Klub rváčů

Trumpův výprask, ztráta Texasu a hranice populismu. S Radkem Pokorným rozebíráme, proč republikánům nepomohly ani stamiliony dolarů od Elona Muska a co voliči vystavili na účet vládnoucí garnituře.

🇺🇸 Drahota a nenaplněné sliby lepšího života, tvrdé zásahy proti migrantům, válka s Íránem i korupce. Co rozhodovalo a jak mohou demokraté po ovládnutí Kongresu brzdit Trumpovu administrativu?

💰 Věnujeme se také odporu k technologickým miliardářům a jejich datacentrům. Proč se bohatí podporovatelé mohou stát pro politiky přítěží? Co ukazuje vzestup Jamese Talarica v Texasu?

🧠 Populismus dokáže získat hlasy. Umí ale vládnout? Debatujeme o neschopných lidech ve vedení institucí, budoucnosti republikánů a chvíli, kdy voliči začnou znovu naslouchat opozici.

⏱️ Kapitoly:

00:00 Trumpův výprask a obrat v Texasu

04:06 Konec MAGA? Příčiny porážky a možnosti demokratů

13:20 Musk, miliardáři a odpor k datacentrům

18:43 Nové tváře demokratů a budoucnost republikánů

31:04 Limity populismu a hlupáci ve vedení

📺 Sledujte Klub rváčů na YouTube a Oneplay.

🎧 Poslouchejte nás na Spotify, Apple Podcasts či Herohero.

📩 Přihlaste se k odběru newsletteru Klub rváčů na Substacku.

Odebírejte Klub rváčů, ať vám neuniknou další rozhovory a debaty.

🤝 Partnery podcastu jsou investiční skupina Natland a společnost Terrabatt, která se zabývá výstavbou bateriových úložišť.

🇨🇿 Co se stane, až se boj o Českou televizi a Český rozhlas potká se vztekem lidí, kterým Babiš sliboval například levnější hypotéky? Pro jeho vládu může být rozhodující, jestli na náměstí přijdou i její vlastní voliči.

Epizodu začínáme ve Francii. Proč v české debatě o protestech mladých tolik řešíme rabování a tak málo to, co studenty přivedlo do ulic? Zkuste si představit, že je vám 25 let a právě jste dostudovali práva. Sháníte byt, počítáte nájem a přemýšlíte, jestli část práce, na kterou jste se pět let připravovali, už brzy zvládne AI. Když vám rodiče řeknou, že taky začínali od nuly, v čem mají pravdu a co už z vlastní zkušenosti neznají?

🌍 Radek si myslí, že bychom se kvůli dluhům a klimatické krizi měli svým dětem omluvit. Debatujeme o tom, kdo ve stárnoucí Evropě rozhoduje o budoucnosti mladých, jak srbští studenti proměnili protest ve volební vítězství a proč se zdražování jinak dotýká člověka, který má peníze v akciích, a člověka, který žije z výplaty.

⏱️ Kapitoly

00:00 Co nám uniká na protestech mladých v Evropě?

01:09 Dlužíme svým dětem omluvu za dluhy a klima?

04:17 Je vám 25, máte diplom z práv. Co vám zbude po nájmu a co po nástupu AI?

06:38 Francie očima sociálních sítí. Proč vidíme hlavně rabování?

08:01 Stárnoucí voliči, mladí v menšině. Mělo by se volit od šestnácti?

13:31 Kdo dnes dokáže oslovit mladé voliče?

19:13 Srbsko. Jak studenti porazili zavedené strany

20:46 Boj o ČT a rozhlas. Koho může přivést na Letnou?

23:16 Babišův slib jistoty naráží na ekonomiku

25:43 Padesát metrů v Praze za 12 milionů? Pohled do realitní inzerce

30:01 Když se obrana ČT potká se slibem levnějších hypoték

33:56 Strach z války, nebo z účtů? Kdo žije z kapitálu a kdo z výplaty

36:29 Proč si starší a mladší přestávají rozumět

📺 Sledujte Klub rváčů na YouTube a Oneplay.

🎧 Poslouchejte nás na Spotify, Apple Podcasts či Herohero.

📩 Přihlaste se k odběru newsletteru Klub rváčů na Substacku.

Odebírejte Klub rváčů, ať vám neuniknou další rozhovory a debaty.

🤝 Partnery podcastu jsou investiční skupina Natland a společnost Terrabatt, která se zabývá výstavbou bateriových úložišť.

🇨🇭 Proč nejsme Švýcarsko? Samotné peníze ani sebelepší zákony prosperitu nezaručí. Co se stane se zemí, kde se čtyřicet let vyplácí bonzovat, nevyčnívat a nebýt odvážný? Komunismus může skončit. Zvyky, které v lidech vypěstoval, přetrvávají.Novým hostem Klubu rváčů je ekonom a myslitel Tomáš Sedláček, někdejší poradce Václava Havla a autor světového bestselleru Ekonomie dobra a zla. „Nevěřím v neviditelnou ruku trhu. Věřím v neviditelnou ruku společnosti,“ říká. S Ondřejem Koutníkem a Radkem Pokorným se přou o to, co skutečně rozhoduje o bohatství zemí, a zda lze změnit charakter člověka i celého národa.💰 Proč je ekonomie něco mezi náboženstvím a matematikou? Jakou roli sehrála poctivost v českých 90s? Tunelovalo by se za stejných podmínek ve Švýcarsku ještě víc než u nás?🇪🇺 Tomáš Sedláček také vysvětluje, proč Evropu podceňujeme, co hledá v chystané knize Duch Evropy a proč by ani demokracie nezachránila Mordor. Vrací se k dětství na obou stranách železné opony, práci pro Bohuslava Sobotku i k otázce, zda chce kandidovat na prezidenta.💬 Co podle vás Česku nejvíc chybí k prosperitě Švýcarska? Napište nám do komentářů.Kapitoly:00:00 Úvod: Tomáš Sedláček v Klubu rváčů01:02 Ekonomie mezi náboženstvím a matematikou03:13 Dětství za železnou oponou a dědictví komunismu09:50 Poctivost, trh a zákony: na čem stojí prosperita21:43 Návrat do Československa a škola v Dánsku39:54 Pád IPB, Havel a poradenství Sobotkovi48:36 Návrat do Evropy a přitažlivost EU56:04 Ekonomie dobra a zla a neviditelná ruka trhu01:08:41 Duch Evropy, svědomí a síla optimismu01:20:02 Dcera Evropa Markéta a prezidentská kandidatura📺 Sledujte Klub rváčů na YouTube a Oneplay.🎧 Poslouchejte nás na Spotify, Apple Podcasts či Herohero.📩 Přihlaste se k odběru newsletteru Klub rváčů na Substacku.Odebírejte Klub rváčů, ať vám neuniknou další rozhovory a debaty.🤝 Partnery podcastu jsou investiční skupina Natland a společnost Terrabatt, která se zabývá výstavbou bateriových úložišť.

⛽ Levnější nafta pro Američany, úleva pro Putina. Donald Trump před volbami do Kongresu sází na obchod s Ruskem. Ekonomický přínos dohody je sporný: slíbené dodávky nemusí přinést zlevnění, které by Američané poznali při placení. Politický dárek Kremlu je mnohem zřetelnější.

💰 Kdy se z úspěšného miliardáře stává oligarcha? Od naftového dealu se dostáváme k Elonu Muskovi, Marku Zuckerbergovi a propojení technologických firem s politickou mocí. Rozebíráme závislost Ukrajiny na amerických technologiích či vliv sociálních sítí na veřejnou debatu.

🕵️ Rusko vede proti Evropě kampaň sabotáží a dalších nepřátelských operací. GLOBSEC a Mezinárodní centrum pro boj proti terorismu jich od února 2022 do února 2026 zdokumentovaly 151.

🇺🇸 Radek se vrátil ze Spojených států. Proč podle něj o výsledku amerických voleb rozhodnou hlavně ceny a životní náklady? A co z Trumpovy politiky zůstane, i když republikáni prohrají?

🎙️ Ondřej Koutník a Radek Pokorný v nové epizodě Klubu rváčů.

📌 KAPITOLY

00:00 Úvod: ruské sabotáže, Trump a omezení dat pro Ukrajinu

03:26 Naftový deal s Putinem: zlevnění, nebo předvolební gesto

08:44 Musk, Meta a zásahy technologických firem do politiky

13:50 Americké volby: miliardáři, drahota a nespokojenost20:11 Od miliardářů k oligarchům: byznys, moc a obrana demokracie

24:52 Evropa bez amerických jistot: Rusko, sabotáže a sankce

36:58 Co změní midterms a hrozba další války v Perském zálivu

💬 Kde podle vás končí legitimní vliv podnikatele a začíná oligarchie? Napište nám do komentářů a přihlaste se k odběru.

📺 Sledujte Klub rváčů na YouTube a Oneplay.

🎧 Poslouchejte nás na Spotify, Apple Podcasts či Herohero.

📩 Přihlaste se k odběru newsletteru Klub rváčů na Substacku.

Odebírejte Klub rváčů, ať vám neuniknou další rozhovory a debaty.

🤝 Partnery podcastu jsou investiční skupina Natland a společnost Terrabatt, která se zabývá výstavbou bateriových úložišť.

🕵️ Někdejší superguru Vít Bárta na něj nasadil špeha. Expremiér Mirek Topolánek ho označil za regionálního kmotra. Příběh Romana Jurečka je výletem do zákulisí velké politiky a ukazuje, jak se proměnila česká politika: éru kmotrů vystřídala éra majitelů politických stran.

🐌 Tradiční strany bývaly těžkopádné, prorostlé regionálními vazbami a často i klientelismem. Současně ale měly tisíce členů, vnitřní opozici, stanovy a sjezdy, na nichž nebyl výsledek předem jistý. Nové podnikatelské a populistické projekty tento problém „vyřešily“ soustředěním moci do rukou zakladatele. Vznikly rychlejší a efektivnější organizace, které ale mohou postrádat skutečnou vnitřní kontrolu.

🤴🏻 Věci veřejné podle Jurečka byly předobrazem dalšího vývoje. Na jejich model později navázala uskupení postavená kolem jednoho vůdce, vlastníka značky nebo hlavního donátora. Členy nahradili zaměstnanci, političtí spojenci a někdy i rodinní příslušníci.

🥹 Populisté navíc získali tři významné výhody: jednoduchý jazyk, centralizované rozhodování a přímý přístup k voličům prostřednictvím sociálních sítí. Nemusejí složitě hledat kompromis uvnitř strany a mohou se vyhýbat médiím, která by je vystavila kritickým otázkám. Tradiční strany oproti tomu působí pomalu, složitě a mnohdy nesrozumitelně. ODS je podle Jurečka dokonce „intelektuálnější, než by měla být“, zatímco Andrej Babiš dokáže mluvit jazykem, kterému rozumí téměř každý.

🧲 Roman Jurečko otevřeně přiznává, že mu politika pomohla do vedení městské energetiky. Charakter politické moci se proměnil. Zákulisní vliv regionálních hráčů nezmizel proto, že by česká politika zprůhledněla. Moc se pouze přesunula a více soustředila na jedno místo.

„Když se v politice potkají schopní s méně schopnými, vznikne rybník, ve kterém se můžete utopit. Když se ale všehoschopní potkají s hlupáky, z rybníka se stane bažina – a v té se utopíme úplně všichni,“ říká v podcastu Jurečko.

😱 Mluvíme proto také o hrubnutí veřejné debaty, slábnoucí roli tradičních médií a odchodu chytrých a zkušených lidí z veřejného života. Pokud se politice začnou vyhýbat právě ti, kteří by ji mohli kultivovat, budou dál získávat prostor lidé ochotní používat stále tvrdší prostředky.

Kapitoly:

00:00 Od číšníka k politickému vlivu

23:14 Moc, kontakty a energetika

28:49 Kmotři staré politiky a špeh Víta Bárty

42:13 Proč vítězí populisté a strany jednoho majitele

50:48 Všehoschopní, politická bažina a odchod mladých

1:09:30 Viktoria Plzeň, Depo Moto Art a spor s městem

📺 Sledujte Klub rváčů na YouTube a Oneplay.

🎧 Poslouchejte nás na Spotify, Apple Podcasts či Herohero.

📩 Přihlaste se k odběru newsletteru Klub rváčů na Substacku.

Odebírejte Klub rváčů, ať vám neuniknou další rozhovory a debaty.

🤝 Partnery podcastu jsou investiční skupina Natland a společnost Terrabatt, která se zabývá výstavbou bateriových úložišť.

🇬🇧 Slibovali bohatší Británii, kontrolu nad migrací a stovky milionů liber týdně pro zdravotnictví. Pak přišel „sčot". „Brexit selhal,“ přiznal dokonce Nigel Farage, jeden z jeho hlavních politických otců. Odpovědnost ovšem připsal ostatním.

💷 Jak dlouho vydrží politický slib, když lidem začnou chybět peníze v peněžence? Může Británie napravit odchod z EU návratem?

Stávající britský premiér Andy Burnham nyní otevřel debatu o britské budoucnosti v Evropě. Ve hře jsou různé podoby užší spolupráce i možnost návratu do Unie. Rozhodnuto není. Jedno je ale jasné: cesta zpátky by znamenala vyjednávání a otázku, co by Británii nabídla samotná EU.

Ondřej Koutník a Radek Pokorný v nové epizodě Klubu rváčů rozebírají ekonomický účet za brexit, nesplněné sliby populistů a moment, kdy voliči začnou změnu požadovat na základě stavu vlastní peněženky. Proč hledá těsnější vztah s EU také Kanada? Přijala by EU Brity s někdejšími výjimkami? A co by si z britské zkušenosti měli odnést čeští zastánci odchodu?

Řeč přijde i na drahé bydlení, státní dluhy a strach ze ztráty práce kvůli AI. Jsou to obava a nejistota, které dávají politikům s jednoduchými sliby další šanci. Mají lidem jejich soupeři co nabídnout?

⏱️ Kapitoly:

00:00 „Brexit selhal.“ Farageho výrok a nová britská debata

03:41 Účet za brexit: obchod, pracovníci a migrace

09:29 Proč se o změně začíná mluvit až teď

13:34 Británie, Kanada a síla Evropy. Za jakých podmínek zpátky?

22:04 Nesplněné sliby populistů, peněženky a nejistá budoucnost

🎧 Na závěr doporučujeme hraný super podcast Bear Hunt od Goalhangeru a krátce odbočíme k americké politice.

💬 Přijali byste Británii zpět do EU? A za jakých podmínek? Napište nám do komentářů.

Odebírejte Klub rváčů, ať vám neuniknou další rozhovory a debaty.

🤝 Partnery podcastu jsou investiční skupina Natland a společnost Terrabatt, která se zabývá výstavbou bateriových úložišť.

📚 Bestseller je teprve začátek. Dobrou knihu totiž nestačí jen napsat.Hostem Klubu rváčů byla spisovatelka Kateřina Surmanová, shodou okolností také manželka Ondřeje Koutníka. Střet zájmů jako hrom. Ještěže ve studiu seděl advokát Radek Pokorný, který dohlédl na to, aby se rozhovor nezměnil v rodinnou oslavu nebo rovnou nový mysteriózní thriller.Jak těžké je napsat román a prosadit ho na přeplněném českém trhu? Dá se v Česku psaním uživit? A proč dnes autorovi nestačí talent, ale musí umět budovat vlastní značku, komunikovat se čtenáři a přemýšlet o marketingu?Kateřina otevřeně popisuje cestu od prvních povídek a bolestného odmítnutí až k bestselleru Šepot z lesa. Mluví o tom, jak hledá příběhy v paměti krajiny, proč je psaní osobní a zraňující nebo jak vznikal román Zvedá se vítr na mateřské - se synem v nosítku a počítačem položeným na bedýnce na kuchyňské lince.🎬 Prozrazuje také, že Šepot z lesa míří na obrazovku jako seriál se zahraniční koprodukcí.📖 V rozhovoru se dostáváme i k současnému knižnímu byznysu, společenským sítím, literární soutěži Max & Franz a příběhu československého právníka Bohuslava Ečera. „Český James Bond“ pátral po nacistických zločincích, podílel se na norimberském procesu a pomohl dostat K. H. Franka před československý soud. Komunistický režim se následně pokusil jeho památku vymazat a zničil jeho rodinu. Kateřina mu nyní věnuje nový román.„To místo má svůj příběh a já ho chci jako štětečkem odhrabat. To vymyšlené se navěšuje na to skutečné.“Partnerem Klubu rváčů je investiční skupina Natland.📺 Sledujte nás na YouTube a Oneplay.🎧 Poslouchejte na Spotify a Apple Podcasts.✉️ Odebírejte newsletter Klubu rváčů na Substacku.🤝 Podpořit nás můžete také na Herohero.Kapitoly:00:00 Manželka ve studiu a kolosální střet zájmů02:01 Z Hodonína přes novinařinu ke spisovatelství08:30 Od bolestného odmítnutí k prvnímu bestselleru33:08 Jak vzniká kniha a kde se hledají příběhy44:12 Nakladatel, marketing a tvrdý knižní byznys55:50 Psaní na mateřské a soutěž Max & Franz1:04:25 Šepot z lesa míří na obrazovku1:15:35 Bohuslav Ečer: český lovec nacistů, kterého komunisti umlčeli

🔫 Napadne Rusko země NATO? Co bychom udělali, kdyby ruské jednotky obsadily byť jedinou vesnici v Pobaltí? Vyhnali bychom je, nebo začali vyjednávat?

Varování evropských politiků a zpravodajských služeb sílí. Ondřej Koutník a Radek Pokorný v nové epizodě Klubu rváčů rozebírají, jak mohou sabotáže, drony a vojenské provokace přerůst v konflikt, který se vymkne kontrole. Co Rusko sleduje a nakolik spoléhá na naši neochotu reagovat?

Řeč je také o ruské propagandě, českých výdajích na obranu a kritice ze strany USA. Proč Babišova vláda naráží na vlastní volební sliby? A jak mají politici vysvětlovat cenu bezpečnosti společnosti, která si možnost války nechce připustit?

⏱️ KAPITOLY

00:00 Hrozí útok na NATO? Varování Merze, Macrona a Koudelky

05:11 Drony a sabotáže: proč si nebezpečí nechceme připustit

13:15 Ruská propaganda a nová varování zpravodajců

16:56 Jedna vesnice v Pobaltí: jak by NATO reagovalo?

27:24 Česko pod kritikou USA: obrana versus volební sliby

🎙️ Moderují Ondřej Koutník a Radek Pokorný.

Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

📺 Sledujte nás na YouTube a Oneplay, poslouchejte na Spotify a Apple Podcasts. Najdete nás také na Substacku a Herohero.

Odebírejte Klub rváčů a napište nám do komentářů: Dělá Česko pro svou bezpečnost dost?

🤖 Umělá inteligence nahradí část manažerů. Školy připravují mladé lidi na profese, které nemusí existovat. A tolik diskutovaný Průmysl 4.0 podle Michaela Brody ve skutečnosti ještě ani nezačal.

Hostem Klubu rváčů je česko-německý podnikatel a investor Michael Broda ze skupiny Delta Capital. Narodil se na Moravě, vyrůstal v Německu, prošel investičním bankovnictvím a dnes investuje mimo jiné do AI, gamingu a technologických firem.

💼 Dokáže AI nahradit finančního ředitele? Broda tvrdí, že u určitého typu firem už ano. Umělá inteligence podle něj rozbíjí informační asymetrii, na které byly desítky let postaveny celé obory, od práva přes poradenství až po management.

🇩🇪 A co Německo? Podle Brody je sice ve strukturální krizi, rozhodně ale není ekonomikou na odpis. Má silnou průmyslovou základnu, prostor masivně investovat a zhruba 1500 takzvaných hidden champions. Právě Německo a Japonsko mohou podle něj výrazně vydělat na nástupu „physical AI“, tedy propojení umělé inteligence, robotiky a průmyslu.

🇨🇿 Velká příležitost se otevírá také Česku. Tuzemská ekonomika dlouho prosperovala ve stínu Německa. Broda ale upozorňuje, že máme kvalitní vývojáře a technologický talent na to, abychom byli mnohem víc než jen montovnou.

🎙️ S Ondřejem Koutníkem a Radkem Pokorným mluví Michael Broda také o tom, jak AI promění vzdělávání a pracovní trh, proč podle něj skutečná digitalizace průmyslu teprve přijde, co se Německo musí znovu naučit od Ameriky a proč Evropa potřebuje větší ekonomickou integraci.

KAPITOLY:

00:00 Michael Broda: Od emigrace k investicím a technologiím

07:36 Německo ve strukturální krizi. Proč ho neodepisovat

23:34 AI proti informační asymetrii: Nahradí finančního ředitele?

29:38 Školy připravují lidi na práce, které nebudou existovat

49:19 Česko ve stínu Německa: Jak se vymanit z role montovny

📺 Sledujte nás na YouTube, Oneplay či Herohero.

🎧 Poslouchejte nás také na Spotify a Apple Podcasts.

📩 Další analýzy, komentáře a bonusový obsah najdete na Substacku v Newsletteru Klubu rváčů.

🤝 Partnerem podcastu Klub rváčů je investiční skupina Natland.

🇩🇪 AfD získala v Sasku-Anhaltsku téměř 44 procent hlasů. Je to zemětřesení, které ukazuje budoucnost celého Německa? Nebo přeceňujeme výsledek v malé východoněmecké spolkové zemi?

V novém Klubu rváčů rozebíráme, proč AfD tak výrazně posiluje mezi dělníky i mladšími voliči, co se děje s německými politickými elitami a zda za vzestupem protestních stran stojí ekonomika.

Německo má problémy v automobilovém a tradičním průmyslu, zároveň ale zůstává evropským ekonomickým obrem: se silným Mittelstandem, stovkami „hidden champions“ a relativně zdravými veřejnými financemi.📊

Je 44 procent pro AfD především vzkazem Friedrichu Merzovi? Proč tradiční levice ztrácí dělnické voliče? Je zásadní hranice mezi východním a západním Německem? A co se stane, pokud strana vyhraje volby, ale bez absolutní většiny vlastně nechce vládnout?

⏱️ Kapitoly:

00:00 AfD má 44 %. Je to německé zemětřesení?

06:23 Německá ekonomika: automobilky versus skrytí šampioni

15:09 Proč AfD volí 61 % dělníků?

22:08 AfD vyhrála. Chce ale vůbec vládnout?

30:53 Krize liberální demokracie? Ne, krize elit

🎙️ Klub rváčů moderují Ondřej Koutník a Radek Pokorný.

📺 Sledujte nás na YouTube a Oneplay.

🎧 Poslouchejte nás také na Spotify a Apple Podcasts.

📩 Další analýzy, komentáře a bonusový obsah najdete na Substacku v Newsletteru Klubu rváčů.

🤝 Partnerem podcastu Klub rváčů je investiční skupina Natland.

🇺🇸 Trump v Americe, AfD v Německu, Farage ve Velké Británii či Le Penová ve Francii. Západní politika se mění a sílí strany a politici, kteří ještě před několika lety stáli na jejím okraji. Na pozadí jejich vzestupu není jen migrace či kulturní války, ale zejména ekonomika.

V nové epizodě Klubu rváčů jsme s marketérem Markem Hančem rozebrali Ameriku před podzimními midterms volbami. Donald Trump čelí tradičnímu protivníkovi, se kterým se američtí prezidenti v polovině mandátu zpravidla potkávají. Podstatná je otázka, jak se obyvatelé USA skutečně cítí: co stojí bydlení, zdravotní péče nebo založení rodiny a zda mají pocit, že se jejich životní úroveň zlepšuje.

Podobný mechanismus může rozhodovat i v Evropě. AfD může těžit z migrace a nespokojenosti s establishmentem, nakonec ale bude zásadní kondice německé ekonomiky a to, co lidé pocítí ve vlastní peněžence. Také příběh Nigela Farage ukazuje, že vzestup antisystémových stran nemusí být jednosměrný.

📱 Do toho vstupuje nový způsob politické komunikace. Události kolem migrace v Ceutě znovu ukázaly, jak velkou sílu mají fotografie a videa, která během několika hodin oběhnou svět. Obraz může mít na politickou debatu větší dopad než dlouhá řada statistických údajů.

A nakonec AI, která začíná proměňovat marketing, média i samotný pracovní trh. Nejde jen o vyšší produktivitu. Otázkou je rovněž to, kdo z technologické změny získá a kdo na ní naopak prodělá. A také, zda další rozevírání ekonomických rozdílů nevytvoří ještě úrodnější půdu pro politickou radikalizaci.

💸 Společným jmenovatelem celé debaty nakonec není Trump, AfD ani migrace. Je jím drahý život. Emoce mohou určovat politickou agendu, ale volby se pořád z velké části rozhodují v peněženkách.

Kapitoly:
00:00 Trumpova Amerika před midterms
07:23 Demokraté se radikalizují. Pomůže jim to proti Trumpovi?
25:09 Drahý život: ekonomika jako Trumpův problém
34:18 AfD, Farage a Le Penová. Radikalizuje se Evropa?
42:38 AI mění marketing, média i pracovní trh

📺 Sledujte nás na YouTube a Oneplay.
🎧 Poslouchejte nás také na Spotify a Apple Podcasts.
📩 Další analýzy, komentáře a bonusový obsah najdete na Substacku v Newsletteru Klubu rváčů.
🤝 Partnerem podcastu Klub rváčů je investiční skupina Natland.

🚨 Sociální sítě je třeba začít omezovat podobně jako alkohol nebo tabák. Všecko je to škodlivé!

Ve Spojených státech vrcholí zásadní spor kolem společnosti Meta a údajné závislosti dětí na sociálních sítích. V nové epizodě Klubu rváčů s Radkem Pokorným rozebíráme, kde končí odpovědnost uživatele a rodičů, plus kde začíná odpovědnost technologických gigantů.

Nejde však jen o děti. Facebook, Instagram, TikTok nebo X dnes ovlivňují mezilidské vztahy, politické kampaně i fungování demokracie. Firmy, které ovládají naši pozornost, zároveň patří k nejmocnějším společnostem světa a jejich obří investice do AI hýbou globálními trhy.

🤖 Ve druhé části jsme se zaměřili na AI. Historik a filozof Yuval Noah Harari varuje, že AI se mění z pouhého nástroje v samostatného aktéra, který může rozhodovat ve financích, právu nebo válce. Bill Gates zase upozorňuje, že na společenský a ekonomický otřes způsobený AI dnes prakticky nemáme plán.

V epizodě probíráme:

• spor Mety kvůli závislosti dětí

• zda regulovat sociální sítě podobně jako alkohol a tabák

• moc algoritmů nad politikou a veřejnou debatou

• obří peníze investované do AI a rizika pro finanční systém

• Harariho varování před autonomní AI

• proč může být regulace technologických gigantů stále obtížnější

⏱️ Kapitoly:

00:00 Meta, děti a závislost na sociálních sítích

09:28 Moc Facebooku: politika, společnost a regulace

22:06 Harari, Gates a AI: přestáváme mít technologie pod kontrolou?

🎙️ Klub rváčů – Ondřej Koutník & Radek Pokorný

Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

📺 Novinář, moderátor, podcaster, podnikatel. Nebo všechno dohromady? Michal Půr patří k nejvýraznějším a zároveň nejkritizovanějším postavám českého mediálního prostředí.

V novém Klubu rváčů mluví o tom, kde v jeho práci končí žurnalistika a začíná byznys, jakou roli hrají klienti a proč podle něj může být i negativní pozornost výhodná.

Prošli jsme jeho neobvyklou profesní cestu: vyrůstání v zemědělské rodině pod Řípem, vážné zdravotní problémy, práci realitního makléře, začátky v kladenské pobočce ČTK i pět let mezi bruselskými zpravodaji.

Půr vzpomíná na divoké období týdeníku Euro, schůzky s Františkem Savovem v Londýně, spolupráci s Danielem Křetínským při budování INFO.CZ i vznik placeného Insideru.

🎙️ V rozhovoru uslyšíte:

• Co podle Půra znamená „hybridní žurnalistika“ a jak mají média označovat práci pro klienty.

• Proč sociální sítě oslabily tradiční redakce a placené komunity začaly nahrazovat velké mediální značky.

• Jak by změnil Českou televizi a proč by politikům „nedal jedinou vteřinu vydechnout“.

• Jakou roli by v jeho ČT dostala investigativní novinářka Zdislava Pokorná.

• Proč má být AI „Kauflandem mediálního prostoru“ a lidský obsah i offline kontakt luxusním zbožím.

• Jak veřejný konflikt mobilizuje komunitu a proč jeho tělo během shitstormu podle Oura Ringu regeneruje.

• Jak Crohnova choroba ovlivnila jeho odolnost, vztah k riziku i profesní ambice.

• Proč se vrátil k psaní a co chystá v detektivním románu Stíny nad hladinou.

„Je to obchod s pozorností a do značné míry není důležité, jestli je negativní, nebo pozitivní,“ říká Michal Půr. Současně zdůrazňuje, že bez přesných informací nelze udržet důvěryhodnost.

▶️ Sledujte celý rozhovor, napište nám do komentářů, zda může novinář současně podnikat a pracovat pro klienty, a odebírejte Klub rváčů na YouTube, Spotify, Herohero, Oneplay a dalších podcastových platformách.

KAPITOLY:

00:00 Kdo je Michal Půr?

12:15 Z ČTK do Bruselu

28:43 Euro, Savov, Křetínský a INFO.CZ

50:53 Hybridní žurnalistika a práce pro klienty

1:14:16 Česká televize, AI a obchod s pozorností

Partnerem podcastu Klub rváčů je investiční skupina Natland.

⚠️ Mají se Česko 🇨🇿 a Polsko 🇵🇱 začít bát německého revanšismu? Může AfD otevřít Benešovy dekrety, Sudety i poválečné hranice? A proč jí nadbíhá česká SPD, když právě AfD zpochybňuje státní uspořádání, na němž stojí dnešní Česko?🇩🇪 AfD míří k moci a její lidé už znovu vytahují mapy poválečné Evropy. V celoněmeckém průzkumu má krajní pravice 28 procent, v Sasku-Anhaltsku dokonce 43. Jeden z jejích podporovatelů připomíná 12 milionů vysídlených Němců a vzkazuje: „Nevzdáme se ani milimetru naší země.“

🇷🇺🤖 Do německých voleb navíc vstupuje ruská operace Matrioška: falešná videa, umělé účty a cílené rozeštvávání východu proti západu. Je případný zákaz AfD obranou demokracie, nebo další municí pro radikály?

🇬🇧 A nakonec britská paralela: Nigel Farage možná znovu vyhraje, ale začíná Británie střízlivět z populismu a brexitu?

📺 Sledujte nás na YouTube a Oneplay.

🎧 Poslouchejte nás také na Spotify a Apple Podcasts.

📩 Další analýzy, komentáře a bonusový obsah najdete na Substacku v Newsletteru Klubu rváčů.

🤝 Partnerem podcastu Klub rváčů je investiční skupina Natland.

⚖️ V kauze Bitcoin navrhuje žalobkyně Tomáši Jiřikovskému souhrnný trest 20 let vězení. Tedy trest na úrovni těch, které dostávají brutální vrazi. Pachatelé znásilnění, sexuálního zneužívání či dlouhodobého domácího násilí přitom v Česku někdy odcházejí od soudu pouze s podmínkou.

Co takové rozdíly vypovídají o české trestní politice? Jsou peníze a majetek chráněny důsledněji než lidský život, svoboda a důstojnost? A jaký vzkaz tím stát vysílá obětem násilí?

V nové, tentokrát trochu delší Devítiminutovce s Radkem Pokorným probíráme konkrétní rozsudky i návrhy trestů. Vinu obžalovaných v kauze Bitcoin samozřejmě určí až soud. My se ptáme především na přiměřenost trestů a hodnoty, které jejich prostřednictvím stát hájí.

👍 Dejte nám odběr a napište do komentářů, zda jsou podle vás tresty v Česku nastavené spravedlivě.

📺 Sledujte nás na YouTube a Oneplay.

🎧 Poslouchejte nás také na Spotify a Apple Podcasts.

📩 Další analýzy, komentáře a bonusový obsah najdete na Substacku v Newsletteru Klubu rváčů.

🤝 Partnerem podcastu Klub rváčů je investiční skupina Natland.

🔫 V roce 2014 studoval na Krymu ve chvíli, kdy poloostrov obsazovalo Rusko. Na vlastní oči sledoval, jak se během několika týdnů mění veřejný prostor, média i nálada společnosti. Jak funguje propaganda? Jak vzniká pocit, že „všichni si myslí totéž“? A proč podle něj válka na Ukrajině nezačala až v roce 2022?

🎙️ Hostem Ondřeje Koutníka a Radka Pokorného v Klubu rváčů byl válečný reportér, publicista a zakladatel Voxpotu Vojtěch Boháč.

V rozhovoru jsme probrali:

⚔️ anexi Krymu a začátek války na Donbase

🇷🇺 proměnu Ruska pod Vladimirem Putinem

🧠 informační operace a manipulaci veřejného mínění

🌍 proč Češi často nerozumí zahraničnímu dění

🇮🇱 Izrael, Blízký východ a současné geopolitické konflikty

📰 budoucnost médií, Voxpot a nástup umělé inteligence

„Během jediného měsíce jste viděli, jak se přepisuje realita. Billboardy, média, demonstrace. Všechno začalo vytvářet dojem, že pro připojení k Rusku jsou úplně všichni.“

Jak se rodí propaganda? Proč je Krym laboratoří moderních informačních operací? A proč je podle Boháče Česko stále trochu „hobitín“, pokud jde o pohled na svět?

Přejeme příjemný poslech.

🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🔔 Odebírejte Klub rváčů na YouTube, Spotify, Apple Podcasts i Substacku.

📺 Klub rváčů vychází i na Oneplay.

🔪 Má se vražda po 30 letech promlčet?

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc chce promlčení vražd zrušit a umožnit stíhání pachatelů i po několika desetiletích. Argumentuje moderními metodami, jako jsou DNA analýzy nebo genetická genealogie, které dnes dokážou objasnit i velmi staré případy.

⚖️ Radek Pokorný ale varuje, že nejde jen o několik neobjasněných vražd. Podle něj by se změnil celý přístup společnosti k trestání. Po 30 či 40 letech slábnou vzpomínky svědků, mizí důkazy a roste riziko justičních omylů. Je horší, když vrah unikne trestu, nebo když stát odsoudí nevinného?

🎙️ V nové Devítiminutovce rozebíráme:

• proč chce ministr změnit zákon,

• jaké argumenty mají zastánci i odpůrci,

• známý případ vraždy na Barrandově objasněné až po 33 letech,

• i to, proč podle Radka nejde jen o změnu jednoho paragrafu, ale o změnu pohledu na trestní spravedlnost.

📺 Sledujte nás na YouTube a Oneplay.

🎧 Poslouchejte nás také na Spotify a Apple Podcasts.

📩 Další analýzy, komentáře a bonusový obsah najdete na Substacku v Newsletteru Klubu rváčů.

🤝 Partnerem podcastu Klub rváčů je investiční skupina Natland.

🎙️ Google investoval do svého rozvoje více peněz, než kolik mu z běžného podnikání zůstalo ve volném peněžním toku. Navíc nejde jen o jednu firmu. Microsoft, Meta, Amazon i další technologičtí giganti jedou „závod smrti" o dominanci v umělé inteligenci, který stojí stovky miliard dolarů.

💰 Co se stane, když se obří investice potkají s rostoucími úrokovými sazbami, rekordním zadlužením států a dražším kapitálem? Končí éra levných peněz? A může se závod o AI představovat riziko nejen pro technologické firmy, ale i pro finanční trhy a veřejné rozpočty?

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme:

🤖 proč je záporný free cash flow Googlu důležitým signálem,

📉 proč americké dluhopisy znovu zdražují financování,

🇯🇵 jakou roli hraje japonský kapitál,

🇨🇿 a proč se dražší dluh může postupně promítnout i do života českých domácností a firem.

🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

💇‍♀️ Jak se člověk dostane z přehlídkových mol do nemocnice a laboratoře? Klára Plačková dnes působí na ORL klinice Fakultní nemocnice Motol a současně se věnuje výzkumu nádorových onemocnění ve společnosti SOTIO.

🎙️ Hostem Ondřeje Koutníka a Radka Pokorného byla lékařka, vědkyně a bývalá modelka Klára Plačková.

V rozhovoru otevřeně mluví o cestě od modelingu k medicíně, o výzkumu rakoviny, významu očkování, duševním zdraví i o tom, jak se vyrovnávat se stresem a náročnými životními situacemi.

💉 Očkování zachraňuje životy

Klára se ve svém výzkumu zabývá nádory spojenými s HPV virem, který stojí například za rakovinou děložního čípku.

„Máme obrovské štěstí, že máme vakcíny dostupné. Když člověk vidí některé země, kde lidé k očkování vůbec nemají přístup, uvědomí si, jak samozřejmé věci často bereme.“

🧠 Psychoterapie není ostuda

Velkou část debaty jsme věnovali také duševnímu zdraví.

„Chodím pravidelně na psychoterapii. Nechci si nosit těžké příběhy pacientů domů a přenášet je na své blízké. Podle mě by psychoterapie měla být běžnou součástí života lidí, kteří pracují s lidmi.“

🏥 Jak funguje české zdravotnictví?

Mluvili jsme o práci mladé lékařky v nemocnici, zahraničních zkušenostech ze Singapuru, Itálie nebo Dánska i o tom, proč si českého zdravotnictví často nevážíme tolik, kolik bychom měli.

🔬 Jak vznikají nové léky?

Řeč přišla také na vývoj moderních léčiv, biotechnologie a budoucnost medicíny. Jak dlouho trvá cesta od laboratorního objevu k novému léku? A proč je výzkum rakoviny během na dlouhou trať?

Přejeme příjemný poslech.

🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🔔 Odebírejte Klub rváčů na YouTube, Spotify, Apple Podcasts i Substacku.

📺 Klub rváčů vychází i na Oneplay.

🚀 Evropa bývá často líčena jako kontinent v úpadku. Jenže data i aktuální vývoj ukazují jiný obraz.

🎙️ V nové Devítiminutovce Klubu rváčů se s Radkem Pokorným bavíme o tom, proč se Evropa po letech stagnace znovu nadechuje. Proč se daří evropským technologickým firmám, proč se stále hlasitěji mluví o vytvoření skutečně jednotného evropského kapitálového trhu a proč je právě financování jednou z největších překážek dalšího růstu evropských startupů.

📈 Probíráme také, proč Evropa možná není tak slabá, jak se často tvrdí. Řeč je o německých „skrytých šampionech“, investicích do digitálních technologií, evropské technologické suverenitě i o tom, jak přitáhnout talenty, které dnes Spojené státy přestávají vítat.

🇺🇦 Zastavujeme se také u podpory Ukrajiny. Nejnovější data ukazují, že evropské země dnes nesou hlavní tíhu pomoci napadené zemi. Právě odhodlání Evropy čelit ruské agresi je podle nás jedním z největších strategických překvapení pro Vladimira Putina.

💬 V epizodě uslyšíte mimo jiné:

• proč Evropa potřebuje sjednotit kapitálový trh,

• proč evropské startupy často odcházejí do USA,

• jakou roli hrají technologie, obrana a umělá inteligence,

• proč může být Ukrajina akcelerátorem evropských inovací,

• a proč bychom měli být opatrní s jednoduchými soudy o údajném úpadku Evropy.

Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🔔 Odebírejte Klub rváčů na YouTube a poslouchejte nás také na Spotify, Apple Podcasts, Oneplay či Substacku.

👊 Kde končí pragmatismus a začíná servilita? Co se stane, když politici, mezinárodní instituce nebo sportovní organizace přestanou trvat na dodržování pravidel a začnou ustupovat mocným?

🎙️ Ondřej Koutník a Radek Pokorný rozebírají vystoupení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho po boku Donalda Trumpa, důvěru v mezinárodní instituce, pomoc Ukrajině i to, proč ztráta sebeúcty a respektu k pravidlům nakonec dopadne na všechny. V politice, byznysu i sportu.

V závěru se dostane i na FIFA, Mezinárodní olympijský výbor a otázku, kde končí diplomacie a začíná absurdní podlézání. A co na to ruští sportovci?

📌 V epizodě uslyšíte:

• Proč je nebezpečné ustupovat těm, kteří porušují pravidla.

• Jak souvisí politika Donalda Trumpa s důvěrou v instituce.

• Proč je pomoc Ukrajině podle Radka Pokorného nejen morální, ale i český národní zájem.

• Co symbolizují spory kolem FIFA a Mezinárodního olympijského výboru.

• A proč se dlouhodobě nevyplácí zaměňovat principy za krátkodobý prospěch.Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

👇 Budeme rádi za odběr, komentář a sdílení.

🎧 Poslouchejte Klub rváčů také na YouTube, Apple Podcasts a Oneplay.

📩 Další analýzy a rozhovory najdete na našem Substacku Newsletter Klub rváčů.

⚽️ Proč Norsko vychovává šampiony, zatímco Česko řeší nedostatek hřišť, trenérů a dlouhodobé vize?

🎙️ V novém fotbalovém speciálu Klubu rváčů jsme se během probíhajícího mistrovství světa v USA, Kanadě a Mexiku podívali na fotbal trochu jinak. Neřešili jsme jen výsledky, favority nebo taktiku. Zajímalo nás, co nám fotbal říká o společnosti, výchově dětí, investicích do sportu a budoucnosti celé země.

👥 Pozvání přijali dva fotbaloví insideři:

⚽️ Libor Volf je zakladatel Volf Soccer Academy, která působí v Kanadě, USA, Egyptě, Ugandě i České republice.

⚽️ Jakub Splavec – šéf strategické komunikace SK Slavia Praha, expert na sportovní marketing a zároveň mládežnický trenér.

💬 Bavili jsme se o tom:

• proč mají Norové Haalanda a Češi podobné příběhy hledají jen těžko,

• jak se vychovávají budoucí šampioni,

• proč nestačí talent bez kvalitních trenérů a infrastruktury,• jakou roli hraje sport při formování dětí a mladých lidí,• proč FIFA vydělává rekordní miliardy,

• jak se mění marketing a byznys kolem mistrovství světa,• jak do sportu vstupují technologie a umělá inteligence,

• a co si může český sport vzít z Norska, Kanady nebo Spojených států.

🌍 Mistrovství světa je největší sportovní a společenskou událostí planety s obrovským ekonomickým přesahem. Dokáže Česko vyždímat potenciál turnaje, na který se kvalifikovalo po 20 letech?

👊 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🔔 Odebírejte Klub rváčů: YouTube, Spotify, Apple Podcasts, Oneplay

📩 Newsletter Klub rváčů: Substack

🚗 Automobilka Volkswagen chystá největší restrukturalizaci ve své historii. Německé automobilky ztrácejí dech, zatímco Tesla, Čína i Jižní Korea dál zrychlují. Jsou na vině elektroauta nebo evropské automobilky jednoduše zaspaly technologickou revoluci?

🎙️ Ondřej Koutník a Radek Pokorný rozebírají, proč se evropský automobilový průmysl dostal do problémů, proč se elektromobilita stává otázkou ekonomiky i národní bezpečnosti, a proč podle nich nestačí debatovat jen o emisích.

V této epizodě uslyšíte například:

⚡ Proč má Volkswagen problémy navzdory miliardovým investicím.

⚡ V čem evropské automobilky technologicky zaostaly za Teslou a čínskými výrobci.

⚡ Proč nejsou elektroauta jen pro bohaté a kde se dnes vyplatí koupit ojetý elektromobil.

⚡ Jak souvisejí elektromobily, solární elektrárny a energetická bezpečnost Evropy.

⚡ Proč Čína vsadila na obnovitelné zdroje mnohem dříve než Evropa.

⚡ Proč mohou vlastní výroba elektřiny a elektromobil znamenat nejen nižší účty, ale i větší nezávislost.

🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🔔 Odebírejte Klub rváčů na YouTube, Spotify, Apple Podcasts i Substacku.

📺 Klub rváčů vychází i na Oneplay.

👊 Prezident Petr Pavel versus vláda Andreje Babiše. Kdo vlastně zastupuje Českou republiku v zahraničí? A může vláda zabránit hlavě státu účastnit se summitu NATO?🎙️ Poslechněte si novou Devítiminutovku Klubu rváčů.Ústavní soud vydal předběžné opatření, podle kterého musí být prezident součástí české delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře. Samotný kompetenční spor ale teprve rozhodne a je nutné říct, že výsledek zdaleka není předem jasný.

Jak se z kluka z Bohumína stane šéf jedné z největších bank v zemi? Co si odnesl z divokých 90. let, privatizace české ekonomiky a působení ve francouzské centrále Société Générale? Jak se vlastně řídí instituce s miliony klientů v době umělé inteligence a technologických změn?

🎙️ Novým hostem Ondřeje Koutníka a Radka Pokorného v Klubu rváčů byl generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka.Jan Juchelka popsal svou cestu od Fondu národního majetku až do čela Komerční banky. Vysvětluje, proč se KB pustila do jedné z největších technologických transformací ve své historii, jak vznikala platforma KB+ a proč se z tradiční banky stává stále víc technologická firma.

💡 V rozhovoru jsme ale zdaleka nezůstali jen u bankovnictví. Řeč byla také o ekonomické transformaci Česka po roce 1989, zákulisí privatizace, fungování vrcholového managementu mezinárodních korporací i o tom, jaké zkušenosti si odnesl z několika let strávených ve Francii. Bavili jsme se také o tom, jaké to bylo dostat se v pouhých 30 letech k tak velkým historickým událostem jako byla například privatizace bank.

🤖 Mluvili jsme také o budoucnosti práce, nástupu umělé inteligence, proměně klientského chování, financování energetiky a zelených investic nebo o tom, proč budou banky v příštích letech vypadat úplně jinak než dnes.

📈 Jak náročné je změnit organizaci s tisíci zaměstnanci? Co rozhoduje o úspěchu velkých transformačních projektů? A dokáže se tradiční banka proměnit v technologickou firmu, aniž by ztratila důvěru svých klientů?

Přejeme příjemný poslech.

👊🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🔔 Odebírejte Klub rváčů na YouTube, Spotify, Apple Podcasts i Substacku.

📺 Klub rváčů vychází i na Oneplay.

00:00:00 🚴 Tour de France, banky a budoucnost Česka

00:02:06 🏭 Z Bohumína do byznysu: dětství, sport a sametová revoluce

00:07:03 🏛️ Fond národního majetku a ekonomická transformace Česka

00:21:09 👨‍💼 Neblokujeme dnes mladé? Odpovědnost ve třiceti a generační výměna

00:26:06 💰 Privatizace Telecomu a Komerční banky: největší transakce 90. let

00:30:17 🏦 Přechod do Komerční banky a cesta do vrcholového managementu

00:41:54 🇫🇷 Pět let ve Francii: Société Générale, emigrace a zkušenost ze světa

00:47:07 🏒 Proč je Komerční banka bankou českého hokeje

00:49:49 🚀 Jak se stát generálním ředitelem Komerční banky

00:54:18 🤖 Banka budoucnosti: KB+, Revolut, AI a technologická transformace

👴 Je Česko zemí pro mladé? Nebo jsme se smířili s tím, že budeme řešit hlavně potřeby dneška a budoucnost necháme na někom jiném? Respektive ji necháme našim dětem prožrat? 🥹

Mladí lidé mají potíže s bydlením. Rodiny narážejí na nedostatek míst ve školách. Nájmy v Praze a velkých městech míří k desítkám tisíc korun měsíčně. Stát platí přes 100 miliard ročně jen za obsluhu dluhu.

Někteří (ti osvícenější) podnikatelé upozorňují, že chybí podpora nových technologických projektů i odvaha investovat do budoucnosti.

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů se bavíme o tom, proč je bydlení jedno z největších témat české společnosti, proč mladé rodiny utíkají z Prahy a následně se do ní vracejí kvůli školám, proč se vytrácí podpora talentovaných studentů či zda česká politika skutečně myslí na generace, které přijdou po nás...

🎙️ Témata:

• Nedostupné bydlení a vysoké nájmy

• Školství a problémy mladých rodin

• Zadlužování státu a účet pro další generace

• Chybějící podpora talentů a studentů

• Inovace, startupy a budoucnost české ekonomiky

• Proč se mladí lidé stávají přehlíženou skupinou

💬 „Tahle země není pro mladý.“

Přejeme příjemný poslech.

🔔 Odebírejte Klub rváčů na YouTube.

📺 Sledujte Klub rváčů na platformě Oneplay.🎧 Poslouchejte nás na Spotify a Apple Podcasts.

📩 Přihlaste se k odběru Newsletteru Klub rváčů na Substacku.

🍺 V Česku máme až 1,6 milionu lidí v rizikovém pití alkoholu. Alkohol se podílí na tisících úmrtí ročně a společenské škody jdou do desítek miliard korun. Přesto někteří podnikatelé řeší, že mladí pijí málo.

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů se ptáme, jestli je skutečně společenským problémem klesající spotřeba alkoholu, nebo spíše problémem byznysu, který přichází o zákazníky.

Impulsem nám byl vstup zakladatele Kiwi Olivera Dlouhého do pivovarnického byznysu a jeho ambice přivést mladou generaci zpátky k pivu. Je to legitimní podnikatelský plán, nebo cesta, která jde proti trendům veřejného zdraví?

📉 Podíváme se na česká data, srovnání se zahraničím i na to, proč patříme mezi největší opilce v Evropě. A také na otázku, kde končí byznys a kde začíná společenská odpovědnost.

🎙️ Ondřej Koutník a Radek Pokorný

🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🔔 Odebírejte Klub rváčů na YouTube, Spotify, Apple Podcasts či Substacku.

📺 Klub rváčů vychází i na Oneplay.

🚀 Když se řekne IPO, většina investorů si představí příležitost podílet se na růstu budoucích technologických gigantů. Jenže co když se současně změní pravidla hry?

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme fenomén takzvaných giga IPO. Na burzu se v příštích měsících chystají firmy jako SpaceX, OpenAI, Anthropic a další technologičtí obři. Současně se diskutuje o změnách pravidel, které by těmto společnostem usnadnily rychlejší vstup do burzovních indexů, a tím i automatický přísun kapitálu z ETF fondů a amerických penzijních programů typu 401(k).

📈 Co se stane, když pasivní investování začne nakupovat akcie bez ohledu na jejich cenu?

💰 Jakou roli hrají penzijní fondy milionů Američanů?

⚠️ A nehrozí, že se z burz stane mechanismus na financování stále dražších a rizikovějších technologických projektů?

V podcastu připomínáme jednu starou investiční pravdu: „Žádný oběd není zadarmo.“ Indexové fondy dlouhé roky platily za jednoduchý a bezpečný způsob investování. Jenže pokud se mění pravidla, podle kterých proudí kapitál na trhy, měli by investoři vědět proč.

🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🎙️ Moderují Ondřej Koutník & Radek Pokorný.

🥛 Bude stát kostka másla 100 korun?

🇨🇿 Proč Milan Teplý odmítl prodat Madetu?

🏭 Jak vypadal skutečný český kapitalismus 90. let?

⚔️ A proč se kvůli privatizaci střetl i s Václavem Klausem?

Do nového dílu podcastu Klub rváčů dorazil majitel Madety Milan Teplý. Muž, který více než 50 let budoval největší českou mlékárnu. Rozhovor o divoké privatizaci, zahraničních investorech, boji o český průmysl, exportu do arabského světa i o tom, proč „fungující celky musí zůstat pohromadě“.

Milan Teplý otevřeně mluví také o boji s rakovinou, chemoterapii a momentu, kdy mu lékaři řekli, že má před sebou půl roku života.

🎙️ Co se v rozhovoru dozvíte:

– proč neprodal Madetu

– jak probíhala privatizace v 90. letech

– jaký byl Václav Klaus a Josef Lux

– proč Němci chtěli koupit české mlékárny

– jak funguje export do arabského světa

– jestli mohou potraviny dál zdražovat

– jak dnes vypadá moderní mlékárna

– proč druhý den po chemoterapii šel do práce

Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🔔 Odebírejte Klub rváčů na YouTube, Spotify, Apple Podcasts i Substacku.

🇨🇿 Edvard Beneš. Muž, na kterého se v českých dějinách svádí téměř všechno.

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme novou knihu spisovatele Pavla Kosatíka O tom Benešovi a otázku, která otevírá zajímavou otázku: nesnažíme se až příliš často hledat jednoho viníka místo toho, abychom si přiznali vlastní odpovědnost?

Byl Mnichov Benešovým selháním? Mohlo Československo v roce 1938 reálně bojovat? Nesou za únor 1948 větší odpovědnost politici, nebo sami voliči, kteří komunistům dali téměř 40 % hlasů?

Mluvíme o Mnichovu, odsunu Němců, orientaci na Sovětský svaz i o tom, proč se česká společnost možná dodnes neumí vyrovnat s vlastními dějinami.

🎙️ Ondřej Koutník a Radek Pokorný

🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland

🤖📈 Bloomberg během jednoho dne publikoval dva články, které docela názorně vystihují dnešní schizofrenii kolem AI trhu.

Jeden varuje, že kombinace drahé ropy, vysokých výnosů amerických dluhopisů a drahých peněz může propíchnout AI bublinu. Druhý popisuje, jak Nvidia přesvědčuje investory, že umělá inteligence teprve vstupuje do mainstreamu a firmy i vlády budou dál masivně utrácet za AI infrastrukturu. 💰⚡

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme, proč dnes trhy zároveň věří v technologickou revoluci, a současně se bojí, že tempo investic nemusí být dlouhodobě udržitelné. Nvidia dál láme rekordy v tržbách, ale investoři začínají řešit rostoucí konkurenci, náklady na AI infrastrukturu i otázku, zda se stovky miliard dolarů investované do AI skutečně vrátí. 📊🧠

Řešíme také praktické limity AI v právu, poradenství a byznysu. Co se stane s citlivými daty klientů? 🔐 Jakou cenu bude mít lidská důvěra? A proč se v některých profesích může ukázat, že člověk je nakonec levnější než AI software?

🎙️ Ondřej Koutník a Radek Pokorný

📍 Praha — Los Angeles 🌍

🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

⚔️ Vesmír býval symbolem vědeckého pokroku a soupeření velmocí. Dnes se z něj stává obří byznys, strategická infrastruktura i nová geopolitická fronta. O satelitní data, drony a kosmické technologie se už nezajímají jen státy a armády, ale i banky, pojišťovny, zemědělci nebo technologické firmy. 🌍🛰️

Hostem Klubu rváčů byl podnikatel a vizionář Petr Kapoun, zakladatel brněnské společnosti TRL Space. Ještě před pár lety prodával golfové hole a dělal účetnictví zahraničním firmám. Dnes jeho firma staví satelity, operuje vesmírné mise a dodává data zákazníkům v Africe, Asii i Evropě. 🚀🌍

V rozhovoru jsme probírali:

🛰️ jak se z Brna buduje globální kosmický byznys

🌍 proč Rwanda připomíná africký Singapur

📡 proč jsou satelitní data klíčová pro armády, zemědělství i pojišťovny

⚔️ jak válka na Ukrajině změnila kosmický průmysl

🤖 propojení satelitů, dronů a umělé inteligence

🚁 proč budou drony měnit moderní válčení

📶 proč se státy bojí závislosti na Starlinku a Elonu Muskovi

💥 i to, jak může jednou vypadat konflikt na oběžné dráze

Kapoun v podcastu hovoří rovněž o zatuhlém a konzervativním českém prostředí, generační výměně, byznysové mentalitě a o tom, proč se globální technologická firma často snáz buduje v Africe než u nás. 🇨🇿

„Každý stát si uvědomil, že když začne konflikt, spojenci vám ta data přestanou dávat.“

„Vesmír už není hardwarový byznys. Je to byznys s informacemi.“

„Když vyšlete raketu za milion dolarů proti dronu za padesát tisíc, dlouhodobě to nefunguje.“

Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

📺 YouTube & OnePlay

🎧 Spotify & Apple Podcasts

📩 Newsletter Klub rváčů na Substacku

Poradenský gigant McKinsey & Company místo juniorů a stážistů začíná trénovat AI agenty. Firma spojila síly se společností OpenAI, která začíná spolupracovat s největšími konzultačními hráči světa.

Co to udělá s trhem práce, výchovou nových talentů nebo univerzitami?

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů řešíme, proč se z juniorních pozic stává ohrožený druh. Bavili jsme se i o tom, proč začíná veřejnost vnímat AI mnohem negativněji než dříve.

📌 Kdo bude vychovávat budoucí seniory, když první příčky kariérního žebříku převezme software?

📌 Proč se firmy možná přestanou starat o dlouhodobý rozvoj lidí?

📌 Budou muset univerzity začít „vyrábět“ hotové experty?

📌 Čeká nás nová technologická zlatá éra nebo sociální otřes?

🎙️ Ondřej Koutník & Radek Pokorný

🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland

#AI #McKinsey #OpenAI #umelainteligence #technologie #KlubRvacu #podcast

🇨🇳 Čína neřeší, jestli má smysl investovat do obnovitelných zdrojů. Pro Peking je to byznys se zásadním přesahem do politiky, moci, bezpečnosti a průmyslové budoucnosti.

Do nové Nalejvárny Klubu rváčů dorazil podnikatel v oblasti bateriových systémů a obnovitelných zdrojů Jan Šembera, který se nedávno vrátil z Číny.

Probírali jsme:

⚡ proč Čína masivně investuje do baterek, solárů a elektromobility

⚡ jak vypadá její nová geopolitická a průmyslová zbraň⚡ jak rychle elektrifikuje i nákladní dopravu

⚡ proč Evropa zaspala vývoj bateriových technologií

⚡ jak může vzniknout nová závislost — tentokrát na čínských technologiích

⚡ proč se v Česku z obnovitelných zdrojů stala kulturní válka

⚡ jaký je reálný stav českého trhu s bateriemi a fotovoltaikou

Mluvili jsme i o čínské robotizaci továren, nových bateriových megafabrikách, bezpečnosti elektromobilů nebo o tom, proč Čína stále staví uhelné elektrárny, i když zároveň masivně rozvíjí obnovitelné zdroje.

Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

0:00 Čína, baterky a nový energetický svět

1:05 Jan Šembera o cestě do Číny

3:05 Čínská pětiletka a energetická nezávislost

4:27 Green Deal pohledem Pekingu

5:32 Zdražování baterek a cena lithia

7:45 Baterky pro domácnosti a záporné ceny elektřiny

10:17 Čína ovládla baterky a soláry

14:31 Elektrické kamiony a konec závislosti na ropě

16:41 Může Evropa ještě dohnat Čínu?

20:39 Elektromobilita, nabíječky a budoucnost dopravy

💥 Warren Buffett je považován za nejúspěšnějšího investora v historii. V posledních třech letech dělá jednu věc: prodává akcie a hromadí hotovost 💰 Berkshire Hathaway dnes sedí na skoro 400 miliardách dolarů, což je víc, než kolik drží Apple, Amazon, Alphabet a Microsoft dohromady.

📊 Hedgeový fond Crescat Capital přišel s analýzou, která ukazuje, proč Buffettova opatrnost dává smysl. Poměr hodnoty celého amerického akciového trhu k tomu, co ekonomika reálně vyprodukuje, dosáhl 228 %. To je historické maximum, o 59 procentních bodů vyšší než na vrcholu internetové bubliny v roce 2000. Tehdy to skončilo sesunem Nasdaqu o 75 % 📉

🤖 Pět největších AI firem světa (Microsoft, Amazon, Alphabet, Meta a Oracle) plánuje v roce 2026 investovat do datových center a AI infrastruktury odhadem 641 miliard dolarů. Meziročně o 70 % více. A rok předtím také o 70 % více.

Kdo tuto investici neudělá, vyřadí se ze hry ⚠️ Kdo ji udělá, vsází vše na to, že se peníze někdy vrátí. Trhy ale začínají pochybovat, neboť akcie Microsoftu spadly skoro o 10 % poté, co firma oznámila další kolo obřích výdajů.

🎙️ Podcast Unhedged z dílny Financial Times v této souvislosti připomněl příběh z 19. století. Americká železniční horečka 🚂 změnila celou civilizaci, propojila kontinent, nastartovala industrializaci, vytvořila moderní ekonomiku. Ale investoři do železničních dluhopisů přišli o vše.

🏦 V roce 1873 zkrachovala banka Jay Cooke & Company, největší finanční dům své doby, protože nedokázala prodat dluhopisy Northern Pacific Railway. Spustila dominový efekt, který se přelil přes celý atlantický svět.Technologie vyhrála, ale akcie popadaly.❓Stejná otázka visí dnes nad umělou inteligencí.

V epizodě jsme probrali:

👉 Warren Buffett a Berkshire Hathaway

👉 AI hyperscaleři a jejich investice do infrastruktury

👉 Crescat Capital a přecenění akciového trhu

👉 Dot-com bublina a paralely s dneškem

👉 Železniční krize a panika v roce 1873

👉 Válka v Íránu a cena ropy 🛢️

👉 Trh slaví mír, jenž nenastal

🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland

🎂 Klubu rváčů slaví 2. narozeniny. Mediální prostředí se zásadně změnilo.

Podcasty si získávají čím dál větší pozornost na mediální scéně. Přitahují peníze, publikum i vliv. Silné osobnosti odcházejí z tradičních médií a budují vlastní projekty. Mediální mapa se přepisuje v přímém přenosu.🎥

Do toho vstupuje AI. Technologie, která může tvorbu obsahu dramaticky zrychlit – ale zároveň i zpochybnit jeho hodnotu.

👉 Kdo dnes drží moc? Média, nebo jednotlivci?

👉 Co to znamená pro novináře, byznys i publikum?

👉 A poznáme ještě rozdíl mezi člověkem a strojem?

Výroční epizoda o tom, kam se posunula nejen podcastová scéna – a kam může směřovat dál.

🎙️ Sledujte Klub rváčů na: YouTube | Oneplay | Spotify | Apple Podcasts

🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

Spojené arabské emiráty odcházejí z OPEC po téměř 60 letech. Co to znamená pro ceny ropy, stabilitu trhu a českou ekonomiku?

V nové Devítiminutovce rozebíráme událost, která bude mít značné důsledky: víc ropy na trhu, větší cenové výkyvy či slabší vliv kartelu i OPEC+. Tedy včetně Ruska, které oslabí vliv na geopolitickém poli a vlivu na trhu s ropou.

Zároveň se ukazuje, že se mění světový a obchodní řád. Nejen pro Evropu to znamená, že dekarbonizace je prostředkem, jak snížit svou závislosti na fosilní energetice a zemích, které ropu a plyn dodávají. Názorně se to projevuje v případě válek na Ukrajině a v Íránu. 

🎯 V epizodě mimo jiné uslyšíte:
– proč Spojené arabské emiráty odcházejí z OPEC a chtějí masivně zvýšit těžbu
– jak může vyšší produkce (až ~5 mil. barelů denně) ovlivnit ceny ropy
– proč se trh stává méně předvídatelný a víc geopolitický
– jakou roli hraje krize v Hormuzském průlivu
– proč dnešní ekonomika reaguje na ropné šoky jinak než v 70. letech
– co to znamená pro Česko: zásoby vs. reálný problém u ropných produktů (letecké palivo, hnojiva)
– proč dekarbonizace snižuje zranitelnost ekonomiky

📉 Myšlenka na závěr:Ropa už není jen komodita. Každý barel je geopolitický nástroj. Kdo zvládl transformaci energetiky, má dnes výhodu, náskok a do značné míry i větší bezpečí.

🎙️ Devítiminutovka Klubu rváčů
Ondřej Koutník & Radek Pokorný

👉 Sledujte nás na YouTube, Oneplay, Spotify, Apple Podcasts a Substack
🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland

Konflikt v Íránu nekončí, Hormuz je nadále přiškrcený, nepříjemné dopady už pociťujeme. ⛈️

Omezený provoz v Hormuzském průlivu zdražuje dopravu a rozbíjí dodavatelské řetězce. Problémy nejsou jen u ropy a plynu. Tlak dopadá na petrochemii, výrobu hnojiv, stavebnictví či oblast polovodičů.

V nové Devítiminutovce se díváme na krizi v Perském zálivu v následujících bodech:

👉 Pojištění lodí vyskočilo z 0,25 % až na 10 %

👉 Dodávky přes Hormuz jsou omezené

👉 Srovnání s šoky v roce 1973 a 1990👉 Problémy s plasty, plynem i hnojivy

👉 80 % helia z regionu = tlak na výrobu čipů

👉 Firmy už narážejí na nedostatek vstupůTrhy jsou zatím v klidu. Reálná ekonomika ne.

Nejde už jen o hrozící krizi, ale o reálné dění, které se do cen propíše se zpožděním. Jakmile se to projeví naplno, naše peněženky to provětrá.

🎙️ Devítiminutovka Klubu rváčů

Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

Peníze už nejsou zadarmo. Jak zacházet s penězi v turbulentní době, kterou ovlivňují dvě velké bouře? Do nové epizody Klubu rváčů dorazil investor a zakladatel investiční společnosti Sirius Martin Burda, jehož firma dnes spravuje miliardy korun a investuje globálně přes hedgeové fondy.👉 Proč dnes nestačí „trefovat akcie“👉 Proč rozhoduje řízení rizika, ne honba za výnosem👉 Proč tolik investorů podceňuje specializaci👉 Jak poznat, komu nesvěřit peníze👉 A proč dnes trhy víc než fundament řídí geopolitika a AI„Úspěšný investování není o tom trefovat jackpoty. Je o tom neprodělat.“V rozhovoru rozebíráme, jak se změnilo investiční prostředí po éře levných peněz, proč i zkušení manažeři dnes zavírají fondy a jak přemýšlí lidé, kteří spravují stovky milionů až miliardy korun.Dostaneme se i k praktické radě, která může ušetřit miliony: jak si nastavit vlastní „investiční výbor“ a vyhnout se zásadním chybám, které se na trhu opakují.🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland🎧 Sledujte Klub rváčů:YouTube | Spotify | Apple Podcasts📩 Newsletter: Substack Klub rváčů📺 Oneplay

👻 Orbánův režim skončil. Stojí za tím souhra několika faktorů, které se postupně nasčítaly – ekonomika, eroze institucí či Orbánem změněný volební systém, který se nakonec obrátil proti svému tvůrci. 📉V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme, proč Viktor Orbán po letech ztratil moc a v jakém stavu přebírá Maďarsko vítěz voleb Péter Magyar. Co rozhodlo? A proč je maďarský příběh varováním pro jiné populisty, kteří Orbánovi dosud nadbíhali?👉 Ekonomika jako rozhodující faktorMaďarské HDP téměř neroste, investice propadly o desítky procent a inflace zůstává vysoká. Rostoucí dluh a rozpočtové schodky ukazují, že i populistická politika má své limity. Nakonec rozhoduje „peněženka voliče“.👉 Systém, který se otočil proti OrbánoviVolební systém, který dlouhodobě pomáhal Fideszu k drtivé většině, tentokrát selhal. Ztráta podpory v regionech ukázala, že manipulace pravidel má vždy jen omezenou životnost.👉 Instituce jako pojistka demokraciePokusy o oslabení médií, soudů a opozice se promítly do horšího fungování státu. Zároveň se ukazuje, jak zásadní roli sehrála Evropská unie – od ochrany opozice až po tlak přes eurofondy👉 Miliardář z vesnice jako symbol režimuPříběh podnikatele Lőrince Mészárose, bývalého instalatéra z Orbánovy rodné obce, ilustruje prorůstání politiky a byznysu. Pro mnoho voličů se stal mementem celého systému.👉 Co si z toho vzít?Demokracie nestojí na jednotlivcích, ale na institucích. Jakmile se oslabí, začne se dříve či později hroutit i ekonomika. A naopak – právě instituce a mezinárodní ukotvení mohou být poslední pojistkou proti skluzu k autoritářství.💡 Maďarské volby se staly testem toho, jak dlouho může fungovat model postavený na koncentraci moci.🎙️ Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

Dvanáct nejbohatších lidí na světě vlastní více majetku než polovina lidstva.📊

Počet miliardářů poprvé překročil tři tisíce a jejich majetek roste třikrát rychleji než průměr světové ekonomiky. Zároveň se snižování chudoby zastavilo a každý čtvrtý člověk čelí potravinové nejistotě.

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme čerstvou studii mezinárodní organizace Oxfam a její závěry o tom, jak ekonomická nerovnost představuje vedle sociálního problému i politické riziko.  To má potenciál podkopat samotné základy demokracie.

V nové epizodě jsme zmínili následující témata:

👉 Proč bohatství roste rychleji než ekonomika?
👉 Jak se z ekonomické nerovnosti stává politická moc?
👉 Proč mají miliardáři tisíckrát vyšší šanci dostat se do politiky než běžní lidé?

Srovnali jsme rovněž americký a evropský model:
🇺🇸 USA – extrémní koncentrace bohatství, tlak na střední třídu, růst nákladů na vzdělání a zdravotnictví.
🇪🇺 Evropa – menší rozdíly, ale trend je podobný.

Pozornost jsme věnovali i důležitému vztahu majetek vs. příjem. Ti, kdo vlastní aktiva (akcie, equity), bohatnou exponenciálně. Ti, kdo žijí ze mzdy, ztrácejí půdu pod nohama. To je oblast, kde může nastupující uměla inteligence příkopy a rozdíly ještě víc prohloubit. 🤖

🎯 V epizodě přišla řeč i na další otázky:
– proč se rozevírají nůžky mezi elitou a zbytkem společnosti– proč je nejvíc ohrožená střední třída– jak nerovnost souvisí s růstem populismu– a jestli vůbec existuje řešení.

Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🎙️ Dva hejtmani. Dva přístupy. A několik otázek: Proč dnes politika nefunguje, jak by měla? Proč je Andrej Babiš stále tak silný, i když neplní sliby?

V nové epizodě Klubu rváčů jsme udělali výjimku a pozvali jsme dva aktivní politiky, kteří mají reálnou exekutivní zkušenost: jihočeského hejtmana Martin Kubu a jihomoravského hejtmana Jana Grolicha. Oba míří z regionů do celostátní politiky. První založil nové hnutí Naše Česko, druhý se uchází o vedení lidovců a kandiduje do Senátu.

🔎 Neřešíme ideologii. Řešíme výkon. Co dnes rozhoduje o úspěchu v politice? Programy nebo schopnost doručit?

⚡ Co v rozhovoru zazní:

👉 Proč dnes lidé často nerozlišují mezi programy stran — a rozhodují se podle důvěry v konkrétního lídra?

👉 Proč „autenticita“ není marketing, ale klíčová konkurenční výhoda?

👉 Jak sociální sítě deformují veřejnou debatu — a proč se z nich stává prostor, kde lidé přejí politikům smrt?

👉 Co se stane, když politika přestane doručovat — a proč pak roste poptávka po „rychlých řešeních“?

👉 Proč funguje Andrej Babiš, i když podle kritiků často nesplní, co slíbí?

👉 Jak vypadá reálný tlak politiky na rodinu — momenty, které se do televizních debat nikdy nedostanou?

🎯 Klíčová teze epizody:Politika už není souboj pravice a levice. Je to souboj mezi těmi, kteří slibují, a těmi, kteří doručují.

A pokud stát nedoručuje, lidé začnou hledat někoho, kdo jim nabídne jednodušší a rychlejší řešení — bez ohledu na systém.

💬 Silné momenty z rozhovoru:

🗣️ „Autenticita se nedá zahrát. Buď ji máte, nebo ne.“

🗣️ „Jestli vám vadí tvrdá hra v politice, běžte hrát kuličky.“

🗣️ „Politiku ustojíte. Horší je, když vám kvůli ní brečí dítě v autě.“

🎧 Podcast najdete také na Spotify, Apple Podcasts a nově i na OnePlay.

📩 Newsletter Klubu rváčů odebírejte na Substacku.

🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

Měsíc po vypuknutí války v Íránu: cíle zůstávají nejasné, Trump nemá plán a trhy reagují negativně.

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme ekonomické, finanční a geopolitické důsledky prvního měsíce války v Íránu. 🌍

👉 Co se děje na trzích a proč ropa zdražila o desítky procent
👉 Jak konflikt dopadá na ceny benzínu, plynu a elektřiny
👉 Proč se znovu vrací inflační tlaky – a co to znamená pro domácnosti i centrální banky
👉 Jak válka mění rovnováhu na Blízkém východě a oslabuje vliv Spojených států
👉 Proč z aktuální situace těží Rusko

Americký prezident Donald Trump v aktuálním projevu ukázal, že válečná operace v Íránu nemá jasný a strategický cíl. Trhy ihned reagovaly podle očekávání. Zkrátka nevěří, že by americko-izraelský válečný výpad měl jasný plán či rychlé řešení. Ekonomická a energetická krize může mít vážné následky po celém světě.

Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

Česko není země pro mladé. Systém je nastavený tak, aby to tak zůstalo. Politici řeší hlavně důchodce.

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme, proč stát dlouhodobě selhává v podpoře studentů. Ať už těch, kteří chtějí studovat doma, nebo těch, kteří se dostanou na špičkové univerzity v zahraničí.

📉 Sociální stipendia dnes pobírá jen zlomek studentů.

📉 Superdávka situaci spíš komplikuje, než řeší.

📉 A šance na vzdělání je v Česku stále silně závislá na tom, z jaké rodiny pocházíte.

👉 Výsledek?

Ztrácíme (nejen) talenty.

V epizodě řešíme:

- proč na sociální podporu dosáhne jen minimum studentů

- jak je systém nastavený proti těm, kteří nemají zázemí

- proč stát nemá žádný funkční model podpory studia v zahraničí

- proč se z Česka může stát ekonomika, která rezignovala na vlastní budoucnost

Budeme jen montovnou?

💡 V podcastu rozebíráme konkrétní návrhy, jak situaci řešit – například model státem garantovaných půjček na top univerzity, který funguje v zahraničí. Inspirovat se můžeme například v Dánsku.

🎙️ Ondřej Koutník & Radek Pokorný

🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland

🚀 V nové epizodě Klubu rváčů jsme si povídali s Tomášem Raškou, majitelem investiční skupiny Natland, o byznysu, investování, restrukturalizacích i o tom, jak se dnes rozhoduje ve světě, který je čím dál rychlejší, křehčí a méně předvídatelný.

Tomáš je vlastníkem Natlandu, který založil v roce 2002. Dnes skupina působí ve třech hlavních segmentech – Private Equity, Real Estate a Financial Services – a prostřednictvím čtyř investičních fondů spravuje aktiva přesahující 6,6 miliardy korun. Vedle financování se Natland soustředí také na restrukturalizaci firem a v tomto kontextu se jméno Tomáše Rašky v minulosti objevilo u známých českých značek. Před lety pomáhal vytahovat z finančních problémů fotbalovou Slavii, snažil se vzkřísit módní e-shop Zoot a v nedávné době Natland zachránil kožešnickou značku Kara Trutnov. 💼

V rozhovoru Tomáš Raška otevřeně vysvětluje, že má rád příběhy tradičních českých značek, ale sentiment podle něj do investičního rozhodování nepatří. Klíčová jsou data, hluboká znalost byznysu a schopnost realisticky vyhodnotit, co ještě lze zachránit a co už ne. Zdůrazňuje také, že silná značka sama o sobě firmu nezachrání a že kapitál má být především nástrojem, ne cílem. Právě na tom Natland podle něj postavil svou specializaci: hledat příležitosti tam, kde ostatní vidí problém, ale jen tehdy, když dává smysl věřit trhu, týmu i samotnému byznysu. 📊

Velkou část rozhovoru věnujeme i dnešnímu světu: geopolitickým otřesům, křehkosti Evropy, rychlosti rozhodování, private credit, panice na trzích nebo proměně bydlení a developmentu v Česku. Tomáš Raška mluví bez obalu i o svých nejdražších chybách — včetně příběhu kolem online fashion a e-shopu Zoot — a vysvětluje, proč je někdy nejdůležitější poznat včas, kdy má smysl bojovat a kdy je naopak racionální pozici zavřít. 🌍📉

Řeč přišla také na mezigenerační předávání firem, práci s mladými lidmi, mentoring, vzdělávání a na to, proč by se na konci aktivní investorské kariéry klidně dokázal vrátit k učení. Je to rozhovor o kapitálu, odvaze, omylech, disciplíně i o tom, proč dnes nestačí být chytrý — je potřeba být také rychlý a flexibilní. 🎙️

Příjemný poslech.

#KlubRváčů #TomášRaška #Natland #byznys #investice #privateequity #development #ekonomika #geopolitika #privatecredit #podcast

Může Česká televize vlastnit jméno dnes již svého bývalého moderátora Václava Moravce? Komu patří duševní vlastnictví novináře – televizi nebo jemu samotnému? 🤔

Kauza odchodu Václava Moravce z ČT otevírá zajímavou otázku:

👉 Komu patří značka novináře?

👉 Médiu nebo samotnému člověku?

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme spor o ochrannou známku „Otázky Václava Moravce“ a ptáme se, jestli se veřejnoprávní instituce nepokouší nárokovat něco, co jí ve skutečnosti nepatří.

💡 Důležité je i uvědomění, že svět médií se změnil. Dříve rozhodovala distribuce. Dnes rozhodují lidé. Důvěra, autorita a osobní značka jsou silnější než vysílací frekvence. Média dnes nestojí na institucích, ale na osobnostech.👉 Co se stane, když tvář televize odejde?

👉 A není celý spor ukázkou toho, že tradiční média nechápou novou realitu?

V debatě zazní i paralely ze zahraničí (Tucker Carlson, Joe Rogan), doporučení pro Jaromíra Soukupa či kritika nejen manažerského přístupu ČT.

🔥 Blízký východ opět hoří. Nejen geopoliticky, ale doslova. Spojené státy spolu s Izraelem útočí na Írán, ale jaký je vlastně cíl celé operace? A proč se tolik amerických vojenských intervencí v posledních desetiletích nakonec proměnilo v geopolitický chaos?

V nové epizodě Devítiminutovky Klubu rváčů rozebírají Ondřej Koutník a Radek Pokorný dlouhodobý problém americké strategie: války, které začínají s velkými ambicemi, ale často bez jasného cíle a bez realistického plánu, jak konflikt ukončit.

Vracíme se od Vietnamu přes Irák a Afghánistán až po současný Írán a klademe nepříjemnou otázku: jde o hlubší problém fungování amerického státu a jeho institucí?

V debatě zazní i aktuální kontroverze kolem raketového útoku na íránskou dívčí školu, napětí uvnitř americké administrativy a role moderních technologií – včetně toho, že výběr některých vojenských cílů dnes pomáhá určovat software firem z oblasti umělé inteligence. 🤖

👉 Proč americké války často končí jinak, než bylo plánováno?

👉 Může současná operace proti Íránu dopadnout stejně jako Irák nebo Afghánistán?

👉 A není problém hlubší – v samotném rozhodovacím systému americké politiky?

Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🎙️ AI, propouštění a konec střední třídy? Umělá inteligence není hračka pro geeky. Začíná měnit samotnou strukturu ekonomiky.

V nové Nalejvárně Klubu rváčů se bavíme o tom, proč fintech skupina Block (Jack Dorsey) propustila tisíce lidí, a proč to trhy ocenily růstem akcií. Je to jen manažerská korekce, nebo začátek hlubší technologické nezaměstnanosti?

Probíráme, co AI znamená pro:

⚖️ advokacii a daňové poradenství

🏦 banky a fintech

💻 programátory a technologickou elitu

🏠 střední třídu a hypotéky

🧾 výběr daní a fungování státu

„Ten člověk to dělá měsíc. Software 20 minut. A teď – jak to prodám klientovi?“

Jedna z klíčových otázek není jen ekonomické povahy. Co se stane, když firmám porostou marže, ale domácnosti budou utrácet méně, protože roboti peníze nepotřebují? 🤔

Co to udělá se státem? Se sociálním systémem? Se smyslem práce?

Dotýkáme se i střetu mezi společnosti Anthropic (Claude) a Trumpovou administrativou 🇺🇸 – může soukromá firma přibrzdit militarizaci AI? 🛰️ A co když ji stejně nahradí někdo jiný?

A nakonec to nejdůležitější:

Nejde jen o technologie. Jde o hodnoty.

📌 Sledujte nás, pokud vás zajímají následující témata:

#AI #ekonomika #nezaměstnanost #Block #fintech #střednítřída #technologie #geopolitika #regulace

Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🚀 Válka v Íránu destabilizuje region Blízkého východu a ovlivňuje celosvětovou bezpečnost a geopolitickou situaci.

⚖️ V novém díle podcastu Klub rváčů se Ondřej Koutník a Radek Pokorný podívali na tektonický konflikt trochu jinak - nikoliv z hlediska vojenského nebo strategického, ale z hlediska mezinárodního práva.

Proč? Protože tohle téma se přímo dotýká České republiky. Jako malý stát jsme existenčně závislí na tom, že pravidla platí pro všechny.

V nové Devítiminutovce tedy řešíme:

🥊 Byly vůbec splněny podmínky sebeobrany podle Charty OSN?

🥊Co přesně řekl Rubio — a proč to z právního hlediska nestačí?

🥊 Co by se stalo, kdyby si Německo dnes řeklo o Sudety?

🥊 Proč je systém vytvořený OSN tím nejlepším možným, byť nedokonalým, řešením?

🥊 Proč čeští politici a veřejnost mezinárodnímu právu tak málo rozumějí — a proč je to problém?

Disclaimer: Toto není obhajoba íránského režimu, který je zločinný. Ale zločinnost režimu automaticky a bez pravidel nezakládá právo jiného státu na útok — to platilo u Saddáma, Kaddáfího i ajatolláhů.

Sledujte nás na YouTube, poslouchejte na Spotify a Apple Podcasts. A čtěte Newsletter Klub rváčů na Substacku.

#Írán #MezinárodníPrávo #KlubRváčů #USA #Izrael #Geopolitika

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme pozoruhodný rozhovor konzervativního podcastera Tuckera Carlsona s americkým velvyslancem v Izraeli Mikem Huckabeem a jeho politické a mediální dopady. 🇺🇸🌍

Nezabýváme se samotným izraelsko-palestinským konfliktem, ale otázkou, co se stane, když politik začne věřit, že má v médiích spojence místo kritického novináře. A především, co se stane, když se váš „kumpán ve lži" nakonec obrátí proti vám. 👉

Carlson během interview vypáčil z velvyslance de facto prohlášení, že Izrael má nárok na území celého arabského poloostrova od Nilu po Eufrat. Což okamžitě vyvolalo silné reakce v USA i arabském světě. Zajímavé je, že se o této ožehavé kauze v českých médiích téměř nemluví.

V Devítiminutovce mimo jiné zazní:

- proč rozhovor otřásl částí trumpovského MAGA tábora,

- proměnu Tuckera Carlsona od hvězdy Fox News k samostatnému mediálnímu hráči,

- otázku, proč mají USA financovat bezpečnostní zájmy Izraele, zatímco doma neřeší vlastní problémy,

- a také selhání americké diplomacie v přímém přenosu.💬

Mluvíme také o širších politických důsledcích pro Donalda Trumpa a rozpadu jeho mediální podpory. Kauza Epstein, soudní sestřel cel a teď výpadek oddaného mediálního souputníka do vlastních MAGA řad. Není toho málo pro Trumpovu administrativu.

🎧 Poslechněte si novou Devítiminutovku — rychlý briefing o médiích, geopolitice a okamžiku, kdy se vlastní informační zbraň obrátí proti svému „vynálezci".

🎙️ Rozhovor s Václavem Dejčmarem není o tipech na akcie ani o rychlých výnosech. Je o tom, jak přemýšlet ve světě, kde se rozpadají penzijní systémy, algoritmy deformují realitu a pozornost se stává nejvzácnější komoditou. O svobodě, riziku a dlouhé hře.📊 Proč by měla být maturita z matematiky povinná? Protože investování už není volba, ale nutná dovednost. Penzijní jistoty mizí a každý z nás bude závislý na tom, jak pochopil pravidla hry – inflaci, diverzifikaci a pravděpodobnost. Matematika tu není o vzorečcích, ale o myšlení.💼 Bohatství není status, ale čas. Dejčmar otevřeně říká, že podniká proto, aby nebyl nikomu zodpovědný a mohl si vybírat, čemu a komu věnuje svou energii. Peníze jsou nástroj. Skutečným cílem je kontrola nad vlastním časem a pozorností ⏳.🧠 Dotýkáme se i krize duševního zdraví. Deprese, úzkosti, farmakorezistence. Pro část lidí klasická léčba nefunguje a je nutné hledat nové cesty. O psychedelikách se tu mluví bez senzací – jako o nástroji, který může u úzké skupiny pacientů snížit utrpení, pokud je používán odborně a bezpečně.📚 Bez jazyka není hluboké myšlení. TikTok dává informace, ale ne porozumění. Literatura je nenahraditelná – pomáhá stavět vnitřní mapu světa v době chaosu. A sociální sítě? Ty jsou nastavené tak, aby maximalizovaly pozornost, ne pravdu, a systematicky posilují konflikt a extrémy.🌍 A co geopolitika? Trump není konec civilizace, ale stresový test systému. Otázka není, jestli je dobrý, ale jestli Západ obstojí. Rodí se hrdinové až ve chvíli, kdy čelí něčemu, co nemůžou vystát? I tohle řešíme v jednom z nejotevřenějších rozhovorů poslední doby.

🌍 Může se Kanada přiblížit Evropě víc než kdy dřív? A vzniká nový obchodní blok, který změní světovou ekonomiku?

V nové epizodě se Ondřej Koutník a Radek Pokorný podívali na překvapivý geopolitický posun posledních měsíců: kanadský premiér Mark Carney rozjíždí jednání o propojení Evropské unie s indo-pacifickým obchodním blokem (CPTPP).

V době rostoucího protekcionismu a obchodních tlaků ze strany USA hledají tzv. „middle powers“ nové aliance a snaží se stabilizovat globální obchodní systém. 🇨🇦🇪🇺🌏

Probíráme, proč až 46 % Kanaďanů podle průzkumů zvažuje členství v EU, jak Donald Trump paradoxně urychlil kanadský geopolitický obrat a proč právě bývalý guvernér centrálních bank Mark Carney staví síť nových obchodních partnerství napříč světem — od Evropy přes Indo-Pacifik až po Latinskou Ameriku.

Vysvětlujeme také, co je CPTPP, jak velkou ekonomickou sílu představuje (15 % světového HDP a téměř 600 milionů lidí) a proč se k němu upíná i Ukrajina. 📊

Klíčovým tématem je tzv. pravidlo původu (rules of origin) — nenápadný technický detail, který může zásadně zjednodušit globální dodavatelské řetězce. Pokud se EU a CPTPP dokážou dohodnout na jejich propojení, firmy by mohly vyrábět napříč kontinenty téměř jako v jednom ekonomickém prostoru.

Co by to znamenalo pro Evropu, světový obchod i smysl Trumpových cel? A je Kanada kulturně i politicky Evropě blíž, než jsme si dosud připouštěli?

🎙️ Devítiminutovka o nové ekonomické mapě světa, vzestupu středních mocností a o tom, proč se globalizace možná právě přepisuje — tentokrát bez dominance USA či Číny.

🎙️ Nervózní trhy, AI bublina a dvourychlostní Evropa

Milí přátelé, vítejte u nové epizody Klubu rváčů.

S Radkem rozebíráme napjatou situaci na finančních trzích 📉, tlak geopolitiky na svět peněz 🌍, rizika boomu umělé inteligence 🤖 a stále konkrétnější obrysy dvourychlostní Evropy 🇪🇺.

🇺🇸 Amerika pod tlakem

Americký dluh byl roky bezpečným přístavem. Jenže globální tok kapitálu se mění.

Japonsko vrací peníze domů. Čína snižuje dolarovou expozici a přesouvá rezervy do zlata. Výsledek? Tlak na růst amerických výnosů.

👉 Spojené státy dnes platí na úrocích víc než na armádu.

👉 Nejde o kolaps dolaru, ale o cenu peněz.

👉 A dražší peníze znamenají tlak na akcie i valuace.

„Patnáct let šla diskotéka nahoru. Až se stáhne voda, uvidí se, kdo plaval nahý.“

🤖 AI: revoluce nebo systémové riziko?

Umělé inteligenci dnes úplně nerozumí ani její tvůrci. Přesto Magnificent 7 lijí do AI stovky miliard dolarů.

Proč?

Protože kdo se nepřidá, automaticky vypadne ze hry.Jenže všichni vědí, že nakonec přežije jeden, maximálně dva standardy. A pokud padne jeden z gigantů, nemusí padnout sám. Rok 2008 nám ukázal, jak vypadá svět, kdy nikdo neví, co má kdo v bilanci.

🇪🇺 Dvourychlostní Evropa je tady

Zatímco Amerika řeší výnosy a Čína přeskupuje rezervy, Evropská unie plánuje hlubší integraci.

Ursula von der Leyen mluví o mechanismu enhanced cooperation – tedy o možnosti, aby skupina států postupovala rychleji bez čekání na všechny.

To může znamenat:

užší jádro v oblasti kapitálových trhů 💶

harmonizaci pravidel

společné financování strategických projektů

„Dvourychlostní Evropa už není teorie, ale realita.“

Pro Česko je to zásadní otázka. Ve světě dražších peněz, geopolitického napětí a technologických závodů si malá otevřená ekonomika nemůže dovolit stát stranou.

🎯 Je pro nás klíčové být v jádru EU!

Tentokrát jsme propojili dva zdánlivě vzdálené příběhy. Novou dokumentární minisérii Bohyně Slavie o ženském týmu SK Slavia Praha a kauzu Jeffreyho Epsteina.

⚽ Ondřej byl na předpremiéře dokumentu Bohyně Slavie (produkuje David Ondříček, autory jsou oceňovaní dokumentaristé Linda Kallistová a Tomáš Klein, premiéra 20. února na Oneplay). Série ukazuje nejen zákulisí ženského fotbalu, ale především osobní a životní příběhy hráček – partnerství dvou žen, komplikované mateřství, těžká zranění či vyrovnávání se s traumatem.

Součástí je i otevřené zpracování případu bývalého trenéra ze Slovácka, který tajně natáčel hráčky ve sprchách a byl za to odsouzen.

🌍 A odtud jsme se dostali k širšímu tématu – k příběhu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ne jako k bulvární detektivce o tom, kdo byl na jeho ostrově, ale jako k širší hodnotové otázce: Jak mohla taková věc vůbec vzniknout?

Mluvíme o mužské dominanci, o atmosféře, která dlouho tolerovala nepřijatelné chování, o kultuře mlčení a o tom, proč problémem nejsou jen jednotlivci, ale i společnost, která je ochotná takové věci „přehlížet“.

Kde končí osobní selhání a kde začíná systém?

Proč nestačí říkat „to se mě netýká“?

A jaké hodnoty bychom měli být schopni bránit i bez zásahu policie?

Užijte si poslech, ahoj OndřejPartnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🎙️ Nová Devítiminutovka Klubu rváčů je venku. Ondřej Koutník a Radek Pokorný se tentokrát dívají na trhy v momentě, kdy přichází propad velkých technologických firem 📉.

Řešíme, jestli se z CAPEXu – obřích investic do AI, datových center a technologií – nestává nový strašák investorů a proč se může zdát, že se „to celé sype“, i když důvodů je víc než jeden 🤔.

💸 Dostáváme se i ke kryptu a Bitcoinu. Proč je podle Radka problém vůbec určit jeho férovou hodnotu? Je to ochrana před inflací, nebo jen vysoce spekulativní kus softwaru 🎰?

Bavíme se o přehnaných predikcích, koncentraci držby, možných rizicích i o tom, proč spousta lidí vlastně investuje do něčeho, čemu do hloubky nikdo úplně nerozumí.🌍

V závěru přidáváme širší kontext: geopolitická nervozita, přesuny kapitálu z USA do Evropy a Asie a rozdíl mezi Big Tech a firmami, které sázejí na stabilitu a dividendy. Proč Apple zatím drží, zatímco ostatní padají? A co to říká o stavu trhu jako celku?

Poslechněte si Devítiminutovku 👀📊.

🇺🇸🎙️ Je tu letošní první Nalejvárna Klubu rváčů, ve které jsme si povídali s marketérem Markem Hančem (jehož agentura Hero & Outlaw produkuje náš podcast) o dění ve Spojených státech a pozici amerického prezidenta Donalda Trumpa před důležitými „midterms“ volbami letos na podzim.

Volby se uskuteční 3. listopadu 2026 a představují klíčový test moci uprostřed prezidentského mandátu. Volí se celá Sněmovna reprezentantů (435 křesel), 35 ze 100 senátorských mandátů (33 řádných a 2 zvláštní volby) a zároveň 39 guvernérů spolu s tisíci dalších státních a lokálních funkcí, včetně generálních prokurátorů, tajemníků státu, soudců a zákonodárců.

Výsledek rozhodne o tom, kdo ovládne Kongres, a tím i o schopnosti administrativy Donalda Trumpa prosazovat zákony, rozpočet a personální nominace; případná ztráta většiny v jedné komoře by otevřela prostor pro vyšetřovací slyšení a právně vynutitelná předvolání, tedy výrazné institucionální zpomalení vlády.

„Pokud demokraté vyhrají? Moje predikce je, že se pokusí o impeachment,“ tipuje v podcastu Marek Hanč.

Podívejte se na číslaprůzkumu YouGov:

Trump a Republikáni podle něho začínají ztrácet podporu . „Má nejnižší approval rating v historii – dnes už nižší než na konci prvního mandátu, kdy byl nejslabší. Když se v Americe řeší crisis of affordability – drahé potraviny či bydlení – on to shodí jako hoax a téma pohřbí. Ekonomiku nejede,” zazní v rozhovoru.

Přitom problém inflace nemizí. Ba naopak. „Když spustí cla, ceny zase rostou. A i část MAGA mu to začíná vyčítat – protože lidi vidí, že jejich život se nezlepšuje,“ popisuje Marek. K tomu přidejme šílenosti odehrávající se v Minneapolis a dvě vraždy na ulici, kterých se dopustili příslušníci ICE milicí.

Život v Americe není snadný – a to je podstata Trumpova vítězství. „Lidé ten systém nenávidí a hledají cestu, jak ho vyhodit do povětří. Zahraniční politika je nezajímá. Grónsko není téma – podle průzkumů má minus 33 %. Běžný Američan nechápe, proč by měl obsazovat území spojenců. Zahraniční politika nikdy nevyhrává volby. Tečka. Volby rozhoduje ekonomika,“ říkáme v podcastu.

Trumpovo nestabilní a nepředpovídatelné chování přestává dávat smysl i velkému byznysu. „Setkání v Davosu mělo být o AI, ale to téma úplně vyšumělo — místo toho Trump strhl pozornost na sebe a zahraniční témata typu Grónsko, které ale Američany nezajímá,“ odkazuje Marek k číslům z výše citovaného průzkumu.

I na mediální scéně je znát jistý odklon. „Slavný podcaster Joe Rogan začíná couvat – ne proto, že by přestal být MAGA, ale protože vyhodnocuje, kdy je výhodné držet si odstup. Tím ale dává signál ostatním: z té lodě se dá vyskočit. A tenhle efekt se začíná šířit,“ zazní během rozhovoru.

Toto je jen ochutnávka, pusťte si celou epizodu!

🚄🇪🇺 Rýsuje se dvourychlostní Evropa? Skupina šesti zemí v čele s Německem a Francií přišla s plánem, jak reagovat na geopolitický tlak Trumpovy Ameriky, Číny či Ruska. Otevírá se debata o užším jádru států, které budou postupovat rychleji a důkladněji v integraci – zejména v oblasti obrany, financí či strategické autonomie v podobě přístupu k nerostným surovinám.Inspirací pro naši debatu v nové Devítiminutovce Klubu rváčů byla esej historika Tonyho Judta Velká iluze, napsaná už v roce 1996 - tedy ještě před rozšířením EU. Judt už tehdy varoval, že začlenění východní Evropy může narazit na limity solidarity a politické soudržnosti. Dnes se k těmto obavám Evropa znovu vrací – tentokrát pod tlakem reality.Problémem není jen Maďarsko nebo Slovensko. Nedůvěra vůči východním členům roste i kvůli opakované neschopnosti postupovat jednotně v krizích: od migrace přes Ukrajinu až po otázky financování a bezpečnosti. Západní státy přitom dlouhodobě financují soudržnost Unie – jen do Česka přišlo ze západu přes 1 200 miliard korun. Přesto se dnes Česko řadí mezi nejvíce euroskeptické země EU.V současnosti se formuje skupina šesti států, které zvažují užší spolupráci: Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko a Polsko. Ve hře je unie kapitálových trhů, posílení role eura, nezávislý evropský platební systém, koordinace obrany i společné zajištění kritických surovin. To jsou projekty, které mohou zásadně změnit ekonomickou a bezpečnostní mapu Evropy.Pro Česko by bylo obrovsky problematické, kdybychom zůstali mimo tuto hru. Důvodů, proč mít obavy, je několik. Nemáme euro. Veřejnost je vůči hlubší integraci dlouhodobě skeptická. A politická reprezentace si z kritiky EU udělala návyk. Jenže bez hlubší integrace – jednotných pravidel, kapitálových trhů a rychlého rozhodování – Evropa v novém světě neobstojí.Je za minutu dvanáct. Dvourychlostní Evropa není jen teoretická hrozba, ale realistický scénář.

🥊 „Mother of all deals," zaznělo v Davosu. Nová Devítiminutovka Klubu rváčů o chystající se obchodní megadohodě mezi EU a Indií.

Setkání mocných v Davosu v čele s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ovládlo agendu uplynulých dnů. Zaujalo nás téma chystajícího se podpisu dohody mezi EU a Indií, kterou šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na World Economic Forum (WEF) označila za „matku všech dohod“.

V nové Devítiminutovce jsme probrali základní aspekty rodícího se obchodního paktu označovaného jako FTA, kterou mají lídři EU a Indie podepsat na konci ledna.

V podcastu zazní, pro jaká evropská odvětví bude dohoda klíčová, proč FTA neobsahuje sektor zemědělství či jak se ochrání duševní vlastnictví a ochrání toky dat.

Řešili jsme i to, jak se do obchodování mezi EU a Indií promítne takzvané uhlíkové clo, aby indické průmyslové firmy čelily podobným emisním regulím jako evropské konglomeráty. Vynechat nešlo ani téma indické spolupráce s Ruskem, od kterého Indie nakupuje zejména ropu a zbraně.

Tady je několik zajímavých čísel vycházejících ze studie Konfederace indického průmyslu India - Europe Report 2025):

Obchod se zbožím mezi EU a Indií dosáhl v posledním fiskálním roce výše zhruba 124 miliard eur, čímž se EU stala pro Indii největším obchodním partnerem pro zboží. Indie si udržuje mírný obchodní přebytek.

Export z Indie do EU: Indie vyvezla zboží za 75,85 miliardy USD, což představuje přibližně 17 % jejího celkového exportu. Hlavními položkami byly ropné produkty, stroje a zařízení a organické chemikálie.

Import z EU do Indie: Indie dovezla zboží v hodnotě 60,68 miliardy USD. Dominovaly dovozy perel a drahých kamenů, strojů, letadel a automobilových dílů.

Investice: EU je předním zahraničním investorem v Indii, se zásobou přímých zahraničních investic dosahujících 140,1 miliardy EUR v roce 2023. V Indii působí více než 6 000 evropských firem.

Dohoda mezi EU a Indií si klade za cíl odstranit tarifní i netarifní překážky a posílit odolnost dodavatelských řetězců.

Vítězné sektory: Evropské firmy získají lepší přístup na obrovský indický trh, zejména v segmentu služeb, technologií a dopravy. Očekává se, že dohoda na druhé straně pomůže indickému textilnímu, farmaceutickému a strojírenskému průmyslu na trhu EU.

Regulační překážky: Přetrvávají diskuse ohledně citlivých témat, jako jsou cla na automobily, víno a lihoviny, a indické obavy z uhlíkového cla (CBAM).

Od 1. ledna 2026 EU suspendovala všeobecný systém preferencí (GSP) pro 87 % indického exportu, což znamená, že indické zboží nyní čelí vyšším, plným tarifům.

Užijte si poslech, ahoj Ondřej

📲 Síť X

https://x.com/ondkout

https://x.com/tomasek2006

👀 Instagram / podcastklubrvacu

V nové epizodě Klubu rváčů jsme přivítali člena Evropské komise a někdejšího ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, který k nám do studia dorazil v geopoliticky a bezpečnostně ožehavé době. 

USA zajaly venezuelského diktátora Madura, americký prezident hrozí spojencům v NATO převzetím kontroly nad Grónskem, Čína a Rusko se rozpínají v Africe a na dalších kontinentech… Zkrátka bylo o čem povídat, tím víc, že do portfolia českého eurokomisaře spadá budování ekonomické diplomacie EU ve světě včetně území Grónska.  

Grónsko není na prodej

Evropská unie v Grónsku nezastává roli pozorovatele, ale je tam přítomná institucionálně i projektově. 

„Grónsko je součástí mého portfolia jako přidružené zámořské teritorium a je pro Evropu strategicky velice důležité. Evropská komise působí v hlavním městě Nuuk už od roku 2024 a připravuje projekty při plném respektu k mezinárodnímu právu, suverenitě a právu Gróňanů rozhodovat o své budoucnosti,“ uvedl v podcastu Síkela. 

Evropské projekty na největším světovém ostrově míří na posílení ekonomiky – od kritických surovin přes digitalizaci po energetiku. 

Česká a evropská značka

Síkela má ve svém poli působnosti na starost 106 zemí. Loni jich pracovně navštívil 30, velkou porci času strávil mimo hranice Evropy, v Bruselu pobyl pouze čtyři víkendy. 

V rozhovoru jsme se pobavili o tom, jak ve světě funguje síla značky České republiky. „Být komisař z Česka je dnes výhodou — nemáme koloniální minulost a české firmy mají ve světě velmi dobrý zvuk,“ popisoval ve vysílání. 

V řadě regionů to snižuje přirozenou nedůvěru, se kterou se setkávají bývalé koloniální mocnosti. Český průmysl a technologie jsou vnímány jako součást západní kvality, ne jako nástroj dominance. Pro firmy to není zanedbatelný faktor, zvlášť v projektech, kde se kombinuje politika, finance a dlouhodobý závazek.

Síkela zdůraznil, že Evropa ve světě sílí a její jméno je čím dál atraktivnější. Na rozdíl od jiných mocností typu Číny, Ruska, USA či Indie na to nejde starý kontinent silou, ale spíše budováním partnerství. Důraz se klade na hodnoty.

V zemích a regionech poznamenaných klimatickou krizí podle eurokomisaře rezonuje přístup EU k ochraně přírody a klimatu. 

„Evropský přístup k otázkám, jako je klimatická změna, migrace nebo udržitelný rozvoj, vyvolává zájem v Africe, Latinské Americe, Karibiku i Pacifiku, protože nabízí partnerství, ne diktát. Právě tato nabídka společného rozvoje a respektu k suverenitě je důvodem, proč poptávka po Evropě ve světě roste, i přes tvrdou a často nekalou geopolitickou konkurenci,“ pronesl někdejší ministr průmysl a obchodu.

Ne charita, ale investiční hráč

Iniciativa zvaná Global Gateway, která spadá pod Jozefa Síkelu, není dle jeho slov rozvojová pomoc starého typu. Je to nástroj, který propojuje evropské firmy, kapitál a politické zájmy. Pro Česko to znamená možnost účasti na projektech, které by čistě v národním rámci nebyly realizovatelné – často ve spolupráci s Evropskou investiční bankou.

Evropa podle Síkely nefunguje jako rozvojová kasička bez návratnosti.

Jedním z velkých témat našeho rozhovoru bylo budování a posilování vlivu Evropy ve světě a soupeření s mocnostmi na různých kontinentech. Detailně jsme se podívali na geopolitické závody v Africe, ve střední Asii či v Karibiku.

Podobnou logiku Evropa uplatňuje i ve střední Asii. Regionu, který je geopoliticky exponovaný a dlouhodobě podinvestovaný.

„V tomto regionu vidíme obrovský potenciál: mladé, ambiciózní společnosti v geopoliticky složitém prostoru mezi Ruskem, Čínou, Íránem a Afghánistánem, kde evropské technologie zásadně mění energetiku, konektivitu i přístup ke vzdělání. To, že se tato řešení šíří dál a přijímají je další země, je dobrou zprávou nejen pro region, ale i pro evropské firmy a evropskou ekonomiku,“ pronesl Síkela. 

Toto byla jen ochutnávka. Poslechněte si tady, na YouTube či v podcastových aplikacích celý rozhovor s českým eurokomisařem Jozefem Síkelou. 

Mějte se dobře, ahoj Ondřej

Je tu nová Devítiminutovka Klubu rváčů, ve které jsme se podívali na téma, které v české debatě zapadá a média mu nevěnují zvýšenou pozornost. Přitom jde o největší obchodní dohodu v historii Evropské unie, která pomůže i českému byznysu a průmyslu.

Oč jde: Evropská unie se před několika dny dohodla se státy Jižní Ameriky v uskupení zvaném Mercosur (Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay a Bolívie) na vytvoření největší zóny volného obchodu na světě – trhu s více než 700 miliony lidí. Už dnes dosahuje vzájemný obchod hodnoty 111 miliard eur ročně, a to ještě před vstupem dohody v platnost.

Pro EU je to miliardový jackpot hned v několika rovinách.

Zaprvé: otevření nových trhů pro evropský průmysl, zejména strojírenství a automobilový průmysl.

Zadruhé: strategické suroviny – země Mercosuru disponují zhruba 40 % světové produkce lithia, klíčového kovu pro energetiku, baterie a obranný průmysl.

Zatřetí: geopolitický signál. Zatímco USA sázejí na cla a protekcionismus, EU dává najevo, že chce otevřený obchod a diverzifikaci. Navíc si tím Evropa sníží závislost na technologiích a surovinách z Číny.

Dohoda samozřejmě nebyla snadná a připravovala se 25 let. Dlouho ji blokoval odpor části evropských zemědělců, zejména ve Francii a Itálii, objevily se také spory o ochranu Amazonie a ekologické závazky. Itálie na přelomu roku ale změnila postoj – a tím se otevřela cesta k finálnímu schválení. Tahounem celého procesu byli Němci.

Ano, dohoda má citlivá místa a vyvolává politické konflikty - zejména s ohledem na jihoamerickou konkurenci pro evropské zemědělce, i je však EU ošetří. Zejména ve Francii to bylo politicky ožehavé.

Nicméně v době, kdy se svět tříští na různé celky a bloky a obchod se mění ve zbraň, je obchodní pakt s Mercosur klíčový a strategicky nanejvýš důležitý krok. Tím víc v době Trumpova protekcionismu a rostoucí závislosti Západu na čínských nerostných surovinách.

Celý kontext a detaily najdete v nové Devítiminutovce Klubu rváčů.

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů se věnujeme Venezuele a otázce, jak se tamní vývoj může dotknout i Česka a našeho regionu. 

V české debatě se často vytrácí základní rámec: právo – ať už mezinárodní, nebo v rámci státu – existuje proto, aby vyrovnávalo nerovnost moci. Aby slabší měli šanci se bránit silnějším. Jakmile se tento princip rozbije, v ohrožení jsou všichni. Dopadá to především na menší státy, tedy i na Česko.

Ano, režim Nicoláse Madura byl zločinný. Ano, Venezuela je příkladem rozvráceného státu, narkodiktatury a dlouhodobého porušování lidských práv. To ale samo o sobě nedává žádnému státu právo porušovat základní pravidla mezinárodního řádu. Charta OSN umožňuje použití síly jen ve dvou jasně vymezených případech – a Venezuela do nich nespadá.

Jakmile začneme připouštět logiku „silnější má pravdu“, přestává mít smysl mluvit o demokracii, legitimitě nebo ochraně menších zemí. Přesně to vystihuje i citát z aktuální článku publicistky Anne Applebaum: „Jestliže začne platit, že právo má ten silnější a že si USA mohou ve své sféře vlivu dělat cokoli, pak přestává mít smysl mluvit o demokracii, transparentnosti nebo legitimitě. Hlasy lidí z menších zemí se nepočítají – nedostanou žádnou skutečnou roli. Jejich zájmy nezajímají ani nadnárodní firmy, které chtějí jejich suroviny, ani imperiální lídry, kteří potřebují dobyvačnou propagandu, aby si doma udrželi moc.“

A je tu ještě jeden rozměr, který často uniká. Jak se stát chová navenek, tak se dříve či později začne chovat i dovnitř. Hodnoty nejde oddělit na „zahraniční“ a „domácí“. Historie ukazuje, že porušování práva začíná vždy u těch slabších.

Co si z toho vzít? Radovat se z toho, že někde jinde padl diktátor takovým způsobem, jak bylo výše popsáno, není pro malé evropské státy dobrá zpráva. Naopak. Je to varování, že svět se může posouvat směrem, kde pravidla přestávají chránit slabší a začínají sloužit silnějším. Ostatně stačí se podívat, jakou rétorikou se americký prezident Trump ohání v případě Grónska a Dánska. 

Nejde o Venezuelu. Jde o to, jaký svět si jako menší země můžeme dovolit akceptovat – a jaký už ohrožuje naši vlastní bezpečnost, svobodu a budoucnost.

Milí přátelé, vítejte v novém roce! S Radkem jsme chtěli letopočet 2026 v Klubu rváčů odstartovat rozhovorem se silnou osobností. Proto máme radost, že naše pozvání přijal host, který je v Česku spojovaný hlavně s největším tuzemským skiareálem. Jak ale v rozhovoru uslyšíte, jeho skutečná síla a jmění vyrostly především v bankovním byznysu.Bylo nám ctí vyzpovídat u mikrofonu česko-slovenského miliardáře, akcionáře skupiny J&T a spolumajitele několika lyžařských areálů v Česku, na Slovensku i v Alpách Igora Rattaje.

Milí přátelé,Vánoce jsme v Klubu rváčů pojali bilančně a s výhledem do příštích dvanácti měsíců. Symbolicky jsme vánoční Nalejvárnu otevřeli knihami. Ne jako dekorací pod stromeček, ale jako svým způsobem varováním. Radek mi zabalil Vzestup a pád třetí říše od Williama L. Shirera – knihu o tom, jak nenápadně a systematicky může společnost sklouznout k autoritářství. Jde o analýzu, jak Adolf Hitler téměř uspěl ve své snaze dobýt svět.Já jsem Radkovi dal knihu Píseň proroka od irského spisovatele Paula Lynche, dystopii zasazenou do dnešního Irska, která není ani tak o diktatuře jako takové, ale o lidské psychologii, o odmítání uvědomovat si realitu. Výstražným vzkazem působí i druhá kniha, kterou Radkovi Ježíšek donesl. Spis Když vyhraje Rusko od německého politologa Carla Masaly popisuje možný scénář vývoje bezpečnostní situace v Evropě v případě, že američtí a evropští politici a diplomaté nepřistoupí k ráznější akci vůči Moskvě.Zmíněné knihy jsou mimo jiné připomínkou, že svoboda, demokratické instituce a zdravý rozum nejsou samozřejmostí, jak se na první pohled může zdát.Na tomhle půdorysu jsme se dostali k bilanci světa kolem nás. Shodli jsme se, že uplynulý rok ukázal, jak křehké jsou věci, které jsme považovali za dané a samozřejmé. Ve Spojených státech sledujeme zpochybňování základních faktů, vědy a zdravotnictví. V Evropě zase narůstá únava, vnitřní napětí a pocit, že „to všechno nějak dopadne“. Jenže ono to samo od sebe nedopadne. Jak zaznělo v debatě, že když je pravda horší než lež, tak jenom snům věřit chceš - jak zaznívá v jedné písni od Lucie Bílé. Dostali jsme se i k výhledu roku 2026. Pro Evropu to bude test. Pokud má obstát mezi Spojenými státy a Čínou, nemá jinou cestu než hlubší integraci. Ne z ideologických důvodů, ale z čisté logiky moci, ekonomiky a bezpečnosti. Velké státy se dříve či později přestanou ptát a začnou rozhodovat. Kdo nebude čitelný, stabilní a schopný mluvit jedním hlasem, ten nebude brán vážně. To není vyhrožování, ale popis reality, kterou vidíme už dnes.Dotkli jsme se také investic a ekonomiky. Připomněli jsme, že trhy jsou cyklické a že příběh „tentokrát je to jiné“ tu už byl mnohokrát. Růst tažený úzkou skupinou titulů, ignorování ziskovosti a víra, že ceny mohou růst donekonečna, nejsou nové jevy. Důležité je být rozvážný, trpělivý a pochopit eventuelní rizika.Pozitivní kapitolou příštího období by mohla být energetika. Vývoj na trhu s plynem, postupné dohánění přenosových investic v Německu a signály z forwardových cen naznačují, že elektřina by v příštích letech nemusela být tak drahá, jak se ještě nedávno zdálo.Silným momentem debaty byla Ukrajina. Ne jako abstraktní téma zahraniční politiky, ale jako elementární otázka bezpečnosti. Stačí se podívat na mapu Evropy. Pokud Ukrajina padne, prostor mezi námi a Ruskem se dramaticky zmenší.Na závěr zazněl prostý vánoční vzkaz: užívat si každou minutu, kdy jsme zdraví a s lidmi, na kterých nám záleží. A k tomu si třeba doma pověsit na zeď mapu Evropy a občas se na ni podívat… Pomůže to držet perspektivu.Končící rok 2025 byl z našeho pohledu intenzivní. Natočili jsme 57 epizod, tedy víc než má rok týdnů. Když jsem si jednotlivé rozhovory projížděl, došlo mi, že už nejde jen o podcast v úzkém slova smyslu. Vzniklo malé médium, prostor, kde se potkává byznys, ekonomika, geopolitika, energetika, investice i česká realita. U mikrofonu se vystřídali šéfové bank, podnikatelé, manažeři, ekonomové, datoví analytici, lidé z energetiky i vysoké evropské politiky. Vyrobili jsme předvolební minisérii postavenou na datech agentury NMS, rozjeli jsme nové formáty Devítiminutovku a Inkubátor. Velký úspěch přišel s koncem roku, když jsme se dostali s podcastem do nabídky největší české online platformy Oneplay.Děkujeme všem, kdo nás letos poslouchali, sledovali a podporovali. Děkujeme týmu, bez kterého by Klub rváčů nevznikal. A těšíme se na další rok!Ondřej a Radek

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů jsme se podívali na téma zmírnění plánu Evropské unie na konec výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. V kontextu celosvětového trhu, vývoje moderních technologií a cel. Měli bychom proti Číně a spol. v oblasti vývoje elektrických aut bojovat nebo se spíše snažit to od nich okoukat a konkurovat jim evropskou moderní cestou? Pusťte si náš nový díl!

Milí rváči, vitejte u nové epizody podcastu Klub rváčů, do kterého jsme si pozvali bývalého českého fotbalového reprezentanta a nyní úspěšného podnikatele Iva Ulicha. Ten stojí v čele skupiny s miliardářem Ondřejem Tomkem, vítězem Zlatého míče Pavlem Nedvědem a podnikateli Pavlem Rejchrtem a Radkem Šenkem, která získala majoritní podíl ve fotbalovém klubu FC Hradec

Králové. Čim déle s Ivem Ulichem mluvíte, tím víc zjištujete, že jeho příběh neni klasická fotbalová kariéra s povinným dovětkem „a pak přišlo podnikánf". Je to naopak: Ivo Ulich měl od začátku plán, který

podpořil disciplínou a neustálou chutí objevovat nové věci a získávat další zkušenosti. Ulich strávil sedm let v české lize v Hradci a Slavii, aby pak zamířil do zahraničí - čtyři roky v německé Bundeslize v týmu Borussie Mönchengladbach, krátkou epizodu v japonském Vissel Kobe a nakonec angažmá v Dráždanech. Jak popsal v našem podcastu, po celou dobu hráčské kariéry věděl, že ho sport nebude živit věčně. Paralelně s fotbalem rozbíhal od roku 1997 rodinnou firmu a investoval do prvních nemovitostí. „Nechtěl jsem po kariéře skončit s prázdnýma rukama," fiká

dnes. „Sport může skončit kdykoli - a musí být na co navázat." Ten okamžik přišel, když měl ještě jistou smlouvu a možnost pokračovat v profi fotbale. Ulich ale zvolil návrat domú. „Motivace se vytrácela. Chtěl jsem se zapojit do dění ve firmě a dál ji budovat,"

popisuje. Podobně přímočarý byl i v učení se cizích jazyků, s čímž mají někteří čeští hráči překvapivě problémy i dnes. „Nevěděl jsem, kam pújdu. Chvíli to vypadalo na Francii, tak jsem si koupil

francouzský slovník. Nakonec jsem šel do Německa, ale tedy němčinu jsem nikdy moc nemusel. Tak jsem si na dovolené vypsal základní věty a učil se. A v Německu jsem šel do banky sám - praxí

se člověk naučí nejvíc." Po několika měsících už dával první rozhovor v němčině. Sice mohl zústat v německé lize, ale zvítězila touha po poznání. Misto Německa si vybral fotbal v Japonsku. „Do Japonska se člověk jen tak nedostane," řiká. Fascinovala ho tamní mentalita - pozitivní, pracovitá a kolektivní. Dělníci, kteří se ráno na stavbě společně rozcvičují. Obsluha na pumpě, která vám v několika lidech obsluhuje auto. „Zajímavý kapitalismus, trochu mixnutý komunismem," směje se. I tahle zkušenost v něm posilila přesvědčení, že svět je potřeba pořádně poznat.

Zajímá vás, jak to probíhá v zákulisí miliardového podniku Formule 1? Radek Pokorný, člen etické komise Mezinárodní automobilové federace (FIA), se před pár dny vrátil z finálového závodu v Abú Dhabí, kde sledoval závěrečnou Velkou cenu sezony z míst, kam se běžný fanoušek nedostane. Téma nové Devítiminutovky Klubu rváčů tak bylo jasné.Po éře Maxe Verstappena (čtyři tituly v řadě) usedl na trůn britský jezdec Lando Norris – zástupce nastupující generace pilotů F1. A slavná stáj McLaren slaví návrat mezi elitu. Trvalo to šestnáct let.„Jsem členem etické komise FIA, takže mám přístup na všechna místa, kde závod probíhá. V Abú Dhabí byly mraky lidí. Sjeli se funkcionáři z celého světa, protože v Kazachstánu se volí nové vedení FIA,“ popsal Radek.Formule 1 tak nebyla jen sportovním finále – byla to i globální summitová platforma, kde se potkávají politici, sportovci a velký byznys. Silná byla i česká stopa. „Českou republiku zastupoval podnikatel Karel Komárek a jeho tým. A povedl se jim majstrštyk – hned první rok, kdy sponzorují McLaren, jejich tým vyhrál všechno, co mohl.“ Logo skupiny Allwyn českého miliardáře tak v přímém přenosu viděl celý svět.Mluvili jsme i o tom, jak FIA řeší udržitelnost a svou roli v mezinárodních institucích. „Formule 1 bude jezdit na syntetický benzín. Viceprezident FIA je současně velvyslancem OSN pro udržitelnost. Je vidět, jak si neevropský svět, který má vůbec poprvé svého prezidenta, té role váží,“ uvedl Radek v podcastu.A nakonec jsme probrali i českou diplomacii v rámci Formule 1. „Mimořádnou pozici si tam vybudoval Jan Šťovíček, prezident Autoklubu ČR. Byl jmenován do nadace FIA v Londýně a má velmi dobrý vztah s prezidentem FIA. Pokud nepřijde překvapení, čeká ho hvězdná kariéra,“ zaznělo v podcastu.Formule 1 ukazuje, jak vypadá globální sport 21. století: platforma, kde se mísí technologie, velký byznys a (geo)politika. A kde má – překvapivě silné – své místo i Česká republika.Užijte si Devítiminutovku ze zákulisí Formule 1.Ahoj, Ondřej

Milí rváči,

Spojené státy rozehrály právní bitvu, která může změnit to, co bude v budoucnu považováno za jídlo, které neškodí zdraví — a rovněž, co si dnes bereme automaticky z regálu. Může vzniknout precedens, který ovlivní i Českou republiku. 

Město San Francisco zažalovalo potravinářské giganty jako Coca-Cola, Kraft Heinz, PepsiCo, Mondelez či Nestlé. Tvrdí, že tito výrobci vědomě zaplavili trh ultra-zpracovanými potravinami (tzv. UPF), které jsou podle žaloby navržené tak, aby byly extrémně chutné, levné, návykové a zdravotně škodlivé.

Jak zaznělo v úvodu naší Devítiminutovky: „Jde o žalobu kvůli ultra-zpracovaným potravinám, které lidskému zdraví určitě nepomáhají.“ A Radek to shrnul přesně: „Upřímně mě vyděsilo, čím se cpeme.“

Zástupci San Francisca v dokumentech tvrdí, že ultra-zpracované potraviny přímo přispívají k epidemii obezity, diabetu, srdečních chorob – nemocí, které v důsledcích stojí město miliardy dolarů ročně. Argumentace je explicitně založená na strategii „Big Tobacco“: věděli, zatajují, profitují.

UPF nejsou jen balené potraviny. Jsou to výrobky, které prošly tolika technologickými úpravami, že už nepřipomínají původní surovinu. Obsahují látky, které byste doma nevyrobili: emulgátory, modifikované škroby, izolované bílkoviny, aromata, hydrogenované tuky či fruktózový sirup. V podcastu zaznívá: „Tyto potraviny jsou konstruovány tak, aby byly extrémně chutné, návykové, trvanlivé, levné — a aby sis tím furt cpal.“

Do této kategorie spadají chipsy, nugety, frozen pizzy, instantní polévky, ochucené jogurty, snídaňové cereálie, energetické drinky, zero limonády, různé párky, salámy a samozřejmě i náš dobře známý toastový chleba. „Podíváš se do ledničky a zjistíš, že tam vlastně nic není,“ směje se Radek — protože většina běžného sortimentu UPF splňuje.

Žaloba stojí na datech, která jsou znepokojivá. V USA tvoří ultra-zpracované potraviny 58 % kalorického příjmu dospělých, u dětí dokonce 67 %. Lidé, kteří je konzumují nejvíc, mají o 12 % vyšší celkovou úmrtnost a ženy vyšší výskyt některých nádorů, včetně rakoviny prsu a kolorektálního karcinomu. Studie citované žalobou mluví o 50% zvýšení rizika metabolického syndromu, 30% vyšším riziku kardiovaskulárních nemocí a 21% nárůstu mozkové mrtvice. A Radek k tomu v epizodě dodal: „Děti, které to jedí, mají třikrát větší riziko obezity a dvakrát vyšší riziko diabetu typu 2.“

San Francisco tvrdí, že potravinářské firmy:
– vědomě kombinují látky způsobující návykové chování,
– cílí marketingem na děti, často i ve školách,
– zlehčují zdravotní dopady,
– využívají agresivní lobbying
– a vyrábějí produkty, jejichž spotřeba vytváří závislost srovnatelnou s nikotinem.

Žaloba dokonce uvádí, že 14 % Američanů splňuje kritéria závislosti na jídle. Ne metaforicky — fyziologicky.

Americká města a státy vedla v 90. letech válku s tabákovými firmami, které věděly, že jejich produkty zabíjejí a lhaly o rizicích. Dopadlo to historickým urovnáním za stovky miliard dolarů a tvrdou regulací.

San Francisco dnes tvrdí, že se potravinářské koncerny chovají úplně stejně. „To je jenom vsuvka s tabákem, aby se pochopilo, jak závažné to je,“ říkáme. 

Pokud soud uzná argumentaci města, vznikne precedens, který může přepsat celý potravinářský byznys. Tedy i ten v Evropě a v České republice. 

Užijte si poslech, čau Ondřej

Milí přátelé, v podcastu Klub rváčů jsme tentokrát přivítali hosta, který mluví veřejně zřídka – a nikdy dřív nevystoupil v podcastu. Dušan Palcr, spolumajitel J&T a jeden z klíčových stratégů této česko-slovenské finanční skupiny, usedl k podcastovému mikrofonu vůbec poprvé. Výsledkem je upřímný a osobní rozhovor o bankách, investování, developmentu, zemědělství, o rodině, Spartě i odvaze k obraně naší země.

💣 Je tu nová Devítiminutovka Klubu rváčů, ve které se věnujeme aktuální kauze Chat control.

Rada EU po komplikovaném vyjednávání schválila svou pozici k nařízení, které má posílit ochranu dětí před online riziky (věc se teď bude dále projednávat s Evropskou komisí a parlamentem).

Z výsledného textu nakonec vypadlo nejkontroverznější ustanovení – povinné skenování soukromých konverzací, včetně těch chráněných end-to-end šifrováním.

Naše pointa ale bude trochu jiná. Debata o „chat control“ v Česku totiž ukázala jeden zajímavý rozměr, o kterém se příliš nemluví. Na jedné straně jsme velmi citliví na jakýkoli pokus státu prolomit šifrování nebo odposlouchávat komunikaci. Když kdysi jeden policejní prezident prohlásil, že „kdo nic nedělá, nemá se čeho bát“, reakce byla okamžitá a vedla až k jeho odchodu. Na ochranu soukromí si tu potrpíme. Anebo si to alespoň myslíme.

Teď ale druhá stránka příběhu: vzpomeňme si na kauzu Dozimetr a její kapitolu jménem kryptovací telefony, která například stála politický život tehdejšího ministra školství Petra Gazdíka. Politik se šifrovaným telefonem se v rámci tohoto případu stal automaticky a dopředu podezřelým. Ministr vnitra se tehdy hájil, že šifrovaný mobil dával dětem na hraní. Veřejná debata se odvíjela ve stylu, že kdo používá „krypťák“ a zabezpečenou komunikaci, má co skrývat. Přitom kryptované telefony fungují na podobném principu jako komunikační aplikace Signal nebo WhatsApp.

Radek k tomu v podcastu říká: „Každý má mít právo mluvit v soukromí. Ne proto, že by dělal něco nekalého, ale proto, že je to normální civilizační standard.“Pokud bereme soukromí vážně, musí platit pro každého. Ne jen tehdy, když se nám to zrovna hodí.

Mějte se dobře a fajn víkend. Ondřej

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů jsme s Radkem jsem se bavili o zadlužení světa, slábnoucí důvěře v dolar a o návratu investorů ke komoditám. Radek se vrátil ze Švýcarska z konference jednoho fondu, kde se probíraly trhy v globálním měřítku.

„Globální dluh dosáhl v roce 2024 částky 344 bilionů dolarů,“ říká Radek s odkazem na Bank for International Settlements (BIS), což je mezinárodní banka pro centrální banky se sídlem ve švýcarské Basileji. A k tomu dodává druhý klíčový fakt: „Reálné úrokové sazby zůstávají vůči kumulované inflaci záporné.“

Dohromady je to prostředí, ve kterém se světová ekonomika posouvá z honby za výnosem do snahy ochránit hodnotu peněz. „Základní myšlenka byla, že svět se extrémně zadlužuje… a na základě toho se začne přemýšlet, jak na to reagovat, jak ochránit svoje peníze.“

Jedním z úkrytů jsou komodity. Ne jako panika, ale jako návrat k něčemu, co drží hodnotu i ve světě, kde státy vyrábějí rozpočtové díry rychleji, než jak roste ekonomika. Vedle komodit ale hraje roli i měnová geopolitika. „Americká vláda používá dolar jako nástroj nátlaku… přirozeně hledají cestu, jak nebýt takhle vydaný na pospas Spojeným státům.“

Co si z toho vzít za ponaučení? V nejistotě nemá smysl sázet na jednu kartu. „Diversifikujte, protože všechno se může podělat,“ zazní na konci podcastu.

Je tu nová Devítiminutovka Klubu rváčů, ve které jsme se s Radkem podívali na finanční trhy, oslabující akcie technologických obrů a varování, které teď do světa vyslal investor a „shortař“ proslavený filmem The Big Short Michael Burry. 

Ten obvinil velké společnosti (Meta, Microsoft, Oracle, Amazon či Google) z umělého prodlužování životnosti aktiv (například čipy) – tedy záměrného podhodnocení odpisů. 

Příklad: Pokud firma rozhodne, že její servery „vydrží“ ne pět, ale osm let, okamžitě tím sníží své roční náklady na odpisy a uměle zvýší vykázaný zisk. Peněžní tok se přitom nezmění – jde tedy čistě o účetní efekt.

Probrali jsme i to, zda zlato a stříbro jsou „ty jistoty“, na které se vyplatí vsadit. Zlato posilovalo vždy v dobách, kdy svět svíraly ekonomické či geopolitické problémy - například konec 80. let v podobě amerických rukojmích v Íránu nebo sovětské invaze do Afghánistánu. Když teď letí cena zlata nahoru, napadne člověka otázka: řítíme se zase do nějakého podobného průšvihu? 

Užijte si poslech, ahoj Ondřej 

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.Milí přátelé,vítejte u nové epizody Klubu rváčů, ve které jsme přivítali investora Ondřeje Benáčka. Ekonom, který svým způsobem předpověděl vznik bitcoinu, a dnes stojí za jedním z nejaktivnějších českých private equity fondů. Ondřej Benáček v našem podcastu promluvil o tom, jak se dělají pákové odkupy, proč Česko potřebuje hlubší kapitálový trh či jak náš konzervatismus brzdí ekonomiku víc než nedostatek peněz.Ondřej Benáček vystudoval ekonomii na Institutu ekonomických studií FSV UK, management na Univerzitě v Umee ve Švédsku a práva na Právnické fakultě UK. Absolvoval také kurzy MBA na Harvard Business School. Po studiích působil v Penta Investments a Innova Capital, osm let byl členem představenstva Aera Vodochody, kde rozvíjel exportní kontrakty za více než 6 miliard korun.V roce 2016 založil Central Europe Industry Partners (CEIP), fond zaměřený na akvizice a rozvoj průmyslových a technologických firem. Dnes stojí ve vedení několika českých společností – například Jihlavan či ROKA Industry.„Private equity je forma investic mimo klasické kapitálové trhy. Zahrnuje všechno od seed a venture kapitálu přes růstové investice až po buyouty, tedy odkupy zavedených firem s existujícím cashflow. Investor poskytuje dlouhodobý kapitál a tým lidí s ním hledá příležitosti, které dokážou porazit veřejné akciové trhy,“ popsal v rozhovoru vlastní praxi. Už během studií na Univerzitě Karlově a Harvardu uměl Benáček vystihnout klíčové trendy. „Vyhrál jsem soutěžní esej s tezí, že vzniknou soukromé peníze – tedy něco, co dnes známe jako bitcoin. Tehdy jsem samozřejmě netušil, že to bude postavené na blockchainu, a spekuloval jsem, že to vznikne v Japonsku, které jsem viděl jako zemi hledající cestu ze stagnace. Moje myšlenka byla, že velké japonské konglomeráty přijdou s vlastní měnou, aby rozpohybovaly ekonomiku a využily své obrovské domácí úspory.“Benáček v podcastu otevřeně mluvil o limitech české ekonomiky:„Jsme extrémně otevřená, proexportní země. Myslet si, že můžeme dělat nezávislou hospodářskou politiku, je naivní – vezeme se s Německem, a když ono kýchne, my máme horečku. Na druhou stranu máme obrovský inženýrský talent, lidi schopné spojovat hardware a software na úrovni západní Evropy. Jenže vedle této elity stojí velká část společnosti, která se veze a odmítá nové věci.“Typickým příkladem je podle něj český vztah k technologiím a penězům: „Elektroauta mají nižší náklady, fotovoltaika se vrací v řádu let. Přesto Češi raději nechávají peníze ležet na spořicím účtu. A to je, bohužel, náš největší konkurent – konzervativní mentalita.“Podle Benáčka je jádrem problému vzdělávání: „Máme špatné základní školy. Děti by měly vědět, kde se berou peníze a proč politici kradou – protože spravují cizí peníze pro cizí lidi, a to nikdy nemůže dopadnout dobře. Ekonomická gramotnost by měla být stejně samozřejmá jako čtení a psaní.“A přidal i svou misi: „Jedním z důvodů, proč česká – a obecně evropská – ekonomika nefunguje tak, jak by mohla, je nefunkční kapitálový trh. Chci, aby některá z našich firem skončila na pražské burze. Češi si zaslouží vidět solidní a kvalitní tituly.“Na závěr rozhovoru Ondřej Benáček doporučil k přečtení, shlédnutí či poslechu tři díla, která podle něj zásadně přibližují realitu, dějiny a morální kontext, v němž žijeme.Varlam Šalamov – Kolymské povídky (česky vyšlo mj. souborné vydání). Brutálně střízlivé povídky z gulagu, které „vysvětlují, co je Rusko“. Sergej Loznica – film Dva prokurátoři– inspirováno povídkou Georgije Demidova „Mistr lopaty“; festivalová premiéra a ocenění v Benátkách. Pavel Tigrid – Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu– esejistická „mapa“ české povahy a politiky, doporučovaná pro pochopení „jací jsme a proč“.Užijte si poslech, ahoj Ondřej

Milí přátelé,

New York má nového starostu, kterým se stal mladý komunální politik Zohran Mamdani (34 let). Jeho úspěch svým společensko-politickým významem přesahuje hranice americké metropole. V nové Devítiminutovce Klubu rváčů jsme úspěch rodáka z ugandské Kampaly rozebrali z trochu jiného úhlu. 

Jeho zvolení není ani tak o souboji demokraté versus republikáni či souboji pravice s levicí, ale o generačním střetu. O tom, jak se ve Spojených státech láme vztah ke světu, politice i vlastní budoucnosti. Mladí lidé už prostě nechtějí poslouchat, že to „nejde“.

Radek k tomu přinesl čísla: muži mezi 18 a 29 lety volili Mamdaniho ze 68 procent, ženy dokonce z 84. Nad 65 let už jen 36. Těžko hledat výmluvu. To, co nyní pozorujeme v New Yorku, se může klidně stát i tady.

Mamdani, syn profesora na Kolumbijské univerzitě a úspěšné filmové producentky, je politikem z ulice. Financování jeho kampaně tvořily převážně drobné dary. Žádní miliardáři, žádní PR stratégové. A možná právě proto uspěl. „Trumpa lidé kdysi volili, protože chtěli rozbít systém,“ říká Radek. „Teď zkoušejí někoho, kdo ho může přestavět,“ dodáváme. 

Jeho úspěch není jen o tématech, na které se zaměřoval - takzvané cost of living, drahé bydlení, dostupné stravování atd. Je to i o komunikaci a prezentaci na sociálních sítích. Mamdani mluví jazykem lidí, kteří nevěří politikům, ale pořád věří, že se dá něco změnit. Umí být na sítích, ale chodí i do ulic. Je přirozený, neuhlazený a přitom srozumitelný. Starší generace politiků to neumí, protože už nerozumí způsobu, jakým mladí dnes svět vnímají.

V diskusi jsme se nevyhnuli ani českému prostředí. Řešili jsme, jestli může něco podobného vzniknout i tady. Generační linie u nás existuje, ale - zatím - schází větší energie. „Zkoušel to spolek Milion chvilek, ale politická síla z toho nevznikla. Je otázka, jestli se někdo nový vůbec zvedne,“ zazní v podcastu.

Výsledek voleb v New Yorku je tak mnohem víc než lokální událost. Mladí už nechtějí čekat, až se systém opraví. Chtějí ho přestavět. Po svém. Do hry výrazně vstoupily i ekonomické faktory. Že by Trumpova drahota nakonec přebila i kulturní války? 

Mějte se dobře, ahoj Ondřej

Ahoj vsem,v nové Devítiminutovce jsme se s Radkem Pokorným podívali na to, co zakladatel Microsoftu Bill Gates opravdu napsal a řekl ve své poslední eseji o klimatu. Gates, ktery pres čtvrt století pomáhá v boji s chudobou a nemocemi, dnes stoji před tezkým úkolem - po drastickém omezení americké rozvojové pomoci ze strany Donalda Trumpa musí znovu shánět peníze na vakcíny, zemědělské inovace a zdravotní programy v nejchudších zemích svéta.V podcastu se bavíme o tom, že Gates nepopírá hrozbu klimatické změny, ale volá po větší rovnováze: chce, aby klimatická strategie stavěla do centra lidský blahobyt, zdraví a rozvoj. „Clověk měl na sítích po zveřejnění Gatesova článku z příspěvkůněkterých lidí pocit, že najednou klimatické nebezpeči přestalo existovat. Ale když si tu esej přečtete celou, je z ní jasné, že on tonebezpečí vúbec nepodceňuje," přišlo mi. „Gates nedostal rozum, jak si někteří myslí. Jen připomíná, že kdo zítra umře na malárii, toho už za týden nezasáhne klimatická změna. A že hlavní řešení stejně přinesou technologie - ne sebeomezování," dodal Radek.Probrali jsme také, že technologický pokrok běži rychleji, než kdokoliv čekal - solární a větrná energie, baterie a nové materiály už mění realitu rychleji, než předpovídaly modely.

Baterka do každé rodiny? Nový Inkubátor Klubu rváčů je tu. Hostem byl podnikatel a expert na bateriová úložiště a výstavbu obnovitelných zdrojů Jan Šembera.📲 Síť Xhttps://x.com/ondkouthttps://x.com/tomasek2006👀 Instagramhttps://www.instagram.com/podcastklubrvacu/

Evropský autoprůmysl ztrácí dech. Zatímco čínské značky vyvážejí elektromobily do celého světa, evropské továrny jedou sotva na polovinu kapacity. „Vytížení závodů v Evropě je v průměru jen 55 procent. Aby byla výroba zisková, potřebuje alespoň 70 až 80,“ zazní v úvodu nové Devítiminutovce Klubu rváčů.V epizodě rozebíráme téma, že chřadnutí evropského autoprůmyslu není výsledkem Green Dealu ani diktátu Bruselu, ale že evropské automobilky prostě zaspaly. „Čína i Tesla stavěly své modely na zelené louce. My jsme jen vzali spalovací motor, vyndali ho a dali tam elektriku,“ dodává Radek. „A to je zásadní problém – nemáme produkt, máme přestavbu.“Čínské firmy mezitím vybudovaly stovky gigatováren na baterie, zvládly masovou výrobu, vyvinuli software a dominují trhu. Jejich podíl na prodeji elektromobilů přesahuje 60 %, zatímco Evropa se drží na čtvrtině. V podcastu jsem řekl, že nejde o Green Deal. „Je to trh, kdo evropské automobilky oslabuje. A ten trh dnes patří Číně.“ Jak se dostat z krize? Učit se – a rychle. „Evropské automobilky musí začít zakládat společné podniky s Číňany, přiznat si, že zaspaly, a normálně se od nich učit. Cly je nedoženeme. Když si postavíme politiku na zaostávání, totálně zaostaneme.“📲 Síť Xhttps://x.com/ondkouthttps://x.com/tomasek2006👀 Instagramhttps://www.instagram.com/podcastklubrvacu/

Milí přátelé, 

je tu nová Devítiminutovka Klubu rváčů. Rekordní ceny zlata i stříbra, akciové indexy na maximech a vlády, které si půjčují víc než kdy dřív. Množství peněz v ekonomice připomíná nafouklý balón, který nikdo nechce propíchnout. 

„Na trzích je obrovské množství peněz. Když je máš, musíš je někam investovat. A to je ten okamžik, kdy se často investuje způsobem dokud hraje hudba, musíme tančit,“ říká v nové epizodě Radek.

Podle něj současný růst trhů je projevem či produktem státních deficitů a levných peněz, které se poslední roky valí do systému. „Jakmile budou mít státy ten dluh tak nabranej, že ho nebudou schopny dál živit, budou muset brzdit. A v tu chvíli nastane problém,“ dodává.

Korekce přijde — otázkou zůstává kdy. „Ono to určitě rupne, ale klidně to může ještě tři roky vydržet.“ V podcastu jsme připomněli zkušenost z počátku tisíciletí, kdy už bylo jasné, že deriváty CDO představují systémové riziko, a přesto trvalo sedm let, než to celé spadlo.

Do stejné pasti může dnes spadnout technologická horečka kolem umělé inteligence. „AI přináší pokrok, ale jen v menší části i ziskovost. Jakmile trh zjistí, že to není všelék, nastanou výprodeje,“ varuje Radek.

A na závěr jedna univerzální investiční rada: „Investujte tak, aby vám vždycky něco zbylo. Nevěřte, že existuje investice, stát nebo národ, který je odsouzený být jenom úspěšný.“

Užijte si poslech, přeji fajn víkend! 

Ahoj Ondřej 

Milí rváči,toto je naše poslední ohlédnutí za výsledkem sněmovních voleb. Teď nás čekají týdny plné spekulací a drbů týkajících se vznikající vlády Andreje Babiše, takže nemá smysl do doby vzniku nového kabinetu řešit polovičaté informace. Můžete se těšit opět na hosty z velkého byznysu.Každopádně tento povolební díl stojí za vaši pozornost, protože k nám do studia dorazil špičkový datový expert Michal Kormaňák z agentury Ipsos, jejíž poslední průzkum byl nejblíže výsledkům voleb.Zanalyzovali jsme, co skutečně rozhodlo sněmovní volby: finální mobilizace, „magnet“ ANO a témata týkající se peněženky, překvapivý voličský mix Motoristů nebo proč se česká politika zabetonovala do dvou neprostupných bloků. Řešili jsme také, jaký je strop českého extremismu.Tady jsou některé naše postřehy z vysílání, poslechněte si celou epizodu na Substacku, na YouTube nebo v podcastových aplikacích celou epizodu s Michalem Kormaňákem.

Milí přátelé,s koncem pracovního týdne je tu opět nová Devítiminutovka Klubu rváčů a téma, které nás v uplynulých dnech zaujalo. Vrátili jsme se ještě k volebnímu víkendu, ale nikoliv k výsledkům sněmovních voleb, ale k několika obecním referendům, které se rovněž uskutečnily. Lidé v nich odmítli výstavbu ve svém sousedství (aneb NIMBY na 100 %), hlasovali proti větrným elektrárnám, lomům i proti vysokorychlostním tratím.Nakonec jsme se dostali i k nové analýze globálního think-tanku o energetice Ember, podle níž se z obnovitelných zdrojů letos poprvé vyrobilo na celém světě více elektrické energie než z uhlí.Tady jsou naše postřehy.

Ahoj a dobrý den,Vítám vás u nové epizody Klubu rváčů, ve které jsme rozebírali výsledky uplynulých voleb do Poslanecké sněmovny. Proč neuspěli extrémisti a voliči přeběhli k Babišovi? Co bude s Českem v EU? Transformuje se Spolu do jednoho hnutí? Kdo tahá za nitky malých stran? Oběhl jsem si v sobotu volební štáby, Radek se připojil ze Singapuru, kde na něho během vysílání dotíral číšník :) Tady jsou některé naše poznatky, poslechněte si celý díl dostupný na YouTube, Spotify či tady v Newsletteru. 1) Voliči odmítli extrémy a sáhli po ANO. „Nápady na vystupování z EU a NATO vyděsili velkou část voličů a protože všechny ostatní hodnoty oněch dvou krajních uskupení byly s ANO hodně podobné, bylo nejsnazší utéct k ANO.“ 2) Pětikoalice dosáhla svého maxima. „Při této názorové a sociodemografické struktuře obyvatelstva už víc získat nemohli. To, co předvedli teď, bylo jejich stropem.“ 3) Silný mandát znamená plnou odpovědnost. „Babiš a hnutí ANO přebírají plnou odpovědnost za stát. Už nebude na koho svádět vinu – ať to dopadne jakkoli, je to jejich mandát.“4) Demokracie bez iluzí. „Demokracie není o tom, že lidé volí chytře. Je o tom, že promítají své hodnoty do zastupitelů – a musí nést následky.“ 5) Volby jako zrcadlo společnosti. „Volební výsledek je jen integrátor řady společenských procesů – od místních referend o větrnících po frustraci z vládních kroků. Společnost dostala to, co chtěla.“Přeji fajn poslech a klidnou povolební neděli,Ondřej

Ahoj rváči,

volby jsou tady. Buďme rádi, že tahle divná kampaň plná emocí a povrchního obsahu je za námi. Bohužel, na konkrétní témata skutečně důležitá pro společnost,  a její prosperitu se téměř nedostalo. A’t už dopadnou volby do Poslanecké sněmovny jakkoliv, jisté je, že v české společnosti se prosadí takové trendy, po kterých prahne většinová část naší populace. 

V naší nové Devítiminutovce Klubu rváčů jsme řešili, proč se Češi tak brání a bojí moderních věcí a technologií, proč nadávají na elektromobily, aniž by si ho zkusili řídit či si udělali základní analýzu trhu a zjistili, že cena elektrických vozidel se blíží cenám klasickým fosilních aut. A tak bychom mohli pokračovat dál přes obnovitelné zdroje, ochranu klimatu, vzdělávání etc. 

Nesmyslnost podobných kulturních střetů jsme demonstrovali na případu mluvčího Potravinářské komory, který se před pár dny na sítích bůhvíproč radoval z toho, že McDonald`s stáhl ze své nabídky vegetariánské produkty, protože prý o ně nebyl zájem (disclaimer - já ani Radek nejsme vegetariáni). Navíc jak Radek zjistil, celé to bylo trochu jinak… 

Bránění se modernitě, technologickému progresu či modernímu lifestylu jsou symptomem dnešní doby, což má dopad mimo jiné i na to, jakou politickou reprezentaci si tady zvolíme. A jakým směrem tato zvolená politická elita Česko povede. 

Dobrou chuť k volám a šťastnou ruku u uren. 

Ahoj Ondřej  

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Hostem podcastu byl miliardář, filantrop a hybatel škol PORG Martin Roman.

Milí rváči,

vítám vás u rozhovoru s bývalým šéfem ČEZ, hybnou figurou škol PORG a mužem, který se nikdy nebál jít o krok dál. Martin Roman. Od mládí, kdy objížděl obchody a fotil potraviny pro svou první byznysovou studii, přes vedení energetického giganta až po revoluci ve vzdělávání – jeho příběh je plný různých lekcí, které stojí za to si poslechnout. Tady je to nejlepší z našeho povídání psanou formou, určitě si ale rozhovor poslechněte celý.

„Bůh mi nedal moc talentu, ale dal mi spoustu vůle.“

Dalo by se říci, že Martin Roman nikdy nebyl ten, kdo by čekal na příležitost. Už ve 22 letech usedl do křesla obchodního ředitele německé firmy, která vyráběla brambůrky Pom-bär. Tam se od svého mentora naučil dle svých slov životní poučku: „Když si kleknu na zem a sám vyrovnám pytlíky brambůrek v regálu, obchoďáci to udělají taky.“ Tahle škola života ho provázela celou kariérou – od prvních úspěchů až po řízení ČEZ.

ČEZ a naivita expanze na Balkán

Když Martin Roman ve svých 34 letech nastoupil do ČEZ (v roce 2004), viděl „low hanging fruits“ – příležitosti, které dle něho čekaly na využití. Sázka na vstup Bulharska a Rumunska do EU a jejich přeměnu v právní státy mu připadala jako dobrý plán. „Slibovali nám právní rámce, ale realita byla jiná,“ přiznává s odstupem. „Kdybych tehdy věděl to, co vím dnes, nešel bych do toho.“ 

PORG: Škola jako systém

Už na gymnáziu si Martin Roman řekl, že chce přispět ke vzniku školy, která nebude jen o biflování, ale o smysluplném učení. Výsledek? PORG – systémová škola, kde je vše přesně popsáno, od hodnocení po klíčová fakta, která si žáci odnesou do života. 

„V dějepisu učíme třeba nástup Hitlera k moci, aby děti pochopily, jak je demokracie křehká, a rok 1948, aby věděly, co znamená komunistický převrat. Kdyby tohle všichni znali, volební preference by dneska vypadaly jinak,“ říká Roman.

Čtení a psaní jako základ všeho

Martin Roman má jasnou radu pro rodiče: „Čtěte s dětmi od druhé do čtvrté třídy každý den aspoň 20 minut. Je to nejdůležitější věc pro jejich vzdělanost.“ Na PORGu dokonce rodiče podepisují, že jejich dítě knihu četlo. Důležité je podle něho i psaní, žádný doping v podobě umělé inteligence. 

„Psaním si třídíte myšlenky a učíte se argumentovat. Když to zvládnete písemně, budete lepší i v diskusi,“ dodal. Sám se před lety vrátil ke čtení, na které má vyhrazený speciální čas ve svém denním diáři. 

Největší strach? Rusko.

Když se ptáme na budoucnost, Martin Roman má jasno: „Nejvíc se bojím Ruska. Klimatická změna je hrozba, ale aktuálně je pro mě větší riziko Rusko. Nejsme připraveni bránit své země tak, jako to dělají v nedemokratických režimech, kde je alternativou kulka do zad.“

Romanova myšlenka na závěr? „Snažte se ujít tu extra míli navíc. Ať už jde o práci, vzdělávání svých dětí, nebo třeba jen o to vzít večer do ruky knihu.“ 

Toto byla jen ochutnávka. Pusťte si celý rozhovor na tady, na YouTube či v podcastových aplikacích. Užijte si poslech. 

Ahoj Ondřej 

Ahoj rváči,

v nové Devítiminutovce Klubu rváčů jsme nemohli vynechat věc, kterou považujeme tematicky tak trochu za naše dítě.

Je to už několik měsíců, co jsme začali v Klubu rváčů upozorňovat na to, že zde existují nepřiznané volební koalice typu SPD a Stačilo!, a že je možné, že debatu kolem toho rozetnou až soudy. A tak se také stalo. 

Ústavní soud před několika dny odmítl ústavní stížnosti politické strany Volt Česko, která se domáhala zrušení kandidátních listin hnutí Stačilo! a SPD kvůli existenci „nepřiznaných“ koalic.

Z textu rozhodnutí ústavních soudců jsme vybrali pár pasáží, které považujeme za diskutabilní. Tak například:

„To, ke kterému ze dvou zmíněných režimů spolupráce se politické strany rozhodnou, je pouze projevem jejich svobodné vůle. Každá z těchto variant má specifické výhody a nevýhody, jejichž vyhodnocení je součástí politické úvahy zúčastněných subjektů.“

To, že Ústavní soud odmítl stížnost na nepřiznané koalice, není tak překvapující, problematičtější je odůvodnění. „To mě velmi překvapilo. Je to hodně smutná historka, která vzkazuje českému národu, že právo neplatí pro každého,“ poznamenal Radek. 

To, že volební zákon zmiňuje aditivní klauzule pro koalice (tedy 8 či 11 procent nutných pro vstup do Poslanecké sněmovny) má své opodstatnění. Cílem je zabránit nekontrolované destabilizaci či paralýze dolní komory tím, že by v ní usedlo nadměrné množství politických stran. „Podle mě to narušuje celý ústavní koncept, jak má být sestavována volená politická moc v České republice,“ zazní v podcastu.

Užijte si poslech, přejeme fajn víkend.

Ahoj Ondřej 

Milí rváči,

vítám vás na začátku týdne s novou Devítiminutovkou Klubu rváčů. V ní jsme se s Radkem ohlédli za naším datovým předvolebním miniseriálem Kam kráčíš, Česko?, který jsme dali dohromady s výzkumnou agenturou NMS a jejím analytikem Jakubem Bakulem. V datech nás s Radkem zaujal jeden konkrétní fenomén.

Z dat vyplynulo, že voliči inklinující ke koalici SPD (částečně i k alianci Stačilo!) se rozhodují ne na základě peněženky a ekonomických faktorů, ale spíše tradicionalistických, nacionalistických a kulturních motivací a témat. Jde například hate vůči migrantům, klimatické politice, NATO či Evropské unii.

„Když uděláme resumé naší datové analýzy a voličského kompasu: sílí trend takzvaně vlevo nahoře. Čím dál víc lidí se posouvá do sektoru tradicionalistické levice, neboli vyhledává silný a protekcionistický stát, nechce migranty a je proti EU, zjednodušeně řečeno,“ shrnul jsem v podcastu data, která jsme analyzovali ve volebním miniseriálu.

„Dneska se dostáváme do situace, že lidé hlasují proti svým základním zájmům… a rozhodně to rozbilo ten primární systém politiky, že jsou tady prostě politické strany a hnutí, která definují nějaké zájmy, lidé se s nimi ztotožní a podle toho volí,“ dodal k tomu Radek. 

Celou Devítiminutovku si poslechněte tady, na našem YouTube nebo v podcastových aplikacích. 

Ahoj Ondřej

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Podcast Klub rváčů ve spolupráci s agenturou NMS přichází s volebním miniseriálem KAM KRÁČÍŠ, ČESKO? V posledním díle miniseriálu se zabýváme tím, do jakých končin může vyhrocená situace Česko poslat.

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Podcast Klub rváčů ve spolupráci s agenturou NMS přichází s volebním miniseriálem KAM KRÁČÍŠ, ČESKO? Ve druhé epizodě hovoříme o voličském kompasu Česka. Milí přátelé,vítám vás u druhého dílu naší volební minisérie Kam kráčíš, Česko? Celý seriál jsme postavili na datech od agentury NMS, která se stala partnerem našeho volebního projektu. Ve druhé epizodě s analytikem Jakubem Bakulem rozebíráme voličský kompas české politiky. Kompas má - na rozdíl od klasickým průzkumů typu volebního modelu - jinou roli, protože ukazuje dlouhodobější postoje a hodnotové motivace voličů. Divoká leviceJedním z našich zjištění je, že takzvaná tradicionalistická levice je největším voličským segmentem, střed však zůstává klíčový pro celkovou politickou soutěž.Analytik Jakub Bakule zdůraznil, že největší část české společnosti (48 %) tvoří tradicionalistická levice, která kombinuje preference aktivního státu s uzavřeností a skepsí vůči migraci či EU. Nicméně klíčovou roli hraje středový segment, který může být až čtvrtinou voličů a je méně politicky vyhraněný, což z něj činí rozhodující bojiště pro politické strany.„Největší segment české společnosti tvoří tradicionalistická levice (48 %), která preferuje aktivní stát snižující nerovnosti, ale zároveň uzavřenou společnost s národním zaměřením a přísnými pravidly pro migraci,“ uvedl Bakule v podcastu.Druhý výrazný segment tvoří liberální levice. „Tento segment klade důraz na osobní svobody, manželství pro všechny a zelená témata, ale postrádá stranu, která by tyto hodnoty plně reprezentovala. Tradicionalistická a liberální pravice jsou výrazně menší,“ dodal analytik. Hnutí ANO cílí na tradicionalistickou levici, ale musí se vyrovnat s konkurencí radikálnějších stran jako SPD či Stačilo! „Na ANO je vidět, jak mění pozice. V roce 2014 zastávalo pozici dnešního STAN. Dnes se zaseklo v tom největším segmentu tradicionalistické levice,“ popsal analytik Bakule.Středoví voliči svými preferencemi nepřekvapí. Uznávají klimatickou krizi a brání polistopadový systém. Zastávají se zachování Senátu či veřejnoprávních médií. Pro populistické strany typu ANO může být v některých oblastech ošemetné výše zmíněná témata kriticky napadat, protože by tím mohli ztratit svůj záběr ve středovém voličském segmentu.Radikalizace staršíchVoličský kompas agentury NMS odhaluje dlouhodobé postoje a demografické rozdíly mezi jednotlivými voličskými oblastmi. Tradiční levice je častěji spojena se staršími voliči, zatímco liberální pravice přitahuje mladší, tradicionalistická pravice pak vábí více muže. Liberální levice má zase větší podíl žen, které preferují aktivní stát a liberální hodnoty.Radikální strany jako SPD a Stačilo! nebo populističtí Motoristé posilují díky svým koalicím a nespokojenosti s vládou. Jejich předvolební aliance, které podle brněnského krajského soudu jsou nepřiznané a nezákonné, mají za cíl nedopustit znovu jev, který v roce 2021 pomohl stávajícím vládním stranám dostat se k moci - totiž nenechat propadnout zhruba milion hlasů. Předvolební spojení sil pomohlo nejvíc Okamurovi.„Koalice SPD pod vedením Okamury se stala klíčovým soupeřem Andreje Babiše, protože dokázala oslovit tradicionalistické voliče a změnit dynamiku politické soutěže. Tato koalice, kombinující nacionalismus s prvky komunismu, překvapivě sjednotila menší subjekty. Vzestup SPD podporuje nespokojenost s vládou, taktické hlasování voličů a síla alternativních médií, která posilují jejich dosah,“ popsal Bakule.Poslechněte si druhou epizodu našeho předvolebního miniseriálu Kam kráčíš, Česko?Ahoj Ondřej

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Podcast Klub rváčů ve spolupráci s agenturou NMS přichází s volebním miniseriálem KAM KRÁČÍŠ, ČESKO?

Milí posluchači,vítejte u nové Devítiminutovky Klubu rváčů, ve které se věnujeme nepřiznaným koalicím a jejich možnému dopadu na výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Krajský soud v Brně před několika dny uznal, že hnutí Stačilo! vytvořilo nepřiznanou koalici a porušilo zákon, registraci kandidátky však nerušil. Zákon obchází údajně také jiné strany. Tím se otevírá prostor pro další soudní případy, které s velkou pravděpodobností nastanou po říjnových volbách.Co na to zkušený právník? „Po volbách se můžou lidé obrátit na Nejvyšší správní soud, kde můžou napadnout neplatnost hlasování či zvolení kandidáta. Pokud došlo k něčemu, co ovlivnilo výsledek voleb, soud může zrušit volbu kandidáta nebo celé kandidátky,“ poznamenal Radek. Proč je to důležité? Pokud kandiduje koalice dvou stran, pro vstup do Poslanecké sněmovny musí získat minimálně 8 procent. Pokud kandidují společně tři a více stran, musí získat aspoň 11 procent. To by zejména v případě komunistické koalice Stačilo! (kandidují za ní například politici KSČM, SOCDEM, SD-SN či ČSNS) mohl být problém, protože uskupení podle průzkumů rozhodně nedosahuje na hranici 11 procent hlasů.„Kdyby Stačilo kandidovalo jako koalice, zvýšil by se minimální práh pro vstup do Poslanecké sněmovny z 5 % na 8 až 11 %. To samé u SPD nebo u zelených politiků na kandidátkách Pirátů,“ zazní v podcastu.Situaci jsem konzultoval i s ústavním expertem profesorem Janem Kyselou, který je přesvědčený, že se situace po volbách dostane na stůl soudcům Nejvyššího správního soudu či Ústavního soudu.V minulosti se již soudy nepřiznanými koalicemi zabývaly, například po volbách v roce 2017 v případě kandidátky TOP 09. Letos je ale situace podle Radka odlišná a je klíčové uchránit politický systém před chaosem a fragmentarizací.„Máme 5% uzavírací klauzuli, která má ochránit ústavní systém před velkým rozštěpením Sněmovny. Nepřiznané koalice mohou vytvořit situaci, kdy tam bude 14, 15, 16 stran, což je přesně to, čemu chce Ústava zabránit,“ řešíme v podcastu.Užijte si poslech celé Devítiminutovky.Ahoj Ondřej

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Do Klubu rváčů dorazil jeden z klíčových představitelů české vlády, ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Milí posluchači Klubu rváčů,v nejnovější epizodě našeho podcastu jsme přivítali ministra průmyslu a obchodu a 1. místopředsedu vládního hnutí STAN Lukáše Vlčka, který otevřeně promluvil o klíčových výzvách české ekonomiky a energetiky v dalších letech.Od historického kontraktu na výstavbu nových reaktorů v Dukovanech, přes mnohamiliardovou investici japonského giganta Toyota, až po ožehavé téma přijetí eura. Co víc, v rozhovoru se vydáme do zákulisí vrcholné politiky.Pokud vás zajímá, jak Česko bojuje za energetickou nezávislost, proč firmy volají po euru, nebo jaké překážky musel ministr Vlček překonat při prosazování klíčových projektů, tuto epizodu byste si neměli nechat ujít! Klíčové momenty z rozhovoru: 1. Dukovany – zásadní krok pro energetikuPodepsání kontraktu na nový blok v Dukovanech za více jak 400 miliard je jedním z největších úspěchů vlády Petra Fialy. „Bylo primárně důležité rozhodnutí, že jsme zvolili kompetitivní model, díky němuž jsme ušetřili oproti dražším evropským projektům,“ říká Vlček. Projekt ale není jen o elektrárně – zahrnuje i budování infrastruktury, bydlení a školství v regionu.2. Toyota a elektromobilitaJaponská Toyota investuje v Kolíně 17 miliard korun do výroby elektrický a hybridních aut a baterií. „Toyota bude v Česku vyrábět elektrická auta a baterky. Do nové továrny Japonci investují 17 miliard. Česko obstálo v dravé konkurenci a přilákalo technologického giganta,“ zdůraznil ministr.3. Odstřižení od RuskaČeská republika se zbavila závislosti na ruských zdrojích. „Dokázali jsme se odstřihnout od Ruska, nebýt jím vydíratelní. Máme třetí nejnižší ceny pohonných hmot v Evropě a nefinancujeme válku na Ukrajině,“ zaznělo v rozhovoru.Ministr ještě dodal: „Jako situace Maďarů a Slováků není vůbec záviděníhodná. Zkrátka Rus když se rozhodne, že kohout zavře, tak ho prostě zavře. Ale my jsme dneska v situaci, že můžeme říct: Tak ho klidně zavři!“4. Budoucnost energetikyCílem české energetiky je soběstačnost do roku 2050 s mixem 50 % jaderné a 50 % obnovitelné energie. „Musíme pokrýt většinu spotřeby zdroji na území ČR. To znamená investice do chytrých sítí a vodíkových technologií. S přechodem by měly pomoci paroplynové elektrárny,“ nastiňuje Lukáš Vlček vizi pro budoucnost. 5. Euro jako klíč k růstuPřijetí eura je podle ministra nezbytné pro další rozvoj ekonomiky. „80–85 % firem říká: Proč ještě euro nemáme? Euro bychom měli zavést kolem roku 2030,“ apeluje Vlček.Proč si epizodu také poslechnout?Lukáš Vlček v rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak se z venkovského starosty stal vlivným ministrem, jak obtížný je přerod z lokálního politika na šéfa významného ministerstva, popsal zákulisí toho, jak se bojuje o miliardové investice se světovou konkurencí. V závěru jsme si už klasicky povídali o knihách a doporučeních, jaké dílo by nemělo chybět ve vaší knihovně. Sledujte nás a nezapomeňte se přihlásit k odběru ať už tady na Youtube nebo na Substacku se přihlaste o náš Newsletter. Mějte se dobře, ahoj Ondřej.

Milí přátelé, vítám vás u nové Devítiminutovky Klubu rváčů, ve které jsme si povídali o tom, jaká katastrofa lidstvu hrozí, a jak je téma reflektované v současné předvolební kampani. V týdnu nás zaujal článek britského deníku The Guardian, který se zabýval závěry práce týmu vědců a německého think-tanku Potsdam Institute for Climate Impact Research. Studie se zabývala vlivem emisí skleníkových plynů na oceánské proudění včetně Golfského proudu. Závěry jsou - bez nadsázky - alarmující, považte sami:Riziko kolapsu AMOC po roce 2100:Při vysokých emisích skleníkových plynů může AMOC, klíčový systém oceánských proudů včetně Golfského proudu, po roce 2100 zkolabovat, což by přerušilo přenos tepla na sever.Důsledky kolapsu:Severozápadní Evropa by čelila vysychání v létě a extrémním zimám. Posun tropických dešťových pásů by narušil produkci potravin pro miliony lidí. Hladina moří na východním pobřeží Severní Ameriky by stoupla. Tipping point a modely:Kolaps je spuštěn zhroucením hlubinné konvekce v severním Atlantiku kolem roku 2050, po kterém je zástava nevyhnutelná (50–100 let poté).

Modely CMIP6 (IPCC) ukazují kolaps ve všech scénářích s vysokými emisemi a v některých středních a nízkých emisních scénářích.

Podceňování rizika:Standardní modely nezahrnují přítok sladké vody z tání grónského ledu, což může urychlit kolaps.Naléhavost snižování emisí:Rychlé a výrazné snížení emisí je nezbytné k omezení rizika, i když úplné vyloučení kolapsu již není možné.Pozorování potvrzují oslabení:Data z posledních 5–10 let ukazují klesající trend hlubinné konvekce v severním Atlantiku, což je v souladu s projekcemi modelů.

Téma globálního oteplování je naléhavé. Podobně jako u jiných důležitých věcí jde o záležitost, o které se v předvolební kampani nemluví. Řeší se blbosti. Schválně jsem se podíval, jak klima a oteplování a z toho pramenící nebezpečí pro planetu reflektují jednotlivé strany a hnutí ve svých programech. Resumé: Až na vzácné výjimky se neřeší, jaké katastrofy může globální oteplování způsobit, a co všecko je potřeba udělat pro to, aby se riziko zmenšilo. Z relevantních hráčů, kteří mají šanci na vstup do Poslanecké sněmovny, téma zmiňují jen Starostové a Piráti. A řekněme, že Spolu se o téma klimatu (trochu alibisticky) spíše jen otírá.Co se týká opozice, ta proti klimatickým opatřením a snahám ochránit přírodu a planetu bojuje. Co naopak umí, je strašit í před domnělým nepřítelem (například ukrajinští a jiní migranti), ale před reálným nebezpečím zavírá oči. Poslechněte si celou naši Devítiminutovku. Ahoj Ondřej

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Ondřej s Radkem pozvali do Klubu rváčů byznysmena, který podcastové rozhovory téměř neposkytuje. Dorazil k nám majitel finanční skupiny DRFG David Rusňák.Dobrý den, ahoj.Je tu další epizoda podcastu Klub rváčů, do které dorazil podnikatel, jenž na veřejnosti téměř nevystupuje. O svém životním a podnikatelském příběhu mluví minimálně. S o to větším potěšením můžeme říct, že naším hostem byl zakladatel a majitel investiční skupiny DRFG David Rusňák. Pozornost širší veřejnosti před pár lety zaujal tím, že je zetěm ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Kvůli tomu jsme ale Davida Rusňáka nezvali, o tom už se vše napsalo. Naopak, my chtěli slyšet jeho podnikatelský příběh a to, jak moc se o úspěch musel porvat. Prostě vhodný adept pro Klubu rváčů.David Rusňák vyrůstal na jižní Moravě v Kyjově. Vyprávěl, jak brigádničil v baru Soho, jak první podnikatelské inspirace čerpal z rozhovorů Václava Moravce v české sekci radia BBC. Bavili jsme se o tom, jak obtížné je získat první kapitál a odvahu pustit se do podnikatelského projektu a tím i rizika. „Musíte být přesvědčený o svém nápadu či myšlence. Pak pro to dokážete strhnout někoho, kdo vám poskytne první peníze. Nesmíte o věcech jen mluvit, musíte jít a udělat to. To je absolutní základ,“ vrátil se David Rusňák k začátkům budování svého impéria.Přiznal, že s postupem času je podnikání psychicky náročnější - mimo jiné s ohledem na velké zadlužení. „Na začátku jsem neměl strach se zadlužit. Kdybych ho býval měl, dneska bych o podnikání pravděpodobně jen mluvil, nedotáhl to a dneska tu neseděl. Ale ano, čím jsem starší a čím je firma větší, tíha odpovědnosti na mě doléhá,“ uvedl v rozhovoru, ve kterém hovoří i o klíčové strategii získávání peněz prostřednictvím dluhopisů.Řešili jsme, jak moc DRFG zasáhla covidová pandemie, jak do jeho byznysu zasahuje inflace. Postupně jsme rozebrali základní pilíře, na kterých jsou investice DRFG postavené: retailové a residenční nemovitosti, telekomunikace, finanční služby a energetika.Vedle menších nákupních center poblíž okresních měst sází skupina i na obchodní centra v krajských městech. DO portfolia patří i byty. Kam se až může vyšplhat cena za metr čtverečních? Prý nejsme na maximu. „Cena bytů se vyšplhá v Praze na 300 tisíc korun za metr čtvereční. Nepochybuji o tom. Vidím stále prostor na růst cen, Praha je stále ve srovnání s jinými městy v zahraničí levná,“ vyřkl poněkud provokativní cifru, o které je přesvědčený, že na ni dojde. DRFG si vede dobře ve Švýcarsku, kde patří vůbec k největším zaměstnavatelům. „Je to pro nás krásná reklama. Děláme pro mobilní operátory výstavbu a údržbu sítě. Technologie jsou klíčové, vyvíjí se neskutečnou rychlostí,“ popsal.V oblasti energetiky se DRFG zaměřila na obnovitelné zdroje. „Sázíme na stavbu solárních elektráren, spravujeme rovněž lokální distribuční soustavy. Energetika je naším důležitým pilířem. Etablovali jsme se ve službách výkonové rovnováhy. Jsou to miliardové projekty,“ zmínil.Dotkli jsme se i geopolitiky. Vedle Švýcarska se Rusňákova skupina zajímá o středo-východoevropské trhy, na kterých může ulpívat stín kontroverzních politiků ve vedení některých těchto států - ať už jde o „Ficovo“ Slovensko či „Orbánovo“ Maďarsko. Stál si za tím, že tamní podnikatelská situace je stabilní.Na to a další otázky vám v rozhovoru odpoví finančník David Rusňák, jehož plnou verzi si můžete pustit zde, na YouTube a v podcastových aplikacích.Mějte se dobře, ahoj Ondřej

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných a slavných. 

🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.

🗣️ V této epizodě Ondřej s Radkem rozebírají voličské trendy, nečekané kauzy a povolební spolupráci „demobloku" s Andrejem Babišem.  

Mílí přátelé, 

vítejte u nové epizody Devítiminutovky Klubu rváčů, ve které jsme se s Radkem zastavili u dvou aktuálních témat ze sítí. 

Za prvé jde o debatu, která se vyrojila kolem příspěvku někdejšího Babišova marketéra Marka Prchala. Ten na síti X napsal, že téma zákona umožňujícího skenovat zprávy v telefonech uživatelů i materiály v digitálních uložištích obyvatel EU může mít měsíc před volbami podobný efekt jako kauza Lithium před sněmovními volbami v roce 2017. 

V podcastu s Radkem vysvětlujeme, proč si myslíme, že voličské trendy jsou už delší dobu jasně dané a v obecné rovině žádná kauza ve stylu Lithia už s celkovým nastavením nálad a pohledem společnosti na další vývoj Česka zásadněji nezacvičí. 

Malý teaser: Radek byl v daném roce 2017 insiderem a klíčovým spojencem tehdy končícího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) a viděl za kulisy v uvozovkách kauzy Lithium. 

Druhým tématem této Devítiminutovky byla aktuální debata o tom, zda pomohou členové Pětikoalice (počítáme sem i dříve vládní Piráty) odvrátit pád Česka do náruče extrému a utvoří v příštím volebním období koalici s ANO tak, aby se Babiš nespojoval s extrémisty z SPD či Stačilo!. 

Poslechněte si celou epizodu, ve které vysvětlujeme, proč si myslíme, že taková koalice by neodpovídala realitě a většinovému mínění společnosti PLUS by taková spolupráce významně drhla i politicky.

Užijte si poslech.

Ahoj Ondřej

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných a slavných. 

🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.

🗣️ Nová Devítiminutovka o Trumpovi, Putinovi, Ukrajině a Evropě.

Vítám vás u nové Devítiminutovky Klubu rváčů, ve které si s Radkem povídáme o tom, jak Evropa v řešení krize a války na Ukrajině není tak špatná, jak se mnozí Češi a kritici na sociálních sítích domnívají. Nemusíte se obávat dojmologie, vycházíme z dat celosvětově uznávaného německého think-tanku Kiel Institute for the World Economy, na který nás přivedl náš kolega podcaster Honza Růžička.

V zásadě jde o to, že s příchodem Donalda Trumpa k moci Spojené státy utnuly svou podporu Ukrajině (s výjimkou toho, že USA Ukrajině poslední týdny zbraně prodávají). Prázdné místo Evropa dokázala zaplnit a na jaře poprvé od června roku 2022 poskytla Ukrajincům více vojenské pomoci než Spojené státy. Od začátku války je to 72 miliard eur na straně Evropy oproti 65 miliardám eur na straně USA.

Z evropských států se činí zejména ty severské v čele se Švédskem a Norskem, hodně se snaží i Velká Británie, Belgie či Nizozemí. Z aktualizovaných dat vyplývá, že v posledních měsících významně ruku k dílu přiložilo Německo v podobě 5 miliardového (eur) vojenského balíčku.

Z další studie Kiel Institute vyplývá, že Evropa oproti USA nakupuje více vojenské pomoci prostřednictvím průmyslových kontraktů a zakázek. Z celkové částky 10,5 miliardy eur určené na evropskou vojenskou pomoc v květnu a červnu 2025 bude nejméně 4,6 miliardy EUR poskytnuto prostřednictvím zakázek pro obranné společnosti, nikoli z existujících zásob.

Tyto zakázky získaly hlavně evropské a ukrajinské firmy, což zřetelně ukazuje na sílící význam evropského obranného průmyslu v oblasti vojenské pomoci. Od začátku války do června 2025 přidělila Evropa prostřednictvím obranných zakázek nejméně 35,1 miliardy EUR na vojenskou pomoc, což je o 4,4 miliardy EUR více než Spojené státy.

Kontext a význam těchto dat řešíme s Radkem v Devítiminutovce, kterou si teď můžete poslechnout. Spoiler - nemusíte se chovat jako maďarský fanfarón Viktor Orbán, abyste získali skutečný vliv na diplomatické dění :)

Užijte si poslech, ahoj Ondřej

PS: Podívejte se na náš Newsletter Klubu rváčů na Substacku, kde máme i jednotlivé grafy. 

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Ondřej s Radkem probírají v nové epizodě analyzují napjatou situaci kolem Donalda Trumpa s marketérem Markem Hančem, který se po více jak měsíci vrátil ze Spojených států.Milí přátelé,vítám vás u nové Nalejvárny Klubu rváčů, ve které se vám dostane poctivého amerického nášupu a vhledu do tamního dění. Marek Hanč v USA strávil více jak měsíc a pozoroval, zda a případně jak se americká společnost proměňuje pod vládou prezidenta Donalda Trumpa.Probrali jsme klíčové zákony, které Trumpova administrativa prosadila, drsnou migrační politiku, byznys elit a prezidentské rodiny, překreslování volebních obvodů (tzv. gerrymandering), nedostatek pracovních sil a především - otřesnou pedofilní a násilnou kauzu obchodníka Jeffreyho Epsteina, který v roce 2019 spáchal ve vězení sebevraždu. Zatímco jeho tělesná schránka je minulostí, jeho spis nikoliv. A to nahání hrůzu řadě vlivných lidí v nejvyšších patrech, včetně prezidenta Trumpa, jejichž jména trestním spisem procházejí.„Amerikou se šíří nedůvěra v systém. Dochází k jeho destrukci, protože Trump ví, že to na konci nemusí dopadnout dobře. Jeho rodina řeší byznys ve velkém. Překreslují se volební obvody. Prostě to není úsvit demokracie,“ zmínil Marek.Trumpova důvěryhodnost ve stínu Epsteinova skandálu slábne. „Průzkumy uvádí, že 40 % republikánských voličů je nespokojených s tím, jak se Trump staví k vysvětlení kauzy Epstein. 69 % voličů si myslí, že Trump tají informace, které se kauzy týkají. To jsou strašná čísla. Trump vyvíjí obrovskou snahu kauzu překrýt, ale nedaří se mu to,“ zaznělo v podcastu. Emoce rovněž vyvolává nový soubor zákonů zvaný One Big Beautiful Bill Act, který podle kritiků nahrává movitým a znevýhodňuje chudší. „Americkou společnost na dlouhé roky zásadně ovlivní Trumpův Big Beautiful Bill. Nemůžeš 17 milionů lidí na hranici přežití znevýhodnit na úkor extrémně bohaté skupiny jen pro to, aby ses zavděčil elitě a své rodině,“ upozorňuje Marek.Spojené státy se podle něho nyní nachází ve fázi destrukce demokratických institucí - a to v několika rovinách. Ať už je to Trumpův boj v kauze Epstein, účelové překreslování volebních obvodů s cílem pomoci republikánským kandidátům či podezření z korupce na straně Trumpových nejbližších spojenců - včetně rodiny.„Věci, které by před pár lety byly nemyslitelné, se nyní ději v takto silné zemi s takovou historií demokracie. Příští rok se slaví 250 let výročí od vyhlášení americké nezávislosti. Takže máš 250 let tradici, kterou teď jeden frajer může úplně rozkopat,“ padlo mimo jiné v podcastu.Pusťte si celou epizodu, kde dění v USA rozebíráme v širším kontextu.Užijte si poslech, ahoj Ondřej

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných a slavných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ V této epizodě si Ondřej s Radkem povídají o jednání Trumpa s Putinem na Aljašce.Ahoj, natočili jsme pro vás další Devítiminutovku, náš nový krátkometrážní pořad, ve kterém jsme si popovídali o jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského diktátora Vladimira Putina na Aljašce. Vzali jsme to trochu z jiného úhlu - prizmatem Mnichovské dohody z roku 1938, která našemu národu působí trauma dodnes. V čem je situace dnešní Ukrajiny podobná a a naopak odlišná od „Mnichova“? Je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v podobné situaci a pozici jako tehdejší československý prezident Edvard Beneš? Proč je pro Čechy jednání na Aljašce tak citlivé? A co na to Trump?Přeji fajn poslech, ahoj Ondřej.

Ahoj,

vítám vás u dalšího dílu podcastu Klub rváčů. Máme tu opět novinku, která by vám mohla udělat radost. Čísla poslechovosti nám prozrazují, že vás baví formáty, když si s Radkem povídáme jen my dva, rozebíráme aktuální události a mudrujeme nad nejrůznějšími spekulacemi. Takže jsme se rozhodli, že budeme natáčet takzvanou Devítiminutovku, ve které se krátce zastavíme nad tématem, o které jsme zakopli a zaujalo nás. Výkop obstaralo korespondenční hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny. 

Přišli jsme na to tak, že Radek svým kamarádům pomáhal zařídit záležitosti potřebné pro korespondenční hlasování v Singapuru. Tam se pojede závod F1 zrovna v době, kdy se v Česku bude rozhodovat o složení Poslanecké sněmovny v příštích čtyřech letech. Radek se díky tomu na vlastní kůži přesvědčil, jak složitě je systém korespondenčního hlasování nastavený a oproti původnímu stavu nikterak zázračně reformovaný. 

Přitom novela zákona, kterou loni po ostrých politických bojích protlačila přes parlament stávající vládní koalice, si stanovila šlechetné cíle. „Cílem korespondenční volby je umožnit českým občanům pobývajícím v zahraničí jednodušeji volit a narovnat tak nyní nerovné podmínky pro výkon jejich volebního práva,“ láká ministerstvo zahraničí. 

Ďábel se skrývá v detailu. „Tento krok umožňuje občanovi ČR žijícímu v zahraničí zapsat se do zvláštního seznamu voličů vedeného velvyslanectvím nebo generálním konzulátem v místě dlouhodobého pobytu v zahraničí, což je nutná podmínka pro korespondenční volbu,“ informuje ministerstvo v brožurce Harmonogram korespondenční volby. Takže jste-li na dovolené či na Erasmu, máte smůlu a musíte si vyřídit voličský průkaz a s ním na ambasádu, podobně jako dřív.

Zřejmě i to je důvod, proč o korespondenční hlasování není kdovíjaký zájem. K 1. srpnu se do seznamu voličů v zahraničí přihlásilo 17 622 lidí. Pro zajímavost - v předchozích sněmovních volbách v roce 2021 odevzdalo v zahraničí hlas 13 tisíc lidí. 

Původní propočty ministerstva vnitra byly diametrálně odlišné. „Celkově, pokud se nepletu, je to nějakých 600 tisíc Čechů, kteří žijí trvale v zahraničí. Je to odhad, ale troufám si říct, že bychom se mohli dostat třeba k polovině lidí, kteří využijí standardnější, jednodušší možnost korespondenční volby,“ pronesl Vít Rakušan na konci roku 2023.

Je škoda, že korespondenční novela - jinak skvělý záměr - se nepodařilo dotáhnout i v technicko-legislativní rovině, aby možnost volit na dálku zaujala daleko víc lidí. Navíc schvalovací kolečko napáchalo nemalé politické škody, protože téma si, bohužel, přivlastnili různí lháři a konspirátoři. Ti vytvářejí fake news o tom, jak Fialova vláda manipuluje volby. Ukradené hlasy!, objevuje se v různých diskusích. Korunu tomu dal exprezident Miloš Zeman, který korespondenční hlasování zahrnul do nesmyslné a vyfabulované konspirační teorie. 

„Zejména poražené strany, a my víme, kdo bude v demokratických volbách poražen, zajásají, pokud to Ústavní soud udělá. Ještě to může být zkomplikováno korespondenční volbou, to je také nástroj, jak zneplatnit volby. Ale to je méně pravděpodobné. Pravděpodobné je, že souhra Ústavního soudu a tajné služby v zoufalství, že končí jejich éra, může skutečně vést k opakování rumunského scénáře,“ plkal nedávno Zeman.

Zbytek v celé epizodě naší první Devítiminutovky.

Užijte si poslech, ahoj Ondřej.

Partnerem podcastu Klub rváčů je investiční skupina Natland.  

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných a slavných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným. 🗣️ Inkubátor je nový formát podcastu Klubu rváčů. Zabývá se novými technologiemi a trendy, díky kterým můžete ušetřit peníze a být energeticky úsporní. V první epizodě Inkubátoru vystoupil manažer a vizionář z ČEZ Filip Jelínek.

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných.

🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.

🗣️ Ondřej s Radkem v nové epizodě Klubu rváčů rozebírají, zda jsme nyní svědky pohřbu sociální demokracie pod taktovkou rudých komunistů.

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.🗣️ Ondřej s Radkem si do nové epizody pozvali ekonoma a výrazného představitele z prostředí pražské burzy Jaroslava Šuru.Milí přátelé,vítám vás u nové epizody podcastu Klub rváčů, ve které vám přinášíme rozhovor s investorem a burziánem Jaroslavem Šurou. Ekonom, který aktivně vystupuje s ekonomickými tématy na sociálních sítích, v našem podcastu nechal nahlédnout do své dílny. „Bývalo to 8 až 10 hodin denně. Teď už je to opravdu málo, protože jsem najel na pasivnější přístup,“ odpověděl Jaroslav Šura na dotaz, kolik hodin denně věnuje získávání a analýze informací, podle kterých se rozhoduje na burze.Jaroslav Šura se prezentuje jako investor, který se dlouhou dobu zaměřoval na akcie amerických technologických gigantů. Po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci, který svými kroky destabilizoval geopolitické a obchodní prostředí, Šura své portfolio v USA zmenšil a pozornost přenesl na pražskou burzu. „Kapitál nemá rád nejistotu, takže po nástupu amerického prezidenta Trumpa jsem se přesunul na pražskou burzu. V Česku mám akcie Komerční banky, ČEZ a Colt, v USA jsem zůstal u Nvidia a matky Google společnosti Alphabet,“ uvedl v podcastu.Vysvětlil také, proč je podle něho výhodnější zůstávat na burze pasivnější či zdrženlivější. „Jsem spíše zastáncem investování. Někdo správně řekl, že investování je skoro až nudná záležitost. Čím nudnější, tím člověk nejspíš víc udělá. Čím jsem byl na burze aktivnější, mám pocit, že výnos byl nižší. Je lepší na to spíše nesahat, s výjimkou extrémních dob jako covid či finanční krize,“ popsal.V rozhovoru jsme se dostali i k veřejnému dění a situaci české ekonomiky. Jak pomoci českému státu, jehož rozpočet je napjatý? Podle Šury je jednou z variant, jak snížit výdajovou stránku, zmrazení důchodů. „Jak ušetřit státu 200 miliard? Buď zvednete daně nebo prostě snížíte výdaje. Daly by se zmrazit důchody, pro politiky by to ale byla sebevražda. Jenže nám opravdu hrozí příběh bankrotujícího Řecka,“ zaznělo v rozhovoru. Hovořili jsme i o euru, ke kterému se narozdíl od nás náš host staví kritičtěji. „Smáli jsme se Řecku, ale nabrali jsme podobnou trajektorii. Kdyby Řekové neměli euro, zkrachovali by,“ poznamenal Radek. Zaznělo i varování před přílišným zadlužování států. „Centrální banky a vlády se naučily v roce 2008 zalévat průšvihy penězi. Když krize pomine, peníze by se měly stahovat zpět. Jenže zadlužení států je dnes obrovské, všech bez výjimky. Směřujeme k velkému problému,“ doplnil Jaroslav Šura. Jaké české firmy by rád viděl na pražské burze? Proč by sankce západních spojenců vůči Rusku měly být mnohem přísnější? Jak si sestavit investiční portfolio? Nejen to se dozvíte v celém rozhovoru s Jaroslavem Šurou, který vychází i na YouTube a v podcastových aplikacích. Přeji vám fajn léto, brzy zase na slyšenou, na viděnou. Ondřej