materiálově náročný, ale v průměru na průmyslových produktech čekám zdražení 10–15 procent,“ říká Lát. Pozitivem stávající situace je, že zatím žádný z dodavatelů společnosti nehlásil, že by mu chyběl materiál.

Boje v Perském zálivu rozhoupaly ceny plynu na velkoobchodních trzích. Před začátkem války se pohybovaly kolem 30 eur za MWh, nyní jsou zhruba o třetinu výš než před válkou, v jednu chvíli atakovaly i hranici 70 eur za MWh.

Někteří dodavatelé energií už zdražení komodity museli zohlednit i ve svých cenících pro domácnosti. Prvním velkým dodavatelem, který tak učinil, byla společnost Innogy. „Nejedná o žádné drama, cena šla nahoru zhruba o nějakých 200 korun za megawatthodinu, což nás vrací do stejného období roku 2025, kdy ty ceny byly plus mínus obdobné,“ říká generální ředitel Innogy Energie David Konvalina, který byl hostem pořadu Agenda.

Cenové výkyvy se však podstatně dotkly firem, které část své spotřeby nakupují na spotovém trhu za aktuální ceny během dne, tudíž zdražování pocítí okamžitě.

Zablokovaný Hormuzský průliv je začátkem řetězové reakce, která se postupně propisuje do cen energií, dopravy i běžného zboží. Na cenách pohonných hmot ji už lidé pocítili. Další dopady následují nebo v příštích měsících následovat budou.

„Čelíme kaskádovému efektu. V dalším roce to může být i horší, pokud se průchodnost Hormuzského průlivu rychle neuvolní,“ varuje ekonomka Jana Matesová v pořadu Agenda.

Developerská skupina Sekyra Group spustila třetí etapu projektu Smíchov City. V jeho severní části vzniknou tři rezidenční bloky s přibližně 800 byty, kde by po dokončení mohlo žít více než dva tisíce lidí. Náklady na tuto část projektu firma odhaduje na pět miliard korun.

Celý projekt, který vzniká na bývalém železničním brownfieldu, se ale během let výrazně proměnil, především z pohledu nákladů.

„Pamatuji si, když jsme na začátku mluvili o nějakých 12 miliardách, pak o 15 miliardách. Dnes jsme zhruba na 35 miliardách korun,“ popisuje výkonný ředitel developerské skupiny Sekyra Group Leoš Anderle.

Český zvyk neptat se na příjem možná vezme za své. Evropská směrnice o transparentním odměňování, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí přenáší do českého práva, změní pravidla pro zaměstnance i personalisty.

Zaměstnavatelé nově nebudou smět zjišťovat mzdovou historii uchazečů, naopak budou muset zájemci o práci sdělit nabízené mzdové rozpětí nebo budou muset evidovat platové rozdíly mezi ženami a muži, kteří pracují na stejných pozicích.

Povinné uvádění výše nástupní mzdy v inzerátech ale směrnice nakonec nezavádí. Podle Martina Jánského, šéfa personální agentury Randstad, to ani není třeba. „Není úplně nutné, aby nám toto stanovoval stát. Firmy samy přijdou na to, že když tam mzdu uvedenou mají, tak mohou nalákat lepší kandidáty a nezabývat se zbytečně těmi, kteří by tu odměnu ani neakceptovali,“ říká v pořadu Agenda.

Téměř 8 tisíc investorů a 17 miliard korun, to jsou výsledky za první čtvrtletí investiční skupiny Penta, která se před více než rokem otevřela externím investorům.

„Změnili jsme se, co se týče zodpovědnosti. Dříve jsme měli ten komfort, že když jsme udělali něco špatně, věděli jsme, že si to slízneme jenom sami. Teď za sebou máme tisíce investorů a vede to k tomu, že každé rozhodnutí na investiční komisi zvažujeme o to bedlivěji a víc opatrně,“ popisuje změnu uvažování Marek Dospiva.

Upozorňuje, že jen díky externím investorům může skupina vyhledávat další investiční příležitosti, které by sama nebyla schopna ufinancovat. Právě proto také už mohla oznámit vstup do tendru na největšího italského provozovatele lékáren, posilování zdravotnické divize, nebo expanzi Fortuny do Asie.

Fortuna míří do Vietnamu – společnost, která patří do portfolia skupiny Penta, tam zažádala o licenci a ještě letos chce nabídnout sázky na internetu i v kamenných pobočkách, říká spolumajitel Penty Marek Dospiva.

Ještě loni hledala Penta pro svou sázkovou společnost Fortuna strategického investora. Teď je vše jinak a Fortuna se naopak nadechla k velké jízdě. „Hledali jsme strategického partnera, kterému jsme nechtěli prodat více než 49 procent. Nebo jsme měli variantu, že musíme změnit top management ve Fortuně. Nenastalo A, ale nastalo B a díky těmto změnám máme velkou důvěru v další rozvoj Fortuny,“ vysvětluje v pořadu Agenda spolumajitel Penty Marek Dospiva.

Po covidu přišla válka na Ukrajině, energetická krize, čipová krize, evropské regulace, americká cla a teď konflikt v Íránu. Automotive v poslední době prochází jedním otřesem za druhým.

„Je to jako když naházíte do hrnce vepřové a hovězí na guláš, ale do toho dáte i další ingredience, jako když pejsek a kočička vařili dort. Je to mazec a situace, ve které se dokáží orientovat jen finančně silné firmy. A dnes už spousta firem ve střední a západní Evropě krachuje,“ popisuje v Agendě Seznam Zpráv Byznys dopady otřesů do automobilového průmyslu majitel Brano Group Pavel Juříček.

Bez silného finančního zázemí a managementu dnes podle něj nemají firmy šanci. „Situace v celé Evropě je opravdu tragická. Byznys dělám 33 let a takový mazec ze všech stran a do toho všeho po vás ještě jde Evropská komise. A Evropa se tváří, že se nic neděje,“ říká Juříček.

Solární trh od začátku roku zažil několik šoků - nejdříve růst cen solárních panelů z Číny, poté omezení dotační podpory z programu Nová zelená úsporám. Krize se už netýká jen instalačních firem, ale celého dodavatelského řetězce, včetně distributorů a výrobců.

Firmu Raylyst Solar, která soláry, baterie a další zařízení ve velkém nakupuje v zahraničí a pak prodává v Česku, tato situace nijak zásadně nezasáhla, i protože se orientuje spíš na dodávky firmám a organizacím. Ten totiž na rozdíl od domácností roste.

Dotace z programu Nová zelená úsporám mají nově nahradit bezúročné úvěry na energetické renovace, včetně fotovoltaik. Podle společnosti jsou masivní dotace z minulých let něco, co se jen tak vrátit nemusí, a život bez dotací bude nový standard.

„Zejména letošní rok bude změnou hodně poznamenaný, protože se bavíme o něčem, co mění spotřebitelské chování. Dosud bylo standardem počkat si ty dva až tři měsíce, než se doplní budget, ze kterého se čerpají dotace. Ale novým standardem je, že se možná už nebude doplňovat,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Byznys manažer Raylyst Solar Michal Petřek.

O sedm procent víc vyrobených gramofonových desek, o 7 procent vyšší tržby a ještě větší růst EBITDA, která tak překonala 1,77 miliardy korun. Největší světový výrobce gramofonových desek, loděnická GZ Media hlásí úspěšný rok.

„Po dvou problematických letech to byl rok dobrý, už na začátku roku 2025 jsme viděli, že se poptávka zlepšuje a trh stabilizuje. Rostli jsme jak v České republice, tak v našich amerických pobočkách a byli jsme lepší, než jsme si naplánovali. Byl to tedy výborný rok i z pohledu toho, že trh rostl pomaleji a nám se tak podařilo získávat větší tržní podíl,“ řekl pro Agendu SZ šéf společnosti Michal Štěrba.

Výsledky mohly být ještě lepší, ale snížil je kurz české koruny a dolaru. „Zhruba 40 procent našich tržeb je v dolarech a jestliže jsme loni od ledna do konce prosince ztratili 15 procent jenom na kurzu, muselo se to propsat do toho, jakým způsobem jsme profitabilní a do obratu,“ vysvětluje Štěrba.

Současná situace ve stavebnictví? „Nejde ji nazvat jinak než zcela divokou. Tu divokost umocňuje panika, spekulace a strmé zdražování,“ popisuje v pořadu Agenda šéf stavebnin Pro-Doma Petr Vaněrka.

Některé materiály dnes dokonce nejsou k sehnání a synonymem výpadků se v posledních dnech stal polystyren. „Polystyren je teď takový negativní etalon celého trhu se stavebním materiálem, výpadků a zdražování. Ten teď zažívá největší cenový boom a čelí výpadkům. Největší nedostatek je v polystyrenu podlahovém, který nemá substitut,“ popisuje Vaněrka.

Hlavním důvodem výpadků je ale podle něj panika. Tím, jak roste strmě cena, tak se investoři snaží zajistit objednávkami za současné ceny. „Zatímco před konfliktem stál kubík 1600 korun, dnes je to 2600 korun. Ten nárůst je značný. Stavitelé se tak snaží materiál si rezervovat a tím, jak zboží rezervují, vytváří situaci nedostupnosti. Stejnou rezervaci totiž často udělají u nás i u konkurence,“ popisuje Vaněrka. A opravdu. Nedostatek polystyrenu hlásí na některých místech také konkurenční DEK či STAVMAT.

Dražším benzinem a naftou to jen začíná. Pokud se blízkovýchodní konflikt rychle neuklidní, uvidíme vyšší ceny nejen u potravin, říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Horská. Centrální banka by mohla po čase oprášit intervence.

Vláda zvažuje, zda zasáhnout do cen pohonných hmot, které kvůli útoku na Írán citelně rostou. „Nejlepší by bylo nechat trh trhem,“ komentuje to Horská. Vyšší ceny totiž samy vedou k nižší poptávce a tím i k jejich postupnému tlumení.

Šedesát pokojů, pět hvězdiček a centrum Rigy. Společnost Czech Inn zamířila do šesté země a rozjela hotelové podnikání v Lotyšsku. „Pobaltí je rychle rostoucí trh. Riga je krásné město a její vzdálenost od Prahy je podobná jako do Říma či Paříže, létají tam dva lety denně. Hotelový trh je v Lotyšsku poměrně rozvinutý a hotely jsou tam ze 70 procent obsazené. Je tam bezpečno, čisto, krásná příroda i blízkost moře. A o třetinu nižší ceny,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy majitel Czech Inn Hotels Jaroslav Svoboda.

Společnost tak aktuálně vlastní nebo provozuje 29 hotelů. Vedle Česka i v Portugalsku, Velké Británii, Maďarsku a Gruzii. „Určitě ale letos přesáhneme číslo třicet. Naší ambicí je vstoupit do Visegradské čtyřky, na čemž teď pracujeme. Zajímavá je pro nás ale i střední a východní Evropa a Pobaltí,“ dodává Svoboda.

Debata o reformě penzijního spoření graduje. Ministerstvo financí dokončuje návrh na změnu spoření na stáří. Ministryně Alena Schillerová slibuje změny, které lidem zlepší výnosy jejich „penzijek“. Významně říznout chce například do poplatků.

S jakou penzí má dnešní čtyřicátník počítat, není dnes podle Jiřího Rusnoka, bývalého guvernér České národní banky (ČNB) a nyní poradce představenstva pojišťovny Allianz. možné odhadnout. Je to zejména kvůli častým úpravám důchodového systému, které s sebou z volebních kampaní přináší jednotlivé strany.

Je sice podle něj jisté, že takový člověk s nějakým důchodem počítat může, na druhou stranu se do prvního pilíře začne propisovat trend stárnoucí populace.

Dostupnost bydlení se dál zhoršuje, poptávka po bytech neklesá. Zásadně se ale mění její struktura. Z trhu postupně mizí lidé, kteří si chtějí koupit byt pro vlastní bydlení, a nahrazují je investoři. Podle šéfa developerské společnosti Ekospol Evžena Korce dnes v některých projektech tvoří většinu.

„Podíl investičních bytů stoupá. Jestliže byl kolem 40 procent, tak v současné době je minimálně 50 procent a u některých projektů se blíží až třeba 60 nebo i 65 procent,“ říká v rozhovoru generální ředitel a majitel společnosti.

Právě tato změna podle něj vysvětluje, proč, i když ceny bytů dál rostou a stále méně lidí si je může dovolit, je jich v nabídce nedostatek.

I když kvůli konfliktu v Iránu zdražil benzín a podle expertů vyroste inflace, podle šéfa Linetu Tomáše Koláře je Evropa stále spíše v „závětří“ a okamžité dopady zatím rozhodně nepociťuje. „Ano, máme dražší benzín a naftu, což je určitě nepříjemnost, ale jinak nic nevidíme. Když hovořím s kolegy z Asie, tam je situace úplně jiná. Tam ti lidé opravdu podléhají panice,“ vysvětluje Kolář.

Česko a Evropa má totiž podle něj velkou výhodu v tom, že po předchozích krizích má dnes vybudovanou poměrně silnou infrastrukturu a připravené zásobníky. A oproti asijským státům pak ještě jednu velkou výhodu: „Jsme více psychicky odolní, my jsme těch vlivů zažili tolik, že už k tomu přistupujeme s chladnější hlavou. Je to prostě další dopad na ekonomiku a průmysl, ale rozhodně není první,“ říká Tomáš Kolář.

Doprava i produkce zkapalněného zemního plynu z Kataru kvůli válce v Íránu se zastavila, cena plynu na světových trzích naopak roste. Katar pokrýval 20 procent světových dodávek plynu a jeho přínos pro Evropu nebyl tak vysoký. Přesto ale výpadek ovlivňuje cenovou hladinu na celém světě. V Evropě od začátku války stoupaly až na dvojnásobek únorové ceny.

Stejně jako geopolitický vývoj na Blízkém východě se ceny na burze mění každým dnem. Před začátkem konfliktu se cena pohybovala kolem 30 eur, v prvním týdnu války už překročila 60 eur za MWh.

„Je velmi složité věštit, kam ceny mohou zajít. Viděli jsme ceny, když začala ukrajinská válka. Myslím si, že těch úrovní nedosáhnou, ale dovedu si představit, že se klidně můžeme v případě vleklejší krize nebo větších problémů podívat i k těm 100 eurům za MWh,“ říká v pořadu Agenda Seznam Zpráv Byznys Martin Pacovský, investiční ředitel fondu Arete Energy Transition. Bude však záležet na tom, jak dlouho válka potrvá.

Tradiční český výrobce lihovin, jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz, má za sebou náročné období. V roce 2024 změnila majitele, když ruský koncern Ladoga vystřídala česká skupina Unikont podnikatele Radka Bukovského.

S odchodem ruského akcionáře ztratila Fruko-Schulz svůj dominantní exportní trh. „Museli jsme provést restrukturalizaci celé společnosti. Došlo k optimalizaci výroby, předělání celé logistiky a k novému nastavení obchodního týmu tak, abychom dokázali výpadek exportu postupně nahradit českým trhem,“ říká v pořadu Agenda ředitel likérky Tomáš Panenka, který firmu vede od loňského května.

Nájemní bydlení se v Česku postupně přesouvá z rukou jednotlivých majitelů k velkým investorům. Ti už dnes neřeší jednotlivé byty jako doplněk portfolia, ale nakupují celé rezidenční projekty jako svůj hlavní byznys.

„Určitě je dnes skvělá příležitost nakupovat, protože vidíme, že nájemní trh funguje velmi dobře. Poptávka po bydlení je obrovská,“ říká Erik Janovský, partner nemovitostní skupiny Mint v pořadu Agenda.

Právě velikost portfolia a přístup k financování umožňuje velkým investorům reagovat jinak než běžní majitelé bytů. Místo jednotlivých nákupů dnes připravují celé balíky akvizic. Společnost Mint, který má v současnosti ve svém portfoliu asi tisícovku bytů aktuálně jedná o projektech, které by mohly v příštích letech výrazně proměnit jeho postavení na trhu.

Elektrotechnický holding Elko EP z Holešova začínal před třiatřiceti lety jako garážová firma s výrobou relé. Dnes patří v prodeji elektronických spínačů mezi absolutní světovou špičku a svou pozici posiluje i v oblasti smart systémů.

Relé je elektrický spínač ovládaný proudem, který umožňuje pomocí slabého signálu spínat a ovládat obvody s vysokým napětím a proudem. Využívá se třeba v automobilovém průmyslu, kde ovládají třeba hlavní světlomety, klimatizaci, startéry nebo palivová čerpadla. Ve stavbách pak časová relé zajišťují např. chod schodišťových automatů při postupném zhasínání světel či chod topných systémů a čerpadel.

„Je to vlastně elektronika pro elekrotechniku – když potřebujete stmívat světlo, sledovat, nebo zabezpečit dům, jsou to termostaty. Druhou kapitolu podnikání pak tvoří smart systémy, které dnes už představují přes 40 procent našich tržeb,“ vysvětluje zakladatel firmy Jiří Konečný.

Válka mezi Izraelem, Spojenými státy a Íránem, která narušila klíčové letecké trasy a prudce zvedla ceny ropy, se začíná naplno promítat do plánů českých turistů. Letní dovolená letos bude dražší než dřív.

Nejde přitom jen o exotiku nebo vzdálené destinace. Dražší letecká doprava se dopadá na ceny plošně, od Středomoří až po dálkové lety. „To zdražení letecké dopravy zasáhne všechny destinace, kam se cestuje s letadlem,“ potvrzuje místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK ČR) Jan Papež v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Íránský konflikt je globální. Hormuzský průliv patří ke klíčovým dopravním uzlům světového obchodu a přerušení takové námořní tepny se postupně přelévá do cen ropy, chemikálií i přepravy po celém světě.

„Paradoxně si myslím, že i když se situace pro Evropu zhoršila, není to tak šílené jako v letech 2021 a 2022, kdy dopad pandemie covidu a ruské invaze pocítila primárně Evropa. Tenhle konflikt je opravdu globálního charakteru,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy generální ředitel Draslovky Pavel Brůžek ml., který je zároveň menšinovým akcionářem.

Pro firmy jako Draslovka, která vyrábí speciální chemikálie pro těžbu zlata či zemědělství ve své továrně v Kolíně i v americkém Memphisu, to paradoxně přináší mírnou úlevu. Největší konkurenti z Asie jsou nyní ve srovnatelné, nebo alespoň méně pohodlné situaci než dříve.

Rozvozce jídel z restaurací domů Foodora hlásí rekordní rok. Loni vyřídil 15 milionů objednávek z 200 českých měst a vytížil přitom 14 tisíc kurýrů. „Obsluhujeme zhruba 60 procent populace a dá se říct, že jsme v každém městě nad 20 tisíc obyvatel,“ říká šéf Foodory Adam Kolesa v pořadu Agenda.

Foodora (dříve Dáme jídlo) se v Česku dlouhá léta nemohla dostat do zisku. To se loni poprvé zlomilo. „Ještě nemáme hotový audit, ale poprvé jsme v černých číslech, takže se nám podařilo dostat se nad nulu. Náš byznys je velice nízkomaržový, tedy je to hodně o velikosti a efektivitě celého provozu,“ říká Adam Kolesa. Mezi lety 2021 a 2024 přitom činila kumulovaná ztráta společnosti téměř 167 milionů korun.

Čipová krize udeřila na výrobce i prodejce elektroniky. Boom umělé inteligence vysál z trhu operační paměť, kterou potřebuje pro svůj chod, a to se promítá do cen běžné spotřební elektroniky.

Změnu již pociťují i výrobci a prodejci, včetně české a slovenské skupiny Smarty BRANDS. Podle jejího ředitele a majitele Petra Syrůčka součástky i celé výrobky zdražily mezitýdně o desítky procent.

„Je to znát na součástkách i výrobcích, které obsahují čipy a hardware s operační pamětí. Cena reaguje okamžitě. Nakoupili jsme si naštěstí předem pro strýčka příhodu a součástky najednou zdražily o desítky procent. Podle našich informací i od velkých výrobců bude cena stoupat do konce roku v jednotkách procent každý měsíc. To vám ale na konci roku může meziročně udělat například 40 procent zdražení,“ komentuje situaci Syrůček pro Seznam Zprávy.

Válku Izraele a USA proti Íránu a zablokování Hormuzského průlivu už začíná pociťovat i Česko. „První dopady už každý vidí, to jsou ceny u stojanů čerpacích stanic. Tady ceny vystřelily prakticky okamžitě. Pokud bychom to vztáhli na celou inflaci, myslím, že aktuálně nás čeká velmi rychle návrat na dvě procenta,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Byznys hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Zpomalit podle něj může i výkon české ekonomiky - záleží na tom, jak dlouho bude konflikt trvat.

Amerika začíná objevovat dobrý chleba a pro moravského výrobce pecí Kornfeil to znamená obrovskou příležitost. Firma, kterou vede Martina Kornfeilová, proto plánuje výraznou expanzi za oceán.

Dobře upečený chleba jde poznat i po zvuku. „Musí to být takový ten krásný zvuk zvonu kostela. Nesmí znít dutě, protože to víte, že jste ho dobře nevytvarovala. Náš chleba zvoní krásně. I průmyslové chleby musí zvonit,“ popisuje Kornfeilová, která mezi bochníky vyrůstala.

Její otec Karel začal vyrábět pekařské pece krátce po revoluci a není to tak dávno co společnost předal dcerám. Ty firmu kompletně přestavěly. „Můj tatínek firmu vedl srdcem a obrovským nadšením pro ten produkt jako takový. Hlavně aby zákazník byl spokojený. A spokojený musí být i Kornfeil a jeho zaměstnanci a ti budou spokojení, když budou dobře zaplaceni,“ líčí spolumajitelka.