Reflexe: Historie / Filozofie!

Představitel staročechů, pro někoho liberál, pro jiné konzervativec. Osobnost, která v 19. století nešla v české společnosti a politice přehlédnout.

O tom, jak se v ruských, ale třeba i ukrajinských, běloruských a dalších archivech bádá českým historikům hovoří s Martinem Gromanem Adam Hradilek a Daniela Kolenovská.

Právě tak své počínání označili tři američtí akademici, kteří pokusně publikovali špatné nápady v odborných časopisech gender studies a příbuzných oborů.

Filmů, které popisují naše dějiny, vznikla za posledních deset let dlouhá řada.

První univerzitní profesor v čele našeho moderního státu. Státu, který sám založil a vyjednal během své exilové mise. S Martinem Gromanem budou o T.G.M. a o jeho vlivu na dnešní českou společnost debatovat Michal Stehlík, náměstek ředitele Národního muzea, a Luboš Velek, ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

O historii pražského Mariánského sloupu a o sporech kolem snah o jeho obnovu debatují s Martinem Gromanem historici umění Vít Vlnas a Jan Dienstbier.

Na stanici Vltava mluvíme obvykle o kultuře s velkým K. Sice méně často, ale občas mluvíme také o různých kulturách, jak o nich mluví archeologové nebo antropologové.

Pokusy o hledání současného světa - s nadhledem filozofickým i očima humanitních věd. Nerovnost roste: je to problém? A co s tím? Autor pořadu Petr Šourek hovoří s americkým politologem Jeffrey A. Wintersem a sociálním teoretikem Ondřejem Lánským o společenských důsledcích rostoucí nerovnosti a paradoxech vstupu superbohatých na politickou scénu. Pořad uvádějí Petr Šourek společně s Petrem Fischerem.

S Janem Galandauerem a Robertem Kvačkem o prvorepublikovém premiérovi Milanu Hodžovi. Připravili Pavel Kosatík a Martin Groman.

Martin Groman si tuto konferenci, její průběh a význam připomene s germanisty a literárními historiky Janem Budňákem a Štěpánem Zbytovským.

Minulost viděná dnešníma očima a hledání kořenů. Velká i zapomenutá výročí. Připravil Martin Groman.

Martin Groman se svými hosty Ondřejem Matějkou a Oldřichem Tůmou o fenoménu vyrovnávání se s minulostí.

Socialistický realismus je jediný umělecký styl, který k nám byl importován jako celek. Po válce jej nám příznivci všeho moskevského vnutili a po roce 1956 zase, ve své čisté, stalinské podobě, zmizel. Jak se ale za těch několik let projevil ve výtvarném umění, ve filmu, v poezii, literatuře a dalších oblastech umění? A byli jsme zase i v tomto papežštější než papež?

Jak mluvit o rizicích spojených s masovým vymíráním druhů? Odpovídají biolog Pavel Kindlmann, ekopsycholog Jan Krajhanzl a sociální geografka Michaela Pixová.

Od poloviny 20. století se jim podle J. L. Austina říká performativní. A díky Jacquesi Derridovi se staly symbolem obratu humanitních vět performanci.

Na téma diktatury a autoritářské režimy v Jižní Americe (po roce 1945) hovoří Petr Šmíd s kulturním antropologem Františkem Kalendou a s politologem Radkem Bubnem.

Čím to je, že důležitou roli, jakou ve společnostech mají ženy, antropologie dlouho nedoceňovala? Téma pro antropoložky Petru Ezzeddine, Hanu Horákovou a Janu Jetmarovou.

Občanská věda je dnes populární. Vědecké instituce se o ni snaží, bohužel ji ale často chápou jenom jako novou techniku popularizace vědy.

Ke kterému datu se tato událost vztahuje a které zakladatelské i zásadním způsobem budovatelské osobnosti je třeba při této příležitosti vzpomenout?

Petr Šourek hovoří s arendtologem Milanem Hanyšem, který působí v Masarykově ústavu Akademie věd. Společně zkoumají, kde se vzala a co znamená „banalita zla“.

Vysokoškolské vzdělání posiluje hodnoty jako univerzalismus a benevolenci. Proč to v Česku tak úplně neplatí? Odpovídají Dana Hamplová, Martin Buchtík a Tomáš Katrňák.

Je to už pár desítek let, co se začalo mluvit o filozofii toho i onoho - o filozofii vašeho podnikání, filozofii reklamního sdělení, filozofii předškolního vzdělávání...

Filip Vostal hovoří s Vítem Stříteckým z Katedry bezpečnostních studií Institutu politologických studií FSV UK a s politoložkou Annou Durnovou z Vídeňské univerzity.

S historikem Pavlem Himlem o vzniku a vývoji policie jako veřejno-správní instituce, hovořil Petr Šmíd, který také dnešní pořad připravil.

Petr Šourek si do studia pozval politology Vladimíra Naxeru a Petra Krčála ze Západočeské univerzity a sémiotika Josefa Šlerku z Univerzity Karlovy.

Autor pořadu Petr Šourek pozval k procházení dvě filozofky Kamilu Pacovskou a Alici Koubovou a dva filozofy – Martina Rittera a Joe Grim Feinberga.

Milena M. Marešová debatuje s literárním historikem a teoretikem Jiřím Brabcem a literárním kritikem a editorem Vladimírem Karfíkem.

Záznam debaty pořádané platformou Display - Sdružením pro výzkum a kolektivní praxi, kterou moderoval Tomáš Samek. Hovořili Milena Bartlová, Ondřej Lánský a Lukáš Kovanda.

Filozofové se vždy snažili poznat sebe sama skrze cizince, podívat se na nás zvenku, jinýma očima. Hosty Petra Šourka jsou fenomenolog Petr Kouba a astronoetik Ondřej Váša.

17. listopad a studentská stávka 1989 ve vzpomínkách tehdejších studentů prvního, třetího a čtvrtého ročníku Filozofické fakulty a jednoho od státnic vyhozeného geodeta.

Meritokracie je společenost, kde je postavení jedince výsledkem kombinace jeho schopností a snah je uplatnit. To zní dobře a většina lidí je pro, ale...

Lukáš Matoška hovoří s Philippem Therem a s Martinem Myantem.

Blíží se výročí vzniku Československé republiky a s ním opět ožívá duch Tomáše Garrigue Masaryka. Petr Šourek si pozval Milana Hanyše a Mikuláše Mináře.

Deníkové zápisy a vzpomínky legendy tuzemské medicíny, Josefa Charváta, do dobového kontextu uvádějí a komentují Marie Bahenská společně s prof. Štěpánem Svačinou.

Hosty Petra Šourka jsou Hynek Bartoš z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a Radim Vondráček z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Helena Válková nedávno ve vládě navrhla, aby ze zákona byla vyňata povinnost přechylovat ženská příjmení. Ženy by pak měly samy možnost volby, zda ve svém příjmení chtějí mít koncovku -ová, anebo nikoli. To vyvolalo živou diskuzi, která rozdělila společnost.

Ještě nikdy jste neslyšeli slovo holoklept? Není divu, jedná se o novotvar. A tušíte, co by slovo holoklept mohlo znamenat? Autor pořadu Petr Šourek tak nazval nacistické rozkrádání židovského majetku během holokaustu. Do studia si pozval kurátorku Židovského muzea Michaelu Sidenberg a dokumentaristu Martina Šmoka.

Ještě nikdy jste neslyšeli slovo holoklept? Není divu, jedná se o novotvar. Pokud hádáte, že by holoklept mohl mít něco společného s holokaustem, hádáte správně. Jedná se o nacistickou krádež majetku evropských Židů a osob za Židy označených.

Víte, proč Řekové raději nechali naději na dně tlusté Pandořiny amfory? Tušíte, proč se Janáčkova opera jmenuje tak divně „Její pastorkyňa"?

Co tomu předcházelo? Jak se bojovalo za rovnoprávnost v Čechách a na Moravě? Téma pro politoložku Jitku Gelnarovou a historičky Hanu Krutílkovou a Danu Musilovou.

Dějiny v českých i evropských souvislostech. Minulost viděná dnešníma očima a hledání kořenů. Velká i zapomenutá výročí. Připravili Lukáš a Jiří Kamenovi.

Petr Šourek hovoří o právu na migraci s filozofem Stefanem Gosepathem z Freie Universität v Berlíně. O migraci péče hovořila v další části Reflexí Petra Ezzedinne.

Portrét Eduarda Alberta, lékaře a chirurga, pedagoga, literárního kritika, překladatele, básníka, historika, mecenáše a politika.

Petr Šourek hovoří se dvěma italskými filozofy, kteří učí na Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity v Praze. Navazuje rozhovor s Janem Bierhanzlem

Portrét Eduarda Alberta, lékaře a chirurga, pedagoga, literárního kritika, překladatele, básníka, historika, mecenáše a politika.

Tři díly filozofických reflexí budou o migraci. Dnes jsou hosty Petra Šourka filozof Petr Kouba a sociální antropolog Jakub Grygar. Zajímá nás státní aparát a hranice.

Také míváte pocit, že vám k pochopení současnosti tradiční nástroje moc nepomáhají? Petr Šourek hovoří s Václavem Štětkou a Timotheusem Vermeulenem.

Hosty pořadu byli Petr Kotyk a Helena Kokešová, editoři prvního svazku "Korespondence T.G. Masaryk a Josef Svatopluk Machar - 1893-1895".

Obojí je aspoň virtuálně možné ve filozofických Reflexích Petra Šourka. Hovořil s polským filozofem Pawlem Grabarczykem a se sexuologem Zlatko Pastorem.

Dějiny v českých i evropských souvislostech. Minulost viděná dnešníma očima a hledání kořenů. Velká i zapomenutá výročí. Připravil Jiří Kamen.

Štěstí bývalo velkým tématem ekonomie - pravda v té době si ještě ekonomové říkali morální filozofové. S rozvojem své disciplíny ale poněkud ztráceli štěstí ze zřetele.

O svém terénním výzkumu autenticity hovořil Joe Feinberg. S Adornovým žargonem autenticity nás seznámil Michael Hauser. Pořad připravil Petr Šourek.

Hosty Petra Šourka jsou Petr Kouba – filozof a autor knihy Fenomén duševní poruchy, a psychoterapeut Pavel Pavlovský, který ve své praxi vychází z daseinsanalýzy.

Třicet let uplynulo od otištění slavného spekulativního článku Francise Fukuyamy Konec dějin? Petr Šourek hovořil s filozofem Joe Grim Feinbergem a Petrem Fischerem.

O fenoménu šlechty v naší tradičně velmi rovnostářské společnosti a mnohém dalším si bude se svými hosty Zdeňkem Hazdrou a Zdeňkem Bezecným vyprávět Martin Groman.

Začínáme sprezzaturou – půl tisíciletí starým pojmem. (Nejen) o filozofii internetových platforem dále hovoří Petr Šourek s analytickým filozofem Vítem Gvoždiakem.

O veřejnoprávnosti hovoří Petr Šourek se soudkyní a právní teoretičkou Eliškou Wagnerovou a historikem médií Martinem Gromanem.

Nad čerstvým, již druhým svazkem hippokratovských spisů se Petr Šourek sešel se Sylvou Fischerovou. Zazněly ukázky nových českých překladů nakladatelství Oikúmené.

Roku 1989 se říká annus mirabilis, rok zázraku. Není divu. Palachův týden, svíčková demontrace v Bratislavě, demonstrace na Škroupově náměstí...

Roku 1989 se říká annus mirabilis, rok zázraku. Martin Groman s Petrem Pithartem připomenou události staré 30 let, které si v začínajícím roce budeme hojně připomínat.

Co v naší architektuře a designu znamenalo a třeba i dodnes znamená Expo 58? O tom hovořil Martin Groman se Zdeňkem Lukešem a Janem Wollnerem.

V těchto Filozofických reflexích se zabýváme univerzitou. A to konkrétně ve dvou jejích vrcholných obdobích. Ve středověku, kdy univerzity vznikly na bázi projektu aristotelizace vědy a jako takové v 15. století zkrachovaly. A v novověku, kdy se rodí stále platný model výzkumné univerzity.