Toulky první republikou

Jak vypadal život na prvorepublikovém venkově, kde navzdory silné industrializaci stále bydlela nadpoloviční většina obyvatel? Nový díl Toulek vás zavede mezi chudé kovorolníky, bohaté velkostatkáře i hrdé sedláky, jejichž rody držely grunt po staletí. Poznejte éru, kdy politice dominovali mocní agrárníci, traktory teprve začínaly vytlačovat koně a literární ruralismus oslavoval vztah člověka k půdě.

Žádné nošení vody ze studny, žádné čekání, až se rozhoří kamna, žádné svíčky a petrolejky. První republika přinesla do československých domácností tichou, ale zásadní revoluci – vodovody, plyn, elektřinu a s nimi i nové pomocníky. Jak se zrodila slavná karma? Proč lidé zpočátku nedůvěřovali vysavači? A jak reklama naučila zákazníky toužit po moderním bydlení? Toulky první republikou tentokrát otevírají dveře do domácnosti, kterou změnil technický pokrok i nové vynálezy.

Po první světové válce došlo k rozpadu tehdejšího světa, který byl doprovázen zánikem velkých evropských monarchií – Německa, Ruska, Turecka a Rakouska-Uherska. To přineslo osamostatnění mnoha národů. Jedním z nich byl národ Rusínů, který se připojil k nově vzniklé Československé republice. V původních plánech českých a slovenských politiků se přitom s připojením Podkarpatské Rusi vůbec nepočítalo. Stalo se tak spíše náhodou, v důsledku tehdejší složité politické situace.

Československý fenomén trampingu vznikl na počátku první republiky, když mladí lidé z měst chtěli alespoň o víkendu uniknout od práce nebo školy do přírody. Měšťanská společnost byla podle nich pokrytecká a zkostnatělá. Za vzory měli postavy amerických němých kovbojek nebo hrdiny z knih Karla Maye, Jacka Londona a Jamese Fenimora Coopera. Měli svůj styl chování, slang, písně i přezdívky. Nejznámějšími trampy byli Géza Včelička, Bob Hurikán nebo Jenda Korda.

Má se mladá Československá republika ve své zahraniční politice orientovat na evropský Západ, nebo se má přiklánět ke slovansko-ruskému Východu? A má domácí demokracie sloužit svobodnému jednotlivci, nebo národnímu kolektivu? Prozkoumejte s námi prvorepublikový ideový souboj, který Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš sváděli s Karlem Kramářem.

Františka Plamínková bojovala celý život za práva žen a práva slabších. Tato národní socialistka se snažila měnit pořádky. Jak skrze senát, tak i přes tzv. Ženskou národní radu. A stala se největší prvorepublikovou osobností emancipačního hnutí. Určující pro její osud bylo její první povolání učitelky. V období před první světovou válkou musely pedagožky dodržovat celibát a ona tuto absurditu chtěla nechat zrušit.

Spolek Sokol si nemusíte pamatovat jen jako tělovýchovnou organizaci. Na počátku první republiky totiž pomáhal budovat zemi. Jeho členové se už v říjnu 1918 dobrovolně stávali vykonavateli branné moci státu. A další sokolské aktivity, jako například slety, měly být důležitým tmelícím prvkem „československého národa“.

Silná a důvěryhodná měna jako symbol státní vyspělosti i zdroj národní hrdosti. To byla ambiciózní vize prvního československého ministra financí Aloise Rašína. K jejímu uskutečnění však měli českoslovenští občané kráčet za cenu přemrštěného šetření, všemožného odříkání a velkého sebeobětování.

Vznik Velkého Brna v roce 1919, kdy moravská metropole připojením třiadvaceti okolních obcí výrazně rozšířila své hranice, symbolicky odstartoval éru jejího nevídaného rozmachu. Tento díl Toulek první republikou připomíná příběh vizionářské vily Tugendhat, závodní atmosféru Masarykova okruhu i dojemnou charitativní tradici Vánočního stromu republiky.

Vznik samostatného státu vítala v říjnu 1918 i mnohá česká kamenná divadla. V pražském Národním divadle, v Městském divadle na Královských Vinohradech i v Brně byla odehrána představení v oslavné atmosféře, za zvuků písně Kde domov můj, se vzletnými přednesy řečníků. Do rozšiřující se divadelní sítě republiky patřily nejen ochotnické soubory, ale také mnohé německé scény, které se na nové politické poměry musely adaptovat. Jak si v Československu vedlo dramatické umění?

Vznik státních symbolů Československa po roce 1918 provázely spory, hledání kompromisů i nečekané okolnosti. Zatímco nová vlajka a státní znaky vznikaly díky práci heraldiků a úředníků ministerstva vnitra, státní hymna byla vytvořena spojením české písně Kde domov můj a slovenské Nad Tatrou sa blýska. Z popěvku hry Fidlovačka a studentské protestní písně se během desetiletí staly výrazné symboly společného státu.

Zlatavý mok byl v nově vzniklém Československu levným zdrojem kalorií, ale také příčinou mnoha rozvrácených rodin. Zatímco hospodami zmítala hektolitrová horečka a kořalka se podávala i dětem či ženám po porodu, prezident T. G. Masaryk před alkoholem důrazně varoval. Vinařství mezitím drtila kalamita révokazu, na Podkarpatské Rusi sloužil líh jako platidlo a stát se s všudypřítomným opilstvím snažil bojovat nejen zakládáním léčeben, ale i prvními omezujícími zákony.

Jak se mladé Československo a jeho demokracie vyrovnaly se staletými šlechtickými privilegii a s velkými pozemkovými držbami v rukou rodové aristokracie? A jak na to sama šlechta reagovala? Prozkoumejte s námi právní, sociální a ideologické souřadnice prvorepublikové pozemkové reformy.

Automobily představovaly chloubu českého průmyslu již v dobách první republiky. Ačkoli zde neprobíhala masová výroba jako ve Spojených státech, co do kvality a pestrosti výroby patřilo Československo mezi přední země na světě. V čele těchto snah stály tři automobilky: Laurin a Klement (později Škoda), Tatra a Praga.

Jeden z nejbohatších mužů prvorepublikového Československa Jaroslav Preiss vybudoval ze Živnostenské banky nejmocnější finanční koncern v zemi. Vysloužil si proto řadu obdivných i nenávistných přezdívek – kapitán průmyslu, žralok od Prašné brány, vlastenec i vlastizrádce, mecenáš umění i chamtivý boháč. Jeho pohádkový vzestup, tragický konec a dlouhé zapomnění odrážejí paradoxy bouřlivých dějin první poloviny 20. století.

Jak se žilo Romům za první republiky? Jejich postavení určovaly předsudky většinové společnosti, omezující zákony i špatné sociální podmínky. Jejich každodenní život – ať už kočovný nebo usedlý –, spojený s tradičními řemesly i snahou uživit rodinu, provázela nedůvěra okolí.

Vznik moderních zoologických zahrad na území Československa provázely nadšení i komplikace. Zatímco Liberec založil zoo už v roce 1904, Praha na tu svou čekala až do roku 1931, a to navzdory dlouholetým snahám i podpoře významných osobností.

Oficiální obraz Tomáše Garrigua Masaryka jako nedotknutelného „tatíčka“ zná každý. Jaký ale byl v soukromí, mimo svět oficialit? Další díl Toulek odhalí jeho vášeň pro polemickou novinařinu, které se věnoval anonymně i pod různými šiframi. Stranou nezůstane ani jeho vztah s Oldrou Sedlmayerovou, který musel zůstat před veřejností utajen.

Loutkářství má u nás dlouhou tradici. Právě z ní vycházelo i plzeňské Loutkové divadlo feriálních osad, kde se poprvé publiku představily loutky, které později doslova dobyly svět– Spejbl a Hurvínek. Ze zprvu amatérských podmínek vyrostlo ve 30. letech Plzeňské loutkové divadlo profesora Skupy, de facto první profesionální loutkový soubor u nás. A právě Hurvínek letos slaví sté narozeniny!

Box se v prvorepublikovém Československu postupně zařadil mezi nejpopulárnější sporty. Jeho ikonickým centrem se stal velký sál Lucerny. Mezi nejzářivější hvězdy a skutečné mezinárodní celebrity patřili František Nekolný a Vilda Jakš. Nekolný, přezdívaný Česká mlátička, dokázal uspět i mezi boxerskou elitou ve Spojených státech. Vilda Jakš si zase v Paříži zaboxoval o titul mistra světa. Jeho životní osud přitom připomínal dobrodružný román.

Psi coby hlídači stád a lidských obydlí, smečky loveckých psů provázející panovníka, psi u nohou strážců hranic a za první republiky konečně také jako pomocníci četnictva. Než se však mohli zapojit do boje se zločinem, museli překonat řadu překážek a projít náročným výcvikem. Jaký je příběh naší kynologie?

Až do zániku Rakouska-Uherska nebylo zneužívání drog považováno za společenskou hrozbu a bezpečnostní složky se jím zabývaly jen okrajově. Po vzniku Československa se však situace změnila. Nejen českou kotlinou, ale celou Evropou se šířil „hlad po radosti“ – snaha vytěsnit válečné hrůzy, zapomenout a co nejvíce si užít po chudých a depresivních letech. Užívání drog se stalo módním fenoménem, stejně jako zkracující se sukně, nové střihy pánského obleku nebo cigareta v prstech.

Příběh Antonína Čermáka zosobňuje neuvěřitelný vzestup chudého českého imigranta, který se nakonec stal jedním z nejmocnějších mužů Ameriky. Proč se ho bál i slavný gangster Al Capone? A byla kulka atentátníka v Miami skutečně určena prezidentu Rooseveltovi? Chicago, kdysi „třetí největší české město“ na světě, odhaluje osudy krajanů, kteří zpoza oceánu pomáhali budovat naši svobodu.

Od prvních pokusů s morseovkou na Petříně až po milion koncesionářů. Jak se zrodil Radiojournal, který proměnil prvorepublikovou společnost? Rádio tehdy nebylo jen zdrojem informací, ale i symbolem modernity a pokroku, nástrojem pro upevňování státu a neviditelným pojítkem mezi městem a venkovem.

Hospodářská krize měla vážné politické dopady, především v podobě eroze důvěry ve funkční stát a demokratické principy. Stát se snažil situaci řešit zavedením tzv. žebračenek, podporou stavebních projektů či finanční pomocí odborově organizovaným zaměstnancům. Tyto kroky však nebyly dostatečné. V důsledku toho docházelo ke stávkám, hladovým pochodům a demonstracím, které v několika případech vyústily až ve střelbu do protestujících.

Hospodářská krize ve 30. letech 20. století zasáhla Československo jako součást celosvětové ekonomické recese. Projevila se prudkým poklesem průmyslové výroby, růstem nezaměstnanosti a sociálním napětím. Měla dlouhodobý dopad na politickou i společenskou situaci v zemi a přispěla k posilování nacionalismu a fašismu. Jak krize vznikla, jaký u nás měla průběh i jaké byly její důsledky pro soužití Čechů a Němců,přibližuje první díl věnovaný velké hospodářské krizi.

Vlastu Buriana znal za první republiky prakticky každý. Z kabaretního komika se vypracoval v prvotřídní divadelní i filmovou hvězdu. Jeho jméno nesly růže i bonbóny, hrál v reklamách, vystupoval v rozhlase. Stejně jako byl neúnavným a jedinečným bavičem, byl také nadšeným a všestranně nadaným sportovcem. Hrál ping-pong, boxoval, jezdil na kole i na koni, zdatně plaval a hrál tenis. Především ale miloval fotbal. Jaká byla jeho životní cesta?

Její cesta ke slávě nebyla jednoduchá. Od manekýny přes nevýrazné role u filmu se však díky své cílevědomosti a píli vypracovala na úspěšnou herečku a sex-symbol konce 30. let. Filmový průmysl oslovila půvabem a civilním hereckým projevem. Byla vnímána jako moderní žena, která si uměla užít slávu. Byla upřímná, inteligentní, pohotová, často také ironická a chladná. I v období, kdy Československo čelilo těžkostem, si Adina Mandlová dokázala udržet svou hvězdnou pozici.

Než se z Oldřicha Nového stala hvězda filmového plátna, působil na ostravských a brněnských divadelních prknech. V moravské metropoli mezi lety 1919 a 1935 usiloval o povýšení operety na plnohodnotné umění a patřil také k průkopníkům rozhlasové zábavy. Jak se z divadelní hvězdy stal jeden z největších filmových idolů první republiky?

Ve své době byla opravdovou superstar. Herečka, jejíž každý krok plnil titulní stránky novin. Znala ji celá republika. Dnes její jméno většině lidí nic neříká. Kdo byla Andula Sedláčková? A proč upadla v zapomnění?

Na přelomu 19. a 20. století dorazil do českých zemí film, i když prozatím němý. Od prvních „živých fotografií“ Ignáce Schächtla přes průkopnické snímky Jana Kříženeckého až po hvězdy stříbrného plátna, jakými byli Karel Lamač či Anny Ondráková, urazil český němý film během pár desetiletí cestu od pouťové atrakce k umění, které si získalo domácí i zahraniční publikum.

Stavba barrandovských filmových ateliérů byla zahájena v listopadu 1931. Díky technickému vybavení a promyšleným vnitřním prostorám splňoval celý komplex nejvyšší nároky filmové výroby. Už na začátku roku 1933 se na barrandovský kopec přesunuly první filmové štáby a provoz ateliérů se rozběhl. Barrandovská čtvrť s vilovou zástavbou, restaurací a bazénem se rychle stala centrem společenského i uměleckého života a o ateliérech se hovořilo jako o československém Hollywoodu.

Lyžování si za první republiky podmanilo české hory a Československo se postupně propracovalo mezi lyžařské velmoci. Období let 1918–1938 přineslo rozkvět závodního i rekreačního lyžování, mezinárodní úspěchy československých reprezentantů i napjaté vztahy mezi českými a sudetoněmeckými lyžaři.

Sexualita za první republiky byla plná rozporů. Na veřejnosti byla obestřena přísnou morálkou, tichem i mýty, zatímco odborníci se ji snažili vysvětlovat věcněji. Intimní život se přísně cenzuroval a homosexualita trestala.

Funkcionalismus se stal oficiálním architektonickým stylem první republiky a zásadně proměnil podobu československých měst. Architekti inspirovaní Le Corbusierem proměnili Prahu, Brno, Hradec Králové i Zlín v moderní města nové doby.

Jednou z klíčových postav československé kriminalistiky první republiky byl Josef Vaňásek, legendární vrchní policejní rada a pozdější předobraz seriálového rady Vacátka. Vedl Bezpečnostní oddělení pražského policejního ředitelství, které sídlilo v Bartolomějské ulici číslo 4. Právě odsud vyrážela takzvaná „čtyřka“ po stopách zločinu do ulic hlavního města.

Za první republiky zažívalo československé pohostinství skutečný rozkvět – od luxusních hotelových restaurací přes slavné pivnice až po moderní automaty s rychlým občerstvením. Kdo by neznal třeba známý automat Koruna v Praze, Myšákovu cukrárnu nebo Paukertovo lahůdkářství?

Nacházela se u všeho důležitého, co se automobilového sportu za první republiky týkalo. Italové jí říkali Elizabetta bravissima, když ve své bugatce dvakrát téměř vyhrála legendární sicilský závod Targa Florio. Motoristický sport jí dal nebývalou slávu, ale také přinesl velkou osobní tragédii, kvůli níž její závodní kariéra trvala jen několik let. Poslechněte si příběh závodnice Elišky Junkové a historii československých automobilových závodů.

Život dělníka za první republiky nebyl zrovna lehký, i když se uzákonilo v sociálním systému mnoho nového. Nejčastěji rodiny žily v dělnických koloniích u továren, v činžácích v chudších čtvrtích a ti nejnuznější v tzv. nouzových koloniích.

Jeden z našich nejznámějších a také nejkontroverznějších autorů, Jaroslav Hašek, nebyl „pasažérem“ první republiky dlouho, pouhé čtyři roky a kousek. Během této doby ale stihl napsat své stěžejní dílo – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Jeho věhlas dalece přesáhl českou kotlinu. V tomto díle Toulek prozkoumáme příběh spisovatele i jeho románové postavy.

První olympijské zlato v neobvyklé sportovní disciplíně. Medaile v hokeji navzdory jedinému vstřelenému gólu. Nebo cenný kov pro hudebního skladatele Josefa Suka. To všechno jsou fascinující příběhy meziválečných olympiád, v nichž hráli významnou roli i českoslovenští sportovci. Proč se ale sokolům zpočátku nechtělo na olympiádách zápolit? A jak vypadaly hry pod taktovkou nacistického běsnění?

Profesionální i amatérští ornitologové bojovali v letech první republiky za právní úpravu ochrany ptactva, vedli rozsáhlé osvětové kampaně a podnikali výzkumné výpravy do terénu. Díky jejich obětavé a nadšené práci se tehdy začal psát příběh moderní ornitologie.

Jestliže byla idea Československa dílem T. G. Masaryka, za praktické prosazení našeho státu vděčíme nejvíc Edvardu Benešovi. Tento drobný muž dokázal vyjednat nejen samotný vznik Československa, ale i jeho potvrzení na mírové konferenci ve Versailles a ukotvení v evropských poválečných strukturách. Teprve s nástupem hospodářské krize a autoritativních režimů se jeho zahraniční politika začala hroutit. Československo stanulo v obklíčení nepřátelsky naladěných států.

Většina světa si Milenu Jesenskou pamatuje jako tu, které psal Franz Kafka dopisy. Byla však daleko víc než jen jeho dopisovou láskou. Byla svobodomyslnou, moderní, emancipovanou ženou a novinářkou. A k tomu všemu byl její život jako na houpačce.

Ferdinand Peroutka patřil k nejvýraznějším novinářům první republiky. Muž, zpodobňovaný na dobových fotografiích jako zamyšlený elegán s dýmkou, se stal symbolem úspěšné žurnalistiky i hlasem nové Československé republiky. Svými texty dokázal srozumitelně a fundovaně přibližovat i ty nejsložitější otázky moderní demokracie.

Československo balancovalo v prvních měsících své existence na hraně občanské války. Čeští Němci se dožadovali práva na sebeurčení a chtěli se připojit k Německému Rakousku. V pohraničí vytvořili separatistické provincie, ve kterých budovali paramilitantní lidobranu. Nejvýznamnější z těchto provincií nesla název Deutschböhmen. Vedl ji ultranacionalistický politik Rudolf Lodgman von Auen.

Zručná švadlena, návrhářka se smyslem pro detail a také důmyslná podnikatelka, která se dokázala od píky vypracovat sama až na vrchol, to byla Hana Podolská. Povedlo se jí vybudovat jeden z nejúspěšnějších a nejznámějších módních salonů první republiky, ve kterém šily dámy z vyšší společnosti. Vlastnit aspoň jeden kus oděvu od Podolské se pro ně stalo až povinností.

Na území Československa se během první republiky rozeběhly rozsáhlé archeologické výzkumy, jež přinesly mnoho vzrušujících nálezů. Ty většinou pocházely z pravěkého dávnověku. Tempo prvorepublikové archeologie udával zejména tým Karla Absolona, který v létě 1925 objevil na nalezišti v Dolních Věstonicích slavnou sošku Věstonické venuše.

Jakou podobu měla zábava za první republiky? Do kabaretu se chodilo zasmát, do tabarinu zatančit a do lunaparku Eden projet na horské dráze. A pokud si lidé chtěli poslechnout jazz, stačilo si sednout do kavárny...

Stvořitel pátečníků Karel Čapek toto uskupení charakterizoval jako debatní mužský klub intelektuálů. Zhruba šedesát různorodých osobností se scházelo ve dvojdomku bratří Čapků pravidelně v pátek odpoledne po dobu 14 let. Váženým členem pátečníků byl prezident Masaryk, který si kvůli nim musel vytrpět i tzv. Silvestrovskou aféru. Naposledy se sešli na Čapkově pohřbu v prosinci 1938 na pražském Vyšehradě. Tragická Čapkova smrt předznamenala neblahé osudy mnoha z nich.

Období první republiky rozhodně nelze idealizovat. Během 20 let jejího trvání rezonovalo veřejným prostorem množství korupčních afér: lihová, odvodová, hodinková, benzínová nebo aféra pojišťovny Fénix. Ruce si v nich ušpinily nejvyšší persony tehdejšího politického života (např. předseda senátu Karel Prášek) i jejich partaje. Málokterá se ale řádně prošetřila. Jen zlomek jich šel k soudu. Na politický nátlak se většina zametla pod koberec. A potrestán býval oznamovatel kauzy.

Komunistická strana nebyla roku 1921 založena Klementem Gottwaldem, ale polozapomenutým Bohumírem Šmeralem. Ten prosazoval pozvolnou cestu k socialismu. Od poloviny 20. let ale Moskva tlačila na tvrdší přístup. Proces bolševizace vyvrcholil roku 1929, kdy se do čela KSČ dostal Klement Gottwald a stranu ovládl promoskevský směr.

Vzduch je naše moře. Heslo používané za první republiky vystihovalo důležitost letectví pro zemi, která nedisponovala mořem. Průkopníkem byl pilot Jan Kašpar, který dokázal absolvovat první dálkový let již před první světovou válkou. Po ní se rychle rozvíjelo civilní i vojenské letectví. Jeho význam podtrhovaly hned tři významné letecké továrny: Aero, Avia a Letov, které vyráběly stíhací a dopravní letouny, ale i stroje určené pro leteckou akrobacii.

Herci, dramatici a komici Jiří Voskovec a Jan Werich byli hlavními tvůrčími postavami Osvobozeného divadla. Ovlivněni poetismem a dadaismem začínali absurdními zábavnými scénkami ve Vest Pocket Revue. Během třicátých let se však proměnili v břitké kritiky nastupujícího fašismu i opatrnického konzervatismu, což vedlo k tomu, že museli nejednou čelit i útokům fašistických sympatizantů během svých představení.

Četníci, jedni ze strážců zákona a pořádku první republiky, neměli lehké živobytí. A přitom nebylo snadné do jejich sborů vstoupit: četník musel být vysoký aspoň 165 cm, mít v každé dásni 4 vlastní zuby, být znalý jazyka „československého“ a mít za sebou vojenský výcvik „u zbraně“. Potom naopak nesměl s občany žertovat nebo jim tykat a jen jednou týdně se mohl na povolení vzdálit 30 km od kasáren… Co ještě život četníků obnášel? Uslyšíte v Toulkách ke Krimi létu na Dvojce.

Československá republika jako nový a poměrně velký stát potřebovala odpovídající důstojnou metropoli. Velká Praha vznikla v lednu 1922 připojením třiceti sedmi sousedních měst a vesnic k původním osmi čtvrtím. Počet obyvatel se ztrojnásobil a Praha se mezi evropskými metropolemi zařadila na 11. místo. Začala tak jedna z nejvýznamnějších kapitol tisícileté pražské historie, která během dvaceti let výrazně proměnila tvář města. Zrodilo se moderní velkoměsto.

O spisovateli Franzi Kafkovi koluje, že byl melancholický hypochondr, který trpěl psychickou poruchou. Prý se nikdy nesmál a byl zasmušilý. To je však omyl. I když se nám to z obsahu jeho děl nemusí zdát, byl vždy usměvavý a laskavý. Mimo psaní mu dělal radost sport. Rád chodil na procházky, vesloval po Vltavě, cvičil gymnastiku, hrál tenis, jezdil na kole i motocyklu. Citlivý však byl, to se mu upřít nedá.

Po rozpadlém Rakousku-Uhersku zdědilo Československo mnohé. Mimo jiné i pozoruhodnou skupinu německy píšících pražských autorů. Jejich odkaz je nejvíce skloňován se jménem Franze Kafky. Kde se ale vzal on a další německy píšící spisovatelé v Praze – hlavním městě Čech? Pravda je, že čeština s němčinou se tu potkávaly od nepaměti. Za necelých padesát let mezi lety 1890 a 1939 zrodila pražská německá literatura sbírku mnoha velkých talentů...

Majákem rozumu a stability v rozbouřeném politickém moři byl od vzniku republiky Antonín Švehla. Genialita tohoto sedláka z Hostivaře spočívala v umění politického vyjednávání a schopnosti dosáhnout kompromisu. Za tím účelem vznikla tzv. Pětka – neformální sbor lídrů pěti nejsilnějších politických stran, který fakticky řídil politické dění po roce 1920. Trojnásobný premiér Švehla se stal spolu s Masarykem nepostradatelným vůdcem republiky.

Triumfální návrat Tomáše Garrigua Masaryka z válečného exilu do vlasti v prosinci 1918 předznamenal nebývalou popularitu, jíž se poté prezident v Československu těšil. Za první republiky vznikl až jakýsi masarykovský kult, jehož dílčí podoby v tomto díle Toulek prozkoumáme.

Za první republiky se život prostitutkám ve srovnání s dobou rakousko-uherskou výrazně ztížil. Roku 1922 byl totiž přijat zákon, který mimo jiné zakázal existenci nevěstinců. Politici si od něj slibovali omezení šíření pohlavních chorob. To se však nepovedlo.

Při hledání vlastní identity se československý stát pokoušel setřást rakouskou minulost, omezit tradiční vliv katolicismu a vtisknout sobě samému moderní tvář. V tomto díle Toulek si můžete poslechnout, jak se mladá Československá republika hlučně rozcházela a poté zase usmiřovala s Vatikánem.

Americký sen po česku. Tak lze popsat příběh Tomáše Bati a jeho rodiny, která dokázala z chudobných podmínek vybudovat světový obuvnický kolos. Nebylo náhodou, že se zakladateli tohoto zlínského zázraku začalo říkat „Český Ford“. Pojďme se podívat na příběh této značky, který je i příběhem o výjimečném vizionářství, lásce k inovacím, urputné pracovitosti, ale i tvrdosti a sobeckém pragmatismu.

Po zániku Rakouska-Uherska nevznikly jen nové státy, ale i nové ideje. Evropou se šířila vize komunistické revoluce a prožité hrůzy světové války vedly ke zpochybnění starých pořádků. Byla to éra hledání nových forem vládnutí, nového uspořádání společnosti i nového pohledu na člověka. V zákopech se totiž neměnila jen mapa světa, ale i lidská duše. A právě z této proměny vzešla potřeba nového umění. V rodícím se Československu se začala formovat nová kulturní síla: avantgarda.