Reflexe: Divadlo!

Divadlo Drak v Hradci Králové patří bezpochyby k výjimečným zjevům divadelního života. Už šedesát let budí doma i v zahraničí úctu kritiků a obdiv diváků.

Divadlo, které mluví, zpívá a tančí. Tak muzikál charakterizoval teatrolog a dramaturg Ivo Osolsobě. Zejména u nás ale panuje představa, že muzikál je divadelní žánr zábavný a v porovnání s jinými méněcenný.

Příběh polského divadla a umění by se měl podobat tomu českému, je ale jiný. Polské divadlo je angažované, radikální a nápadité. Veronika Štefanová se bude věnovat aktuálnímu dění na polské divadelní scéně a také inscenaci Něco za něco v Divadle pod Palmovkou v režii Jana Klaty. V pořadu promluví kromě předního polského režiséra Jana Klaty, také dramaturgové Goran Injac a Piotr Gruszcziński a český teatrolog Jan Jiřík.

Daniel Špinar je v polovině svého funkčního období. Obměnil herecký soubor i dramaturgii a po dvou letech došlo k výměně kmenového režiséra Štěpána Pácla za Jana Friče. Jak umělecké vedení Daniela Špinara v činohře Národního divadla vnímají odborníci? Ptali jsme se divadelních publicistů, Jany Soprové a Martina J. Švejdy.

Jsou mladí a teprve nedávno ukončili své vysokoškolské vzdělaní. Po letech strávených v bezpečí školy se však musí vydat svou vlastní cestou a najít si nějakou, ideálně, stálou práci. Jaké nástrahy jim profesionální divadelní praxe klade? Jaké jsou profesní touhy a cíle mladých divadelníků?

Můžeme dnes s klidným svědomím říci, co je a co už není loutkové divadlo, v době, kdy jsou hranice mezi žánry i druhy neostré?

Divadlo může aktivizovat a může připomínat. Taková předsevzetí si vytkly dramaturgyně festivalu Pražské křižovatky Marta Ljubková a Sodja Lotker.

Lidé s různým znevýhodněním touží hrát divadlo. Divadelní tvorba ve specifických skupinách je zaměřena na kreativní práci lidí s postižením.

Většina francouzských divadel nemá stálý herecký soubor. To ale není případ Théâtre de l’Aquarium, které vedou herci, herečky i režiséři ze spolku La vie brève dohromady.

Jak se daří divadlu, které je nejzápadněji položenou profesionální scénou republiky? Do Západočeského divadla v Chebu se vydala Michaela Svobodová.

Na Martiniku na festivalu Malých forem se v lednu tohoto roku uskutečnila na národní scéně Tropique Atrium vůbec první prezentace české dramatiky a poezie na ostrově.

Co podle divadelníků může děti v divadle zajímat a čím si získat jejich pozornost? Na to se v pořadu zaměřil Michael Sodomka.

Pobřeží slonoviny, Burkina Faso, Mali a Jihoafrická republika. Takové jsou cíle našeho putování subsaharskou Afrikou v divadelních Reflexích.

Teatroložka a divadelní publicistka Marcela Magdová a autorka pořadu Veronika Šefanová se zaměřily na oficiální i nezávislou divadelní scénu především v Moskvě.

Ondřej Škrabal si do studia pozval teatrology Jana Jiříka a Martina Bernátka společně s polskou dramaturgyní a režisérkou Magdou Jiřička Stojowskou.

Na desátý ročník San Francisco Dance Film Festival se vydala publicistka Jana Návratová. Na své cestě natočila řadu rozhovorů s režiséry a režisérkami tanečních filmů.

Jaké jsou výhody a nevýhody této podpory? A vydrží do budoucna? A jak na tom jsou ve srovnání s francouzskými divadelníky ti němečtí nebo čeští?

Kromě hodnocení vybraných inscenací nabízíme také rozhovory s některými z režisérů a herců, kteří do české metropole zavítali.

Kam za pohybovým – fyzickým – divadlem v Brně? Takových míst už v tomto městě přibývá. Jedním z divadel je Buranteatr.

Víte kolik piv vypije během představení představitel Sládka v nigerijské Audienci? Poslechněte si o Václavu Havlovi trochu netradičně z africké perspektivy.

Na tuto otázku se snaží odpovědět Alena Zemančíková se svými hosty, režisérkou Lídou Engelovou a dramaturgem Martinem Urbanem.

Už na začátku divadelní sezony se jen v Praze nabízí návštěva pětice nemálo významných mezinárodních festivalů.

Legendární skladby popové ikony Davida Bowieho jako je Life on Mars nebo Heroes zaznívají v muzikálu Lazarus, který poprvé v České republice uvádí Městská divadla pražská.

Podle odborníků patří k nejlepším přehlídkám ve Francii, které se zaměřují na současný tanec, divadlo a hudbu.

Poslední sezóna této alternativní scény měla podtitul „Práce“. Co přinesla a jaké jsou další umělecké ambice divadla?

Festival Pražské křižovatky se už po třetí zaměřil na progresivní a angažovanou činohru. Letos se v programu sešla řada titulů převážně žen režisérek.

Na konci září se v Paříži konal festival českého divadla a dramatu s názvem „Na skok do Prahy“. Na festival zajela Veronika Štefanová.

Přitahuje jevy odstředivé, periferní nebo podzemní, překračuje dosud „zřejmé“, většinou jen konvencí udržované druhově-žánrové hranice...

Mezi dvěma kontinenty se bude pohybovat Lucie Němečková. Spolu se svými hosty se zamyslí nad vztahy mezi africkým a antickým divadlem.

Nová sezóna v Městském divadle Kladno nezačíná v příliš příznivé atmosféře. Původního jednatele město v červenci odvolalo a na jeho místo jmenovalo jednatelku novou.

Po jiném a novém divákovi se letošní ročník festivalu slovenského současného divadla a tance KIOSK v Žilině zaměřil na diváka zapáleného.

Festival d´Avignon je jednou z největších, nejstarších a nejprestižnějších mezinárodních divadelních přehlídek na světě.

30. června uplyne deset let od úmrtí výjimečné tanečnice a choreografky Piny Bausch, jedné z největších postav v dějinách novodobého tance.

Kudy vede cesta k pochopení a ovládnutí světla ve scénickém prostoru? Jaké jsou požadavky a trendy v tomto oboru a jaký prostor pro tvůrčí kreativitu nabízí?

Scénografie je místem spolupráce, kde scénografové mísí, spojují a mažou hranice mezi celou škálou uměleckých disciplín.

V praxi se často používá pojem „činohra" jako synonymum pro tradiční divadlo. Jako každý pojem se ale i činohra vyvíjí.

Téma festivalu akcentovalo sdělení českých i zahraničních inscenací letošního ročníku, které oscilovaly od ztišeného svěřování se až po hlasitě artikulovanou výzvu.

Jakou roli v soužití odlišných kultur může hrát divadlo? A má mít herec i sociální roli? Na tyto otázky hledala odpovědi Magdaléna Rejžková, která v Marseille žije.

Divadelní publicista Lukáš Křížek se zaměřil na průběh a hodnocení pátého ročníku festivalu francouzského divadla Sněz tu žábu v pražském Studiu ALTA.

Jak může divadlo přispívat k debatě o ekologii? A může být jeho provoz ekologický?

Jedním ze zásadních divadelních festivalů, které se pravidelně pořádají v České republice, je bezesporu Setkání/Encounter pořádaný brněnskou divadelní fakultou JAMU.

Manipulace, uplatňování moci, jedinec versus společnost, vykořeněnost či maloměšťáctví. To jsou témata, která zajímají nastupující generaci divadelních režisérů.

Labutí jezero patří k nejslavnějším klasickým baletním titulům, spolu s Čajkovského hudbou tvoří milník na cestě k dokonalému uměleckému tvaru.

Činoherní klub v Praze založili v roce 1965 režisér Ladislav Smoček a dramaturg Jaroslav Vostrý.

Na pátém ročníku pražského divadelního a tanečního festivalu Bazaar byla uvedena výrazná představení a ukázky z chystaných inscenací ze střední a východní Evropy.

„Všichni patříme do ďáblova fanklubu!“ říká režisér Jan Klata. V Divadle pod Palmovkou představil vlastní adaptaci obou dílů Goethova kanonického textu.

Ondřej Škrabal se zaměřil na divadelní plakát a fotografii. Mluvil o nich s divadelníky Martinem Glaserem a Danielem Špinarem i profesionálními fotografy.

Na nejednoznačnost tohoto žánru se zaměří Lukáš Křížek, divadelní publicista a student divadelní vědy. Se svými kolegy reflektuje inscenace letošního Festivalu 13 +.

Postava režiséra stojí v divadle vždy tak trochu v pozadí. Tři režiséři, Petra Tejnorová, Jan Frič a Lukáš Trpišovský se setkali s veřejností v rámci projektu „ND Talks“.

Klicperovo divadlo v Hradci Králové si v novém tisíciletí vybudovalo pověst divadla, které je proslulé originálním dramaturgickým výběrem děl a způsobem jejich zpracování.

V Marseille už potřetí pořádají Mezinárodní bienále cirkusových umění - Biennale internationale des arts du cirque.

Pořad věnovaný inscenaci Strážci občanského dobra a tématu politického divadla připravila Veronika Štefanová.

Český balet očima jeho tvůrců, český balet ve tvaru statistických a ekonomických čísel a také z pohledu odborné kritiky. Připravila Jana Návratová.

Co se stane, když se rodina včetně prarodičů, strýců, tet, sestřenic, bratranců a dalších příbuzných setká v prostoru divadla?

Víc než 50. let slouží sklep v Domě u tří korun na Malostranském náměstí v Praze divadlu. Radim Vašinka ho získal v roce 1967.

Na to, jak může divadlo pomáhat a jak pozitivně může působit v konfliktních zónách, se zaměřila letošní mezinárodní konference na Festivalu Nové drámy v Bratislavě.

O Studiu Marta, coby scéně sloužící studentům Divadelní fakulty JAMU v Brně, hovoří Ivo Krobot a Břetislav Rychlík spolu se studentem režie Martinem Hodoněm.