Planetárium

Těžké kovy v usazeninách u ostrova Santorini (4:57) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Titan prozkoumá Vážka (23:32) – Homérova Odysseia, 1. část: Slepý pěvec? (28:26)

Největší měsíc Saturnu a druhý největší měsíc v naší Sluneční soustavě je unikátem mezi přirozenými satelity planetárních těles. Jako jediný má totiž hustou atmosféru.

„V ulicích, na věžích, mezi kostely a domy, na městském kopci, kam až oko dohlédlo, se valily děsivé, zlověstné, krvavě rudé plameny. Nic jako plamen obyčejného ohně."

Malíř Libor Balák a nový život pravěku (4:47) – Příběhy se šestkou: Velký požár Londýna (22:11) – Knihovnička: Masožravé rostliny (27:46) – Chov neonek červených (32:12)

Známý botanik Miloslav Studnička připravil skutečnou pochoutku pro nadšence, kteří se se stejně jako on rádi prodírají džunglí objevů i záhad ze světa karnivorní flóry.

Duha, optická iluze a barevný oblouk nad krajinou (4:47) – Procházka zářijovou oblohou (18:06) – Neonky červené, živé třpytky našich akvárií, 1. část: Odkud jsou (24:32)

Denní zákryt Venuše srpkem Měsícem, pohledy na vzdálené hvězdokupy a galaxie, nejlepší podmínky pro pozorování plynného obra Saturnu i s jeho prstenci a Kukuřičný úplněk.

Stále ve vzduchu: Těžký život rorýsů (4:42) – Napínavé bádání: Pták-nepták archeopteryx (21:47) – Hnízdní parazitismus u kukaček obecných (26:32)

Někdy v sedmnáctém století se Evropané v jihoamerických Andách dozvěděli o zvláštní kůře místního stromu rodu chinovník. Zdejší Indiáni ji užívali proti třesavce a horečkám

V jednom šiku: Periodická tabulka prvků (5:11) – Historické souvislosti: O kůře z chinovníku a bobulích z jalovce (20:20) – Ztracený hrob svaté Anežky České (24:25)

První červencový den roku 2025 vzbudil senzaci objev komety 3I/Atlas. Jak ono „I“ v názvu naznačuje, jde o objekt interstelární, tedy mezihvězdný.

Expozice Archevita - Stopami věků (4:35) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Mezihvězdný poutník starší než Slunce (20:21) – Proč zkoumat asteroidy (repríza, 24:31)

Před sto lety zemřela hvězda amerického němého filmu, Rudolph Valentino. Po jeho smrti vypukla jedna z prvních vln kolektivní truchlící hysterie v rámci populární kultury.

NEAR Shoemaker a Hayabusa: Tři přistání na asteroidech (4:30) – Příběhy se šestkou: Smrt Rodolpha Valentina (20:17) – Stromy a smrtící houbové patogeny (repríza, 26:17)

Proč ptáci zbytečně hynou. Ptačí pasti a co s nimi (4:40) – Procházka srpnovou oblohou - se zatměním (18:52) – Čtyři nové druhy aneb Jak se žije žirafám (repríza, 25:01)

Za běžných okolností by nejzajímavějším úkazem srpnové oblohy nepochybně byl meteorický roj Perseid. Ty však letos den před jejich maximem trumfne zatmění Slunce.

Mravenci, lékaři našich lesů, 2. část (4:55) – Napínavé bádání: Báječný ostrov Brazil (16:13) – Současný šamanismus, jeho podoba a jeho kořeny (repríza, 22:12)

Ne každý mytický ostrov z map dávných kartografů se cestovatelé pokoušeli najít. Ostrov Brasil hledalo hned několik výprav. Pochopitelně marně.

Člověk je homo militaris a válka k němu bohužel patří po celé dějiny. Stejně jako jinde, i v této oblasti probíhá evoluce a každý nový válečný konflikt je v něčem jiný.

Mravenci jako lékaři našich lesů, 1. část (4:44) – Historické souvislosti: Strategické bombardování (18:59) – Římští vinaři od Ochridského jezera (repríza, 23:53)

Vedro, nesnesitelné vedro: červnové tropy v Česku (5:05) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Novinky v životopisu Měsíce (19:52) – Pavoučí vzduchoplavci (repríza, 25:26)

Jak vznikl náš Měsíc? To je otázka, která je v astronomii stále živá. Díky neutuchajícímu zájmu badatelů se dozvídáme i další, často překvapivé detaily z lunární historie.

Před osmdesáti lety, v červenci 1946, byly veřejnosti poprvé představeny bikiny. Dvoudílné dámské plavky, na jejichž výrobu není třeba mnoho látky, a které odhalují pupík.

Drahé kovy a peníze za Přemyslovců, 3. část (4:51) – Příběhy se šestkou: Bikiny (19:26) – Kniha: Pilíře stvoření (23:47) – Morla, třetihorní želva z Ahníkova (repr., 28:00)

O tom, jak Vesmírný dalekohled Jamese Webba odkryl tajemství vesmíru a co všechno tomu předcházelo vypráví americký vědecký novinář a publicista Richard Panek.

O sklonu zemské osy, letním trojúhelníku hvězd, mlhovině, které se říká Severní Amerika, Venuši jako Večernici, skrytém Jupiteru a prvních padajících Perseidách.

Novinky z Jupiterova světa: Víry, vnitřní stavba, magnetosféra, měsíce a prstence (4:36) – Procházka oblohou (20:19) – Drahé kovy a mince u Přemyslovců, 2. část (26:44)

Žila byla jedna žena – Angličanka, šlechtična, s křestním jménem po italské Florencii. Když byla malá holka, promluvil k ní Bůh. Řekl jí, ať zachraňuje lidské životy.

Před sto lety, 18. června roku 1926, obdržel německý konstruktér Engelbert Zaschka patent na svůj vynález – vrtulníkové letadlo. Později získal patent i v dalších zemích.

Marťané, 2. část: Lišejníky, tajemní jedlíci, zkamenělé bakterie (4:49) – Historické souvislosti: Dáma s lampou (22:48) – Drahé kovy a mince u Přemyslovců, 1. část (29:33)

Ve vesmíru téměř všechno rotuje. Z jakého důvodu se však naše Země, ostatní planety i samotné Slunce otáčejí? Může za to gravitační hroucení.

Relikvie svatých dříve a dnes (4:35) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Proč se s námi vesmír točí (22:14) – Marťané, 1. část: Tajemné kanály a civilizace na Marsu (27:07)

Japonský pojem komorebi – světlo procházející listím stromů – je estetický motiv; můžeme jej však použít pro popis zlomové situace, která stála u vzniku moderního Japonska.

Vzpomínka na Martina Šolce (4:49) – Příběhy se šestkou: Engelbert Zaschka (17:32) – Knihovnička: Po roce 1177 př. Kr. (21:06) – Co dnes víme o pyramidách, 2. část (25:13)

Americký archeolog Eric H. Cline se probírá následky kolapsu civilizací doby bronzové ve Středomoří a na Předním východě a nachází nepříjemné paralely s dneškem.

Zajímavosti zpod redakčního stolu: strakapoudi, mamuti, dinosauři a indiánské jazyky (4:38) – Procházka červnovou oblohou (17:58) – Co víme o pyramidách, 1. část (23:14)

S Vegou, Denebem a Altairem: trojúhelník hvězd na prahu počínajícího astronomického léta a pohledy do blízkého i vzdálenějšího vesmíru.

Edward Jenner, venkovský lékař a přírodovědec, zachránil nespočet lidských životů, když na konci 18. století vymyslel a jako první také provedl očkování proti neštovicím.

Lesy Českého Švýcarska čtyři roky po požáru (4:32) – Historie: Meidži, strategická transformace jedné civilizace (19:09) – Návrat k Měsíci: Jaká bude budoucnost? (24:57)

Dva nevyhlášené závody o Měsíc (4:38) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Nejjasnější supernova (22:05) – Bohové a bohyně starých Slovanů, 3. část: Co zbylo (27:51)

Na přelomu letošního dubna a května uplynulo právě 1020 let od prvních pozorování „nové hvězdy“ – nejjasnější supernovy našeho letopočtu, která zazářila v souhvězdí Vlka.

Olověné dědictví skláren (4:37) – Historie: První vakcinace (16:54) – Kniha: Stezkami přírodovědného poznání (22:17) – Bohové a bohyně starých Slovanů, 2. část (26:50)

Atlas exkurzí po pamětních místech vědy v českých zemích. Dvanáct zajímavých tipů na výlety za historií vědeckého poznání a jeho osobnostmi, známými i skoro zapomenutými.

Bohové a bohyně starých Slovanů, 1. část: Ztracená Retra, zmizelá Arkona (4:39) – Procházka květnovou oblohou (21:19) – Meteority velké, menší a ty úplně nejmenší (27:19)

Měsíc ve znamení Měsíce – dva měsíční úplňky a pohled do kráteru, přehlídka jarní hvězdné oblohy a pouhá trojice pozorovatelných planet.

Kdo byl první na severním pólu? (4:40) – Sannikovova země: Chiméra, zakletá v ledu (19:54) – Rakousko-uherská expedice, Julius Payer a objev země Františka Josefa (25:23)

Nacházíme se v hornatém terénu jihoamerických And. Všude kolem je řídký chladný vzduch, v dáli se třpytí hladina jezera Titicaca, je přibližně rok 1200 našeho letopočtu.

Houbové Galapágy u slovenského Zvolena (4:33) – Historické souvislosti: O kouzelné bylině a daru bohů (18:37) – Vyšehrad ve středověku (24:04) – Opavské meteority (31:36)

Vyšehrad ve středověku, 1. část: Přemyslovci (4:32) – Astronomie: Jídelníček astronautů cestou k Měsíci (21:39) – Einsteinův teleskop, 2. část: Technologické výzvy (27:26)

Při výpravách do vesmíru musí člověk pochopitelně také něco jíst. Výjimkou nebyli astronauti mise Artemis II ani fiktivní cestovatelé legendární verneovky „Do Měsíce“.

V dubnu roku 1796 byla na půdě Institut de France v Paříži přednesena asi první veřejná a rozhodně velmi důležitá přednáška o paleontologii obratlovců. Konkrétně slonů.

Einsteinův teleskop, 1. část: Gravitační vlny (4:33) – Příběhy se šestkou: Cuvier a sloni (17:41) – Kniha měsíce: Paleolit českých zemí (22:11) – Svět podle rostlin (27:10)

Nejbližším přítelem člověka je pes. Můžete si představit třeba toho svého. My si vybereme jedno pozoruhodné plemeno, jehož historie pokrývá prakticky celé milénium

Obsáhlá publikace prof. Jiřího A. Svobody a řady dalších autorů prozrazuje, jak vypadala česká krajina v dobách ledových a meziledových, a jaké stopy v ní zanechali lidé.

Zodiakální čili zvířetníkové světlo, popelavý svit Měsíce, meteorický roj z komety Thatcher, hvězdokupa Plejády, Jesličky, jarní trojúhelník hvězd a Venuše jako Večernice.

Rok 2026 ve znamení hořců a rostlina roku, hořec brvitý (4:33) – Procházka dubnovou oblohou (17:25) – Jak se s nimi domluvíme aneb Egyptologové a mimozemšťani (22:26)

Návštěva zoologického depozitáře Oblastního muzea v Ústí nad Labem (4:57) – Historické souvislosti: Psí život (17:38) – Lidé a houby, 2. část: Ve službách člověka (22:33)

4. března 1836 udělil císař Ferdinand I. privilegium výstavbě první parní železnice v rakouském císařství a zároveň v českých zemích, tzv. Severní dráhy císaře Ferdinanda.

Lidé a houby, 1. část: Kvasinky a kropidlák (4:29) – Astronomie: Přepólované Slunce (16:50) – Cesty bratra Oldřicha, se vzpomínkou na Vladimíra Liščáka, 2. část (21:57)

Laik si toho vůbec nevšimne, pro astrofyziky je to však událost. Slunce přepnulo své magnetické póly – severní a jižní se prohodily v pravidelném cyklu sluneční aktivity.

Vytrvalostní lov v Namibské poušti (4:25) – Příběhy se šestkou: Ferdinandova železnice (19:35) – Kniha: Bydlení na Marsu (26:15) – Cesty bratra Oldřicha, 1. část (30:23)

V roce 1494 se dvě tehdejší největší koloniální velmoci dohodly, že východní zemská hemisféra bude patřit Portugalcům, zatímco západní připadne Španělům.

Osídlí lidstvo rudou planetu? Jak by to mohlo vypadat? To se vy i vaše zvídavé děti dozvíte z knihy tří španělských fyziků a popularizátorů vědy a jejich kolegy výtvarníka.

Zdobily kdysi jeskyni Švédův stůl rytiny koní? (4:24) – Procházka březnovou oblohou (18:02) – Jeskyně Labských pískovců, 2. část: Život současný, život minulý (22:55)