Co se děje se světem

V dnešním Rusku, někdejším Sovětském svazu, se chystají tradiční oslavy Dne vítězství. Jaké podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy budou? „Méně okázalé, budou střídmější, nebude tam těžká technika. Kremelský režim to zdůvodňuje tím, že není kulaté výročí, že největší oslavy jsme si zažili loni. Nicméně když se podíváte na situaci, která kolem toho panuje, tak to tak jednoduché není,“ naznačuje.

V zámoří jsme sledovali návštěvu britského panovníka Karla III. v Bílém domě a nejenom tam. Jaká to byla návštěva? „Velmi zajímavá ze dvou důvodů. První: Transatlantické vztahy – myslím tím vztahy bývalé koloniální velmoci Británie a její kolonie Spojených států – prochází dramatickými proměnami a v tuto chvíli se nachází na nejnižším bodě od roku 1956. Od té doby takto velká krize nebyla zaznamenána,“ všímá si bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Ve čtvrtek byl zahájen neformální summit EU. První den jednání věnovali účastníci hlavně debatě o konfliktech na Ukrajině a Blízkém východě. „Neformální summit je důležitější než formální, protože na něm dohodnete tu kostru, kterou na formálním summitu jen podepíšete. I místo bylo vybráno záměrně, schválně co nejblíže epicentru konfliktu na Blízkém východě, místě, které je ohroženo raketami íránské teokratické diktatury. Je to demonstrace jednoty,“ všímá si Vlastislav Bříza.

Šéf NATO Mark Rutte přijel do Prahy, aby jednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o aliančních závazcích. „Přijel jako posel vážnosti situace. To zásadní, co v tuto chvíli rezonuje celou Severoatlantickou aliancí, je: Opustí Spojené státy NATO? Jakou v ní budou mít úlohu? A jakou v ní bude mít úlohu Evropa?“ vyjmenovává bezpečnostní expert Vlastislav Bříza témata současného existenčního boje Severoatlantické aliance.

Americký prezident Donald Trump hrozil Íránu zničením civilizace, návratem do doby kamenné a životem v pekle, pokud neotevře Hormuzský průliv. Je to nový styl mezinárodní diplomacie? „Bude nové uspořádání mezinárodních vztahů, kterému bude dominovat síla. Je potřeba říct, že když někdo hovoří o zániku civilizace, je to zcela za hranou. Výhrůžka genocidním jednáním nepatří do mezinárodních vztahů a neměla by být ve slovníku žádného politika,“ zdůrazňuje Vlastislav Bříza.

„Evropa konstatovala, že to není naše válka, což je ale lež, protože dnes a denně vidíme, že to naše válka je. Prostě to vidíme dnes a denně na čerpacích stanicích,“ říká expert na bezpečnost a mezinárodní vztahy z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza. Jakou roli by měli sehrát evropští spojenci v americko-izraelské válce proti Íránu? A lze brát vážně slova Donalda Trumpa o stažení USA z NATO? Poslechněte si rozhovor.

V sobotu uplynou 4 týdny od začátku izraelsko-amerického útoku na Írán. V jaké fázi konflikt na Blízkém východě je? Co se dá vyčíst ze čtvrteční výroční zprávy NATO? A jakou pozornost si zaslouží operace ukrajinských tajných služeb, při kterých ruští vojáci měli dostávat vložky do bot s výbušnými zařízeními? Poslechněte si rozhovor s bezpečnostním expertem Vlastislavem Břízou.

Konflikt na Blízkém východě trvá už téměř tři týdny. Kvůli uzavřenému Hormuzskému průlivu z trhu zmizela pětina ropy a její cena letí nahoru. Po útoku na Írán Trump nejdříve volal spojence ke spolupráci, teď už prý pomoc nepotřebuje. Jakou roli v tom hraje Čína a mají Izrael s USA jednotné cíle?

Izraelská armáda dnes oznámila, že zahájila další rozsáhlou vlnu útoků na Teherán. Ve městě a jeho okolí se podle médií ozývají exploze. Íránské revoluční gardy varovaly, že reakce na případné protivládní protesty bude tvrdší než v lednu, kdy zahynuly tisíce lidí. Do vedení země byl jmenován Modžtaba Chameneí, syn zabitého nejvyššího vůdce Alího Chameneího „Domnívám se, že nezmění linii, spíše bude naopak tvrdší,“ odhaduje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Sedmý den Izrael a USA útočí na cíle v Íránu. Ten oplácí. Ohrožuje i další státy v oblasti. Nejvíc útoků směřovalo na místa ve Spojených arabských emirátech. „Cílem je za prvé rozsévat strach. Centrum dané oblasti je Dubaj – z hlediska obchodního, turistického, každý kouká na to, kdo je nebo není v Dubaji. Proto ten symbolický dron, který narazil do Burj Al Arabu, nejluxusnějšího hotelu světa,“ vysvětluje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Pákistán v pátek ráno v odvetě na čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Tálibánu v afghánských městech včetně Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany Asif napsal na síti X, že jeho zemi došla trpělivost a nachází se v otevřené válce s afghánským Tálibánem. „Pákistán delší dobu nelibě nese, že poté, co spojenecká vojska v čele s USA v roce 2021 po 20 letech opustila Afghánistán, který zanechala v bezvládí, opět vznikla vláda Tálibánu,“ říká Vlastislav Bříza.

Zástupci desítek zemí dorazili na první zasedání Rady míru. „Měla by spravovat mezinárodní síly, které budou budovat v Gaze základnu pro 5 tisíc mužů, cílem je až 20 tisíc vojáků na místě, kteří by měli dohlížet na příměří a mír v Gaze, ale být i strůjci nového systému, ve smyslu výchovy nových policejních jednotek v rámci Gazy, a pokusit se o to, aby se do něj neinfiltrovali bojovníci z Hamásu,“ přibližuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Před týdnem proběhly rozhovory mezi USA a Íránem v Ománu. V tomto týdnu to bylo jedno z témat schůzky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jaká je role Izraele v jednáních Spojených států a Íránu? „Je důležitá a v některých oblastech dokonce zásadní. Netanjahu přijel do Bílého domu už posedmé poté, co Trump nastoupil podruhé do funkce prezidenta. Žádný jiný státník tolikrát do Bílého domu nepřijel,“ všímá si Vlastislav Bříza.

Iniciativa Dárek pro Putina vybrala 170 milionů korun na generátory a další zařízení pro Ukrajinu. Také Renáta Kellnerová a její nadace poslala na Ukrajinu 170 milionů. „Když vláda řekla, že nebudeme podporovat Ukrajinu, lidé reagují tak, že jdou do nevládních organizací a posílají peníze. Je neuvěřitelné, kolik byl schopen Dárek pro Putina za pár dnů vybrat. Je to skvělé, ale pořád neřešíme příčinu,“ zamýšlí se bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Ukrajinský prezident v rozhovoru pro Český rozhlas připomněl, že součástí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu by podle ní mělo být i členství v EU, a to od roku 2027. Německý kancléř Friedrich Merz to označil jako nereálný termín. „Je to velmi brzy. Během následujících několika měsíců by musely být finalizovány veškeré přístupové rozhovory, což není možné. V úvahu připadá jakési specifické členství Ukrajiny, tzn. ne plnohodnotné,“ soudí bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Šéf Evropské rady svolal mimořádný summit lídrů EU v Davosu. „Sešli se vrcholní představitelé států, jejichž agenda je tak plná, že by si setkání nebyli schopni zajistit. Za mě to byl nejočekávanější summit v Davosu za poslední roky, protože přišel v době, kdy napětí nejenom rusko-ukrajinské, ale i stran transatlantických vztahů mezi Spojenými státy a evropským křídlem NATO, je opravdu velké,“ zdůrazňuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

V Grónsku jsou vojáci některých zemí Severoatlantické aliance. Jaký má význam tam teď posílat vojáky NATO? „Dánské království nemá kapacity, síly, ani prostředky v Grónsku, aby bylo schopno eliminovat, jak nazval Donald Trump: ‚rejdy ruských ponorek a čínských lodí v oblasti‘. Z hlediska národní bezpečnosti Spojených států i NATO je žádoucí, aby vojenská přítomnost – ať armády Spojených států, nebo vojsk NATO – tuto hrozbu do budoucna eliminovala,“ říká Vlastislav Bříza.

Tématem nejnovějšího dílu pořadu Co se děje se světem je situace v Íránu, Venezuele, Spojených Státech a Grónsku. Jak komentuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza útok Spojených států na Venezuelu? „Donald Trump se nechtěl pustit do dobrodružství typu Afghánistán, Irák. Provedl relativně rychlý, přesný chirurgický řez, eliminoval diktátora a ze země odletěl. Nechtěl žádné ztráty. Cílem byla kontrola oblasti, eliminace narkoterorismu, kontrola nad ropou.“

Přelom roku znamená také novoroční projevy. Volodymyr Zelenskyj kromě jiného řekl, že Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu. „‚Chceme konec války, ne konec Ukrajiny.‘ To je věta, která rezonuje a je mistrně pojatá. A ta druhá: ‚Buď svět zastaví ruskou válku, nebo Rusko vtáhne svět do své války.‘ Kdyby Winston Churchill pronesl 1. 1. 1940 větu, že buď svět zastaví německou válku, nebo Německo vtáhne svět do své války, byla by to dějinná věta,“ hodnotí Vlastislav Bříza.

Ukrajina dostane od členských států sedmadvacítky půjčku ve výši 90 miliard eur. Je v tom znát jednotný postup Evropské unie? „Jedná se o maximum možného. Státy EU vyhodnotily, že reparační půjčka – tak nazveme půjčku, která by znamenala použití ruských aktiv – je v tuto chvíli neprůchodná napříč veškerým politickým spektrem celé EU. Proto se zvolila tato forma,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Šéf NATO Mark Rutte v Německu vyzval spojence v alianci, aby zesílili obranné úsilí a zamezili tak možné válce vedené ze strany Ruska. Prezident republiky Petr Pavel podporuje zavedení tzv. administrativních odvodů do armády. Podle něj by tímto pomohl získat přehled, s kým a na jaké pozice může armáda stát počítat v případě mobilizace. „Toto neznamená, že bude zavedena povinná vojenská služba. Ani to v tuto chvíli není možné,“ vysvětluje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Francouzský prezident Emmanuel Macron končí návštěvu Čínské lidové republiky. Setkal se tam se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Během jednání se nejvyšší představitelé obou zemí zavázali k hlubší spolupráci v globálních otázkách, jako je válka na Ukrajině a obchod. „Emmanuel Macron si přijel přihřát do Číny francouzskou polívčičku,“ naznačuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Francie od léta zavede 10měsíční dobrovolnou vojenskou službu, která bude určena pro zájemce ve věku 18 až 19 let. Je to tedy další velká evropská země, která se k tomuto kroku uchyluje. O čem to svědčí? „Vypadá to skoro jako lavina – severské státy, státy východního křídla NATO, Německo, Francie... Svědčí to o tom, že to nebezpečí, které vidíme zhmotněno každý den ve válce na Ukrajině, se dotýká zbytku Evropy,“ konstatuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dostal americký návrh na dosažení míru s Ruskem. Bude o něm jednat časem s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. „Plán má stát na čtyřech pilířích. Prvním je mírová dohoda. Druhý jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Třetí je obnova Ukrajiny především v ekonomických a hospodářských intencích. A čtvrtý bod jsou vztahy čistě bilaterální mezi Spojenými státy a Ruskou federací,“ přibližuje Vlastislav Bříza.

Atlantikem pluje mimořádně vybavená letadlová loď USS Gerald R. Ford. Podle všeho míří do Karibiku, aby u pobřeží Venezuely pomohla bojovat s pašeráky drog. A navíc americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil zahájení vojenské operace Jižní kopí. „Hlavním cílem operace jsou tři body. První je projekce vlivu Spojených států na jižní polokouli, druhým je boj proti narkoteroristům a třetím snaha o ukončení režimu prezidenta Madura,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Německo chystá výraznou a významnou modernizaci armády. Detaily zveřejnil na konci října prestižní portál Politico s odkazem na třicetistránkový materiál. Vláda spolkového kancléře Friedricha Merze podle něj plánuje nákup vojenské techniky za 377 miliard eur, to je v přepočtu devět a půl bilionu korun. Co považuje Vlastislav Bříza za nejzásadnější? „Komplexnost, velikost a hloubku té restrukturalizace. Německo bude dalším státem, který bude vyzbrojen střelami Tomahawk.“

Americký prezident Donald Trump má za sebou, řečeno jeho slovy, ohromný úspěch. Tak označil setkání s prezidentem Čínské lidové republiky Si Ťin-pchingem. „Pro prezidenta Trumpa je schůzka s čínským lídrem nepoměrně důležitější než setkání s kýmkoliv jiným. Spojené státy velmi dobře vědí, že jediným vyzyvatelem stran globální supervelmoci je Čína. Žádná ruská federace ani jiný stát, to jsou všechno okrajové věci v porovnání s Čínou,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Zatímco se chystá jednání koalice ochotných, schůzka prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti byla zrušena. „Ruská strana jasně deklarovala, že její cíle ve válce na Ukrajině jsou stále stejné. Americká strana neměla důvod se tohoto setkání účastnit. Už nejde jenom se potkat, legitimizovat ruskou moc, ještě navíc v Evropě, kam by teoreticky prezident Ruské federace vůbec neměl ani vstoupit, a následně říct, že se nic nestalo,“ vysvětluje Vlastislav Bříza.

Za vším hledej ropu? Další kolo jednání o možnostech míru mohl podnítit příslib Trumpa dodat Ukrajincům rakety Tomahawk schopné zaměřit celé evropské území Ruska. „Drtivá většina vojensko-průmyslového komplexu se nachází před Uralem. To je důvod, proč je ta zbraň velmi nebezpečná,“ poukazuje Vlastimil Bříza s tím, že zničené ropné rafinerie nejsou Rusové pod sankcemi schopni brzy obnovit. Co očekává od schůzky s Putinem v Budapešti či od Trumpem sjednaného příměří v Izraeli?

Izraelská vláda schválila dohodu o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v pásmu Gazy a taky o propouštění zadržovaných rukojmích. „Prezident Spojených států využil nátlakové páky na více aktérů, na Izrael, na teroristické hnutí Hamás a konečně, a to je možná to nejdůležitější, na okolní státy v regionu. To je podstatné. Státy Blízkého východu se dokázaly dohodnout na tom, že je potřeba opravdu Hamás donutit k míru,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Na několik hodin ve čtvrtek večer přerušilo provoz mnichovské letiště, a to kvůli dronům, které se nad ním a v jeho okolí objevily. Je zde souvislost s nedávnými incidenty z Dánska a Norska? „Je to forma provokace, snaha o rozdělení společnosti, soudržnosti států EU. Určitě tyto paralely hledat lze, ale kategoricky nemůžeme říct nic. Nejvíce mi na tom vadí naše bezradnost, že si s drony neumíme poradit, i když prostředky máme,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Americký prezident Donald Trump vystoupil na Valném shromáždění OSN. Vyčetl této instituci například, že mu nepomáhá ukončovat války, že to musí dělat sám. Opřel se do lídrů EU, že nic nedělají s nelegální migrací a že naše země jdou do pekla. „Z hlediska nelegální nekontrolované migrace má pravdu, protože to je věc, která Evropu musí trápit, je to palčivé téma, které musí řešit. V tom se trefil,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Velmi citlivým tématem jsou v posledních dvou týdnech drony. Polský ministr vnitra oznámil, že Polsko zaznamenalo zvýšenou aktivitu běloruských a ruských dronů, které se snažily dostat do jeho vzdušného prostoru. Incidenty hlásí i Rumunsko. „Polský ministr obrany a ukrajinský ministr obrany podepsali dohodu ve vazbě na spolupráci stran dronů, a to v několika aspektech,“ uvádí bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Dnešním dnem začalo vojenské cvičení Ruska a Běloruska Západ 2025. Jak se k němu postavit? „Musíme být připraveni a brát to cvičení vážně. Na druhou stranu 90 procent posádek zůstává na svých místech,“ poukazuje Vlastislav Bříza. Upozorňuje však na fakt, že Rusko deklarovalo, že součástí cvičení bude i bojová připravenost pro boj v jaderném prostředí. Cvičení začíná pár dní poté, kdy do Polska vlétlo přinejmenším 19 ruských dronů. Jak Vlastislav Bříza hodnotí reakci NATO?

„Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku,“ řekl dnes ruský prezident Putin. Ve čtvrtek na jednání v Paříži podle francouzského prezidenta Macrona část spojenců Ukrajiny přislíbila, že se v případě dojednání míru s Ruskem zapojí do zajištění ukrajinské bezpečnosti na zemi, moři i ve vzduchu. „Cílem Putinova výroku i zahraniční politiky Ruské federace je rozklížit Západ. Koalice ochotných má výsledky,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Počet obětí rozsáhlého čtvrtečního ruského útoku na Kyjev stoupl na 23. Nové noční útoky dronů hlásí například město Dnipro. „Ten útok je fatální. Nicméně je potřeba vyzdvihnout účinnost protivzdušné obrany. V posledních měsících klesala, ale vrátili se na účinnost mezi osmdesáti až devadesáti procenty. To je obrovský úspěch. Žádná jiná protivzdušná obrana světa, snad s výjimkou izraelské, případně americké, nemá takovou účinnost,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Prezident Trump oznámil, že začal s přípravami na setkání mezi prezidenty Zelenským a Putinem. Prezident Zelenskyj podmiňuje setkání s ruským prezidentem bezpečnostními zárukami. „Bezpečnostní záruky jsou alfou a omegou toho, zda bude dosaženo míru, nebo ne. Nicméně klíčovou bezpečnostní garancí Ukrajiny je její armáda, která bude schopna odolat případnému útoku Ruské federace. To znamená, nesmí dojít k neutralizaci, k demilitarizaci,“ zdůrazňuje bezpečnostní analytik Bříza.

Velká očekávání, ale i skepse. Blíží se ostře sledované setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina. „Výsledky jsou nepredikovatelné. Ale nemyslím si, že by mělo dojít k nějakému fatálnímu ‚o nás bez nás‘, k novému Mnichovu. Spíš si myslím, že prezident Trump v případě, že by měl být do něčeho tlačen, a on to pozná, tak jednání ukončí, nebo řekne, že to zváží a stanoviska projedná s prezidentem Zelenským, případně s Evropou,“ míní bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Nejprve se spekulovalo o tom, že by Izrael vyhlásil, že chce okupovat celé Pásmo Gazy. Nakonec chce okupovat město Gaza. „Izrael si vytyčil několik hlavních cílů: odzbrojení Hamásu, návrat rukojmích, demilitarizaci Pásma Gazy a vytvoření nové civilní vlády bez Hamásu a bez palestinské autority. V tuto chvíli se jeví, že Hamás není schopen ani ochoten přistoupit na tu nejdůležitější podmínku – že by vydal zpátky rukojmí,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Donald Trump zkracuje padesátidenní ultimátum pro ukončení války na 8. srpna. „Administrativa prezidenta Trumpa vydala pokyny k přípravě patřičných legislativních opatření a zákon – který by měl zahrnovat sekundární sankce, je připraven k tomu, aby byl schválen,“ potvrzuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Donald Trump ohlásil nová cla, začnou platit 7. srpna. „Je to nepřímý tlak na některé státy, které kupují ruské suroviny, především ruskou ropu,“ vysvětluje analytik.

Podle zatím oficiálně nepotvrzených zpráv Spojené státy rozmisťují jaderné zbraně na území Velké Británie. „Spojené státy s velkou pravděpodobností chtěly, aby svět věděl, že se tak děje. U svých transportních letounů C-17 nevypnuli transpondéry, tzv. odpovídače. Byly to specifické letouny, které slouží pouze a výhradně k převozu jaderných zařízení, respektive jaderných bomb Spojených států amerických,“ vysvětluje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Prezident USA požádal o dohodu o ukončení války na Ukrajině do 50 dní. Pokud ho Putin neposlechne, hrozí uvalením tzv. sekundárních cel na Rusko ve výši 100 procent. „Dostáváme se k dvoukolejnému řešení. Nátlak nebude vyvíjen jenom na Ukrajinu, ale i na Rusko. To je politika, která proti ruskému impériu dlouhodobě jako jediná platila,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. Co očekávat od změn v ukrajinské vládě? A jak bude vypadat bezpečnostního partnerství Islandu a EU?

Americký prezident přiostřuje v rétorice vůči Kremlu a revidoval rozhodnutí o zastavení dodávek obranných zbraní Ukrajině. Podporu mezi republikány získává i návrh sankcí proti státům, které obchodují s ruskou ropou a plynem. „Vypadá to, že prezident Trump začíná chápat, že prezident Putin s ním hraje hru na oddalování, na co největší zisk časového prostoru pro to, aby pokračoval ve své letní ofenzivě,“ říká analytik Vlastislav Bříza. Jak se změní systém dodávek na Ukrajinu?

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že dnes bude po telefonu mluvit s prezidentem Zelenským a že rozhovor s Putinem ho zklamal. „Donald Trump je známý tím, že chce výsledky svého snažení hned. A toto trvá i z jeho úhlu pohledu velmi dlouho. Problém je, že prezident Trump v tuto chvíli pořád aplikuje vůči Ruské federaci spíše taktiku pobídek, zatímco vůči Ukrajině taktiku nátlaku. A to očividně neplatí,“ konstatuje Vlastislav Bříza.

V minulém týdnu proběhl summit Severoatlantické aliance. Hlavním tématem byla pomoc Ukrajině, zvyšování výdajů na obranu nebo článek 5. Mezi účastníky summitu byl americký prezident Trump a ukrajinský prezident Zelenskyj. „Poprvé od roku 2008 v závěrečné deklaraci summitu NATO nebylo zmíněno, že se Ukrajina stane do budoucna členem NATO, což ji velmi zklamalo. Ta symbolika je důležitá. Obzvláště když váš národ vede tři a čtvrt roku krvavou válku,“ podotýká Vlastislav Bříza.

Už týden útočí Izrael na cíle v Íránu. Írán útoky opětuje. Může teď Izrael vojensky zlomit íránský režim sám? „To není jeho hlavním cílem. Hlavním cílem této izraelské operace Vzpínající se lev je zničit nebo eliminovat na dlouhé roky íránský jaderný program. Útoky Izraele jsou vedeny nejenom na jaderná zařízení, ale zároveň na vývojová centra, továrny, sklady a odpalové rampy balistických raket,“ přibližuje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Klíčová událost z noci na pátek: Izrael zahájil preventivní útok na Írán. V Teheránu se podle agentury AP ozývaly exploze. To vše krátce poté, co rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii poprvé za posledních 20 let konstatovala, že Írán neplní své závazky v oblasti nešíření jaderných zbraní. „Útok nebyl bleskem z čistého nebe. Izrael několik let jasně říká, že nemůže dopustit, aby Írán vyvinul jadernou zbraň,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Zdánlivě nerozlučná dvojice, americký prezident Trump a podnikatel Elon Musk, se rozhádala. Jejich rozkol částečně zastínil důležité setkání – nového německého kancléře Fridricha Merze poprvé v Bílém domě přijal americký prezident Trump. Setkání obou politiků následovalo pár dní po telefonátu Trumpa s Putinem. Telefonát se uskutečnil po mimořádné ukrajinské akci zvané Pavučina. Podle Ukrajiny útok zasáhl třetinu ruského strategického letectva.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Německo. Kancléř Friedrich Merz dál nevylučuje, že by Německo mohlo Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu Taurus. „Byl bych opatrný. Merz před volbami deklaroval, že by tyto zbraňové systémy Ukrajině dodal. Následně rétoricky změnil své závěry. Důvody jsou nasnadě: vládne v koalici s SPD, která střely na Ukrajinu odmítá dodat. Druhý důvod je, že Německo nemá bezedné zásoby. Naskladnit je není jednoduché,“ říká Bříza.