Planetárium

Atlas exkurzí po pamětních místech vědy v českých zemích. Dvanáct zajímavých tipů na výlety za historií vědeckého poznání a jeho osobnostmi, známými i skoro zapomenutými.

Bohové a bohyně starých Slovanů, 1. část: Ztracená Retra, zmizelá Arkona (4:39) – Procházka květnovou oblohou (21:19) – Meteority velké, menší a ty úplně nejmenší (27:19)

Měsíc ve znamení Měsíce – dva měsíční úplňky a pohled do kráteru, přehlídka jarní hvězdné oblohy a pouhá trojice pozorovatelných planet.

Kdo byl první na severním pólu? (4:40) – Sannikovova země: Chiméra, zakletá v ledu (19:54) – Rakousko-uherská expedice, Julius Payer a objev země Františka Josefa (25:23)

Nacházíme se v hornatém terénu jihoamerických And. Všude kolem je řídký chladný vzduch, v dáli se třpytí hladina jezera Titicaca, je přibližně rok 1200 našeho letopočtu.

Houbové Galapágy u slovenského Zvolena (4:33) – Historické souvislosti: O kouzelné bylině a daru bohů (18:37) – Vyšehrad ve středověku (24:04) – Opavské meteority (31:36)

Vyšehrad ve středověku, 1. část: Přemyslovci (4:32) – Astronomie: Jídelníček astronautů cestou k Měsíci (21:39) – Einsteinův teleskop, 2. část: Technologické výzvy (27:26)

Při výpravách do vesmíru musí člověk pochopitelně také něco jíst. Výjimkou nebyli astronauti mise Artemis II ani fiktivní cestovatelé legendární verneovky „Do Měsíce“.

V dubnu roku 1796 byla na půdě Institut de France v Paříži přednesena asi první veřejná a rozhodně velmi důležitá přednáška o paleontologii obratlovců. Konkrétně slonů.

Einsteinův teleskop, 1. část: Gravitační vlny (4:33) – Příběhy se šestkou: Cuvier a sloni (17:41) – Kniha měsíce: Paleolit českých zemí (22:11) – Svět podle rostlin (27:10)

Nejbližším přítelem člověka je pes. Můžete si představit třeba toho svého. My si vybereme jedno pozoruhodné plemeno, jehož historie pokrývá prakticky celé milénium

Obsáhlá publikace prof. Jiřího A. Svobody a řady dalších autorů prozrazuje, jak vypadala česká krajina v dobách ledových a meziledových, a jaké stopy v ní zanechali lidé.

Zodiakální čili zvířetníkové světlo, popelavý svit Měsíce, meteorický roj z komety Thatcher, hvězdokupa Plejády, Jesličky, jarní trojúhelník hvězd a Venuše jako Večernice.

Rok 2026 ve znamení hořců a rostlina roku, hořec brvitý (4:33) – Procházka dubnovou oblohou (17:25) – Jak se s nimi domluvíme aneb Egyptologové a mimozemšťani (22:26)

Návštěva zoologického depozitáře Oblastního muzea v Ústí nad Labem (4:57) – Historické souvislosti: Psí život (17:38) – Lidé a houby, 2. část: Ve službách člověka (22:33)

4. března 1836 udělil císař Ferdinand I. privilegium výstavbě první parní železnice v rakouském císařství a zároveň v českých zemích, tzv. Severní dráhy císaře Ferdinanda.

Lidé a houby, 1. část: Kvasinky a kropidlák (4:29) – Astronomie: Přepólované Slunce (16:50) – Cesty bratra Oldřicha, se vzpomínkou na Vladimíra Liščáka, 2. část (21:57)

Laik si toho vůbec nevšimne, pro astrofyziky je to však událost. Slunce přepnulo své magnetické póly – severní a jižní se prohodily v pravidelném cyklu sluneční aktivity.

Vytrvalostní lov v Namibské poušti (4:25) – Příběhy se šestkou: Ferdinandova železnice (19:35) – Kniha: Bydlení na Marsu (26:15) – Cesty bratra Oldřicha, 1. část (30:23)

V roce 1494 se dvě tehdejší největší koloniální velmoci dohodly, že východní zemská hemisféra bude patřit Portugalcům, zatímco západní připadne Španělům.

Osídlí lidstvo rudou planetu? Jak by to mohlo vypadat? To se vy i vaše zvídavé děti dozvíte z knihy tří španělských fyziků a popularizátorů vědy a jejich kolegy výtvarníka.

Zdobily kdysi jeskyni Švédův stůl rytiny koní? (4:24) – Procházka březnovou oblohou (18:02) – Jeskyně Labských pískovců, 2. část: Život současný, život minulý (22:55)

Začátek jara pod jarním trojúhelníkem hvězd, měsíční konjunkce, zodiakální světlo a zářící král Jupiter na přechodu k letnímu času.

Pták roku 2026, pěnice černohlavá (4:37) – Historie: Tordesillas aneb Jak si rozdělit svět (24:12) – Jeskyně Labských pískovců, 1. část: Kde se vzaly a jaké jsou (29:26)

Letokruhy izraelských pistácií (4:35) – Astronomie: Saze ve vesmíru (14:14) – Kniha: Říp, hora předků (17:42) – Návrat vyhynulých tvorů? 3. část: Pravlci a pták moa (22:03)

Saze se nemusí nacházet jen v komíně, mohou se vyskytovat i v kosmickém prostoru. Dokonce i některé planety mohou být bohaté nikoli na vodu, ale právě na saze.

Geolog a spisovatel Václav Cílek a dva archeologové, Martin Gojda a Martin Trefný, hledají a objevují prostorovou, historickou i mytickou podstatu nejslavnější hory Čechů.

Zkamenělé dinosauří stopy v italské Lombardii (4:49) – Příběhy se šestkou: Kolty proklatě nízko (22:28) – Návrat vyhynulých tvorů? 2. část: Jak vystřihnout mamuta (27:55)

25. února roku 1836 byl ve Spojených státech amerických patentován revolver. Muž, který jej na patentový úřad k registraci přinesl, se jmenoval Samuel Colt.

Záchrana vymírajících a návrat vyhynulých tvorů, 1. část: Pratuři a divocí koně (4:33) – Procházka lednovou oblohou (17:27) – Chobotnice aneb Příběhy osmi ramen (22:45)

„Psí hvězda“ Sirius, Velká mlhovina jako klenot pod pásem souhvězdí Orionu, Venuše jako večernice a velké finále na večerní obloze, se šesti planetami na oblouku ekliptiky.

Ledovec Belvedere aneb Jak tají Alpy (4:25) – Historické souvislosti: O politice a degradaci (23:44) – Kosmonautika 2026, 4. část: Vnější planety a vzdálené končiny (29:14)

Rozhovor se spisovatelem Erichem von Dänikenem (repríza, 4:35) – Astronomie: Titan (24:24) – Kosmonautika v roce 2026, 3. část: Dalekohledy, planety a planetky (30:01)

Kosmonautika v roce 2026, 2. část: Měsíc a české družice (4:26) – Příběhy se šestkou: Metrický systém (18:07) – Kniha měsíce: Včelí mysl (23:57) – Svědectví kostí (28:02)

Říp: Hora předků, v knižní podobě (4:47) – Procházka lednovou oblohou (20:04) – Kosmonautika v roce 2026, 1. část: Mezinárodní vesmírná stanice a její sestry (26:35)

První člověk na Měsíci, 1. část (4:22) – Mýty, omyly a novinky astronomie: 6600 exoplanet (17:57) – První člověk na Měsíci, 2. část (22:57) - repríza pořadu

Proč potřebujeme zkoumat planetky (4:34) – Historické souvislosti: Revoluce je mrtvá, ať žije revoluce! (21:03) – 615 let historie: Co ukazuje Staroměstský orloj (26:51)

Tři výročí přistání na asteroidech (4:30) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Co víme o geologii Měsíce (20:13) – Procházka polarografickou výstavou Příběh kapky (25:13)

Budoucnost našich lesů (4:57) – Příběhy s pětkou: Bratři Lumièrové (17:44) – Kniha měsíce: Řím antituristický (22:19) – Termojaderná fúze, 2. část: Tokamak ITER (26:11)

Termojaderná fúze, 1. část: Spustíme na Zemi malé Slunce? (4:49) – Procházka prosincovou oblohou (21:58) – Za dávnými horníky do podzemí Krušných hor (27:55)

Římští vinaři u Ochridského jezera: Výzkumy v Severní Makedonii (4:34) – Historické souvislosti: Státy jako organismy (21:39) – Poslední mamuti z Wrangelova ostrova (27:20)

Život mušky bejlomorky (4:40) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Betelgeuze (15:44) – Otec a syn Heyrovských, rtuťová kapka, polarografie a Nobelova cena (21:21)

Stromy a jejich houbové patogeny (4:41) – Příběhy s pětkou: Guy Fawkes (20:03) – Kniha měsíce: Bohové a bohyně starých Slovanů (25:06) – Los evropský v naší přírodě (29:32)

Religionista Jiří Dynda ve své knize „Bohové a bohyně starých Slovanů“ shrnul dochované informace o předkřesťanských náboženských představách našich slovanských předků.

Hinterland aneb Historie „zadních zemí“, 2. část: Lidé (4:38) – Procházka listopadovou oblohou (22:32) – Stopy pradávných ohňů v geologické minulosti naší planety (28:10)

Kosmova „Kronika Čechů“, 2. část: Výpisky (4:41) – Historické souvislosti: Vídeňský kongres (15:28) – Hinterland aneb Historie „zadních zemí“, 1. část: Sediment (21:09)

Příběh Morly: Třetihorní želva z Ahníkova (4:38) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Bludný Otesánek (18:04) – Kosmova „Kronika Čechů“, 1. část: Opisy a rukopisy (22:54)

Lidé a jejich předci v muzeu, 2. část: eneolit (4:17) – Příběh s pětkou: Beringerovy kameny (14:18) – Kniha: Astronom a čarodějnice (19:04) – Čtyři nové druhy žiraf (23:22)

Když se řítí bahno a kamení: Megasesuvy a sesuvy (4:58) – Procházka říjnovou oblohou (15:35) – Lidé a jejich předci v Národním muzeu, 1. část: paleolit a neolit (21:33)